Podcasts about bruselu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

Bývalý prezident Václav Klaus byl hostem Echo Prime Time a mluvilo se o vystoupení ministra zahraničních věcí a předsedy Motoristů sobě Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde vystoupil mimo jiné s polským ministrem Radkem Sikorským a také někdejší americkou první šéfkou diplomacie Hillary Clintonovou, s oběma se přitom dostal do střetu. Klaus prý vystoupení nesledoval, ale že je jasné, že se Macinka musel vymezit vůči Clintonové a Sikorskému, protože „jsou neúnosní“. Kdyby to neudělal, Klaus by mu to pak prý vyčetl.„Když jsem podával přihlášku do EU, tak jsme byli ještě raná demokracie. Neměli jsme luxus Norska či Švýcarska jako zaběhlých demokracií. Nemohli jsme tehdy nevstoupit, vstupovali jsme ale s nadějí, že musí dojít k radikální transformaci Evropské unie. K tomu ale nedošlo, EU nadále centralizuje, utahuje šrouby a koncentruje veškerou moc do Bruselu,“ uvedl Klaus.Řekl, že současné vládě fandí, byť toho dosud nestačila příliš udělat. „Tato vláda má kouli na noze, kterou je Filip Turek, čímž je (vláda) blokována... Tím se dostáváme k tomu Macinkovi. Nejsem pro posílání půlnočních SMSek tak pochybnému člověku, jako je Petr Kolář. Já bych takhle nejednal,“ poukázal Klaus s tím, že samotné SMSky byly hloupé a politický neprozřetelné, zároveň ale kritizoval i to, že Hrad zprávy zveřejnil.​​​​​​

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Danuše Nerudová je zpátky v Insideru. Tentokrát z Bruselu a s balíkem témat. Jak velký chaos nastal v české zahraniční politice a obrazu Česka v Evropě po nástupu Babišovy vlády a politické izolaci Petra Macinky? Jak hodnotí Babišův bruselský pragmatismus a následnou domácí rétoriku? Co se odehrává na pozadí vyjednávání ETS2 jehož je zpravodajkou? Co všechno se chystá, kdo na to doplatí a jaké změny chce prosadit, aby systém nesrazil nízkopříjmové domácnosti? A jak nahlíží na otočku Evropy nejen v jaderné energetice?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Kdysi v centru Bruselu fungovalo na pět desítek loutkových divadel určených hlavně pro dělnickou třídu, která si běžné divadlo nemohla dovolit. Dnes v belgické metropoli zbyla poslední tradiční loutková scéna – Královské divadlo Toone. V roce 1830 ho založil Antoine Genty přezdívaný Toon. Když dnes nedaleko náměstí Grand Place vkročíte do starobylé budovy s úzkými chodbičkami a dřevěnými krovy, jako byste se rázem vrátili v čase.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

O čem nakonec jednal ministr Macinka s generálním tajemníkem NATO a došlo i na stížnosti na prezidenta Pavla? Jak výrazně se změní pravidla pro pohyb ruských diplomatů v Česku a jak účinné bude takové opatření? Proč Národní rozpočtová rada natvrdo říká, že nový návrh státního rozpočtu porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti? A jaké bylo pro deváťáky vyzkoušet si přijímačky na střední školy nanečisto?

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.

Petr Macinka tlačil na okolí prezidenta kvůli jmenování Filipa Turka víckrát. Zdroje z Hradu popisují, že od Vánoc ministr zahraničí psal několika různým lidem a naléhal na ně, aby prezident změnil názor.„Zdroje se shodují, že předchozí zprávy sice nesly znaky Macinkovy arogantní komunikace, ale byly ještě v nějakém normálním duchu. Hrad tuhle opakovanou komunikaci nijak veřejně neřešil,“ říká Lucie Stuchlíková, autorka podcastu Vlevo dole.Zlom pro prezidenta přišel až ve chvíli, kdy dorazily zprávy vyloženě vydíracího charakteru s ultimáty, že má hlava státu čas do středy. „Prezidenta to rozčílilo, což bylo mimochodem vidět i na té tiskovce. A byl to osobně on, kdo rozhodl, že tahle komunikace má být zveřejněna,“ dodává Stuchlíková.Druhým momentem, který prezidenta nadzvedl, byla pasáž o letadlech L-159 pro Ukrajinu. V ní Macinka tvrdí, že mohl jejich odprodej podpořit, ale po veřejných prohlášeních prezidenta to neudělá. „Ukrajina se tady stává rukojmím někoho, jako je Filip Turek. To je skutečně neuvěřitelná situace a nedivil bych se, kdyby právě tohle prezidentovi vadilo,“ dodává komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, hostující v podcastu.Zároveň má za to, že zveřejnění zpráv je určitou PR strategií Hradu. „Je to stejné, jako když politik vyhlásí, že se na něj chystá kompro, ještě předtím, než je věc zveřejněna. Tady Petr Macinka sliboval nějaké velké prohlášení o prezidentovi ve středu v Bruselu, a pak z toho na tiskovce couval,“ dodává Čaban.Současná situace Andreje Babiše ještě víc natlačila do kouta, ve němž je prakticky od voleb. S prezidentem sám otevřeně válčit nechce, o Turka nijak nestojí, ale bez Motoristů vládu a imunitu neudrží.„Babiš se teď bude snažit situaci uklidnit, ani na jednoho aktéra ale nemá v tuhle chvíli velké páky. Jsem si ale jistá, že si dělá čárky pokaždé, když Macinka něco podobného provede, a jednou mu to sečte,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Jisté je, že spolupráce ústavních činitelů na zahraniční politice je v troskách. „Neumím si představit, že to teď bude nějak fungovat. Že například přijde Petr Macinka s návrhem nových velvyslanců - a prezident řekne: to jsou pěkná jména, a podepíše. Asi se to bude muset odehrávat skrz Andreje Babiše,“ připomíná Čaban.Je Babiš naštvaný, nebo mu Macinkův průšvih vlastně vyhovuje? Je Macinka skutečně tak sebevědomý, jak se tváří? A jak z toho všeho vychází Tomio Okamura? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole s hostujícím profesorem Martinem Čabanem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O čem nakonec jednal ministr Macinka s generálním tajemníkem NATO a došlo i na stížnosti na prezidenta Pavla? Jak výrazně se změní pravidla pro pohyb ruských diplomatů v Česku a jak účinné bude takové opatření? Proč Národní rozpočtová rada natvrdo říká, že nový návrh státního rozpočtu porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti? A jaké bylo pro deváťáky vyzkoušet si přijímačky na střední školy nanečisto?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kauza haciendy pokračuje. Európski prokurátori ju stále vyšetrujú a pripomenula sa aj na Slovensku. Kukláči vtrhli do domu aktivistky a političky Zuzany Šubovej. Policajti si zobrali jej počítač aj mobil. Po sedemhodinovej prehliadke nie je z ničoho obvinená. Podozrivá má byť z nebezpečného prenasledovania jej bývalého šéfa, dnes prezidenta finančnej správy Jozefa Kissa, kde boli včera nahlásené bomby.Ako to súvisí to s kauzou haciendy, ktorú odhalila práve Zuzana Šubová ešte ako pracovníčka Pôdohospodárskej platobnej agentúry a o ktorej má ísť budúci týždeň vypovedať do Bruselu pred europoslancov? Čoho sa môže v súvislosti s haciendami obávať koalícia, a má nejaké obavy aj opozícia? Prečo sa Zuzany Šubovej zastali len Demokrati?Braňo Závodský sa rozprával s političkou, aktivistkou, odborníčkou na eurofondy a predsedníčkou Pirátskej strany Zuzanou Šubovou.

První briefing roku 2026 je všechno jen ne klidný, stejně jako situace ve světě. Andrej Babiš hraje na dvě strany, jinak mluví v Bruselu a jinak doma. Kdy se tenhle rozpor začne lámat s SPD za zády? Co se teď děje mezi vládou a prezidentem a je Filip Turek definitivně ze hry? Jaký schodek je ten správný a kdo si čísla ohýbá podle potřeby? Kolik nás stojí obsluha dluhu a jak nám za pár let hezky narostl příspěvek na bydlení? Do toho všeho zahraničí. Somálský dotační skandál v Minnesotě, operace Maduro a s ním i nervózní Grónsko. Kam až Trump posune demonstraci síly?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.

Novopečený premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu, aby se tam zachoval jako chytrá horákyně. „V Evropě máme státy, které podporují Ukrajinu, a státy, které ji nepodporují. Jen Andrej Babiš se tváří, že dělá obojí najednou,“ říká Lucie Stuchlíková. Babiš tvrdí, že za půjčku pro Ukrajinu sice ručit nebude, ale nedá se to srovnávat s postojem Slovenska a Maďarska, které jsou proti jakékoli pomoci. Jinými slovy: chceme pomáhat, ale ať to zaplatí ti ostatní. Babiš zkrátka vsadil na to, co je v Česku tak oblíbené - všechno nějak očůrat. „Je to takové typické švejkování, to dobré chceme pro sebe, to špatné má řešit někdo jiný,“ říká Václav Dolejší.„Všichni západní spojenci to ale samozřejmě vidí tak, jak to je doopravdy. A právem nás dávají do jednoho pytle s Orbánem a Ficem,“ dodává Dolejší.Proč Babiš údajně rozlomil německého kancléře Friedricha Merze? Co se děje na ministerstvech Petra Macinky (Motoristé sobě) a jaký byl jeden z prvních úkolů Andreje Babiše ve Strakově akademii?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová vláda vstupuje do evropské politiky s týmem zkušených poradců. S národní bezpečností a evropskými záležitostmi bude radit diplomat Hynek Kmoníček, evropské záležitosti má pod palcem poradkyně Milena Hrdinková. Zároveň se objevují signály, které v Bruselu vzbuzují obavy, zejména možné sbližování s Maďarskem Viktora Orbána. Novinář Luboš Palata přináší také pohled na symbolická gesta nové vlády vůči migračnímu paktu, roli Černínského paláce a udělení Sacharovovy ceny.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda vstupuje do evropské politiky s týmem zkušených poradců. S národní bezpečností a evropskými záležitostmi bude radit diplomat Hynek Kmoníček, evropské záležitosti má pod palcem poradkyně Milena Hrdinková. Zároveň se objevují signály, které v Bruselu vzbuzují obavy, zejména možné sbližování s Maďarskem Viktora Orbána. Novinář Luboš Palata přináší také pohled na symbolická gesta nové vlády vůči migračnímu paktu, roli Černínského paláce a udělení Sacharovovy ceny.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou mieru aj vzťah Európy a USA. S hosťom sme sa pozreli na dokument s názvom Stratégia národnej bezpečnosti, ktorý opisuje zámery USA vo svete. Venovali sme sa preto zmenám v správaní Washingtonu voči Bruselu v porovnaní s minulosťou, ako aj budúcnosti NATO a Európskej únie. Reč bola aj o sebestačnosti Európy, či už v oblasti ekonomiky alebo obrany. Pozvanie do relácie prijal politológ a bývalý diplomat Petr Drulák.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Podporte Dezinfomaják Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Linky: Pokuta pre X https://www.sme.sk/domov/c/elon-musk-milan-mazurek-prejav Netflix chce kúpiť Warner Bros. https://www.techmeme.com/251207/p13#a251207p13 Austrália vykázala deti zo sciálnych sietí https://www.theguardian.com/media/2025/dec/10/social-media-ban-australia-explained-banned-apps-list-guide Ako fungujú jazykové modely https://thinkingnets.netlify.app/ Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:08 Pokuta pre X41:13 Netflix kupuje Warner Bros58:10 Austrália vykázala deti zo sociálnych sietí1:07:58 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Demonstrace proti úzkosti a žalu. Neviditelná říše Spojených arabských emirátů. Překvapivá a pozitivní zahraniční premiéra Andreje Babiše v Bruselu. Nikdo nic neví. Proč máme odpor k politice? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lepší začátek nového premiérského fungování Andreje Babiše (ANO) si snad ani nešlo přát. Ještě před prvním zasedáním svého kabinetu, před summitem Evropské unie, který se koná koncem posledního předvánočního týdne, si nově jmenovaný premiér našel čas na první zahraniční cestu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Které otázky probírá dnes v Bruselu designovaný premiér Andrej Babiš? Jak vážnou eskalaci napětí mezi Trumpovou administrativou a Madurovým režimem představuje americký zásah proti supertankeru s venezuelskou ropou? A co by podle odborné studie mohlo přispět k větší dostupnosti bydlení?

Které otázky probírá dnes v Bruselu designovaný premiér Andrej Babiš? Jak vážnou eskalaci napětí mezi Trumpovou administrativou a Madurovým režimem představuje americký zásah proti supertankeru s venezuelskou ropou? A co by podle odborné studie mohlo přispět k větší dostupnosti bydlení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Najväčším dopadom tejto legislatívy, ak bude prijatá, nebudú pokuty. Sú samozrejme, nepríjemne, no zaplatíme ich všetci, pretože sa na ne musíme poskladať. Najväčší dopad na našu spoločnosť bude ten, že mnohí oznamovatelia stratia dôveru voči tomu úradu,“ hovorí Katarína Batková z Via Iuris. A dodáva, že výsledkom bude slepota voči korupcii.Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Sama hovorí o jeho transformácii a rozšírení záberu jeho činnosti. Ochranu oznamovateľov chce rozšíriť aj o obete trestných činov. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok ako navrhovateľ hovorí o ochrane „len ozajstných oznamovateľov protispoločenskej činnosti“. Opozícia totiž kričí, že ide len o jeho pomstu za Čurillovcov, pre ktorých dostalo jeho ministerstvo stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu.Už sa stihol ozvať Brusel, generálny prokurátor, prezident i ulica. Eštokov Hlas v závere týždňa zmierňoval niektoré kritizované ustanovenia, za čo si vyslúžil kritiku Smeru a konkrétne Tibora Gašpara. Podstata zostáva, ozýva sa z opozície: súčasný úrad sa zruší a s ním i jeho nepohodlná riaditeľka. A nového dočasného šéfa si vyberie priamo koaličný predseda parlamentu.A zaplatí za to štát - upozorňuje rušený úrad, pričom poukazuje na možné sankcie Bruselu.Čo Slovensku hrozí a ako vidí dôvody na rušenie úradu na ochranu oznamovateľov korupcie Katarína Batková z Via Iuris?„Je to útok na nezávislé inštitúcie, ktoré nedokážu ovládať politici iným spôsobom. O to dôležitejšie a podstatnejšie je tie inštitúcie chrániť,“ hovorí Katarína Batková. „Je potrebné ukazovať, že to nie je v poriadku pristupovať k nezávislým inštitúciám takýmto spôsobom,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Najväčším dopadom tejto legislatívy, ak bude prijatá, nebudú pokuty. Sú samozrejme, nepríjemne, no zaplatíme ich všetci, pretože sa na ne musíme poskladať. Najväčší dopad na našu spoločnosť bude ten, že mnohí oznamovatelia stratia dôveru voči tomu úradu,“ hovorí Katarína Batková z Via Iuris. A dodáva, že výsledkom bude slepota voči korupcii.Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Sama hovorí o jeho transformácii a rozšírení záberu jeho činnosti. Ochranu oznamovateľov chce rozšíriť aj o obete trestných činov. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok ako navrhovateľ hovorí o ochrane „len ozajstných oznamovateľov protispoločenskej činnosti“. Opozícia totiž kričí, že ide len o jeho pomstu za Čurillovcov, pre ktorých dostalo jeho ministerstvo stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu.Už sa stihol ozvať Brusel, generálny prokurátor, prezident i ulica. Eštokov Hlas v závere týždňa zmierňoval niektoré kritizované ustanovenia, za čo si vyslúžil kritiku Smeru a konkrétne Tibora Gašpara. Podstata zostáva, ozýva sa z opozície: súčasný úrad sa zruší a s ním i jeho nepohodlná riaditeľka. A nového dočasného šéfa si vyberie priamo koaličný predseda parlamentu.A zaplatí za to štát - upozorňuje rušený úrad, pričom poukazuje na možné sankcie Bruselu.Čo Slovensku hrozí a ako vidí dôvody na rušenie úradu na ochranu oznamovateľov korupcie Katarína Batková z Via Iuris?„Je to útok na nezávislé inštitúcie, ktoré nedokážu ovládať politici iným spôsobom. O to dôležitejšie a podstatnejšie je tie inštitúcie chrániť,“ hovorí Katarína Batková. „Je potrebné ukazovať, že to nie je v poriadku pristupovať k nezávislým inštitúciám takýmto spôsobom,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Mexiku se vždy na přelomu října a listopadu lidé setkávají se svými zemřelými blízkými a připravují pro ně oltáře s pohoštěním, které měli za života rádi. Mexičané věří, že jednou do roka se mrtví chtějí se svojí rodinou a přáteli poveselit, aby pro ně tolik netruchlili. Svátek Dia de Muertos je oblíbený i u mexické diaspory a velkolepé oslavy se každoročně konají také v Bruselu.

Mexický svátek mrtvých Dia de Muertos se dostal i do Bruselu, kde se oslav každoročně účastní tisíce lidí. Dům, kde bydlel americký prezident Franklin Delano Roosevelt je dnes národním památníkem. V africké Keni začali vyrábět ve spolupráci s národním pivovarem Budějovický Budvar vyrábět znamenitý ležák Czech Mates.

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.