Podcasts about kolem

V korupční kauze související s miliardovým tendrem na dopravu na Liberecku uzavřelo pět obviněných se státní zástupkyní dohodu o vině a trestu. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zdokumentovali korupci mezi podnikateli a politiky s úplatky kolem 18,5 milionu korun. Obviněny byly v této souvislosti více než dvě desítky lidí a firem.

Už mnohokrát jsem vyprávěl historku, jak jsme se seznámili. Pro ty, co to ještě neslyšeli: bylo to někdy kolem roku 2000, když obíhal republiku. Osamělý muž v čelence a s malým batohem, bojující s rychle projíždějícími auty na krajnici státních silnic. Napsal mi, jestli nechci běžet s ním. Zbláznil jste se? Kolem republiky? Odepsal jsem mu. Jen kousek, navrhl, a nakonec jsem s ním běžel po kutnohorské výpadovce asi deset kilometrů směrem do Prahy.Od té doby jsme kamarádi. Založili jsme běžecký klub nejdřív v Lidových novinách a pak v Reflexu, v době, kdy běhání ještě nebylo tak cool jako dneska. Napsali jsme knížku Jak uběhnout maraton za 100 dní, která by se stala ohromným bestsellerem, kdybychom ji napsali o pět let později. Ale i tak se tahle asi první česká knížka o populárním běhání prodala v nákladu desítek tisíc.No a byl jsem na Milošově běžecké svatbě, kde se místo přípitku a popíjení běželo po obřadu deset kilometrů. Ano, cice do hospody, ale i tak to byla nejneobvyklejší svatba, které jsem se zúčastnil.Mám Miloše rád, byť oba běháme úplně jinak. A tím nemyslím to, že on rychle a já pomalu, nebo že on si dává v kuse stovky, zatímco já spíš jednotky kilometrů. On prostě běhá dobře, a já špatně, ale zároveň říká: každý si může běhat, jak chce. Můžu vás taky naučit běhat dobře. Ale i když budete běhat špatně, jako Čermák, pořád je to lepší, než když nebudete běhat vůbec.Zkrátka: pozval jsem Miloše do podcastu, už po několikáté, ale znovu mi to udělalo radost. Doufám, že i vám! A pokud vás Jedno procento baví a chtěli byste ho podpořit, budu rád: na webu jedno procento tečka cézet. Můžete mě podpořít dobrým slovem, ale to víte - peníze jsou peníze.Díky a hezkou zábavu!

Kolem amerického prezidenta se sešikovaly dvě skupiny podporovatelů. Jedni jsou nacionalističtí republikáni, co se sami pojmenovávají MAGA, tedy Make America Great Again, a kteří prosazují domácí a tradiční hodnoty. Druzí jsou technologičtí podnikatelé ze Silicon Valley. Nepotkávají se téměř v ničem, ale americkému prezidentovi se líbí oba tyto světy. Ovšem v tažení proti univerzitám se obě skupiny potkaly.

Kolem amerického prezidenta se sešikovaly dvě skupiny podporovatelů. Jedni jsou nacionalističtí republikáni, co se sami pojmenovávají MAGA, tedy Make America Great Again, a kteří prosazují domácí a tradiční hodnoty. Druzí jsou technologičtí podnikatelé ze Silicon Valley. Nepotkávají se téměř v ničem, ale americkému prezidentovi se líbí oba tyto světy. Ovšem v tažení proti univerzitám se obě skupiny potkaly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratislava, Varšava, Berlín, Vídeň... Metropolemi zemí, které obklopují naši republiky, brouzdáme s lektorkou anglické konverzace Ailsou.

Sněmovnou prošla koncem května takzvaná maxi novela trestního zákoníku. Některé věci, které byly v jejím rámci schváleny, jsou minimálně diskutabilní. Jiné ale přinášejí naději na změnu v oblastech, které byly až donedávna zcela zabetonované. Změna přístupu k pěstování a držení konopí je jednou z takových změn.

