Podcasts about zvl

Kyberšikana každodenne ovplyvňuje životy tisícov mladých ľudí. Aké jej formy zažívajú a koľkí sú jej obeťami? Zvládneme ju? Vieme jej predchádzať? S Petrom Lengyelom, odborníkom na prevenciu násilia a autorom vzdelávacích programov pre školy, sa rozprávame o aktuálnej situácii a niektorých zisteniach kvalitatívneho prieskumu Kyberšikana na stredných školách, ktorý realizoval Inštitút pre verejné otázky spolu s partnermi Slovak Telekom a Accenture.

Navyšovanie platov lekárov, ale aj ďalšieho zdravotníckeho personálu bolo témou posledných mesiacov. Koncom decembra dokonca hrozilo, že lekári kvôli neochote vlády pristúpiť na valorizáciu dohodnutú ešte za čias Matoviča, podajú hromadné výpovede. Aj keď k dohode nakoniec došlo, problém, ktorý bude mať Slovensko s nedostatkom zdravotníkov to nerieši. Najnovšia analýza Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hovorí hlavne o nedostatku sestier. „Ich počty začnú klesať už po roku 2030 a v roku 2035 bude pokles pomerne výrazný. O pätnásť rokov nám bude chýbať asi päťtisíc sestier, o dvadsať rokov približne sedemtisíc a o dvadsať päť rokov asi desať až jedenásťtisíc sestier, čo je pomerne veľa, keďže počet pacientov bude stále rásť,“ vysvetľuje Zuzana Múčka, vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Problém treba podľa nej riešiť komplexne, vrátane využitia aktuálnych populačne silných ročníkov. Potenciál otvoriť nové triedy na zdravotníckych školách je podľa nej na ôsmich miestach v rámci krajiny - v Trenčíne, Trnave, Žiline, Banskej Bystrici, Prešove, v Košiciach a Michalovciach. Len tieto triedy navyše by dokázali vygenerovať asi 200 absolventov práve v čase, kedy by počet sestier v systéme začal viditeľne klesať. „Priestor tu je a treba to riešiť čo najskôr,“ dodáva Múčka. So starnúcim obyvateľstvom sa navyše musíme pripraviť na zvyšujúce sa náklady na zdravotnú starostlivosť. Dnes totiž platíme približne 5,8 percenta HDP ročne na zdravotníctvo. Do roku 2040 tieto výdavky spoločne s výdavkami na dlhodobú starostlivosť vzrastú o 1,5 percenta HDP. A to z dôvodu starnutia obyvateľstva. „Zdravotná starostlivosť o päťdesiatročného človeka stojí približne dvakrát toľko ako starostlivosť o dvadsaťpäť ročného. Keď sa pozrieme na sedemdesiat až osemdesiatročného pacienta, náklad je až štvornásobný,“ vyratúva Múčka. Zvládne takéto niečo slovenské zdravotníctvo, ktoré je už aj tak v katastrofálnom stave? A čo všetko treba zmeniť, aby vôbec mal kto starnúce Slovensko ošetriť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Zuzana Múčka. ​V rozhovore sa dozviete: 2:08 Čo dnes definuje počet lekárov. 4:55 Ako sa počet lekárov zmení v najbližších 10 rokoch. 8:30 Prečo fakulty uprednostňovali zahraničných medikov. 10:22 Prečo chcú niektoré fakulty od dohody s vládou odstúpiť. 13:41 Pravdepodobnosť návratu medikov z Čiech. 16:58 Aktuálne počty zdravotných sestier. 21:11 Kedy budeme mať nedostatok sestier. 21:55 Väčší záujem študovať za zdravotnú sestru/brata. 25:30 Koľko vyštudovaných sestier toto povolanie robí. 27:52 Začlenenie sestier z Ukrajiny na pracovný trh. 32:36 Výpadok sestier v praxi. 34:03 Zvýšenie nákladov na zdravotníctvo. 35:32 Ako problém so sestrami a lekármi riešia v zahraničí. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Češi nebyli během II. světové války ani aktivní odbojáři, ale zároveň ani příliš aktivní kolaboranti. Němcům vyhovovala naše pasivní loajalita, neměli sice s námi pozitivní úmysly, ale během války potřebovali klid na práci.Reinhard Heydrich kladl v protektorátu důraz na sociální politiku. Svou vlídnou tvář předvedl dělníkům i nedlouho před svou smrtí. Svátek práce v roce 1942, který připadal na pátek, se podle Hitlerova výslovného přání přesunul na sobotu 2. května, aby pracující měli dva volné dny za sebou. Heydrich toho využil k vyhlášení „velkorysého daru“ a třem tisícům dělníků a dělnic ze zbrojních podniků poskytl v zotavovnách Čech a Moravy zdarma dovolenou. Zvláště proslulé byly lázně Luhačovice, kde byly i dispozici zdarma biografy či sportovní utkání. Rekreace se pak staly symbolem nacistické sociální politiky. Všem se tyto výhody pro dělníky tak zalíbily, že po válce závodní rekreace pokračovaly a později na nich postavili svoji sociální politiku i komunisté. Vzpomeňme na slavné filmy Dovolená s Andělem nebo Anděl na horách s Jaroslavem Marvanem. Za okupace měly v továrnách silné slovo i odbory, které podporovaly sociálně slabé, rozdávaly vánoční nadílky i rekreace. I silné odbory plynule přešly do nových časů. Nic z toho ale nebránilo mnoha dělníkům, aby bezprostředně po skončení války - když začala tzv. „národní očista“ - obviňovali své nadřízené z kolaborace s nacisty, protože je prý nutili příliš pracovat. Dělníci přitom tvrdili, že svojí úmyslně pomalou prací bojovali proti nacistickému režimu. Myšlenka, že lajdácká práce může být hodnocena jako hrdinství posílila švejkovské tradice a přispěla k postupné demoralizaci českého národa.

