Podcasts about bruselu

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.

Novopečený premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu, aby se tam zachoval jako chytrá horákyně. „V Evropě máme státy, které podporují Ukrajinu, a státy, které ji nepodporují. Jen Andrej Babiš se tváří, že dělá obojí najednou,“ říká Lucie Stuchlíková. Babiš tvrdí, že za půjčku pro Ukrajinu sice ručit nebude, ale nedá se to srovnávat s postojem Slovenska a Maďarska, které jsou proti jakékoli pomoci. Jinými slovy: chceme pomáhat, ale ať to zaplatí ti ostatní. Babiš zkrátka vsadil na to, co je v Česku tak oblíbené - všechno nějak očůrat. „Je to takové typické švejkování, to dobré chceme pro sebe, to špatné má řešit někdo jiný,“ říká Václav Dolejší.„Všichni západní spojenci to ale samozřejmě vidí tak, jak to je doopravdy. A právem nás dávají do jednoho pytle s Orbánem a Ficem,“ dodává Dolejší.Proč Babiš údajně rozlomil německého kancléře Friedricha Merze? Co se děje na ministerstvech Petra Macinky (Motoristé sobě) a jaký byl jeden z prvních úkolů Andreje Babiše ve Strakově akademii?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš původně přijel na summit do Bruselu s tím, že Česko Ukrajině pomůže, i když před volbami sliboval opak. Proč nakonec zase změnil názor a skončil v koutě s Orbánem a Ficem? Proč se Motoristé chovají ohledně prosazování českých zájmů jako klauni? A komu ve skutečnosti pomůže návrh na zrušení zákazu spalovacích motorů? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Evropští zemědělci se bojí konkurence a obávají se o dotace, proto protestují. Tak by se daly shrnout důvody protestů svolaných do Bruselu. Detaily vysvětluje Štěpán Svoboda, redaktor Hospodářských novin.

Ranní brífink Martina Ehla: Evropští zemědělci se bojí konkurence a obávají se o dotace, proto protestují. Tak by se daly shrnout důvody protestů svolaných do Bruselu. Detaily vysvětluje Štěpán Svoboda, redaktor Hospodářských novin.

Európska komisia začala voči Slovensku infringementové konanie v súvislosti s novelou Ústavy SR, ktorú presadila vláda Roberta Fica. K téme sa v relácii Európa od A po Z vyjadrili slovenské europoslankyne Miriam Lexmann (KDH) a Ľubica Karvašová (PS). Obe sa zhodujú, že ide o vážny signál, no ich pohľad na dôvody a význam kroku Bruselu sa zásadne líši.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová vláda vstupuje do evropské politiky s týmem zkušených poradců. S národní bezpečností a evropskými záležitostmi bude radit diplomat Hynek Kmoníček, evropské záležitosti má pod palcem poradkyně Milena Hrdinková. Zároveň se objevují signály, které v Bruselu vzbuzují obavy, zejména možné sbližování s Maďarskem Viktora Orbána. Novinář Luboš Palata přináší také pohled na symbolická gesta nové vlády vůči migračnímu paktu, roli Černínského paláce a udělení Sacharovovy ceny.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda vstupuje do evropské politiky s týmem zkušených poradců. S národní bezpečností a evropskými záležitostmi bude radit diplomat Hynek Kmoníček, evropské záležitosti má pod palcem poradkyně Milena Hrdinková. Zároveň se objevují signály, které v Bruselu vzbuzují obavy, zejména možné sbližování s Maďarskem Viktora Orbána. Novinář Luboš Palata přináší také pohled na symbolická gesta nové vlády vůči migračnímu paktu, roli Černínského paláce a udělení Sacharovovy ceny.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou mieru aj vzťah Európy a USA. S hosťom sme sa pozreli na dokument s názvom Stratégia národnej bezpečnosti, ktorý opisuje zámery USA vo svete. Venovali sme sa preto zmenám v správaní Washingtonu voči Bruselu v porovnaní s minulosťou, ako aj budúcnosti NATO a Európskej únie. Reč bola aj o sebestačnosti Európy, či už v oblasti ekonomiky alebo obrany. Pozvanie do relácie prijal politológ a bývalý diplomat Petr Drulák.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Podporte Dezinfomaják Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Linky: Pokuta pre X https://www.sme.sk/domov/c/elon-musk-milan-mazurek-prejav Netflix chce kúpiť Warner Bros. https://www.techmeme.com/251207/p13#a251207p13 Austrália vykázala deti zo sciálnych sietí https://www.theguardian.com/media/2025/dec/10/social-media-ban-australia-explained-banned-apps-list-guide Ako fungujú jazykové modely https://thinkingnets.netlify.app/ Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:08 Pokuta pre X41:13 Netflix kupuje Warner Bros58:10 Austrália vykázala deti zo sociálnych sietí1:07:58 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Lepší začátek nového premiérského fungování Andreje Babiše (ANO) si snad ani nešlo přát. Ještě před prvním zasedáním svého kabinetu, před summitem Evropské unie, který se koná koncem posledního předvánočního týdne, si nově jmenovaný premiér našel čas na první zahraniční cestu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demonstrace proti úzkosti a žalu. Neviditelná říše Spojených arabských emirátů. Překvapivá a pozitivní zahraniční premiéra Andreje Babiše v Bruselu. Nikdo nic neví. Proč máme odpor k politice? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Které otázky probírá dnes v Bruselu designovaný premiér Andrej Babiš? Jak vážnou eskalaci napětí mezi Trumpovou administrativou a Madurovým režimem představuje americký zásah proti supertankeru s venezuelskou ropou? A co by podle odborné studie mohlo přispět k větší dostupnosti bydlení?

Které otázky probírá dnes v Bruselu designovaný premiér Andrej Babiš? Jak vážnou eskalaci napětí mezi Trumpovou administrativou a Madurovým režimem představuje americký zásah proti supertankeru s venezuelskou ropou? A co by podle odborné studie mohlo přispět k větší dostupnosti bydlení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odsunutí řešení kauzy Turek pomohlo Babišovi na cestu do Bruselu. Nízké daně nelákají, ale ty vysoké odrazují. ECB odmítá ručit za „reparační půjčku“ Ukrajině. Evropa si plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí. Netflix, Warner Bros. a ti druzí. Postaví se slovenský prezident proti zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů? Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo je premiérem České republiky? Na tuto otázku neexistuje momentálně jednoznačná odpověď. Správně je konstatování, že i nadále Petr Fiala, byť úřaduje v demisi. Kdo by tvrdil, že jím je Andrej Babiš, měl by rovněž pravdu. Prezident republiky ho jmenoval, o tom není třeba pochybovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeho si všimne český televizní reportér na britské společnosti, když ji pozoruje dlouhodobě a zblízka? Jak se Británie proměnila během pěti let po brexitu? A jak se kryjí představy o staré dobré Anglii s realitou? Nejen o tom mluví Lukáš Dolanský, bývalý zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně, v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Elon Musk tvrdí, že se EU musí rozpadnout. Vadí mu, že od Bruselu dostal pokutu kvůli síti X. Kdo je v tomhle sporu v právu? Vysvětlujeme taky, co čeká Andreje Babiše na jeho prvním summitu lídrů členských zemí EU. A proč unie dělá chybu, když zakázala dovoz ruského zemního plynu? Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

„Najväčším dopadom tejto legislatívy, ak bude prijatá, nebudú pokuty. Sú samozrejme, nepríjemne, no zaplatíme ich všetci, pretože sa na ne musíme poskladať. Najväčší dopad na našu spoločnosť bude ten, že mnohí oznamovatelia stratia dôveru voči tomu úradu,“ hovorí Katarína Batková z Via Iuris. A dodáva, že výsledkom bude slepota voči korupcii.Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Sama hovorí o jeho transformácii a rozšírení záberu jeho činnosti. Ochranu oznamovateľov chce rozšíriť aj o obete trestných činov. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok ako navrhovateľ hovorí o ochrane „len ozajstných oznamovateľov protispoločenskej činnosti“. Opozícia totiž kričí, že ide len o jeho pomstu za Čurillovcov, pre ktorých dostalo jeho ministerstvo stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu.Už sa stihol ozvať Brusel, generálny prokurátor, prezident i ulica. Eštokov Hlas v závere týždňa zmierňoval niektoré kritizované ustanovenia, za čo si vyslúžil kritiku Smeru a konkrétne Tibora Gašpara. Podstata zostáva, ozýva sa z opozície: súčasný úrad sa zruší a s ním i jeho nepohodlná riaditeľka. A nového dočasného šéfa si vyberie priamo koaličný predseda parlamentu.A zaplatí za to štát - upozorňuje rušený úrad, pričom poukazuje na možné sankcie Bruselu.Čo Slovensku hrozí a ako vidí dôvody na rušenie úradu na ochranu oznamovateľov korupcie Katarína Batková z Via Iuris?„Je to útok na nezávislé inštitúcie, ktoré nedokážu ovládať politici iným spôsobom. O to dôležitejšie a podstatnejšie je tie inštitúcie chrániť,“ hovorí Katarína Batková. „Je potrebné ukazovať, že to nie je v poriadku pristupovať k nezávislým inštitúciám takýmto spôsobom,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Najväčším dopadom tejto legislatívy, ak bude prijatá, nebudú pokuty. Sú samozrejme, nepríjemne, no zaplatíme ich všetci, pretože sa na ne musíme poskladať. Najväčší dopad na našu spoločnosť bude ten, že mnohí oznamovatelia stratia dôveru voči tomu úradu,“ hovorí Katarína Batková z Via Iuris. A dodáva, že výsledkom bude slepota voči korupcii.Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Sama hovorí o jeho transformácii a rozšírení záberu jeho činnosti. Ochranu oznamovateľov chce rozšíriť aj o obete trestných činov. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok ako navrhovateľ hovorí o ochrane „len ozajstných oznamovateľov protispoločenskej činnosti“. Opozícia totiž kričí, že ide len o jeho pomstu za Čurillovcov, pre ktorých dostalo jeho ministerstvo stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu.Už sa stihol ozvať Brusel, generálny prokurátor, prezident i ulica. Eštokov Hlas v závere týždňa zmierňoval niektoré kritizované ustanovenia, za čo si vyslúžil kritiku Smeru a konkrétne Tibora Gašpara. Podstata zostáva, ozýva sa z opozície: súčasný úrad sa zruší a s ním i jeho nepohodlná riaditeľka. A nového dočasného šéfa si vyberie priamo koaličný predseda parlamentu.A zaplatí za to štát - upozorňuje rušený úrad, pričom poukazuje na možné sankcie Bruselu.Čo Slovensku hrozí a ako vidí dôvody na rušenie úradu na ochranu oznamovateľov korupcie Katarína Batková z Via Iuris?„Je to útok na nezávislé inštitúcie, ktoré nedokážu ovládať politici iným spôsobom. O to dôležitejšie a podstatnejšie je tie inštitúcie chrániť,“ hovorí Katarína Batková. „Je potrebné ukazovať, že to nie je v poriadku pristupovať k nezávislým inštitúciám takýmto spôsobom,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Věra Štechrová.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zahraniční politiku současné slovenské vlády vnímá většina našich občanů jako svébytnou, sebevědomou a založenou na obhajobě národních zájmů Slovenské republiky a jejích občanů. Nicméně Evropské unii se občas tato politika nepozdává. Asi by podle představ Bruselu měla být více proevropská a méně proslovenská. V České republice nás nyní zajímá, jak se budou vyvíjet naše vztahy s naším nejbližším, doslova bratrským sousedem do budoucna, za vlády koalice, která vyhrála letošní volby do Sněmovny. Jak vidí Slovensko budoucnost Visegrádské čtyřky? A jaké shody můžeme nalézt v pohledu na válku na Ukrajině? Zbrojení pokusy Evropské unie omezovat svobodu slova a další zásadní otázky. Tak o všech těchto tématech si budu povídat s mým dnešním vzácným hostem, ministrem zahraničí Slovenské republiky panem Jurajem Blanárem. 26.11.2025, www.RadioUniversum.cz

V Mexiku se vždy na přelomu října a listopadu lidé setkávají se svými zemřelými blízkými a připravují pro ně oltáře s pohoštěním, které měli za života rádi. Mexičané věří, že jednou do roka se mrtví chtějí se svojí rodinou a přáteli poveselit, aby pro ně tolik netruchlili. Svátek Dia de Muertos je oblíbený i u mexické diaspory a velkolepé oslavy se každoročně konají také v Bruselu.

V Mexiku se vždy na přelomu října a listopadu lidé setkávají se svými zemřelými blízkými a připravují pro ně oltáře s pohoštěním, které měli za života rádi. Mexičané věří, že jednou do roka se mrtví chtějí se svojí rodinou a přáteli poveselit, aby pro ně tolik netruchlili. Svátek Dia de Muertos je oblíbený i u mexické diaspory a velkolepé oslavy se každoročně konají také v Bruselu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mexický svátek mrtvých Dia de Muertos se dostal i do Bruselu, kde se oslav každoročně účastní tisíce lidí. Dům, kde bydlel americký prezident Franklin Delano Roosevelt je dnes národním památníkem. V africké Keni začali vyrábět ve spolupráci s národním pivovarem Budějovický Budvar vyrábět znamenitý ležák Czech Mates.

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se postupně propracovává k převzetí moci a nejen tuzemští pozorovatelé přemítají, jak se jeho pravděpodobný nástup promítne v postojích Česka v Evropě. Oteplování vzájemných vztahů očekává hlavně slovenský premiér Robert Fico, z něhož se stal hlasitý kritik Evropské unie a údajného „diktátu“ Bruselu. Vydá se Babiš slovenskou cestou?Pozicím Česka a Slovenska vůči Evropě se podcast 5:59 věnoval v debatě pořádané v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Na Inspiračním fóru jsme spolu s publikem debatovali se zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu Zdeňkou Trachtovou a sociologem Dominikem Želinským ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Green Deal a ETS2 - témata, která ovlivnila politickou kampaň před českými parlamentními volbami a diskutují se teď znovu i v Bruselu. Jak moc omezovat emise skleníkových plynů a s tím i průmysl a dopravu, aniž by trpěla evropská konkurenceschopnost? Stanovila si Evropská unie příliš ambiciózní klimatické cíle? A jak to nakonec bude se systémem emisních povolenek ETS2?Host: Šimon Felenda - redaktor byznysové redakce Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Novou vládu Česko sice po volbách ještě nemá, že bude novým premiérem Andrej Babiš se ale zdá být velmi pravděpodobné. Předseda hnutí ANO se tak kromě Strakovy akademie vrátí také jako zástupce Česka do Bruselu. Jaký návrat to bude? Jak se na nástup Andreje Babiše asi dívají evropští politici? A přesune se kvůli němu teď Česko na okraj Evropské unie? Hosty povolebního dílu Bruselských chlebíčků jsou bývalí spoluautoři podcastu Viktor Daněk a Filip Nerad.