Podcasts about anebo

Herec Jan Fišar, pražský rodák a absolvent DAMU, zakotvil už před desítkami let v Ostravě. Zaujal množstvím postav, které ztvárnil jak na divadelním jevišti, tak ve filmu, televizi i rozhlase. Ve svých sedmdesáti letech spíše rekapituluje, anebo se těší na nové role a výzvy? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Jan Fišar, pražský rodák a absolvent DAMU, zakotvil už před desítkami let v Ostravě. Zaujal množstvím postav, které ztvárnil jak na divadelním jevišti, tak ve filmu, televizi i rozhlase. Ve svých sedmdesáti letech spíše rekapituluje, anebo se těší na nové role a výzvy? Poslechněte si.

Íránský vůdce byl zabit. Po 40 letech krutovlády ho usmrtily rakety americko-izraelské koalice. Máme za sebou víkend, který může změnit dějiny Blízkého a Středního východu. Anebo taky vůbec. Rozebírá Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Íránský vůdce byl zabit. Po 40 letech krutovlády ho usmrtily rakety americko-izraelské koalice. Máme za sebou víkend, který může změnit dějiny Blízkého a Středního východu. Anebo taky vůbec. Rozebírá Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Íránský vůdce byl zabit. Po 40 letech krutovlády ho usmrtily rakety americko-izraelské koalice. Máme za sebou víkend, který může změnit dějiny Blízkého a Středního východu. Anebo taky vůbec. Rozebírá Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Íránský vůdce byl zabit. Po 40 letech krutovlády ho usmrtily rakety americko-izraelské koalice. Máme za sebou víkend, který může změnit dějiny Blízkého a Středního východu. Anebo taky vůbec. Rozebírá Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Benedict Cumberbatch je vdovec a Palce jsou tentokrát bez Ivety – což je skoro tak velký doják jako Hamnet. Anebo ne? Ivča a Viktor se podívali i na Posledního Vikinga a taky animák Arco. A taky vám prozradí, že byste si měli dohnat seriál Židle, protože na něčem takovém jste pravděpodobně ještě neseděli. Jak se měla Ivča v Berlíně na předávání Evropských filmových cen a s kým se Viktor vyfotí na Cenách kritiky?

I několikadenní práce se díky speciálnímu algoritmu zkrátí na hodiny nebo dokonce minuty. - Co vše se zaznamenávalo v historických mapách? A co do současné kartografie vnáší digitalizace? - Objev z laboratoře se posouvá blíž k pacientům. Tým z brněnského centra CEITEC dostal grant na vývoj nové léčby agresivní leukémie. - A vydáme se i do školy, ve které se do výuky zapojuje umělá inteligence. Moderuje Lucie Vopálenská.

Babišova vláda se od začátku pohybuje v odlišné situaci než po roce 2017. Do popředí vstupuje zahraniční politika, hlavně vztahy uvnitř Evropy a se Spojenými státy. To všechno na pozadí chaosu, který do mezinárodní politiky vnesl americký prezident Donald Trump. Ten se nakonec ukázal jako „beránek v rouše vlka“, jak ho vtipně označil historik Timothy Snyder. Řekl, že na převzetí Grónska nepoužije násilí, ale i tak rozhodil vztahy s tradičními evropskými spojenci. Napadá: kdo je – obrazně řečeno – vlastně Donald Trump? Když vezmeme oblíbená srovnání s politiky starého Říma, je spíše Caligulou, nebo Nerem? Chladným provokatérem, který pohrdá procedurami a rozdělením moci? Anebo císařem, který proslul tím, že se považoval za natolik výjimečného, že si nárokoval, aby ho všichni milovali?To česká zahraniční politika se „vaří“ stále stejným způsobem. Část vládní koalice si jako rukojmí vnitropolitických bojů vzala Ukrajinu. Jinak řečeno, Motoristé ve své – možná oprávněné – válce s prezidentem Pavlem odmítají poskytnout Ukrajině čtyři bojové letouny L-159. Navzdory tomu, že Ukrajina je chce koupit, navzdory tomu, že vedení armády už před několika měsíci řeklo, že se bez nich obejde. Andrej Babiš podle všeho už vypsal neoficiální výběrové řízení na nového ministra obrany a funkci předsedy vlivného bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. První snaživci se už hlásí. A jak to všechno dopadne?

