Podcasts about zvl

Tři dcery ve věku 20, 10 a 1 rok, krosna a cesta dlouhá téměř 150 kilometrů. Stand-up komička Adéla Elbel se rozhodla vyměnit prázdninovou pohodu u bazénu za Svatojakubskou pouť a prožila šest dní, které by vydaly za roky. Jaké bylo poznávat sebe i své děti na cestě do Santiaga? „Holky se ukázaly jako skvělé parťačky. Zvlášť tehdy, když nám kvůli mé chybě uletělo letadlo,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Proč šla poutní cestu už počtvrté?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prierez súčasným stavom americkej politiky. Vo videu sa dozviete hodnotenie americkej politiky po štyroch lokálnych voľbách v USA, vysvetlíme americký politický systém a odpovedáme na otázku, či je dostatočne demokratický. Voľby starostu New Yorku, ktoré ovládol populistickými sľubmi a zvládnutou kampaňou na sociálnych sieťach 33-ročný ľavičiar, odhalili obrovskú polarizáciu americkej spoločnosti. Uzurpuje si Donald Trump moc a mení USA na autokraciu? Zvládnu inštitúcie a spoločnosť USA tento tlak? Odpovede aj na tieto otázky nájdete vo videopodcaste. Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 €.  Začnite

Hosť podcastu: PETRA TÓTHOVÁ, cukrárka a porotkyňa Aké rezy a recepty nájdete v novej knihe známej porotkyne Pečie celé Slovensko? Zvládnu ich aj príležitostní pekári? O čom je 6 uletených a 6 prémiových receptov? Hovoríme o samotných receptoch, ich detailnom popise, grafickej úprave, krásnych fotkách Dušana Křísteka. Petra odporúča svoje obľúbené, ktoré by ste určite mali vyskúšať. Rezy z cukrárne Petry Tóthovej aj s jej podpisom: https://www.bux.sk/knihy/819832-rezy-z-cukrarne-petry-tothovej-kniha-s-podpisom.html 

Život nás někdy vede k rozbouřeným řekám, které je nutné přejít. V takových chvílích logicky většinou zažíváme strach a obavy: co bude dál? Zvládnu to? Mám na to? Povzbuzení k odvaze přináší Sváteční slovo kazatele Evangelické církve metodistické Pavla Procházky.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Mám pocit, že současnost se čím dál tím víc přibližuje k událostem z 30. a 40. let minulého století. Zvláště zřetelně je to vidět na vztahu k cizincům a migraci. Tehdy i dnes nacionalističtí politici dělají z menšin obětní beránky, protože nejsou sami schopní řešit skutečné problémy. Je to nejlevnější řešení, svádět vlastní selhání na lidi, kteří patří k jiné kultuře.“

„Mám pocit, že současnost se čím dál tím víc přibližuje k událostem z 30. a 40. let minulého století. Zvláště zřetelně je to vidět na vztahu k cizincům a migraci. Tehdy i dnes nacionalističtí politici dělají z menšin obětní beránky, protože nejsou sami schopní řešit skutečné problémy. Je to nejlevnější řešení, svádět vlastní selhání na lidi, kteří patří k jiné kultuře.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dneska vidíme poprvé ovládací pultík. Zvládnout to musíme. Už jsme si zkoušeli joystíčkem popojet. Bude to dobrodrůžo,“ popisuje kulisák Petr Kupčík, který se z takzvaného provazníka stal strojníkem.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠⁠⁠⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribe⁠⁠Doteraz bola poverenou, stane sa z nej oficiálna šéfka. Generálka Jana Maškarová bude už aj oficiálne policajnou prezidentkou. Hoci jej na rokovaní výboru zložili pochvalu aj niektorí opoziční politici, náročnou úlohou bude odolávanie otvoreným i skrytým politickým tlakom. Zvládne to?Viac ako dve a pol hodiny Maškarová odpovedala na otázky poslancov. Sľubuje transparentnú komunikáciu a v prípade zbavenia obvinení aj riadny návrat čurillovcov do práce. To, že jej manžel pracuje na policajnej inšpekcii, ako problém nevníma.O Jane Maškarovej a jej pôsobení sa v podcaste Dobré ráno rozpráva Jana Krescanko Dibáková s reportérom denníka SME Petrom Kováčom.Zdroje zvukov: TA3, Teraz.skOdporúčanieDnes vám odporúčam článok môjho kolegu, s ktorým sme sa práve dorozprávali. Peter Kováč sa venoval manželom Kučerkovcom, ktorých rád spomínal Robert Fico. Veľmi obsažný text nesie názov "Ako to bolo s priznaniami expolicajta z Ficových tlačoviek? Svedok hovorí o vyhrážkach manželky" a pripomína, že prokurátorka Kučerková je sama obžalovaná. Podobné texty sú veľmi dôležité pre to, aby sme vedeli, či je rozdiel medzi tým, čo sa stalo, a tým, ako to prezentujú politici.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Když tělo bojuje s infekcí, nemusí cizí mikroby vždycky zničit. Jedna z cest je, že se naučí s nákazou žít. Zvláštní způsob obrany těla před původci nemocí studuje americký imunolog ze Stanfordovy univerzity David Schneider, který o tom před časem diskutoval s českými odborníky. A svůj výzkum přiblížil v rozhovoru i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

