Podcasts about bruselu

Ministři zahraničí 27 členských zemí EU vedli v Bruselu debatu o tom, jak postupovat dál vůči Turecku. Nic nového pod sluncem, toto zapeklité téma je zaměstnává už několik desetiletí, ale v kontextu ruské agrese proti Ukrajině a z ní plynoucích nových bezpečnostních hrozeb získává nové rozměry a novou naléhavost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

List El Periódico de Catalunya se pochvalně vyjádřil o jednom z prvních kroků stávajícího španělského předsednictví. Problémy spojené s ukrajinskou válkou, rozšířením Severoatlantické aliance, spory o dohled nad Středozemním mořem v souvislosti s uprchlíky odsunuly do pozadí možnou hospodářskou spolupráci se státy Latinské Ameriky. Španělé proto v Bruselu uspořádali odpovídající summit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhých osm let se Evropská unie a Latinská Amerika nesešly na nejvyšší úrovni, až nyní v Bruselu. Už sám seznam přítomných byl impozantní – přes 50 evropských a latinskoamerických lídrů. A očekávání byla veliká. O to větší je škoda, že se psalo především o trpkém sporu o to, zda a jak ve společném prohlášení odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině. Na zadní se postavily tři latinskoamerické země ovládané proruskými diktaturami, Nikaragua, Venezuela a Kuba.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhých osm let se Evropská unie a Latinská Amerika nesešly na nejvyšší úrovni, až nyní v Bruselu. Už sám seznam přítomných byl impozantní – přes 50 evropských a latinskoamerických lídrů. A očekávání byla veliká. O to větší je škoda, že se psalo především o trpkém sporu o to, zda a jak ve společném prohlášení odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině. Na zadní se postavily tři latinskoamerické země ovládané proruskými diktaturami, Nikaragua, Venezuela a Kuba.

