Podcasts about zvl

Zvláštní rybářská povolenka podepsaná ministrem zemědělství otevírá cestu k volnému rybolovu bez obvyklých náležitostí. Rezort podle zákona může takové doklady vydávat v mimořádných případech. Jak se ale ukazuje, každý rok udělí prominentních povolení několik set. Kolik je mezi jejich držiteli politiků, státních úředníků a známých osobností? Za jakých okolností se k exkluzivním rybářským povolenkám dostali? A jak tento systém škodí běžným rybářům? Host: Vojtěch Blažek - investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

25. února 1948. Zvláštní datum. Přineslo hodně zvratů a oklamalo mnoho naivních občanů.

25. února 1948. Zvláštní datum. Přineslo hodně zvratů a oklamalo mnoho naivních občanů.Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

25. února 1948. Zvláštní datum. Přineslo hodně zvratů a oklamalo mnoho naivních občanů.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když slyšíme nebo čteme příběhy o tom, jak jsou někteří lidé odvážní a žijí s vírou, že se o ně Bůh postará, jsme povzbuzeni, možná až ohromeni. Zvládli bychom to také a je to možné i v dnešní době tady u nás? Ano, je! Potvrzuje to Lucie Pohanková, která už léta pracuje s lidmi na ulici a ve vyloučených lokalitách.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pozorný čtenář Bible je znovu a znovu překvapován dokonalostí Boží a naplňováním jeho předpovědí. Zvlášť ta o příchodu jeho Syna na svět, jak se dočteme v knize proroka Izaiáše. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Zvláštní povahu sexuálního hříchu vystihuje apoštol Pavel ve svém 1. listu korintským křesťanům jako "hřích proti vlastnímu tělu". V čem spočívá ona "autoagresivnost"? S biblickým textem, který zdůrazňuje pravou svobodu, vás doprovodí kazatel Jiří Hurta.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkV novém dílu podcastu Kontrapresink se mrkneme, jak se vyvíjí tabulka Premier League. Zvládne už Arsenal dokráčet k titulu, když všichni jeho vyzyvatelé padají na tlamu (o čemž nás o víkendu přesvědčila jak Aston Villa, tak Manchester City)? Kdo z vítězné trojice Liverpool, Chelsea a Manchester United přijde o Ligu mistrů? Nebo to nakonec bude právě ta Villa?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme na pravděpodobný letní odchod Pepa Guardioly z Manchesteru City. Taky probereme všechny pozdně lednové přestupy včetně těch, co se odehrály na deadline day. Jacquet, Abraham, Larsen, ale i Mateta, Disasi, George a bizarní čachry se Zinčenkem... No a nakonec si dáme naše klasické fantasy okénko.V díle vystupuje Vašek Pecháček, Radim Braun a Kuba Vajbar.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

Lidské příběhy mají mimořádnou sílu. Zvlášť ve chvílích, kdy máme pocit, že se něco v našem životě zastavilo, že jsme narazili na hranici možností nebo slyšeli verdikt, který zní konečně.V této epizodě podcastu Pod lupou s Monikou si povídám s Romanou Pleskotovou, zakladatelkou harmonizační a frekvenční kliniky KP Clinic v Praze. Její osobní příběh začíná lékařským sdělením „nemůžete otěhotnět“ – a pokračuje hledáním hlubších souvislostí, práce s tělem, nervovým systémem a frekvencemi. Dnes je maminkou dvou dětí.Rozhovor propojuje osobní zkušenost s odbornou praxí. Romana sdílí nejen svůj příběh, ale i to, jak pracuje s biorezonancí, frekvenční terapií a plazmovými technologiemi v každodenní péči o klienty.Velkou část rozhovoru věnujeme také odpovědnosti za vlastní zdraví a nutnosti vzdělávání – protože žádná metoda sama o sobě není zázrakem, pokud jí nerozumíme a neumíme ji vědomě používat.Tato epizoda je pro všechny, kdo: hledají naději v situacích, které se zdají bezvýchodné zajímají se o biorezonanci a frekvenční přístupy ke zdraví chtějí pochopit souvislosti mezi tělem, nervovým systémem a psychikou cítí, že ke zdraví vede spíše cesta porozumění než rychlých řešení ⏱ Struktura epizody Osobní příběh Romany Pleskotové Jak funguje biorezonance a frekvenční terapie v praxi Vzdělávání, vědomý přístup ke zdraví a osobní zodpovědnost

