POPULARITY
Categories
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Věděli jste, že některé rostliny můžeme označovat jako živé fosilie? Na Zemi rostou rostliny, co tu jsou o miliony let déle než lidský druh. Dodnes si ponechaly znaky svých dávných předků a přitom stále přežívají.
Začal podzim a s ním, no, můžeme s nadsázkou říct, také doba dýňová. V kuchyni nejčastěji používáme oranžové Hokaidó, špagetové nebo máslové dýně v menších velikostech.
Legíny zkoušeli, ale nebylo to ono. V Pardubicích se mužská skupina věnuje koníčku, který vypadá zdánlivě jako ženská záležitost.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Knižní grafik, vousáč, vítěz MasterChef a zapřisáhlý milovník prasat a hub. Martin Pecina alias Velký Font je jeden z nejoriginálnějších hostů, co U Poláčka kdy seděli. Celé léto trávil na bourárně masa, houby považuje za nejchytřejší organismy na planetě a prasata mu slouží jako životní vzor. „Prase se nažere, lehne si a je mu dobře." Řeč ale přijde i na vážnější témata – proč by slušní lidé neměli žít příliš dlouho, co ho celý život chrání před zraňujícím světem a proč je přesvědčený, že světu nepřidá žádné další exempláře sebe sama. Rozhovor, který jen tak nezapomenete.Podcast vám zdarma přináší magazín Reportér.Podpořte kvalitní žurnalistiku a pořiďte si předplatné, které vám otevře přístup k celému obsahu magazínu.
Legíny zkoušeli, ale nebylo to ono. V Pardubicích se mužská skupina věnuje koníčku, který vypadá zdánlivě jako ženská záležitost.
Poprvé je tvrz zmíněna roku 1437, v 16. století byla přestavěna na zámek. Současná podoba pochází z rekonstrukce v 18. století.
Před časem instalovali u nás ve vsi výdejní box. Netrvalo dlouho a vedle něho druhý. Týden s týdnem se sešly a na druhém konci vsi, dokonce tam kde bydlíme, třetí. Teď jsou tam už čtyři. Měl jsem z toho… opravuji, mám z toho pořád radost.
Cestovatel a ultraběžec Jan Rendl se vydal do Jižní Ameriky oběhnout jezero Titicaca. Nejdřív cestoval po Peru a aklimatizoval se na velkou nadmořskou výšku v peruánských horách. Z bolívijské strany pak vyrazil na běh kolem slavného jezera v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Jak to dopadlo? Poslechněte si jeho vyprávění!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Cestovatel a ultraběžec Jan Rendl se vydal do Jižní Ameriky oběhnout jezero Titicaca. Nejdřív cestoval po Peru a aklimatizoval se na velkou nadmořskou výšku v peruánských horách. Z bolívijské strany pak vyrazil na běh kolem slavného jezera v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Jak to dopadlo? Poslechněte si jeho vyprávění!
Ranní brífink Jana T. Beránka: Kolem tratí z Německa do Prahy bylo už ve čtvrtek večer rušno. Desítky, nebo spíš stovky lidí se přišly podívat na příjezd vlaků na Festival parních lokomotiv, který dneska začíná v Benešově. Akce, která svým rozsahem hodně převyšuje dosavadní české zvyklosti, i rozpočet se pohybuje v milionech. Letos je to ale zřejmě naposledy, vzkazuje organizátor Radek Panchartek. Proč? Jak s tím souvisí drahý zabezpečovač ETCS? A co si myslí o politicích, kteří ho nechali zavést – a přitom se právě na jeho festival jezdili ukazovat?
Ranní brífink Jana T. Beránka: Kolem tratí z Německa do Prahy bylo už ve čtvrtek večer rušno. Desítky, nebo spíš stovky lidí se přišly podívat na příjezd vlaků na Festival parních lokomotiv, který dneska začíná v Benešově. Akce, která svým rozsahem hodně převyšuje dosavadní české zvyklosti, i rozpočet se pohybuje v milionech. Letos je to ale zřejmě naposledy, vzkazuje organizátor Radek Panchartek. Proč? Jak s tím souvisí drahý zabezpečovač ETCS? A co si myslí o politicích, kteří ho nechali zavést – a přitom se právě na jeho festival jezdili ukazovat?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Horko a sucho, to jsou problémy, které se zejména letos v létě staly tématem mnoha rozhovorů. Zasahují do života lidí i jejich hospodaření. A projevují se samozřejmě i ve včelaření. Je možné včelám pomoci?
Moderátor Českého rozhlasu Sever Zdeněk Lukesle nás zavede na místa známá i neprozkoumaná, podělí se o praktické tipy z cest a ukáže Německo v souvislostech, které z běžných průvodců nevyčtete.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko drtivě vyhrála Alternativa pro Německo s bezmála 44 procenty hlasů, druhá CDU získala méně než polovinu. „Kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do čela strany sliboval dostat AfD na polovinu, místo toho oslabil svou CDU. V Německu se znovu otevře debata o tom, jak AfD čelit,“ předpokládá v Interview Plus Tomáš Lindner, redaktor týdeníku RespektVšechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mamografická centra na Ostravsku řeší zmatek kolem žádanek. Ženy přicházejí s představou, že k vyšetření na rakovinu prsu už žádanku nepotřebují. Podle nemocnic ale změna pravidel nenastala.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Už před víkendem se ceny ropy zase přiblížily stodolarové hranici – a do nedělního večera bylo znát i na českých pumpách, že se zdražuje. Vývoj cen ropy se teď těžko odhaduje, pokud se zrovna neznáte s americkým prezidentem, to návazné ale ano. S Tomášem Lysoňkem rozebíráme, jaký bude další vývoj cen a proč je tlak na ropu pořád tak silný.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Už před víkendem se ceny ropy zase přiblížily stodolarové hranici – a do nedělního večera bylo znát i na českých pumpách, že se zdražuje. Vývoj cen ropy se teď těžko odhaduje, pokud se zrovna neznáte s americkým prezidentem, to návazné ale ano. S Tomášem Lysoňkem rozebíráme, jaký bude další vývoj cen a proč je tlak na ropu pořád tak silný.
Tradiční turistický pochod Rozhlasová 25 proběhne tentokrát v sobotu 12. září 2026. Čekají vás dvě známé trasy.
"Krás naší vlasti je tolik, že na ně ani celý lidský život nestačí" říká František Kafka. Ve svých 66 letech se rozhodl vypravit na cestu kolem českých hranic, pěkně po svých, aby naši zemi prozkoumal důkladně. Vypráví nejen o svých zážitcích z cest, ale také o své rodině, jejíž kořeny sahají do 17.století.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Ústí nad Labem chce pokračovat v přípravě převodu území kolem jezera Milada. Jednání se státním podnikem DIAMO ale od června stojí. Zastupitelé řešili postup a odkup pozemků společnosti PKP Cargo.
