Podcasts about sametov

Socioložka a projektová manažerka Akademie Díky, že můžem Dorotea Mejstříková v podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové mluví o přínosu práce s mladými lidmi - zvlášť s těmi ze znevýhodněných regionů a rodin. Je podle ní nutné v nich probouzet odhodlání nebát se ozvat a zkoušet něco změnit. Jak vypadá veřejný dialog v Česku a plánuje Dorotea vstup do politiky? Co prozradila o debatách s otcem, studentským vůdcem Sametové revoluce Martinem Mejstříkem, a bojí se o svobodu slova?——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Narodil se 10. února 1929 a jako nemluvně ho na klíně houpal spisovatel Karel Čapek. Když vyrostl, pracoval jako reklamní textař a natočil třeba slavné předscény na propagaci margarínu s Janem Werichem a Miroslavem Horníčkem. V Československém rozhlasu zase sametovým hlasem uváděl dobrá a ještě lepší jitra. Psal pro děti i pro opery, ale i o své vášni k fotbalové Spartě nebo k „chalupničení“. Učil umění radovat se z drobných krás a poezie každodennosti.

Narodil se 10. února 1929 a jako nemluvně ho na klíně houpal spisovatel Karel Čapek. Když vyrostl, pracoval jako reklamní textař a natočil třeba slavné předscény na propagaci margarínu s Janem Werichem a Miroslavem Horníčkem. V Československém rozhlasu zase sametovým hlasem uváděl dobrá a ještě lepší jitra. Psal pro děti i pro opery, ale i o své vášni k fotbalové Spartě nebo k „chalupničení“. Učil umění radovat se z drobných krás a poezie každodennosti.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den boje za svobodu a demokracii si zapálením svíček, divadelními vystoupeními nebo koncerty v pondělí 17. listopadu připomněly tisíce lidí po celé republice. V Českých Budějovicích se obyvatelé tradičně sešli u Jihočeského divadla. V průvodu na náměstí pak vyrazili pamětníci revolučních událostí i ti, kteří v roce 1989 nebyli ještě na světě.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho nová kniha Léta sametová vrací čtenáře o 36 let zpátky, ale tentokrát mnohem radostněji, než by se mohlo zdát. „Po trilogii Sudetský dům, která byla dost náročná, jsem zatoužil po něčem veselém. A protože jsem obklopený spoustou zajímavých lidí, a to i v rodině, začal jsem vytahovat staré historky a skládat je do příběhu,“ vypráví v Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou. Toužil prý psát o obyčejných lidech, protože právě ti tvoří většinu z nás.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Sametová revoluce v listopadu 1989 se stala nejzásadnější událostí našich moderních dějin. Po 41 letech totalitní vlády komunistů se Československo stalo svobodnou a demokratickou zemí. Jak probíhala revoluce v hlavním městě, je všeobecně známo. Jak ale listopadové události prožívala severní Morava a Slezsko, to už se ví méně. Sametová revoluce v našem kraji, to je téma pro historika a středoškolského pedagoga Petra Šimíčka.

Rozhovor se zahraničním reportérem a šéfredaktorem Voxpotu Vojtěchem Boháčem proběhl v Letovicích v rámci oslav 36. výročí Sametové revoluce v předvečer státního svátku. S Vojtou jsme probrali nejen českou zahraniční politiku a její předpokládaný vývoj po volbách, ale také Vojtovu cestu k novinařině a to, jak vnímá odkaz a oslavy 17. listopadu. Za pozvání do Letovic děkujeme místnímu spolku Paleta.