Znal jsem íránského šáha. V nevěstincích za jeho časů ženy diskriminovaly muže, vzpomíná Atapana„Do Íránu jsem se pracovně dostal spíše náhodou díky mistru Fričovi, ale byla to nádherná zkušenost.“ Těmito slovy začíná v dalším díle podcastu Host Reportéra oprašovat vzpomínky na polovinu sedmdesátých let etnograf Mnislav Zelený, známý též pod indiánským jménem Atapana.I když se vždy zabýval hlavně Jižní Amerikou, byl v mládí zároveň zaměstnancem společnosti Art Centrum, která se úspěšně snažila prodávat českou kulturu do zahraničí: „Šlo vlastně o ostrůvek kapitalismu v tehdejším Československu, které díky Art Centru získávalo devizy.“Zvlášť z Íránu jich přicházela spousta, a proto komunisté přimhouřili oči nad faktem, že pomáháme ideologickému protivníkovi. Za vlády šáha, tedy do roku 1979, Írán patřil pod vlivem USA a ubíral se západním směrem. „Se mnou tenhle politický paradox nikdo neřešil,“ vzpomíná Atapana: „Jaroslav Frič byl čaroděj, který komunistům v čele se Štrougalem všechno vysvětlil tak chytře a elegantně, že blízkou kulturní spolupráci s tehdejším Íránem vlastně podporovali.“Váže se k tomu historka z období světové výstavy v Montrealu roku 1967, kdy do československého pavilonu nečekaně zavítala šáhova vzdělaná manželka, císařovna Farah. Oslovila přítomného audiovizuálního umělce Jaroslava Friče, zamilovala se do jeho stylu práce a požádala, ať udělá podobnou audiovizuální prezentaci pro tehdy vznikající monumentální památník Šáhjád v Teheránu a další íránské památky.Atapana v podcastu vzpomíná na první přílet do země, kde městské slečny nosily minisukně a alkohol byl běžnou součástí života. „Do islámské revoluce země dýchala svobodou, všichni byli usměvaví, ženy komunikativní, jenom málokterá zahalená. Duchovní a velmi konzervativní muslimové byli zalezlí v mešitách, kde nejspíš bědovali nad stavem světa, ale já si absolutně nepřipouštěl, že by se mohli z roku na rok zmátořit a naprosto změnit směřování země.“V podcastu Atapana hovoří i o tom, jak se osobně seznámil se šáhem a jeho rodinou: „I přes různé kontroverze mám pocit, že byl šáh Muhammad Rezá Pahlaví pro Írán pozitivní postavou a výrazně zemi pozvedl. Za jeho vlády se země stala mnohem vzdělanější a rovnoprávnější.“Atapana si dokonce vzpomene na jedno místo, kde měly ženy navrch. „Brzy jsem se dozvěděl, že jsou v Teheránu bordely, tak jsem tam ze studijních důvodů zašel. Bylo to vlastně město ve městě. Za vysokými hradbami stály desítky domečků, v každém jedna nebo dvě prostitutky a před vstupem vždy dlouhá fronta chlapů. Nešlo si nevšimnout, že někteří z nich občas přebíhají z fronty do fronty, a brzy jsem pochopil důvod. Když prostitutka otevřela dveře, změřila si potenciální zákazníky pohledem a některé rovnou odmítla s tím, že se jí nelíbí. Tihle nešťastníci potom přebíhali a zkoušeli štěstí vedle.“Na závěr podcastu vysloví Atapana napůl žertem, ale taky trochu vážně, jeden svůj sen. „Nedávno jsem viděl v televizi následníka trůnu, kterého jsem osobně potkal jako puberťáka. Šokovalo mě, jak se tenhle klouček Kýros vizuálně změnil a jak moc se dnes podobá šáhovi, svému otci. Docela bych mu přál, aby se mohl z Ameriky vrátit do Teheránu a ujmout se moci. Zajel bych tam taky a zkusil si s ním v Šáhjádu zopakovat to naše půlstoletí staré setkání.“