Sněmovnou prošla koncem května takzvaná maxi novela trestního zákoníku. Některé věci, které byly v jejím rámci schváleny, jsou minimálně diskutabilní. Jiné ale přinášejí naději na změnu v oblastech, které byly až donedávna zcela zabetonované. Změna přístupu k pěstování a držení konopí je jednou z takových změn.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na západě, ale i v některých zemích socialistického tábora volali lidé po větší svobodě, protestovalo se proti konzumní společnosti, místo kolektivismu začal být kladen důraz na individuální lidský osud a řešil se pocit odcizení nebo absurdity lidského údělu, v roce 1960 byla u nás přijata nová ústava, která mimo jiné změnila název státu na „Československá socialistická republika“ – ve zkratce ČSSR. Socialistickou republikou bylo v té době podle názvu ještě Rumunsko, Albánie, Mongolsko a samozřejmě Svaz sovětských socialistických republik – SSSR. K přijetí nové ústavy žádný zvláštní důvod nebyl, KSČ ji chtěla jen jako výraz dovršení výstavby socialismu. Režim se v té době evidentně cítil silný. Kolektivizace zemědělství byla dokončena skoro na 100%, čímž byla zejména v českých zemích provedena nejdokonaleji ze všech zemí socialistického tábora. I tentokrát jsme byli jsme papežštější než papež, čímž jsme si kromě jiného zadělali na současné problémy s velkými lány, na kterých agrokombináty typu Agrofert, pěstují průmyslové plodiny.

Magazín: Reportáž ze setkání Kolem ohně; Den pro Opavu, Den pro Krnov. Hovoří: Pavel Kohl, Jiřina Gina Čunková.

Kolem bitcoinové aféry Pavla Blažka se objevují každým dnem nová zjištění, která situaci koalice Spolu stále zhoršují. Není už dokonce vyloučena ani možnost, že padne celá vláda Petra Fialy. Jak by se to mohlo stát, jak je to pravděpodobné a kdo rozhodne o výsledku? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kauza bitcoiny je „brněnská kauza“, souvislosti ukazují na dlouholeté spolupracovníky nyní již bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Řekla to poslankyně Pirátů Olga Richterová v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Případem, kvůli kterému Blažek skončil ve funkci, to prý nekončí, promluvila o dalších „otaznících“. Richterová však podle poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) nemá pro svá tvrzení žádné důkazy. Doporučil opozičním poslancům, aby namísto svých „domněnek“ počkali na závěry vyšetřování.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Magazín: Kolem ohně; Světový den poruch příjmu potravy. Hovoří: Tomáš Polívka, Kateřina Sloviaková.

Kolem jezera Milada by mohla v budoucnu běhat divoká zvířata známá hlavně ze zoologických zahrad. Počítá s tím plán ústecké zoologické zahrady, kraje a města Ústí nad Labem.

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Zuzana a Ivana s matkou tří dětí a cestovatelkou Evou probíraly, jaké je žít 14 měsíců na malém prostoru s celou rodinou a jak se zrodila idea cestování kolem světa. Eva vysvětlila, že se z Prahy chtěla s manželem přestěhovat do rodného Brna, zatímco její muž se chtěl přestěhovat do Austrálie. A tak se domluvili, že prodají byt a budou i s dětmi rajzovat po celé planetě.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana s matkou tří dětí a cestovatelkou Evou probíraly, jaké je žít 14 měsíců na malém prostoru s celou rodinou a jak se zrodila idea cestování kolem světa. Eva vysvětlila, že se z Prahy chtěla s manželem přestěhovat do rodného Brna, zatímco její muž se chtěl přestěhovat do Austrálie. A tak se domluvili, že prodají byt a budou i s dětmi rajzovat po celé planetě.

Thajsko je země, které nelze nic vytknout. Nikde jsem nestopoval déle než deset minut, spousta řidičů si se mnou zajela: „Sice bydlíme jinde,“ smějí se, „ale to nevadí, rádi se projedeme.“ Kolem cesty zvlněná džungle, pořád je na co se dívat, ale zároveň jde o naprostou civilizaci, kde Evropanovi nic materiálního nechybí.Na jih země se příliš nedoporučuje jezdit, prý tam občas dochází k útokům nebo únosům ze strany muslimských separatistů, ale tohle už jsem cestou párkrát zažil, špatné scénáře si nepřipouštím.A v tomto případě dobře dělám – jih se mi nakonec zdá ještě přívětivější než zbytek Thajska, pokud je to vůbec možné.Změna je přitom evidentní – dostal jsem se do většinově muslimské oblasti. Ženy najednou chodí oblékané jak někde na Arabském poloostrově, na hlavách mají dlouhé šátky, ale vyráží mi dech, jak moderně a sebevědomě se chovají. Řídí auta, berou stopaře, dokonce i ty exotické, z Čech, a chtějí si s nimi povídat. Myslím, že mají plus minus rovnocenné postavení s muži, což mi ještě zlepšuje pocit z Thajska.Přes most dojedu na jakýsi ostrůvek kousek nad Malajsií, nedaleko města Satun. Je to vlastně rybářská vesnice, ale přece jen s několika menšími resorty – vesměs to jsou kempy. Sem už evidentně nepřijíždějí bílí turisté, ale třeba v tom mém kempu u divoké zátoky, kde si beru stan s postelí a elektřinou za 400 korun, je jinak plno, dvacet hostů. Všichni domácí, převážně z Bangkoku. A tak mám pocit, že si Thajci pověst „nebezpečného“ jihu tak trochu pěstují a hýčkají, aby si udrželi kousek pobřeží i sami pro sebe.

Metro D je jeden z historicky největších stavebních tendrů v zemi. V březnu předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže už podruhé zrušil výběr dodavatele a Pražský dopravní podnik  musí znovu posoudit nabídky a znovu vybrat dodavatele.Se zrušením ale přichází další zdržení a jak upozorňuje Martin Borovka, šéf Vinci Construction i opětovné zdražení celé zakázky. Už teď minimálně o deset procent.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Je to právě 35 let, kdy se do republiky vrátila expedice Tatra kolem světa. Vedla přes šest kontinentů a její účastníci za sebou nechali 140 tisíc kilometrů. Speciálně připravené auto pro expediční účely, které s sebou vezlo i rogalo, cestu zvládlo bez větších potíží a je k vidění v kopřivnickém muzeu nákladních aut Tatra.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2024 byla v České republice přijata novela zákona, která zpřísňuje podmínky pro udělení českého státního občanství občanům Ruské federace.​ Ruští občané ho mohou získat pouze tehdy, pokud se prokazatelně vzdají občanství Ruské federace. Tato podmínka se nevztahuje na žadatele o azyl a některé další specifické případy.​Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Že mám arogantní image? Je to obranný mechanismus. Kolem sebe mám krustičku, do které nechci pustit jen tak někoho,“ přiznává herec a režisér Jakub Štáfek, kterého diváci znají především ze seriálu Ulice nebo jako Laviho z Vyšehradu. Vymanit se z postavy nekonečného seriálu pro něj přitom nebylo nic lehkého – byla to jistota a tahle práce přinášela i nemalé peníze, které nejprve pomáhaly s rodinnou situací a později Štáfkovi platily i jeho „party life“. Co herci změnilo život, ale nakonec nemělo nic společného s jeho kariérou na televizních obrazovkách. „Naše druhá dcera se narodila se spinální svalovou atrofií. První, co si člověk na internetu přečte, je, že se dožije maximálně dvou let a v lepším případě nebude jenom chodit,“ popisuje Štáfek, jak se mu rázem obrátily životní hodnoty. Díky potřebné léčbě naštěstí už nemusí rodina trávit tolik času v nemocnici, herec ale popisuje, jak náročné je sledovat příběhy ostatních, kteří takové štěstí nemají. „Nemám rád fráze typu, že život je nespravedlivý. Trefilo to mě – a bylo by snad lepší, kdyby to trefilo někoho jiného? V čem je to odlišné?“ komentuje herec některé reakce okolí na nemoc své dcery. Přestože ve světě vnímá Štáfek spoustu negativních věcí, je podle něj důležité uvědomovat si, jaké máme štěstí v tom, kde žijeme, a nezapomenout si do života pouštět humor. I proto je rád, že může přicházet s projekty, jako je Vyšehrad, a je také zvědavý, co na to jednou řeknou jeho dcery. V čem bude Vyšehrad: Dvje jiný? Co Štáfka jako rodiče nejvíce trápí, pokud jde o konflikt na Ukrajině? A co mu vadí na politicích? Poslechněte si celý rozhovor.

