Podcasts about jejich

Smazané otevřeně rasistické a nechutné komentáře z Facebooku. Jejich autor? Podle Deníku N Filip Turek, kterého Motoristé vybrali do čela ministerstva zahraničí. Ten to ale důrazně odmítá. Téma pro autorku investigace Zdislavu Pokornou z Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

Smazané otevřeně rasistické a nechutné komentáře z Facebooku. Jejich autor? Podle Deníku N Filip Turek, kterého Motoristé vybrali do čela ministerstva zahraničí. Ten to ale důrazně odmítá. Téma pro autorku investigace Zdislavu Pokornou z Deníku N. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povolební vyjednávání ukazují, že oba klíčové hráči - prezident Petr Pavel a šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš - si vzájemně moc nedůvěřují. To může komplikovat formování nové vlády.Každý z nich má úplně jinou představu, jak postupovat. Prezident Petr Pavel si potrpí na dodržování formálních pravidel. Takže chce, aby se nejprve sešla Poslanecká sněmovna v novém složení a aby bylo známo celé složení nového kabinetu i jeho programové priority. Teprve pak je připraven jmenovat Babiše premiérem.Naopak Andrej Babiš, nabitý energií z rekordního vítězství, letí jako šinkansen a na své jmenování spěchá. Už by rád oznámil rozdělení křesel mezi ANO, SPD a Motoristy i konkrétní jména ministrů. A teprve pak by začal dávat dohromady společný vládní program.„Jsou to dva rozdílné světy, což posiluje vzájemnou nedůvěru. Prezident jako kdyby trochu pochyboval o upřímnosti Babišových plánů a bál se, že starý lišák ho chce nějak obelstít. A Babiš zas jako kdyby předem podezíral Hrad, že mu to schválně zkomplikuje. Takto to na mě působí,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Mezi tím se stupňuje tlak na strany končící vlády, aby se do vyjednávání nějak zapojily, zkusily udělat alespoň něco a nepředaly zemi jednoduše kabinetu s účastí SPD. Jejich nečinnost vadí Hradu. Vyčítá jim ji také bývalý lídr TOP 09 Miroslav Kalousek nebo i některé neziskové organizace.„Myslím, že příkopy mezi dosluhujícími vládními stranami a Babišovým ANO jsou příliš hluboké. Navíc je brzo po volbách, hlavy jsou ještě horké. Ale třeba za půl roku bych nevylučovala vznik úplně jiné vlády, třeba nějakého menšinového kabinetu ANO s podporou někoho ze současné vlády,“ tipuje Lucie Stuchlíková.Jak tohle všechno dopadne? Kolik vlád má Andrej Babiš dopředu rozjednaných? A chce Filip Turek předělat parlamentní bufet na motorest? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V liberecké Zoologické zahradě začala přestavba pavilonu pro žirafy. 113,5 milionu korun na ni daly kraj a město. Kvůli přestavbě se musely žirafy přestěhovat do jiných zahrad.

Jejich divadelní hra Privatizace, kde je Petr Kellner jednou z hlavních postav, vzbudila letos na jaře rozruch a je na měsíce dopředu vyprodaná. „Je zajímavé to vypadá, že jsme ostří kritici Petra Kelnera, ale docela často se setkáváme i s výtkami, že s ním empatizujeme,“ popisují reakce publika. Jak hra vznikala? S kým z okolí Kellnera se jim podařilo mluvit? A očekávali, že proti inscenaci podnikne PPF právní kroky? Poslechněte si doprovodný rozhovor k sérii Kellner.

Jejich vynález můžou používat kardiocentra napříč Evropou. V čem se liší oproti současným metodám? - Je Národní den epilepsie a experti dnes představí školám metodický pokyn, který má podpořit bezpečné vzdělávání dětí s epilepsií. - Čeští vědci instalovali v laboratoři americké NASA svůj přístroj. Umí vytvářet mikrometeority a ledové částečky podobné těm, které létají vesmírem. - Akademie věd pořádá novou výstavu - lidé se virtuálně přenesou například do tokamaku - zařízení jaderné fúze. Moderuje Naděžda Hávová.

Za necelé dva roky má začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Jejich cílem je – prostřednictvím cen – donutit co nejvíc domácností na přechod k čistším energiím. Vedlejším efektem je pak zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Krásný záměr v reálném životě naráží na provedení.

Tím se řídí v Simulačním centru Masarykovy univerzity. Budoucí lékaři tam trénují zákroky na modelech orgánů ještě před tím, než vstoupí na skutečný operační sál. - Co ovlivňuje stárnutí ženských pohlavních buněk? Jejich zásoby pomáhá stanovit krevní test u gynekologa. Co přesně měří? - Vytisknout si doma vesmírný satelit. I to je možné díky nové české náplni do běžných 3D tiskáren. Dokáže vytvořit věci do těch nejextrémnějších podmínek. Moderuje Ondřej Látal.

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

Za necelé dva roky má začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Jejich cílem je – prostřednictvím cen – donutit co nejvíc domácností na přechod k čistším energiím. Vedlejším efektem je pak zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Krásný záměr v reálném životě naráží na provedení. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám oceněného pedagoga Marka Bělohlávka ze Základní umělecké školy Střezina v Hradci Králové, který vystudoval výtvarnou výchovu a dějepis na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Nejprve na základní umělecké škole učil elektrickou kytaru a teď už přes 20 let inspiruje děti v oboru výtvarném.

Představíme vám oceněného pedagoga Marka Bělohlávka ze Základní umělecké školy Střezina v Hradci Králové, který vystudoval výtvarnou výchovu a dějepis na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Nejprve na základní umělecké škole učil elektrickou kytaru a teď už přes 20 let inspiruje děti v oboru výtvarném.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodinná firma Nezbedových, která se zabývá prodejem traktorů, zemědělské a komunální techniky a také sama hospodaří, vlastní sbírku, jejíž kousky zabírají opravdu hodně místa. Není divu. Sbírka čítá 40 traktorů a 250 různých zemědělských strojů.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V indickém státě Ágra dokončili 27. září 1654 stavbu mauzolea, které na věčnou památku své zesnulé manželky Mumtáz Mahal nechal vystavět císař Šahdžahán. Jejich seznámení přitom původně nevěstilo zrovna idylický vztah nebo romantickou pohádku: dívku princi zaslíbili už v dětství a princ měl podle tehdejších zvyklostí i další manželky. Na rozdíl od jiných domluvených sňatků ale v sobě oba našli zalíbení a dívka dostala od budoucího císaře jméno Mumtáz Mahal (Perla paláce).

V indickém státě Ágra dokončili 27. září 1654 stavbu mauzolea, které na věčnou památku své zesnulé manželky Mumtáz Mahal nechal vystavět císař Šahdžahán. Jejich seznámení přitom původně nevěstilo zrovna idylický vztah nebo romantickou pohádku: dívku princi zaslíbili už v dětství a princ měl podle tehdejších zvyklostí i další manželky. Na rozdíl od jiných domluvených sňatků ale v sobě oba našli zalíbení a dívka dostala od budoucího císaře jméno Mumtáz Mahal (Perla paláce).Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkumnice z agentury NMS Tereza Friedrichová a volební sázkař Michal Sirový komentují situaci před volbami z pohledu výzkumů veřejného mínění i jejich limitů. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi a také proč tentokrát váhající voliči výsledkem zřejmě výrazně nezamíchají.„Letošní volby v Česku jsou doopravdy extrémně specifické v tom, že ty preference jednotlivých stran se v těch volebních modelech vůbec, vůbec nemění,“ vysvětluje Sirový a doplňuje, že největší posuny v číslech nezpůsobily ani tak události v kampani, jako spíše samotné formování koalic a uskupení. Velká část nerozhodnutých voličů se totiž podle hostů rozhoduje mezi stranami uvnitř dvou hlavních bloků (vládního a opozičního), takže jejich finální volba sílu těchto bloků příliš neovlivní. Jejich vliv je tak již částečně promítnutý do volebních modelů. Očekávat se tak dají spíše přesuny hlasů v rámci jednotlivých bloků, například mezi stranami vládní koalice a Piráty.Celkově tak podle obou hostů žádné velké drama čekat nemáme. Ani případný propad menších stran jako Motoristé nebo Stačilo! by na celkovém výsledku mnoho nezměnil. „I kdyby se do parlamentu nedostali ani Motoristé, ani Stačilo!, stejně by to současnému vládnímu bloku nestačilo k vítězství. Hnutí ANO má nějakých plus mínus 31 %, SPD má nějakých 12 %, dohromady 43 %. Vládní strany spolu s Piráty mají aktuálně 40 nebo 41 %,“ vypočítává Michal Sirový.Jediné, co by mohlo mít ještě vliv na celkový výsledek, by byla nějaká masivní mobilizace voličů, ta je však málo pravděpodobná.

Nejvíce klientů má stacionář s Alzheimerovou chorobou. Sociální pracovnice se při práci s nimi zaměřují na zachování dovedností, podporu paměti, orientaci a soběstačnost. „Jsme jakýmsi mezičlánkem mezi pečujícími doma a pobytovými zařízeními,“ vysvětlují Markéta Málková a Alena Hanušová z Pamatováčku.

„Za minulý rok město vybralo za překročení rychlosti na úsekových měřeních přes šest milionů korun. Za ten letošní je to zatím téměř pět milionů,“ říká mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

Marek Odehnal, který působí jako privátní investiční poradce, rozlišuje dvě odlišná nastavení mysli, která zásadně ovlivňují přístup k financím i řízení firmy – podnikatelský mindset a mindset správce majetku. Podnikatel je podle něj zaměřený na růst, inovace a rychlá rozhodnutí, zatímco investor pracuje s klidem, dlouhodobou strategií a systematickým přístupem k riziku. Tento mentální posun je zásadní ve chvíli, kdy podnikatel dosáhne určitého majetku nebo finanční nezávislosti a začíná řešit, jak s tímto majetkem naložit – zda jej dál aktivně zhodnocovat, nebo přejít do udržovací fáze a začít budovat rentu. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

IBD centrum využívá biologickou léčbu, k dispozici má také různé přístroje, které dokážou zachytit i nejmenší ohnisko zánětu. Ročně projde turnovským centrem téměř pět tisíc pacientů.

V Olomouci se přemnožily nutrie, které ničí břehy řek a potoků, úrodu zahrádkářů i konkurují původním druhům. „Například hryzci vodnímu, vodním ptákům a obojživelníkům. Dále znečišťují břehy řek a potoků,“ uvedl mluvčí radnice Jan Horejš.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

Nápad postavit rozhlednu na Lucemburkově kopci v Malečově u Ústí nad Labem se objevil před více než deseti lety. Záměr sice dostal stavební povolení, ale obci Malečov se nepodařilo získat na něj dotaci. A tak vznikl spolek Malečovský rozhled, který založila skupinka tří místních patriotů. Jejich nadšení probudilo zájem desítek dalších lidí, kteří přispěchali na pomoc.

200 let ochotnického divadla v Lomnici nad Popelkou. Tak se jmenuje výstava v Městském muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou, která mapuje činnost Divadelního spolku Josefa Kajetána Tyla, druhého nejstaršího ochotnického spolku v semilském okrese a jednoho z nejstarších v Čechách.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Monika a Jakub se znají od dětství. Jejich představy o intimitě formovala konzervativní církev. Jaký byl jejich vztah k sexualitě a tělesnosti? Jak ho vnímala Monika a jak Jakub? Proč spolu vydrželi? Co je v současnosti spojuje, kolik mají dětí a jak je vychovávají? Poslouchejte další díl dokumentu Láska hory přenáší.

Čína a Indie mají dohromady skoro 3 miliardy lidí. Jejich představitelé se shodnou, že by si zasloužili silnější hlas v mezinárodní politice. A nyní uvažují, zda se jim společně nepodaří získat větší roli. Nemusí to být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucy a Selam – víc než tři miliony let staří předci lidí. Jejich kosti jsou tak vzácné, že je doteď společně nevystavovalo žádné světové muzeum mimo Etiopii. Teď jsou v Praze i se svými objeviteli, paleoantropology Donaldem Johansonem a Zerayem Alemsegedem. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přemýšleli jste někdy, jak vlastně vznikla označení gypsy nebo cikán? A odkud vlastně romové pocházejí? A jak se vyvinul jejich jazyk a kdo tvrdí, že tábor Lety nebyl pracovní tábor?

Ondřej Hnát, komerční ředitel Heureky, popisuje aktuální stav české e-commerce jako návrat k normálnímu růstu po postcovidovém propadu s výraznými rozdíly mezi segmenty i velikostmi hráčů. Zdůrazňuje potřebu strategického plánování založeného na jasné vizi, detailním auditu podnikání a realistickém přístupu k číslům. V budoucnosti očekává zásadní roli umělé inteligence, která změní nákupní chování i konkurenční prostředí, a proto je důležité udržet si přímý kontakt se zákazníkem a budovat vlastní značku. Heureka na tyto změny reaguje interní transformací, důrazem na měřitelné KPI a podporou lokálních e-shopů v konkurenčním boji se silnými zahraničními hráči. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Když několik desítek let trvá špatná politika, tak je velice těžké dát zpátečku, protože vám tady vyroste politická, mediální, akademická, ekonomická třída, která je s politikou spojena, a strašně špatně se to potom oddělává,“ říká ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Nejpregnantněji na to odpověděl Timothy Snyder, když řekl: „Jejich síla spočívá výhradně v povolnosti publika, jejich výkon probouzí sen o pasivitě.“ Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

Vrahem čistého času hry je podle Slavie kužel. Nikoli Jarda Kužel z Okresního přeboru, ale sada kuželů, rozmístěná u hřišť v roli držáků na míče namísto tradičních podavačů. Jenže skutečný čas hry v české lize úpěl i před kužely.V jednom aspektu se zatím léčba českého fotbalu vůbec nedaří. Jde o skutečný čistý čas hry v průběhu ligového utkání. V utkání tuzemské nejvyšší soutěže uvidíte totiž v průměru o 7 minut reálné hry méně nežli třeba ve francouzské Ligue 1. Celková délka utkání je přitom v zásadě stejná. A kam se tedy těch 7 minut poděje? To je jednoduché, utopí se v různých prostojích a nanicovatých časových prolukách. Na hřišti se totiž každou chvíli na někoho nebo na něco čeká. A nijak zvlášť se přitom nepospíchá.O víkendu se na sociálních sítích objevila čísla společnosti Opta, porovnávající tento jev v 10 nejsilnějších evropských ligách. Jejich výběr přitom vychází z koeficientového žebříčku zemí, sestaveného podle výsledků v evropských soutěžích UEFA. A protože jsou v něm české kluby desáté, srovnala Opta s elitou i českou Chance ligu.V tomto konkrétním ohledu, tedy při srovnávání zprůměrovaných čistých časů hry, se české barvy vskutku nemají čím pochlubit. Poslechněte si celou epizodu podcastu, v níž se Nosiči vody věnují i krizi ve Viktorii Plzeň a probírají, proč Baníku Ostrava kombinace ligy a pohárových předkol evidentně nesvědčí. A dojde i na bilanci letních přestupů Manchesteru United. ---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Mohou s prevencí rakoviny kůže pomoci aplikace využívající umělou inteligenci? „Jejich použití aplikací může vést k tomu, že pacient si nevyšetří to správné rizikové znaménko,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus dermatoložka Lucie Jarešová z kliniky DermaMedEst. „Naše SkinVision není jen aplikace. V prvé řadě je to poskytovatel zdravotní péče, klinika,“ zdůrazňuje v Pro a proti odborník na telemedicínu a zakladatel společnosti Dr. Digital Ondřej Svoboda.

S tím by ale nově měli pomoct speciální koordinátoři. Jejich úkolem bude nejen pacienta objednávat na vyšetření, a zkrátit tak čekací lhůty, ale taky třeba poskytovat základní psychologickou podporu. - Víc než stovka studentů z desítek zemí od Nového Zélandu po Mexiko zítra přijede do Olomouce. Na Letní škole slovanských studií se tam budou učit česky a poznávat českou kulturu. Jak? - Žluté letadlo zvané čmelák teď na Vysočině vypouští na pole vajíčky drobných vosiček. Ty mají zemědělcům pomoct v boji proti zavíječi kukuřičnému, který jim ničí úrodu. Moderuje Ondřej Látal.