Od sametové revoluce uplyne už 36 let. U příležitosti tohoto výročí jsme si do pořadu Dopoledne pod Ještědem pozvali zajímavé hosty. O tom, co znamenal 17. listopad pro jilemnické skauty, nám bude vyprávět autor oblíbené knížky o skautech Tábor pod Modrou hvězdou Mirko Juna, přijdou i manželé Chválovi, kteří v Liberci založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny, historik umění Oldřich Palata nám připomene, jaké pozdvižení vyvolala Sametová revoluce v Severočeském muzeu v Liberci a starosta Soběslavic Radko Rys nás zavede mezi členy JZD, kteří návrat demokracie do naší země také podpořili.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Role církví v Československu v roce 1989 byla významná, i když komplikovaná a různorodá. Jak se od té doby posunula? Jak se posunulo očekávání od ní? V debatě Vertikály se na události kolem Sametové revoluce podíváme očima dvou generecí – Aloise Křišťana, kněze, kterému bylo na podzim roku 89 kristových 33 let a Matěje Senfta, spisovatele a religionistu, který na svět přišel až 10 let po listopadových událostech. Moderuje Naděžda Hávová.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před 36 lety brutálně zasáhla komunistická policie proti studentům na Národní třídě v Praze a začala Sametová revoluce.

Role církví v Československu v roce 1989 byla významná, i když komplikovaná a různorodá. Jak se od té doby posunula? Jak se posunulo očekávání od ní? V debatě Vertikály se na události kolem Sametové revoluce podíváme očima dvou generecí – Aloise Křišťana, kněze, kterému bylo na podzim roku 89 kristových 33 let a Matěje Senfta, spisovatele a religionistu, který na svět přišel až 10 let po listopadových událostech. Moderuje Naděžda Hávová.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhlasovém vysílání nachází pole působnosti řada obdarování. Výraznou složkou je hudba. 35. výročí Rádia 7, resp. samostatné redakce Trans World Radia, připomínala v uplynulých týdnech série portrétů alespoň některých osobností, které stály v začátcích této práce. Závěrečný díl patří manželům Ivě a Lubošovi Hlavsovým. Jak vzpomínají na tajné natáčení hudební produkce? Kam se jejich kroky ubíraly po Sametové revoluci? Jak se dostali k natáčení filmů? Vypráví v rozhovoru s Kateřinou Hodecovou, který byl natočen před deseti lety.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Rizoto je český název pro typicky italský pokrm z rýže zvaný risotto. Podle tradičního receptu by se mělo připravovat z rýže vařené ve vývaru, která se doplňuje máslem a cibulí. Díky tomu se všechny chutě krásně propojí a jídlo získá typickou krémovou konzistenci.

„Vyzbrojovali jsme rebely zbraněmi, a přitom nám muselo být velmi brzy jasné, kdo jsou oponenti Asada, že to nejsou nějací demokraté, kteří převezmou moc. Že to není jako Sametová revoluce v Československu, to nám muselo být jasné, a přesto jsme naprosto bezmyšlenkovitě pokračovali v naplnění našeho cíle,“ říká bývalá velvyslankyně v Damašku, paní Eva Filipi v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Ilja Hradecký, uznávaný odborník na problematiku chudoby a bezdomovectví, se v těchto dnech dožívá osmdesáti let. Jeho životní cesta nebyla jednoduchá a musel se učit obstát sám před sebou, před lidmi a nakonec i před Bohem - možná proto hned v prvních dnech po Sametové revoluci začal pomáhat lidem, kteří potřebovali rychlou pomoc - nejprve běžencům a posléze bezdomovcům. O Božím vedení, útěše i letité mravenčí práci a službě potřebným bude vyprávět v rozhovoru s Kateřinou Hodecovou.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

„Když jsem poprvé sdělil na Občanském fóru, že by Havel měl být prezidentem, tak mě skoro vyhnali. A Havel se bál, že by Olga nesouhlasila. Hlasovali jsme, a byli jsme asi jenom čtyři pro Havla, a ostatní byli proti. Neuvěřitelné,“ říká hudebník – a jedna z hlavních postav Sametové revoluce – Michael Kocáb v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 24.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Debata Respektu o tom, jak se vyvíjel vztah Čechů a Slováků od Sametové revoluce a jak si dnes můžeme vzájemně pomáhat

Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií. „Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus. Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro. „Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány. ---Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nastupující generace nenavazují na práci těch předchozích, ale také netvoří nic, na co by dávalo smysl navazovat generacím příštím. 18.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Český rozhlas Plzeň pozval v den 35. výročí sametové revoluce do DEPA2015 pamětníky listopadu 1989. Moderuje Stanislav Jurík.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Michal Stehlík, Paulína Tabery a Michael Kocáb. Moderuje Zita Senková. Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě v Praze.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké tituly vycházely a kteří autoři se etablovali v raných devadesátkách? V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Zápasící Ukrajina, zpráva o stavu země a lidí, kterou dal dohromady kolektiv zpravodajů České televize. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jak se časem měnil sadový okruh v plzeňském centru? K jakým úpravám došlo před sametovou revolucí, a k jakým až po ní? A jak tehdy vypadlo historické náměstí naší západočeské metropole?

Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií.„Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus.Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro.„Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány.Veřejnoprávní média se na Slovensku zásadně proměnila v létě. Vláda i přes protesty veřejnosti totiž prosadila v parlamentu nový zákon, který zrušil dnes už bývalou veřejnoprávní stanici Rozhlas a Televize Slovenska (RTVS) a nahradil je institucí s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Důvodem bylo to, že původní instituce nebyla podle vládních politiků dost objektivní. Změna umožnila personální obměnu vedení, většinu při rozhodování o novém vedení instituce přitom nově mají zástupci přímo nominovaní ministerstvem kultury.„Slovensku chybí veřejnoprávní televize už teď. A obávám se, že bude chybět stále víc. Budu rád, když se nám podaří co nejvíc z toho nahradit. Je velmi důležité, co máte v Česku, tedy Českou televizi a Český rozhlas. A myslím si, že čeští novináři i veřejnost se příliš málo obávají a starají o budoucnost vašich veřejnoprávních médií,“ říká v Mediálním cirkusu Kovačič a pokračuje:„Ještě u vás nejsou ani volby, po kterých mohou přijít silné tlaky a navzdory tomu se zdá, že už teď jsou ve vašich veřejnoprávních médiích jisté otřesy, kvůli kterým to pak veřejnoprávní televize nemusí ustát. Je důležité, aby se lidé uvnitř televize sjednotili, aby si uvědomili, jakou má vaše veřejnoprávní televize hodnotu a že o ní můžete velmi rychle přijít. Čeští diváci si to totiž neumí představit. Nezažili jste to, co my, kdy za Mečiara byla veřejnoprávní televize opravdu služkou vlády. To samozřejmě nepřijde ze dne na den, ale může se to postupně vyvinout, když si občané nedají pozor,“ varuje Kovačič.Bojovali jsme měsíce, nikdo to ale nevědělKovačič moderoval na Slovensku nejpopulárnější politickou televizní debatu Na tělo, obdobu českých Otázek Václava Moravce. Na obrazovce TV Markíza, která patří české skupině PPF, ale skončil v červnu poté, co v posledním vysílání své debaty v živém vysílání popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských médií.„Vůbec toho nelituju. Ono to bylo totiž vyvrcholením toho, kdy jsme měsíce a měsíce bojovali interně, nikdo o tom ale nevěděl. My jsme roky, já jsem tam byl 16 let, budovali zpravodajství a Markízu, která byla do velké míry náhradou za veřejnoprávní televizi. Naše zpravodajství bylo nejsledovanější, nejcitovanější a nejvýznamnější a nám šlo o to, abychym tohle zachovali,“ popisuje Kovačič, za kterého se také postavila velká část dalších novinářů Markízy. Redakce si nakonec na vedení televize vyjednala písemný příslib, že vedení nebude zasahovat do zpravodajství. I tak je ale situace ve vlivné soukromé televizi opět napjatá: „Teď je pod tlakem můj kolega Viktor Vincze, který je moderátor zpravodajství, moderátor Let's dance (slovenská obdoba Star Dance), který je novým předsedou odborů. Nevíme, co se tam stane. Například mu hrozili tím, že vůči němu můžou zakročit. Kvůli tomu, že jsme měli Live Stream na Instagramu o amerických volbách. To je úplná banalita, která se běžně dělá. Jenže oni poslali bulváru odpověď, že je to porušení zákoníku práce. Dopředu mu o tom přitom nic neřekli a nezakazovali mu to. Takže se tam dějí velmi zvláštní věci,“ upozorňuje Kovačič.Pro Fica jsem záchodový pavoukSlovenští novináři ze seriózních médií jsou dlouhodobě pod velkým tlakem. Premiér Robert Fico novináře opakovaně kritizuje, naposledy je nazval třeba krvelačnými bastardy. Kromě změn slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu prosazuje i další opatření, která by na novináře a jejich práci mohla výrazně dopadnout. Ostatně mimo jiné média a jejich tlak viní z toho, že vyvolávají nálady, které na Slovensku vyvrcholily v květnu atentátem právě na Fica.„Jsem na takové útoky zvyklý. Před deseti či dvanácti lety mě Fico nazval záchodovým pavoukem, takže to pro mě není nic nového. Snažíme se si od toho držet odstup, když to ale přesáhne nějakou míru, je třeba se tomu bránit. Když začaly zásahy ve vysílání TV Markíza, tak se začalo razit i to, že se na tyhle útoky vlastně nemá reagovat. Televize tak přestala své novináře bránit, nezastala se jich. A to je pak mnohem těžší dělat svoji práci, když za vámi nestojí vedení,“ popisuje složitou slovenskou mediální realitu Kovačič.Fico zakázal hned po svém nástupu části médií vstup na Úřad vlády, velká část vládních politiků pak prioritně komunikuje s alternativními médii.„Když v něčem žijete roky, tak se s tím naučíte žít. Je ale podstatné, aby to nepřesahovalo ty červené čáry, které ale mám pocit, že se stále posouvají. Uvidíme, jakým způsobem se bude chovat třeba Slovenská informační služba, jaké různé tlaky budou vyvíjené. Já už jsem zažil například za té předcházející vlády Roberta Fica, že jsem byl lustrovaný a policista, který mě lustroval, sestavoval třeba i pavouka celé mé rodiny, a to bylo opravdu nepříjemné. Pak mi řekl, že to bylo na příkaz tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a ten samý Tibor Gašpar je dnes místopředseda parlamentu za SMER a jeho syn je dnes šéfem Slovenské informační služby. Takže uvidíme, co se všechno bude dít, uvidíme, jakým směrem se vláda vydá. A jsem velmi rád, že je to pod velkým drobnohledem Evropské unie a například Věra Jourová jako eurokomisařka se o to velmi zajímá a sleduje to pozorně.“Vyhrocená atmosféra na Slovensku vedla před pár dny mimo jiné i k útoku na investigativní reporérku Markízy Kristínu Kövešovou v osadě Farárska v Trnavě. Novinářka skončila po surovém útoku v nemocnici se zlomeným nosem, otřesem mozku a naraženou páteří.„Je to nechutné. Speciálně vůči ženám. Atmosféra se zhoršuje. Jsem zvědavý, kam to povede a jako z toho ven. A myslím si, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom to zastavili,“ popisuje Kovačič. S útoky veřejnosti má ostatně zkušenosti i jeho žena, novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se kvůli nim zhruba před rokem stáhla z veřejného postoru.Možná i proto na závěr rozhovoru pro Mediální cirkus jako vzkaz po česká média i veřejnost Kovačič říká: „Velmi vám držím palce, aby jste tu kvalitu, kterou tady máte, udrželi. Bylo by dobré, kdyby si občané, nejen novináři, uvědomili, že opravdu některá velká média, která tu máte, vůbec nejsou samozřejmost a že padají jako hrušky v mnoha zemích a že je třeba na to myslet dřív, než bude pozdě.“Jak je na Slovensku těžké startovat nový mediální projekt? O čem svědčí obrovská podpora nového projektu Michala Kovačiče? A může se tlak na slovenská média ještě stupňovat? --Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními...

Blíží se 17. listopad, kdy budeme slavit 35 let od výročí Sametové revoluce, proto jsme díl Studovny tematicky zaměřili na výuku moderních dějin. Jak předávat témata z dějin poutavě nám přiblíží historik a profesor Michal Stehlík, kterého můžete znát také z podcastu Přepište dějiny.

Moderuje Radim Jehlík

Jan Hadrava, bývalý mluvčí Občanského fóra v Sokolově, dlouholetý starosta Lokte a bývalý senátor, se ohlíží za událostmi Sametové revoluce a změnami, které následovaly. Listopad 1989 byla pro něj „slavnost“ a okamžik zásadního obratu. „Všichni si uvědomovali, že dochází k obrovské změně, která přinese lepší společnost,“ vzpomíná bývalý politik.

Tehdy studoval v Plzni, později se stal redaktorem plzeňského regionálního vysílání a v současné době působí jako redaktor domácí zpravodajství Radiožurnálu.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

Odkaz na celý díl Na oslavu vzniku samostatného Československa jsme pozvali jediného nepolitika mezi nejvyššími ústavními činiteli, předsedu Ústavního soudu, Josefa Baxu. V politickém boji se často soupeři osočují, že jeden nebo druhý je ohrožení demokracie. Byli jsme od Sametové revoluce v situaci, kdy byla demokracie ohrožena? Jaká je přiměřená délka soudního procesu? Jak funguje Česko? Právo bude v následujících letech řešit fundamentální otázky o svobodě projevu, ochraně soukromí, umělé inteligenci nebo třeba životním prostředí. Odpověď na ultimátní otázku, zda je svět složitý, protože právo je složité nebo naopak, jsme ale nenašli. PS. Slyšeli jste už lepší definici podzimu? Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Jindřich Štreit je dokumentární fotograf, který se proslavil černobílými snímky z vesnického prostředí. Nový dokument o jeho životě se věnuje vztahu Štreita a lidí, které fotí. V dokumentu se například potká se ženou, který nafotil před desítkami let. „Říkal jsem si, že po Sametové revoluci se znovu pustím do fotografování, ale nebyl jsem schopen nic nafotit,“ popisuje fotograf ve snímku. Štreit je oblíbenou postavou dokumentů i díky tomu, že se proslavil i v zahraničí.

Skalpel, prosím, Sametoví vrazi či trilogie Jan Hus. Režisér Jiří Svoboda často obsazuje silné herecké osobnosti. Spolupracoval s hereckými bardy jako Radoslav Brzobohatý nebo Jana Brejchová.

Skalpel, prosím, Sametoví vrazi či trilogie Jan Hus. Režisér Jiří Svoboda často obsazuje silné herecké osobnosti. Spolupracoval s hereckými bardy jako Radoslav Brzobohatý nebo Jana Brejchová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Za svoji knihu Svědectví o životě v KLDR získala ocenění Magnesia Litera, psaní pro ni ale není ničím, čím by podmiňovala svou existenci. Spíš naopak, když nepíše, je jí dobře. Citově nezahořela ani pro studium koreanistiky, přestože je první Češkou, které po Sametové revoluci povolil Kimův režim studovat na univerzitě v Pchjongjangu, a jedinou ženou na světě, kterou tam pustil dvakrát. Zpětně se tomu dost diví, protože než poznala severokorejský výslech, vysloveně dráždila soudruhy bosou nohou a v bláhovém přesvědčení, že s pasem demokratické země se jí nemůže nic stát, porušovala kdeco. Pak už byla mnohem opatrnější a dnes by ji tenhle propagandistický výlet za hranice jedné z nejuzavřenějších zemí světa pravděpodobně vyšel na 10 až 15 let vězení, protože to, co dělá, definuje severokorejský zákoník jako špionáž. Než se stala nepohodlnou, přála si být japanoložkou, na obor se ale nedostala. Taky nechtěla nová a větší prsa, ale rozsáhlý nádor se jí o ně postaral a ona se dva roky vyrovnávala s posttraumatickým syndromem označovaným jako Frankenstein body. A stejně neplánované bylo i její mateřství, ke kterému ji přemluvil expřítel, aby jí během těhotenství posílal zprávy, že jí vyřízne dítě z břicha, a šest let se s ní soudil o alimenty, zatímco se stala milující matkou samoživitelkou. Nejen to je Nina Špitálníková, která toho o sobě i o životě v Severní Koreji prozrazuje daleko víc. Třeba příznačnou historku o tom, jak se Kim Čong-un snaží navázat na kult osobnosti svého dědy Kim Ir-sena a ve svém nedávném proslovu vyzýval ženy, aby víc rodily, což ho přivedlo až k slzám nad prázdnými dělohami soudružek. Problém byl v tom, že v auditoriu byly soudružky 60+, jejichž dělohy už naplněny rozhodně nebudou, takže si všichni akorát svorně pobrečeli. Ne všechny historky a svědectví jsou ale takhle komické. Ostatně poslechněte si sami.

Celý rozhovor včetně BONUSU najdete na https://herohero.co/petrhorkyRoman Hassman je patrně nejúspěšnější český obchodník v Amway systému. Kromě toho vybudoval celou řadu úspěšných firem - a hlavně celou řadu fungujících pracovních kolektivů. V devadesátých letech odjel do USA, kde se začal živit jako učitel tance…než dostal lekci, které mu bylo třeba. Postavil se na vlastní nohy, aby se pak vrátil do ČR a rozjel vlastní byznys. Poslechněte si příběh tohoto muže v nebývale otevřeném a osobním rozhovoru na Hausbotu Petra Horkého. Nechte se inspirovat!00:00 Učím se nebýt v pozadí.04:22 Podnikatelé mají pořád špatnou pověst.10:40 Sametová revoluce na pohodičku.15:20 Do Ameriky jsem utekl ze strachu.18:30 Bez zpáteční letenky, bez znalosti angličtiny a bez peněz.22:18 Po třech letech v US se chovám jako komunista!26:21 Změním to!30:26 Jaký je důkaz, že jsem svobodný člověk?Zbytek rozhovoru v celkové délce 1 hodina a 8 minut obsahuje navíc tyto kapitoly a 9,5 minutový bonus:36:55 Pro co dalšího jsem si přijel do Ameriky.43:54 Češi jsou “něcojisti”.49:30 Seznam 101 snů a cílů.01:06:08 BONUS: Recept, jak zůstat psychicky silný.Kamera: Martin KosturaStřih: Jana HorkáSupport the show

Hosté: Olga Storoževa, ruská aktivistka, členka Memorialu Česká republika, studentka FF UK, Aliaksandr Parshankou, doktorand FF UK, aktivista spolku Bělaruské studentstvo ČR, člen Koordinační rady svobodného Běloruska, Lan Chu Dinh, podnikatel, člen vietnamského občanského sdružení Van Lang. Moderuje Libor Kukal. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal.

Česko si připomnělo 34 let od listopadové revoluce. V pátek se tradičně slavilo na pražské Národní třídě, kde 17. listopadu 1989 ozbrojené složky zbily účastníky poklidného protestu za svobodu a demokracii. Jak na tyto chvíle po letech vzpomínají dvě účastnice tehdejší demonstrace? Bály se o život? A co se pro ně po listopadových událostech změnilo? Přinášíme záznam z živého natáčení podcastu 5:59 přímo na Národní třídě.Host: Klára Jirovcová Pospíšilová, Věra Krincvajová - účastnice protestu, který se 17. listopadu 1989 konal na Národní třídě Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter) a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pamatuju se na to, jako by to bylo včera. Tak to asi bývá u obzvlášť významných událostí. Byl listopad 1989 a já jsem se zrovna v malé vesničce v jižním Ontariu, v pohodlné chatě, kterou mi laskavě zapůjčili kamarádi na dva nebo tři měsíce, pokoušela psát knížku o Československu za totáče.