Skupina maďarských investigativních novinářů natočila dokument o Viktoru Orbánovi a postarala se o trhák. Film s názvem Dynastie o zrodu ekonomického impéria Orbánovy rodiny má miliony shlédnutí. Novináři ve volně přístupném snímku vyprávějí, jak se z dcery, zetě a osobních přátel maďarského premiéra stali jedni z nejbohatších lidí v zemi. Na co maďarští investigativci přišli? A roste mezi lidmi nespokojenost s vládou Viktora Orbána?  Host: András Pethö - spoluzakladatel a šéf maďarského investigativního centra Direkt36, spoluautor dokumentu „Dynastie“ Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ruské letecké společnosti v příštích pěti letech přijdou nejméně o 200 západních civilních dopravních letadel, hlavně airbusů a boeingů. Důvod jejich vyřazení je prostý – západní sankce znemožňují výrobcem předepsané preventivní opravy a případné náhrady často celých vysoce sofistikovaných agregátů.

Ruské letecké společnosti v příštích pěti letech přijdou nejméně o 200 západních civilních dopravních letadel, hlavně airbusů a boeingů. Důvod jejich vyřazení je prostý – západní sankce znemožňují výrobcem předepsané preventivní opravy a případné náhrady často celých vysoce sofistikovaných agregátů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Odpálit asteroid mířící k Zemi jako v Armageddonu? Podle kosmického inženýra Jana Lukačeviče by zásah Bruce Willise situaci nepomohl, ba naopak. Pokud by opravdu hrozila srážka vesmírného tělesa se Zemí, bylo by ji možné odvrátit velmi precizními a relativně drobnými úkony, které by ovlivnily jeho oběžnou dráhu. Podle popularizátora vědy lidé často netuší, jak je vesmírný výzkum pro jejich každodenní život důležitý. Díky kosmickým technologiím se rozvíjejí ty na Zemi a každé euro investované do zkoumání vesmíru se nám vrátí asi osminásobně. Navíc se podle něj vesmírný prostor stále více demokratizuje – družice dnes nemusí vypouštět jen státy jako USA, ale třeba i vysokoškolské týmy. Lukačevič v rozhovoru popisuje i to, jaké je to vést debatu s lidmi, kteří věří, že je Země placatá. Vést takovou polemiku je podle něj náročné hlavně proto, že může přihrát pozornost někomu, kdo si ji úplně nezaslouží. Vědci vadí především to, že tzv. plochozemci si dost často vytvářejí vlastní pravidla hry, a pokud chce někdo dokázat kulatost Země třeba na kýblu vody, není to úplně snadné. Podle kosmického inženýra to ale neznamená, že by se lidé měli odsuzovat jen na základě toho, že mají na věci jiný pohled. „Že někdo řekl nějaký úplný nesmysl nebo kravinu? To mi nedává právo toho člověka hodit přes palubu,“ vyzývá Lukačevič s tím, že se často věci snáz vysvětlí v hospodě než v online prostoru. Co by se stalo, pokud by do Země opravdu narazil asteroid? Jak moc může Česku pomoci, pokud se podaří vyslat českého astronauta do vesmíru? A jak velká je v něm konkurence? Poslechněte si.

