Podcasts about kolem

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.

✈️ Stáhni si Saily: https://saily.com/krimi a získej 15% slevu na data plány na e-sim se Saily! Stačí zadat kód „KRIMI“.Kolem třetí ráno 14. května 2008 naposledy zazněl vyděšený hlas 19letého Brandona Swansona v telefonátu s otcem: „A sakra!“ vykřikl, a pak se telefonní hovor náhle přerušil.Jeho otec Brian i matka Annette se mu obratem pokusili dovolat zpět, avšak marně – Brandon už hovor nepřijal. To byl poslední známý kontakt s ním.Záhy se rozběhlo pátrání po zmizelém nadějném studentovi, jehož případ dodnes patří k nejzáhadnějším zmizením v Minnesotě.

Kolem zvířat a na farmách je každý den spousta práce, i v zookoutku v Novém Městě na Moravě je každý pár pomocných rukou dobrý.

Nakolik se mohou lišit výsledky říjnových sněmovních voleb od současných předvolebních průzkumů? Jakou roli hrají volební programy? Kolik voličů se rozhoduje na poslední chvíli a podle čeho? „Nikdo nechce volit ty, kterým to nejde a prohrávají. Druhý moment je, že chci volit toho, kdo je hlavním vyzyvatelem mého úhlavního nepřítele. A třetí můžou být i debaty – i to, jak se o debatě vypráví v mém okolí anebo v médiích,“ nastiňuje sociolog Martin Buchtík z agentury STEM.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diabetem 2. typu v Česku trpí přes milion lidí. Cukrovkou prvního typu pak 70 tisíc lidí. Kolem onemocnění a jeho léčby panuje celá řada mýtů. Například to, že je cukrovka lehká nebo těžká, nebo, že se nedá vyléčit. Hostem aktuálního dílu IKEM Podcast na téma mýtů v diabetologii je doc. MUDr. Jan Kříž, Ph.D., zástupce přednosty pro experimentální výzkum Centra diabetologie IKEM. Podcast je podpořen projektem Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (Program EXCELES, ID: LX22NPO5104) – Financováno Evropskou unií – Next Generation EU.

S blížícími se volbami politické subjekty dělávají všechno možné, aby zaujaly. A leckdy to přehánějí. Letos by se například našlo asi dost lidí, pro něž je rétorika nebo skutky některých činovníků uskupení Stačilo už jasně za hranou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní Praha osmdesátých let minulého století, ve které panuje jiskřívá atmosféra prázdninového přátelství v souřadnicích totality.

Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám zavítala bývalá profesionální tenistka Barbora Strýcová. I ona bude hostem ČEZ Lipno Sport Festivalu, kam ale jede s kolem. Jak sama říká, spíš než cyklistický závod si dá asi raději ten běžecký. Oba můžete na festivalu zažít i vy. S Lubkou a Mírou také probrali její tenisové začátky a třeba i to, proč se z ní stala profesionální tenistka a ne třeba krasobruslařka jako její sestra. Poslechněte si celý rozhovor 

Do sněmovních voleb zbývají méně než dva měsíce a zdá se, že horkým tématem kampaně bude klimatická politika. Konkrétně emisní povolenky, které by se od roku 2027 měly rozšířit i na domácnosti. Na jejich schvalování se od roku 2019 podílela jak předchozí vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak také současný kabinet Petra Fialy z ODS. Obě vlády se přitom nyní od emisních povolenek distancují. Filip Zelenka navíc ve Výtahu Respektu zdůrazňuje, že politici a političky nedostatečně vysvětlují význam emisních povolenek i to, jak by to s nimi mělo být v praxi: „Ohledně veškerých klimatických politik je ta komunikace příšerná jako u žádného jiného tématu. Z toho, co politici říkali posledních šest let, to pro nikoho nemohlo být pochopitelné. A není to o jedné straně, která by to dělala špatně, týká se to všech." Co přesně jsou tedy emisní povolenky? Jak konkrétně by se od roku 2027 měly dotknout domácností? A dostanou ty nízkopříjmové nějakou podporu od státu?

Kamenolom v Prachovicích na Chrudimsku patří mezi největší v Česku. Pozorovat ho můžete z poznávací stezky, která je teď nově prodloužená a nabízí zajímavé interaktivní prvky.

V další letní repríze pořadu Na cestách s Petrem Voldánem si zopakujeme neobvyklé cyklistické putování za specifickými rysy života v Orientu, před kterým se Jan Falta připravoval na trase kolem České republiky.

V další letní repríze pořadu Na cestách s Petrem Voldánem si zopakujeme neobvyklé cyklistické putování za specifickými rysy života v Orientu, před kterým se Jan Falta připravoval na trase kolem České republiky.

V další letní repríze pořadu Na cestách s Petrem Voldánem si zopakujeme neobvyklé cyklistické putování za specifickými rysy života v Orientu, před kterým se Jan Falta připravoval na trase kolem České republiky.

Kolem třicítky začínáme přicházet o svalovou hmotu. Ve čtyřiceti už to poznáváme, svaly začnou ochabovat a připojí se řídnutí kostí, které zesílí u žen během menopauzy.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem třicítky začínáme přicházet o svalovou hmotu. Ve čtyřiceti už to poznáváme, svaly začnou ochabovat a připojí se řídnutí kostí, které zesílí u žen během menopauzy.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Temnota, která je v centrální Africe, je úplně hustá a je tam cítit obrovská krutost. Je to tak, že Leopold II. krutost, která tam byla, ještě vybičoval. Měli kvóty na kaučuk a když je neplnili, tak jim usekl ruku, byly tam hromady rukou černochů,“ říká výtvarník Jiří Černický v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Drábské světničky v Příhrazských skalách na Mladoboleslavsku začnou opravovat. Kolem pískovcových skal povedou chodníky, bude tam nové zábradlí i schodiště na hrad.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Luboš Mudra z Votic na Benešovsku rád jezdí na kole. A město, odkud pochází, opravdu miluje. I proto se rozhodl jeho krásy i blízké okolí představit všem, kdo do Votic zavítají. Nejprve vybudoval penzion, který dostal půvabné jméno U modré kočky. A potom vytyčil síť cyklostezek, které všechny začínají ve městě a zase se do něj zpátky vracejí. A protože při pohledu z výšky vypadají jako okvětní lístky, nazval ji Votická kopretina.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každý, kdo má emocionální i materiální podmínky pro to, aby dítě vychoval, by tu šanci měl dostat,“ tvrdí Jiří Pospíšil, který má za sebou mnoho let v politice, působil jako ministr spravedlnosti, europoslanec i náměstek pražského primátora pro kulturu - a přesto říká, že až teď prožívá nejzásadnější období svého života. Ve svých téměř padesáti letech se stal poprvé otcem – dceru mu odnosila blízká kamarádka v rámci surogátního mateřství, a vychovává ji společně se svým dlouholetým partnerem. V rozhovoru otevřeně mluví nejen o své cestě k rodičovství, ale i o své sexuální orientaci, kterou sice nikdy veřejně neskrýval, ale až doteď ji také výslovně nekomentoval. „Všechno, co se týká mého soukromí, orientace a vztahu k miminku, vnímám hrozně citlivě. Možná i to je důvod, proč nejsem ten bojovník, který vyběhne na barikády a je v čele Prague Pride. Není to v mé mentalitě,“ brání se Pospíšil s tím, že to ale neznamená, že je špatný politik, který nemůže dělat něco dobrého jinde. Pokud jde o práva stejnopohlavních párů a jejich sňatky, Pospíšil není prý z těch, kdo by nutně potřeboval trvat na termínu „manželství“. Co je ale pro něj důležitou otázkou, jsou práva takových dvojic vůči dětem a přivítal by proto, kdyby se do budoucna posílila. Zároveň ale přiznává, že často váží slova – ne kvůli sobě, ale kvůli své dceři. „Nechci, aby jednou byla obětí těch, kteří se tu považují za ‚pravé konzervativce‘,“ říká Pospíšil k některým kritikám jeho rodinné situace s tím, že nejhorší by pro něj bylo, pokud by dění ve společnosti neumožnilo jeho dceři žít plnohodnotný život. Politik dokonce popisuje, že si v Česku často hrajeme na to, že stoprocentním vzorem a realitou je „krásná heterosexuální rodina se třemi dětmi“, kde oba rodiče dělají vše pro to, aby jejich děti byly šťastné. „To pokrytectví mi vadí,“ říká Pospíšil k tomu, jak vysoké je například číslo samoživitelů v Česku. Politik ale komentuje i aktuální dění – včetně kauzy Pavla Blažka a bitcoinové aféry, kterou označuje za zvláštní a nepochopitelnou. Především nerozumí miliardovému daru, ale zároveň dodává, že za případem zatím nevidíme konkrétní zločineckou logiku. Vrací se i k doznívajícímu případu Dozimetr, který ho podle jeho slov reputačně poškodil a vnímá ho nespravedlivě. Jeho úspěch v komunálních volbách v roce 2022 ale prý dokazuje, že voliči chápou rozdíl mezi tím, když se někdo s někým „potká“ nebo údajně s někým páchá trestnou činnost. Jak zvládá první měsíce v roli rodiče? Co pro něj znamenala podpora veřejnosti – i konfrontace s často drsnou kritikou? Proč považuje rodičovství za silnější zkušenost než celou svou kariéru a vážně už politiku neřeší? I o tom je rozhovor.

Už mnohokrát jsem vyprávěl historku, jak jsme se seznámili. Pro ty, co to ještě neslyšeli: bylo to někdy kolem roku 2000, když obíhal republiku. Osamělý muž v čelence a s malým batohem, bojující s rychle projíždějícími auty na krajnici státních silnic. Napsal mi, jestli nechci běžet s ním. Zbláznil jste se? Kolem republiky? Odepsal jsem mu. Jen kousek, navrhl, a nakonec jsem s ním běžel po kutnohorské výpadovce asi deset kilometrů směrem do Prahy.Od té doby jsme kamarádi. Založili jsme běžecký klub nejdřív v Lidových novinách a pak v Reflexu, v době, kdy běhání ještě nebylo tak cool jako dneska. Napsali jsme knížku Jak uběhnout maraton za 100 dní, která by se stala ohromným bestsellerem, kdybychom ji napsali o pět let později. Ale i tak se tahle asi první česká knížka o populárním běhání prodala v nákladu desítek tisíc.No a byl jsem na Milošově běžecké svatbě, kde se místo přípitku a popíjení běželo po obřadu deset kilometrů. Ano, cice do hospody, ale i tak to byla nejneobvyklejší svatba, které jsem se zúčastnil.Mám Miloše rád, byť oba běháme úplně jinak. A tím nemyslím to, že on rychle a já pomalu, nebo že on si dává v kuse stovky, zatímco já spíš jednotky kilometrů. On prostě běhá dobře, a já špatně, ale zároveň říká: každý si může běhat, jak chce. Můžu vás taky naučit běhat dobře. Ale i když budete běhat špatně, jako Čermák, pořád je to lepší, než když nebudete běhat vůbec.Zkrátka: pozval jsem Miloše do podcastu, už po několikáté, ale znovu mi to udělalo radost. Doufám, že i vám! A pokud vás Jedno procento baví a chtěli byste ho podpořit, budu rád: na webu jedno procento tečka cézet. Můžete mě podpořít dobrým slovem, ale to víte - peníze jsou peníze.Díky a hezkou zábavu!

Kolem amerického prezidenta se sešikovaly dvě skupiny podporovatelů. Jedni jsou nacionalističtí republikáni, co se sami pojmenovávají MAGA, tedy Make America Great Again, a kteří prosazují domácí a tradiční hodnoty. Druzí jsou technologičtí podnikatelé ze Silicon Valley. Nepotkávají se téměř v ničem, ale americkému prezidentovi se líbí oba tyto světy. Ovšem v tažení proti univerzitám se obě skupiny potkaly.

Kolem amerického prezidenta se sešikovaly dvě skupiny podporovatelů. Jedni jsou nacionalističtí republikáni, co se sami pojmenovávají MAGA, tedy Make America Great Again, a kteří prosazují domácí a tradiční hodnoty. Druzí jsou technologičtí podnikatelé ze Silicon Valley. Nepotkávají se téměř v ničem, ale americkému prezidentovi se líbí oba tyto světy. Ovšem v tažení proti univerzitám se obě skupiny potkaly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sněmovnou prošla koncem května takzvaná maxi novela trestního zákoníku. Některé věci, které byly v jejím rámci schváleny, jsou minimálně diskutabilní. Jiné ale přinášejí naději na změnu v oblastech, které byly až donedávna zcela zabetonované. Změna přístupu k pěstování a držení konopí je jednou z takových změn.

Sněmovnou prošla koncem května takzvaná maxi novela trestního zákoníku. Některé věci, které byly v jejím rámci schváleny, jsou minimálně diskutabilní. Jiné ale přinášejí naději na změnu v oblastech, které byly až donedávna zcela zabetonované. Změna přístupu k pěstování a držení konopí je jednou z takových změn.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem bitcoinové aféry Pavla Blažka se objevují každým dnem nová zjištění, která situaci koalice Spolu stále zhoršují. Není už dokonce vyloučena ani možnost, že padne celá vláda Petra Fialy. Jak by se to mohlo stát, jak je to pravděpodobné a kdo rozhodne o výsledku? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

Zuzana a Ivana s matkou tří dětí a cestovatelkou Evou probíraly, jaké je žít 14 měsíců na malém prostoru s celou rodinou a jak se zrodila idea cestování kolem světa. Eva vysvětlila, že se z Prahy chtěla s manželem přestěhovat do rodného Brna, zatímco její muž se chtěl přestěhovat do Austrálie. A tak se domluvili, že prodají byt a budou i s dětmi rajzovat po celé planetě.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana s matkou tří dětí a cestovatelkou Evou probíraly, jaké je žít 14 měsíců na malém prostoru s celou rodinou a jak se zrodila idea cestování kolem světa. Eva vysvětlila, že se z Prahy chtěla s manželem přestěhovat do rodného Brna, zatímco její muž se chtěl přestěhovat do Austrálie. A tak se domluvili, že prodají byt a budou i s dětmi rajzovat po celé planetě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Že mám arogantní image? Je to obranný mechanismus. Kolem sebe mám krustičku, do které nechci pustit jen tak někoho,“ přiznává herec a režisér Jakub Štáfek, kterého diváci znají především ze seriálu Ulice nebo jako Laviho z Vyšehradu. Vymanit se z postavy nekonečného seriálu pro něj přitom nebylo nic lehkého – byla to jistota a tahle práce přinášela i nemalé peníze, které nejprve pomáhaly s rodinnou situací a později Štáfkovi platily i jeho „party life“. Co herci změnilo život, ale nakonec nemělo nic společného s jeho kariérou na televizních obrazovkách. „Naše druhá dcera se narodila se spinální svalovou atrofií. První, co si člověk na internetu přečte, je, že se dožije maximálně dvou let a v lepším případě nebude jenom chodit,“ popisuje Štáfek, jak se mu rázem obrátily životní hodnoty. Díky potřebné léčbě naštěstí už nemusí rodina trávit tolik času v nemocnici, herec ale popisuje, jak náročné je sledovat příběhy ostatních, kteří takové štěstí nemají. „Nemám rád fráze typu, že život je nespravedlivý. Trefilo to mě – a bylo by snad lepší, kdyby to trefilo někoho jiného? V čem je to odlišné?“ komentuje herec některé reakce okolí na nemoc své dcery. Přestože ve světě vnímá Štáfek spoustu negativních věcí, je podle něj důležité uvědomovat si, jaké máme štěstí v tom, kde žijeme, a nezapomenout si do života pouštět humor. I proto je rád, že může přicházet s projekty, jako je Vyšehrad, a je také zvědavý, co na to jednou řeknou jeho dcery. V čem bude Vyšehrad: Dvje jiný? Co Štáfka jako rodiče nejvíce trápí, pokud jde o konflikt na Ukrajině? A co mu vadí na politicích? Poslechněte si celý rozhovor.

Skupina maďarských investigativních novinářů natočila dokument o Viktoru Orbánovi a postarala se o trhák. Film s názvem Dynastie o zrodu ekonomického impéria Orbánovy rodiny má miliony shlédnutí. Novináři ve volně přístupném snímku vyprávějí, jak se z dcery, zetě a osobních přátel maďarského premiéra stali jedni z nejbohatších lidí v zemi. Na co maďarští investigativci přišli? A roste mezi lidmi nespokojenost s vládou Viktora Orbána?  Host: András Pethö - spoluzakladatel a šéf maďarského investigativního centra Direkt36, spoluautor dokumentu „Dynastie“ Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ruské letecké společnosti v příštích pěti letech přijdou nejméně o 200 západních civilních dopravních letadel, hlavně airbusů a boeingů. Důvod jejich vyřazení je prostý – západní sankce znemožňují výrobcem předepsané preventivní opravy a případné náhrady často celých vysoce sofistikovaných agregátů.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Odpálit asteroid mířící k Zemi jako v Armageddonu? Podle kosmického inženýra Jana Lukačeviče by zásah Bruce Willise situaci nepomohl, ba naopak. Pokud by opravdu hrozila srážka vesmírného tělesa se Zemí, bylo by ji možné odvrátit velmi precizními a relativně drobnými úkony, které by ovlivnily jeho oběžnou dráhu. Podle popularizátora vědy lidé často netuší, jak je vesmírný výzkum pro jejich každodenní život důležitý. Díky kosmickým technologiím se rozvíjejí ty na Zemi a každé euro investované do zkoumání vesmíru se nám vrátí asi osminásobně. Navíc se podle něj vesmírný prostor stále více demokratizuje – družice dnes nemusí vypouštět jen státy jako USA, ale třeba i vysokoškolské týmy. Lukačevič v rozhovoru popisuje i to, jaké je to vést debatu s lidmi, kteří věří, že je Země placatá. Vést takovou polemiku je podle něj náročné hlavně proto, že může přihrát pozornost někomu, kdo si ji úplně nezaslouží. Vědci vadí především to, že tzv. plochozemci si dost často vytvářejí vlastní pravidla hry, a pokud chce někdo dokázat kulatost Země třeba na kýblu vody, není to úplně snadné. Podle kosmického inženýra to ale neznamená, že by se lidé měli odsuzovat jen na základě toho, že mají na věci jiný pohled. „Že někdo řekl nějaký úplný nesmysl nebo kravinu? To mi nedává právo toho člověka hodit přes palubu,“ vyzývá Lukačevič s tím, že se často věci snáz vysvětlí v hospodě než v online prostoru. Co by se stalo, pokud by do Země opravdu narazil asteroid? Jak moc může Česku pomoci, pokud se podaří vyslat českého astronauta do vesmíru? A jak velká je v něm konkurence? Poslechněte si.

Srbsko má za sebou zřejmě nejmasovější demonstraci v dějinách země, kdy se v Bělehradu sešlo podle odhadů přes 300 tisíc lidí. Protesty už trvají několik měsíců a organizují je vysokoškolští studenti. I když nemají politický ráz, srbský prezident Aleksandar Vučič je z nich viditelně nervózní. O co tedy demonstrantům jde? A proč jich je stále víc? Host: Magdaléna Fajtová - reportérka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.

Jako dítě viděl Večerníček s Hurvínkem a byla z toho láska. Pak napsal Heleně Štáchové dopis, ta ho pozvala do divadla a časem z toho bylo angažmá. Proč mu na JAMU řekli, že je divný? Chápal v Ostravě humor? Umí vyřezávat loutky? Bude se otevírat nová scéna? Je pořád zájem o loutkové divadlo? Co by si přál do budoucna?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Zbavit se zaměstnance půjde rychle, ale nebude to zrovna levné. Také tímto způsobem jde vnímat snahu ODS a TOP 09 prosadit do zákoníku práce možnost rozdávat výpověď bez udání důvodu. Týkat by se to nemělo například zaměstnanců ve veřejném sektoru, nebo lidí pět a méně let před důchodem, ale i dalších.

Možná lepší, asi levnější. Chatovací aplikace společnosti DeepSeek znejistěla konkurenci a ohromila svět. Jenže je z Číny. A to může být problém. Ve Vinohradské 12 o tom mluví datový novinář Jan Cibulka, spoluautor rozhlasového pořadu Antivirus. Ptá se Matěj Skalický.

Možná lepší, asi levnější. Chatovací aplikace společnosti DeepSeek znejistěla konkurenci a ohromila svět. Jenže je z Číny. A to může být problém. Ve Vinohradské 12 o tom mluví datový novinář Jan Cibulka, spoluautor rozhlasového pořadu Antivirus. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.

Jak se daří chránit obyvatele Los Angeles před ničivými požáry? Obrat českých e-eshopů loni opět meziročně rostl. Proč se ale snižuje jejich počet? A může Elon Musk rozhovorem s šéfkou německé AfD na síti X porušit evropské zákony?