Co je Filip Turek zač, nebylo žádné tajemství. Politici z bývalé pětikoalice se ale jen pohoršují, místo aby využili možnosti, kterou mají, a do sestavování vlády razantně promluvili. Zvlášť když v Evropě právě teď vzniká systém, který do členských zemí přivede miliardy. Česko o ně ale vlastním rozhodnutím nejspíš přijde. A vysvětlujeme i to, že stoupla pravděpodobnost, že v roce 2035 nakonec nedojde na úplný zákaz nových aut se spalovacím motorem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Hostia: Jaroslava Orosová (prezidentka Zväzu ambulantných poskytovateľov) a Lucia Povalová (vedúca oddelenia stratégie ambulantnej starostlivosti). | Okruhy tém: Pilotné testovanie katalógu výkonov (Hodnotenie za prvé tri mesiace, počet zapojených ambulancií, aké sú očakávané výsledky - aj pre pacientov, môže mať dosah na lepšiu dostupnosť zdravotnej starostlivosti a nižšie čakacie lehoty?). Nový katalóg výkonov (Kedy ho môžeme očakávať? Aká bude implementácia - zvládne to systém plynulo? Budú platby dostatočné? Je sektor dostatočne zapájaný? Je záujem o zapojenie zo strany sektoru? Aké by mali byť hodnoty bodov?). Financovanie ambulancií (Aký je aktuálny stav aj vzhľadom na konsolidáciu? Zvládnu ambulancie nové opatrenia od 1.1.? Aký dosah má transakčná daň? Rozpočet pre ambulancie - Koľko budú ambulancie potrebovať? Hrozí ďalšie zatváranie, prípadne zavedenie poplatkov?). Nové povolania v ambulanciách (Od septembra vstúpila do platnosti novinka a to možnosť zamestnať sestru so stredoškolským vzdelaním. Stručne by sme zhodnotili, ako to funguje, či k tomu prevádzkovatelia pristupujú, aký to má prínos, či dokážu lepšie rozdeľovať prácu a či sú ambulancie efektívnejšie a lekári a zdravotné sestry odbremenení). | Zhodnotenie zdravotníckych výkonov. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Hostia: Michaela Kovačičová (generálna komisárka slovenskej expozície na Expo Osaka 2025) a Simona Bubánová (bývalá kreatívna riaditeľka reklamnej agentúry a spoluautorka národného brandingu Slovenska). | Na začiatku veľké plány, na konci skromná prezentácia. Ako sa Slovensko zapísalo na svetovej výstave v Japonskej Osake? Aký je obraz a príbeh našej krajiny a ako ho dokážeme predať v zahraničí? Príležitosť budeme mať aj o necelé dva roky v srbskom Belehrade. Zvládneme to lepšie? Spýta sa Nora Gubková v tejto epizóde Kontaktov. | Prezentácia Slovenska na EXPO 2025. | Moderuje: Nora Gubková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Petr Fiala zažívá zcela jinou kampaň než před čtyřmi lety. Zájem o mítinky premiéra, který se pokouší obhájit svou pozici, je ve srovnání s minulými volbami enormní. A to jak od jeho příznivců, tak hlasitých odpůrců.Autoři podcastu Vlevo dole vyjeli s Fialou na den v kampani v jeho domovském Brně. A zmapovali, jak se akademik zvyklý spíš na odborné debaty ve Strakově akademii vypořádává s hlasem ulice.„Objevují se i kritické hlasy, nadávání, pískání, ale já z toho nemám až tak negativní pocity. Já si říkám, že už té nenávisti a nadávání ve společnosti je dost. A snažím se s těmi lidmi mluvit,“ vysvětluje Petr Fiala uprostřed mítinku na náměstí v Modřicích. V defenzivě se prý necítí.Fialův tým vyostřené nálady na náměstích využívá v kampani - plní sociální sítě dramaticky sestříhanými videi, ve kterých lídra Spolu odpůrci častují vulgaritami.„Je potřeba ukazovat tu kampaň v celé šíři. I tu podporu, ale i to, že jsou tu lidé, kteří vyjadřují nespokojenost. A někdy i způsobem, který nevede k tomu, že společnost bude žít v lepších podmínkách,“ vysvětluje to Fiala pro Seznam Zprávy.Na kampaňovém dni v Brně si ovšem Fiala od kritiků odpočine. Výrazně totiž převažují jeho příznivci. Kritici sice do ulic i na večerní debatu přišli také, svoje výhrady si ale vyměňují spíš s voliči Spolu než se samotným premiérem.V Jihomoravském kraji Spolu kandiduje v hvězdné sestavě - premiéra z ODS tu doprovází ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 a za lidovce ministr životního prostředí Petr Hladík.Přesto musí předvolební průzkumy Spolu dělat starosti - zatímco minule tu koalice zvítězila nad ANO s 