Podcasts about evropou

Summit Severoatlantické aliance se odehrál v turecké Ankaře, vlastně na hranici mezi Evropou a Orientem. Byla to sice tak trochu shoda okolností, protože dějiště schůzek se pravidelně mění. Ale přece jen to má více než jen symbolický význam.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncem května roku 2026 uplynulo 150 let od smrti Františka Palackého. Je přiměřené skutečnosti, když bývá označován jako Otec národa? Jaká to byla doba, v níž se stýkal s Dobrovským, Jungmannem, Šafaříkem, Čelakovským, Riegrem a dalšími? Na jakém principu se snažil dát Čechům jejich identitu? Znamená jeho příklon k češství a potýkání se s němectvím uzavřenost před okolní Evropou, nebo právě naopak? O tom a dalších věcech si farářem Jiřím Tenglerem z Poličky povídá Daniel Ženatý.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Během svých cest se bezhlavě zamilovala do Maroka. Při častých návratech cítila, že do severoafrické země patří, a tak se po letech váhání odhodlala pro životní změnu. Vzdala se dobře placeného místa v prestižní společnosti, do auta naložila věci i psa a rozjela se napříč Evropou vstříc novému domovu. Tím se Ivaně Mirsa stala živelná Marrákeš, jejíž krásy a vrstevnatost dnes ukazuje i turistům. O tom, jak se nejen ženám žije v muslimském Maroku, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Evropská měna euro vznikla v reakci na rozpad sovětského impéria a následný odchod sovětských vojáků z bývalého východního Německa. Už na jaře 1990 byla na stole otázka, co s existencí dvou německých států. Britové měli ke sjednocení rezervovaný vztah, protože dvakrát v jednom století viděli, k čemu vede existence hospodářsky silného Německa. Podobné obavy sdíleli i Francouzi, kteří přišli s řešením – vytvořit měnovou unii a více provázat budoucí sjednocené Německo s Evropou.Tehdejší kancléř Kohl souhlasil, i když to nebylo jednoduché. Německá marka byla nejsilnější měnou Evropy a symbolem tehdejšího německého hospodářského zázraku. V zájmu Evropy však na tuto dohodu přistoupil a od roku 1999, resp. 2002, spatřila světlo světa nová evropská měna – euro.Dnes ji používá 20 z 27 států Evropské unie a aktuálně v čekárně na vstup do roku 2030 je Maďarsko. Jak je na tom Česká republika? Babišova vláda nedávno rozhodla, že do roku 2030 nebude dělat pravidelné analýzy naší připravenosti, a se vstupem do eurozóny nepočítá. Smysl je zřejmý – vyvázat se z plnění maastrichtských kritérií ohledně výše deficitu státního rozpočtu, celkového zadlužení a výše inflace.Jak je to ale reálně s českou ekonomikou? Je připravena na vstup? Přesněji řečeno, je to pro Česko výhodné a za jakých okolností? O všech těchto věcech si povídáme s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů schválila na nočním zasedání bez připomínkového řízení reorganizaci státní správy, která přesouvá protidrogovou politiku pod Ministerstvo zdravotnictví, nahrazuje koordinátora Béma Ditou Protopopovou a tříští lidskoprávní agendu mezi tři samostatné rezorty. Souběžně s tím eskalují ukrajinské dronové útoky na rafinérie a infrastrukturu Ruské federace, což narušuje vnitřní společenskou smlouvu Kremlu, zatímco tajné služby varují před ruskými přípravami na testování článku 5 NATO v Pobaltí z důvodu politické polarizace mezi Evropou a USA. V Americe se prohlubuje rozkol uvnitř hnutí MAGA kvůli pokračující vojenské pomoci Ukrajině, Donald Trump čelí obviněním z masivního insider tradingu a nová vědecká studie v časopise Nature poprvé prokazuje, že ztráta důvěry konzervativních voličů v lékařské autority vede k jejich měřitelně vyšší úmrtnosti.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Česko se může pyšnit nebývalým soupisem jmen těch, kteří se stali globálními hvězdami vážné hudby. Do seznamu jmen nyní přibylo i jméno klavíristy Jana Schulmeistera, který v Londýně získal prestižní hudební cenu BBC Music Magazine Award. Od sedmi let se účastní národních i mezinárodních klavírních soutěží, v nichž dosahuje pozoruhodných výsledků. První ceny či absolutní vítězství si doposud odvezl z více než 40 prestižních soutěží napříč Evropou i Spojenými státy americkými.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se může pyšnit nebývalým soupisem jmen těch, kteří se stali globálními hvězdami vážné hudby. Do seznamu jmen nyní přibylo i jméno klavíristy Jana Schulmeistera, který v Londýně získal prestižní hudební cenu BBC Music Magazine Award. Od sedmi let se účastní národních i mezinárodních klavírních soutěží, v nichž dosahuje pozoruhodných výsledků. První ceny či absolutní vítězství si doposud odvezl z více než 40 prestižních soutěží napříč Evropou i Spojenými státy americkými.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se může pyšnit nebývalým soupisem jmen těch, kteří se stali globálními hvězdami vážné hudby. Do seznamu jmen nyní přibylo i jméno klavíristy Jana Schulmeistera, který v Londýně získal prestižní hudební cenu BBC Music Magazine Award. Od sedmi let se účastní národních i mezinárodních klavírních soutěží, v nichž dosahuje pozoruhodných výsledků. První ceny či absolutní vítězství si doposud odvezl z více než 40 prestižních soutěží napříč Evropou i Spojenými státy americkými.

