Podcasts about bruselu

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z hlediska jejich udržitelného chování. V dnešní epizodě se s Ondrášem Přibylou vracíme o krok zpátky k myšlenkám a základům, ze kterých vůbec tento koncept vzešel. Často se totiž i mezi lidmi, kteří ESG potkávají denně, stává, že je diskutováno pouze jako reportingové tabulky a jakási „práce navíc" či „nařízení z Bruselu".Ačkoliv určitá kritika ESG je rozhodně na místě a je správné hledat, zda a jak dobře tento systém opravdu naplňuje potřeby udržitelnosti a motivuje firmy k udržitelnějšímu jednání, stojí za to neprezentovat jej pouze jako compliance povinnost, ale neztratit ze zřetele původní záměr. A sice zohledňovat už dnes budoucí náklady, které změna klimatu způsobí, a zahrnout tyto náklady do investičních rozhodnutí současnosti.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

Podiel EÚ na svetovom obchode klesol medzi rokmi 2005 a 2023 zo 17 na 14 percent, zatiaľ čo Čína sa za rovnaké obdobie vyšvihla z 9 na 17 percent. Výrobné náklady v EÚ sú oproti Číne pri hliníku vyššie o 113 percent, pri čpavku takmer o 100 percent a pri batériách o 50 percent. „Európa nevyrobí ani jeden elektromobil bez Číny, lebo kovy vzácnych zemín Európska únia nemá. Bez ocele, bez hliníka nevyrobíme vôbec nič,“ hovorí Tibor Gregor, výkonný riaditeľ Klubu 500, ktorý združuje najväčších zamestnávateľov na Slovensku. Slovenský priemysel neohrozuje len kríza v Hormuze. ale aj drahé energie, Green Deal a domáce ekonomické výzvy Problémy v Hormuzskom prielive sa postupne prejavia v cenách energií, hnojív aj viacerých surovín. Je to však len jedna z vrstiev krízy, ktorej čelí európsky, aj slovenský priemysel. Tibor Gregor hovorí, prečo sa bez zásadných zmien v energetike, daňovej politike a myslení vlády aj Bruselu situácia nezlepší. Viac si vypočujete v podcaste. Celý videorozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=PLeM8go6Krc&list=PLeiwkzVI99lWZpKb2yqQnktz8b20jtraP&index=10

Sľúbili sme im miesto pri európskom stole, no cesta k nemu vedie cez tisíce strán zákonov a tvrdé reformy. Medzi politikmi sa však čoraz viac spomína zrýchlený vstup Ukrajiny do Európskej únie. Volodymyr Zelenskyj by dokonca chcel byť súčasťou únie už v roku 2027.Dá sa do Únie vstúpiť „za zásluhy“ alebo sú pravidlá nepriestrelné? Dostane sa Ukrajina do európskej rodiny skratkou práve kvôli vojne?V treťom diele nášho európskeho podcastu sa o technických aj politických detailoch ukrajinskej cesty do Únie budeme rozprávať s analytikom portálu euBrief Radovanom Geistom.„Formálne už Ukrajina klope na dvere Bruselu,” hovorí odborník. Podľa jeho slov sa však nestane súčasťou Únie v horizonte niekoľkých mesiacov.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom. Víta vás Frederika Lodová.

„Faktem je, že ideologové nacismu čerpali spousty poznatků právě z českého pohraničí. Tam se ty myšlenky na konci 19. století a na začátku 20. století rodily. A ve skutečnosti, co se týče vztahu k židům a k dalším militantním ideologickým postulátům nacismu, byli zpravidla českoslovenští Němci radikálnější než říšští nacisté,“ říká publicista Ladislav Jakl v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 13.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Ako to, že minister pôdohospodárstva obhajuje Fafokany namiesto zápasu o agrodotácie a našich farmárov? Koho záujmy Richard Takáč vlastne obhajuje a kde v tom celom sú oligarchovia stojaci za PPA? Pýta sa exminister Zsolt Simon.Bruselské agrodotácie sú vo vážnom ohrození, hlavným problémom je dlhodobo nefunkčná Pôdohospodárska platobná agentúra. Inštitúcia, ktorú odborníci opisujú ako „štát v štáte“, ktorá čelí podozreniam z organizovaného rozkrádania a krytia oligarchických záujmov. A dnes sa na tieto pochybné praktiky pozrel už aj samotný Brusel.Od kauzy Dobytkár až po fiktívne penzióny sa v nej kontinuálne ťahá línia netransparentnosti, ktorú nedokázali zastaviť ani opakované kontroly NKÚ. Podľa exministra Zsolta Simona sa z PPA stal nástroj systémovej korupcie, kde takzvaná „penziónová kauza“ predstavuje iba špičku korupčného ľadovca. Systém, ktorý slúži oligarchom namiesto skutočných poľnohospodárov, pritom prerastá viacerými vládami a dnes opätovne ohrozuje samotnú akreditáciu agentúry.Minister pôdohospodárstva sa tvári, že nerozumie po anglicky a za výzvou Európskej komisie pozastaviť PPA akreditáciu vidí opozičný komplot a výzvy Bruselu spochybňuje a odmieta. Ak však Slovensko neuskutoční radikálne zmeny, naši farmári môžu prísť o stámilióny milióny eur určené na rozvoj vidieka i podporu poľnohospodárstva.O čo ide ministrovi pôdohospodárstva, koho záujmy vlastne chráni a prídu farmári o podporu z Bruselu? Ako to, že si dlhodobo nevieme poradiť s transparentnosťou a dôveryhodnosťou Pôdohospodárskej platobnej agentúry a koho táto inštitúcia naozaj reprezentuje?Ráno Nahlas s exministrom pôdohospodárstva Zsoltom Simonom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ako to, že minister pôdohospodárstva obhajuje Fafokany namiesto zápasu o agrodotácie a našich farmárov? Koho záujmy Richard Takáč vlastne obhajuje a kde v tom celom sú oligarchovia stojaci za PPA? Pýta sa exminister Zsolt Simon.Bruselské agrodotácie sú vo vážnom ohrození, hlavným problémom je dlhodobo nefunkčná Pôdohospodárska platobná agentúra. Inštitúcia, ktorú odborníci opisujú ako „štát v štáte“, ktorá čelí podozreniam z organizovaného rozkrádania a krytia oligarchických záujmov. A dnes sa na tieto pochybné praktiky pozrel už aj samotný Brusel.Od kauzy Dobytkár až po fiktívne penzióny sa v nej kontinuálne ťahá línia netransparentnosti, ktorú nedokázali zastaviť ani opakované kontroly NKÚ. Podľa exministra Zsolta Simona sa z PPA stal nástroj systémovej korupcie, kde takzvaná „penziónová kauza“ predstavuje iba špičku korupčného ľadovca. Systém, ktorý slúži oligarchom namiesto skutočných poľnohospodárov, pritom prerastá viacerými vládami a dnes opätovne ohrozuje samotnú akreditáciu agentúry.Minister pôdohospodárstva sa tvári, že nerozumie po anglicky a za výzvou Európskej komisie pozastaviť PPA akreditáciu vidí opozičný komplot a výzvy Bruselu spochybňuje a odmieta. Ak však Slovensko neuskutoční radikálne zmeny, naši farmári môžu prísť o stámilióny milióny eur určené na rozvoj vidieka i podporu poľnohospodárstva.O čo ide ministrovi pôdohospodárstva, koho záujmy vlastne chráni a prídu farmári o podporu z Bruselu? Ako to, že si dlhodobo nevieme poradiť s transparentnosťou a dôveryhodnosťou Pôdohospodárskej platobnej agentúry a koho táto inštitúcia naozaj reprezentuje?Ráno Nahlas s exministrom pôdohospodárstva Zsoltom Simonom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostia: Pavol Hamžík (bývalý veľvyslanec SR v Budapešti), Géza Tokár (politický analytik denníka Új Szó) a Gregor Martin Papucsek (pre Rádio Slovensko spravodajca Slovenského rozhlasu v Budapešti). | Maďarsko má za sebou politicky nabitý víkend. V sobotu sa konala ustanovujúca schôdza parlamentu, poslanci zvolili jeho predsedníčku a nezvyčajne promptne aj nového premiéra krajiny Pétera Magyara. Nová vláda začala pôsobiť s reorganizovanou štruktúrou ministerstiev a medzi jej hlavné priority patrí odblokovanie eurofondov. Aké odkazy zazneli z úst nového premiéra Pétera Magyara? O čom svedčí obsadenie novej vlády? A sú ambície novej maďarskej vlády vo vzťahu k prestavbe režimu a urovnaniu vzťahov s Európskou úniou realistické? Vývoj nálad v povolebnom Maďarsku – pretrváva v spoločnosti eufória z víťazstva strany Tisza? Komentátori často hovoria o tzv. „maďarskej jari“ – teda o pocite politického a spoločenského uvoľnenia po rokoch centralizácie moci. Zároveň však zdôrazňujú, že krajina zostáva hlboko rozdelená. Voliči Fidesz často vnímajú novú vládu s nedôverou, časť konzervatívnej spoločnosti sa obáva prílišného priblíženia k Bruselu alebo revanšu voči ľuďom spojeným s bývalým režimom. Príde po počiatočnej eufórii test reality? Veľkú pozornosť vzbudilo obnovenie samostatných ministerstiev pre zdravotníctvo, školstvo, životné prostredie a regionálny rozvoj - je to odklon od Orbánovej centralizácie moci, alebo predovšetkým podmienka odblokovania eurofondov? Nebude nová vláda príliš závislá od osobnosti Pétera Magyara? Zvládne technokratický kabinet politický konflikt s opozíciou? Reštart vzťahov s EÚ: V čom všetkom spočíva a nakoľko náročný bude „návrat do normálu“? Možno očakávať menej konfrontačný a viac predvídateľný prístup Budapešti? Do akej miery to znamená opustenie maďarského dôrazu na národné záujmy a suverenitu? | Politická vízia novej maďarskej vlády. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Vláda bude mít dalšího zmocněnce, a to pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Premiér Andrej Babiš oznámil, že jím bude bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Co bude nový zmocněnec konkrétně dělat?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec při NATO a budoucí nový vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči alianci Jakub Landovský. Od jmenování Jakuba Landovského do role zmocněnce si premiér slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň prohlásil, že cílem je plnit víc. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ uvedl o víkendu Babiš v debatě na Nově. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude záležitost řešit napříč všemi resorty.Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už označila novou pozici za zbytečnou, podle ní jde o „politickou trafiku“. Česko má desítky lidí ve Stálé delegaci při NATO v Bruselu i celou sekci na ministerstvu, která se problematice věnuje. Vláda letos počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se Česko dostane pouze v případě, že by do nich kabinet započítal i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Premiér k tomu nedávno řekl, že závazek vůči NATO loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože aliance uznala obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Exministryně Černochová Babiše obvinila ze lži.Současný ministr obrany Jaromíra Zůny (za SPD) kontroval, že zatím není možné dělat závěry, protože NATO ve svém hodnocení pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Výdaje aliančních států na obranu budou také jedním z hlavních témat letního summitu NATO v Ankaře. Kde sehnat peníze na vyšíí výdaje na obranu? A nevadí Jakubovi Landovskému, že pracuje pro vládu, ve které je SPD?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou hosté diskutovat na jim blízká témata např. poutnictví, dobrovolnictví, občanské angažovanosti, herectví či obecně umění, jak žít. Zeptat se jich však budete moct na cokoliv dalšího, co vás zajímá!Sarah Haváčová je česká televizní a divadelní herečka, členka aktivní zálohy ČR, věnuje se dobrovolnictví (Afrika, Tanzanie), od roku 2022 jezdí pravidelně pomáhat na Ukrajinu. Autorka knihy Nečekat (Albatros).Marek Orko Vácha vystudoval obor molekulární biologie a genetika, a následně teologii v Olomouci a v Bruselu. Účastnil se dvou výprav na Antarktidu a také žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Od roku 2011 působí jako farář v Lechovicích u Znojma a zároveň je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií na 3. lékařské fakultě UK, kde i předsedá akademickému senátu.

Do istej miery sa dá s Robertom Ficom súhlasiť. Východnú závislosť nahrádzame závislosťou od Západu, pripúšťa odborník na energetiku Andrej Lednár. „Nesmieme však zabúdať, že Rusko opakovane vypínalo plynovod ešte počas roku 2021. Ruskí predstavitelia využívali energetické nosiče na vydieranie Európskej únie. Preto hľadáme zodpovedných partnerov,“ dodáva.O bezpečnosti dodávok a diverzifikácii sme sa rozprávali aj v kontexte žaloby, ktorú plánuje podať premiér Robert Fico na Súdny dvor Európskej únie. Hoci premiér oficiálne Bruselu vyčíta, že si vybral taký spôsob hlasovania, aby mohol obísť nesúhlas Slovenska a Maďarska, motivácia Roberta Fica môže byť aj iná, upozorňuje Lednár.Všetky krajiny súhlasili so zastavením ruského plynu napriek tomu, že viaceré štáty ho stále nakupujú. „Z pohľadu Slovenska ide o čisto politickú vec. Ak sa premiérovi opäť podarí niečo získať, je to pozitívne. No je tu stále aj reputačné riziko,“ zdôrazňuje analytik.Podľa odborníka je však vďaka dlhodobej snahe Európy diverzifikovať energetické zdroje vplyv ruského zemného plynu na ceny energií malý. „Ceny zemného plynu na burze sa stále pohybujú pod 50 eurami za megawatthodinu a nedosahujú úrovne ako pred pár rokmi počas energetickej krízy,“ hovorí.Vývoj na trhu s energiami je v dôsledku vojny na Blízkom východe ešte viac nevyspytateľný, upozorňuje Lednár. Práve v čase nášho nahrávania oznámil Irán uvoľnenie Hormuzského prielivu, na čo trh s ropou reagoval 10-percentným poklesom cien.Slovensko je síce na konci vykurovacej sezóny a zásobníky sú naplnené približne len na pätinu, čo je druhá najnižšia úroveň od roku 2022. Dodávatelia energií však už dnes nakupujú skvapalnený plyn a jeho nedostatok nehrozí, ubezpečuje analytik.„Problém môže byť s niektorými ropnými produktmi,“ uznáva Lednár.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Maďarsko má za sebou historické parlamentné voľby. Viktor Orbán po šestnástich rokoch pri moci prehral a novým dominantným hráčom sa stala strana Tisza vedená Péterom Magyarom. Je to len výmena jedného silného lídra za druhého, alebo skutočný zlom pre Maďarsko aj celý región? Akú úlohu v kampani zohrali dezinformácie, téma Ukrajiny, ekonomická nespokojnosť a únava z Orbánovho systému? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a riaditeľom SFPA Tomášom Strážayom.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila, že sa aktuálne vyskytuje veľmi veľa dezinformácií o misii na Mesiac Artemis 2 – napríklad, že sa táto „misia v skutočnosti neuskutočnila alebo bola natočená pred zeleným plátnom, pričom tieto príspevky sa opierali predovšetkým o obsah vytvorený umelou inteligenciou“. Frankovská dodala, že na obrázkoch bolo často vidieť logické chyby alebo označenia o vygenerovaní umelou inteligenciou, a napriek tomu ich ľudia zdieľali ako pravdu.V kontexte maďarských volieb zdôraznila, že najčastejšie sa šírili dezinformácie o Ukrajine a strašenie vojnou: „Nepodložene tvrdili, že Péter Magyar má byť len bábkou v rukách Zelenského alebo Bruselu.“ Ďalej sa ako nepravdivé ukázali aj prepojenia podpredsedníčky strany Tisza na Epstein files.Tomáša Strážaya, riaditeľa SFPA, prekvapili na maďarských voľbách dve veci. V prvom rade to bola miera podpory, ktorú získala strana Tisza, a druhým prekvapením, ktoré sa týkalo viac kampane Fideszu, bola jej nekonzistentnosť. „Videli sme na jednej strane Viktora Orbána, ktorý chcel chrániť Maďarsko pred rôznymi hrozbami. Niektoré z nich mu však nevyšli pre nepotvrdenie zo strany spolupracujúcich partnerov, napríklad srbskej strany v prípade nájdenia výbušniny pri plynovode, kde Srbi nepotvrdili ukrajinskú stopu. Na druhej strane tu máme pozicionovanie Orbána ako takmer deduška, ktorý sa stará o svoju rodinu, varí šunku na Veľkú noc...“Tisza získala podľa Strážaya voličov dôrazom na domáce témy, ako sú „zhoršujúca sa životná úroveň, zdravotníctvo, infraštruktúra, nedostatky v školstve, a na druhej strane to bola aj určitá únava zo systému a režimu, ktorý vytvoril Fidesz za 16 rokov“. Strážay zvýraznil, že Fidesz viedol špinavú kampaň, ktorá bola pre bežného obyvateľa Maďarska založená na opakovaní tých istých fráz, ktoré poznali z predchádzajúcich volieb, pričom tento raz to nezabralo.

Do istej miery sa dá s Robertom Ficom súhlasiť. Východnú závislosť nahrádzame závislosťou od Západu, pripúšťa odborník na energetiku Andrej Lednár. „Nesmieme však zabúdať, že Rusko opakovane vypínalo plynovod ešte počas roku 2021. Ruskí predstavitelia využívali energetické nosiče na vydieranie Európskej únie. Preto hľadáme zodpovedných partnerov,“ dodáva.O bezpečnosti dodávok a diverzifikácii sme sa rozprávali aj v kontexte žaloby, ktorú plánuje podať premiér Robert Fico na Súdny dvor Európskej únie. Hoci premiér oficiálne Bruselu vyčíta, že si vybral taký spôsob hlasovania, aby mohol obísť nesúhlas Slovenska a Maďarska, motivácia Roberta Fica môže byť aj iná, upozorňuje Lednár.Všetky krajiny súhlasili so zastavením ruského plynu napriek tomu, že viaceré štáty ho stále nakupujú. „Z pohľadu Slovenska ide o čisto politickú vec. Ak sa premiérovi opäť podarí niečo získať, je to pozitívne. No je tu stále aj reputačné riziko,“ zdôrazňuje analytik.Podľa odborníka je však vďaka dlhodobej snahe Európy diverzifikovať energetické zdroje vplyv ruského zemného plynu na ceny energií malý. „Ceny zemného plynu na burze sa stále pohybujú pod 50 eurami za megawatthodinu a nedosahujú úrovne ako pred pár rokmi počas energetickej krízy,“ hovorí.Vývoj na trhu s energiami je v dôsledku vojny na Blízkom východe ešte viac nevyspytateľný, upozorňuje Lednár. Práve v čase nášho nahrávania oznámil Irán uvoľnenie Hormuzského prielivu, na čo trh s ropou reagoval 10-percentným poklesom cien.Slovensko je síce na konci vykurovacej sezóny a zásobníky sú naplnené približne len na pätinu, čo je druhá najnižšia úroveň od roku 2022. Dodávatelia energií však už dnes nakupujú skvapalnený plyn a jeho nedostatok nehrozí, ubezpečuje analytik.„Problém môže byť s niektorými ropnými produktmi,“ uznáva Lednár.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Viktor Orbán prehral a prehral drvivo. No kým naši južní susedia po 16 rokoch vymenia režim a možno aj systém, nás na Slovensku parlamentné voľby ešte len čakajú. Či si niečo z tých Maďarských vieme odniesť, či výmena Orbána robí starosti Robertovi Ficovi a či teraz osamotený vo svojom boji proti Bruselu nezmení svoju politiku? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta hlavnej komentátorky denníka SME Beaty Balogovej. Zdroj zvukov: STVR, TA3, Smer-ssd – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vláda nakladá ľuďom na chrbty, ale sama sa kúpe v „zlatej vani“. Politici by nemali vládnuť ako panovníci, ale spravovať veci verejné a ísť príkladom“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Ak vláda žiada od ľudí obete, mala by začať od seba, a nie sa pýšiť tým, že premiér zarába najviac. Je to zlá vizitka, ak sa politici správajú nedotknuteľne, kým zvyšok krajiny trpí“, dodáva.Os Washington-Jeruzalem-Teherán; ďalšia Washington-Budapešť. A do tretice tá Moskva Budapešť. A v jej tieni aj Bratislava. Udalosti posledných dní a hodín za našimi hranicami, ktoré naplno pohlcujú našu pozornosť aj v ich rámci.Až genocídne ultimáta s hrozbami o vyhladení civilizácie, verejné nadávky do bastardov – ako produkcia najsilnejšieho muža planéty. A systém, ktorý ho vyprodukoval, akoby nevedel čo s ním.Viktor Orbán ako záchranca západnej civilizácie, ktorému sa do práce miešajú „úradníci z Bruselu“. Ten Orbán, ktorý sa podkladá Vladimírovi Putinovi, o čom si z prepisov odpočutých telefonátov číta celý svet. A v tých sa hovorí aj o Slovensku. O dohadovaní prijatia v Moskve, či pomoci pri blokovaní európskej perspektívy pre Ukrajinu.A Robert Fico – síce zrelaxovaný po pokojných sviatkoch – píše o „opozícii, ktorej hlavnou úlohou je škodiť“ a má byť za „tichou občianskou vojnou“; o otváraní očí Európskej komisii, ktorá „láme svetové rekordy v neschopnosti a zaslepenosti“; o Volodymyrovi Zelenskom, ktorý má Úniu „na háku“ a môže sa nám raz vyhrážať vojenskými skúsenosťami!Andrej Danko k tomu navrhuje regulovať a prípadne trestať ešte aj prieskumy verejnej mienky.Do akého sveta sme sa prebudili v týždni po Veľkej noci? Téma pre politológa Radoslava Štefančíka.Pripravil Jaroslav Barborák.

„Vláda nakladá ľuďom na chrbty, ale sama sa kúpe v „zlatej vani“. Politici by nemali vládnuť ako panovníci, ale spravovať veci verejné a ísť príkladom“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Ak vláda žiada od ľudí obete, mala by začať od seba, a nie sa pýšiť tým, že premiér zarába najviac. Je to zlá vizitka, ak sa politici správajú nedotknuteľne, kým zvyšok krajiny trpí“, dodáva.Os Washington-Jeruzalem-Teherán; ďalšia Washington-Budapešť. A do tretice tá Moskva Budapešť. A v jej tieni aj Bratislava. Udalosti posledných dní a hodín za našimi hranicami, ktoré naplno pohlcujú našu pozornosť aj v ich rámci.Až genocídne ultimáta s hrozbami o vyhladení civilizácie, verejné nadávky do bastardov – ako produkcia najsilnejšieho muža planéty. A systém, ktorý ho vyprodukoval, akoby nevedel čo s ním.Viktor Orbán ako záchranca západnej civilizácie, ktorému sa do práce miešajú „úradníci z Bruselu“. Ten Orbán, ktorý sa podkladá Vladimírovi Putinovi, o čom si z prepisov odpočutých telefonátov číta celý svet. A v tých sa hovorí aj o Slovensku. O dohadovaní prijatia v Moskve, či pomoci pri blokovaní európskej perspektívy pre Ukrajinu.A Robert Fico – síce zrelaxovaný po pokojných sviatkoch – píše o „opozícii, ktorej hlavnou úlohou je škodiť“ a má byť za „tichou občianskou vojnou“; o otváraní očí Európskej komisii, ktorá „láme svetové rekordy v neschopnosti a zaslepenosti“; o Volodymyrovi Zelenskom, ktorý má Úniu „na háku“ a môže sa nám raz vyhrážať vojenskými skúsenosťami!Andrej Danko k tomu navrhuje regulovať a prípadne trestať ešte aj prieskumy verejnej mienky.Do akého sveta sme sa prebudili v týždni po Veľkej noci? Téma pre politológa Radoslava Štefančíka.Pripravil Jaroslav Barborák.

Brussels once again resonated with contemporary circus as part of the Festival UP. The festival lasted a total of 11 days across 12 locations in Brussels, with its headquarters based in the Molenbeek district. The festival hosted companies from Belgium, France, Switzerland, Denmark, the Netherlands, Italy, Austria, and Spain. They performed in big tops, in a truck, on various theatre stages, and in public spaces. The program combined physical virtuosity, distinctive creative approaches, and hybrid forms, exploring not only bodies in motion but also contemporary political and social perspectives. Listen to the CIRQUEON CIRCUS PODCAST by Veronika Jošková Štefanová with our guests Kolja Huneck, Luuk Brantjes, Tereza Noronha Feio, Giulia Gualzetti, Andrea Speranza . CZ: Brusel opět rezonoval se současným cirkusem v rámci Festivalu UP. Festival trval celkem 11 dní na 12 místech v Bruselu, jehož sídlo sídlilo v okrese Molenbeek. Festival hostil soubory z Belgie, Francie, Švýcarska, Dánska, Nizozemska, Itálie, Rakouska a Španělska. Vystupovaly v šapitóch, v kamionu, na různých divadelních scénách a ve veřejných prostorách. Program kombinoval fyzickou virtuozitu, osobité tvůrčí přístupy a hybridní formy a zkoumal nejen těla v pohybu, ale i současné politické a sociální perspektivy. Poslechněte si podcast CIRQUEON CIRCUS od Veroniky Joškové Štefanové s našimi hosty: Kolja Huneck, Luuk Brantjes, Tereza Noronha Feio, Giulia Gualzetti, Andrea Speranza.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Česká ekonomika loni rostla – pod jaký tlak se dostává vlivem války na Blízkém východě? Objevila se videonahrávka, která dokazuje spolupráci Budapešti a Moskvy za zády Bruselu – dostává to Maďarsko do izolace? A proč letošní školní rok skončí už v pátek 26. června?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Ropná kríza mení ceny nafty a hypoték. Zrýchľuje infláciu a brzdí ekonomický rast 2. Dlh nemocníc stúpol na miliardu eur. Šaško poslal do Bruselu plán oddlženia 3. Na mieste plánovanej elektrárne Málinec sa idú robiť prieskumné vrty. Pred majiteľmi pozemkov to zatajili 4. Sociálne siete ohrozujú deti. Meta prehrala veľké súdne spory v dvoch amerických štátoch 5. Strnadovej zbrojárskej skupine stúpli tržby o 72 percent, priblížili sa k 7 miliardám

„Ak zázračným spôsobom konflikt na Blízkom východe rýchlo neskončí a situácia neodeskaluje, Slovensko určite čaká ďalší výrazný nárast cien pohonných hmôt“, hovorí Radovan Potočár z Energie-portálu. „Nie je dlhodobo udržateľné, aby u nás cena zostávala hlboko pod regionálnym priemerom“, dodáva. Od vlády by očakával úpravu spotrebnej dane.Svet čelí najvážnejšiemu ropnému šoku za posledných 50 rokov, ktorý podľa expertov kombinuje krízy zo 70. rokov aj obdobia po roku 2022. Na rozdiel od minulosti však nejde len o ceny palív, ale o celkovú stabilitu globálneho energetického systému. Súčasný konflikt medzi Iránom a koalíciou vedenou Izraelom a USA spôsobil narušenie kľúčových dodávateľských trás vrátane Hormuzského prielivu. Podľa šéfa Medzinárodnej agentúry pre energetiku Fatiha Birola ide o bezprecedentnú kombináciu ropnej a plynovej krízy. Dôsledky už pociťujú domácnosti aj firmy po celom svete vrátane Slovenska. Slovensko už pre ňu čelí aj kritike Bruselu za dvojaké ceny nafty.Čo máme čakať od tejto kombinácie ropnej a plynovej krízy? Téma pre Radovana Potočára z Energie-portálu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Ak zázračným spôsobom konflikt na Blízkom východe rýchlo neskončí a situácia neodeskaluje, Slovensko určite čaká ďalší výrazný nárast cien pohonných hmôt“, hovorí Radovan Potočár z Energie-portálu. „Nie je dlhodobo udržateľné, aby u nás cena zostávala hlboko pod regionálnym priemerom“, dodáva. Od vlády by očakával úpravu spotrebnej dane.Svet čelí najvážnejšiemu ropnému šoku za posledných 50 rokov, ktorý podľa expertov kombinuje krízy zo 70. rokov aj obdobia po roku 2022. Na rozdiel od minulosti však nejde len o ceny palív, ale o celkovú stabilitu globálneho energetického systému. Súčasný konflikt medzi Iránom a koalíciou vedenou Izraelom a USA spôsobil narušenie kľúčových dodávateľských trás vrátane Hormuzského prielivu. Podľa šéfa Medzinárodnej agentúry pre energetiku Fatiha Birola ide o bezprecedentnú kombináciu ropnej a plynovej krízy. Dôsledky už pociťujú domácnosti aj firmy po celom svete vrátane Slovenska. Slovensko už pre ňu čelí aj kritike Bruselu za dvojaké ceny nafty.Čo máme čakať od tejto kombinácie ropnej a plynovej krízy? Téma pre Radovana Potočára z Energie-portálu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Filip Turek, motoristický poslanec, kterého prezident odmítl jmenovat ministrem, ve skutečnosti řídí ministerstvo životního prostředí. A nijak se tím netají - dělá to okázale tak, aby to všem bylo jasné a všichni to viděli.Překvapivé je, jak ochotně se s podřadnou rolí smířil nominální ministr Igor Červený. Ten nejprve seděl v menší kanceláři po sekretářce, aby si pak polepšil přesunem do kanceláře po náměstkovi. V ministerské kanceláři vybavené tak, aby odpovídala bezpečnostním požadavkům spojeným s výkonem funkce, dál úřaduje Turek.Nejde zdaleka jen o kanceláře, jak se ukázalo tento týden v úterý. Turek jel do Bruselu na jednání unijních ministrů životního prostředí, kde se mimo jiné probíralo zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. A Červený byl tou dobou ve Větrném Jeníkově na schůzi zemědělského svazu, kde se mimo jiné řešil boj s přemnoženými hlodavci na polích. Turkovi se také podřizuje chod a fungování celého ministerstva životního prostředí. Úředníci před časem dostali neobvyklý pokyn, že všechny klíčové dokumenty mají jít také na stůl Filipa Turka - a to nově i v papírové a zjednodušené podobě. Po velké kritice tohoto opatření, že jde o krok zpět k papírové byrokracii, nakonec ministr Červený nařídil návrat k digitálu a zrušil povinné ruční vypisování formulářů.Kdo další vládne Ministerstvu životního prostředí? Taky jezdíte rádi rolbou? A má Vlevo dole vždycky končit pohádkou? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu.---Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hovorí sa o pomoci ruských vplyvových zložiek, o tesnom súboji, o konci Orbána aj o diktatúre Bruselu. O pár týždňov čakajú Maďarsko voľby a v krajine to vyzerá, ako by v nej kandidoval ukrajinský prezident alebo euroúradníci. Čo sa teda v Maďarsku deje, či môže Orbán skončiť a čo s tým všetkým má Rusko? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Lukáša Onderčanina. Zdroj zvukov: STVR Odporúčanie Slovenské sci-fi má splatený ďalší dlh, vydavateľstvo Ikar sa totiž rozhodlo nanovo (mám taký pocit, že kniha už kdesi vyšla v deväťdesiatych) vydať kultový román Kontakt Carla Sagana. Väčšina z nás to síce pozná ako film s Jodie Fosterovou, no ja teraz odporúčam túto knižnú klasiku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I politika má své cykly. Po uvolnění politických poměrů vesměs následuje utahování šroubů. Éry liberalizace jsou vystřídány obdobím zvýšené státní kontroly. Jeden takový sešup zažíváme nyní. V posledním podcastu se to pokoušíme demonstrovat na několika vládních zákonech.Nade vším stojí zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, který nese všechny znaky obdobného Putinova zákona z roku 2012. Ruský prezident tento zákon přijal v přímé reakci na demonstrace ruské veřejnosti v letech 2011/12, které kritizovaly zmanipulované volby a návrat jeho osoby do prezidentské funkce. Zákon ve své filozofii vychází z jednoho proudu ruských dějin, chápajícího Západ jako zdroj zkaženosti a úpadku. Proto je veškerá podpora ze Západu v duchu této logiky chápána jako pokus zničit „matičku Rus“.Co s touto protizápadní obsesí má společného Česká republika, která většinu svých dějin byla tím Západem, nebo přinejmenším jeho dynamicky se rozvíjející periferií? Proč se připojujeme k zemím jako Maďarsko, Slovensko, Gruzie nebo Kyrgyzstán, které zákony o „zahraničních agentech“ chtějí zastrašit společnost navázanou na mezinárodní svět?Nejde o peníze českých daňových poplatníků, jak o tom mluví Andrej Babiš. Jde o kontrolu a buzeraci lidí, což se – paradoxně – vede v duchu boje za svobodu slova. Rusko přitom minimálně od roku 2012 vede subverzivní boj proti téhle republice a podporuje a platí řadu dezinformačních kanálů. To je optika celé téhle vlády – mráz nepřichází z Kremlu, ale z Bruselu.

Tento týden se v Paříži konala konference, která má šanci vejít do dějin jaderné energetiky. Ze summitu o budoucnosti jádra proniklo na veřejnost hlavně to, že tam předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nazvala odklon od jaderné energetiky, o níž se v Bruselu ještě donedávna mluvilo spíš s despektem anebo vůbec, „strategickou chybou“.

Zatím nevidíme žádné známky migračních pohybů vyvolaných americko-izraelskou válkou proti Íránu, ujišťoval eurokomisař Magnus Brunner ministry vnitra členských zemí a posléze i novináře ve čtvrtek v Bruselu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plyn vyskočil až o 70 percent, ropa zdražela o desatinu. Slovensko má zatiaľ zásoby, no ak sa situácia nezlepší, môže prísť ďalšia vlna zdražovania. Ministerka hospodárstva Denisa Saková v relácii Politická debata hovorí aj o možnej pomoci z Bruselu.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.

O čem nakonec jednal ministr Macinka s generálním tajemníkem NATO a došlo i na stížnosti na prezidenta Pavla? Jak výrazně se změní pravidla pro pohyb ruských diplomatů v Česku a jak účinné bude takové opatření? Proč Národní rozpočtová rada natvrdo říká, že nový návrh státního rozpočtu porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti? A jaké bylo pro deváťáky vyzkoušet si přijímačky na střední školy nanečisto?

Petr Macinka tlačil na okolí prezidenta kvůli jmenování Filipa Turka víckrát. Zdroje z Hradu popisují, že od Vánoc ministr zahraničí psal několika různým lidem a naléhal na ně, aby prezident změnil názor.„Zdroje se shodují, že předchozí zprávy sice nesly znaky Macinkovy arogantní komunikace, ale byly ještě v nějakém normálním duchu. Hrad tuhle opakovanou komunikaci nijak veřejně neřešil,“ říká Lucie Stuchlíková, autorka podcastu Vlevo dole.Zlom pro prezidenta přišel až ve chvíli, kdy dorazily zprávy vyloženě vydíracího charakteru s ultimáty, že má hlava státu čas do středy. „Prezidenta to rozčílilo, což bylo mimochodem vidět i na té tiskovce. A byl to osobně on, kdo rozhodl, že tahle komunikace má být zveřejněna,“ dodává Stuchlíková.Druhým momentem, který prezidenta nadzvedl, byla pasáž o letadlech L-159 pro Ukrajinu. V ní Macinka tvrdí, že mohl jejich odprodej podpořit, ale po veřejných prohlášeních prezidenta to neudělá. „Ukrajina se tady stává rukojmím někoho, jako je Filip Turek. To je skutečně neuvěřitelná situace a nedivil bych se, kdyby právě tohle prezidentovi vadilo,“ dodává komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, hostující v podcastu.Zároveň má za to, že zveřejnění zpráv je určitou PR strategií Hradu. „Je to stejné, jako když politik vyhlásí, že se na něj chystá kompro, ještě předtím, než je věc zveřejněna. Tady Petr Macinka sliboval nějaké velké prohlášení o prezidentovi ve středu v Bruselu, a pak z toho na tiskovce couval,“ dodává Čaban.Současná situace Andreje Babiše ještě víc natlačila do kouta, ve němž je prakticky od voleb. S prezidentem sám otevřeně válčit nechce, o Turka nijak nestojí, ale bez Motoristů vládu a imunitu neudrží.„Babiš se teď bude snažit situaci uklidnit, ani na jednoho aktéra ale nemá v tuhle chvíli velké páky. Jsem si ale jistá, že si dělá čárky pokaždé, když Macinka něco podobného provede, a jednou mu to sečte,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Jisté je, že spolupráce ústavních činitelů na zahraniční politice je v troskách. „Neumím si představit, že to teď bude nějak fungovat. Že například přijde Petr Macinka s návrhem nových velvyslanců - a prezident řekne: to jsou pěkná jména, a podepíše. Asi se to bude muset odehrávat skrz Andreje Babiše,“ připomíná Čaban.Je Babiš naštvaný, nebo mu Macinkův průšvih vlastně vyhovuje? Je Macinka skutečně tak sebevědomý, jak se tváří? A jak z toho všeho vychází Tomio Okamura? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole s hostujícím profesorem Martinem Čabanem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Kauza haciendy pokračuje. Európski prokurátori ju stále vyšetrujú a pripomenula sa aj na Slovensku. Kukláči vtrhli do domu aktivistky a političky Zuzany Šubovej. Policajti si zobrali jej počítač aj mobil. Po sedemhodinovej prehliadke nie je z ničoho obvinená. Podozrivá má byť z nebezpečného prenasledovania jej bývalého šéfa, dnes prezidenta finančnej správy Jozefa Kissa, kde boli včera nahlásené bomby.Ako to súvisí to s kauzou haciendy, ktorú odhalila práve Zuzana Šubová ešte ako pracovníčka Pôdohospodárskej platobnej agentúry a o ktorej má ísť budúci týždeň vypovedať do Bruselu pred europoslancov? Čoho sa môže v súvislosti s haciendami obávať koalícia, a má nejaké obavy aj opozícia? Prečo sa Zuzany Šubovej zastali len Demokrati?Braňo Závodský sa rozprával s političkou, aktivistkou, odborníčkou na eurofondy a predsedníčkou Pirátskej strany Zuzanou Šubovou.

První briefing roku 2026 je všechno jen ne klidný, stejně jako situace ve světě. Andrej Babiš hraje na dvě strany, jinak mluví v Bruselu a jinak doma. Kdy se tenhle rozpor začne lámat s SPD za zády? Co se teď děje mezi vládou a prezidentem a je Filip Turek definitivně ze hry? Jaký schodek je ten správný a kdo si čísla ohýbá podle potřeby? Kolik nás stojí obsluha dluhu a jak nám za pár let hezky narostl příspěvek na bydlení? Do toho všeho zahraničí. Somálský dotační skandál v Minnesotě, operace Maduro a s ním i nervózní Grónsko. Kam až Trump posune demonstraci síly?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.

Novopečený premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu, aby se tam zachoval jako chytrá horákyně. „V Evropě máme státy, které podporují Ukrajinu, a státy, které ji nepodporují. Jen Andrej Babiš se tváří, že dělá obojí najednou,“ říká Lucie Stuchlíková. Babiš tvrdí, že za půjčku pro Ukrajinu sice ručit nebude, ale nedá se to srovnávat s postojem Slovenska a Maďarska, které jsou proti jakékoli pomoci. Jinými slovy: chceme pomáhat, ale ať to zaplatí ti ostatní. Babiš zkrátka vsadil na to, co je v Česku tak oblíbené - všechno nějak očůrat. „Je to takové typické švejkování, to dobré chceme pro sebe, to špatné má řešit někdo jiný,“ říká Václav Dolejší.„Všichni západní spojenci to ale samozřejmě vidí tak, jak to je doopravdy. A právem nás dávají do jednoho pytle s Orbánem a Ficem,“ dodává Dolejší.Proč Babiš údajně rozlomil německého kancléře Friedricha Merze? Co se děje na ministerstvech Petra Macinky (Motoristé sobě) a jaký byl jeden z prvních úkolů Andreje Babiše ve Strakově akademii?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.