30 procenty hlasů, dnes je situace opačná. Vládní trojice tu proti Aleně Schillerové podporované Andrejem Babišem musí zabrat - průzkumy předpovídají 30 procent pro ANO, Spolu pak téměř o deset procent méně.Zvládne to Fiala v Brně ještě otočit? Nemá pocit, že na kampaň zůstal ve Spolu trochu sám? A co se tak zpívá na brněnském mítinku? Poslechněte si v reportáži Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ďurica aj o tom, prečo bol v autoškole lajdák a prečo má v aute matrac. Ďalej sa dozviete, čo všetko za tri roky služby stihlo české policajné Ferrari 458 Italia, ako zvládnuť aquaplaning a určite vás prekvapí jedna z požiadaviek štrajkujúcich zamestnancov v známej automobilke. Vypočujte si ďalšiu časť auto-moto podcastu inzertného portálu Autobazar.EU s Ďurom Sabom.Tento rok Adam Ďurica oslávi 20 rokov na scéne. Hoci s pesničkou „Mandolína“ vstúpil do slovenskej pop music už pred dvadsiatimi rokmi a na koncertoch má stále plno, vek ho už posúva do kategórie veteránov. Adam je skvelý skladateľ, textár a hudobník, a vďaka svojej práci dôverne pozná aj slovenské cesty. Na úvod nášho rozhovoru ma zaujímalo, či skúšky na vodičský preukaz urobil na prvýkrát.„Myslím, že áno. Viem, že tie skúšobné testy mi veľmi nešli. Vyzeralo to, akoby som sa flákal, pretože som neustále chodil na koncerty. Keď sme písali test, často som prichádzal neskôr a skutočne som vyzeral ako jeden veľký lajdák. Skúšky som však zvládol bez zaváhania na plný počet bodov,“ odpovedal s úsmevom.Najväčší vodičský strašiak? Križovatka do kopcaČo ti ako vodičovi začiatočníkovi robilo najväčšie problémy?„Vtedy ešte nebola éra automatických prevodoviek. Najväčšou nočnou morou pre začiatočníkov je križovatka do kopca, keď chceš odbočiť doľava. To je aj dnes najhoršia kombinácia, hoci sa už nemusíš starať o ručnú brzdu a načasovanie spojky tak, aby nezasmradla a aby si sa v aute nezadusil.“Teraz už máš auto s automatom?„Už áno a veľmi to preferujem. Nie všetky autá máme s automatom, napríklad náš technický tím má dodávku s manuálnou prevodovkou. Ale aj to sa už zmenilo. Už to nie je tá stará doba, kde sa musíš o všetko starať. Dnes už máš napríklad ,hill holder´, funkciu, ktorá v kopci auto pribrzdí a odbrzdí. Už to nie je také ,predpotopné´.“Si manuálne zručný? Zvládneš výmenu kolesa alebo opravu defektu?„Možno by som to dokázal, keby to bolo treba, ale zatiaľ som nič podobné riešiť nemusel. Na túto otázku ti teda neviem odpovedať, pretože som v takej krízovej situácii ešte nebol.“Máš skúsenosti s nasadzovaním snehových reťazí?„To sme už dávali! Nás ako kapelu môžu zavolať hocikam. Hráme na suchom vybetónovanom areáli, v zablatenom lese aj v lyžiarskom stredisku. Máme za sebou rôzne cesty a všetky možné typy terénu. V našich dodávkach si reťaze vozíme so sebou.“S deťmi za volantomKeď vozíš deti v aute, dávaš si pozor na to, aby si v nejakej krízovej situácii nezahrešil?„Snažím sa na to dávať pozor. Ja už toho na cestách zažívam toľko, že ma len tak ľahko nič nevytočí. Muselo by sa stať niečo výnimočné. Keď som s deťmi v aute, väčšinou jazdím a šoférujem v Trnave, a to nie je Bratislava, ani New York, ani Dillí. U nás sa toho až toľko neudeje. Hoci sa vždy nájde niekto, kto ti na ceste ,zavarí´, ja som už zvyknutý. Máme krížom-krážom prejazdené Česko a Slovensko.“Keď už sme pri deťoch, si rodič-taxikár, alebo nie?„Väčšinu toho vozí manželka. Napríklad aj dnes som deti zaviezol do školy, ale už som hneď odišiel. Mám na starosti len zhruba polovicu týchto jázd. Ak sa stihnem vrátiť, samozrejme ich rád vezmem zo školy, ale inak je pripravená manželka. Ona deti vozí častejšie.“Akú hudbu počúva v aute Adam Ďurica?„Momentálne počúvam náš nový singel. Aj keď na ňom už nič nezmením, už je vonku, je to skvelá pesnička. Teším sa, že so Zuzanou Smatanovou sme urobili opäť niečo a neostali sme len pri jednom duete. Počúvam to, všade o tom rozprávam, všade to hráme, tak si to aj v aute užívam.“Ktorú cestu na Slovensku by konečne mali opraviť?„Mali by konečne prepojiť tie rozostavané diaľničné úseky. Je to nonsens, že stále nemáme dokončenú diaľnicu. Viem, že už...

