Podcasts about bruselu

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přestože pornografii běžně konzumuje velká část společnosti, zůstávají filmy pro dospělé do velké míry tabuizovaným tématem. Změnit to chtějí organizátoři bruselského Festivalu pornografických filmů. Jejich cílem je odstranit stigma a stud, které pornografii provázejí. Akce se letos v Bruselu konala už počtvrté a je o ni velký zájem.

Přestože pornografii běžně konzumuje velká část společnosti, zůstávají filmy pro dospělé do velké míry tabuizovaným tématem. Změnit to chtějí organizátoři bruselského Festivalu pornografických filmů. Jejich cílem je odstranit stigma a stud, které pornografii provázejí. Akce se letos v Bruselu konala už počtvrté a je o ni velký zájem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czOdešel Jiří Bartoška. Co to znamená pro Česko a co pro karlovarský filmový festival? „Kryštof Mucha, který festival povede, bude v mimořádně těžké situaci. Všechny podobné akce se potýkají se společenskou změnou,“ tvrdí Dalibor Balšínek. Vzpomínka na zesnulou legendu vyšla i v aktuálním vydání Týdeníku Echu.Jak to bude s Dukovany? „Jaderná elektrárna je projekt na sto let. Jestli nikomu nevadí, že úředník v Bruselu nebo politik v Paříži nám v tom může zabránit, tak už můžeme pomalu odevzdat naše rozhodovací pravomoce,“ říká Daniel Kaiser.Co čekat od nového papeže? Jak komentátoři Týdeníku Echo vidí start kampaní do podzimních voleb. A došlo i na dotazy diváků.Sledujte záznam živého vysílání Echo Porady, kde diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Daniel Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Najznámejší český moderátor politických diskusií reaguje na snahu Roberta Fica zrušiť nedeľné debaty. Podľa Václava Moravca je Robert Fico buď nepripravený, alebo klame, ak tvrdí, že nedeľné diskusie sú slovenský folklór. Bežné sú totiž aj inde. Útoky na novinárov sú podľa neho snahou politikov o odvedenie pozornosti a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus. Účasť politikov v reláciách dezinfoinfluencerov, ako napríklad Daniel Bombic, je podľa Moravca znakom úpadku západnej spoločnosti. Sociálne siete nie sú neutrálne, o čom svedčia technologickí feudáli.V podcaste s Václavom Moravcom sa dozviete:– od 1. minúty – že tlačovky Roberta Fica svedčia o tom, že ani on sa nezaobíde bez médií;– po 2:00 – aké absurdné je, keď Fico vyzýva na nedeľný pokoj tým, že spustí nedeľnú smršť;– od 3:50 – kde všade je dlhoročná tradícia vysielať politickú debatu v nedeľu;– po 6:00 – či to nie je snaha presunúť kritiku a konfrontáciu politikov Smeru s oponentami na menej sledovaný čas;– od 8:00 – že Robert Fico je schopný verejne zhadzovať aj moderátora, ktorý je voči nemu ústretový;– po 9:00 – že novinári sú ako kanáriky v bani, ale často aj obetnými baránkami;– od 11:00 – ako si slobodná žurnalistika pod sebou píli konár, keď amplifikuje posty politikov;– po 14:00 – že útoky na novinárov sú odvádzanie pozornosti od toho, o čom politici nechcú hovoriť;– od 14:30 – že skákanie do reči a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus;– po 19:00 – či novinárov nahradia influenceri;– od 22:00 – ako Daniel Bombic súvisí s rúcaním sa západnej spoločnosti;– po 28:00 – že na Slovensku máme nedokončenú transformáciu verejnoprávnych médií;– od 29:00 – prečo sociálne siete nie sú neutrálne;– po 30:00 – že politicky ovládnuté štátne médiá svedčia o autoritárskom vládnutí a politici si tým ubližujú;– od 34:00 – že máme technologických feudálov;– po 35:00 – že snaha o reguláciu sociálnych sietí nie je žiadnou cenzúrou z Bruselu;– okolo 36:00 – prečo potrebujeme odkryť algoritmy sociálnych sietí;– od 37:00 – aká cesta von z toho existuje.

Najznámejší český moderátor politických diskusií reaguje na snahu Roberta Fica zrušiť nedeľné debaty. Podľa Václava Moravca je Robert Fico buď nepripravený, alebo klame, ak tvrdí, že nedeľné diskusie sú slovenský folklór. Bežné sú totiž aj inde. Útoky na novinárov sú podľa neho snahou politikov o odvedenie pozornosti a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus. Účasť politikov v reláciách dezinfoinfluencerov, ako napríklad Daniel Bombic, je podľa Moravca znakom úpadku západnej spoločnosti. Sociálne siete nie sú neutrálne, o čom svedčia technologickí feudáli.V podcaste s Václavom Moravcom sa dozviete:– od 1. minúty – že tlačovky Roberta Fica svedčia o tom, že ani on sa nezaobíde bez médií;– po 2:00 – aké absurdné je, keď Fico vyzýva na nedeľný pokoj tým, že spustí nedeľnú smršť;– od 3:50 – kde všade je dlhoročná tradícia vysielať politickú debatu v nedeľu;– po 6:00 – či to nie je snaha presunúť kritiku a konfrontáciu politikov Smeru s oponentami na menej sledovaný čas;– od 8:00 – že Robert Fico je schopný verejne zhadzovať aj moderátora, ktorý je voči nemu ústretový;– po 9:00 – že novinári sú ako kanáriky v bani, ale často aj obetnými baránkami;– od 11:00 – ako si slobodná žurnalistika pod sebou píli konár, keď amplifikuje posty politikov;– po 14:00 – že útoky na novinárov sú odvádzanie pozornosti od toho, o čom politici nechcú hovoriť;– od 14:30 – že skákanie do reči a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus;– po 19:00 – či novinárov nahradia influenceri;– od 22:00 – ako Daniel Bombic súvisí s rúcaním sa západnej spoločnosti;– po 28:00 – že na Slovensku máme nedokončenú transformáciu verejnoprávnych médií;– od 29:00 – prečo sociálne siete nie sú neutrálne;– po 30:00 – že politicky ovládnuté štátne médiá svedčia o autoritárskom vládnutí a politici si tým ubližujú;– od 34:00 – že máme technologických feudálov;– po 35:00 – že snaha o reguláciu sociálnych sietí nie je žiadnou cenzúrou z Bruselu;– okolo 36:00 – prečo potrebujeme odkryť algoritmy sociálnych sietí;– od 37:00 – aká cesta von z toho existuje.

Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže. Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, politolog z Metropolitní univerzity v Praze Vít Hloušek a analytik Matěj Široký.

Vláda koalícia sa po polročnej kríze opäť zmieta v problémoch. Smer sa ostro obúva do šéfa Hlasu pre vyšetrovanie káuz jeho blízkych ľudí. Andrej Danko chce zas, pokojne aj s opozíciou, rušiť transakčnú daň. Slovensko sa medzi tým čaká, či sa podarí zastaviť šírenie nebezpečnej slintačky a krívačky, ktorá zasiahla už šesť fariem a škody sa šplhajú do desiatok miliónov eur. Koalícia medzitým odklepla covidové amnestie pre ľudí, ktorý porušovali počas covidu protipandemické opatrenia a ombudsman upozorňuje na policajné násilie, ktoré už skončilo trýznením, bitkami aj zabitím zadržaného človeka.Ako je na tom po koaličnej kríze Hlas a čo chce robiť s padajúcimi preferenciami? Zasahuje minister vnútra do vyšetrovania exponovaných káuz? Prečo premiér vyhlasuje, že preto budú vyzerať ako idioti a hovorí, že sa nechce dať zastreliť od policajtov? Dohodne sa koalícia na zrušení transakčnej dane, alebo z toho bude ďalšia vládna kríza? A čo hovorí minister na ostrú kritiku lekárov za covidové amnestie?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom vnútra a predsedom vládnej strany Hlas – Sociálna demokracia Matúšom Šutajom Eštokom.

Poláci jsou mnohem chytřejší než Češi, pokud jde o klimatickou politiku. Nadávají na ni stejně, ale ve skutečnosti Green Deal provádějí, říká Frans Timmermans, který jakožto místopředseda Evropské komise současnou podobu Green Dealu fakticky vymyslel. Nelituje toho? Nezaostáváme za USA i kvůli Green Dealu? A jak se v Bruselu chovali Andrej Babiš a Petr Fiala, pokud šlo o klima? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Evropská unie nechce obchodní válku se Spojenými státy. Cla vyhlášena Donaldem Trumpem považuje za nesmyslná a kontraproduktivní. Je ale odhodlána se bránit. Evropská komise předloží varianty odpovědi v pondělí, a to ministrům odpovědným za zahraniční obchod. Následovat bude horečné dohadování mezi vládami a možná i pokusy Bruselu vyvolat „in extremis“ jednání se Spojenými státy. Odveta by měla být oznámena do Velikonoc, pravděpodobně 12. dubna.

Které nástroje nasadí Brusel, pokud se s ním nebude Washington bavit o snížení oznámených cel? Jaké důsledky bude mít, že Maďarsko oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního tribunálu? A proč je obtížné rychle vyhostit cizince, které český stát označí za nebezpečné?

Které nástroje nasadí Brusel, pokud se s ním nebude Washington bavit o snížení oznámených cel? Jaké důsledky bude mít, že Maďarsko oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního tribunálu? A proč je obtížné rychle vyhostit cizince, které český stát označí za nebezpečné?

Které nástroje nasadí Brusel, pokud se s ním nebude Washington bavit o snížení oznámených cel? Jaké důsledky bude mít, že Maďarsko oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního tribunálu? A proč je obtížné rychle vyhostit cizince, které český stát označí za nebezpečné?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie nechce obchodní válku se Spojenými státy. Cla vyhlášena Donaldem Trumpem považuje za nesmyslná a kontraproduktivní. Je ale odhodlána se bránit. Evropská komise předloží varianty odpovědi v pondělí, a to ministrům odpovědným za zahraniční obchod. Následovat bude horečné dohadování mezi vládami a možná i pokusy Bruselu vyvolat „in extremis“ jednání se Spojenými státy. Odveta by měla být oznámena do Velikonoc, pravděpodobně 12. dubna.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snížit schodek státního rozpočtu je úkol, na který si dnes v Evropě troufá málokterý ministr financí, pokud mu to tedy nenařídí z Bruselu. Přesto se tuzemský rozpočtový deficit snižuje, aspoň to tvrdí březnová bilance ministerstva financí, proti loňsku prozatím o nějakých deset miliard. Nuda, nebo zázrak? Ptá se nezúčastněný pozorovatel.

Snížit schodek státního rozpočtu je úkol, na který si dnes v Evropě troufá málokterý ministr financí, pokud mu to tedy nenařídí z Bruselu. Přesto se tuzemský rozpočtový deficit snižuje, aspoň to tvrdí březnová bilance ministerstva financí, proti loňsku prozatím o nějakých deset miliard. Nuda, nebo zázrak? Ptá se nezúčastněný pozorovatel.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie je Monika Ladmanová. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové, dnes je vedoucí Zastoupení Evropské komise, tedy hlavního výkonného orgánu EU v České republice. V Olomouckém kraji je na pracovní návštěvě.

Veronika Remišová ako predsedníčka výboru pre nezlučiteľnosť funkcií informovala, že v neverejnej časti majetkového priznania Roberta Kaliňáka chýba chorvátska vila jeho manželky. Smer preto navrhol odvolať ju z funkcie za údajné porušenie zákona. Hrozí jej aj obrovská pokuta. Ak ju dostane, bude sa súdiť na Ústavnom súde SR a možno aj v Štrasburgu. Podľa nej by to bola pomsta a odkaz vlády ľuďom, aby neupozorňovali na prešľapy koaličných politikov. Bude verná Matovičovmu hnutiu Slovensko, alebo sa jej malá strana Za ľudí do budúcna chystá do nejakej inej koalície?V podcaste s Veronikou Remišovou sa dozviete:– od 1. minúty – aká bola genéza Kaliňákovej vily v Chorvátsku;– po 2:00 – či porušila zákon, keď zverejnila, že Kaliňák nepriznal manželkinu vilu;– od 4:30 – či by výbor zastavil konanie voči Kaliňákovi, ak by ju odvolali;– po 5:30 – že ak dostane pokutu, bude sa súdiť na Ústavnom súde SR a aj v Štrasburgu;– od 11:00 – že ak sa na Ústavný súd SR obráti Robert Kaliňák, neuspeje;– po 12:40 – o čom vypovedá, že minister obrany je hrdý na porušenie zákona;– od 14:00 – čo nám hovorí účasť nitrianskeho oligarchu na rokovaní na úrade vlády;– po 17:00 – či Igor Matovič hovoril pravdu o tzv. Ficovej vile, ktorá na papieri nie je Ficova;– od 18:30 – ako sa v parlamente kupčí s funkciami pri voľbe Richarda Rašiho a ako na to môže doplatiť TV Markíza;– po 20:00 – aký bol Richard Raši minister a čo hovorí na kauzu štátnej zákazky pre jeho švagra;– od 23:00 – či Richard Raši neurobí menej škody v parlamente;– po 25:00 – že Samuel Migaľ a jeho ľudia budú potrebovať možno aj 4 mesiace, aby sa zorientovali na rezorte;– po 23:30 – že nám preto môžu prepadnúť eurofondy;– od 26:00 – že Samuel Migaľ teraz spravuje najviac peňazí zo všetkých rezortov;– po 28:00 – ako bude mať Ficova vláda ťažké rokovania s Bruselom o kompenzáciách za slintačku a krívačku;– od 30:00 – že minister Takáč doteraz do Bruselu veľmi nechodil a môže sa mu to vypomstiť;– po 33:00 – čo dobré urobil Igor Matovič;– od 35:00 – že PS by sa malo spojiť s SaS;– po 35:30 – že preferuje predvolebnú koalícu Slovensko - Demokrati - Za ľudí;– od 38:00 – či by slovenská politika nebola lepšia bez Igora Matoviča.

Veronika Remišová ako predsedníčka výboru pre nezlučiteľnosť funkcií informovala, že v neverejnej časti majetkového priznania Roberta Kaliňáka chýba chorvátska vila jeho manželky. Smer preto navrhol odvolať ju z funkcie za údajné porušenie zákona. Hrozí jej aj obrovská pokuta. Ak ju dostane, bude sa súdiť na Ústavnom súde SR a možno aj v Štrasburgu. Podľa nej by to bola pomsta a odkaz vlády ľuďom, aby neupozorňovali na prešľapy koaličných politikov. Bude verná Matovičovmu hnutiu Slovensko, alebo sa jej malá strana Za ľudí do budúcna chystá do nejakej inej koalície?V podcaste s Veronikou Remišovou sa dozviete:– od 1. minúty – aká bola genéza Kaliňákovej vily v Chorvátsku;– po 2:00 – či porušila zákon, keď zverejnila, že Kaliňák nepriznal manželkinu vilu;– od 4:30 – či by výbor zastavil konanie voči Kaliňákovi, ak by ju odvolali;– po 5:30 – že ak dostane pokutu, bude sa súdiť na Ústavnom súde SR a aj v Štrasburgu;– od 11:00 – že ak sa na Ústavný súd SR obráti Robert Kaliňák, neuspeje;– po 12:40 – o čom vypovedá, že minister obrany je hrdý na porušenie zákona;– od 14:00 – čo nám hovorí účasť nitrianskeho oligarchu na rokovaní na úrade vlády;– po 17:00 – či Igor Matovič hovoril pravdu o tzv. Ficovej vile, ktorá na papieri nie je Ficova;– od 18:30 – ako sa v parlamente kupčí s funkciami pri voľbe Richarda Rašiho a ako na to môže doplatiť TV Markíza;– po 20:00 – aký bol Richard Raši minister a čo hovorí na kauzu štátnej zákazky pre jeho švagra;– od 23:00 – či Richard Raši neurobí menej škody v parlamente;– po 25:00 – že Samuel Migaľ a jeho ľudia budú potrebovať možno aj 4 mesiace, aby sa zorientovali na rezorte;– po 23:30 – že nám preto môžu prepadnúť eurofondy;– od 26:00 – že Samuel Migaľ teraz spravuje najviac peňazí zo všetkých rezortov;– po 28:00 – ako bude mať Ficova vláda ťažké rokovania s Bruselom o kompenzáciách za slintačku a krívačku;– od 30:00 – že minister Takáč doteraz do Bruselu veľmi nechodil a môže sa mu to vypomstiť;– po 33:00 – čo dobré urobil Igor Matovič;– od 35:00 – že PS by sa malo spojiť s SaS;– po 35:30 – že preferuje predvolebnú koalícu Slovensko - Demokrati - Za ľudí;– od 38:00 – či by slovenská politika nebola lepšia bez Igora Matoviča.

Ranní brífink Martina Ehla: Evropa musí zavelet k větší soběstačnosti a bezpečnosti. To pomůže průmyslu, říká Pavel Diviš, šéf strojírenské firmy TGS holding a prezident Česko-tchajwanské obchodní komory. Strojaři z celého Česka, kteří se u něj už třetí rok scházejí na pětiosém veletrhu, hledají, jak využít či předělat své kapacity a kde najít náhradu za automobilový průmysl.Podle Diviše k tomu potřebují jasnou průmyslovou politiku z Bruselu. “Vláda nám může pomoct, ale to samo o sobě nestačí,” zdůraznil Diviš. Trump podle něj ukázal, že Evropa se musí přestat věnovat víčkům na lahvích a vážně začít řešit svoji budoucnost.

Ranní brífink Martina Ehla: Evropa musí zavelet k větší soběstačnosti a bezpečnosti. To pomůže průmyslu, říká Pavel Diviš, šéf strojírenské firmy TGS holding a prezident Česko-tchajwanské obchodní komory. Strojaři z celého Česka, kteří se u něj už třetí rok scházejí na pětiosém veletrhu, hledají, jak využít či předělat své kapacity a kde najít náhradu za automobilový průmysl. Podle Diviše k tomu potřebují jasnou průmyslovou politiku z Bruselu. “Vláda nám může pomoct, ale to samo o sobě nestačí,” zdůraznil Diviš. Trump podle něj ukázal, že Evropa se musí přestat věnovat víčkům na lahvích a vážně začít řešit svoji budoucnost.

Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Den před summitem například z Ameriky dolehla spekulace, že Bílý dům už nemá zájem obsadit místo vrchního velitele NATO v Evropě, kde od vzniku Aliance (1949) až dosud sedí pokaždé americký generál. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Český premiér jel do Bruselu s pozicí Nejsme proti, ale společný dluh až jako poslední možnost.Do Salonu Echa přišli první náměstek ministryně obrany František Šulc, poslanec SPD Radek Koten a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhyZelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem.Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu. „Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.A co Češi?Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?Pusťte si nový Hrotcast.

Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se ve čtvrtek v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Zároveň vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Snahy Bílého domu dojednat příměří se zatím minuly účinkem. Jak moc hrozí návrat politiky appeasementu? Zmůže něco s agresivním Ruskem diplomacie? A jakou hodnotu má dnes spojenectví? Jan Burda se zeptal publicisty Pavla Kosatíka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se ve čtvrtek v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Zároveň vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Snahy Bílého domu dojednat příměří se zatím minuly účinkem. Jak moc hrozí návrat politiky appeasementu? Zmůže něco s agresivním Ruskem diplomacie? A jakou hodnotu má dnes spojenectví? Jan Burda se zeptal publicisty Pavla Kosatíka.

Den před schůzí Evropské rady v Bruselu vyrukovala Evropská komise s komplexním návrhem, jak dozbrojit a zajistit, aby starý kontinent byl schopen vygeneroval věrohodné odstrašení, a to třeba i bez podpory Spojených států. Tato nebývalá iniciativa je reakcí na překotně se měnící mezinárodní scénu a tlačí Evropskou unii do role, kvůli níž nebyla zřízena a která jí není vlastní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bruselu žije několik tisíc Čechů, kteří převážně pracují v evropských institucích nebo na diplomatických zastoupeních. Mnozí z nich se tam po práci věnují i kulturním aktivitám – třeba hraní divadla. „Je to pro ně složité, ale jsou hrozně nadšení,“ popisuje v Bruselských chlebíčcích režisérka Jana Michalov Birgusová, která teď s bruselskými Čechy nazkoušela Erbenovu Kytici.

Takmer trinásť miliárd eur. Presne toľko má aktuálna vláda k dispozícii z eurofondových zdrojov. Peniaze, ktoré sú v gescii ministerstva investícií, na ktorého čele stojí Richard Raši z Hlasu, však doslova ležia úhorom. Odborníci aj opozícia už niekoľko týždňov kričia, že peniaze nie sme schopní minúť, čerpanie je v jednotkách percent a ministerstvá nerobia nič, aby to zmenili. „Do konca roka musíme podľa nových pravidiel vyčerpať 1,5 miliardy eur. Ak to nezvládneme, budeme ich vracať do Bruselu,“ hovorí exminister investícií Peter Balík. Pravdepodobnosť, že sa to tak nebude, je podľa neho mizivá, keďže zatiaľ je vyčerpaných len 400 miliónov eur. K dispozícii je tak stále vyše miliarda. Neobstoja podľa neho ani vyjadrenia ministra Rašiho o tom, že už 36 percent všetkých prostriedkov máme zazmluvnených a vyše 70 percent je vo vyhlásených výzvach. „V Čechách mali vo výzvach už pred pol rokom všetky peniaze. Zaostávame,“ dodáva. Najviac problémov pritom podľa neho vykazuje ministerstvo životného prostredia a rezort hospodárstva. Práve ministerstvo v gescii Denisy Sakovej malo podľa Balíka zrušiť už pripravenú výzvu pre malé a stredné podniky, ktorá predstavovala kombináciu grantu a zvýhodnenej pôžičky od komerčných bánk. Nová vláda sa však rozhodla, že peniaze radšej posunie veľkým podnikom a zmenu v schéme dala na prehodnotenie Európskej komisie. Tá ju po pätnástich mesiacoch zamietla a Slovensko tak stratilo vzácny čas a aj možnosť mať čerpanie o tristo miliónov eur vyššie. „Ak tento rok prepadnú eurofondy, bude za to môcť strana Hlas, konkrétne rozhodnutia ministerky Sakovej a neschopnosť Rašiho držať eurofondové opraty pevne v rukách,“ dodáva bývalý minister. Navyše, vláda sa chystá na rekonštrukciu a Raši sa skloňuje ako kandidát na post predsedu Národnej rady. Ten, kto po ňom získa ministerstvo investícií, dostane podľa Balíka do rúk Čierneho Petra. Ako sa dá ešte čerpanie zachrániť a čo pravdepodobne vláda skúsi, ako sú na tom peniaze, o ktorých rozhodujú priamo regióny a prečo Slovensko nikdy, doslova nikdy, nevie, čo s eurofondami? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá exminister investícií za úradníckej vlády Peter Balík. ​V rozhovore sa dozviete: 0:00 Úvod 1:05 Hrozba prepadnutia miliárd. 5:09 Aktuálne čísla o čerpaní eurofondov. 10:15 Kto za to môže? Remišová alebo Raši? 18:24 Reakcia Európskej komisie. 20:27 Rola Rašiho ministerstva.​​​ 22:45 Ktoré ministerstvá majú problémy s čerpaním. 29:09 Ako sa vláda pokúsi prepadnutie peňazí zvrátiť. 35:14 Ako regióny (ne)čerpajú eurofondy. 40:44 Je reálne balík 13 miliárd vyčerpať? 42:49 Prečo sa problémy s čerpaním opakujú. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Píše se rok 1958. Svět je rozdělen železnou oponou a východ se západem na sebe míří jadernými zbraněmi. Světová výstava EXPO 58 v Bruselu se stává místem, kde si mohou národy znovu podat ruku a začít spolu mluvit.

„My Češi se snažíme být ještě hujerštější, než pan Hujer, takže švestičky z naší zahrádky nosíme do Bruselu s nadšením. Takže by určitě velice pomohlo, kdybychom se nesnažili být papežštější než papež,“ říká Hana Landová, předsedkyně Odborné sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory ČR, v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 09.02.2025, www.RadioUniversum.cz

Situácia vo vládnej koalícii sa tento tyzden opäť zamotala. Sledovali sme nečakaný prestup roka. Roman Malatinec vystúpil z poslaneckého klubu Hlas a pridal sa k mimoparlamentnej strane Národná koalícia. Rudolf Huliak sa tak rozhodne stáva politickým víťazom týchto dní - operovať môže už zo 4 poslancami, bez ktorých nemá koalíciu potrebnú väčšinu.O niečo menej “vitazne” sa rozhodne môže cítiť minister vnutra a šéf Hlasu Matúš Šutaj Eštok - z pôvodných 27 členov strany má už len 24.Niektorí ministri už začínajú pripúšťať rekonštrukciu vlády. A hoci premiér Fico hovorí o zahraničnej politike na štyri svetové strany, zatiaľ dokázal uraziť najmä západných partnerov - z Bruselu odišiel a nešiel ako jediný na dôležité rokovanie zvolané britským premiérom, a dostal sa do nezmyselnej roztržky z českým premiérom Fialom.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvuku: Denník N, TA3, SME,  TASR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

1. Pred protestmi si vypýtal potvrdenie z Bruselu. 2. Arogantní amatéri kopia chyby. 3. Desať rokov od referenda za rodinu: rovnaké lži o LGBTI+, rovnaké problémy rodín

Poslanci schválili status umělce, který má pracovníkům v kultuře zlepšit existenční podmínky. „Nevyplývají z toho žádná zásadní opatření ve smyslu narovnání podmínek,“ říká v Pro a proti básnířka Anna Štičková, spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců. „Bylo nezbytné přijmout určitou legislativu, aby se nemusely vracet peníze do Bruselu,“ doplňuje Pavel Svoboda, poslanec TOP 09 a ředitel Komorní filharmonie Pardubice.

Poslanci schválili status umělce, který má pracovníkům v kultuře zlepšit existenční podmínky. „Nevyplývají z toho žádná zásadní opatření ve smyslu narovnání podmínek,“ říká v Pro a proti básnířka Anna Štičková, spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců. „Bylo nezbytné přijmout určitou legislativu, aby se nemusely vracet peníze do Bruselu,“ doplňuje Pavel Svoboda, poslanec TOP 09 a ředitel Komorní filharmonie Pardubice.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jaké míry využívají živnostníci v Česku možnost platit paušální daň a jak se vyrovnávají s letošním navýšením odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Co především vyplývá podle klimatologů a klimatoložek z výroční zprávy meteorologické služby Evropské unie, podle níž byl loňský rok globálně nejteplejší od začátků měření? A který z finalistů zabodoval nejvíc v anketě Vůz roku, jejíž výsledky vyhlašuje porota v Bruselu v těchto chvílích?

Do jaké míry využívají živnostníci v Česku možnost platit paušální daň a jak se vyrovnávají s letošním navýšením odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Co především vyplývá podle klimatologů a klimatoložek z výroční zprávy meteorologické služby Evropské unie, podle níž byl loňský rok globálně nejteplejší od začátků měření? A který z finalistů zabodoval nejvíc v anketě Vůz roku, jejíž výsledky vyhlašuje porota v Bruselu v těchto chvílích?

1. Fico nepoprel, že bol vo Vietname a pôjde do Bruselu 2. S Novým rokom nové štrapácie 3. Z Facebooku a Instagramu môžu byť ešte temnejšie miesta

Rusko tvrdí, že ho k invazi na Ukrajinu donutila Severoatlantická aliance, která se stále rozšiřuje k jeho hranicím. Mimo jiné tím, když do ní v roce 1999 vstoupilo Česko. Další na řadě teď měla být Ukrajina. Není to jediný mýtus o vztazích Ruska a NATO. Jak velkou podporu Aliance ale Ukrajina ve skutečnosti má? Na to se zaměří podcast Na Východ! s diplomatem Petrem Luňákem, který pracuje v Bruselu jako zástupce ředitelky Odboru veřejné diplomacie NATO.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Brolíkem

Dnes sa pozrieme do Bruselu aj do Gruzínska. Dozviete sa, čo odkázal Zelenskyj Ficovi. Aké stoličky vraj potrebujú na ministerstve vnútra? No a opäť naše neobľúbené Ministerstvo rozvratu kultúry.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když za klavír usednou špičkoví mladí umělci, zní jejich hra laickému uchu dokonale. Odborníci ale vědí, že je stále co zlepšovat. Zkušení klavírní mistři z Česka společně s nejnadanějšími vycházejícími talenty proto v listopadu vyrazili předávat i nabírat nové zkušenosti do Belgie. V Bruselu trénovali společně se svými belgickými kolegy a takzvané masterclass završili společným koncertem.

„Keď máte zaplatiť hypotéku, nutne sa začnete zamýšľať nad tým, či vám nadšenie pre školstvo stačí“. Viktor Križo opisuje rozpoloženie jedného zamestnanca v slovenskom školstve. Popri očakávanom „čiernom piatku“, ktorý v ušiach rezonuje skôr ako black friday na krajinu zasadne aj „čierna streda“. Do čiernej sa odejú slovenské školy. Minimálne ich pedagógovia. Má ísť o prejav smútku nad smerovaním slovenského školstva. Problémom nie je opäť nič iné ako peniaze. Napriek tomu, že návrh štátneho rozpočtu počíta pre školstvo s miliardou naviac. Učitelia a ich zástupcovia upozorňujú, že aj sľubovaná jednorazová odmena vo výške osemsto eur ich neuchráni pred poklesom reálnych platov. Žiadajú minimálne desaťpercentné navýšenie tarifných platov pre všetkých v školstve a viac spravodlivosti v odmeňovaní vrámci krajiny.Na dôvody školskej „čiernej stredy“ sa pozrieme s Viktorom Križom zo Slovenskej komory učiteľov. Pohne kompetentných tichý protest? Nejde o predohru ostrého štrajku?„Školstvo nie je stále prioritou. Pre žiadnu vládu doteraz tomu tak nebolo, lebo je to dlhodobá investícia a jej výsledky sa neukážu rýchlo, až v horizonte desaťročí“, hovorí Križo. Situáciu označuje za „terminálne štádium“, keď sú nespokojní takmer všetci – od učiteľov, cez žiakov až k rodičom. Protestnou „čiernou stredou“ by radi uviedli do stavu znepokojenia aj politikov a najmä tých, ktorí sú pri moci a majú dosah na zmeny. „Vidíme, že najpálčivejšie témy nie sú premiérskou témou, aspoň ak vychádzame z jeho vyjadrení“, upozorňuje predstaviteľ Slovenskej komory učiteľov. „Stratégia a tlak by mala smerovať k premiérovi Ficovi, nie k ministrovi školstva. On nemá potrebnú silu sa za nás postaviť“, hovorí. Peniaze na školstvo podľa Križa sú, len ich nevieme na Slovensku vyčerpať. „Nestačíme sa diviť, že z plánu obnovy budeme musieť vracať Bruselu desiatky ak nie stovku miliónov eur, pretože sme neboli schopní ich minúť v našom vlastnom rezorte, dostať ich do škôl“, upozorňuje. Strácajú sa podľa neho na byrokracii. Akú máte podporu? Zachytil som, že zástupcov odborov prijal prezident, či minister školstva. A vyjadril im svoju podporu. Ale keď sa pozrieme ďalej: premiér sa zatiaľ k učiteľom nevyjadril. Počuli sme jeho iné vyjadrenia voči škole v Trenčíne, ktorá chcela zorganizovať spomienku na vraždu zo Zámockej. A rezonujú mi tiež vyjadrenie ministra vnútra Šutaja Eštoka na adresu študentov z gymnázia na Bilíkovej, ktorí na stužkovej „reflektovali“ súčasnú politickú situáciu...Čiže akú máte podporu? Keď je deklarovaná zo strany ministra školstva a prezidenta, ale premiér, ako ten, kto má hýbať témami, pre neho školstvo nie je témou.Nie, veď vidíme, že tie najpálčivejšie problémy nie sú premiérskou témou. Zdá sa, že ani zdravotníctvo nie je premiérskou témou podľa jeho vyjadrení. Áno, tá stratégia a tlak by mali smerovať práve k premiérovi a nie k ministrovi školstva, lebo ako ste spomenuli, niekoľkokrát som s ním aj sedel. Myslím si, že ak je niečo...Sedeli ste s premiérom Ficom? Nie, s ministrom školstva. Je veľmi podporný a rozumie tejto problematike. Myslím si, že máme aktuálne ministra, ktorý skutočne stojí na našej strane a podporuje nás, čo je zázrak, keďže sme mali rôznych ministrov.Ale čo to je za obraz: Na jednej strane hovorí o svojej podpore, no má silu vybojovať vaše požiadavky? Vidíme, ako fungujú mocenské vzťahy v tejto koalícii. Kto akú má silu hlasu. Takže to nie je naša starosť. Môžeme hovoriť o sile hlasu Hlasu, nakoľko minister Drucker je nominantom tejto strany. Vnímate to tak, že má silu presadiť svoju podporu vašim...

Celý díl zde Venku byznys, doma párty. Tak působí Trumpovy nominace do nové administrativy, zatímco na ve světě viditelné posty nominoval standardní politiky, jako Marca Rubia, v domácí politice budou řádit nevyzpytatelné osobnosti jako Elon Musk nebo Robert F. Kennedy. Michal se připojil z Bruselu, kde se děje nečekané. Trumpovo zvolení dostává do hry frakci Patriotů. Dále jsme probrali pirátský sjezd, říjnový volební model Medianu i jak moc se daří naplňovat cíle Pařížské dohody. Moc ne, posuďte sami: https://www.aoshearman.com/en/insights/how-big-is-the-net-zero-financing-gap-2024?utm_source=linkedin&utm_medium=social-organic&utm_campaign=cpi-campaign-2024 Celý Briefing pouze pro předplatitele na Hero Hero nebo Patreonu