Priatelia a priateľky sú strážcovia našich tajomstiev, radia a povzbudzujú nás, sú ramenami, na ktorých plačeme. Priateľstvo dáva nášmu životu farbu, keď sa svet zdá šedý. Sú neoddeliteľnou súčasťou ľudskej, teda aj cudzineckej skúsenosti. Žiaľ, príbeh o priateľstve sa pre väčšinu migrujúcich začína rozlúčkou s dlhoročnými priateľmi a priateľkami. Môžu to byť blízki z detstva alebo ranej dospelosti. Sú to však ľudia, ktorí boli v ich živote prítomní počas dôležitých a formujúcich období. O to ťažšie sa s nimi lúčia. Udržať si priateľstvá, keď už človek zmenil domov, je často ťažšie, ako sa zdá. Migranti a migrantky zrazu nie sú doma, keď sa odohrávajú významné životné udalosti, ako sú sobáše, úmrtia alebo ťažké choroby. To môže znásobovať ich pocity odlúčenia a vzdialenosti. Na druhej strane, priateľstvá, ktoré sú hlboké, dlhotrvajúce a vychádzajúce z prijatia a pochopenia nomádskeho životného štýlu, môžu vydržať aj napriek týmto výzvam. Yunus, ktorý pochádza z Turecka, sa nemohol päť rokov, počas ktorých čakal na schválenie svojej žiadosti o azyl, stretnúť so svojimi priateľmi z detstva. Hneď ako sa dalo, ponáhľal sa za svojimi starými kamarátmi z Bruselu. „Takmer nič sa nezmenilo. Boli sme blízki priatelia,“ povedal o stretnutí mladý turecký študent. Začínať odznova Vždy, keď cudzinci prídu na Slovensko, s priateľstvami začínajú od nuly. Cesta za hľadaním nových kamarátov či kamarátok na Slovensku je ale v niečom podobná ako v ich rodnej krajine. To, ako rýchlo sa s niekým spriatelia, závisí od ich veku, rodinného stavu, či majú deti alebo nie, typu ich osobnosti. A navyše bojujú s novým prostredím, jazykovými bariérami a kultúrnymi rozdielmi. Ako hovorí Liudmyla z Ukrajiny, „ľudia z cudziny sú celkovo viac osamelí“. To mnohých vedie k tomu, že sa obracajú na iných cudzincov, často z ich domovských krajín, aby si našli spoločnosť. Majú podobné ciele a záujmy, ako napríklad cestovanie do častí Slovenska, ktoré nemusia byť pre Slovákov a Slovenky zaujímavé. Počas víkendov a sviatkov sa nemusia viazať na rodinné povinnosti. Majú spoločné chápanie svojich skúseností a ťažkostí. Kamarát*ka...? Žiaľ, priateľstvá s inými ľuďmi z cudziny často trvajú krátko. Dôvodom sú nomádsky životný štýl alebo zmena zamestnania. Ak chcú migranti a migrantky dlhšie trvajúce priateľstvá a väčší pocit spolupatričnosti v komunite, musia družiť s ľuďmi zo Slovenska. Na to však musia prekonať jazykové a kultúrne prekážky. Slováci a Slovenky si totiž vytvorili sieť priateľov a rodiny, pre ktorých môže byť náročné privítať cudzinca či cudzinku. To však neznamená, že priateľstvo so Slovákmi je nemožné. Práve naopak, ľudia z cudziny nadväzujú so Slovákmi a Slovenkami nečakané spojenia. Môžu byť také obyčajné, ako obľúbený športový tím alebo rocková skupina, alebo komplexné ako vzájomné chápanie prenasledovania zo strany represívneho režimu. Otázkou ale zostáva, či si ľudia z cudziny dokážu vybudovať priateľstvá plné spoločných zážitkov a rovnakej kultúry, aké zažívali doma. Každý z hostí podcastu odpovedal hĺbavo s akousi dávkou optimizmu a odolnosti, ktorú väčšina migrantov a migrantiek do krajiny prináša. To je to, čo ich poháňa, aby naďalej vyhľadávali príležitosti na vytváranie priateľských spojení. Predovšetkým v súčasnej dobe, pre ktorú je príznačné rozdeľovanie ľudí, môže priateľstvo pre každého osožné. Ďakujem svojim hosťom a hostkám: Liudmyla Krivosheya, Mark Taylor, Navid a Yunus. Podcast moderuje Jeremy Hill. Tento podcast a zároveň seriál o migrácii vznikol s podporu [fjúžn], programu nadácie Milana Šimečku, ktorého cieľom je vytvoriť platformu pre cudzincov a cudzinky žijúcich na Slovensku, aby ich hlas bolo v našej spoločnosti viac počuť. V rámci programu každoročne organizujú festival [fjúžn] a ďalšie podujatia v spolupráci s ľuďmi z cudziny. Cieľom je predstaviť umenie, projekty, názory či príbehy menej známych ľudí.

Hřbitovy a architektura hrobek bývají pestrou výkladní skříní různých období naší historie – to si uvědomují i představitelé belgického Bruselu. Společně s dobrovolníky tak už druhým rokem uspořádali akci nazvanou Jaro na hřbitově. A letos se zaměřili na secesi v pohřební symbolice. Na největším bruselském hřbitově tak návštěvníky čekaly komentované prohlídky zpestřené vystoupeními básníků či hudebníků. Mezi náhrobky natáčela také zpravodajka Zdeňka Trachtová.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

  V Rusku vidí na Slovensku agresora len 40% obyvateľstva. A hoci v tom majú všade navôkol jasno, za Putinovou agresiou voči Ukrajine u nás väčšina Putina nevidí. Naviac – polovica zhliada bezpečnostnú hrozbu v Spojených štátoch. V predvolebnom čase tu pritom éterom začali doslova lietať obvinenia z platených vplyvov. Či už Moskvy, alebo na druhej strane Západu a Nato. „Vplyvová prestrelka“ Naď - Fico neutícha. A ak jeden tvrdí, že platí Moskva a hneď centrálu jednej strany, druhý zas, že platené stratégie si tu uplatňuje Západ a Nato. V hre nie je pritom nič menej, ako budúce smerovanie krajiny. Sme vystavení vplyvom mocností? A čo Slovákov tak dezorientuje, že nedokážu rozpoznať agresora? Otázky pre Victora Breinera, experta na hybridné ohrozenia, ktorý ešte nedávno viedol aj špeciálny odbor pre hybridné hrozby na rezorte obrany a prispel aj k stratégii boja proti nim.   Odpovie aj na otázku, či je Ficov Smer-SSD a Uhríkova Republika bezpečnostnou hrozbou pre Slovensko. A rovnako, či je zvykom Nato ovplyvňovať voľby v členskách krajinách.     „Sme krajinou, ktorá sa v informačnej vojne odmietla brániť“   Síce disponujeme stratégiami, ako čeliť hybridným hrozbám, no tieto sú bez politického a finančného krytia, poukazue expert. Špecializované odbory, ktoré sú pri úrade vlády a na niektorých ministerstvách, fungujú podľa neho len vďaka peniazom z Bruselu a tieto projekty sú finančne kryté len do jesene tohto roka.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jitka Pánek Jurková vedla pět let České centrum v Bruselu a je přesvědčená, že umění a kultura jsou mocnou zbraní diplomacie. „Někteří lidé říkají, že kulturní diplomacie neexistuje a je to jen propaganda v novém hávu. Má stručná odpověď je, že to není pravda. Zejména po otřesných zkušenostech z 2. světové války, které nás posunuly směrem, ve kterém je kultura hájena,“ říká.