„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná. Musí narušit způsob, jakým dítě či mladý člověk běžně myslí, a podrobit jej disciplíně.S vděkem proto Steiner v týdeníku Die Zeit vzpomíná na učitelku starořečtiny, která po žácích házela křídy. „Musíme se bát. Potřebujeme staromódní disciplínu při učení, a pak se z toho stane radost. Obrátí se to. Jednoho dne si řekneme: I já umím číst Homéra.“ Steiner tímto přístupem zosobňuje tu linii západní intelektuální tradice, která počítá s tím, že vztah mezi učitelem a žákem bývá spojen i se zraňováním – často oboustranným.Jiný postoj zastává Komenský. V jeho koncepci není učitel mág s právem manipulace, ale zahradník, který své žáky nenásilně vede. „Učitel má napodobovat přírodu: nic neurychluje, nic nevynechává, ale všechno činí ve svůj čas a postupně,“ poznamenává v Didactica magna. V otázce kázně se však Steiner i Komenský zas potkávají. Heslo škola hrou nelze zaměňovat za škola zábavou.Jak Steiner, tak třeba Jan Patočka, který Komenského dílo svébytně rozvíjí, zdůrazňují, že dvacáté století – ač se označuje za století výchovy – je jedinečné svou vnitřní nevychovaností a neukázněností. Představa úcty k učiteli či mistrovi je dnes téměř směšná. Ale jsme pak ještě vůbec schopni učit druhé – a učit sebe?I. Kdo má učit? Zahradník, nebo kouzelník? [úvod až 17:25]II. „Na hřišti nepoužíváme profánní jazyk“ [17:25 až 30:25]III. Steiner: Učení je odmítnutí učit [30:25 až 48:50]IV. Komenský: Člověk je animal disciplinabile [48:50 až 01:01:45]V. Století výchovy přeje nevychovanosti [01:01:45 až konec]BibliografieJohn Dewey, Democracy and Education: An Introduction to the Philosophy of Education. New York: Macmillan, 1916.Philip Kitcher, The Main Enterprise of the World: Rethinking Education. New York, NY: Oxford University Press, 2021.Jan Amos Komenský, Didaktika, Praha: Dědictví Komenského, státní pedagogické nakladatelství, 1951, str. 67.Jonathan Lear, Imagining the End: Mourning and Ethical Life, Cambridge, MA: Harvard University Press, 2022.Tereza Matějčková, Žijeme v době „záchodové kultury“? George Steiner, velikán humanitní vzdělanosti, v Evropě nevidí budoucnost, in: Pravda neexistuje?, 10. díl, 23. 1. 2024, volná část: https://www.youtube.com/watch?v=y4nKcR0jKW0Jan Patočka, „Jan Amos Komenský a dnešní člověk“, in: Komeniologické studie, II, Praha: OIKOYMENH, 1998.Plutarch, Moralia, sv I, přel. Frank Cole Babbitt, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1927.„Public Health Monitor Young Adults 2024“ (Gezondheidsmonitor Jongvolwassenen 2024) provedeno organizacemi: GGD'en (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten), RIVM a GGD GHOR Nederland.Iris Radisch – George Steiner, Pessimisten sind lächerlich, in: Die Zeit, 17/2014, online: 16. 4. 2014. https://www.zeit.de/2014/17/george-steinerGeorge Steiner, Lekcie majstrov, přel. Martina Ivanová, Bratislava: Artforum, 2022.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkPodcast Kontrapresink probírá nové kolo Premier League. Pustíme se do manchesterského derby, které až neuvěřitelně snadno ovládli Citizens. Kde udělal Amorim největší taktickou chybu? Zvládne Guardiola zopakovat výkon proti Arsenalu? A kdy trenéra United konečně vyhodí?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme na další výhru Liverpoolu v poslední minutě, probereme jednoznačné vítězství Arsenalu v prvním zápase Angeho na lavičce Forestu a řekneme si něco i o remíze, kterou utrpěla Chelsea na půdě Brentfordu. A nakonec samozřejmě probereme fantasy!Diskutují Vašek Pecháček, Radim Braun a Kuba Vajbar.

Do Polska přiletěly ruské drony a česká politická scéna se začala vybarvovat. Zvláště se to týká koalic Stačilo! a SPD a také některých kandidátů na ministry z hnutí ANO. V podcastu Podpásovka si proto Petr Honzejk a Ondřej Leinert kladou zásadní otázky: Dá se mítink Stačilo!, kde Lubomír Zaorálek tvrdí, že drony mohly být ukrajinské, přežít bez endiaronu a živočišného uhlí? A co mají v hlavě Martin Kolovratník a Jana Mračková Vildumetzová, kteří zblble retweetují parodický účet, ve kterém falešný Andrej Babiš vyzývá Poláky, aby „jednali o míru“? V otázce, zda může obnovený důraz na dění na východ od našich hranic ještě pohnout s volebními preferencemi ve prospěch vládních stran, se autoři podcastu neshodnou, ale nabízejí argumenty pro obě varianty. Zabývají se také tím, jak vede koalice Spolu kampaň (nic moc), a řeší záhadu, jak to může Filip Turek z Motoristů sobě myslet, když na billboardech nesmyslně tvrdí, že „snižuje daně“. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa v relácii Destinácia vesmír rozprávajú o aktualitách i histórii kozmického výskumu. V úvode s aktuálnymi udalosťami sa venujú testovaciemu letu rakety Starship. Ukážeme astrofoto zo Slovenska, na ktorom je vidieť ako množstvo satelitov na obežnej dráhe komplikuje prácu astronómom. Upozorníme na úplné zatmenie Mesiaca v nedeľu. A pogratulujeme mladým Slovákom, ktorí zbierali medaily na astronomickej olympiáde v Indii. V historickej časti relácie sa povenujeme počiatkom amerického projektu Apollo, ktorý nasledoval po projektoch Mercury a Gemini. Zvlášť tragicky skončila vesmírna loď Apollo 1. Astronauti Gus Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli pri požiari na štartovacej rampe 27. januára 1967. Ako mohlo k takejto tragédii vôbec dôjsť? A čím pripomína inú tragédiu, pri ktorej zahynul sovietsky kozmonaut?

„Sem tam se dá zaparkovat, odpoledne ale nic. Zvlášť když vyjedete v pět a potom se vrátíte, to nemáte šanci, je to problém,“ popisuje parkování na sídlišti pro Český rozhlas Olomouc pan Zvonimír.

Arabský plnokrevník patří mezi orientální koňská plemena. Pochází zřejmě ze starověké Persie, odkud se dostal na Arabský poloostrov. V severní Africe a na Blízkém východě ho po tisíciletí chovali beduíni. Zvláštností arabských koní je jen 17 párů žeber, což je o jeden pár méně, než mají ostatní plemena.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

TikTok a Tourettův syndrom? Pandemie ukázala, že i neurologické symptomy se mohou šířit jako kulturní trend. Odborníci popsali fenomén „TikTok tiků“: zejména dospívající dívky začaly po sledování videí na TikToku napodobovat projevy Tourettova syndromu, aniž by tímto vrozeným onemocněním trpěly. Tourettův syndrom se přitom obvykle projevuje už v raném dětství. V těchto případech se však tiky staly spíše jazykem, jímž mladí lidé vyjadřovali stres, izolaci či nejistotu.Socioložka Laura Wiesböcková tento fenomén označuje pojmem „digitální diagnózy“. Ve stejnojmenné knize, která je jedním z nominovaných titulů na německou filozofickou cenu Tractatus, sleduje, jak se v online prostředí diagnózy zbavují stigmatu a někdy se dokonce proměňují v objekty obdivu či domnělý zdroj síly. Problém „digitálních diagnóz“ je však širší. Digitální prostředí nás vede k různým formám sebediagnostikace: k lékaři se mnozí již dostavují s hotovou diagnózou, kterou má odborník pouze potvrdit.Proč však lidé mají zájem na stvrzení diagnózy, kterou si sami – a podle lékařů mnohdy mylně – přisoudili? Jedním z důvodů, které autorka sleduje, je, že poskytuje společensky přijatelný rámec pro to, co bychom jinak my sami či naše okolí mohli chápat jako osobní selhání. V této souvislosti autorka upozorňuje, že z čistě sociologického hlediska je pozoruhodné, že o diagnózy „usilují“ obzvlášť ženy.Digitální svět však jen zintenzivnil fenomén diskutovaný dlouho. Podle amerického psychiatra Allena Francese, autora již více než dvacet let staré knihy Saving Normal, lze o sklonu patologizovat osobnosti hovořit přinejmenším od nultých let. Zvláště naše „neefektivní“ a otravné vlastnosti prohlašujeme – často s podporou okolí – za příznak nemoci. Ale proč bychom se k nim nemohli prostě přihlásit jako k součástí naší osobnosti? Podle Francese nepatřičným zájmem o psychiatrické diagnózy deformujeme porozumění sobě samým a – jak nyní zdůrazňuje i Wiesböcková – přispíváme k ochuzení společnosti, z níž mizí pluralita.KapitolyI. Nemoc jazykem úzkosti [úvod až 33:00]II. Touha po nemoci: hypochondrie v digitálním věku [33:00 až 51:30]III. Od prevence k virálním trendům [51:30 až 57:00]IV. Kultura traumatu a její slepé skvrny [57:00 až 1:13:50]V. Filosofie normality v éře digitálních diagnóz [1:13:50 až konec]BibliografieCaroline Crampton, A Body Made of Glass: A History of Hypochondria, London: Granta Publications, 2024.Allen Frances, Saving Normal: An Insider's Revolt against Out-of-Control Psychiatric Diagnosis, DSM-5, Big Pharma, and the Medicalization of Ordinary Life. New York: William Morrow, 2013.Chaelin Kyung Ra, Junhan Cho et al., Association of Digital Media Use With Subsequent Symptoms of Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder Among Adolescents, in: JAMA, 320, 3, 2018, str. 255–263.Tamara Pringsheim, Davide Martino, Rapid onset of functional tic-like behaviours in young adults during the COVID-19 pandemic, in: European Journal of Neurology, 28, 11, 2021, str. 3805–3808.Laura Wiesböck, Digitale Diagnosen: Psychische Gesundheit als Social-Media-Trend, Wien: Zsolnay, 2025.

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

Dobre nastavené technológie môžu firmu posunúť výrazne dopredu, ale len vtedy, ak má vedenie odvahu zmeniť nielen softvér, ale aj zaužívané procesy. Plánovaná transformácia bez skutočného chcenia zostáva len na papieri. „Každá firma má svoj príbeh a svoje špecifiká, ale jedno je spoločné – na konci dňa je každý IT projekt o ľuďoch,“ hovorí Vladimír Kaštier, partner spoločnosti EY pre oblasť consultingu. Po viac než 20 rokoch v brandži vie, že technológie môžu priniesť zmenu len vtedy, keď ich firma naozaj chce. Transformácie v oblasti podnikových systémov ako SAP majú čoraz väčší význam aj na slovenskom trhu. Podľa V. Kaštiera ide často o príležitosť, ako si firma utriedi procesy, ktoré sa historicky rozvinuli do prílišnej zložitosti. „Zavádzanie nového systému je ako sťahovanie do nového bytu. Vyhodíte staré veci, ktoré už nepotrebujete. A rovnaký princíp platí pri digitalizácii. Ak má firma odvahu niečo opustiť, môže získať nové tempo a prehľad,“ vysvetľuje. Medzi najvýznamnejšie projekty spoločnosti EY patrí implementácia SAP systému v U. S. Steel Košice. „Zmenili sme spôsob práce niekoľkým tisícom ľudí. Nahradili sme celý rad aplikácií, od účtovníctva cez výrobu, až po sklady. Niektoré SAP riešenia boli použité po prvý raz v tomto regióne,“ opisuje V. Kaštier. Zvládnuť technickú aj ľudskú stránku takejto masívnej zmeny si vyžaduje nielen skúsený tím, ale aj správnu kultúru spolupráce Viac podrobností sa dozviete v podcaste.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Už dnes začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Největší svátek filmu ve střední Evropě, který kromě zahraničních celebrit a bujarých večírků nabídne řadu mezinárodních premiér a dlouho očekávaných filmů. A Česká televize u toho ani letos nebude chybět. V Hlavní soutěži se v boji o Křišťálový glóbus utká například snímek Sbormistr inspirovaný skutečnými událostmi okolo Marka Kulínského, Zvláštního uvedení se pak dočkal první český viet film Letní škola, 2001.