Mít krásnou zahradu kolem domu je snem snad každého z nás. Ovšem u Holubů ze Staříče se to v průběhu let trošinku zvrtlo. Zvláště když oba manželé jsou zahradníci, velmi pracovití, s velkou fantazií a smyslem pro krásu. Po více než třiceti letech maji u domu Miniarboretum, ve kterém rádi vítají návštěvníky.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přestože rozvodovost v Česku od roku 2019 znatelně klesá, odborníci to za dobrou zprávu nepovažují. Rozpad rodiny zažívá bezmála 40 procent párů. Zvládnout ho tak, aby jeho dopad na děti byl co nejmenší, pomáhá speciální program organizace Aperio a Ligy otevřených mužů. Ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice ho představila metodička Silvie Novotná.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klasický lyžařský slalom je pouze jedna z disciplín, ve které budou měřit síly horští záchranáři na tradičních mezinárodních závodech v Krkonoších. Zvládnout musí také speciální dovednosti, jako je třeba sjezd ve dvojici se zraněným lyžařem. Jak příprava na takové závody vypadá, se dozvíte z reportáže Jiřího Hofmana.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

První monument roku. Ze všech monumentů je možná nejtěžší ho vyhrát. Zvládne to konečně i Tadej Pogačar? Bude se muset popasovat s tou nejlepší konkurencí. Na startu bude totiž i Mathieu van der Poel, Filippo Ganna, Tom Pidcock nebo Mads Pedersen.Miniatura: Sprint Cycling Academy / Getty ImagesDejte nám odběr na Youtube: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.youtube.com/dojeto/noodlemx?sub_confirmation=1⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jsme i na Facebooku: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.facebook.com/DOJETOcz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Twitteru/X: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/DOJETOcz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagramu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/dojetocz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když budeme ve třiceti svobodní, vezmeme se, řekli si kamarádi ze školy Denisa a Vít. Nakonec to nevydrželi a jako pár šli už k maturitě. Zvládli spolu projít studii na vysoké škole i společným bydlením u rodičů. Neúspěšné snahy o miminko, Vítova cholerická povaha a Denisina citlivost ale nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy. Kdy si uvědomili, že je zle? Vyhledali pomoc? Jak se jejich vztah proměnil? Poslechněte si další díl pořadu Láska hory přenáší.

Hostia: Miriam Bellušová (generálna sekretárka Zväzu živnostníkov Slovenska) a Jaroslav Kmeť (generálny riaditeľ Sekcie verejnej správy MV SR) a Matej Dobiš (analytik portálu Finančný kompas.sk). | Aké sú komplikácie s vybavením náležitostí ohľadom transakčného účtu? Zvládol štát komunikáciu nových povinností? Bol nápor ľudí očakávaný resp. prečo sa mu nepodarilo predísť? Bola jednoznačná komunikácia nových povinností zo strany štátu? Prečo ani prístup samotných bánk k živnostníkom nie je jednotný? V akej pozícii sú vzhľadom na vzniknuté situáciu banky a ako k novej povinnosti pristupujú? Aká je aktuálna situácia na úradoch? Pokračuje zvýšený nápor žiadateľov? Čoho konkrétne sa najčastejšie požiadavky týkajú? Líši sa situácia v Bratislave a v regiónoch? Kto a v akom prípade skutočne potrebuje úrady navštíviť osobne a aké sú alternatívy? Badať zvýšený záujem o e-službu získania výpisu? Aké sú dôsledky transakčnej dane? Došlo vplyvom nových povinností k úbytku živnostníkov na Slovensku? Je to pozitívne alebo naopak? Akým sankciám môžu čeliť živnostníci, ktorí nestihnú splniť zákonné povinnosti? Aký reálny dopad bude mať transakčná daň na cash-flow a príjmy samotných živnostníkov? | Živnostníci zahltili úrady v obave z transakčnej dane. | Moderuje: Lukáš Dzivý; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Už jistou dobu je na téma ruské agrese u nás slyšet, že je třeba přestat mluvit a začít jednat. Zvlášť poté, co prezident Trump zpochybnil princip jeden za všechny, všichni za jednoho. Zatím se ovšem veškeré úvahy týkaly jaksi jiných, Evropy. Že prý ta musí být silnější. Co ale děláme my, abychom byli silnější?

Už jistou dobu je na téma ruské agrese u nás slyšet, že je třeba přestat mluvit a začít jednat. Zvlášť poté, co prezident Trump zpochybnil princip jeden za všechny, všichni za jednoho. Zatím se ovšem veškeré úvahy týkaly jaksi jiných, Evropy. Že prý ta musí být silnější. Co ale děláme my, abychom byli silnější?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor byl chirurg a účastník několika misí s Lékaři bez hranic Tomáš Šebek. Operoval ve válečných konfliktech i v oblastech zasažených přírodními katastrofami, například po ničivém zemětřesení na Haiti.„Společným jmenovatelem většiny misí byla válka, lidé v krizových situacích si dokážou neuvěřitelně pomáhat, ale zároveň se v nich rychle stupňuje frustrace, která vede k agresivitě. To se děje všude a velmi rychle.“Na otázku, co považuje za prevenci válek, odpovídá překvapivě: „Energetická soběstačnost. Lidé a státy neustále hledají, kde získat zdroje, a to vede ke konfliktům. Kdybychom dokázali využít termonukleární fúzi, možná bychom tím některé problémy vyřešili.“ Jedním z nejtěžších momentů, které lékaři v krizových oblastech zažívají, je rozhodování o tom, kdo dostane péči a kdo ne. „Dostat 50 zraněných najednou a vědět, že můžeme zachránit jen 35, to je situace, kdy se Bůh stává lékařem na zemi. Musíte říct pacientovi, který dýchá, který vám rozumí, že mu nemůžete pomoci. To jsou chvíle, které člověk nezapomene.“ Šebek přiznává, že i po návratu domů je potřeba zpracovat psychické dopady těchto rozhodnutí. „Chodím k psychologovi. Je to naprosto normální. Zvlášť mezi muži by se o tom mělo mluvit víc,“ dodává.V rozhovoru s Hynkem Čermákem a Josefem Tomanem mluví i o prevenci ve zdravotnictví. Lidé si prý musí uvědomit, že zdraví je hlavně jejich zodpovědnost. Jednou z důležitých oblastí prevence je podle něj svalová hmota: „Kolik svalů naberete v produktivním věku, tolik budete na stará kolena pohledávat. A mimochodem, když v paneláku postavili výtah, lidé tam začali rychleji umírat. Schody jsou prevencí.“

Zvláštní a smutný byl závěr natáčení dokumentu Štěstí a dobro všem, ve kterém tým režiséra Filipa Remundy zaznamenával život pozoruhodného Rusa středního věku jménem Vitalij. Tento muž z Novosibirska byl vášnivým komentátorem společenského dění v Rusku i ve světě, a navzdory nesporné inteligenci žil dost excentricky.Měl se stát vědcem, ale do loňského roku se živil doma na SIbiři manuální prací. Řešil existenční starosti, rád se bil. Neuvěřitelné byly jeho otužilecké výkony. “Když v zimě plaval přes Ob z jednoho břehu na druhý, vydržel ve vodě klidně přes půl hodiny,” vzpomíná Filip Remunda v podcastu Host Reportéra. “Podle mě se mohl dostat do Guinessovy knihy rekordů, kdyby tou knihou ovšem nepohrdal, protože je na něj příliš západní. Každopádně to byl extrémní sportovec, který šel do naprostých krajností.”I Filip Remunda se během natáčení začal zlehka otužovat a dohodl se s Vitalijem, že příště skočí do Obu s ním. “To už byla válka a Vitalij měl radost, že jsme se i v téhle situaci dostali za ním do Novosibirsku. Objal nás ze slovy: Díky za to, že jste se sem prorvali!”Večer před společným plaváním si Remunda v jinak prázdném hotelovém baru všiml, že si ho s kolegy fotí jediný další host. “Trochu mě to varovalo, říkal jsem si, že je na nás možná nasazený. Ráno zaklepali na dveře pokoje čtyři policisté a bylo nám důrazně doporučeno, ať zmizíme a do Ruska už se zpět nevracíme. Od té doby jsem Vitalije až do jeho loňské nečekané smrti neviděl. A do Ruska se teď pracovně radši ani vracet nebudu, protože jsem užitečnější jako táta tří dětí doma než jako zavřený filmař někde v Rusku.”Zajímavá závěrečná pasáž podcastu se věnuje dalšímu tématu, které teď Remundu zajímá. “Moje žena Ivona nedávno ve svých čtyřiceti letech náhodou zjistila, že má celý život ADHD. Začala ten problém studovat a řešit, teď o tom chystáme podcastový seriál.”

Náklady na údržbu a výstavbu sítí rostou, a tak se vrací rébus, jak je férově rozpočítat. Nový šéf Energetického regulačního úřadu Jan Šefránek v pořadu Agenda vysvětluje, proč platit spíš za připojení než za kilowatthodiny.Chtít víc peněz za jistič, který už jednou stojí, může na první pohled vypadat jako zlomyslnost. Zvlášť pro příležitostné uživatele s malým a nárazovým odběrem, kterým vyhovují dnešní síťové platby odvozené hlavně od spotřebovaných kilowatthodin.Nápad na úpravu tarifní struktury se ale vrací. Správcům sítě dává ekonomický smysl zpoplatnit spíš samotné připojení než odběr a podobně situaci hodnotí také Energetický regulační úřad (ERÚ), kam distribuční poplatky spadají.Reformní pokusy už tu byly i v minulosti, vždy ale zkrachovaly na malé vůli politiků postavit se za něco, co v konečném důsledku může popudit chataře a chalupáře. Nový šéf ERÚ Jan Šefránek se k přepracování tarifů přihlásil hned dva měsíce po svém nástupu do funkce.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Zuzana a Ivana s filmovým kritikem a antifanouškem pobytu pod vodou Alešem Stuchlým probírali nejen to, jak plavat jako „paní radová” a o tom, že si fotí svoje exkrementy. Zvláště, když jsou ve tvaru nějakého písmene.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana s filmovým kritikem a antifanouškem pobytu pod vodou Alešem Stuchlým probírali nejen to, jak plavat jako „paní radová“, a o tom, že si fotí svoje exkrementy. Zvláště, když jsou ve tvaru nějakého písmene.

Naše mestá a obce hlásia, že sú pred finančným kolapsom. Žiadajú spravodlivé rozdelenie daní a vrátanie toho čo im štát dlží. A popritom sa niektoré sťažujú, že musia namiesto ministerstva školstva financovať aj škôlky. Minister financií ale medzitým chystá novú dvojmiliardovú konsolidáciu. A aby toho nebolo málo, obce bojujú so štátom, ktorý chce na ich územiach budovať spaľovňu, baterkáreň či prečerpávaciu elektráreň.Čo znamená, že sú samosprávy pred kolapsom, ktoré sú na tom najhoršie a ktoré služby budú musieť svojim občanom osekať? Aké možnosti samosprávy majú, ak sa vláda rozhodne na ich území postaviť miliardovú prečerpávaciu elektráreň či baterkáreň, a skutočne je ohrozený bežný život až jeden a pol milióna obyvateľov pre novelu zákona o kanalizácii? Zvláda ministerstvo školstva financovanie škôlok, ktoré si od nového roka zobralo pod seba? Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Združenia miest a obcí Slovenska Jozefom Božikom.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

TOP 09 bude po oznámeném konci šéfky Markéty Pekarové Adamové bojovat o přežití. A její vyhlídky nejsou moc dobré.„Pro TOP 09 je to velká rána, ze které se podle mě nevzpamatuje. Stranu opouští výrazná tvář, která symbolizovala pro liberální voliče moderní část koalice Spolu. A při vší úctě k ostatním straníkům, nikdo podobně charismatický jim tam nezbyl,“ myslí si Lucie Stuchlíková.TOP 09 sice přežila i konec otců zakladatelů Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska, to ale byla zcela v jiné kondici než dnes - kdy se dlouhodobě potácí pod volitelnou hranicí a nebýt koalice Spolu, už není ve Sněmovně.„TOP 09 se nedokázala etablovat v krajích, s trochou nadsázky je nikdo na Moravě nezná. Jejich jediný obvod je Praha a dnes je už podle mě jisté, že o lídra v Praze přijdou,“ říká v podcastu Václav Dolejší.„Podle mě to spěje k tomu, že se TOP 09 postupně sloučí s ODS po vzoru CDU/CSU,“ dodává Dolejší. Budou o to ale v ODS ještě vůbec stát? Zvlášť pokud volby dopadnou špatně a u občanských demokratů posílí křídlo kritické ke koalici Spolu.„Další varianta taky je, že TOP 09 prostě zanikne. A vyřeší se problém Miroslava Kalouska se zakládáním strany nové - a sice že nejsou lidi. To by najednou bezprizorní straníci vznikli,“ spekuluje Lucie Stuchlíková.Který kraj TOP 09 dostane místo Prahy - Ústí nebo Plzeň? Uškodí ústup političek ze Sněmovny ženám v politice? A kam s Janem Lipavským? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

1. Fico vyjednal dodatok, ale ešte nie väčšinu. 2. Zvláštne, že Pellegrini nechápe, prečo Macron nevolá Slovensko. 3. Keď nechcete ďalšie vtipy, neposielajte Blanára do Prahy.

Ondřej Kania přišel do Liberce s plánem okamžitého útoku na evropské poháry a úžasný výdělečný byznys. Sportovní realita mu ale ukazuje, že výsledky nepřicházejí na povel. Ve svých marketingových strategiích už se asi sám ztratil.####02:00 Náročný zápas Antonína Kinského08:40 Konec VARu v Norsku a Švédsku15:40 Překvapení v FA Cup, Plymouthe vyřadil Liverpool 23:40 Špatný výkon rozhodčích v zápase Liberec vs Plzeň31:10 Aktuální dění ve Slovanu Liberec 44:40 Zvládne Baník Ostrava evropské poháry?55:10 Sázkařské okénko s FortunouProdej klubu do rukou ambiciozního mladého podnikatele Ondřeje Kanii sliboval zásadní zlom. Kania se netajil tím, že chce klub významně posunout. Angažoval sportovního ředitele Jana Nezmara, trenéra Radoslava Kováče. A zaměřil se na nákupy talentovaných mladých hráčů dostupných na českém trhu. Velkolepě investoval do marketingu a PR, natáčela se velkolepá videa, například Kováčova příjezdu do Liberce. Kampaň spojená i se změnou loga směřovala k posilování značky. Před startem jara do této strategie, lidově řečeno, hodil vidle, když se šéf klubu vyjádřil, že veškeré rozhovory s hráči, s ním samotným, jakož i jakákoli další prezentace klubu, budou od tohoto momentu k dispozici výhradně na placené platformě Slovan +. Kaniovi totiž prý přestalo dávat logiku poskytovat obsah jiným médiím, aniž by z toho klub něco měl. ---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Vládna koalícia bojuje o väčšinu v parlamente. Hlas do toho zo strany vyhodí dvoch poslancov, aby rozdelil nespokojnú štvoricu. Tretí poslanec ale nečakane odíde sám a pridá sa k Huliakovcom. Čo urobí štvrtý, zatiaľ nevieme.Čo sa to deje v Hlase? Zvláda to Matúš Šutaj Eštok? Čaká nás rekonštrukcia vlády, alebo predčasné voľby? Ako sa zachová Hlas a môže prísť aj o ďalších poslancov? Je na stole otázka nového predsedu? A dá sa vláde po návštevách premiéra v Moskve a jeho neúčasti na debatách v Bruseli, veriť, že nás neťahá z únie a NATO?Minister financií medzi tým ohlasuje novú konsolidáciu. Ako ušetrí ďalšiu takmer miliardu? Dotkne sa škrtanie aj sociálnych dávok? Ministerstvo práce sa chce po senioroch pozrieť aj na jednorodičovské rodiny, čo im môže ponúknuť? Prečo chce minister odoberať sociálne dávky, pomôže projekt Práca namiesto dávky? Ako minister vyriešil diskrimináciu a nedostatok práce pre marginalizované skupiny?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.

Čo všetko spája PS, SaS a KDH? Budú schopní dohodnúť sa programe vládnutia? Zvládnu podpásové rany moci a pokusy o ich rozdelenie? Budú pripravení aj na ruské pokusy zasahovať do volieb? Majú pripravené potrebné reformy? Unesú zodpovednosť za štát? Hostia: - Michal Šimečka, predseda PS - Braňo Gröhling, predseda SaS - Milan Majerský, predseda KDH

Premiér Fico nejdříve koncem prosince odjel do Moskvy, kde jednal s prezidentem Putinem. Nebyla to oficiální návštěva, neletěl vládní letkou, rozhovorům nebyl přítomen slovenský velvyslanec v Rusku, takže nikdo neví, o čem se tam mluvilo a co bylo dohodnuto. Pár dnů nato odjela do Moskvy také delegace vládních poslanců, jejichž videa z cesty připomínala propagandistickou tvorbu levicových elit z tehdejšího Sovětského svazu. Mezitím se Ficovi rozpadla parlamentní většina a on se snaží odvrátit hlasování o nedůvěře vládě. Mimo jiné tím, že vytváří atmosféru, že Slovensku hrozí převrat. V tomto ho po zasedání Bezpečnostní rady státu podpořil i prezident Pellegrini, který ovšem řekl, že na výjimečný stav zatím nenastal čas. Jak by asi taková mimořádná situace vypadala? A proti komu? Zvlášť když se ukázalo, že materiály o údajném převratu psala umělá inteligence. Nebo budou obětí těchto manévrů Ukrajinci žijící na území Slovenska, nebo dokonce někteří pracovníci zahraničních ambasád? Na Slovensku mezitím sílí pocit, že konsolidační balíček spojený se zvýšením daní vede k nekontrolovatelnému zdražování. V takové atmosféře je vytváření dojmu převratu způsobem, jak odclonit zájem lidí o vnitropolitickou krizi. A je vůbec opozice schopná převzít po Ficovi moc?

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Celý první dojem najdete na http://liganaruby.cz a v sekci premium na iSport.cz. V polovině prosince proti Teplicím, na začátku ledna proti Liverpoolu. „Tondovi jsem psal, ať nic nemění. Říkám to vždycky všem brankářům,“ vypráví po povedeném debutu Antonína Kinského trenér reprezentačních gólmanů do 20 let Martin Shejbal, který s novou jedničkou Tottenhamu úspěšně spolupracoval v minulé sezoně v Pardubicích. V rozhovoru pro Ligu naruby detailně popisuje Kinského debut včetně rozcvičky, řeči těla, zákroků i drobných chyb. „Pan Troška má námět na další pohádku,“ usmívá se Shejbal. Hned na začátku zápasu nepříjemnost v podobě dlouhé pauzy, pak brnkačka na nervy fanouškům Tottenhamu, ne zrovna stoprocentní zákrok při první střele, ale následně skvělé zásahy včetně rozehrávky. Martin Shejbal si všiml všech detailů ze strany Antonína Kinského při veleúspěšném a vítězném (1:0) debutu s Liverpoolem. „Zvládl to skvěle, ale musí si zvyknout na to, že proti takové kvalitě je třeba počítat se vším,“ zmiňuje překvapivou a přesnou ránu Trenta-Alexandera Arnolda, který českému reprezentantovi pomohl z brankové čáry vykopnout stoper.

Do ďalšej časti relácie Pod tlakom prijal pozvanie politológ a riaditeľ inšititútu pre verejné otázky Grigorij Mesežnikov. Rozobrali sme rok 2024 z politického hľadiska. Čo bol pre neho ten najsilnejší moment minulého roka, čo si myslí o novej verzií hymny, čo nám ukázali nahrávky z chaty v Čifároch, ale tiež nám povedal, čo si myslí o zahraničných cestách premiéra Roberta Fica. Zvládol prezident Peter Pellegrini svoju úlohu a čo jeho, ale aj nás občanov Slovenska čaká? O tomto, ale aj o iných témach sme sa rozprávali v najnovšej časti relácie Pod tlakom.

Zvláštne, neraz hlasné zvuky pripomínajúce rany. Samovoľné padanie predmetov či neobvyklý pohyb vecí v miestnosti. Aj takto sa opisujú paranormálne javy, ktoré indikujú, že sa v domácnosti nachádza poltergeist. Toto slovo pochádza z nemčiny a v doslovnom preklade znamená "hlučný duch". Takýto prípad sa odohral aj v Kanade, v Novom Škótsku v 70. rokoch 20. storočia. Známy je ako Veľká amherstská záhada a patrí medzi najviac zdokumentovaný a medializovaný prípad paranormálneho javu vôbec. Poltergeist strpčoval život mladej žene menom Ester Cox, ktorá v tom čase mala iba 17 rokov. Prípad sa stal predmetom vyšetrovania aj Waltera Hubbella, herca so záujmom o nadprirodzené javy. O udalostiach v dome si viedol denník, na základe ktorého neskôr napísal knihu s názvom The Haunted House: A True Ghost Story. Skeptickí vyšetrovatelia však prípad odmietli ako hoax a dokonale premyslený podvod. Napriek tomu sa prípad Ester Cox a Hubbellova kniha stali významnou súčasťou diskusií o poltergeistoch a paranormálnych javoch v populárnej kultúre.PS: Báť sa je povolené!Scenár: Veronika KolejákováNámet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Marek MajeskýZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona Mičová

Máme za sebou prvý ucelený rok štvrtej vlády Roberta Fica, ktorý nebol nudný ani po ekonomickej stránke. Prešli sme si prvým, povedzme že šetrením, podporou s hypotékami, s energiami, húfnymi odchodmi do predčasného dôchodku, a to stále hovoríme len v medziach krajiny. Práve vysoké výdavky a nízka miera šetrenia však podľa makroekonomického analytika Mateja Horňáka boli v roku 2024 problémom. „Nešlo o konsolidáciu v pravom slova zmysle. Skôr by som to prirovnal k tomu, že ideš po diaľnici rýchlosťou stoosemdesiat a zrazu spomalíš na stosedemdesiat,“ vysvetľuje. Za najproblematickejšie rozhodnutie vlády považuje zníženie odvodov do druhého piliera. „Krátkodobo dostaneme peniaze do Sociálnej poisťovne, ale skutočný problém si takto prenášame do budúcna,“ dodáva s tým, že šetrenie, respektíve konsolidácia, nie je jediná vec, ktorou sa riadia ratingové agentúry pri hodnotení Slovenska. Hlavne v druhej polovici roka ich výrazne zaujímala aj politická situácia na Slovensku, vzťahy s Európskou úniou a smerovanie krajiny. „Veľa sa nás pýtali na hrozbu zastavenia eurofondov a stav inštitúcií,“ dodáva Horňák. Rušno však bolo aj na medzinárodnej scéne. Ekonomiky sa čím ďalej, tým viac uzatvárajú, rastie nám protekcionizmus a zvýšil sa aj počet populisticky orientovaných vlád, čo má ďalekosiahle dôsledky. „Štúdie ukazujú, že HDP na obyvateľa je po pätnástich rokoch populistickej vlády vo všeobecnosti o desať percent nižšie ako v krajinách, kde takáto vláda nie je,“ vysvetľuje analytik. Čo všetko sa teda v ekonomike dialo v roku 2024, čo najprekvapivejšie sa stalo a je Slovensko konkurencieschopnejšie a ekonomicky odolnejšie ako predtým? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá makroekonomický analytik Slovenskej sporiteľne Matej Horňák. _ 1:14 Aký bol rok 2024?5:42 Ako sa darilo slovenskej ekonomike.8:55 Prečo je nemecký priemysel v kríze.11:31 Prečo klesla inflácia.16:44 Lex konsolidácia a ekonomika​​​21:17 Ako Slovensku veria finančné trhy.25:14 Zvládla ECB infláciu?28:41 Politika ECB a finančné trhy.31:11 Trh s nehnuteľnosťami v roku 2024.36:55 Konkurencieschopnosť Slovenska. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je popkultura Jižní Koreje takovým fenoménem po celém světě? Proč mnohočlenné chlapské a dívčí kapely vyprodávají ty největší arény? Zvládli byste se naučit taneční sestavu na k-popovou píseň? Nejen na první dvě otázky v aktuálním dílu Slejváku odpovídá fanoušek veškerého k-contentu, včetně seriálu Hra na oliheň, influencer David Pham.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je popkultura Jižní Koreje takovým fenoménem po celém světě? Proč mnohočlenné chlapské a dívčí kapely vyprodávají ty největší arény? Zvládli byste se naučit taneční sestavu na k-popovou píseň? Nejen na první dvě otázky v aktuálním dílu Slejváku odpovídá fanoušek veškerého k-contentu, včetně seriálu Hra na oliheň, influencer David Pham.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladý vědec Michael Macháček z Akademie věd přejel za 5 týdnů Evropu na kole z jihu Francie na sever Norska. Zvládl zhruba 50 kilometrů celkového převýšení na 5500 kilometrech trasy.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladý vědec Michael Macháček z Akademie věd přejel za 5 týdnů Evropu na kole z jihu Francie na sever Norska. Zvládl zhruba 50 kilometrů celkového převýšení na 5500 kilometrech trasy.

Na českém trhu letos nejvíc vyrostly akcie bankovní skupiny Erste, zhodnotily skoro o půlku. Globálně vyhrála americká energetická společnost Vistra, její akcie přidaly 315 %. Trhy na nás byly hodné, říká analytička Anna Píchová.Nejznámější akciový index S&P 500, který zahrnuje 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA, posílil od začátku roku o 27 %. A silný růst pokračuje už druhým rokem. „Americké ekonomice se poměrně daří, i když hodně lidí čekalo, že se tam něco začne zadrhávat. Pomohla i  podzimní euforie po zvolení Donalda Trumpa, narostl rizikový apetit a na trhy  připlulo spoustu peněz,“ ohlíží se za letoškem akciová analytička Anna Píchová v investičním podcastu Ve vatě.Ani evropské akcie se ale nenechaly zahanbit. Německý index DAX vyrostl za rok o necelých 19 %. Ještě o něco lépe se dařilo Pražské burze měřené indexem PX, který posílil o 20,5 %. „Trhy na nás byly opravdu hodné. Na někoho víc, na někoho méně. Ne všem titulům se dařilo,“ glosuje výsledky analytička One Family Office Píchová.Ve fenomenálním růstu (+37,5 %) pokračovaly technologické firmy a bodovaly tituly ze sektoru komunikace, kam spadají například i akcie Meta (+37 %). Naopak zdravotnictví jako celek „udělalo“ za letošek „jen“ 7,8 %.Vítěz roku vyrábí energii z jádraVítěznou akcií roku překvapivě není firma z technologické oblasti, ale elektrárenská společnost Vistra, jejíž akcie za letošek vyrostly o 315 %. Za jejím úspěchem přitom stojí neutuchající zájem o čipy, poháněný rozmachem umělé inteligence. „Všechen ten hardware je ale potřeba napájet a k tomu je potřeba spoustu elektrické energie. Tím se dostala do popředí Vistra, která elektřinu vyrábí v jaderných elektrárnách,“ vysvětluje Anna Píchová.Na stříbrné příčce letošních nejvýkonnějších akcií skončil Palantir, třetí příčka patří americké realitní společnosti Texas Pacific Land. Palantir vyvíjí software a zpracovává big data, často pro státní sektor. „Letos se firma poprvé dostala do indexu pětistovky nejvýkonnějších firem z USA, S&P 500. „Pokud půjde na burzu Nasdaq, tak bude i zařazena do indexu Nasdaq, takže další impuls pro akcie,“ předpovídá Píchová.Nvidia, která dodává čipy, potřebné pro trénování a provoz jazykových modelů AI, Microsoftu, Googlu i Amazonu, je nejvýkonnější firma amerického indexu za posledních pět, deset, patnáct i dvacet let. Otázka ale je, jestli jsou její akcie vysoko naceněné stále ještě právem. „Už to začíná být trošičku horší, ta firma nemůže takhle rychle růst tak dlouhou dobu, jak se čeká, třeba dalších 5–10 let,“ pochybuje Píchová.Banky bodovalySkvěle se letos vedlo i ve finančním sektoru, a to i v Česku. Dařilo se Monetě, akcie Erste Group (do skupiny patří Česká spořitelna) to letos dotáhla dokonce na nejlepší akcii z pražské burzy, zhodnotila o necelých 46 %. „Za růstem akcí stojí silné výsledky banky a její silná pozice na tuzemském trhu,“ říká Píchová s tím, že druhým nejvíc rostoucím titulem Burzy Praha se nečekaně stala Kofola.Ze zahraničních finančních domů stojí za pozornost globální investiční společnost KKR. I ta letos poprvé pronikla do indexu S&P 500 a hned se stala nejvýkonnější finanční společností v indexu. Zaměřuje se na private equity (investice do soukromého kapitálu, pozn.red.), na investice do infrastruktury a nemovitostí. Akcie letos přidala 93 %.Zvlášť podzimní měsíce finančníkům přály. „Bylo to kvůli zvolení Donalda Trumpa. Lehká deregulace finančního světa, která se čeká, by zvlášť některým menším bankám měla pomoci, ale uvidíme,“ podotýká Anna Píchová.Akcie Volkswagenu padajíKončící rok naopak nebyl dobrý pro automobilky, zvlášť pro ty německé, což je reprezentováno nejenom Volkswagenem, který letos ztratil skoro 30 %. Podobně je na tom další německá automobilka BMW.  Úplně nejhorší automobilkou je evropsko-americký Stellantis, který v tom letošním roce ztratil 46 % své hodnoty.Ne všem výrobcům automobilů se vedlo špatně. „Někdo by možná čekal Teslu z Ameriky. Ta to není. Je to ale jiná americká automobilka, a sice General Motors, která letos zhodnotila o 53 %, takže i překonala ten celkový index S&P 500,“ všímá si analytička.Losery roku jsou, podle dosavadních výsledků, síť amerických lékáren Walgreens (- 66,5 %), nedařilo se ani výrobci vakcín Moderna a chemické firmě Celanese.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vojna na Ukrajine zasahuje aj našu spoločnosť. Núti nás klásť si základné otázky o našej národnej bezpečnosti. Konfrontuje nás s potrebou okamžitej pomoci postihnutým, a núti nás uvažovať aj o asistencii pri povojnovej obnove Ukrajiny. Zvládame tieto výzvy? Ako to delí a profiluje našu politickú scénu? Akú úlohu tu môže zohrať občianska spoločnosť a mimovládne organizácie? Hovorí Grigorij Mesežnikov, politický analytik, spoluzakladateľ a prezident Inštitútu pre verejné otázky.

Má velkou vášeň pro budování. Proto moderuje nový televizní pořad My chalupáři. „Obsahuje několik rubrik a každá si někoho najde,“ láká známá herečka. Podílí se taky na scénáři chalupářského seriálu? Jaký vztah má k Jizerským horám, kde má roubenku? Jak to dopadlo s její maringotkou? Kolik má dětí a vnoučat? Zvládá hlídání? Co teď točí? A které herečky pravidelně dabuje? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý více než hodinový díl Studia N najdete na platformě HeroHero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Jak se správně naučit odpočívat? Zvládne jednou umělá inteligence personalizovanou psychologickou pomoc? A jak influenceři pomáhají a zároveň škodí diskuzi o duševním zdraví? Poslechněte si více než hodinový záznam Studia N live o digitálních technologiích a wellbeingu, který jsme natáčeli s publikem na Inspiračním fóru jihlavského dokumentárního festivalu. Filip Titlbach si pozval neurovědkyni Marii Hájek Salomonovou z organizace Nevypusť duši.

Prezident Petr Pavel zvládl své druhé předávání státních vyznamenání se ctí. Zároveň se ale prezidentská kancelář v posledních týdnech potýká s reputačními problémy ohledně výdajů. Co se to děje za zdmi Hradu? Téma pro politický podcast Vlevo dole.V posledních týdnech se kolem Hradu vynořila řada zpráv ohledně financování, které musely znejistit i skalní podporovatele prezidenta. Nejasné machinace kolem peněz pro první dámu, nákupy drahých telefonů a kávovarů, zvyšování prezidentského platu i celého rozpočtu Hradu.Nebo třeba také to, že bývalá kancléřka Jana Vohralíková i nadále obývá hradní byt za velice levné nájemné, ačkoli ve funkci skončila už na začátku roku. „Když se to všechno takhle sečte, je z toho šmouha na pověsti Hradu,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Právě neprůhledné nakládání s penězi nebo papalášské manýry byly jednou z věcí, které odpůrci Miloše Zemana kritizovali na jeho týmu. A volali po prezidentovi, který bude v tomto ohledu lepší.„Petr Pavel v tomhle trochu mate tělem. Působí jako neformální sympaťák, kravatu si nebere ani na akce, kam by někdy patřila. Ale celý život v tomhle světě žije, je na to zvyklý, že mu někdo otevírá dveře od auta a má servis,“ myslí si Dolejší.Asi největší otazníky budí peníze pro prezidentovu manželku. Ta od státu nedostává oficiálně nic, prezident má plat 340 tisíc měsíčně a víceúčelovou paušální náhradu necelých 320 tisíc. Právě z ní se celé roky náklady první dámy platily.Ještě podivnější je ale způsob, jakým se o příspěvku jednalo. Ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že měl dohodu s prezidentem, že o příspěvek pro jeho ženu se pokrátí prezidentův rozpočet. Jenže pak kancléř Vašina údajně napsal úředníkům na ministerstvu, že žádají peníze navíc.„Kdyby se něco takového stalo v době Miloše Zemana, že by Vratislav Mynář psal úředníkům, aby dali peníze Ivaně Zemanové, a ministr o tom nevěděl, tak se z toho zblázníme,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Výsledek je nakonec takový, že peníze navíc první dáma nedostane - ale škoda na pověsti Hradu už je napáchána. Zvlášť když se sejde dohromady s řečmi politiků o tom, jak je potřeba šetřit, a s články, že se do prezidentské kanceláře kupují iPhony a kávovary za miliony.„Zrovna u těch telefonů je to ale dost nespravedlivé. Pavel po Zemanovi zdědil úředníky, kteří měli telefony zadarmo od čínské firmy Huawei. Není divu, že se jich zbavili a teď nakupují nové,“ podotýká Stuchlíková.Taky je potřeba připomenout, že z hlediska rozpočtu jde o zanedbatelné částky. „Jenže v politice jsou důležité symboly. A ty tým Petra Pavla - stejně jako vládní politici, kteří si teď chtějí rozmrazit platy - podcenil,“ dodává Stuchlíková.„V případě Petra Pavla a jeho ženy to pravděpodobně dráždí o to víc, když lidé vědí, že jako bývalí vojáci mají ještě výsluhy,“ uzavírá Dolejší.Podcenili hradní úředníci, jak bude celá věc vypadat? Nebo začali mít dojem, že si to mohou dovolit? Podlehl prezident tlaku manželky? A kolik kávovarů máte doma vy? Poslechněte si aktuální epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

I přes snížení sazeb ČNB, zatím hypotéky zlevňují pomalu a úvěry se nabízejí s cenou těsně pod pět procent. Na přelomu roku, by ale mělo přijít výraznější zlevnění, předpovídá v podcastu Ve vatě hypoteční expert Libor Ostatek.Když Česká národní banka začala loni v prosinci snižovat sazby, klienti čekali, že to brzy poznají i na cenách hypoték. To se ale nestalo. Podle hypotečního experta Broker Trust a Golem Finance Libora Ostatka k tomu vedou tři důvody.Hypotéky už jsou vyprodanéZaprvé, banky nemají důvod ceny snižovat. Po období zamrzlého trhu se zájem o úvěry na bydlení zase zvyšuje. Je teprve říjen a banky už „vyprodaly“ objem hypoték, který si ve svých optimistických scénářích kreslily až na konec prosince. „Banky mají zaplněné výrobní linky, většina z nich má splněný plán letošního roku. A poptávku po hypotékách zpracovávají těžko, nabrat kvalifikované lidi trvá.“Od ledna se ale objemy začnou plnit nanovo. S tím přijde pokles cen, míní Ostatek. „V prosinci se provoz zklidní, žádostí je méně. Nejrazantnější snížení úrokových sazeb, pokud nebude výrazně narůstat cena zdrojů, což je ve hvězdách, by mělo  přijít na přelomu roku, možná ještě v prosinci.“Levné peníze už zase nejsouCena peněz na finančním trhu je druhý důvod, proč banky s důraznějšími slevami otálejí. Právě cena peněz, které si banky předkoupí na tři, pět nebo deset let, určuje do značné míry cenotvorbu hypoték pro klienty. Dost ale kolísá.Zkraje roku byly tyto tzv. dlouhé peníze, kterými se banky zajištují, aby měly na dlouhodobé hypotéky, levné. Banky si tak podle Libora Ostatka přišly na slušné marže. Nyní jde ale cena těchto peněz naopak nahoru. „V únoru byla marže skutečně velmi zajímavá, protože cena zdrojů byla někde kolem tří a půl procenta, ale už v březnu byla cena dlouhodobých peněz o 0, 8 % vyšší. Takže  v období března až června byla marže zase nižší.“Banky si účtují marži na rizikoTřetí důvod, který brzdí rychlejší snižování hyposazeb, jsou podle Ostatka nové podmínky na hypotečním trhu, které platí od září. Klient, který banku opustí ještě před koncem fixace, jim jako náhradu zaplatí 1 % ze zbývající jistiny úvěru. Změna má omezit takzvanou hypoteční turistiku.„Ta sankce je stanovená výrazně nízko a extrémně ve prospěch spotřebitele. Postavili jsme do velkého komfortu zákazníka, ale tou velmi nízkou náhradou jsme zapříčinili to, že ta „daň“ bude přenášena na úplně každou novou hypotéku a na úplně každou refixovanou hypotéku,“ míní Ostatek.Banky teď podle něj k cenám hypotéky přirážejí „marži na riziko“.  Ta zdražuje hypotéky až o půl procentního bodu, odhaduje Ostatek. „To riziko v podstatě navyšuje úrokovou sazbu a já bych si troufnul říct v řádu 0,3–0,5 %.“Už ve druhé bance můžete dostat slevu„Vysoké marže“ u hypoték kritizoval před čase v rozhovoru pro SZ Byznys guvernér ČNB Aleš Michl. „Nejlepší odpověď lidí na vyšší sazbu je obejít dvě tři banky. Kdo chce hypotéku, ať si vezme dovolenou v práci, srovná si v tabulce sazby a pak vezme banku, která je pro něj nejlepší,“ vzkázal klientům.Obejít více v bank a předložit jim nabídku od konkurence může ve vyjednávání o ceně pomoci, míní Libor Ostatek. Zvlášť když jde o bonitního klienta. „Tam je vždycky prostor, zvlášť když jdu jako klient z ulice na pobočku. Ta první nabídka je vždycky  řádově o desetiny vyšší. A to, co můžu usmlouvat, se může pohybovat klidně níž o 0,3 procenta, výjimkou není ani o půl procenta.“Hypoteční sazba ale není jediné kritérium, podle kterého je dobré se rozhodovat. „Je to, jako kdybych chtěl třeba auto, ale byl bych schopný porovnat jenom barvu a vybrat si, jestli chci jezdit na benzín, dieselem nebo elektromobil,“ myslí si hypoteční specialista společnosti Taurum Tomáš Rusňák.Na sazby si klienti zvykly, ale nemají úspory„Klasický spotřebitel si dokáže porovnat jak na něj  banka působí, úrokovou sazbu, RPSN, ale už nezná metodiku těch bank. Nedokáže spočítat svoji bonitu, protože pokud není zaměstnanec, ale podnikatel, použije příjmy z pronájmů, mateřskou, rodičovskou, tak to každá banka počítá úplně jinak. Neví, jak banka bude řešit jeho stávající závazky, jak mají nastavený interně parametry DTI a DSTI,“ vypočítává Tomáš Rusňák.Právě bonita klienta hraje při vyjednávání o hypotéce v bance větší roli než výše úroku. Podle průzkumu od společnosti KRUK si přes mírné snížení úrokových sazeb dnes nemůže hypotéku dovolit 10 % lidí. U průměrné hypotéky za 3,6 milionu totiž musí „vytáhnout z kapsy“ akontaci 720 tisíc nebo 360 tisíc (výjimka pro mladší žadatele).„Spotřebitelé si na úrokovou sazbu zvykli, ale čím máme větší problémy, je prokazatelnost příjmů některých těch lidí. Bonita je za mě ten největší oříšek. Z mé praxe vidím, že  třetina, možná 40 % případů, jde  na metodickou výjimku, že standardně by ten případ neměl šanci v bance projít,“ míní Tomáš Rusňák.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zásah, potopena. Pirátská bárka šla v krajských volbách ke dnu a spolu s ní i celý kapitánský můstek. Zvládne rozklížená partaj odchod Ivana Bartoše? A přišel čas opustit vládu? Téma pro politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně. Ptá se Matěj Skalický.

Zásah, potopena. Pirátská bárka šla v krajských volbách ke dnu a spolu s ní i celý kapitánský můstek. Zvládne rozklížená partaj odchod Ivana Bartoše? A přišel čas opustit vládu? Téma pro politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociálny zmier na Slovensku má prestávku. Vláda sa nedohodla s odborármi na platoch a konfederácia odborárov vyhlásila štrajkovú pohotovosť. Ak sa platy zamestnancov štátu nezvýšia o10%, môže ísť viac ako 360 ľudí do protestných akcií a štrajkov. Vláda odkazuje, že na to nemá peniaze a chystá konsolidáciu.Ako to celé dopadne, dohodnú sa? Prečo odborári hovoria že sú zamestnanci na chvoste záujmu tejto vlády a čo hovoria na protesty v kultúre?Minimálna mzda by mala byť od roku 2026 podľa nového automatu 920 €. Zvládnu to podnikatelia a dohodne sa na tom vôbec koalícia? A čo by znamenalo, ak by Slovensko pre vládnu politiku prišlo o miliardy z eurofondov? Čo hovoria odborári na avizované návrhy miliardovej vládnej konsolidácie? Braňo Závodský sa rozprával s prezidentkou Konfederácie odborových zväzov Monikou Uhlerovou.