Riziko pádu: toto sousloví je leitmotivem současných dní, kdy počasí předvádí svůj obvyklý lednový žertík s natáváním a následným přimrzáním sněhu. Zvlášť na vydlážděných chodnících to má skvělý efekt a na přechodech, na takovém tom bílém, co klouže i zcela za sucha, jakbysmet.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy mě překvapí, do jakého zapadákova přijede kurýrní služba a já nemusím do mrazu s výčitkou, že má uhlíková stopa se táhne kvůli žrádlu pro kočku. Zvlášť před Vánoci jsem byla nadšená. Když jsem nebyla doma, kurýr po dohodě nechal balík za dveřmi, čímž se pasoval na lidskou bytost, která komunikuje.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve dvanácti stopem po Kypru: Nejvíc mě zaujal řidič, který v mém věku uprchl ze Sýrie na lodiAniž by o to kdovíjak stál, stopoval už zhruba v deseti zemích světa na třech kontinentech. „Ale možná je to bezpečnější, než kdyby se táta rozhodl řídit,“ uznává dvanáctiletý Bartoloměj Poláček. „Zvlášť na Kypru, kde se jezdí vlevo. Jak ho znám, na prvním kruháči by vjel do protisměru.“V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví Bárt o tom, co ho minulý týden na Kypru překvapilo. „Zastavilo nám tak pětadvacet řidičů,“ odhaduje, „ale byli snad z deseti různých zemí. Hned několikrát Němci nebo Rusové. Z těch exotičtějších například muž ze Srí Lanky nebo dva Syřané.“Zvláště jeden Syřan, který Bárta a Tomáše Poláčka vezl do vnitrozemské vesnice v kopcích nad mořem, měl zajímavý osud: „Když mu bylo třináct, rodina v Sýrii sehnala tři tisíce dolarů a posadila ho na převaděčskou loď mířící za lepším životem. Nejprve přistál v Turecku, ale po měsíc trvajícím útěku nakonec skončil právě na Kypru.“V další části podcastu hovoří Bárt například o neobvyklém množství koček, které na své nedávné cestě potkal, o obřích porcích kyperského jídla, o teplotě vody v rozbouřeném moři nebo o fotbale.„Zašli jsme na ligový zápas v Pafosu,“ popisuje. „Sice tam mají jeden z nejošklivějších stadionů, který jsem kdy navštívil, ale zase jsem si popovídal s jedním hráčem a mám přislíbeno, že až přijedu příště, věnuje mi dres. Každopádně Kypr je sice hezký, ale za rok bych ještě raději vyrazil oslavit Silvestra buď do Barcelony, nebo do Dubaje.“

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Štramberku se přezdívá Moravský Betlém. A skutečně malebnost tohoto městečka je jak vystřižená z vánoční pohádky. Zvláště v tomto období, kdy se navíc v oknech domů a výlohách obchodů objevují vystavené betlémy.

Asi se shodneme, že pro naprostou většinu lidí je tím nejdůležitějším místem domov. Spojený s dětstvím, rodinou, rodiči, mnohdy prarodiči a sourozenci. Zvláštní pouto drží některé z nás tam, kde jsme vyrůstali, chodili do školy, tanečních, měli kamarády i své lásky.

