Podcasts about sametov

Ilja Hradecký, uznávaný odborník na problematiku chudoby a bezdomovectví, se v těchto dnech dožívá osmdesáti let. Jeho životní cesta nebyla jednoduchá a musel se učit obstát sám před sebou, před lidmi a nakonec i před Bohem - možná proto hned v prvních dnech po Sametové revoluci začal pomáhat lidem, kteří potřebovali rychlou pomoc - nejprve běžencům a posléze bezdomovcům. O Božím vedení, útěše i letité mravenčí práci a službě potřebným bude vyprávět v rozhovoru s Kateřinou Hodecovou.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće. Prvního listopadu 2024 se na nádraží v Novém Sadu zřítila střecha na zrekonstruovaném železničním nádraží v Novém Sadu. Zemřelo pod ní patnáct lidí. Tato událost se stala katalyzátorem dlouhodobé frustrace srbské společnosti a vyústila v dnes už tříměsíční masové protesty proti systémové korupci a bezpráví, které desetiletí provázejí vládnoucí režim prezidenta Aleksandra Vučiće. Ačkoliv v Srbsku mají demonstrace silnou tradici, tyto protesty se od předešlých v mnohém liší. Do jejich čela se totiž postavili vysokoškolští studenti, jejichž odhodlání a zatím bezchybná strategie (ne)komunikace s vedením státu získávají sympatie napříč dosud rozdělenou společností. Podporuje je čím dál širší spektrum lidí a skupin, zatím největšího protestu v Novém Sadu se prvního února podle odhadů zúčastnilo přes 300 000 lidí. Vlna celonárodní solidarity atmosférou v mnohém připomíná českou sametovou revoluci. Bratři se svými hosty udávají celou situaci do kontextu, detailně osvětlují fungování a pozici dominantní vládnoucí Srbské pokrokové strany a jejího lídra Aleksandra Vučiće, dlouhodobou privatizaci veřejných institucí a jejich rozprodej zahraničním mocnostem, přebujelé korupční zakázky a všudypřítomný klientelismus. Uvádějí také konkrétní zájmy USA, Německa, Číny a Ruska v tomto prostoru a s tím spojené důvody Vučićovy pevné pozice v zahraničí. Pavel Trojan připomíná své zážitky z demonstrací proti Slobodanu Miloševićovi, František Šístek blíže vysvětluje nástup Aleksandra Vučiće k moci, Jakub přidává poznatky z terénu ze své aktuální cesty do Srbska a detailně popisuje zlomové momenty současného protestního hnutí, jeho fungování i hlavní cíle a požadavky. Na závěr probíhá diskuze nad možným řešením situace. Nabízely by se předčasné volby, jenže ty překvapivě nejsou cílem studentů. O co jim tedy jde především? Čím si získali takovou podporu? Můžou se stát inspirací, jak účinně bojovat proti populistům a autokratům také jinde v Evropě? A v čem je nová generace Srbů nová? Aneb konečně podcast, který probírá témata, jež jsou v Česku přehlížena. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy. Václav Klaus je přesvědčil, že transformační politika už nemůže být politikou konsenzu a kompromisu, jakou prosazovali bývalí disidenti, a že se radikální ekonomická reforma podaří jedině tehdy, bude-li vycházet z pravicové ideologie. Pravicová politika současně poskytla frustrovaným okresním OF nástroj k zúčtování s regionálními komunistickými mafiemi. Václav Klaus se tak zmocnil OF zdola, což byl vskutku husarský kousek, který nemohl podařit každému. Později se zbavil bývalých disidentů tím, že rozdělil OF a založil ODS jako disciplinovanou pravicovou stranu, která ve volbách do ČNR v roce 1992 spolu s KDS drtivě zvítězila s téměř 30 %. Občanské hnutí, kam se většina bývalých disidentů uchýlila, se do Parlamentu vůbec nedostalo.