Aj šéfka frakcie európskych socialistov otvorene hovorí o tom, že sa budú vážne zaoberať témou fungovania Smeru a jeho zástupcov v ich frakcii, avizuje v podcaste denníka Pravda europoslanec Vladimír Bilčík.  Na Slovensku dlho podceňovaná téma dezinformácii a zahraničných zásahov sa dostala, možno aj vplyvom predvolebnej kampane politikov, do centra pozornosti. Najprv ňou zaujal exminister obrany Jaroslav Naď, ktorý obvinil Smer, že je v nešpecifikovanom konkrétnom prípade podporovaný Ruskom, Robert Fico zasa hlasno kritizoval účastníkov štátnych inštitúcii a mimovládok, ktoré mali v Bruseli brojiť práve proti nemu.  Akými opatreniami ide únia bojovať voči dezinformáciám a vplyvu zahraničných mocností? Prečo a kedy by mohli vylúčiť Smer z frakcie európskych socialistov? Ako vníma europoslanec Bilčík, ktorý je aj v predsedníctve strany Demokrati, kritiku voči expremiérovi Eduardovi Hegerovi, že je slabý líder? Kedy a za akých okolností odstúpia Demokrati z volebného zápasu? Vypočujte si v podcaste denníka Pravda.  #pocuvajtepravdu

Bezmála padesátka evropských lídrů se sešla před pár dny na summitu Evropského politického společenství v Moldavsku. V zemi, která dlouhodobě čelí hybridním hrozbám ze strany Ruska. V čem bylo setkání symbolické? Jaká je aktuální situace v nejchudší zemi Evropy? A může Moldavsko na svoji obranu samo něco dělat? Politický geograf Michael Romancov se v audiozáznamu ještě zamyslí nad tím, zda se válka na Ukrajině stává globálnější a jaká je její podpora.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bratislave rozprával francúzsky prezident Macron aj o tom, že Slovensko má problém s dezinformáciami. Ficov Smer v tom istom čase vykrikoval pre cestu úradníkov do Bruselu o organizovanom zločine proti demokracii a proti opozícii. Ruská propaganda útočí na Slovensko plnou silou, viac ako polovica z nás si myslí, že za vojnou na Ukrajine je západ a Američania. Chceme teda stále patriť na západ, alebo chceme radšej ruské pasy? Je naša zhoda v tom, že patríme do Európskej únie a NATO ohrozená? Čo sa dohodlo na Globsecu a čo sa bude riešiť na summite NATO vo Vilniuse? A čo to všetko znamená pre nás? Prečo je naša spoločnosť tak rozdelená a mnohí nevidia zločiny Putinovho Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí Miroslavom Wlachovským.

1. Rázsochy zaplatili za to, že sa nevieme rozhýbať. 2. Milan Majerský uráža svojich voličov. 3. Učiteľov, čo šíria hoaxy, nevedia poslať do somárskej lavice. 