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti. Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Poslední setkání entomologa Petra Rause a Broni Procházkové zmiňuje rozdíl mezi obnovou hmyzí pestrosti na povrchu a v půdě, soustřeďuje se na invazní druhy a rozvíjí otázku, jestli je možné najít druhy nové. Na závěr Petr upozorňuje na to, že imigrace vyžaduje i naši změnu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Bezpečnější část Mexika - poloostrov Yucatán s pestrou a působivou přírodou a pozoruhodnými díly lidských rukou. Mayská kultura zřetelná na každém kroku. Ukázka dávného mayského zápasu, který v minulosti končil usmrcením prohrávajícího týmu. Strhující exkurze do místní čokoládovny. Jako suvenýr tři vlastnoručně vylovené mušle o velikosti lidské hlavy... Poslední zastávku své cesty kolem světa líčí manželé Eliška a Tomáš Vachutkovi. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Kolem projektu Zeptej se vědce! se vytvořila komunita vědců a vědkyň, která má ohromnou hodnotu, vysvětluje organická chemička Adéla Šimková. Projekt založila se svou kolegyní jako reakci na veřejnou debatu během covidové doby. „Snažily jsme se ukázat lidem, co se říká ve vědeckých studiích, a srozumitelně to přeložit z vědeckého jazyka, aby tomu každý člověk porozuměl,“ přibližuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Týká se víc než sedmi milionů Čechů a Češek a má jít o největší revoluci v předávání dat mezi zaměstnavateli a státní správou za posledních 35 let. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) musí povinně úřadům dodávat každá firma nebo i jednotlivec, který někoho zaměstnává. Od dubna, kdy bylo zavedeno, ho ale provází řada potíží. Proč? A kdo za to může? Host: Magdalena Malá - redaktorka Seznam Zpráv Byznys Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Kolem projektu Zeptej se vědce! se vytvořila komunita vědců a vědkyň, která má ohromnou hodnotu, vysvětluje organická chemička Adéla Šimková. Projekt založila se svou kolegyní jako reakci na veřejnou debatu během covidové doby. „Snažily jsme se ukázat lidem, co se říká ve vědeckých studiích, a srozumitelně to přeložit z vědeckého jazyka, aby tomu každý člověk porozuměl,“ přibližuje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Los Angeles a unikátní zábavní park Universal Studios Hollywood. Dlouhá a náročná cesta přes dva státy USA do Antelope canyon, tedy Kaňonu antilop. Monumentální Grand Canyon. Las Vegas - město, na které člověk musí být duševně připravený. New York plný překvapení, ne vždy příjemných ve srovnání s maximální úslužností a péčí třeba asijských kultur... Letem světem Spojenými státy s cestovateli Eliškou a Tomášem Vachutkovými.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdybychom měli jít minus miliardu, tak to můžeme zavřít,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Návrh nového financování televize považuje v současné podobě za nepřijatelný. Nejde podle něj jen o nižší částku, ale také o omezení komerčních příjmů, která by zůstala v platnosti. „Oni nás vracejí částkou, ale nechali tam věci, které nás omezují,“ upozorňuje. Vedení České televize už připravuje krizový rozpočet. Chudárek odmítá argument, že televize dokázala se stejnými penězi fungovat už před zvýšením poplatků. Tehdy se podle něj zastavovala výroba a následky jsou ve vysílání patrné dodnes. ČT navíc mezitím uzavřela dlouhodobé smlouvy na sportovní práva i původní dramatickou tvorbu, ze kterých se nemůže bez vysokých ztrát jednoduše stáhnout. Škrty by proto dopadly především na projekty, které zatím nejsou podepsané. Ohrožený je například nový dětský seriál, ubýt by mohlo původní dramatické tvorby, regionálního vysílání i zahraničních zpravodajů. „Pohádek máme dost, budeme je reprízovat, ale to není to, co chceme,“ říká Chudárek. Česká televize podle něj existuje právě proto, aby vytvářela obsah, který komerční televize nenabízejí. Pokud by se z ní stala především reprízová stanice, začala by podle něj ztrácet svůj smysl. Samotné financování ze státního rozpočtu ale Chudárek za automatické ohrožení nezávislosti nepovažuje. Rozhodující podle něj je, aby byla částka stanovena zákonem jako mandatorní výdaj a doplněna silnými pojistkami. Odpovídá také na obavy, zda dokáže garantovat nezávislost zpravodajství a popisuje svůj postup v případu Václava Moravce a pozvání Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce. Co by miliardový škrt s Českou televizí skutečně udělal? Proč Chudárek věří v dohodu s politiky, přestože od nich zatím nemá konkrétní příslib? Ustoupil v případě Václava Moravce tlaku rady? A dokáže přesvědčit veřejnost, že Česká televize za své peníze nabízí službu, kterou má smysl bránit? Poslechněte si celý rozhovor.