Asi se shodneme, že pro naprostou většinu lidí je tím nejdůležitějším místem domov. Spojený s dětstvím, rodinou, rodiči, mnohdy prarodiči a sourozenci. Zvláštní pouto drží některé z nás tam, kde jsme vyrůstali, chodili do školy, tanečních, měli kamarády i své lásky. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zachariáš 5,1-11 1 Znovu som zodvihol zrak, pozrel som a videl som letiaci zvitok. 2 Spýtal sa ma: „Čo vidíš?“ Odpovedal som: „Vidím letiaci zvitok, jeho dĺžka je dvadsať lakťov a šírka desať lakťov.“ 3 Povedal mi: „To je kliatba, ktorá vychádza na celú krajinu; každý zlodej a každý, kto krivo prisahá, ňou bude odtiaľto odstránený. 4 Vyvediem ju,“ znie výrok Hospodina zástupov, „vojde do domu zlodeja a do domu toho, kto krivo prisahá v mojom mene; usadí sa v jeho dome a úplne ho zničí — jeho trámy aj jeho kamene.“ 5 Potom vyšiel anjel, ktorý hovoril so mnou, a povedal mi: „Zodvihni zrak a pozri, čo to vychádza!“ 6 Spýtal som sa: „Čo je to?“ Odpovedal: „To sa ukazuje efa.“ A pokračoval: „To je zjav celej krajiny.“ 7 Vtom sa zdvihla olovená pokrievka a jedna žena sedela uprostred efy. 8 Povedal: „Toto je bezbožnosť.“ Sotil ju do efy a jej otvor zakryl oloveným poklopom. 9 Zodvihol som zrak, pozrel som a videl som prichádzať dve ženy: vietor im dvíhal krídla — mali totiž krídla podobné krídlam bociana —, zdvihli efu medzi zem a nebo. 10 Vtedy som sa spýtal anjela, ktorý hovoril so mnou: „Kam berú tú efu?“ 11 Odpovedal mi: „Chcú jej postaviť dom v krajine Šinár. Keď ho pripravia, tam ju položia na jej podstavec.“ Zvláštne videnia – varovanie pre hriešnikov. Dnes tu máme šieste a siedme videnie „malého“ proroka Zachariáša. To šieste nám hovorí o tvrdom treste (úplné zničenie ich domov) pre zlodejov a tých, čo zneužívajú meno Božie. Ide o prekročenie dvoch Božích prikázaní, pričom je každé z inej dosky zákona: „Nebudeš brať meno Hospodina, svojho Boha, nadarmo; lebo Hospodin nenechá bez trestu toho, kto Jeho meno zneužije!“ – to je napísané na prvej tabuli, teda ide o náš vzťah voči Bohu. Boží Syn tieto prvé prikázania zhrnul do jedného – ako to „veľké a prvé prikázanie: Milovať budeš Pána, svojho Boha, celým srdcom, celou dušou a celou mysľou“ (Mt 22,37-38). Naproti tomu „Nepokradneš“ je z druhej tabule zákona, ktorá sa týka našich povinností voči človeku. Pán Ježiš Kristus (aj apoštol Pavol) tieto stručne zhrnul takto: „Miluj blížneho ako seba samého“ (Lk 10,27; Rim 13,9). Preto je možné, že aj tieto dve skupiny hriešnikov (zlodeji a krivoprísažníci) nám symbolicky ukazujú na náš celkový nedostatok lásky voči Bohu a ľuďom. Je ešte zaujímavé, že ten letiaci zvitok má presne také rozmery, aké mala predsieň pred chrámom (1Kral 6,3). Akoby nám aj to pripomínalo, že tá hrozba trestu prichádza priamo od Boha. Berme ju preto vážne. – – Podobne rieši Boh v siedmom videní aj vinu celej krajiny – bezbožnosť. Modlitba: Odpusť mi, Pane náš, že bez Tvojej pomoci nedokážem plniť ani to Tvoje veľké a prvé prikázanie o neobmedzenej láske voči Tebe, ani to druhé podobné – milovať svojho blížneho ako seba. Ty sám mi prosím pomôž, aby moja láska k Tebe i blížnemu bola taká, akú ju Ty chceš mať. Vďaka, že si na kríži zaplatil plnú cenu aj za všetky moje hriechy. Tvoj Svätý Duch ma preto iste rád naplní všetkým, čo by si u mňa rád mal. Amen. Pieseň: ES 284 Autor: Mikuláš Lipták Ty sa teda navráť k svojmu Bohu, zachovávaj milosrdenstvo a spravodlivosť, dychtivo očakávaj svojho Boha bez prestania! Ozeáš 12,7 Pavol píše: „Ježiš Kristus prišiel na svet spasiť hriešnikov. Ja som prvý z nich. Ale dostalo sa mi milosrdenstva preto, aby na mne ako na prvom Ježiš Kristus ukázal celú Svoju zhovievavosť, aby to slúžilo ako príklad pre tých, čo v Neho uveria, a aby tak získali večný život.“ 1.Timotejovi 1,15-16 Izaiáš 25,1-5 • Modlíme sa za: Holíč (MyS)