Teď vyplujeme na moře a představíme vám plán jachtařů a dobrodruhů, kteří se rozhodli vydat na netradiční dobrodružnou plavbu napříč Evropou. Pořídili si v Řecku desetimetrovou plachetnici a chtěli by s ní doplout v první fázi až do Holandska. Více nám řeknou zkušení námořníci a jachtaři Petr Janás a Jan Fišer.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle Štěpán Křeček s Lenkou Zlámalovou rozebírají politické dění spojené s Donald Trump a jeho aktuální pozicí na mezinárodní scéně. Věnují se nesplněným slibům, postupnému odvracení části veřejnosti i napětí mezi Spojenými státy a Evropou. Debata se dotýká také fungování politických režimů, například na Kuba, otázky, komu politika skutečně slouží, i tématu věku a generačních rozdílů mezi světovými lídry. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Teď se projedeme na kole s vášnivým cyklistou Radkem Hrochem z Hradce Králové. Na bicyklu už projel Spojené státy americké, povídali jsme si o jeho cestě po hranici kolem bývalého Československa, kterou absolvoval. Taky mě ještě napadá cesta severovýchodní Evropou.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se projedeme na kole s vášnivým cyklistou Radkem Hrochem z Hradce Králové. Na bicyklu už projel Spojené státy americké, povídali jsme si o jeho cestě po hranici kolem bývalého Československa, kterou absolvoval. Taky mě ještě napadá cesta severovýchodní Evropou.

Ikonické cvakání razítek pasové kontroly už v Evropě neuslyšíte. Od pátku totiž Evropská unie definitivně spustila systém EES, který kontroly cizinců z území mimo Schengenský prostor digitalizuje. Návštěvníky z třetích zemí tak čeká zadávání údajů do systému i větší dohled policejních orgánů napříč Evropou. A možná také delší fronty, alespoň zpočátku.

Společné zasedání vlád Česka a Slovenska bylo symbolické hned ze dvou důvodů. Závěrečný rozhovor obou premiérů pro XTV nastínil bludnou cestu české zahraniční politiky. Andrej Babiš znovu trval na tom, že stojí o budování společenství V4. To ovšem po faktickém odchodu Polska na protest proti proruské politice Maďarska neexistuje. Stále víc nás zatahuje do nevyhlášené války Viktora Orbána a Roberta Fica s Evropou.Pěkně to bylo vidět na zmíněném rozhovoru, kde se Fico vyjadřoval o lidech z Evropské komise jako o největších nepřátelích. Když si to dáme do souvislosti s tím, jak Maďarsko drží v šachu půjčku EU napadené Ukrajině, napadá jen jediné – tihle lidé chtějí způsobit její bankrot a kapitulaci. Co ovšem na téhle galéře hledá Česko a Babiš, těžko říct.Naladění vládních politiků v Maďarsku a na Slovensku je zralé na to, aby jim vlády zbylých zemí EU řekly: dámy a pánové, nechcete si vypsat referendum o vystoupení z Unie? Opakem by totiž bylo vyloučit příslušnou zemi z EU, ale k tomu jednak nedošlo a zároveň na to není žádný paragraf. Existuje článek 7 smlouvy o EU, který předpokládá zbavení hlasovacích práv členské země, a to za určitých okolností. S tím ovšem musí souhlasit zbylých 26 zemí. Jak vidíme propojení Maďarska a Slovenska, k něčemu takovému by zřejmě nemohlo dojít.Proč v téhle partě má ovšem statovat Česká republika? Kde je nějaký národní zájem? Výsledkem je zahraniční politika, která je přizdisráčská, netransparentní, eroduje porevoluční představy o místu Česka na mapě Evropy a jde na ruku Putinovi.