Srbsko má za sebou zřejmě nejmasovější demonstraci v dějinách země, kdy se v Bělehradu sešlo podle odhadů přes 300 tisíc lidí. Protesty už trvají několik měsíců a organizují je vysokoškolští studenti. I když nemají politický ráz, srbský prezident Aleksandar Vučič je z nich viditelně nervózní. O co tedy demonstrantům jde? A proč jich je stále víc? Host: Magdaléna Fajtová - reportérka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Teď se láme čas, Evropa se musí probudit, jinak se řítíme do průšvihu. A je dobře, že k tomu probouzení dochází,“ říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka, podle kterého heslo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ v současnosti platí dvojnásob. Apeluje, že v rozmezí pěti až deseti let je nutné výrazně pokročit v odstrašení. Zároveň si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin se v současnosti mýlí, pokud počítá s tím, že Evropa není dostatečně silná. Ačkoliv přístup prezidenta USA Donalda Trumpa k Evropě někomu nemusí připadat fér, šéf české armády oponuje, že jeho předchozí vyjádření považuje za užitečná, protože dotlačila řadu států k obranným investicím. Pokud jde o plán české vlády na zvýšení výdajů na obranu, je Řehka optimista, ale dodává, že teď bude potřeba „prostě makat“. V rozhovoru se také dotýká sporů s ministryní obrany Janou Černochovou, které podle něj neprospívají české armádě, a celou situaci okolo dronové iniciativy Nemesis označuje za telenovelu. Ve spojitosti se svým napojením na tuto iniciativu zmiňuje, že záštitu dává nad „mraky akcí“, zároveň ale podle jeho slov platí, že projektu věří a v jeho očích by se neměl kriminalizovat. Myslí si šéf české armády, že při vyvážení dronů na Ukrajinu mohlo dojít k pochybení? Zvažoval někdy, že armádu opustí a chtěl by opravdu vrátit povinnou vojnu? Dozvíte se v rozhovoru.

Honza Březina se vydává na cestu kolem světa a s Michalem Henychem probírají, co taková cesta obnáší.

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.

Knihovna CIRQUEONU přinesla další přednáškový večer, tentokrát na téma "Jak řídit moderní cirkusovou organizaci 21. století.“ O tom, jak vytvářet motivující pracovní prostředí, jak z lásky k cirkusu nevyhořet i o o takzvaných „tyrkysových organizacích“ promluvila v knihovně CIRQUEONU jeho výkonná ředitelka Eliška Jevičová. Posloucháte CIRQUEON CIRKUS PODCAST, který připravila Veronika Jošková Štefanová. Přednášky v Knihovně CIRQUEONu jsou v roce 2025 podpořeny Operačním programem Jana Amose Komenského.

V Náměšti nad Oslavou na Vysočině se pod železničním mostem, v ohybu řeky Oslavy, objevilo loni na podzim zajímavé seskupení kamenů. Kolem jednoho centrálního balvanu stojí v pravidelných rozestupech dalších dvanáct. Dohromady tvoří kamenný druidský kruh, který podle zasvěcených umí pracovat s energií.

Jako dítě viděl Večerníček s Hurvínkem a byla z toho láska. Pak napsal Heleně Štáchové dopis, ta ho pozvala do divadla a časem z toho bylo angažmá. Proč mu na JAMU řekli, že je divný? Chápal v Ostravě humor? Umí vyřezávat loutky? Bude se otevírat nová scéna? Je pořád zájem o loutkové divadlo? Co by si přál do budoucna?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Zbavit se zaměstnance půjde rychle, ale nebude to zrovna levné. Také tímto způsobem jde vnímat snahu ODS a TOP 09 prosadit do zákoníku práce možnost rozdávat výpověď bez udání důvodu. Týkat by se to nemělo například zaměstnanců ve veřejném sektoru, nebo lidí pět a méně let před důchodem, ale i dalších.

Možná lepší, asi levnější. Chatovací aplikace společnosti DeepSeek znejistěla konkurenci a ohromila svět. Jenže je z Číny. A to může být problém. Ve Vinohradské 12 o tom mluví datový novinář Jan Cibulka, spoluautor rozhlasového pořadu Antivirus. Ptá se Matěj Skalický.

Možná lepší, asi levnější. Chatovací aplikace společnosti DeepSeek znejistěla konkurenci a ohromila svět. Jenže je z Číny. A to může být problém. Ve Vinohradské 12 o tom mluví datový novinář Jan Cibulka, spoluautor rozhlasového pořadu Antivirus. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.