Vládneme, nerušit #38: Jednání o vládě se chýlí ke konci. Na začátku byla velká neznámá: zvládne (politicky) nezkušený Petr Pavel svou největší výzvu? Jak tedy obstál? Zvládl jednání s Andrejem Babišem, svou komunikaci s veřejností a jak si poradí s Filipem Turkem, který podle něj ve vládě být nemá? To vše probírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovější epizodě Vládneme, nerušit.

Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Umí být osmiletou školačkou v socialistickém Československu, ale také vášnivou Carmen. Vidět jste ji mohli v divadle i na filmových plátnech, třeba v Requiem pro panenku nebo Díky za každé nové ráno. Zvládne recitovat Máchův Máj, k tomu výborně zpívá. Herečka a zpěvačka Bára Hrzánová, rodačka z Českých Budějovic, má mnoho talentů.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy nás strach zastaví před vstoupením do něčeho nového. Zvláště vedoucí by měli být odvážní, ale i opatrní. O nesení zodpovědnosti a překonávání strachu. Mnohdy se bojíme situací, které buď už jsou za námi nebo nikdy nenastanou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Trump vytáhl proti Muslimskému bratrstvu. „Meeting Brno“ boduje. Zvlášť nebezpečný zločinec v Rusku? Ten inteligentní s vlastním názorem. Tísnivý pohled na evropskou levici. Probereme i bitcoin a na závěr glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

Tři dcery ve věku 20, 10 a 1 rok, krosna a cesta dlouhá téměř 150 kilometrů. Stand-up komička Adéla Elbel se rozhodla vyměnit prázdninovou pohodu u bazénu za Svatojakubskou pouť a prožila šest dní, které by vydaly za roky. Jaké bylo poznávat sebe i své děti na cestě do Santiaga? „Holky se ukázaly jako skvělé parťačky. Zvlášť tehdy, když nám kvůli mé chybě uletělo letadlo,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Proč šla poutní cestu už počtvrté?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestli se fotbalová reprezentace chtěla naladit na světovou výzvu, která ji čeká při březnové baráži, pak udělala ten nejhorší možný mezikrok. Po pondělním utkání rozzuřila fanoušky, kterým odmítla poděkovat za podporu. Nejvíc to schytal kapitán české reprezentace Tomáš Souček, který k fanouškům promluvil.Liga, která se dřív bez nadstavbové části hrála na třicet kol, se překlápí do druhé fáze. Do zimní přestávky zbývají čtyři kola. Slavia se Spartou se přetahují o první místo, Jablonec nezaostává. Experti z fotbalového podcastu Seznam Zpráv se shodují, že by ještě letos mohla zaútočit pátá Plzeň. Zvládne-li nedělní šlágr v Jablonci… A co se děje na konci tabulky?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Prierez súčasným stavom americkej politiky. Vo videu sa dozviete hodnotenie americkej politiky po štyroch lokálnych voľbách v USA, vysvetlíme americký politický systém a odpovedáme na otázku, či je dostatočne demokratický. Voľby starostu New Yorku, ktoré ovládol populistickými sľubmi a zvládnutou kampaňou na sociálnych sieťach 33-ročný ľavičiar, odhalili obrovskú polarizáciu americkej spoločnosti. Uzurpuje si Donald Trump moc a mení USA na autokraciu? Zvládnu inštitúcie a spoločnosť USA tento tlak? Odpovede aj na tieto otázky nájdete vo videopodcaste. Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 €.  Začnite

„Mám pocit, že současnost se čím dál tím víc přibližuje k událostem z 30. a 40. let minulého století. Zvláště zřetelně je to vidět na vztahu k cizincům a migraci. Tehdy i dnes nacionalističtí politici dělají z menšin obětní beránky, protože nejsou sami schopní řešit skutečné problémy. Je to nejlevnější řešení, svádět vlastní selhání na lidi, kteří patří k jiné kultuře.“

„Mám pocit, že současnost se čím dál tím víc přibližuje k událostem z 30. a 40. let minulého století. Zvláště zřetelně je to vidět na vztahu k cizincům a migraci. Tehdy i dnes nacionalističtí politici dělají z menšin obětní beránky, protože nejsou sami schopní řešit skutečné problémy. Je to nejlevnější řešení, svádět vlastní selhání na lidi, kteří patří k jiné kultuře.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.

Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠⁠⁠⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribe⁠⁠Doteraz bola poverenou, stane sa z nej oficiálna šéfka. Generálka Jana Maškarová bude už aj oficiálne policajnou prezidentkou. Hoci jej na rokovaní výboru zložili pochvalu aj niektorí opoziční politici, náročnou úlohou bude odolávanie otvoreným i skrytým politickým tlakom. Zvládne to?Viac ako dve a pol hodiny Maškarová odpovedala na otázky poslancov. Sľubuje transparentnú komunikáciu a v prípade zbavenia obvinení aj riadny návrat čurillovcov do práce. To, že jej manžel pracuje na policajnej inšpekcii, ako problém nevníma.O Jane Maškarovej a jej pôsobení sa v podcaste Dobré ráno rozpráva Jana Krescanko Dibáková s reportérom denníka SME Petrom Kováčom.Zdroje zvukov: TA3, Teraz.skOdporúčanieDnes vám odporúčam článok môjho kolegu, s ktorým sme sa práve dorozprávali. Peter Kováč sa venoval manželom Kučerkovcom, ktorých rád spomínal Robert Fico. Veľmi obsažný text nesie názov "Ako to bolo s priznaniami expolicajta z Ficových tlačoviek? Svedok hovorí o vyhrážkach manželky" a pripomína, že prokurátorka Kučerková je sama obžalovaná. Podobné texty sú veľmi dôležité pre to, aby sme vedeli, či je rozdiel medzi tým, čo sa stalo, a tým, ako to prezentujú politici.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Petr Fiala zažívá zcela jinou kampaň než před čtyřmi lety. Zájem o mítinky premiéra, který se pokouší obhájit svou pozici, je ve srovnání s minulými volbami enormní. A to jak od jeho příznivců, tak hlasitých odpůrců.Autoři podcastu Vlevo dole vyjeli s Fialou na den v kampani v jeho domovském Brně. A zmapovali, jak se akademik zvyklý spíš na odborné debaty ve Strakově akademii vypořádává s hlasem ulice.„Objevují se i kritické hlasy, nadávání, pískání, ale já z toho nemám až tak negativní pocity. Já si říkám, že už té nenávisti a nadávání ve společnosti je dost. A snažím se s těmi lidmi mluvit,“ vysvětluje Petr Fiala uprostřed mítinku na náměstí v Modřicích. V defenzivě se prý necítí.Fialův tým vyostřené nálady na náměstích využívá v kampani - plní sociální sítě dramaticky sestříhanými videi, ve kterých lídra Spolu odpůrci častují vulgaritami.„Je potřeba ukazovat tu kampaň v celé šíři. I tu podporu, ale i to, že jsou tu lidé, kteří vyjadřují nespokojenost. A někdy i způsobem, který nevede k tomu, že společnost bude žít v lepších podmínkách,“ vysvětluje to Fiala pro Seznam Zprávy.Na kampaňovém dni v Brně si ovšem Fiala od kritiků odpočine. Výrazně totiž převažují jeho příznivci. Kritici sice do ulic i na večerní debatu přišli také, svoje výhrady si ale vyměňují spíš s voliči Spolu než se samotným premiérem.V Jihomoravském kraji Spolu kandiduje v hvězdné sestavě - premiéra z ODS tu doprovází ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 a za lidovce ministr životního prostředí Petr Hladík.Přesto musí předvolební průzkumy Spolu dělat starosti - zatímco minule tu koalice zvítězila nad ANO s 30 procenty hlasů, dnes je situace opačná. Vládní trojice tu proti Aleně Schillerové podporované Andrejem Babišem musí zabrat - průzkumy předpovídají 30 procent pro ANO, Spolu pak téměř o deset procent méně.Zvládne to Fiala v Brně ještě otočit? Nemá pocit, že na kampaň zůstal ve Spolu trochu sám? A co se tak zpívá na brněnském mítinku? Poslechněte si v reportáži Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ďurica aj o tom, prečo bol v autoškole lajdák a prečo má v aute matrac. Ďalej sa dozviete, čo všetko za tri roky služby stihlo české policajné Ferrari 458 Italia, ako zvládnuť aquaplaning a určite vás prekvapí jedna z požiadaviek štrajkujúcich zamestnancov v známej automobilke. Vypočujte si ďalšiu časť auto-moto podcastu inzertného portálu Autobazar.EU s Ďurom Sabom.Tento rok Adam Ďurica oslávi 20 rokov na scéne. Hoci s pesničkou „Mandolína“ vstúpil do slovenskej pop music už pred dvadsiatimi rokmi a na koncertoch má stále plno, vek ho už posúva do kategórie veteránov. Adam je skvelý skladateľ, textár a hudobník, a vďaka svojej práci dôverne pozná aj slovenské cesty. Na úvod nášho rozhovoru ma zaujímalo, či skúšky na vodičský preukaz urobil na prvýkrát.„Myslím, že áno. Viem, že tie skúšobné testy mi veľmi nešli. Vyzeralo to, akoby som sa flákal, pretože som neustále chodil na koncerty. Keď sme písali test, často som prichádzal neskôr a skutočne som vyzeral ako jeden veľký lajdák. Skúšky som však zvládol bez zaváhania na plný počet bodov,“ odpovedal s úsmevom.Najväčší vodičský strašiak? Križovatka do kopcaČo ti ako vodičovi začiatočníkovi robilo najväčšie problémy?„Vtedy ešte nebola éra automatických prevodoviek. Najväčšou nočnou morou pre začiatočníkov je križovatka do kopca, keď chceš odbočiť doľava. To je aj dnes najhoršia kombinácia, hoci sa už nemusíš starať o ručnú brzdu a načasovanie spojky tak, aby nezasmradla a aby si sa v aute nezadusil.“Teraz už máš auto s automatom?„Už áno a veľmi to preferujem. Nie všetky autá máme s automatom, napríklad náš technický tím má dodávku s manuálnou prevodovkou. Ale aj to sa už zmenilo. Už to nie je tá stará doba, kde sa musíš o všetko starať. Dnes už máš napríklad ,hill holder´, funkciu, ktorá v kopci auto pribrzdí a odbrzdí. Už to nie je také ,predpotopné´.“Si manuálne zručný? Zvládneš výmenu kolesa alebo opravu defektu?„Možno by som to dokázal, keby to bolo treba, ale zatiaľ som nič podobné riešiť nemusel. Na túto otázku ti teda neviem odpovedať, pretože som v takej krízovej situácii ešte nebol.“Máš skúsenosti s nasadzovaním snehových reťazí?„To sme už dávali! Nás ako kapelu môžu zavolať hocikam. Hráme na suchom vybetónovanom areáli, v zablatenom lese aj v lyžiarskom stredisku. Máme za sebou rôzne cesty a všetky možné typy terénu. V našich dodávkach si reťaze vozíme so sebou.“S deťmi za volantomKeď vozíš deti v aute, dávaš si pozor na to, aby si v nejakej krízovej situácii nezahrešil?„Snažím sa na to dávať pozor. Ja už toho na cestách zažívam toľko, že ma len tak ľahko nič nevytočí. Muselo by sa stať niečo výnimočné. Keď som s deťmi v aute, väčšinou jazdím a šoférujem v Trnave, a to nie je Bratislava, ani New York, ani Dillí. U nás sa toho až toľko neudeje. Hoci sa vždy nájde niekto, kto ti na ceste ,zavarí´, ja som už zvyknutý. Máme krížom-krážom prejazdené Česko a Slovensko.“Keď už sme pri deťoch, si rodič-taxikár, alebo nie?„Väčšinu toho vozí manželka. Napríklad aj dnes som deti zaviezol do školy, ale už som hneď odišiel. Mám na starosti len zhruba polovicu týchto jázd. Ak sa stihnem vrátiť, samozrejme ich rád vezmem zo školy, ale inak je pripravená manželka. Ona deti vozí častejšie.“Akú hudbu počúva v aute Adam Ďurica?„Momentálne počúvam náš nový singel. Aj keď na ňom už nič nezmením, už je vonku, je to skvelá pesnička. Teším sa, že so Zuzanou Smatanovou sme urobili opäť niečo a neostali sme len pri jednom duete. Počúvam to, všade o tom rozprávam, všade to hráme, tak si to aj v aute užívam.“Ktorú cestu na Slovensku by konečne mali opraviť?„Mali by konečne prepojiť tie rozostavané diaľničné úseky. Je to nonsens, že stále nemáme dokončenú diaľnicu. Viem, že už...

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Sem tam se dá zaparkovat, odpoledne ale nic. Zvlášť když vyjedete v pět a potom se vrátíte, to nemáte šanci, je to problém,“ popisuje parkování na sídlišti pro Český rozhlas Olomouc pan Zvonimír.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Na Slovensku sa posledné týždne šíri strach z parazita s názvom Slzovičkovka zhubná. Ten pred pár týždňami nakazil iba 11. ročného chlapca, napadol mu nervový systém, na čo chlapec po týždňoch zomrel. Odborníci veria, že sa mohol chlapec nakaziť na termálnom kúpalisku v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/Kpo9Mrf/rozbor-vody-potvrdil-pritomnost-nebezpecnej-ameby-v-sturove/Včera Úrad verejného zdravotníctva pre Aktuality.sk potvrdil, že v bazénoch kúpaliska Vadaš v Štúrove i v jazere nachádzajúcom sa v termálnom areáli, potvrdili prítomnosť potenciálne škodlivých améb. Hygienici našli dva druhy. Tie môžu spôsobiť infekcie očí, infekcie uší, kože či mäkkých tkanív. Nachádzali sa v ôsmich zo 105 vzoriek. Zvlášť nebezpečné sú pre osoby s oslabenou imunitou. Nejde však o rovnaký druh, akým sa nakazil chlapec pred pár týždňami. V dnešnom podcaste budete počuť redaktorku domáceho spravodajstva portálu Aktuality.sk Frederiku Lodovú, ktorá prípad pozorne sleduje už niekoľko týždňov, je v kontakte s úradom verejného zdravotníctva a navštívila aj kúpalisko v Štúrove.https://www.aktuality.sk/clanok/8URYA97/ako-strach-z-menavky-odhalil-zavislost-sturova-od-turistickeho-ruchu-reportaz-zo-zatvoreneho-kupaliska/