Z hlediska prosazování hodnot svobodné a otevřené společnosti, hájení pravdy a principů demokracie nepřinesl způsob zvolení Václava Havla 29. prosince 1989 prezidentem republiky nic příliš pozitivního. Samozřejmě z hlediska praktické a reálné politiky to byl velký úspěch. Václava Havla zvolilo prezidentem republiky Federální shromáždění, jehož poslanci byli prověření straníci a lidé zcela oddaní komunistickému režimu. Volbu dojednal Marián Čalfa, sám nomenklaturní komunista, který se v rámci pokojného a vyjednaného předání moci stal v prosinci 1989 předsedou Federální vlády.Můžeme se jen domnívat, co všechno komunistickým poslancům slíbil za to, že pro disidenta Václava Havla – bývalého milionářského synka – jako prezidenta republiky zvednou ruku. Ale sametový přístup polistopadové politické reprezentace ke komunistické straně a obecně ke zločinům komunistického režimu, stejně jako úzkostlivé dodržování komunistické ústavy a teorie o nutnosti zachovat právní kontinuitu, může mít své kořeny právě zde. Na většinu pozdějších problémů s naší komunistickou minulostí jsme si zadělali právě v období jednání o předání moci mezi zástupci KSČ a OF. V atmosféře všeobecné euforie a kvůli potřebě vytvořit společnost povznášející a sjednocující příběh bylo toto vyjednané předání moci pojmenováno jako „Sametová revoluce“

Solidarita, společenská odpovědnost, angažovanost a otevřenost - to je Díky, že můžem, neziskovka plná studentů a mladých lidí kteří už přes 10 let ukazují, že svoboda a demokracie není mladé generaci lhostejná. Díky, že mužem propojují kulturu a vzdělávání. Stojí za Korzem Národním, oslavami sametové revoluce na Národní třídě, které navštíví každý rok desetitisíce lidí. Téma svobody a demokracie probouzí k diskuzi i na školách a to projekty Samet na školách nebo Akademie Díky, že můžem pro středoškoláky. Hostem je výkonná ředitelka a předsedkyně neziskové organizace Díky, že můžem, Bára Stárek.  Co obnáší organizace kulturně-vzdělávací akce Korzo Národní? Je téma Sametové revoluce stále aktuální? Jak funguje spolupráce s ostatními subjekty pořádajícími sametové oslavy? A proč je důležité otevírat téma svobody a demokracie v regionech po celé České republice?  O tom všem a mnohem víc v dnešní epizodě ArtsPodcastu! Pro detaily z nahrávání a další informace o hostech i aktuálním kulturním dění sledujte Instagram podcastu: @artspodcast Instagram Báry Stárek: @barastarek Instagram Díky, že mužem: @dikyzemuzem Web Díky, že mužem: dikyzemuzem.cz Podcast je nahráván ve studiu Mr.Wombat, pro více informací o studiu sledujte studio na Instagramu: @studio.mr.wombat