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSkončil kongres ODS, ta má podle očekávání nového předsedu. „Martin Kupka je člověk, který má podle mě představu, že se naučí spisovně mluvit, a tím že má hotovo. Co do projevu, tak se nám ještě bude stýskat po Petru Fialovi. Dva roky se bude rozhodovat o tom, jestli je Kupka žába na prameni, nebo jestli se nechá strhnout pravicovějšími místopředsedy a tím pramínkem, který teče zpátky ke kořenům strany,“ říká Daniel Kaiser.Otázka je také, jestli je v době politických hnutí stále poptávka po klasických stranách. „Občané chtějí přechodné spojenectví se svými hnutími. Strukturálně se změnila společnost a strana ve smyslu zprostředkovatele nebo reprezentanta je mrtvá. Můžeme říct, že to ODS dělá blbě. Anebo taky, že lidi tyhle struktury a těžkopádné strany nechtějí,“ myslí si Tereza Matějčková.Historik Jiří Suk vydal knihu o Československu let 1956–67. Nebylo to nejlepší období 20. století? Zamyšlení nad osobností a prací zesnulého filosofa Antonína Kosíka. Jak se má chovat Česko v krizi kolem Grónska?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Když Lukáš Sedláček popisuje svůj vztah k umělé inteligenci, používá slovo „zrcadlo”. Díváme se do něj a vidíme sami sebe. Jenže ten obraz není zrovna lichotivý. Zjišťujeme, že naše kreativita možná není tak výjimečná, naše vědomí tak nepopsatelné, naše postavení ve vesmíru tak privilegované. To vše popisuje ve své vlastním nákladem vydané knize Nazí v AI době. Čtyřiačtyřicetiletý byznysmen kupodivu nepíše o tom, jak nám umělá inteligence ušetří čas nebo zefektivní práci, ale co nám řekne o tom, kdo vlastně jsme. A hlavně: co budeme dělat, až zjistíme, že odpověď se nám nelíbí.Lukáš Sedláček je podnikatel, myslitel a organizátor, který stojí za vzdělávací platformou a konferencí Týden inovací. Vystudoval religionistiku, hebrejistiku a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě a Cambridge, ale místo akademické kariéry se vydal cestou podnikání. Kromě Týdne inovací řídí startup Poetizer – platformu pro autory, která umožňuje jednoduše publikovat vlastní knihy.Lukáš je mladším bratrem ekonoma Tomáše Sedláčka, s nímž sdílí intelektuální zápal i vášeň pro jízdu na monokolce. Prošel rozvodem, má malého syna a otevřeně přiznává, že ho občas budí v noci podnikatelské starosti.O tom všem jsme mluvili: a taky o tom, jak do Česka málem pozval na přednášku Obamu, ale protože si to napřed nechal od umělé inteligence spočítat, tak od toho nápadu radši upustil. Anebo o tom, co vše ho spojuje či naopak rozděluje s bratrem Tomášem, a jestli mu udělalo radost, že vyhrál v jejich malém soukromém závodě, kdo první napíše a vydá novou knihu.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako nás ve studiu. A pokud vás úvahy a přemýšlení o AI navnadí, dovolte mě vás pozvat na AI show, tedy dvouhodinový zábavný a zároveň informativní živý pořad, který dělám se ženou Sentou. Koncem ledna budeme jak v kině Atlas v Praze, a to 27. ledna, tak o dva dny později v Imapct Hubu v Brně.

Z bezpečné vzdálenosti můžete zažít odstřel, prověřit svoje smysly, dozvědět se zajímavosti o práci v lomu nebo zdejších zkamenělinách a jeskyních. Vydejte se z Vápenného Podolu do Prachovic. Anebo obráceně?Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slezsko ani Moravu nemůžeme vnímat jako samostatné zeměUtajenou naší sousední zemí je Slezsko. Ač kdysi patřilo ke Koruně české, takže bylo součástí českého státu, ačkoli Vratislav bývala druhým největším českým městem, je to všechno pryč. Dnes o dějinách této veliké země ani o její současnosti mnoho nevíme. Ostatně je to vůbec ještě samostatná země? Anebo už tak o ní uvažovat nemůžeme? Nejen o tom hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované Lukáš Novosad se svým hostem, polonistou a autorem dosud jediného průvodce po Slezsku Pavlem Trojanem.Polské Slezsko, tak se v úvodu zmíněná kniha jmenuje. Je toto vymezení nutné? A specifikují Poláci a Slezané nějak české Slezsko? „Obvykle Poláci netuší, že u nás nějaké Slezsko leží. Stejně tak vymezení polské Slezsko není přesné, protože stále ještě jsou ve Slezsku německé minority,“ podotýká k tomu Pavel Trojan. A doplňuje, že slezština je skutečně plně svébytný jazyk, nezvyklý. „Umím česky, polsky, německy, přesto jsem byl překvapen, jak málo se v tom jazyce chytám.“ Ostatně Slezané usilují o to, aby jejich řeč byla uznána za samostatnou.To je ovšem v Polsku problém: Slezsko bývá označováno jako území, které se usiluje od zbytku Polska trhnout – ostatně také letos v kampaních před prezidentskými volbami s touto kartou někteří kandidáti hráli. „Je to nesmysl, Slezané usilují nanejvýš o kulturní autonomii. Zároveň ale platí, že o Slezsku už dávno nemůžeme hovořit jako o samostatné zemi. Na to s ní dějiny příliš třásly na všechny strany. Byla česká, německá, teď je polská.“ Aby tuto svou tezi dokreslil, líčí Trojan své dávné plány vytvořit průvodce po vojenských opevněních ve Slezsku. „Na tom si najednou uvědomíte, že některá tvořili Němci proti Polákům. Čili historie tam je prostě složitá, mnohovrstevnatá, neustále se střídalo, který živel ve Slezsku vládl.“ Navíc samostatná nebyla nikdy ani Morava, a tak ani ji nelze mít za oddělenou jednotku.V epizodě se dozvíte, kde je největší sídliště netopýrů minimálně ve střední Evropě, kde ve Slezsku leží město, jež se propadlo do země, Lukáš se vyzpovídá ze svého traumatu ze setkání s donedávna největší sochou Ježíše na světě u města Świebodzinu a Pavel k tomu doplní údaje o tom, která prodejna známého supermarketového prodejce je nejstarší na světě a proč. Čeká vás nadílka tipů a historek ze země, jež leží za našimi humny a kterou přesto přehlížíme. Aneb konečně podcast, který se nebojí otvírat dveře do neznáma.

Petr Stuchlík už v Jednom procentu byl, plus mínus před rokem, a během něj padla mezi mnoha historkami z jeho byznysového i osobního života i jedna predikce: že se během následujícího roku vypraví pěšky z francouzské Nice do španělské Compostelly. proč? Potřebuju opravit, psychicky i fyzicky, řekl.Připomenu, že Petr Stuchlík je úspěšný český byznysmen, mimo jiné spoluzakladatel webového Fincentra, které úspěšně prodal. A od té doby peníze investuje, mimo jiné do startupu Corrency. Petr Stuchlík také podporuje vážnou hudbu, a možná si na něj vzpomenete i jako na neúspěšného, ale viditelného kandidáta na pražského primátora.Upřímně, ten jeho plán s poutí mi nezněl moc přesvědčivě, a tak jsem mu poměrně s lehkým srdcem slíbil, že když to klapne, probereme to opět v podcastu. Jenže klaplo to, a vy před rokem domluvený rozhovor uslyšíte v dnešní epizodě. Natočili jsme ji živě před publikem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích.O čem jsme mluvili? Mimo jiné o tom, jak vypadá krize středního věku, když máte dost peněz na to, abyste nemuseli pracovat, ale pořád nevíte, proč ráno vstávat z postele. O tom, jak jeho kolegové přiletěli za ním na pouť – a co se stalo těm, kteří nepřiletěli. Anebo o tom, jak se seznámil s nábožnou Američankou středního věku, ale ta před ním pak prchla, když zjistila, že je gay.Tohle je uvolněná, trochu neposlušná epizoda, takže připomínám, že jsme ji točili živě, s veselým publikem a v dobré náladě. Snad bude zábavná i na poslech.A ještě než ji pustím, připomínám, že i v listopadu a v prosinci probíhají v Knihovně Čermáka a Staňka zajímavé večery, třeba 4. prosince Jedno procento s Lukášem Sedláčkem, o týden později standup s Luďkem Staňkem, a v rámci našeho minifestivalu vystoupí 12. prosince ještě Tomáš Plhoň a 18. prosince Nikola Džokič.Plus pokud vás zajímá AI, a to, co jsme se dozvěděli o AI za tři roky od spuštění ChatGPT, zvu vás na show s mou ženou nazvanou: Jak Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přeju příjemný poslech.

V Brně se po 80 letech rozezvučel Tomáš, největší a nejstarší zvon ve městě. Desetiletí mlčel, protože zvoníci se ho báli rozhoupat. Proč? Prozradí Brněnská jedenáctka. V této epizodě se taky dozvíte, proč se nečekaně zasekly rozjeté přípravy nového hlavního nádraží. Zjistíte, k čemu je havraní hlídka, aby ptáci nemuseli kálet v centru města. A pozveme vás na výstavu, kam musíte chodit s návleky na botách. Anebo na trhy, kde jsou bramboráky a langoše mastné tukově i cenově.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

Neobvyklou roli kardiochirurga si Lukáš Vaculík vyzkoušel v nové televizní minisérii Noční operatér. „Scénář se mi líbil už po prvním přečtení a na práci jsem se těšil. Lékaře jsem asi nikdy nehrál. Anebo si to už nepamatuju,“ směje se herec v Blízkých setkáních Adély Gondíkové. V příběhu inspirovaném skutečnými událostmi, policie podezírá lékaře Vojtěcha Harta z vražd pacientů. Seriál se točil i v pankrácké věznici.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neobvyklou roli kardiochirurga si Lukáš Vaculík vyzkoušel v nové televizní minisérii Noční operatér. „Scénář se mi líbil už po prvním přečtení a na práci jsem se těšil. Lékaře jsem asi nikdy nehrál. Anebo si to už nepamatuju,“ směje se herec v Blízkých setkáních Adély Gondíkové. V příběhu inspirovaném skutečnými událostmi, policie podezírá lékaře Vojtěcha Harta z vražd pacientů. Seriál se točil i v pankrácké věznici.

Rok protestů v Srbsku: vláda pochopila, že i obrovské demonstrace stačí přehlížetPrvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.Epizoda samozřejmě pouze neshrnuje minulé dění. Toto téma tvoří v našem podcastu seriál, postupně k němu přidáváme nové poznatky. Tentokrát se dozvíte například to, jak se na výroční protesty chystal režim: například vypnul vodu a elektřinu v Novém Sadu. Nebo jak na protesty reagují noví univerzitní studenti, tedy prváci – chtějí se učit a s protesty nesouhlasí? Anebo se k nim připojili? Zjistíte také, jak se situace v Srbsku dotýká Kosova a na jakou stranu se přiklánějí kosovští Srbové a proč (v tomto punktu je potřeba dodat, že Kosovo je patrně jedním z důvodů, proč svět toleruje u moci Aleksandara Vučiće, který pomalu, ale jistě v Kosovu dělá to, co se očekává: stahuje z něj Srbsko pryč). Povíme vám, zda hrají v srbské společnosti nějakou roli bývalí lídři země jako třeba Boris Tadić. Nebo zjistíte, jak to může dopadnout, když se jedna z maminek obětí loňského neštěstí rozhodne držet protestní hladovku před srbským parlamentem. Úplnou novinkou je úsilí studentů a opozice najít lídra, který by mohl vyhrát volby (pokud se budou konat). Seznamy opozičních politických kandidátů jsou ovšem tajné a nikdo je nechce zveřejnit, aby vláda nominanty nemohla ohrozit.Aneb konečně podcast, který skutečně jde do hloubi slovanské politiky.

Jak moc vážně máme brát návrh programového prohlášení rodící se vlády, jehož všechny body nezná ani budoucí premiér Babiš, a další lídři zas vysvětlují, že všechno nepůjde prosadit hned v prvním roce?Navržený program trojkoaliční vlády ANO, SPD a Motoristů není nutné přeceňovat, protože vše, co je v něm napsané, jednoduše nejde splnit. V aktuální epizodě podcastu Vlevo dole plány Babišova kabinetu rozebírají reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.„Snížení daní, co nejnižší schodky veřejných financí a zároveň všemožné zvyšování stáních výdajů nejde zároveň zařídit. Pokud tedy Karel Havlíček nemá v rukávu nějaký zázrak, třeba vynález nové české baterie, která bude tak skvělá, že zlikviduje čínskou konkurenci,“ žertuje v podcastu Stuchlíková.Lídři trojice stran v různých rozhovorech zároveň naznačují, že ne všechna opatření půjde zavést v první roce. Anebo že se teprve uvidí, co bude možné a co nikoliv - slovy klasika, sliby musejí být zasazeny do reálného ekonomického rámce.„A když něco nevyjde, viník je předem jasný - Fialova vláda. Budou říkat, že zemi převzali v tak rozhašeném stavu, že už to prostě nejde opravit. To vnímám z Babišových vět o tom, jak je státní kasa prázdná, zdravotní pojištovny žijí z rezerv, lesy jsou vysáté. Už si prostě chystají alibi,“ domnívá se Dolejší.Píšete si taky se svým šéfem přes datovku? Co přinesl Macinka do Sněmovny na první schůzi? A plácli si bratři Okamurové high five? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole (a hlasujte pro Vlevo dole v anketě Křišťálová lupa)!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jaký máme vztah ke státním svátkům? Přesněji vztahy k jednotlivým z nich, protože jistě nemají stejnou intenzitu? Měřeno aspoň pouhým okem podle účasti občanů na konkrétních akcích a podobně? Anebo jsou svátky, když tedy nepřipadnou na víkend, hlavně vítanou záminkou k jeho prodloužení?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě pokračovalo vyjednávání o sestavení nové české vlády. A už toto vyjednávání ukazuje, že nastaly nové pořádky.

Mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě pokračovalo vyjednávání o sestavení nové české vlády. A už toto vyjednávání ukazuje, že nastaly nové pořádky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán Dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control stále nemá dostatečnou podporu. Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka neexistuje žádná kompromisní varianta. „Není možné nabourat šifrování jen trochu, jen pro jeden účel,“ říká.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Nebýt zrovna zraněný, musel by se Ousmane Dembélé v pondělí buď rozpůlit, anebo se z duelu v Marseille omluvit. Anebo mohl oželet pozvánku na vyhlášení Zlatého míče, kde by pak ale všem scházel. Coby nový král ankety stoprocentně.Protagonisté podcastu Nosiči vody probrali i řadu dalších témat. Především si všímali zápasu Sparty s Plzní. Anebo toho, že se duely slávistů s Bodo/Glimt a ligy v Liberci lišily jako den a noc.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký mrakodrap Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. Půjde o odvážný projekt, jaký Praha potřebuje? Anebo se do prostředí sídliště nehodí? Pozvali jsme autora projektu architekta Tomáše Císaře a vedoucího Centra města budoucnosti, architekta Michala Postráneckého. Moderuje Lukáš Matoška.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

Slídí, šmíruje a čmuchá? Anebo prostě jen hlídá a brání? Chat Control. Jak by měl fungovat a proč teď vzbudil tolik emocí? Téma pro datového novináře Honzu Cibulku, který je spoluautorem pořadu Antivirus na Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slídí, šmíruje a čmuchá? Anebo prostě jen hlídá a brání? Chat Control. Jak by měl fungovat a proč teď vzbudil tolik emocí? Téma pro datového novináře Honzu Cibulku, který je spoluautorem pořadu Antivirus na Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Sedmapadesáté výročí okupace Československa v srpnu 1968 se pro většinu politiků stalo záminkou k vyjádření postoje k budoucnosti Česka. Strany vládní koalice to vesměs považují za nejtragičtější etapu českých dějin. ANO mlčí a Tomio Okamura naznačuje, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, které je třeba respektovat. Lídr hnutí Stačilo Sterzik vnímá dvacetiletou okupaci ruskými vojsky jako období rozkvětu. Chválí okupanty, že „odešli bez jediného výstřelu a všechno nám tady nechali.“Dlouhá desetiletí se vedly diskuse, kdo Rudou armádu v srpnu 1968 do republiky pozval. Existoval minimálně jeden zvací dopis, který podepsali špičkoví představitelé KSČ s žádostí o invazi, aby se zachránil socialismus. Jak by dnes vypadal podobný zvací dopis? Tak, jak ho poslal Sterzik v roce 2022 Putinovi, když mu vyjádřil podporu? Anebo to bude mít podobu zrušení paragrafu trestního zákoníku o spolupráci s cizí mocí, jak se o tom intenzivně mluví?V hodnocení minulosti a budoucnosti se také promítá otázka, kdo bude vládnout s pravděpodobným vítězem voleb, hnutím ANO. Má smysl pro některou z vládních stran se obětovat a zadržovat Andreje Babiše? Anebo by bylo lepší nechat vládnout koalici ANO, SPD a Stačilo?

Co se stalo, když Ben Gvir vystoupil na Chrámovou horu. Jaderná přestřelka mezi Spojenými státy a Ruskem. Nové vlaky znamenají i nové příležitosti. Anebo boj o italské královské klenoty. To jsou náměty příspěvků středečních Názorů a argumentů, jimiž tentokrát provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. IV. díl: Kunderova závrať a AfD. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. III. díl: Populisté a demokraté. Čte Matěj Skalický.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. II. díl: Putin a konzervativci. Čte Matěj Skalický.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaží se fašismus o comeback? Anebo se prostřednictvím Trumpa, Orbána a Putina už vrátil? Rozpoznat zlo v reálném čase není vždy jednoduché. Ale stojí za to se o to aspoň pokusit. Myslí si to německý magazín Spiegel, od kterého tým Vinohradské 12 převzal text Zrod fašismu: Pátrání po tajném Hitlerovi. I. díl: Trump a Tajný Hitler. Čte Matěj Skalický.

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

Nacionalismus. Láska k národu, nebo nenávist k národům jiným? Anebo oboje? Jak se nacionalismus liší od vlastenectví? A co má společného s náboženstvím? Další díl druhé řady Extrému s Janem Charvátem, politologem z FSV UK a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině je fenomén a v jeho znamení žije přinejmenším Evropa už déle než rok. Zamyslíme se tak nad otázkou: Jaký je a po více než dvě staletí byl stav ruského vojenství? Jsou Rusové opravdu tak dobří vojáci, jak si o sobě často sami myslí a jak jim politici typu Vladimira Putina s oblibou tvrdí? Anebo jsou to do armády a poté do války zahnaní normální chlapi, kterým se v bojích a bitvách vždy vedlo a vede všelijak?

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Z politiky se stal regulérní kulturní boj. Anebo ještě lépe: Fotbalový zápas, ve kterém se kromě hráčů na hřišti střetávají i více či méně fanatická publika klubových a národních fanoušků. Fanouškovská perspektiva pak překresluje realitu ve všem.