Strana Demokrati chce podať trestné oznámenie na exministra Kaliňáka a to v súvislosti s jeho výrokmi o údajnej manipulácií referenda o našom vstupe do EÚ. Pre Aktuality to avizoval exminister obrany Jaroslav Naď. “Buď klamal a žiadne falšovanie referenda nebolo alebo porušil zákon tým, že ako minister vnútra nekonal,” tvrdí Naď. SMER SSD zasa bývalú vládu obviňuje z akéhosi probruselského a proNATO sprisahania sa voči opozícií  a hovorí o kauze podobnej  “Watergate.” Predvolebnou témou sa tak stáva vzájomne obviňovanie sa z údajnej hrozby manipulácie volieb. Prezidentka ako americká agentka, úradnícka vláda z vôle miliardára Sorosa, povolebný Fico ako kat demokracie, kotlebovský démon na eurobankovkách. I toto je Slovensko štyri mesiace pred predčasnými parlamentnými voľbami a človeku sa až žiada, spolu s Járom Cimrmanom, opýtať sa dramatika Čechova: “A není to málo, Antone Pavloviči”? Predvolebná kampaň však vo svojom tempe ani intenzite nepoľavuje a tentoraz sa jej bojiskom stala téma údajných hrozieb z manipulácie volieb. Demokrati z nej obviňujú SMER či našich extrémistov, SMER SSD zasa hovorí o hrozbe nekalej predvolebnej ingerencie zo strany NATA či Bruselu.  Je teda Slovensko predmetom hybridnej vojny a majú politici svoje obvinenia podložené reálnymi faktmi? Téma pre exministra obrany Jaroslava Naďa ale svoj komentár pridá aj expremiérka Iveta Radičová. Vytvárame veľkú skupinu občanov, akýchsi “politických bezdomovcov”, ktorí úpenlivo hľadajú komu dať vo voľbách svoju dôveru. Politici riešení sú v defenzíve, ale to neznamená že po nich nie je dopyt no a ten dopyt rastie. I takto hodnotí aktuálnu predvolebnú kampaň bývalá premiérka Iveta Radičová Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský a kolega Marek Biró.        

Evropská unie stále marně hledá shodu na nových sankcích proti Rusku. Celkově jedenáctý balíček má především utěsnit existující mezery, obsahovat by ale mohl také opatření namířená vůči blízkým ruské elity. Své investice mají někteří z nich i v Praze. Na čem vázne jednání v Bruselu? A jak vypadá samostatné tažení českého státu?Host: Tomáš Pergler - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Hlasujte pro nás v anketě Podcast roku.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar je šedou eminencí české zahraniční politiky. Co dělal v den útoku na Ukrajinu? Co podle něj rozhodlo, že se Západ rozhodl podpořit Zelenského? V čem jsme jako Západ naopak před válkou v Putinovi vytvořili dojem, že mu to projde? Co ho štve na nápadech z Bruselu a v čem ho naopak unie příjemně překvapila? Koho považuje za nejtalentovanějšího státníka současné Evropy? A co bude Miloši Zemanovi "nahoře" přičteno k dobru?See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnešní Urban Caast je speciální: poprvé částečně v angličtině, poprvé s hostem ze zahraničí, poprvé také s podporou nové partnera, kterým se stala Nadace Tipsport.Proč nemá mobilita v Bruselu vypadat jako v 20. století, když už žijeme století jedenadvacáté? I o tom byla řeč v rozhovoru s Elke Van den Brandt, ministryní mobility regionu Brusel, která dokázala za tři roky sjednotit rozdrobené městské části, prosadit strategický plán #GoodMove a začít proměňovat evropskou metropoli proslulou věčnými zácpami aut v město, kde je najednou příjemné pro mraky lidí používat veřejnou dopravu, chodit pěšky nebo se přesouvat na kolech.Vedle pařížské starostky Anne Hidalgo či její kolegyně v Barceloně Ady Colau je Elke Van den Brandt další z řady evropských političek, které táhnou kupředu proměnu svých měst. Její slova či činy nechť jsou inspirací pro političky i politiky po celé České republice i na Slovensku, kde Urban Caast také rádi poslouchají. Vedle Nadace Tipsport je partnerem epizody také flotila sdílených kol Nextbike, na které se nově svezete také v Klášterci nad Ohří, Hořicích, Moravské Třebové či Benešově.Elke Van den Brandt v rozhovoru, který jsem dělal pro americký podcast mého známého Michaela Dunne a nyní ho přinášíme i v Urban Caastu, popisuje mj.:* proč je doprava tak klíčová pro zlepšení kvality života ve městě* jak se změny v Bruselu daly do pohybu jen díky občanským protestům v ulicích* co s veřejným prostorem dokáže zklidněná doprava* jak se musejí radnice naučit ptát lidí, aby se skutečně dozvěděli, co chtějí* jak důležitá je pro ni výměna informací se starostkami a starosty dalších měst napříč Evropou* proč osobně hodnotí zklidnění dopravy ve městě jinak než jen optikou čísel* a mnoho dalšího.Partnerem i této epizody Urban Caastu je flotila sdílených kol Nextbike, která vám usnadní pohyb už po 31 městech po celé České republice. Stačí jedna aplikace v mobilu. A další se možná přidají rychleji, pokud si přečtou, že řada námitek proti bikesharingu jsou jen mýty.