Jeden z nejžádanějších českých malířů tohoto století tvoří poslední rok v srdci italských Benátek, kde si koupil ateliér. Benátkami se nechává inspirovat, Benátky maluje a miluje - dalším hostem podcastu Host Reportéra je výtvarník Jakub Špaňhel.    „V létě bývají Benátky na hlavní turistické trase přeplněné, ale v bočních ulicích najdete pořád celkem normální život. A teď? Na konci podzimu, v zimě? To jste večer na ulici často sám, bývá to až strašidelné,“ směje se Špaňhel: „Já se ale nebojím, protože pocházím z Karviné!“ V rozhovoru vypráví, že jsou Benátky kouzelným městem přímo určeným k tomu, aby se malovaly. „Život tam je jako život v obraze. Bydlíte v uměleckém díle. Kdybych chtěl, můžu do konce života dělat už jen Benátky, nabízejí miliony motivů...“ V první části podcastu Jakub Špaňhel vtipně vzpomíná na karvinské dětství. Na to, jak vášnivě maloval od čtyř let („tehdy jsem se tomu věnoval víc než dnes!)“, jak lovil motýly a choval hroznýše i anakondu. Sametová revoluce ho zastihla coby třináctiletého kluka. „Hned jsme s mámou vyjeli na otočku do Vídně, a vzápětí do Benátek. Fascinovalo mě, že je to město, kde můžu skočit z okna baráku přímo do vody, tak jsem si to tehdy aspoň představoval - dnes vím, že je ta voda poměrně mělká a špinavá. Nicméně město mě už tehdy nadchlo, mrzela mě jediná věc. Prodávali tam na ulici nakrájený kokos, ale my byli takoví ti autobusoví turisté, co si vezou z domova svačinu a láhev na vodu. Kokos jsem si koupit nemohl, a možná o to víc mě před rokem potěšilo, když jsem si tam pořídil ten ateliér.“ Benátky má vyloženě jako pracovnu, nastálo tam pravděpodobně nikdy žít nebude. Miluje svůj skutečný domov, což je okolí vesnice Svatý Jan pod Skalou: „Tam mám na zahradě starou lípu, pod kterou rád sedím, piju kafe, a loni mi došlo, že pokud okamžitě něco nepodniknu, budu takhle spokojeně sedět pod lípou už navždy. Byla to asi poslední šance podniknout něco jinde než v Česku. Nejsem velký cestovatel, změny mi nedělají dobře, ale Benátky jsou kousek a dnes mám radost, že jsem tu energii našel. V Benátkách například denně chodívám do kostelů, mému naturelu vyhovuje středověk a baroko, jsem sto let za opicema...“ Sedmnáct benátských obrazů, které zatím ve svém novém ateliéru Jakub Špaňhel vytvořil, je až do začátku ledna k vidění na výstavě nazvané Venesia v pražské Trafo Gallery.

V hodinovém živém speciálu Celetné on Air jsme si pozvali čtyři absolventy žurnalistiky na Fakultě sociálních věd, kteří byli v době Sametové revoluce studenti a zažili ji tak z první ruky: Milana Podobského, Věru Krincvajovou, Irenu Reifovou a Radka Kubička. Probírali jsme, jaká byla výuka žurnalistiky dříve a jaká je dnes – podobně také s novinařinou samotnou. Jaký byl průběh událostí 17. listopadu 1989? Píše se dnes už konečně pravda, jak stálo na transparentu před Hollarem? A byla vůbec za minulého režimu cenzura? Živou diskuzi moderovali Jenda Novotný a Aidan Macready. Nahráváno 15. listopadu 2024 v Kavárně Na Boršově.

„Když jsem poprvé sdělil na Občanském fóru, že by Havel měl být prezidentem, tak mě skoro vyhnali. A Havel se bál, že by Olga nesouhlasila. Hlasovali jsme, a byli jsme asi jenom čtyři pro Havla, a ostatní byli proti. Neuvěřitelné,“ říká hudebník – a jedna z hlavních postav Sametové revoluce – Michael Kocáb v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 24.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Hosté ve studiu: srbský novinář a překladatel Dragoljub Matič, novinář, publicista a zástupce maďarské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny Jánoš Kokeš a zástupce bulharské menšiny, podnikatel Georgi Bečev. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Libor Kukal.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata Respektu o tom, jak se vyvíjel vztah Čechů a Slováků od Sametové revoluce a jak si dnes můžeme vzájemně pomáhat

Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český rozhlas Plzeň pozval v den 35. výročí sametové revoluce do DEPA2015 pamětníky listopadu 1989. Moderuje Stanislav Jurík.

Nastupující generace nenavazují na práci těch předchozích, ale také netvoří nic, na co by dávalo smysl navazovat generacím příštím. 18.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na výročí sametové revoluce vzpomíná i hrstka tehdejších bojovníků proti komunismu z Karvinska. V hornickém kraji bylo odvážlivců, kteří se vzepřeli totalitě, jen pár. Byl mezi nimi i muž s řeckými kořeny Apostolis Konstantinidis. V listopadových dnech zorganizoval první protestní pochod Karvinou a zakládal Občanské fórum. Teď o tom všem vypráví studentům karvinského gymnázia.

Transparenty, skandování hesel i cinkot klíči, jen studenti mladší a menší. Děti ze základní školy v Lukavci na Pelhřimovsku si na vlastní kůži vyzkoušely, jak to vypadalo před třiceti pěti lety na demonstracích za svobodu a demokracii.

