Podcasts about kolem

Týká se víc než sedmi milionů Čechů a Češek a má jít o největší revoluci v předávání dat mezi zaměstnavateli a státní správou za posledních 35 let. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) musí povinně úřadům dodávat každá firma nebo i jednotlivec, který někoho zaměstnává. Od dubna, kdy bylo zavedeno, ho ale provází řada potíží. Proč? A kdo za to může? Host: Magdalena Malá - redaktorka Seznam Zpráv Byznys Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ranní brífink Petra Honzejka: V Česku prožíváme historicky jedno z nejteplejších a nejsušších letních období. Kolem vedra a sucha a jejich důsledků panuje řada mýtů a veřejným prostorem poletuje spousta chybných informací a vyslovených dezinformací. V brífinku se tedy podíváme, jak je to ve skutečnosti. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika ekonomických zprávách zavolám Miroslavu Trnkovi, profesorovi z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a spolutvůrci projektu Intersucho.

Ranní brífink Petra Honzejka: V Česku prožíváme historicky jedno z nejteplejších a nejsušších letních období. Kolem vedra a sucha a jejich důsledků panuje řada mýtů a veřejným prostorem poletuje spousta chybných informací a vyslovených dezinformací. V brífinku se tedy podíváme, jak je to ve skutečnosti. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika ekonomických zprávách zavolám Miroslavu Trnkovi, profesorovi z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a spolutvůrci projektu Intersucho.

Mezi významné opylovače patří včely. Entomolog Petr Raus v rozhovoru s Broňou Procházkovou popisuje proces opylování a poukazuje na klíčovou roli včel samotářek pro opylování květů vojtěšky. Včela medonosná si totiž další ránu do sosáku rozmyslí. Ze světa hmyzu si Petr bere ponaučení o obdarování a spolupráci.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na motorkách po vietnamském velkoměstě Ho Či Minově městě? To může být skutečný zážitek, zejména když cestovatelka Eliška na motorce seděla poprvé v životě a nadto ve vietnamské dopravě stylu "Větší a hlasitější vyhrává". Město Danang a Hue a tzv. Sloní vodopády - taktéž na motorkách, které bylo v jednom místě třeba naložit do vláčku a nechat je převézt. Město Den nin Bin a projížďka na loďce po jezeře se zastávkami v nádherných jezerních jeskyních. Vietnam v zážitcích hostů Pavla Kohla Elišky a Tomáše Vachutkových. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.

Z Indie přes malajský Kuala Lumpur vedla cesta manželů Elišky a Tomáše Vachutkových do Kambodži. Jak na ně zapůsobily kamenné chrámy v Angkor Vat? Ochutnali místní specialitu pečené tarantule? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Svět motýlů je nejen plný barevných křídel, ale dovede být i dramatický. Za modráskem bahenním, který se částečně vyvíjí v mraveništi, i dalšími zástupci se vydává Broňa Procházková s Petrem Rausem. Rozhovor zmiňuje některé obecné informace, popisuje motýlí křídlo, rozdíl mezi housenkou a housenicí, výskyt motýlů v ročním období. Bonusem je opět Petrovo poučení pro život.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Potřebujeme mít dostatečně schopné lidi, kteří budou bránit zájmy společnosti a ne těch nejbohatších,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, autorka podcastové série Tykačův svět. V ní mapovala příběh jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače - od uhlí, severočeských dolů a sporů o peníze pro region přes Mafru, Českou televizi a Motoristy až po ČEZ, jednu z nejdůležitějších firem v zemi. Právě ČEZ je podle Pokorné jedním z klíčových témat, která Tykač v Česku ještě potřebuje vyřešit. Oficiálně podle ní není jasné, kolik akcií polostátní energetické společnosti skutečně drží. „Zajímalo by mě, jestli to je pět, osm, deset nebo víc než deset procent,“ říká. V rozhovoru popisuje i zákulisní schůzky s Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem. Podle Pokorné není hlavní problém v tom, že podnikatelé chtějí maximalizovat zisk. Problém je podle ní spíš stát, který si proti nejbohatším neumí nastavit dostatečné mantinely. Řeč je i o možných spojnicích mezi Tykačem a Motoristy. „Vždycky se mluvilo jenom o jediné vazbě, a to je, že Pavel Tykač dotuje Institut Václava Klause, kde Petr Macinka byl dlouholetým mluvčím. Ale oni se stýkají,“ říká Pokorná. Popisuje lednovou schůzku Macinky s Pavlem Tykačem a Janem Dienstlem i to, proč by přiznaný kontakt s Tykačovou skupinou stavěl kroky ministerstva životního prostředí do úplně jiného světla. Pokorná se vrací také k České televizi, Pavlu Matochovi a lidem kolem Pavla Tykače, kteří se podle ní zajímali o dění na Kavčích horách. Tykač dnes podle ní možná už ČT tolik nepotřebuje, protože získal poloviční podíl v Mafře. „Naplnili do určitý míry to, o co usilovali,“ říká k tlaku na veřejnoprávní televizi. Velkou část rozhovoru tvoří i tlaky, kterým Pokorná kvůli své práci čelí. Mluví o anonymním profilu Thomas Paukner, alternativních médiích, útocích, pomluvách a snahách zpochybnit její práci. „Důvěra je jediné, co já jako novinářka mám,“ říká. Přiznává, že právě o ni se podle ní dnes vede boj: aby lidé uvěřili, že její texty nevznikají na politickou objednávku a že proces za nimi je standardní. Přesto v investigativní práci pokračuje. „Pavlem Tykačem to rozhodně neskončilo,“ říká Pokorná. Chce dál mapovat světy českých oligarchů, jejich vazby na stát, média, politiky i regiony. Kde končí běžný byznysový lobbing a začíná mocenská síť? Proč je ČEZ tak citlivým bodem české politiky? Jak slabý je český stát proti nejbohatším lidem v zemi? Proč jsou Motoristé důležití pro pochopení současné moci? A kdo další po Pavlu Tykačovi přijde na řadu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.

Držíme umělou inteligenci dostatečně pod kontrolou a máme záchrannou brzdu pro případ, že bychom potřebovali překotný technologický vývoj korigovat? I nad tím se v další epizodě videopodcastu Faktor AI zamýšlí spoluzakladatel firmy Blindspot Solutions Ondřej Vaněk, který nově šéfuje AI na Českém vysokém učení technickém v Praze.Jak by podle něj taková dokonalá vzpoura AI mohla vypadat? Na co si dát pozor? Proč bychom v některých doménách naopak neměli AI omezovat vůbec a nasadit ji hned? Kde by už teď mohla zachraňovat životy? Kdy se nenechat chybovostí AI odradit? A jakou kariéru by doporučil lidem, kteří budou vyrůstat ve věku agentů?

Tour de France míří do finiše a vše nasvědčuje tomu, že Tadej Pogačar míří za obhajobou. „Absence Jonase Vingegaarda pozici Pogačara moc nezměnila. Spíš mu to bylo líto lidsky. Tadej je na tom výborně fyzicky a každým rokem se zlepšuje, prokazuje zkušenosti a nedělá žádné chyby,“ říká cyklistický expert Radiožurnálu Sport Jiří Ježek. Co stálo za chybou Jonase Vingegaarda a celého týmu, že hlavní vyzyvatel po pádu odstoupil? Co všechno se řeší kolem dopingových kontrol?

Každá země má svá specifika. Tomáš a Eliška Vachutkovi dorazili na své cestě kolem světa do prostředí, kde jsou lidé velmi drzí, chtějí na vás vydělat a musíte velmi dávat pozor na to, co jíte či kde se pohybujete. Asi nejdobrodružnější zastávka putování - Indie. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Moucha je nejen otravný, ale i velmi zajímavý tvor. Entomolog Petr Raus upozorňuje v rozhovoru s Broňou Procházkovou na klouby jejích křídel, specifika letu, oči i tykadla a přidává své poučení ze světa hmyzu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Už v sobotu 25. července startuje nový ročník nejvyšší domácí fotbalové soutěže. Připravili jsme pro vás Speciál, ve kterém o aktuálním děním diskutovali Pavel Horváth, Petr Ruman a Luděk Zelenka. Co experti říkají na novinky, které se v nadcházející sezoně budou týkat rozhodčích? Proč bude mít Artis Brno problém se záchranou? Bude na stadiony chodit více fanoušků? Navnaďte se na start ligové sezony Speciálem a užijte si všechny duely v přímém přenosu na Radiožurnálu Sport.

Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají všech. Platí to i pro její nejnovější román Výšina, ve kterém popisuje svět, kde se kvůli extrémním podmínkám a nedostatku vody lidé musejí stěhovat z měst do vyšších poloh. Proč považuje psaní o katastrofách za svého druhu terapii? Proč je pro ni tvorba podcastu velký adrenalin? A napsala by dnes své starší knihy jinak? Mrazivé léto na Dvojce vám přináší rozhovor s autorkou znepokojivých románů.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhým nejvýznamnějším pojídačem mšic je slunéčko. Entomolog Petr Raus v rozhovoru s Broňou Procházkovou poukazuje na význam těchto brouků. Srozumitelně vysvětluje vztah mravenců k mšicím a přidává i své poučení od mšic. Na závěr se dotýká letu brouků a zmiňuje jednu výjimku, která letí jako kamínek vystřelený z praku.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Létající reportérka Zuzana Boučková je dnes v Žíželevsi u Hořiněvsi. Nahlíží tam do zákulisí legendárního Spolku panstva, který letos slaví 18. výročí svého vzniku.

Na letní louku za původci cvrkotu se vydává rozhovor Broni Procházkové s entomologem Petrem Rausem. Povídají si o některých zástupcích rovnokřídlého hmyzu a způsobu, jak vyluzují zvuk. Mimořádný jev v životě sarančat, který se dostal až na stránky Bible, se Petrovi stává námětem k přemýšlení o významu komunity.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Město Nairobi - na ulicích o bělocha člověk "nezakopne", vzpomíná Tomáš Vachutka, který se svou manželkou Eliškou podnikl cestu kolem světa. Do Keni je přitáhla hlavně touha zažít nefalšované africké safari. A nádavkem doporučení pro novomanželské páry - toto je místo, kam chcete jet na svatební cestu :-)! Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když už má obec rybník, měla by mít i hastrmana. V Brništi nedaleko Jablonného v Podještědí mají rybníky hned dva a také obnovenou Stezku hastrmanů, na které provází vodník Vráťa. Právě za ním se vydal regionální stopař Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď nás čeká hudební plavba kolem světa. Z ní se nedávno vrátila studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Darina Stránská. Na velké zaoceánské lodi pracovala jako klavíristka a zpěvačka. Trasa vedla z Nového Zélandu až na Aljašku, přes Austrálii, Indonésii, Asii, Malajsii a další země.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Broňa Procházková se v rozhovoru s entomologem Petrem Rausem poprvé vydává na krátkou výpravu do rozmanité říše hmyzu. Hovoří o klíčových znacích a zaměřují se na zástupce bezkřídlých, které můžeme najít v naší domácnosti. Světloplachost rybenky se stává námětem k přemýšlení o tmě a poznání.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stará chata hluboko v lesích, parta studentů a jedna ilustrovaná kniha vázaná v lidské kůži.To zní jako seznam ingrediencí pro uvaření prvotřídního hororu, že? Přesně to si na počátku osmdesátých let říkal i Sam Raimi, dnes renomovaný režisér, který má na triku třeba trilogii Spider-Man. Jen mladý Sam a jeho kamarád Bruce Campbell si tehdy žánr hororu představovali trochu jinak. Kromě děsivých masek, lekaček a nechutných scén chtěli do receptu přimíchat i špetku humoru.Z původně čistě děsivé jedničky tak vznikla uvolněnější dvojka a nakonec téměř komediální třetí díl. Tím to ale neskončilo. Kolem kultu Evil Dead postupně vyrostla hromada dalšího materiálu v podobě seriálu, spin-offů, komiksů, několika videoher a dokonce i divadelního muzikálu. A když se ve studiu u mikrofonů sejdou dva oddaní fanoušci série (Honza a Mára) a jeden neohrožený srab nadšenec (Michal), je jasné, že bude o čem si povídat.Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Kolem ruského prezidenta se za dekády jeho vlády utvořily různé klanové struktury. Klíčová je spíš loajalita, ochota plnit bez zbytečných otázek stanovené cíle než přehnaná vlastní iniciativa. „Víme toho čím dál míň o tom, co se děje v Kremlu, jak ty klany vypadají, jak se pohybují, jaké mezi sebou mají vztahy. Ale jednu věc víme určitě: pořád je tím hlavním, kdo tahá za nitky, Vladimir Vladimirovič Putin,“ říká v Osobnosti Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Blovicích na jižním Plzeňsku, asi 25 kilometrů od Plzně, najdeme novogotický zámek, teče tudy řeka Úslava a historie města je zajímavá.

Host: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům? Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Směřuje spor prezidenta Pavla a premiéra Babiše kolem summitu NATO k ústavní kompetenční žalobě? Ustojí britský premiér Starmer ztráty, které jeho labouristé utrpěli v pátečních místních volbách? A na co se zaměřil papež Lev XIV. v prvním roce v čele katolické církve?

Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.

Jiří Svoboda, donedávna ředitel Správy železnic, kterého policie vyšetřuje kvůli podezřelým miliardovým zakázkám a u něhož našla v hotovosti 80 milionů korun, v době svého ředitelování velmi výhodně koupil byty v lukrativních pražských čtvrtích. Realitní firma při prodeji tratila několik milionů korun. Jak je to možné? A jak pokračuje vyšetřování původu peněz, které policisté našli při domovní prohlídce ve Svobodově bytě? Host: Vojtěch Blažek - investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jiří Svoboda, donedávna ředitel Správy železnic, kterého policie vyšetřuje kvůli podezřelým miliardovým zakázkám a u něhož našla v hotovosti 80 milionů korun, v době svého ředitelování velmi výhodně koupil byty v lukrativních pražských čtvrtích. Realitní firma při prodeji tratila několik milionů korun. Jak je to možné? A jak pokračuje vyšetřování původu peněz, které policisté našli při domovní prohlídce ve Svobodově bytě?Host: Vojtěch Blažek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz