Nejnovější program
Přemýšleli jste někdy o tom, jestli má Vaše jméno anebo příjmení nějaký význam? V dnešní češtině používáme často místo jména přezdívky. Mnohá příjmení v minulosti právě takhle vznikala, když se například ustálila původní přezdívka i na jméno potomků.
Dnešní Magazín začneme mezi těmi nejmenšími, předškoláky. Povídali jsme si s nimi o měsících v roce, zimě i zimních radovánkách. A protože stále ještě pokračují jarní prázdniny, vyrazili jsme se podívat, jak je tráví děti na Přerovsku. Vezmeme vás také na novou pěveckou soutěž dětí a mladých lidí nazvanou Live Art!, a na závěr se dozvíte, že i slepice může být domácím mazlíčkem.
Spousta cizinců závidí češtině, že umí jednoduše a vtipně tvořit zdrobnělá slova. Tak třeba ze slunce je rázem sluníčko, z rybníku rybníček nebo z prkna prkýnko. Zdrobněliny si našly cestu i do současné „mobilní" komunikace.
Dnešní Magazín začneme na téma zimní sporty. Zeptali jsme se totiž dětí, jestli v zimě raději sáňkují, bobují, lyžují či bruslí. Podíváme se také do dílny na výrobu loutek a vezmeme vás i na generální zkoušku muzikálu Eulálie, který nastudovali žáci ze základních i středních škol. A na závěr je připravena zajímavá pověst.
Když je něčeho moc, zkrátka je toho příliš. A jak to ještě jinak řekneme česky?
Dnešní Magazín začneme prázdninově. Někteří školáci v Česku si už totiž ty jarní užívají. Tráví je nejen na horách, ale třeba i na florbalovém turnaji, nebo v příměstském táboře. Za všemi se podíváme. Vydáme se také mezi nejtalentovanější zpěváky a zpěvačky ze základních škol, kteří bojují o postup do celostátní soutěže Karlovarský skřivánek. A na závěr je připravena zajímavá pověst o skřítcích.
V dnešním Magazínu se vydáme nejdříve do mateřské školy, kde nám děti předvedou, co se učí o folkloru a lidových tradicích. Vypravíme se také mezi žáky, kteří sami rozhodují, za co jejich škola utratí desítky tisíc korun. Potom si budeme povídat o divokých husách. Na jih Čech se totiž vrátily ze svých zimovišť o měsíc dřív. Ochlazení jim nevadí a potravu dokážou najít i pod sněhem. A na závěr je připravena zajímavá pověst.
Byli jste dnes pilní jako včelka, chytří jako liška, nebo jste spali jako dudek? Jak moc jsou nám zvířata podobná? V jazykovém koutku se dnes zaměříme na zvířecí přirovnání.
Z dnešního titulku přímo vyčnívá slůvko potažmo. Zní hezky, jako koňmo, nebo loďmo. Že by taky označovalo druh dopravy? Cestovat na voze taženém potahem, neboli potažmo? To asi neprojde.
Dnešní díl Magazínu začne vesele - písničkou. Svoji oblíbenou zazpívají prvňáčci z jedné základní školy. Potom vás vezmeme za většími školáky. Představí nám novou učebnici, a ne ledajakou. Vytvářejí totiž svou vlastní. Budeme si také povídat o tělocviku. Děti nám prozradí, které cviky mají nejraději. A na závěr vyrazíme na zimní stadion do Kladna. Týden hokeje tam přilákal rekordní počet mladých zájemců a o zábavu se dětem staral na ledě i Jaromír Jágr.
Dnešní Magazín nás zavede na Zimní olympiádu dětí a mládeže, která nedávno skončila v Karlovarském kraji. Vezmeme vás i na zajímavou výstavu. Návštěvníkům, zejména dětem, zábavnou formou přibližuje život savců. Na vlastní kůži si mohou vyzkoušet, jak žije třeba krtek nebo opice. A u zvířat zůstaneme i v další reportáži. Navštívíme totiž Ekocentrum, kde si některá zvířata mohou návštěvníci pohladit nebo je nakrmit. Žije tam třeba i medvídek mýval. Na závěr zalistujeme v knížce zajímavých pověstí.
V různých dobách se lidé oslovovali různě a oslovení mělo vždy svůj význam. Jasnosti, milosti, milostpaní, paní nadlesní, pane správce. Už podle oslovení bylo zřejmé, o koho jde.
V dnešním Magazínu se nejdříve podíváme do přerovského muzea. V archeologické expozici se tam školáci hravou formou mohou seznámit s nejstaršími dějinami svého regionu. Dozvíte se, jak vypadaly sáně, na kterých kdysi poštovský panáček vozil v zimě v Jilemnici nejen dopisy. Vyrazíme na zimní olympijské hry dětí a mládeže, kde si na své přijdou nejen fanoušci zimních sportů, ale také milovníci šachu. A na závěr vás vezmeme na lavinové cvičení horských záchranářů a jejich psů.
Neber božího jména nadarmo. Tak zní druhé přikázání z desatera. V Česku se mnoho lidí nehlásí k žádnému náboženství. Podle statistik jsme jednou z nejvíce ateistických zemí na světě. nebylo tomu tak vždy a potvrzuje to i běžná mluva, ve které se používá celá řada křesťanských výrazů.
Dnešní Magazín začneme povídáním o pozdravech. Věděli jste, že český jazyk má několik tisíc slov používaných jako pozdrav? Některé si připomeneme. Potom vyrazíme za koledníky na tradiční Tříkrálovou koledu. Představíme vám zajímavý středověký rytmický lidový hudební nástroj. Je typický pro české země a nese název vozembouch. A na závěr vyrazíme za medvědy do náchodského zámku. Ti by sice měli dávno spát zimním spánkem, ale kvůli vysokým venkovním teplotám jim to moc nejde.
Dobrý den, nazdar, hola hej! Většina Čechů se zdraví ráda a dost nápaditě.
Na úvod prvního Magazínu v roce 2020 se na chvíli vrátíme k vánočním svátkům. Vyrazíme totiž za šikovnými malými cukráři, přesněji za dětmi, které si na zájmovém kroužku napekly vánoční cukroví. Potom společně s žáky jedné školy vyrazíme na vánoční cestu kolem světa. A na závěr se dozvíte, co mají ptáci v zimě na krmítkách nejraději.
Hodně Čechů tráví konec roku v zahraničí a v teple. Tak začal i život mnohých krajanů na Tenerife. Amanda Black je zpěvačkou, Tomáš Večeřa tu hraje golf a Martin Sekel založil potápěčskou školu.
Paní Lenka Te Whiu pochází z jižních Čech, z Prachaticka. V Austrálii žije už přes 20 let. Pracuje tam na univerzitě a ve svém volném čase připravuje v Brisbane rozhlasové vysílání pro Čechy. Doma se cítí být v Austrálii i v Česku. V rozhovoru nám také prozradila, že ji v Austrálii tak trochu chybí české pivo a jídlo a také to, že na Vánoce peče cukroví, strojí stromeček a že doma zpívají české koledy.
Dnešní Magazín začneme na tréninku. Pozor, nejde ale o žádný sport, jde o trénink žáků na soutěž o nejlepší vánočku. Jako pomůcka jim posloužila plastelína. Prozradíme vám proč. Připomeneme si také narozeniny Boba a Bobka, dvou animovaných králíků z klobouku kouzelníka Pokustóna. Tušíte, jak daleko umí velbloud plivat? Odpovědi na tuto i další zajímavé otázky nabízí nová knížka pro děti Záhada na ostrově lemurů. Zastavíme se na jejím křtu v plzeňské zoo. A na závěr si připomeneme jednu tradici, která se váže ke svátku Lucie.
Vždycky toužila žít v Itálii a sen se jí splnil. Tatiana Wartuschová žije v Římě už sedm let. Když jí bylo 23, přerušila školu a odjela se učit italsky. O pár let později se k zásadnímu životnímu kroku rozhodla.
Osada Dálava byla jedním z živých kulturních center českých emigrantů v Chicagu. Mezi pravidelné návštěvníky trampských setkání patřila také Dagmar Bradáčová, která emigrovala do Spojených států před 37 lety. A od počátku se aktivně zapojila do akcí pořádaných krajanskou komunitou v Chicagu.
V dnešním magazínu nejdříve nahlédneme do školy, kde se používá speciální metoda výuky a děti učení strašně baví. Máte rádi krupicovou kaši? Děti z jedné školy tak moc, že kvůli ní sepsaly petici. Chtějí totiž, aby jim ve školní jídelně znovu začali vařit toto sladké jídlo. Jejich spolužáci jsou ale proti. My vám prozradíme, jak to celé dopadlo. Vypravíme se také za čertovskými experimenty z chemie, fyziky, biologie i matematiky. Potom navštívíme faru, kde dva kováři - otec a syn - vyrobili zajímavý kovový betlém s 25 postavičkami. A na závěr vás vezmeme za Mikulášem a jeho andělskými i čertovskými pomocníky.
Doplnit řadu čísel, vyřešit slovní přesmyčku nebo dodat chybějící znak na správné místo. I takové úkoly řešili žáci a studenti na finále Logické olympiády. Konalo se na Pražském hradě a my se tam v úvodu Magazínu Radia Praha vypravíme. Potom vás vezmeme do jednoho útulku pro opuštěná zvířata. Dárky i peníze pro ně shání nejen dospělí, ale i děti. Zastavíme se také v národopisném muzeu, předškoláci tam vyráběli přírodní vánoční dekorace. A na závěr se přesuneme na Vsetínsko, kde před pár dny začaly pochůzky tradičních čertovských družin.
Žil v Nizozemsku, v Africe a Gruzii. Jan Voříšek je lékař a zaměřuje se na rozvojovou pomoc. Letos získal cenu Gratias agit. Jak prozradil, chtěl v životě tři věci. Žít ve svobodě, stát se lékařem a pomáhat tam, kde ho potřebují. A to se mu podařilo.
Dnešní díl magazínu Radia Praha začneme sportovně. Umíte si představit hodinu tělocviku na koloběžce? Tak přesně tak probíhá výuka na jedné základní škole, kam se podíváme. Potom vám prozradíme, jak se spravuje staré loutkové divadlo, které se našlo v jedné zastrčené skříni. A také tentokrát vyrazíme za zvířátky. Dozvíte se, jestli je dobré zachraňovat ježky před zimou a na závěr navštívíme jednu minizoo, kde nám chovatelé prozradili, která zvířata musí být přemístěná do tepla, aby neumrzla.
V roce 1989 nebyli ještě na světě. Sametová revoluce je pro ně datem z učebnice dějepisu. Navíc vyrůstají v cizině. V Masarykově škole v Chicagu každou sobotu na osm desítek dětí, potomků českých migrantů, zdolává nástrahy nejen češtiny, ale probírá také důležité mezníky české historie.
Magazín Radia Praha tentokrát otevřou dvě reportáže, které připomínají významný den a výročí. V první se dozvíte, proč na základní škole ve Vlašimi žáci vyráběli stovky květů vlčích máků. V druhé reportáži se podíváme do Litomyšle. Tam zase víc než dva tisíce žáků v ulicích města vytvořily lidský řetěz. Zahájili tak oslavy třicátého výročí od sametové revoluce. Další dvě reportáže nás pak zavedou mezi pejsky a labutě. Povíme vám třeba, jak návštěvníky pobavilo oblékání psa na čas nebo jeho přivolání přes minové pole plné psích laskomin.
Tanečník Michael Petr žije řadu let v USA, ale do Česka se pravidelně vrací. Mohli jste ho vidět ve druhé řadě StarDance, kde byla jeho taneční partnerkou Lenka Filipová. Dnes žije v Portlandu, který mu připomíná Česko, a našel tu i české kamarády.
Magazín Radia Praha dnes začneme v jedné mateřské škole. Předškolní děti se tam učí, jak se správně chovat ke zvířatům. Dále se dozvíte, jaký způsob vymysleli v jedné knihovně, aby nalákali mezi čtenáře co nejvíc dětí. Uslyšíte také reportáž z liberecké zoologické zahrady o tom, jak se pelikánům nechtělo stěhovat do zimoviště. A na závěr se zastavíme v zámeckém parku. Mají tam další mládě vzácného klokana rudokrkého a tak nás zajímalo, jak se mu daří.
Dnešní díl magazínu Radia Praha začne v televizním studiu jedné základní školy v Litomyšli. Žáci tam pomocí nejmodernějšího vybavení točí příspěvky pro svou školní televizi. Dnes nebude chybět ani trochu veselého strašení. Navštívíme totiž dům dětí a mládeže, kde se slavil Halloween. Představíme vám jednoho z mladých českých sportovců, který je velmi úspěšný v zajímavém odvětví - individuálních mushingových disciplínách. A na závěr vás vezmeme na místo, kde se vyrábějí vánoční ozdoby.
Reza Mirchi pochází z Íránu a překládá české knihy do perštiny, mimo jiné Havla, Klímu či Kafku. Zájem o naši zemi získal díky svému otci a po škole přijal vládní stipendium v Československu. Vystudoval VŠ chemicko-technologickou a dnes tu žije víc než 45 let.
Je tady další díl magazínu Radia Praha. A o čem dnes bude? Prozradíme vám, proč pes Chicko - švýcarský ovčák - chodí pravidelně do městské knihovny. Na pardubickém zámku se zase dozvíme, jaký jídelníček měli naši prapředci v době ledové. Zavedeme vás na zajímavou výstavu, kde prezentuje své obrazy sto malých výtvarníků. A na závěr vyrazíme do zoo - dozvíte se jak náročné je přestěhovat žirafy z jednoho výběhu do druhého.
Magazín Radia Praha tentokrát zahájíme na deštníkové party. Poté navštívíme měděný důl Bohumír v Jívce. Ten se za pár dní promění v peklo a tak nás zajímalo, jak to tam bude vypadat. Zamíříme také za libereckými skauty, kteří úžasně vyčistili zanedbaný lesopark v městských sadech. A na závěr se vydáme do Krkonoš, kde je v těchto dnech častěji k vidění psí spřežení. Musheři totiž před začátkem zimní sezóny zvyšují trénink svých psů.
V dnešním dílu magazínu Radia Praha nejdříve zamíříme mezi školáky, kteří se připojili ke skvělé akci s názvem „72 hodin". Při ní dobrovolníci různě pomáhají přírodě i lidem, uklízejí lesy, okolí řek, sázejí stromy, zkrášlují a vylepšují své okolí anebo třeba pomáhají seniorům. Potom se vydáme pod zříceninu hradu Hausberg na Sokolovsku. Vzniká tam totiž naučná stezka loupežníků. A na závěr zamíříme mezi dravé ptáky na zámek v Opočně, kde se konalo tradiční setkání sokolníků.
V dnešním magazínu Radia Praha navštívíme jednu novou základní školu, kde místo v lavicích žáci sedí na koberci, učí se bez rozvrhu a nedostávají známky. Také vám prozradíme, jakou novou zábavu si vymyslely děti z družiny ostravské základní školy, když nemohly kvůli silnému smogu jít ven. Seznámíme vás s malými studenty, kteří se rozhodli studovat Dětskou technickou univerzitu. A závěr bude patřit přírodě, připomeneme si totiž nedávný svátek všech zvířátek.
Jak nejlépe učit česky děti, žijící trvale v cizině? Kdy začít? Není třeba se bát, že děti budou mít ve škole potíže s jazykem země pobytu? Co dělat, když děti začínají češtinu odmítat? Těmito otázkami se zabývá Anna Paap na svém webu, věnovaném výuce češtiny. Podobné otázky jsme ji kladli i ve studiu Radia Praha.
V dnešním dílu magazínu Radia Praha nejdříve vyrazíme za školáky do Frýdlantu, kteří na čas vyměnili učebnice za lopaty, rýče a konve a vysadili první městský ovocný sad, v další reportáži vás vezmeme do podzimních Krkonoš. Povíme si něco o soutěži pro děti s názvem „Kaštaňák", kterou vyhlásila správa krkonošského parku. Prozradíme vám, jak se na zahradu rodinného domu dostala zmenšenina hradu Karlštejn, a na závěr vás seznámíme s dvanáctiletým chlapcem, který dabuje do češtiny hlavní postavy ve známých animovaných filmech. Prozradil nám, které postavy jsou jeho nejmilejší.
Potomky českých osadníků v cizině vždy potěší, když se za nimi zastaví někdo z Česka. V září takovou radost zažili krajané v Srbsku. Několik desítek se jich potkalo s prezidentem Milošem Zemanem, který byl v Bělehradu na oficiální návštěvě. Krajanům nabídl pomoc s příchodem investorů do severovýchodního Srbska, kde česká komunita žije, i třeba podporu ve snaze o vrácení českého besedního domu v Bělehradu. Socialistická Jugoslávie ho České besedě znárodnila v 60. letech.
Vít Vaníček je bývalý český kajakářský reprezentant. Osud ho však zavál do Brazílie, kde se oženil. Ale u vody zůstal. Má sportovní agenturu a vodáckou školu. Byl také členem organizačního výboru olympijských her. V rozhovoru prozradil, jak zvládl portugalštinu, které řeky se mu v Brazílii líbí, co na jeho odchod na druhý konec světa říkali rodiče a jak se schází krajané v Sao Paulu. Svoji manželku poznal, když se vydal do Brazílie na vodácký maraton.
Magazín Radia Praha tentokrát odstartuje na základní škole, kde testují novinku ve výuce - robota jako asistenta učitele. Seznámíme vás s dvěma malými fotbalisty, kteří usilovně trénují, aby si splnili svůj sen - hrát za některý z fotbalových velkoklubů. V chrudimském Regionálním muzeu nahlédneme do říše ptáků. Návštěvníci tam potkají nejen běžné druhy, ale třeba i bájné opeřence. A na závěr vyrazíme na zajímavou naučnou stezku údolím Hartského potoka.
V dalším dílu magazínu Radia Praha se nejdříve zastavíme na zahradě základní školy, kde mají žáci čtyři nová badatelská stanoviště. Do lanškrounského muzea vás vezmeme na výstavu hraček. Některé jsou staré víc než sto let. Navštívíme také zajímavé sáňkařské závody na trávě a na závěr vás zavedeme na znojemský hrad, kde se konala vůbec první noc s netopýry.
Česká škola v Amsterdamu přivítá první žáky - prvňáčky a děti předškolního věku. Sídlí v centru města a dětem nabídne kurzy češtiny i českých reálií. Jde o první českou školu v Amsterodamu, která bude vyučovat podle tzv. rámcového výzdělávacího programu. Ten garantuje, co musí žáci umět.
První magazín Radia Praha po letních prázdninách bude hlavně o škole, ale v jeho úvodu se u prázdnin přece na chvíli zastavíme. Seznámíme vás s 12letým chlapcem, který o prázdninách jen tak nelenošil, a u prarodičů na zahradě sestavil vlastní orloj. Další témata už ale patří škole. Nahlédneme do jedné velmi zvláštní učebny. Má podobu mongolské jurty. Navštívíme ale také supermoderní učebny, v další reportáži pak školáci prozradí své zkušenosti se silničním provozem a na závěr vás vezmeme do školní jídelny, kde kromě tradičních jídel kuchařky učí děti jíst i ta méně známá.
Alice Zdrale je jednou z organizátorek společenského života české komunity v americkém Pittsburghu. Jací lidé tvoří tuto komunitu? Jsou to potomci migrantů ještě z dob Rakouska, anebo lidé, kteří sem přišli po letech 1948 a 1968 nebo až po otevření hranic po sametové revoluci?
Čeští krajané a bohemisté se sešli na svém pravidelném kurzu češtiny, který pořádá Univerzita Karlova. Čekala na ně nejen výuka češtiny, ale také výlety. Nejvíc ze všeho si pochvalovali vztahy, které se mezi nimi vytvořily. Na závěr kurzu navštívili ministerstvo zahraničí, kde převzali osvědčení o absolvování kurzu.
„Dobrý den, v programu č. 20 SBS Czech se zaměříme zejména na volby…“ – takto ještě v květnu tohoto roku začínal jeden z pořadů australské rozhlasové stanice SBS v češtině. Od 3. srpna na vlně SBS Czech ale uslyšíme jen strohé …“český program je pozastaven“.
Byli nuceni utéct ze své vlasti a pokoušet se o štěstí v cizí zemi. Životní příběhy několika desítek českých krajanů, kteří před nacismem a později komunismem emigrovali do Spojených států, nabídne výstava s názvem Češi v Americe - Exil / Emigrace 1938/39, 1948, 1968. Připravil ji fotograf Jiří Doležel a České centrum v New Yorku ji bude hostit od 6. srpna do 25. srpna 2019.
ABCZ aneb H jako Havel - tak se jmenuje kniha Denisy Šedivé. Je určená především dětem českých krajanů. Hravou formou jsou tu pod jednotlivými písmenky krátké příběhy, tvořené slovy, které se k danému písmenku vztahují. Denisa Šedivá začínala pracovat v neziskovém sektoru pro Člověka v tísni, v době českého předsednictví v EU přesídlila do státní správy a posledních sedm let žila v Bruselu.
Festival Banát přivede do české vesnice Eibentál každý rok víc než tisícovku návštěvníků. Docela často se lze setkat s názorem, že právě tato akce je nejlepším českým festivalem, i když se koná v Rumunsku. Pokud byste ale chtěli poznat autentickou kulturu banátských Čechů (a ne slyšet skupiny, které už znáte z Čech) doporučíme vám návštěvu jiných akcí.
Proč je Národní muzeum Čechů a Slováků v Americe zrovna v městečku Cedar Rapids? Co znamenala pro ředitelku muzea Cecilii Rokusek sametová revoluce? A jak se pozná, že je někdo Čech, když nemluví česky? To všechno nám prozradila paní Cecilia Rokusek.