Jaké tituly vycházely a kteří autoři se etablovali v raných devadesátkách? V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Zápasící Ukrajina, zpráva o stavu země a lidí, kterou dal dohromady kolektiv zpravodajů České televize. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jaké tituly vycházely a kteří autoři se etablovali v raných devadesátkách? V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Zápasící Ukrajina, zpráva o stavu země a lidí, kterou dal dohromady kolektiv zpravodajů České televize. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se časem měnil sadový okruh v plzeňském centru? K jakým úpravám došlo před sametovou revolucí, a k jakým až po ní? A jak tehdy vypadlo historické náměstí naší západočeské metropole?

Sametová revoluce přinesla svobodu a také spoustu změn. Noví politici se svou práci učili za pochodu, kulturu konečně nic neomezovalo. Své polínko do ohně tehdy přiložil i básník, textař, výtvarník a signatář Charty 77 Vít Bohumil Homolka ze Žďáru nad Sázavou.

Revolucionář a přední organizátor protestů v Karlových Varech Jiří Kotek se v rozhovoru podělil o své vzpomínky na listopad 89. Pro Kotka byla Sametová revoluce výjimečná svou historickou důležitostí i způsobem, jakým probíhala. „Přechod od totalitního režimu k demokracii probíhal bez většího násilí, což považuji za ojedinělý moment v dějinách,“ říká Kotek.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