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Potřebujeme mít dostatečně schopné lidi, kteří budou bránit zájmy společnosti a ne těch nejbohatších,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, autorka podcastové série Tykačův svět. V ní mapovala příběh jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače - od uhlí, severočeských dolů a sporů o peníze pro region přes Mafru, Českou televizi a Motoristy až po ČEZ, jednu z nejdůležitějších firem v zemi. Právě ČEZ je podle Pokorné jedním z klíčových témat, která Tykač v Česku ještě potřebuje vyřešit. Oficiálně podle ní není jasné, kolik akcií polostátní energetické společnosti skutečně drží. „Zajímalo by mě, jestli to je pět, osm, deset nebo víc než deset procent,“ říká. V rozhovoru popisuje i zákulisní schůzky s Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem. Podle Pokorné není hlavní problém v tom, že podnikatelé chtějí maximalizovat zisk. Problém je podle ní spíš stát, který si proti nejbohatším neumí nastavit dostatečné mantinely. Řeč je i o možných spojnicích mezi Tykačem a Motoristy. „Vždycky se mluvilo jenom o jediné vazbě, a to je, že Pavel Tykač dotuje Institut Václava Klause, kde Petr Macinka byl dlouholetým mluvčím. Ale oni se stýkají,“ říká Pokorná. Popisuje lednovou schůzku Macinky s Pavlem Tykačem a Janem Dienstlem i to, proč by přiznaný kontakt s Tykačovou skupinou stavěl kroky ministerstva životního prostředí do úplně jiného světla. Pokorná se vrací také k České televizi, Pavlu Matochovi a lidem kolem Pavla Tykače, kteří se podle ní zajímali o dění na Kavčích horách. Tykač dnes podle ní možná už ČT tolik nepotřebuje, protože získal poloviční podíl v Mafře. „Naplnili do určitý míry to, o co usilovali,“ říká k tlaku na veřejnoprávní televizi. Velkou část rozhovoru tvoří i tlaky, kterým Pokorná kvůli své práci čelí. Mluví o anonymním profilu Thomas Paukner, alternativních médiích, útocích, pomluvách a snahách zpochybnit její práci. „Důvěra je jediné, co já jako novinářka mám,“ říká. Přiznává, že právě o ni se podle ní dnes vede boj: aby lidé uvěřili, že její texty nevznikají na politickou objednávku a že proces za nimi je standardní. Přesto v investigativní práci pokračuje. „Pavlem Tykačem to rozhodně neskončilo,“ říká Pokorná. Chce dál mapovat světy českých oligarchů, jejich vazby na stát, média, politiky i regiony. Kde končí běžný byznysový lobbing a začíná mocenská síť? Proč je ČEZ tak citlivým bodem české politiky? Jak slabý je český stát proti nejbohatším lidem v zemi? Proč jsou Motoristé důležití pro pochopení současné moci? A kdo další po Pavlu Tykačovi přijde na řadu? I to se dozvíte v rozhovoru.
Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.
Držíme umělou inteligenci dostatečně pod kontrolou a máme záchrannou brzdu pro případ, že bychom potřebovali překotný technologický vývoj korigovat? I nad tím se v další epizodě videopodcastu Faktor AI zamýšlí spoluzakladatel firmy Blindspot Solutions Ondřej Vaněk, který nově šéfuje AI na Českém vysokém učení technickém v Praze.Jak by podle něj taková dokonalá vzpoura AI mohla vypadat? Na co si dát pozor? Proč bychom v některých doménách naopak neměli AI omezovat vůbec a nasadit ji hned? Kde by už teď mohla zachraňovat životy? Kdy se nenechat chybovostí AI odradit? A jakou kariéru by doporučil lidem, kteří budou vyrůstat ve věku agentů?
Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají všech. Platí to i pro její nejnovější román Výšina, ve kterém popisuje svět, kde se kvůli extrémním podmínkám a nedostatku vody lidé musejí stěhovat z měst do vyšších poloh. Proč považuje psaní o katastrofách za svého druhu terapii? Proč je pro ni tvorba podcastu velký adrenalin? A napsala by dnes své starší knihy jinak? Mrazivé léto na Dvojce vám přináší rozhovor s autorkou znepokojivých románů.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.
Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.
„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.