Jak moc bolí Evropu aktuální dění na Blízkém východě? Evropou otřásají uniklé nahrávky Pétera Szijjártóa, které odhalují přímé handlování s Moskvou o rušení protiruských sankcí výměnou za maďarský souhlas v EU. Komentujeme také velikonoční mediální zmrtvýchvstání Petra Fialy. Zatímco expremiér chrlí jeden příspěvek za druhým, oficiální předseda ODS Martin Kupka se vytrácí. Nechybí Michalova exkurze do radikálních vod měsíčníku TO pod vedením Marka Stoniše ani rozbor emocí z nečekaného postupu českých fotbalistů na mistrovství světa.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Když se Jan Kohoutek ze Žďáru nad Sázavou rozhodl vyrazit na kole napříč Evropou, neměl za sebou žádnou podobnou zkušenost a na kole nejezdil, natož tak dlouhé trasy.

Velká Británie, Francie a Německo odmítly požadavek Donalda Trumpa, aby se zapojily do námořní mise v Hormuzském průlivu. Cílem operace mělo být znovuotevření této klíčové vodní cesty. Jmenované státy tak učinily i přes Trumpovu pohrůžku, že odmítnutí bude pro NATO znamenat, jak řekl, „velmi špatnou budoucnost“. Napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně situace na Blízkém východě mapuje britský deník Financial Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedostatek dostupného bydlení je jedním z nejpalčivějších problémů, které trápí českou společnost. Vždyť Praha patří k městům s relativně nejdražšími nájmy v Evropě. V různých podobách je ale krize bydlení výzvou i jinde. Jaké odstíny má ve Vídni, Barceloně a Kodani, tedy ve městech, jejichž jména často figurují v debatách na téma, jak zájemcům o bydlení ulehčit? Hosté: Sarah Kumnig - sociální vědkyně z Ústavu územního plánování Technické univerzity Vídeň Montserrat Pareja-Eastaway - profesorka Barcelonské univerzity, předsedkyně Evropské sítě pro výzkum bydlení (ENHR) Rikke Skovgaard Nielsen - výzkumnice na Aalborské univerzitě v Dánsku Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nedostatek dostupného bydlení je jedním z nejpalčivějších problémů, které trápí českou společnost. Vždyť Praha patří k městům s relativně nejdražšími nájmy v Evropě. V různých podobách je ale krize bydlení výzvou i jinde. Jaké odstíny má ve Vídni, Barceloně a Kodani, tedy ve městech, jejichž jména často figurují v debatách na téma, jak zájemcům o bydlení ulehčit?Hosté:Sarah Kumnig - sociální vědkyně z Ústavu územního plánování Technické univerzity VídeňMontserrat Pareja-Eastaway - profesorka Barcelonské univerzity, předsedkyně Evropské sítě pro výzkum bydlení (ENHR)Rikke Skovgaard Nielsen - výzkumnice na Aalborské univerzitě v DánskuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Fotbalová Sigma Olomouc prohrála v Mohuči 0:2 a její pouť Konferenční ligou končí v osmifinále. A i když na cestě mezi nejlepších šestnáct celků stál při týmu z Hané několikrát i kus štěstí, na celek bundesligové kvality ani to nestačilo.

Jak náročné může být pro divoká zvířata putování střední Evropou ukázal příběh losa Emila, mladého samce migrujícího z Polska na Šumavu. Dálnice, železnice, ale i rozlehlé zemědělské plochy představují pro řadu živočichů bariéry, které překonávají jen s obtížemi. Na dopady tzv. fragmentace krajiny i na to, proč se Emil choval tak nebojácně, se zaměřil další díl pořadu Zaostřeno.

Jak náročné může být pro divoká zvířata putování střední Evropou ukázal příběh losa Emila, mladého samce migrujícího z Polska na Šumavu. Dálnice, železnice, ale i rozlehlé zemědělské plochy představují pro řadu živočichů bariéry, které překonávají jen s obtížemi. Na dopady tzv. fragmentace krajiny i na to, proč se Emil choval tak nebojácně, se zaměřil další díl pořadu Zaostřeno.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Zásadní motoristická otočka, Změna jednacího řádu Sněmovny pomůže, sama o sobě ale nestačí, Mnichov nepřinesl obrat ve vztazích mezi USA a Evropou, ale kýžené uklidnění, Neposlouchejte předem

Evropsko-americké vztahy pokračují jako na houpačce, nahoru a dolů. Po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci jsme se ocitli ve fázi „nahoru“, tedy na pozitivní dráze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio si dokonce vysloužil ovace vestoje, když shromážděné evropské politiky, generály a diplomaty polaskal milými slovy o tom, že jsme přece všichni z jednoho hnízda, takže není důvod, abychom se neměli rádi.

Zásadní motoristická otočka, Změna jednacího řádu Sněmovny pomůže, sama o sobě ale nestačí, Mnichov nepřinesl obrat ve vztazích mezi USA a Evropou, ale kýžené uklidnění, Neposlouchejte předemVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropsko-americké vztahy pokračují jako na houpačce, nahoru a dolů. Po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci jsme se ocitli ve fázi „nahoru“, tedy na pozitivní dráze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio si dokonce vysloužil ovace vestoje, když shromážděné evropské politiky, generály a diplomaty polaskal milými slovy o tom, že jsme přece všichni z jednoho hnízda, takže není důvod, abychom se neměli rádi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se na Mnichovské bezpečnostní konferenci utvářejí budoucí vztahy mezi USA a Evropou? Jak pražská zoo zabezpečuje své ptačí expozice proti ptačí chřipce? A co čekat od naší sportovní výpravy ve druhé půlce olympijských her?

Jak se na Mnichovské bezpečnostní konferenci utvářejí budoucí vztahy mezi USA a Evropou? Jak pražská zoo zabezpečuje své ptačí expozice proti ptačí chřipce? A co čekat od naší sportovní výpravy ve druhé půlce olympijských her?

Jak se na Mnichovské bezpečnostní konferenci utvářejí budoucí vztahy mezi USA a Evropou? Jak pražská zoo zabezpečuje své ptačí expozice proti ptačí chřipce? A co čekat od naší sportovní výpravy ve druhé půlce olympijských her?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Donald Trump má zřejmě pravdu, když jednou zmínil, že kdyby někoho zastřelil na Broadwayi, tak to nijak výrazně jeho popularitou u jeho příznivců nepohne,“ poznamenává bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje proměnu vztahů mezi Evropou a USA, ambice Donalda Trumpa v souvislosti se snahou získat Grónsko i motivace jeho voličů.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Donald Trump má zřejmě pravdu, když jednou zmínil, že kdyby někoho zastřelil na Broadwayi, tak to nijak výrazně jeho popularitou u jeho příznivců nepohne,“ poznamenává bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje proměnu vztahů mezi Evropou a USA, ambice Donalda Trumpa v souvislosti se snahou získat Grónsko i motivace jeho voličů.

Můj další host v pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" putuje světem roztodivnými způsoby. Matěj Pudich se projel Evropou na skútru, prošel různé trasy i pěšky. Ale také vám poví o výpravě obojživelným šlapadlem z Českých Budějovic do Hamburku nebo jaké to je plout na mořském kajaku z Čech až do Černého moře.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prošel čtyřmi státy, překonal několik řek, snědl nespočet jablek a získal tisíce fanoušků napříč Evropou. Příběh, který zní jako pohádka, se ale skutečně stal. Jeho hlavním hrdinou je los Emil, který přišel na Moravu v červnu a jehož další putování patřilo k největším přírodním událostem letošního roku – se šťastným koncem. Kvůli hrozícím střetům s auty se rakouské úřady rozhodly Emila uspat a převézt na Šumavu, kde losí populace žije už od 70. let.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schůzka vyslanců Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala řadu protichůdných interpretací. Trump ji označil za „dobrou“, ovšem s dodatkem, že „k tanci jsou potřeba dva“, Kreml naznačil ochotu k mírovým rozhovorům, výhradně ale za vlastních podmínek. Co si tedy z jednání Moskvy s Trumpovými emisary skutečně odnést? Analytik Michal Smetana vysvětluje i to, jakou kapacitu má Ukrajina pokračovat ve válce a jak vážná je krize důvěry mezi Evropou a USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jejich vynález můžou používat kardiocentra napříč Evropou. V čem se liší oproti současným metodám? - Je Národní den epilepsie a experti dnes představí školám metodický pokyn, který má podpořit bezpečné vzdělávání dětí s epilepsií. - Čeští vědci instalovali v laboratoři americké NASA svůj přístroj. Umí vytvářet mikrometeority a ledové částečky podobné těm, které létají vesmírem. - Akademie věd pořádá novou výstavu - lidé se virtuálně přenesou například do tokamaku - zařízení jaderné fúze. Moderuje Naděžda Hávová.

Konec září je tu a s ním taky další dávka novinek – tentokrát ze zahraniční DIY scény. Cval a trysk nejen metalových kopýtek nás při našem sonickém putování zavedl napříč Evropou, Austrálií i Spojenými státy.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

V září 2022 došlo na dně Baltského moře k výbuchu. Někdo odpálil potrubí plynovodu Nord Stream, jenž zásoboval Evropu ruským plynem. Zpráva obletěla celý svět, ale informací bylo zoufale málo – mluvilo se jen o pronajaté jachtě a neznámé posádce. Spekulací přibývalo, naopak oficiální vyšetřování stagnovalo a státy mlčely.Do pátrání se pustil mezinárodní tým novinářů. Jedním z nich byl polský reportér Wojciech Cieśla, který ve spolupráci s novináři z Německa, Dánska a Švédska mapoval trasu jachty Andromeda, odhalil falešné firmy i nastrčené zástupce – a postupně složil mozaiku, jež vedla až ke skupině z Ukrajiny. Klíčová ale byla i nečinnost polských úřadů – a také otázka, koho se snažily chránit.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Wojciech Cieśla nejen o detailech práce na jedné z největších evropských kauz posledních let, ale i o profesní chybě, která mu zničila pověst, a rovněž o tom, jak těžké bylo znovu si ji vybudovat. Epizoda o síle novinářské spolupráce, odvaze klást nepohodlné otázky – a o moři, kde některé lodě raději nezapínají navigaci.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičinský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista ⁠zde⁠ (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Kdo je nová ministryně Eva Decroix? Je BTC kauza u konce nebo bude některý další ministr následovat Pavla Blažka? Ústřední téma Briefingu jsme však otočili směrem k systému povolenek a dotací ETS 2, máme totiž na ekonomická a energetická témata novou posilu – z Týdeníku Echo k nám přišla Markéta Malá, která od teď bude součástí Briefingů, a především šéfredaktorkou Insider Newsletteru.ETS 2 má potenciál přepsat ceny bydlení, energií i potravin, prakticky vymazat střední třídu a dále tak navýšit počet osob existenčně závislých na státu. Přesto nebo právě proto o něm politici nemluví.

Online výuka už dnes není novinkou, záleží však na tom, jak ji školy využívají. Program eTwinning propojuje učitele a žáky napříč Evropou v kreativních projektech, které rozvíjejí mezinárodní spolupráci, otevírají nové obzory a mohou působit i jako prevence učitelského vyhoření. Motivaci a nové impulzy do vzdělávání nabízí zdarma pedagogům i dětem od mateřských po střední školy.

Ve světě zuří obchodní válka rozpoutaná postojem Donalda Trumpa i vyostřenými diplomatickými konflikty. Má to i vedlejší efekty. Přestože ohnisko boje není mezi Čínou a Evropou, i obyvatelé kontinentu si brzy připlatí. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič navrhuje, aby na levné balíčky objednávané především z Číny, byl uvalen nový poplatek dvě eura za kus. Postihne to hlavně online prodejce levné módy a věcí do domácnosti jako je Shein či Temu.