#72 Sametové vzpomínání by Lékařská fakulta MU

Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií.„Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus.Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro.„Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány.Veřejnoprávní média se na Slovensku zásadně proměnila v létě. Vláda i přes protesty veřejnosti totiž prosadila v parlamentu nový zákon, který zrušil dnes už bývalou veřejnoprávní stanici Rozhlas a Televize Slovenska (RTVS) a nahradil je institucí s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Důvodem bylo to, že původní instituce nebyla podle vládních politiků dost objektivní. Změna umožnila personální obměnu vedení, většinu při rozhodování o novém vedení instituce přitom nově mají zástupci přímo nominovaní ministerstvem kultury.„Slovensku chybí veřejnoprávní televize už teď. A obávám se, že bude chybět stále víc. Budu rád, když se nám podaří co nejvíc z toho nahradit. Je velmi důležité, co máte v Česku, tedy Českou televizi a Český rozhlas. A myslím si, že čeští novináři i veřejnost se příliš málo obávají a starají o budoucnost vašich veřejnoprávních médií,“ říká v Mediálním cirkusu Kovačič a pokračuje:„Ještě u vás nejsou ani volby, po kterých mohou přijít silné tlaky a navzdory tomu se zdá, že už teď jsou ve vašich veřejnoprávních médiích jisté otřesy, kvůli kterým to pak veřejnoprávní televize nemusí ustát. Je důležité, aby se lidé uvnitř televize sjednotili, aby si uvědomili, jakou má vaše veřejnoprávní televize hodnotu a že o ní můžete velmi rychle přijít. Čeští diváci si to totiž neumí představit. Nezažili jste to, co my, kdy za Mečiara byla veřejnoprávní televize opravdu služkou vlády. To samozřejmě nepřijde ze dne na den, ale může se to postupně vyvinout, když si občané nedají pozor,“ varuje Kovačič.Bojovali jsme měsíce, nikdo to ale nevědělKovačič moderoval na Slovensku nejpopulárnější politickou televizní debatu Na tělo, obdobu českých Otázek Václava Moravce. Na obrazovce TV Markíza, která patří české skupině PPF, ale skončil v červnu poté, co v posledním vysílání své debaty v živém vysílání popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských médií.„Vůbec toho nelituju. Ono to bylo totiž vyvrcholením toho, kdy jsme měsíce a měsíce bojovali interně, nikdo o tom ale nevěděl. My jsme roky, já jsem tam byl 16 let, budovali zpravodajství a Markízu, která byla do velké míry náhradou za veřejnoprávní televizi. Naše zpravodajství bylo nejsledovanější, nejcitovanější a nejvýznamnější a nám šlo o to, abychym tohle zachovali,“ popisuje Kovačič, za kterého se také postavila velká část dalších novinářů Markízy. Redakce si nakonec na vedení televize vyjednala písemný příslib, že vedení nebude zasahovat do zpravodajství. I tak je ale situace ve vlivné soukromé televizi opět napjatá: „Teď je pod tlakem můj kolega Viktor Vincze, který je moderátor zpravodajství, moderátor Let's dance (slovenská obdoba Star Dance), který je novým předsedou odborů. Nevíme, co se tam stane. Například mu hrozili tím, že vůči němu můžou zakročit. Kvůli tomu, že jsme měli Live Stream na Instagramu o amerických volbách. To je úplná banalita, která se běžně dělá. Jenže oni poslali bulváru odpověď, že je to porušení zákoníku práce. Dopředu mu o tom přitom nic neřekli a nezakazovali mu to. Takže se tam dějí velmi zvláštní věci,“ upozorňuje Kovačič.Pro Fica jsem záchodový pavoukSlovenští novináři ze seriózních médií jsou dlouhodobě pod velkým tlakem. Premiér Robert Fico novináře opakovaně kritizuje, naposledy je nazval třeba krvelačnými bastardy. Kromě změn slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu prosazuje i další opatření, která by na novináře a jejich práci mohla výrazně dopadnout. Ostatně mimo jiné média a jejich tlak viní z toho, že vyvolávají nálady, které na Slovensku vyvrcholily v květnu atentátem právě na Fica.„Jsem na takové útoky zvyklý. Před deseti či dvanácti lety mě Fico nazval záchodovým pavoukem, takže to pro mě není nic nového. Snažíme se si od toho držet odstup, když to ale přesáhne nějakou míru, je třeba se tomu bránit. Když začaly zásahy ve vysílání TV Markíza, tak se začalo razit i to, že se na tyhle útoky vlastně nemá reagovat. Televize tak přestala své novináře bránit, nezastala se jich. A to je pak mnohem těžší dělat svoji práci, když za vámi nestojí vedení,“ popisuje složitou slovenskou mediální realitu Kovačič.Fico zakázal hned po svém nástupu části médií vstup na Úřad vlády, velká část vládních politiků pak prioritně komunikuje s alternativními médii.„Když v něčem žijete roky, tak se s tím naučíte žít. Je ale podstatné, aby to nepřesahovalo ty červené čáry, které ale mám pocit, že se stále posouvají. Uvidíme, jakým způsobem se bude chovat třeba Slovenská informační služba, jaké různé tlaky budou vyvíjené. Já už jsem zažil například za té předcházející vlády Roberta Fica, že jsem byl lustrovaný a policista, který mě lustroval, sestavoval třeba i pavouka celé mé rodiny, a to bylo opravdu nepříjemné. Pak mi řekl, že to bylo na příkaz tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a ten samý Tibor Gašpar je dnes místopředseda parlamentu za SMER a jeho syn je dnes šéfem Slovenské informační služby. Takže uvidíme, co se všechno bude dít, uvidíme, jakým směrem se vláda vydá. A jsem velmi rád, že je to pod velkým drobnohledem Evropské unie a například Věra Jourová jako eurokomisařka se o to velmi zajímá a sleduje to pozorně.“Vyhrocená atmosféra na Slovensku vedla před pár dny mimo jiné i k útoku na investigativní reporérku Markízy Kristínu Kövešovou v osadě Farárska v Trnavě. Novinářka skončila po surovém útoku v nemocnici se zlomeným nosem, otřesem mozku a naraženou páteří.„Je to nechutné. Speciálně vůči ženám. Atmosféra se zhoršuje. Jsem zvědavý, kam to povede a jako z toho ven. A myslím si, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom to zastavili,“ popisuje Kovačič. S útoky veřejnosti má ostatně zkušenosti i jeho žena, novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se kvůli nim zhruba před rokem stáhla z veřejného postoru.Možná i proto na závěr rozhovoru pro Mediální cirkus jako vzkaz po česká média i veřejnost Kovačič říká: „Velmi vám držím palce, aby jste tu kvalitu, kterou tady máte, udrželi. Bylo by dobré, kdyby si občané, nejen novináři, uvědomili, že opravdu některá velká média, která tu máte, vůbec nejsou samozřejmost a že padají jako hrušky v mnoha zemích a že je třeba na to myslet dřív, než bude pozdě.“Jak je na Slovensku těžké startovat nový mediální projekt? O čem svědčí obrovská podpora nového projektu Michala Kovačiče? A může se tlak na slovenská média ještě stupňovat? --Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními...

Blíží se 17. listopad, kdy budeme slavit 35 let od výročí Sametové revoluce, proto jsme díl Studovny tematicky zaměřili na výuku moderních dějin. Jak předávat témata z dějin poutavě nám přiblíží historik a profesor Michal Stehlík, kterého můžete znát také z podcastu Přepište dějiny.

Moderuje Radim Jehlík

Jan Hadrava, bývalý mluvčí Občanského fóra v Sokolově, dlouholetý starosta Lokte a bývalý senátor, se ohlíží za událostmi Sametové revoluce a změnami, které následovaly. Listopad 1989 byla pro něj „slavnost“ a okamžik zásadního obratu. „Všichni si uvědomovali, že dochází k obrovské změně, která přinese lepší společnost,“ vzpomíná bývalý politik.

Tehdy studoval v Plzni, později se stal redaktorem plzeňského regionálního vysílání a v současné době působí jako redaktor domácí zpravodajství Radiožurnálu.

Jan Hadrava, bývalý mluvčí Občanského fóra v Sokolově, dlouholetý starosta Lokte a bývalý senátor, se ohlíží za událostmi Sametové revoluce a změnami, které následovaly. Listopad 1989 byla pro něj „slavnost“ a okamžik zásadního obratu. „Všichni si uvědomovali, že dochází k obrovské změně, která přinese lepší společnost,“ vzpomíná bývalý politik.

Tehdy studoval v Plzni, později se stal redaktorem plzeňského regionálního vysílání a v současné době působí jako redaktor domácí zpravodajství Radiožurnálu.

Moderuje Radim JehlíkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Hadrava, bývalý mluvčí Občanského fóra v Sokolově, dlouholetý starosta Lokte a bývalý senátor, se ohlíží za událostmi Sametové revoluce a změnami, které následovaly. Listopad 1989 byla pro něj „slavnost“ a okamžik zásadního obratu. „Všichni si uvědomovali, že dochází k obrovské změně, která přinese lepší společnost,“ vzpomíná bývalý politik.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tehdy studoval v Plzni, později se stal redaktorem plzeňského regionálního vysílání a v současné době působí jako redaktor domácí zpravodajství Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Radim Jehlík

Jaroslav Pustina prožil většinu života ve Věcově na Žďársku. Dnes v domě s pečovatelskou službou v Jihlavě vzpomíná, a své vzpomínky i sepisuje do sešitů. Byl vždy velký sportovec. Běhal, hrál fotbal, hokej a velice rád jezdil na kole. Když se po 17. listopadu 1989 otevřely hranice, dostal nápad, že hned na jaře vyrazí na výlet.

Příběh jeho loga Občanského fóra je pro něj dávno otřepanou historkou. I to, že vzniklo rychle a jako vtip. Specializuje se na ně dodnes a vytvořil mnoho těch notoricky známých. „Nejlepší je logo, které okamžitě identifikujete,“ říká ve Vizitce. Jaký je příběh Lennonovy zdi před revolucí i po ní? A jak vnímá současný veřejný prostor? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