Zvláštní slovo - kupa. Hromada čehosi. Jablek, šatstva, knih, sněhu, kamení...

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Na Slovensku sa posledné týždne šíri strach z parazita s názvom Slzovičkovka zhubná. Ten pred pár týždňami nakazil iba 11. ročného chlapca, napadol mu nervový systém, na čo chlapec po týždňoch zomrel. Odborníci veria, že sa mohol chlapec nakaziť na termálnom kúpalisku v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/Kpo9Mrf/rozbor-vody-potvrdil-pritomnost-nebezpecnej-ameby-v-sturove/Včera Úrad verejného zdravotníctva pre Aktuality.sk potvrdil, že v bazénoch kúpaliska Vadaš v Štúrove i v jazere nachádzajúcom sa v termálnom areáli, potvrdili prítomnosť potenciálne škodlivých améb. Hygienici našli dva druhy. Tie môžu spôsobiť infekcie očí, infekcie uší, kože či mäkkých tkanív. Nachádzali sa v ôsmich zo 105 vzoriek. Zvlášť nebezpečné sú pre osoby s oslabenou imunitou. Nejde však o rovnaký druh, akým sa nakazil chlapec pred pár týždňami. V dnešnom podcaste budete počuť redaktorku domáceho spravodajstva portálu Aktuality.sk Frederiku Lodovú, ktorá prípad pozorne sleduje už niekoľko týždňov, je v kontakte s úradom verejného zdravotníctva a navštívila aj kúpalisko v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/8URYA97/ako-strach-z-menavky-odhalil-zavislost-sturova-od-turistickeho-ruchu-reportaz-zo-zatvoreneho-kupaliska/

Na Slovensku sa posledné týždne šíri strach z parazita s názvom Slzovičkovka zhubná. Ten pred pár týždňami nakazil iba 11. ročného chlapca, napadol mu nervový systém, na čo chlapec po týždňoch zomrel. Odborníci veria, že sa mohol chlapec nakaziť na termálnom kúpalisku v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/Kpo9Mrf/rozbor-vody-potvrdil-pritomnost-nebezpecnej-ameby-v-sturove/Včera Úrad verejného zdravotníctva pre Aktuality.sk potvrdil, že v bazénoch kúpaliska Vadaš v Štúrove i v jazere nachádzajúcom sa v termálnom areáli, potvrdili prítomnosť potenciálne škodlivých améb. Hygienici našli dva druhy. Tie môžu spôsobiť infekcie očí, infekcie uší, kože či mäkkých tkanív. Nachádzali sa v ôsmich zo 105 vzoriek. Zvlášť nebezpečné sú pre osoby s oslabenou imunitou. Nejde však o rovnaký druh, akým sa nakazil chlapec pred pár týždňami. V dnešnom podcaste budete počuť redaktorku domáceho spravodajstva portálu Aktuality.sk Frederiku Lodovú, ktorá prípad pozorne sleduje už niekoľko týždňov, je v kontakte s úradom verejného zdravotníctva a navštívila aj kúpalisko v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/8URYA97/ako-strach-z-menavky-odhalil-zavislost-sturova-od-turistickeho-ruchu-reportaz-zo-zatvoreneho-kupaliska/

Dá sa vyliečiť nevera vo vzťahu, v ktorom nastala? A ako oživiť iskru v dlhodobom vzťahu? Je vôbec táto iskra pre vzťah dôležitá? Najčastejšie otázky týkajúce sa nevery a dlhodobých vzťahov sme zodpovedali opäť s párovou terapeutkou pre tých, ktorí sa ešte neodvážili párovú terapiu navštíviť alebo potrebujú iba nájsť odpovede na svoje otázky.Exkluzívna dlhšia verzia tohto podcastu pre predplatiteľov HeroHero https://herohero.co/ggw

Detektív oddelenia vrážd Oto Hanzel doslúžil vianočnú službu s doživotnými následkami – zamiloval sa. Jeho láska bola okamžite opätovaná a Oto sa so Soňou v jednu marcovú sobotu zosobášil. Na obrad a svadobnú hostinu pozvali celé oddelenie, ale nie všetkým bolo dopriate hodovať až do rána. Krauz to šťastie nemal a spolu s doktorom Lengyelom boli vyslaní na centrálny príjem blízkej nemocnice preveriť podozrivú dopravnú nehodu. Už prvý kontakt s ošetrujúcim lekárom potvrdil ich podozrenie – nijaká dopravná nehoda, mladý muž bol zastrelený od chrbta malokalibrovou zbraňou. Čo bolo ešte horšie, druhý mladý muž, ktorý ho priviezol, utiekol skôr, než si ho sestrička stihla zapísať. Na obzore sa rysoval ďalší prípad, keď detektívi z kancelárie stoštyridsaťjeden začínajú s holými rukami, no výsledky od nich očakávajú všetci nadriadení takmer okamžite. O to viac, keď vysvitlo, že zavraždený mladý muž je policajt. Vražda policajta je mimoriadna udalosť, vyžaduje si zvláštny prístup. Zvlášť opatrný, ak sa ukáže, že zavraždený nepatril k najpoctivejším členom zboru, a odhaľovaním pozadia jeho vraždy by mohli na povrch vyplávať skutočnosti poškodzujúce dobré meno polície. Dokážu detektívi odhaliť identitu záhadného strelca aj napriek absencii mladomanžela Hanzela a Kukyho, ktorý je na vynútenom liečení? Zvyšok kancelárie na straty nehľadí a začína rozpletať príbeh plný zvratov a prekvapivých súvislostí. Audiokniha: Podaj prst Autor: Dominik Dán Interpret: Martin Mňahončák Dĺžka: 10:35 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Podaj prst na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Podaj prst na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Hraje nejen v rodné slovenštině, ale i v češtině. „Pochopitelně to není dokonalé,“ myslí si. „Je důležité v tom jazyce i myslet,“ vysvětluje svou metodu. „Na jevišti je to ale těžké. Zvlášť s Jiřinou Bohdalovou, protože ta mluví poměrně slušně česky,“ žertuje. Jak vzpomíná na roli Shylocka v Divadle Na Jezerce, za kterou dostal cenu Thálie? Zkouší malovat, a jaké to přináší výsledky? Jak dlouho boxoval? Co všechno znamenala v jeho životě Francie? Jede v létě někam zpívat?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hraje nejen v rodné slovenštině, ale i v češtině. „Pochopitelně to není dokonalé,“ myslí si. „Je důležité v tom jazyce i myslet,“ vysvětluje svou metodu. „Na jevišti je to ale těžké. Zvlášť s Jiřinou Bohdalovou, protože ta mluví poměrně slušně česky,“ žertuje. Jak vzpomíná na roli Shylocka v Divadle Na Jezerce, za kterou dostal cenu Thálie? Zkouší malovat, a jaké to přináší výsledky? Jak dlouho boxoval? Co všechno znamenala v jeho životě Francie? Jede v létě někam zpívat?

Hrozí rozpad NATO? Zvládne EÚ svoju obranu? Vyzve Putin článok 5? Ubráni Slovensko svoju zvrchovanosť? Hosť: Róbert Vass, šéf Globsecu

Už jistou dobu je na téma ruské agrese u nás slyšet, že je třeba přestat mluvit a začít jednat. Zvlášť poté, co prezident Trump zpochybnil princip jeden za všechny, všichni za jednoho. Zatím se ovšem veškeré úvahy týkaly jaksi jiných, Evropy. Že prý ta musí být silnější. Co ale děláme my, abychom byli silnější?

Zuzana a Ivana s filmovým kritikem a antifanouškem pobytu pod vodou Alešem Stuchlým probírali nejen to, jak plavat jako „paní radová” a o tom, že si fotí svoje exkrementy. Zvláště, když jsou ve tvaru nějakého písmene.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.