Podcasts about zvl

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa v relácii Destinácia vesmír rozprávajú o aktualitách i histórii kozmického výskumu. V úvode s aktuálnymi udalosťami sa venujú testovaciemu letu rakety Starship. Ukážeme astrofoto zo Slovenska, na ktorom je vidieť ako množstvo satelitov na obežnej dráhe komplikuje prácu astronómom. Upozorníme na úplné zatmenie Mesiaca v nedeľu. A pogratulujeme mladým Slovákom, ktorí zbierali medaily na astronomickej olympiáde v Indii. V historickej časti relácie sa povenujeme počiatkom amerického projektu Apollo, ktorý nasledoval po projektoch Mercury a Gemini. Zvlášť tragicky skončila vesmírna loď Apollo 1. Astronauti Gus Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli pri požiari na štartovacej rampe 27. januára 1967. Ako mohlo k takejto tragédii vôbec dôjsť? A čím pripomína inú tragédiu, pri ktorej zahynul sovietsky kozmonaut?

„Sem tam se dá zaparkovat, odpoledne ale nic. Zvlášť když vyjedete v pět a potom se vrátíte, to nemáte šanci, je to problém,“ popisuje parkování na sídlišti pro Český rozhlas Olomouc pan Zvonimír.

Arabský plnokrevník patří mezi orientální koňská plemena. Pochází zřejmě ze starověké Persie, odkud se dostal na Arabský poloostrov. V severní Africe a na Blízkém východě ho po tisíciletí chovali beduíni. Zvláštností arabských koní je jen 17 párů žeber, což je o jeden pár méně, než mají ostatní plemena.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

TikTok a Tourettův syndrom? Pandemie ukázala, že i neurologické symptomy se mohou šířit jako kulturní trend. Odborníci popsali fenomén „TikTok tiků“: zejména dospívající dívky začaly po sledování videí na TikToku napodobovat projevy Tourettova syndromu, aniž by tímto vrozeným onemocněním trpěly. Tourettův syndrom se přitom obvykle projevuje už v raném dětství. V těchto případech se však tiky staly spíše jazykem, jímž mladí lidé vyjadřovali stres, izolaci či nejistotu.Socioložka Laura Wiesböcková tento fenomén označuje pojmem „digitální diagnózy“. Ve stejnojmenné knize, která je jedním z nominovaných titulů na německou filozofickou cenu Tractatus, sleduje, jak se v online prostředí diagnózy zbavují stigmatu a někdy se dokonce proměňují v objekty obdivu či domnělý zdroj síly. Problém „digitálních diagnóz“ je však širší. Digitální prostředí nás vede k různým formám sebediagnostikace: k lékaři se mnozí již dostavují s hotovou diagnózou, kterou má odborník pouze potvrdit.Proč však lidé mají zájem na stvrzení diagnózy, kterou si sami – a podle lékařů mnohdy mylně – přisoudili? Jedním z důvodů, které autorka sleduje, je, že poskytuje společensky přijatelný rámec pro to, co bychom jinak my sami či naše okolí mohli chápat jako osobní selhání. V této souvislosti autorka upozorňuje, že z čistě sociologického hlediska je pozoruhodné, že o diagnózy „usilují“ obzvlášť ženy.Digitální svět však jen zintenzivnil fenomén diskutovaný dlouho. Podle amerického psychiatra Allena Francese, autora již více než dvacet let staré knihy Saving Normal, lze o sklonu patologizovat osobnosti hovořit přinejmenším od nultých let. Zvláště naše „neefektivní“ a otravné vlastnosti prohlašujeme – často s podporou okolí – za příznak nemoci. Ale proč bychom se k nim nemohli prostě přihlásit jako k součástí naší osobnosti? Podle Francese nepatřičným zájmem o psychiatrické diagnózy deformujeme porozumění sobě samým a – jak nyní zdůrazňuje i Wiesböcková – přispíváme k ochuzení společnosti, z níž mizí pluralita.KapitolyI. Nemoc jazykem úzkosti [úvod až 33:00]II. Touha po nemoci: hypochondrie v digitálním věku [33:00 až 51:30]III. Od prevence k virálním trendům [51:30 až 57:00]IV. Kultura traumatu a její slepé skvrny [57:00 až 1:13:50]V. Filosofie normality v éře digitálních diagnóz [1:13:50 až konec]BibliografieCaroline Crampton, A Body Made of Glass: A History of Hypochondria, London: Granta Publications, 2024.Allen Frances, Saving Normal: An Insider's Revolt against Out-of-Control Psychiatric Diagnosis, DSM-5, Big Pharma, and the Medicalization of Ordinary Life. New York: William Morrow, 2013.Chaelin Kyung Ra, Junhan Cho et al., Association of Digital Media Use With Subsequent Symptoms of Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder Among Adolescents, in: JAMA, 320, 3, 2018, str. 255–263.Tamara Pringsheim, Davide Martino, Rapid onset of functional tic-like behaviours in young adults during the COVID-19 pandemic, in: European Journal of Neurology, 28, 11, 2021, str. 3805–3808.Laura Wiesböck, Digitale Diagnosen: Psychische Gesundheit als Social-Media-Trend, Wien: Zsolnay, 2025.