Odkaz na celý díl Na oslavu vzniku samostatného Československa jsme pozvali jediného nepolitika mezi nejvyššími ústavními činiteli, předsedu Ústavního soudu, Josefa Baxu. V politickém boji se často soupeři osočují, že jeden nebo druhý je ohrožení demokracie. Byli jsme od Sametové revoluce v situaci, kdy byla demokracie ohrožena? Jaká je přiměřená délka soudního procesu? Jak funguje Česko? Právo bude v následujících letech řešit fundamentální otázky o svobodě projevu, ochraně soukromí, umělé inteligenci nebo třeba životním prostředí. Odpověď na ultimátní otázku, zda je svět složitý, protože právo je složité nebo naopak, jsme ale nenašli. PS. Slyšeli jste už lepší definici podzimu? Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Jindřich Štreit je dokumentární fotograf, který se proslavil černobílými snímky z vesnického prostředí. Nový dokument o jeho životě se věnuje vztahu Štreita a lidí, které fotí. V dokumentu se například potká se ženou, který nafotil před desítkami let. „Říkal jsem si, že po Sametové revoluci se znovu pustím do fotografování, ale nebyl jsem schopen nic nafotit,“ popisuje fotograf ve snímku. Štreit je oblíbenou postavou dokumentů i díky tomu, že se proslavil i v zahraničí.

Skalpel, prosím, Sametoví vrazi či trilogie Jan Hus. Režisér Jiří Svoboda často obsazuje silné herecké osobnosti. Spolupracoval s hereckými bardy jako Radoslav Brzobohatý nebo Jana Brejchová.

Skalpel, prosím, Sametoví vrazi či trilogie Jan Hus. Režisér Jiří Svoboda často obsazuje silné herecké osobnosti. Spolupracoval s hereckými bardy jako Radoslav Brzobohatý nebo Jana Brejchová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Za svoji knihu Svědectví o životě v KLDR získala ocenění Magnesia Litera, psaní pro ni ale není ničím, čím by podmiňovala svou existenci. Spíš naopak, když nepíše, je jí dobře. Citově nezahořela ani pro studium koreanistiky, přestože je první Češkou, které po Sametové revoluci povolil Kimův režim studovat na univerzitě v Pchjongjangu, a jedinou ženou na světě, kterou tam pustil dvakrát. Zpětně se tomu dost diví, protože než poznala severokorejský výslech, vysloveně dráždila soudruhy bosou nohou a v bláhovém přesvědčení, že s pasem demokratické země se jí nemůže nic stát, porušovala kdeco. Pak už byla mnohem opatrnější a dnes by ji tenhle propagandistický výlet za hranice jedné z nejuzavřenějších zemí světa pravděpodobně vyšel na 10 až 15 let vězení, protože to, co dělá, definuje severokorejský zákoník jako špionáž. Než se stala nepohodlnou, přála si být japanoložkou, na obor se ale nedostala. Taky nechtěla nová a větší prsa, ale rozsáhlý nádor se jí o ně postaral a ona se dva roky vyrovnávala s posttraumatickým syndromem označovaným jako Frankenstein body. A stejně neplánované bylo i její mateřství, ke kterému ji přemluvil expřítel, aby jí během těhotenství posílal zprávy, že jí vyřízne dítě z břicha, a šest let se s ní soudil o alimenty, zatímco se stala milující matkou samoživitelkou. Nejen to je Nina Špitálníková, která toho o sobě i o životě v Severní Koreji prozrazuje daleko víc. Třeba příznačnou historku o tom, jak se Kim Čong-un snaží navázat na kult osobnosti svého dědy Kim Ir-sena a ve svém nedávném proslovu vyzýval ženy, aby víc rodily, což ho přivedlo až k slzám nad prázdnými dělohami soudružek. Problém byl v tom, že v auditoriu byly soudružky 60+, jejichž dělohy už naplněny rozhodně nebudou, takže si všichni akorát svorně pobrečeli. Ne všechny historky a svědectví jsou ale takhle komické. Ostatně poslechněte si sami.

Hosté: Olga Storoževa, ruská aktivistka, členka Memorialu Česká republika, studentka FF UK, Aliaksandr Parshankou, doktorand FF UK, aktivista spolku Bělaruské studentstvo ČR, člen Koordinační rady svobodného Běloruska, Lan Chu Dinh, podnikatel, člen vietnamského občanského sdružení Van Lang. Moderuje Libor Kukal. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal.