Podcasts about rakouska

Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Zpět se vrátili jako američtí špioni. Jenže je zatkli. (Repríza)

Červen 1938. Ve Francii se koná mistrovství světa ve fotbale. Teprve třetí v historii. A zároveň poslední před druhou světovou válkou, což v té době možná někteří tuší, ale jistě to nikdo neví. Co se všechno odehrálo ještě předtím, než se proti sobě postavila první mužstva? Co všechno se odehrálo okolo slavného Josefa Bicana, bývalého rakouského hráče, který chtěl nastoupit za Československo? A jak po doslova krvavé bitce s Brazilci dopadlo mužstvo Československa?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těchto dnech uplynulo 81 let od začátku tragického pochodu brněnských Němců, vyhnaných 30. a 31. května 1945 z města do improvizovaného tábora v Pohořelicích a pak dál do Rakouska. V pochodu šel i tehdy desetiletý Roman Frait.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První červen je tradičně považován za den založení vyšebrodského kláštera. Konkrétně jde o 1. červen 1259. A tak se tam vypravíme hned dvakrát. Potom nás čeká připomínka dvou známých jihočeských míst spojených s heydrichiádou, a protože se věnujeme i historii jihočeských hranic, tak se na závěr Vltavínu dozvíte, co mají společného jižní Čechy a rakouský Kefermakt.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První odrůdou, kterou v roce 2014 rodina Grecmanových zasadila, byla světle růžová Sarah Bernhardt. Kořínky si přivezli od příbuzných z Rakouska. Letos už jim na polích v Senici na Hané roste deset druhů v pestré barevné škále - od bílé, přes vanilkovou, oranžovou až po červenou.

První odrůdou, kterou v roce 2014 rodina Grecmanových zasadila, byla světle růžová Sarah Bernhardt. Kořínky si přivezli od příbuzných z Rakouska. Letos už jim na polích v Senici na Hané roste deset druhů v pestré barevné škále - od bílé, přes vanilkovou, oranžovou až po červenou.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová cyklotrasa propojí Česko a Rakousko. Povede přes bývalý hraniční přechod Konrátov – Stiftung poblíž Vyššího Brodu na Českokrumlovsku a napojí se na stávající komunikace. Na přeshraničním projektu spolupracují města Vyšší Brod a Reichenthal. Víc na místě zjistil regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vltavínu už podruhé připomeneme historii jihočeských hranic. Zaměříme se na podzim roku 1918 a jaro 1919, tedy na dobu našeho oddělení od Rakouska, a tím pádem nutnosti proměnit ryze úřední zemskou hranici v hranici státní.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V lednu letošního roku (2026) zasáhla část Znojemska a přilehlou příhraničí oblast Rakouska ekologická havárie. Už na podzim roku 2025 se v programovém prohlášení některých, později vládních stran objevil slib uzákonit předkupní právo na půdu pro ty, kteří na ní aktivně hospodaří. Co to všechno znamená a jak to souvisí s lidskou odpovědností za stvoření, zkoumá tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na téměř čtyřsetletou historii našich zemí v rámci Rakouska-Uherska. Obrozenecký mýtus o údajném útlaku souvisel s emancipačními snahami novodobých národů, a tak se hodily i zavádějící, leckdy spíše podpásové argumenty. S těmito mýty souvisí také to, zda Habsburkové zradili česká práva?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ambivalentní postoj Rakouska a jeho politiků k Putinově Rusku byl odjakživa předmětem nejrůznějších pojednání. V nich šlo o představu, že je možné být „mostem mezi Západem a Východem“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovák, který v dětství emigroval do Rakouska, dnes patří mezi výrazné hlasy rádia. „Byl to můj sen už od patnácti,“ říká Tomáš Kamenár.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brussels once again resonated with contemporary circus as part of the Festival UP. The festival lasted a total of 11 days across 12 locations in Brussels, with its headquarters based in the Molenbeek district. The festival hosted companies from Belgium, France, Switzerland, Denmark, the Netherlands, Italy, Austria, and Spain. They performed in big tops, in a truck, on various theatre stages, and in public spaces. The program combined physical virtuosity, distinctive creative approaches, and hybrid forms, exploring not only bodies in motion but also contemporary political and social perspectives. Listen to the CIRQUEON CIRCUS PODCAST by Veronika Jošková Štefanová with our guests Kolja Huneck, Luuk Brantjes, Tereza Noronha Feio, Giulia Gualzetti, Andrea Speranza . CZ: Brusel opět rezonoval se současným cirkusem v rámci Festivalu UP. Festival trval celkem 11 dní na 12 místech v Bruselu, jehož sídlo sídlilo v okrese Molenbeek. Festival hostil soubory z Belgie, Francie, Švýcarska, Dánska, Nizozemska, Itálie, Rakouska a Španělska. Vystupovaly v šapitóch, v kamionu, na různých divadelních scénách a ve veřejných prostorách. Program kombinoval fyzickou virtuozitu, osobité tvůrčí přístupy a hybridní formy a zkoumal nejen těla v pohybu, ale i současné politické a sociální perspektivy. Poslechněte si podcast CIRQUEON CIRCUS od Veroniky Joškové Štefanové s našimi hosty: Kolja Huneck, Luuk Brantjes, Tereza Noronha Feio, Giulia Gualzetti, Andrea Speranza.

Přibývá nám firemních týmů. Dlouhý štafetový závod je výborný teambuilding, říká šéfka Vltava RunuNejslavnější z českých běžeckých štafetových závodů má čtrnáctiletou historii a za tu dobu se kuriózních historek nastřádalo hodně. „Nikdy nezapomenu třeba na běžce, který se ztratil,“ říká v dalším díle podcastu Květa Látalová, šéfka Vltava Runu. „Tehdy jsme dokonce museli aktivovat záchranné složky, ale on nakonec dorazil na svoji předávku v taxíku s tím, že bez peněz a mobilu zabloudil do Rakouska. Až tehdy mohl řidiči konečně zaplatit.“Samotná Květa si „svůj“ závod nikdy nezaběhla. „A ani nezaběhnu, protože přece jen musím dohlížet na to, aby se dobře běželo těm skoro čtyřem tisícům přihlášených.“V rozhovoru vypráví, že pokud si má Vltava Run zachovat své kouzlo, nedává smysl kapacitu navzdory obrovskému zájmu dále rozšiřovat – takže i v příštích letech bude vždy startovat jen něco málo přes tři stovky (obvykle dvanáctičlenných) týmů. „Všimla jsem si, že hodně přibývá těch firemních. A dává to podle mě logiku, protože štafetový závod, ve kterém během jednoho víkendu čeká na každého člena zhruba třikrát deset kilometrů v úžasné krajině, je vlastně výborný teambuilding.“V podcastu mluví i o speciálních kategoriích, včetně té, jíž se letos zúčastní moderátor Poláček: „Sólově vás celých 370 kilometrů ze šumavského Zadova do pražského Braníka poběží tentokrát devět.“A na závěr Květa Látalová překvapí informací o tom, že se už brzy pokusí přenést vltavskou atmosféru do Španělska: „První červnový víkend pořádáme štafetový závod Camino de Dragones z Pyrenejí do Barcelony. Primárně samozřejmě pro místní běžce, ale i tam se nám už přihlásilo několik českých týmů.“

Francouzský císař Napoleon III. je oproti svému proslulému strýci u nás dnes velmi málo známý. V to přesto, že nechyběl u žádného z hlavních konfliktů té doby, které se dotýkaly Rakouska, jako byla Krymská válka, sjednocení Itálie nebo pošťuchování obou německých mocností – tedy Rakouska a Pruska – proti sobě v šedesátých letech.Na naše vnímání Napoleona III. má větší vliv beletrie než historiografie. Victor Hugo napsal sžíravou kritiku „Malý Napoleon: dějiny jednoho zločinu“. Už název je vypovídající. Je to příběh malého muže s velkými ambicemi, který zničil republiku, příběh politika bez skutečného talentu, člověka průměrného ducha, který se opíral o represivní aparát.A Karel Marx viděl Napoleona III. jen jako slabý, groteskní odraz svého slavného strýce a už na počátku jeho císařství slavně tvrdil, že dějiny se opakují „jednou jako tragédie, podruhé jako fraška“.Dá se ale říci, že Napoleon III. měl smůlu. Kdyby zemřel o pár let dříve, byl by dnes určitě uctíván jako hrdina.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se rakouský pár rozhodl vystoupat na nejvyšší horu Rakouských Alp, očekával zážitek plný dobrodružství. Jenže nadšení velmi rychle vystřídal strach, když se počasí náhle změnilo. Z výletu se vrátil jen jeden z nich - ten, kterého teď celý svět zná jako toho, co nechal svoji přítelkymi zemřít v horách. Ten, co teď kvůli tomu dokonce čelí obvinění. Celý true crime svět teď řeší, jestli to byla nehoda, plánovaná vražda, nebo usmrcení z hrubé nedbalosti.V dnešním Krimi příběhu se podíváme na případ: Kerstin Gurtner a Thomas Plamberger

Věděli jste, že česká improvizace, která nás doma zachraňuje, je v Německu často vnímána jako nedostatečná příprava?A jak uspět na německojazyčném trhu jako profesionál?Jak se připravit na expanzi do Německa či Rakouska? Nejen o tom jsme si povídaly s expertkou na expanzi do DACH regionu, Lucií Hašek.

Jihočeský kraj přivítal v první polovině roku 2025 bezmála půl milionu návštěvníků, což je historicky nejvíce. Vysoký byl i počet přenocování v regionu. Právě fakt, že zde turisté stráví jednu a více nocí, je pro ubytovatele klíčovým úspěchem. Jihočeská centrála cestovního ruchu na to chce navázat i v aktuálním roce. Kromě tradičních hostů z Asie nebo Německa a Rakouska se zaměří i na Poláky nebo Maďary.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šest stran dnešní vládní koalice vytváří v posledních týdnech dojem, že každé kolo chce jet jiným směrem. V těchto sporech nejde v první řadě o osobní nevraživosti a ambice. Spory, které nám vládní koalice demonstruje, vycházejí z konfliktu systémových a antisystémových sil uvnitř vlády. Schematicky řečeno: na jedné straně je antisystémová SPD, na druhé ANO a Motoristé. Nicméně i uvnitř ANO dochází ke štěpení systém/antisystém a lídr Motoristů Filip Turek také není standardní představitel systému parlamentní demokracie.Jde tuhle šestikolku uřídit? Zkušenosti z Rakouska, kde radikálně populističtí Svobodní byli v posledních třiceti letech dvakrát u moci, ukazují, že sladit systém a antisystém jde jen na určitou dobu. Tyto vlády smetou nejen vnitřní rozpory, ale i skandály, které většinou vycházejí z politiků z řad antisystému.Na pondělní tiskové konferenci po zasedání koaliční rady (a těsně před zasedáním vlády) prohlásil Tomio Okamura, že koaliční rada bude před zasedáním vlády jí vždycky dávat úkoly. To je ovšem v rozporu s celoživotním založením Andreje Babiše a jeho představou o výkonu moci. Tyhle a další výroky zřejmě bude schopen poslouchat do chvíle, kdy vládní poslanci odhlasují jeho nevydání do rukou soudní moci. Co bude potom, o tom můžeme jen spekulovat.Stejně jako o tom, jak dlouho může vydržet zvláštní struktura řízení, kterou hodlá nominální ministr životního prostředí Petr Macinka zavést v resortu životního prostředí. Stručně řečeno, chce do ministerské kanceláře posadit vládního zmocněnce Filipa Turka, který bude jakýmsi stínovým ministrem životního prostředí. Dokdy tento výkon vládní moci vydrží?

Česko je jedním z největších producentů kapra v Evropě. Tradice našeho rybníkářství sahá do středověku – ryby byly považovány za postní pokrm. Postní odkaz si nese i tradiční štědrovečerní večeře. Většina české produkce jde ale v průběhu roku do Rakouska, Německa a Francie. Asi 40 % se prodá u nás na Vánoce. Jinak si kapřího masa moc nevšímáme a ani s ním neumíme příliš pracovat. Změnit to chce Jan Čulík.

Česko je jedním z největších producentů kapra v Evropě. Tradice našeho rybníkářství sahá do středověku – ryby byly považovány za postní pokrm. Postní odkaz si nese i tradiční štědrovečerní večeře. Většina české produkce jde ale v průběhu roku do Rakouska, Německa a Francie. Asi 40 % se prodá u nás na Vánoce. Jinak si kapřího masa moc nevšímáme a ani s ním neumíme příliš pracovat. Změnit to chce Jan Čulík.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrcholní představitelé Slovenska si pochvalují první návštěvu nového šéfa Sněmovny Tomia Okamury a jeho delegace v Bratislavě. Na cestu nebyli přizváni zástupci opozice. Jaký dopad to bude mít na další vztahy s našimi sousedy?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje v oficiální dvoudenní návštěvě Bratislavy. Dnes se sejde spolu s představiteli Slovenska i se zástupci Rakouska. Včera jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim i dalšími vrcholnými politiky země. První zahraniční cestu šéfa Sněmovny Seznam Zprávy podrobně popsaly v reportáži. Okamura s sebou na Slovensko vzal také poslaneckou delegaci, ovšem složenou pouze ze zástupců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Opozice v rozporu se zvyklostmi chyběla. „Jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ komentoval to Tomio Okamura. „Jsem rád, že mohu říct, že naše vztahy s bratry Čechy se opět vracejí tam, kam patří — není totiž žádným tajemstvím, že Šimečka spolu s Fialou cíleně rozbíjeli nadstandardní  slovensko-české vztahy,“ prohlásil Tibor Gašpar, pravá ruka předsedy slovenské vlády Roberta Fica, směrem ke slovenské opozici a českému premiérovi Petru Fialovi. Poslanci dosluhující vládní koalice celou záležitost označují za nestandardní a chystají vlastní cestu na Slovensko. Rozhodnutí nového předsedy Sněmovny kritizuje i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jak bude vypadat Okamurova zahraniční politika? Jak si bude rozumět Sněmovna se zcela jinak politicky složeným Senátem? A jak si ODS poradí s odchodem Martina Kuby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po novém zdroji pitné vody se ohlíží vedení Českých Velenic na Jindřichohradecku společně s vodohospodáři. Pískovna Halámky, odkud do příhraničního města voda momentálně proudí, totiž vykazuje zhoršenou kvalitu. Řešením by mohla být spolupráce s rakouským Gmündem.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snili jste někdy o vlastním apartmánu u moře nebo v Alpách, který slouží k dovolené i investici?Jan Rejcha, majitel realitní kanceláře Rellox, který se zahraničním nemovitostem věnuje 20 let, v dalším dílu podcastu Money Maker Reality hodnotí aktuální situaci na evropských trzích.Od „držáku“ Rakouska s jasným apart hotelovým režimem přes rozmanitou Itálii s limity pro nerezidenty v Dolomitech až po Polsko s lákavými projekty u Baltu. Dojde i na Španělsko, kde přitvrzuje regulace krátkodobých pronájmů, nebo oblíbené Chorvatsko, které se proměnilo ve výběrovou lokalitu. „Letos máme průměrnou prodejní cenu v Chorvatsku přibližně 700 tisíc eur, dostává se tak spíše do pozice výběrového trhu,“ říká Rejcha. Podrobněji se díváme také na Emiráty, kde je dubajský trh podle Rejchy blízko vrcholu. „Osobně jsem větší fanoušek Abu Dhabí. V realitním cyklu je přibližně 4 až 5 let za Dubají, ale tamní trh působí zdravěji, méně přepáleně. I investice typu Disneyland ukazují, že v Abu Dhabí dlouhodobě myslí nejen na investory, ale také na na turisty nebo běžné obyvatele,“ dodává Rejcha.Proč je u moře nejdražší pěší vzdálenost od moře? Jak se správně počítá čistý výnos po nákladech? Na co si dát pozor ve Španělsku? A jak fungují servisované rezidence? Poslechněte si celou epizodu!Partnerem epizody je Rellox.

Plánujete koupit nemovitost v zahraničí? Vysvětluju, jak funguje financování domu nebo apartmánu mimo ČR – hypotéka, americká hypotéka, financování se zástavou v Česku i zpětné proplacení nákupu. Dům v Itálii, apartmán v Dubaji nebo byt v Berlíně? V tomto videu vysvětluji všechny možné způsoby financování nákupu nemovitosti mimo ČR – ať už se jedná o vlastní zdroje, zahraniční hypotéku, nebo chytré řešení přes českou banku.

Los Emil se stal v minulých týdnech zvířecí celebritou. Dokázal přejít z Polska přes celou Moravu až do Horního Rakouska. Celou tu dobu se přátelsky setkával s mnoha lidmi, zastavoval auta i vlaky, přeplaval dokonce Dunaj.

Los Emil se stal v minulých týdnech zvířecí celebritou. Dokázal přejít z Polska přes celou Moravu až do Horního Rakouska. Celou tu dobu se přátelsky setkával s mnoha lidmi, zastavoval auta i vlaky, přeplaval dokonce Dunaj.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno dostal podle cestovatele Emila Holuba nebo možná podle běžce Emila Zátopka. Los Emil, který podle všeho přišel z Polska, za značného zájmu veřejnosti celé léto putoval českou krajinou, aby došel až do Rakouska, kde byl uspán a dopraven na kraj Národního parku Šumava. Zachránila losímu migrantovi jeho sláva život? A zachrání Emil na oplátku losí populaci na jihu Čech?Host: Dalibor Dostál - ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajinaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze Slovenska, Rakouska i Maďarska, z centra politického dění, z maratonského běhu, ale i z pozorování medvědů. Nejen z těchto míst se poslední čtyři roky do vysílání Českého rozhlasu hlásil teď už bývalý zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák. Od srpna ho na tomto postu vystřídala reportérka Bára Vránová. V Zápisníku zahraničních zpravodajů je tedy čas se ohlédnout, co všechno Ladislavu Novákovi práce zpravodaje na východ od našich hranic dala.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně následník rakousko-uherského trůnu, rakouský politik a publicista Otto von Habsburg-Lothringen se narodil 20. listopadu 1912 jako nejstarší syn tehdy ještě „jen“ arcivévody, ale jinak budoucího posledního rakouského císaře Karla I. a jeho ženy arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské. Po první světové válce byl z Rakouska vyhnán, aby mu nakonec uspořádali pompézní pohřeb, který měl charakter státní záležitosti. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto vydání Vltavínu budeme v našich toulkách po hranicích pokračovat. Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou. Ve druhé polovině Vltavínu si povíme o keltském zlatě na jihu Čech a o Varvažově.

Měli klasický život jako řada jiných lidí. Dny jim naplňovala hlavně práce a na rodinné chvíle jim vyjma víkendů mnoho času nezbývalo. Když jim však ke dvěma starším synům přibyla ještě malá dvojčata, rozhodli se okovy rutiny rozbít a začali plánovat, jak by se mohli ze stereotypu vymanit. Odpovědí jim byl obytňák, ve kterém vyrazili na cestu po Evropě. Původně plánovaných několik měsíců se rychle přetavilo v celý rok, které Jan Rychtařík s manželkou a čtyřmi ratolestmi strávil průzkumem Rakouska, Itálie nebo Španělska. O svých zkušenostech hovoří Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Měli klasický život jako řada jiných lidí. Dny jim naplňovala hlavně práce a na rodinné chvíle jim vyjma víkendů mnoho času nezbývalo. Když jim však ke dvěma starším synům přibyla ještě malá dvojčata, rozhodli se okovy rutiny rozbít a začali plánovat, jak by se mohli ze stereotypu vymanit. Odpovědí jim byl obytňák, ve kterém vyrazili na cestu po Evropě. Původně plánovaných několik měsíců se rychle přetavilo v celý rok, které Jan Rychtařík s manželkou a čtyřmi ratolestmi strávil průzkumem Rakouska, Itálie nebo Španělska. O svých zkušenostech hovoří Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Zpět se vrátili jako američtí špioni. Jenže je zatkli a putovali za mříže.

Proruský, ultrapravicový, lidový. Taková přízviska dávají média Herbertu Kicklovi, pravděpodobnému budoucímu kancléři Rakouska. Šéfuje straně s nacistickou minulostí. Nemá z toho někdo strach? Téma pro analytičku Kateřinu Vnoučkovou z Asociace pro mezinárodní otázky. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proruský, ultrapravicový, lidový. Taková přízviska dávají média Herbertu Kicklovi, pravděpodobnému budoucímu kancléři Rakouska. Šéfuje straně s nacistickou minulostí. Nemá z toho někdo strach? Téma pro analytičku Kateřinu Vnoučkovou z Asociace pro mezinárodní otázky. Ptá se Matěj Skalický.

Tento díl vyšel původně na našem herohero a protože už jsme dlouho nic veřejně nevydali, tak ho dáváme k dispozici všem a zadarmo.Užitečné odkazy:Kurzy AI www.swimin.aiKrmit démony - www.krmitdemony.onlineRozhovor se Sašou na infosecurity.skRozhovor s ředitelem ČRoRusko zastavilo dodávky do Rakouska, možná to ale byla akce, jak utéct z ruského vlivuFloridská vláda se hájí, že zákazy knih jsou svobodu projevuPam Bondi smetla žalobu proti Trump University, lobovala za araby, má blízko ke scientologům a její bratr hájí MuskaRFK jr. se v tomto rozhovoru přihlásil ke sponzoringu PlandemicuElon a Vivek navrhují radikální reformyProč se Musk kámoší s TrumpemMusk hýbal s algoritmem Rozdělení Google bude trvatJsme sice taky na Bluesky, ale pozor - stojí za tím cryptobrosAI Gemini řekla, ať uživatel umře, ale nebyl to Skynet (link na chat)Parasociální vazby na AI mohou končit tragickyKniha SupermacyPodpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Přibývá útoků na zaměstnance Úřadu práce. Proč se zvyšuje agresivita klientů a jak tomu chce vedení úřadu čelit? Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky plynu do Rakouska. Co to pro Rakousko znamená? Jaké zájmy sledují Spojené státy a Čína na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství v Limě?

Přibývá útoků na zaměstnance Úřadu práce. Proč se zvyšuje agresivita klientů a jak tomu chce vedení úřadu čelit? Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky plynu do Rakouska. Co to pro Rakousko znamená? Jaké zájmy sledují Spojené státy a Čína na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství v Limě?

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rakouské sněmovní volby ovládla krajně pravicová Svobodná strana Rakouska se svým předsedou, populistou Herbertem Kicklem. Svobodní a jejich protiimigrační rétorika oslovila 29 procent voličů. Kde se v rakouské politice vzal Herbert Kickl? A stane se kancléřem, nebo ho ostatní strany při vyjednávání o vládě obejdou?Host: Robert Schuster - novinář a publicista, který se dlouhodobě věnuje RakouskuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hnutí ANO, maďarská strana Fidesz a krajně pravicová strana Svobodných Rakouska zakládají novou politickou alianci Patrioti pro Evropu. Podaří se jim založit novou frakci v Evropském parlamentu? Politolog Petr Just ještě zhodnotí, jak bojuje o přežití SPD, a zaměří se i na hledání nové české eurokomisařky či eurokomisaře.

Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.