Epizoda se zabývá výzvami, které s sebou přináší návrat dětí do školy po prázdninách, a radami pro rodiče, jak toto období zvládnout. Diskutuje se o volbě školy, zdůrazňuje se důležitost najít takovou, která vyhovuje potřebám dítěte a rodiny, nikoli jen tu nejbližší. Řeč je také o organizaci volnočasových aktivit, včetně kroužků a zapojení dětí do domácích prací, s cílem podpořit jejich samostatnost. Autoři se zamýšlejí nad dopadem přechodu do školního roku na celou rodinu a nabízejí tipy pro efektivní řízení času a prevenci stresu. Zvláštní pozornost je věnována důležitosti udržování rodinné pohody a otevřené komunikace mezi rodiči i s dětmi.

Zkoušky v životě člověka mají svůj význam. Zvláště pro věřícího, protože tříbí jeho charakter. Proč se jim tedy bráníme a proč nechceme Bohu dovolit, aby v nás dělal to, co chce. Z Křesťanského společenství v Ostravě káže Pavel Kolegar. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jsou situace a příběhy, které se stávají břemeny. Zvlášť, když je střežíme jako tajemství. S kým se o něm lze podělit, a jaká úskalí přináší, když jej sdílíme s někým nevhodným? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byla vodní slalomářka Martina Satková. Zvládne si na dovolené alespoň na den odpočinout od sportu? Kdy se rozhodla, že už nebude kombinovat slalom a sjezd? Jaký má vztah se sestrou Gábinou, s kterou často soupeří? Co zpětně říká na bláznivý nápad vyrazit na kole s přítelem jet fandit sestře do Paříže? Jak prožívala olympijský „výbuch“ sestry? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobre nastavené technológie môžu firmu posunúť výrazne dopredu, ale len vtedy, ak má vedenie odvahu zmeniť nielen softvér, ale aj zaužívané procesy. Plánovaná transformácia bez skutočného chcenia zostáva len na papieri. „Každá firma má svoj príbeh a svoje špecifiká, ale jedno je spoločné – na konci dňa je každý IT projekt o ľuďoch,“ hovorí Vladimír Kaštier, partner spoločnosti EY pre oblasť consultingu. Po viac než 20 rokoch v brandži vie, že technológie môžu priniesť zmenu len vtedy, keď ich firma naozaj chce. Transformácie v oblasti podnikových systémov ako SAP majú čoraz väčší význam aj na slovenskom trhu. Podľa V. Kaštiera ide často o príležitosť, ako si firma utriedi procesy, ktoré sa historicky rozvinuli do prílišnej zložitosti. „Zavádzanie nového systému je ako sťahovanie do nového bytu. Vyhodíte staré veci, ktoré už nepotrebujete. A rovnaký princíp platí pri digitalizácii. Ak má firma odvahu niečo opustiť, môže získať nové tempo a prehľad,“ vysvetľuje. Medzi najvýznamnejšie projekty spoločnosti EY patrí implementácia SAP systému v U. S. Steel Košice. „Zmenili sme spôsob práce niekoľkým tisícom ľudí. Nahradili sme celý rad aplikácií, od účtovníctva cez výrobu, až po sklady. Niektoré SAP riešenia boli použité po prvý raz v tomto regióne,“ opisuje V. Kaštier. Zvládnuť technickú aj ľudskú stránku takejto masívnej zmeny si vyžaduje nielen skúsený tím, ale aj správnu kultúru spolupráce Viac podrobností sa dozviete v podcaste.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkNový díl Kontrapresinku je tady. Probíráme nové posily Chelsea a to, co to znamená pro jejich tým. Jak poskládají novou obranu s Hatem? Nemá stoperská sestava pořád obrovské díry? A co Garnacho, se kterým se prý dohodli na osobních podmínkách? Kolik by měl Argentinec stát? A odejde z Manchesteru i Højlund?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se v dalším letošním preview podíváme na tři týmy, které se zasekly v čistém midtablu. Jaký bude Fulham a je v pořádku, když tým v podstatě neposílí? Zvládne se Brentford vyrovnat s obrovskými ztrátami mezi nejdůležitějšími hráči? A zvládne Bournemouth navázat na výtečnou loňskou sezónu?Diskutují Radim Braun a Kuba Vajbar.

Pohyb ve vodě je šetrný ke kloubům, posiluje celé tělo a dokáže navodit dobrou náladu. Zvlášť u starší generace může přinést výrazné zdravotní i psychické benefity. Jak taková lekce probíhá a proč se stává oblíbenou aktivitou mnoha seniorů?Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pohyb ve vodě je šetrný ke kloubům, posiluje celé tělo a dokáže navodit dobrou náladu. Zvlášť u starší generace může přinést výrazné zdravotní i psychické benefity. Jak taková lekce probíhá a proč se stává oblíbenou aktivitou mnoha seniorů?

Je pestrá a vede po rovině. Na poznávací stezce Pernštejnskými rybníky najdete romantická zákoutí, odpočinková místa, ale můžete si na ní i zacvičit. Zvládnete šifrovací hru a odemknete truhlu s pokladem?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Herečka z fotbalové rodiny Petra Nesvačilová: Ač mě ten sport nudil, pořád se mi vrací do životaV Praze bydlí přímo vedle stadionu na Letné. Ve filmu Kouzlo derby hraje vášnivou fanynku Sparty a občas vystupuje ve fotbalovém pořadu Tiki-Taka. Na jednu stranu to dává smysl, protože její otec Petr Nesvačil býval v osmdesátých letech úspěšným ligovým fotbalistou. Rodina fotbalem žila, ovšem s jednou výjimkou: malou Petrou Nesvačilovou.„Bylo toho mnohem víc,“ vzpomíná dnes v dalším díle podcastu Host Reportéra. „Dědeček dělal celý život správcem fotbalového hřiště v Táboře, tam jsem vlastně vyrostla a všechny znala. Nebylo to špatné, občas jsme si mohli brát z tamního velkého mrazáku nanuky, ale samotný fotbal mě nudil. Prostě jsem čekala, až to chlapi nějak dokopou do sítě a půjdeme zas domů.“I tam se o fotbale samozřejmě často mluvilo, pro rodinu tou dobou znamenal živobytí. „Sice jsem se ocitala mimo diskuzi, ale vůbec mi to nevadilo,“ směje se Petra v podcastu. „Byla jsem ráda, že mám klid a můžu se přenést do vlastního světa.“Po převratu ještě dokončoval Jiří Nesvačil kariéru v nižších rakouských soutěžích, což pro dceru znamenalo poznávání kapitalismu a jeho tehdejšího bohatství. „Vzpomínám, jak mi tam všechno připadalo krásné, a občas jsem si mohla koupit třeba úžasnou zmrzlinu ve tvaru sýra nebo časopisy o barbínách. Jako pětiletá jsem ale zároveň uměla jedinou větu, která se hodila, kdykoli se někdo místní na něco zeptal: Ich schaue nur. Já se jen dívám.“Fotbalu dodnes nijak zvlášť nerozumí, ale neopovrhuje jím. „Tátovi jsem dala nedávno k narozeninám vstupenky na Arsenal proti West Hamu, jeli s mým mužem a vrátili se nadšení.“Každodenní život vedle sparťanského stadionu pro ni má minusy i plusy. Vadí jí silné reflektory při večerních zápasech a ještě víc některé trapné pokřiky, obzvlášť jeden antisemitský, namířený vůči Slavii. „Ten mě tak rozčiloval, že jsem dokonce začala studovat archivní materiály a z nich jsem překvapeně zjistila, že i Spartu zakládali Židé. Myslím, že by to její fanoušci měli vědět, třeba pak s tou debilitou navždy přestanou.“Příznivce Sparty i jejích soupeřů sleduje a poslouchá už léta přímo z balkonu. „Zvlášť poslední dva a půl roku, co máme malou Jamínku, bylo na to balkonové studium dost času. Někdy je to samozřejmě divoké, ale na druhou stranu mě občas až dojímají. Vidím cosi mezi náboženstvím a sektou, ta zapálená vášeň je vlastně krásná. Občas se zaměřím třeba na dědečka s babičkou, kteří jdou na fotbal ve sparťanských šálách, a mám před touhle věrnou oddaností respekt.“V podcastu nehovoří Petra Nesvačilová pouze o fotbale, ale například i o tom, proč za její současnou popularitu může mimo jiné smrt slavného dokumentaristy Karla Vachka. A ohlašuje novinku: „Na podzim mi vyjde druhá kniha. Zvláštní shoda náhod – o té první jsem před lety poprvé veřejně promluvila u vás v redakci Reportéra, a o té nové, která bude více pro děti, teď znovu na stejném místě.“

Božská míra byla neblaze překročenaUběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce. Pro jedny je příkladem téměř heroického optimismu, aktivního humanistického přístupu, podle něhož by měl demokratický politik jednat. Pro druhé naopak projevem nezodpovědnosti, naivity, pýchy a přecenění sil, kdy je jasné, že náklady na toto „zvládnutí“ bude nést někdo jiný než ten, kdo ho tak lehkomyslně vysloví. Otázka je samozřejmě, jestli mohla tehdy paní Merkelová dělat něco jiného, jestli tedy byla (a dále jsou) jiná řešení, zda se prostě některé věci v dějinách stanou bez ohledu na to, jestli to někdo chce, nebo nechce zvládnout.Fakt je, že léto 2015 toho strašně moc změnilo. Myslím, že se tomu říká game changer. Ta změna se projevila na úrovni řekněme politické a civilizační (padly hranice, zachvěl se princip občanství, výrazně se začalo proměňovat etnické složení staré Evropy…). Ale i na rovině osobní. Mnoho lidí zjistilo, že jejich názory jsou odlišné od názorů jejich přátel, někteří zjistili, že jsou extremisté, i když si vlastně nemyslí nic zvláštního, jiní zase začali propadat pocitu, že jejich bližní jsou strašní, ať v tom, či onom směru. Někteří se začali bát, jiní se naopak začali těšit na „jinou Evropu“. Zvláštní přitom byla role médií, která možná tehdy zažívala svou poslední velkou chvíli. Brzy ji zcela převzaly sociální sítě, kde se nyní odehrává většina bouřlivých „diskusí“.Já jsem ovšem pozval kolegy z tehdy ještě „mocných“ klasických médií, kteří nepsali výkřiky na sociální sítě, nýbrž byli a jsou zvyklí události komentovat s jistou kompetencí, odstupem, v souvislostech, tedy jaksi postaru. A najednou byli hozeni před novou věc. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chytré hodinky, hlavní reprezentanti „nositelné elektroniky“ neboli wearables, nám mohou přivolat pomoc při pádu nebo autonehodě, pomohou s detekcí arytmií nebo upozorní na fyzické vyčerpání. Dokáží naplánovat trénink téměř libovolného sportu, monitorují spánek a upozorní na podezření z onemocnění spánkovou apnoe. Téměř všechny chytré hodinky dnes měří tepovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem a počet kroků. Nejznámější značky se pokoušejí EKG v hodinkách stále zdokonalovat a přidat k němu i tonometr, bez nutnosti nasazení manžety. A to jsme nezmínili řadu dalších funkcí malých sourozenců mobilních telefonů, které jsou vidět pomalu na každém druhém zápěstí. Snaha o nastolení nebo udržení zdravého životního stylu s pomocí chytrých hodinek se ovšem někdy změní v závislost na měření základních vitálních funkcí a vyhodnocování nejrůznějších aktivit. Samotná data mohou také začít vyvolávat úzkost a další nechtěné stavy. Zvláště tehdy, když jsou naměřené údaje vyhodnocované a vnímané chybně. I proto je dobré vědět, zda si chytré hodinky vůbec nasadit na zápěstí a pokud ano, tak jaké a proč. A jak s nimi pracovat, aby nám skutečně pomáhaly. Právě o tom budeme v Zátiší hovořit s Ioannisem Papadopoulosem, který je redaktorem serveru mobilenet.cz a jednou z hlavních tváří stejnojmenného YT kanálu.

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Popraskané paty jsou velmi bolestivou záležitostí. Zvláště pak v létě, když nosíme sandály, chceme, aby nohy byly krásné, ale především zdravé! Pokožce chybí hydratace, do paty se může dostat infekce skrze praskliny, jednoduše nic pozitivního. Jak paty ošetřovat prozradím v dnešním podcastu, pěkné léto přeje Markéta Kopčilová.www.helou.cz

Hlboká venózna trombóza je stav, v ktorom sa v hlbokej žile vytvorí krvná zrazenina (trombus), ktorý zablokuje prietok krvi. Má potenciálne veľmi vážne, až fatálne zdravotné dôsledky a môže ohrozovať aj ľudí, ktorí sú inak úplne zdraví. Zvlášť obozretní by sme mali byť v letnom období. V relácii TASR TV Zdravie to konštatovala angiologička Národného ústavu srdcových a cievnych chorôb (NÚSCH) Zuzana Eľková. . Lekárka priblížila, že počas letných horúčav sa telo snaží zbaviť prebytočného tepla tým, že dochádza k vazodilatácii (rozšíreniu krvných ciev). Toto rozšírenie ciev vedie k pomalšiemu návratu krvi späť k srdcu, najmä v oblasti dolných končatín, kde pôsobí aj gravitácia. Následkom je, že sa tekutiny hromadia v tkanivách, najmä v oblasti členkov a chodidiel, čo spôsobuje opuchy.

Už dnes začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Největší svátek filmu ve střední Evropě, který kromě zahraničních celebrit a bujarých večírků nabídne řadu mezinárodních premiér a dlouho očekávaných filmů. A Česká televize u toho ani letos nebude chybět. V Hlavní soutěži se v boji o Křišťálový glóbus utká například snímek Sbormistr inspirovaný skutečnými událostmi okolo Marka Kulínského, Zvláštního uvedení se pak dočkal první český viet film Letní škola, 2001.

Zvláštní slovo - kupa. Hromada čehosi. Jablek, šatstva, knih, sněhu, kamení...

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Na Slovensku sa posledné týždne šíri strach z parazita s názvom Slzovičkovka zhubná. Ten pred pár týždňami nakazil iba 11. ročného chlapca, napadol mu nervový systém, na čo chlapec po týždňoch zomrel. Odborníci veria, že sa mohol chlapec nakaziť na termálnom kúpalisku v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/Kpo9Mrf/rozbor-vody-potvrdil-pritomnost-nebezpecnej-ameby-v-sturove/Včera Úrad verejného zdravotníctva pre Aktuality.sk potvrdil, že v bazénoch kúpaliska Vadaš v Štúrove i v jazere nachádzajúcom sa v termálnom areáli, potvrdili prítomnosť potenciálne škodlivých améb. Hygienici našli dva druhy. Tie môžu spôsobiť infekcie očí, infekcie uší, kože či mäkkých tkanív. Nachádzali sa v ôsmich zo 105 vzoriek. Zvlášť nebezpečné sú pre osoby s oslabenou imunitou. Nejde však o rovnaký druh, akým sa nakazil chlapec pred pár týždňami. V dnešnom podcaste budete počuť redaktorku domáceho spravodajstva portálu Aktuality.sk Frederiku Lodovú, ktorá prípad pozorne sleduje už niekoľko týždňov, je v kontakte s úradom verejného zdravotníctva a navštívila aj kúpalisko v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/8URYA97/ako-strach-z-menavky-odhalil-zavislost-sturova-od-turistickeho-ruchu-reportaz-zo-zatvoreneho-kupaliska/

Na Slovensku sa posledné týždne šíri strach z parazita s názvom Slzovičkovka zhubná. Ten pred pár týždňami nakazil iba 11. ročného chlapca, napadol mu nervový systém, na čo chlapec po týždňoch zomrel. Odborníci veria, že sa mohol chlapec nakaziť na termálnom kúpalisku v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/Kpo9Mrf/rozbor-vody-potvrdil-pritomnost-nebezpecnej-ameby-v-sturove/Včera Úrad verejného zdravotníctva pre Aktuality.sk potvrdil, že v bazénoch kúpaliska Vadaš v Štúrove i v jazere nachádzajúcom sa v termálnom areáli, potvrdili prítomnosť potenciálne škodlivých améb. Hygienici našli dva druhy. Tie môžu spôsobiť infekcie očí, infekcie uší, kože či mäkkých tkanív. Nachádzali sa v ôsmich zo 105 vzoriek. Zvlášť nebezpečné sú pre osoby s oslabenou imunitou. Nejde však o rovnaký druh, akým sa nakazil chlapec pred pár týždňami. V dnešnom podcaste budete počuť redaktorku domáceho spravodajstva portálu Aktuality.sk Frederiku Lodovú, ktorá prípad pozorne sleduje už niekoľko týždňov, je v kontakte s úradom verejného zdravotníctva a navštívila aj kúpalisko v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/8URYA97/ako-strach-z-menavky-odhalil-zavislost-sturova-od-turistickeho-ruchu-reportaz-zo-zatvoreneho-kupaliska/

Dá sa vyliečiť nevera vo vzťahu, v ktorom nastala? A ako oživiť iskru v dlhodobom vzťahu? Je vôbec táto iskra pre vzťah dôležitá? Najčastejšie otázky týkajúce sa nevery a dlhodobých vzťahov sme zodpovedali opäť s párovou terapeutkou pre tých, ktorí sa ešte neodvážili párovú terapiu navštíviť alebo potrebujú iba nájsť odpovede na svoje otázky.Exkluzívna dlhšia verzia tohto podcastu pre predplatiteľov HeroHero https://herohero.co/ggw

Detektív oddelenia vrážd Oto Hanzel doslúžil vianočnú službu s doživotnými následkami – zamiloval sa. Jeho láska bola okamžite opätovaná a Oto sa so Soňou v jednu marcovú sobotu zosobášil. Na obrad a svadobnú hostinu pozvali celé oddelenie, ale nie všetkým bolo dopriate hodovať až do rána. Krauz to šťastie nemal a spolu s doktorom Lengyelom boli vyslaní na centrálny príjem blízkej nemocnice preveriť podozrivú dopravnú nehodu. Už prvý kontakt s ošetrujúcim lekárom potvrdil ich podozrenie – nijaká dopravná nehoda, mladý muž bol zastrelený od chrbta malokalibrovou zbraňou. Čo bolo ešte horšie, druhý mladý muž, ktorý ho priviezol, utiekol skôr, než si ho sestrička stihla zapísať. Na obzore sa rysoval ďalší prípad, keď detektívi z kancelárie stoštyridsaťjeden začínajú s holými rukami, no výsledky od nich očakávajú všetci nadriadení takmer okamžite. O to viac, keď vysvitlo, že zavraždený mladý muž je policajt. Vražda policajta je mimoriadna udalosť, vyžaduje si zvláštny prístup. Zvlášť opatrný, ak sa ukáže, že zavraždený nepatril k najpoctivejším členom zboru, a odhaľovaním pozadia jeho vraždy by mohli na povrch vyplávať skutočnosti poškodzujúce dobré meno polície. Dokážu detektívi odhaliť identitu záhadného strelca aj napriek absencii mladomanžela Hanzela a Kukyho, ktorý je na vynútenom liečení? Zvyšok kancelárie na straty nehľadí a začína rozpletať príbeh plný zvratov a prekvapivých súvislostí. Audiokniha: Podaj prst Autor: Dominik Dán Interpret: Martin Mňahončák Dĺžka: 10:35 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Podaj prst na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Podaj prst na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Hraje nejen v rodné slovenštině, ale i v češtině. „Pochopitelně to není dokonalé,“ myslí si. „Je důležité v tom jazyce i myslet,“ vysvětluje svou metodu. „Na jevišti je to ale těžké. Zvlášť s Jiřinou Bohdalovou, protože ta mluví poměrně slušně česky,“ žertuje. Jak vzpomíná na roli Shylocka v Divadle Na Jezerce, za kterou dostal cenu Thálie? Zkouší malovat, a jaké to přináší výsledky? Jak dlouho boxoval? Co všechno znamenala v jeho životě Francie? Jede v létě někam zpívat?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hraje nejen v rodné slovenštině, ale i v češtině. „Pochopitelně to není dokonalé,“ myslí si. „Je důležité v tom jazyce i myslet,“ vysvětluje svou metodu. „Na jevišti je to ale těžké. Zvlášť s Jiřinou Bohdalovou, protože ta mluví poměrně slušně česky,“ žertuje. Jak vzpomíná na roli Shylocka v Divadle Na Jezerce, za kterou dostal cenu Thálie? Zkouší malovat, a jaké to přináší výsledky? Jak dlouho boxoval? Co všechno znamenala v jeho životě Francie? Jede v létě někam zpívat?

Českom otriasa škandál, v ktorom ministerstvo spravodlivosti prijalo miliardu českých korún v bitcoinoch od obchodníka s drogami na DarkNete. Šéf rezortu obhajoval dar s tým, že ide o ultralegálne peniaze. Zvláštnu kauzu odkrýva investigatívna novinárka českého Deníka N Zdislava Pokorná v rozhovore so Soňou Weissovou.

Hrozí rozpad NATO? Zvládne EÚ svoju obranu? Vyzve Putin článok 5? Ubráni Slovensko svoju zvrchovanosť? Hosť: Róbert Vass, šéf Globsecu

Navyšovanie platov lekárov, ale aj ďalšieho zdravotníckeho personálu bolo témou posledných mesiacov. Koncom decembra dokonca hrozilo, že lekári kvôli neochote vlády pristúpiť na valorizáciu dohodnutú ešte za čias Matoviča, podajú hromadné výpovede. Aj keď k dohode nakoniec došlo, problém, ktorý bude mať Slovensko s nedostatkom zdravotníkov to nerieši. Najnovšia analýza Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hovorí hlavne o nedostatku sestier. „Ich počty začnú klesať už po roku 2030 a v roku 2035 bude pokles pomerne výrazný. O pätnásť rokov nám bude chýbať asi päťtisíc sestier, o dvadsať rokov približne sedemtisíc a o dvadsať päť rokov asi desať až jedenásťtisíc sestier, čo je pomerne veľa, keďže počet pacientov bude stále rásť,“ vysvetľuje Zuzana Múčka, vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Problém treba podľa nej riešiť komplexne, vrátane využitia aktuálnych populačne silných ročníkov. Potenciál otvoriť nové triedy na zdravotníckych školách je podľa nej na ôsmich miestach v rámci krajiny - v Trenčíne, Trnave, Žiline, Banskej Bystrici, Prešove, v Košiciach a Michalovciach. Len tieto triedy navyše by dokázali vygenerovať asi 200 absolventov práve v čase, kedy by počet sestier v systéme začal viditeľne klesať. „Priestor tu je a treba to riešiť čo najskôr,“ dodáva Múčka. So starnúcim obyvateľstvom sa navyše musíme pripraviť na zvyšujúce sa náklady na zdravotnú starostlivosť. Dnes totiž platíme približne 5,8 percenta HDP ročne na zdravotníctvo. Do roku 2040 tieto výdavky spoločne s výdavkami na dlhodobú starostlivosť vzrastú o 1,5 percenta HDP. A to z dôvodu starnutia obyvateľstva. „Zdravotná starostlivosť o päťdesiatročného človeka stojí približne dvakrát toľko ako starostlivosť o dvadsaťpäť ročného. Keď sa pozrieme na sedemdesiat až osemdesiatročného pacienta, náklad je až štvornásobný,“ vyratúva Múčka. Zvládne takéto niečo slovenské zdravotníctvo, ktoré je už aj tak v katastrofálnom stave? A čo všetko treba zmeniť, aby vôbec mal kto starnúce Slovensko ošetriť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Zuzana Múčka. ​V rozhovore sa dozviete: 2:08 Čo dnes definuje počet lekárov. 4:55 Ako sa počet lekárov zmení v najbližších 10 rokoch. 8:30 Prečo fakulty uprednostňovali zahraničných medikov. 10:22 Prečo chcú niektoré fakulty od dohody s vládou odstúpiť. 13:41 Pravdepodobnosť návratu medikov z Čiech. 16:58 Aktuálne počty zdravotných sestier. 21:11 Kedy budeme mať nedostatok sestier. 21:55 Väčší záujem študovať za zdravotnú sestru/brata. 25:30 Koľko vyštudovaných sestier toto povolanie robí. 27:52 Začlenenie sestier z Ukrajiny na pracovný trh. 32:36 Výpadok sestier v praxi. 34:03 Zvýšenie nákladov na zdravotníctvo. 35:32 Ako problém so sestrami a lekármi riešia v zahraničí. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Už jistou dobu je na téma ruské agrese u nás slyšet, že je třeba přestat mluvit a začít jednat. Zvlášť poté, co prezident Trump zpochybnil princip jeden za všechny, všichni za jednoho. Zatím se ovšem veškeré úvahy týkaly jaksi jiných, Evropy. Že prý ta musí být silnější. Co ale děláme my, abychom byli silnější?

Zuzana a Ivana s filmovým kritikem a antifanouškem pobytu pod vodou Alešem Stuchlým probírali nejen to, jak plavat jako „paní radová” a o tom, že si fotí svoje exkrementy. Zvláště, když jsou ve tvaru nějakého písmene.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše mestá a obce hlásia, že sú pred finančným kolapsom. Žiadajú spravodlivé rozdelenie daní a vrátanie toho čo im štát dlží. A popritom sa niektoré sťažujú, že musia namiesto ministerstva školstva financovať aj škôlky. Minister financií ale medzitým chystá novú dvojmiliardovú konsolidáciu. A aby toho nebolo málo, obce bojujú so štátom, ktorý chce na ich územiach budovať spaľovňu, baterkáreň či prečerpávaciu elektráreň.Čo znamená, že sú samosprávy pred kolapsom, ktoré sú na tom najhoršie a ktoré služby budú musieť svojim občanom osekať? Aké možnosti samosprávy majú, ak sa vláda rozhodne na ich území postaviť miliardovú prečerpávaciu elektráreň či baterkáreň, a skutočne je ohrozený bežný život až jeden a pol milióna obyvateľov pre novelu zákona o kanalizácii? Zvláda ministerstvo školstva financovanie škôlok, ktoré si od nového roka zobralo pod seba? Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Združenia miest a obcí Slovenska Jozefom Božikom.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

TOP 09 bude po oznámeném konci šéfky Markéty Pekarové Adamové bojovat o přežití. A její vyhlídky nejsou moc dobré.„Pro TOP 09 je to velká rána, ze které se podle mě nevzpamatuje. Stranu opouští výrazná tvář, která symbolizovala pro liberální voliče moderní část koalice Spolu. A při vší úctě k ostatním straníkům, nikdo podobně charismatický jim tam nezbyl,“ myslí si Lucie Stuchlíková.TOP 09 sice přežila i konec otců zakladatelů Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska, to ale byla zcela v jiné kondici než dnes - kdy se dlouhodobě potácí pod volitelnou hranicí a nebýt koalice Spolu, už není ve Sněmovně.„TOP 09 se nedokázala etablovat v krajích, s trochou nadsázky je nikdo na Moravě nezná. Jejich jediný obvod je Praha a dnes je už podle mě jisté, že o lídra v Praze přijdou,“ říká v podcastu Václav Dolejší.„Podle mě to spěje k tomu, že se TOP 09 postupně sloučí s ODS po vzoru CDU/CSU,“ dodává Dolejší. Budou o to ale v ODS ještě vůbec stát? Zvlášť pokud volby dopadnou špatně a u občanských demokratů posílí křídlo kritické ke koalici Spolu.„Další varianta taky je, že TOP 09 prostě zanikne. A vyřeší se problém Miroslava Kalouska se zakládáním strany nové - a sice že nejsou lidi. To by najednou bezprizorní straníci vznikli,“ spekuluje Lucie Stuchlíková.Který kraj TOP 09 dostane místo Prahy - Ústí nebo Plzeň? Uškodí ústup političek ze Sněmovny ženám v politice? A kam s Janem Lipavským? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

1. Fico vyjednal dodatok, ale ešte nie väčšinu. 2. Zvláštne, že Pellegrini nechápe, prečo Macron nevolá Slovensko. 3. Keď nechcete ďalšie vtipy, neposielajte Blanára do Prahy.

Vládna koalícia bojuje o väčšinu v parlamente. Hlas do toho zo strany vyhodí dvoch poslancov, aby rozdelil nespokojnú štvoricu. Tretí poslanec ale nečakane odíde sám a pridá sa k Huliakovcom. Čo urobí štvrtý, zatiaľ nevieme.Čo sa to deje v Hlase? Zvláda to Matúš Šutaj Eštok? Čaká nás rekonštrukcia vlády, alebo predčasné voľby? Ako sa zachová Hlas a môže prísť aj o ďalších poslancov? Je na stole otázka nového predsedu? A dá sa vláde po návštevách premiéra v Moskve a jeho neúčasti na debatách v Bruseli, veriť, že nás neťahá z únie a NATO?Minister financií medzi tým ohlasuje novú konsolidáciu. Ako ušetrí ďalšiu takmer miliardu? Dotkne sa škrtanie aj sociálnych dávok? Ministerstvo práce sa chce po senioroch pozrieť aj na jednorodičovské rodiny, čo im môže ponúknuť? Prečo chce minister odoberať sociálne dávky, pomôže projekt Práca namiesto dávky? Ako minister vyriešil diskrimináciu a nedostatok práce pre marginalizované skupiny?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.