Poľnohospodári sa chystajú do Bruselu, budú protestovať pre situáciu s ukrajinským obilím. Môže nám zasadiť ranu z milosti, tvrdí Emil Macho, podpredseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory. "Žijeme posledné roky dobu, keď len v našom rezorte sa za posledné tri roky sa vystriedali dvaja ministri – keď definitívne odíde minister Vlčan, tak budú traja – šiesti štátni tajomníci, 19 rôznych generálnych riaditeľov,“ uviedol Macho.

„Kdysi jsme se strašně smáli takovému tomu: „Poručíme větru dešti!“ Ale ono to zřejmě je nějaká… – nezávisle na režimech – v člověku stále potřeba něco, co už jednou funguje, udělat nějak jinak, nově, objevně, progresivně. Ono se tomu vždycky říká jinak. Je to nějaká deviace, která provází lidstvo zřejmě od nepaměti. Asi to tak vždycky bude, asi to nepomine,“ říká Ivan Hoffman v pravidelném ohlédnutí za událostmi uplynulého měsíce. 08.05.2023, www.RadioUniversum.cz

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Válka v Evropě._____Všechny podcasty najdete také na euractiv.cz/tag/evropa-zblizka/. Vaše poznámky, pochvaly či kritiku k podcastu nám můžete zasílat na zichova@euractiv.cz. Děkujeme, že nás posloucháte. Tento obsah vznikl v rámci projektu "Special Report: ‘Válka na Ukrajině mění Evropu'" za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Hudba: Pixabay.com/Lexin_Music

Podívají se mezi ukrajinské obránce, kteří čelí ruské vojenské agresi. A v Bruselu vás zavedou do zahrady, kde právě kvete na milion květin: tulipánů, narcisů i hyacintů. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.

Podívají se mezi ukrajinské obránce, kteří čelí ruské vojenské agresi. A v Bruselu vás zavedou do zahrady, kde právě kvete na milion květin: tulipánů, narcisů i hyacintů. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast: Záznam debaty o čínských rohlících, českých houskách a Tchaj-wanu s Milošem Vystrčilem, Markétou Pekarovou Adamovou, Jakubem Jandou a Pavlem Divišem

S Jadranem Šetlíkem jsme minulý rok otevřeli podcastovou talkshow, v níž jsme představili některé významné osobnosti, které portrétoval. Jejich přátelství je neformální a v mediálním prostoru na tyto osoby běžně nenarazíte. Místem těchto setkání byly nádherné prostory knihovny hotelu Le Palais na pražské Zvonařce. Pohodlně se usaďte, začínáme ... Francesco hrabě Kinský dal Borgo se narodil v italské Pise. Po otci Giovannim Kinském dal Borgo je příslušníkem starého českého šlechtického rodu Kinských z chlumecké větve. Vyrůstal na toskánském venkově, v Pugnanu nedaleko Pisy. Studoval zemědělský obor na univerzitě v Pise. Magisterský titul získal na univerzitě v nizozemském Wageningenu, kde absolvoval studia zaměřená na environmentální technologie. Od roku 2009 pracoval v Bruselu pro Evropskou organizaci vlastníků půdy (European Landowners' Organization).  Od roku 2012 žije v Chlumci nad Cidlinou, kde se s bratrancem Carlem stará o rodový majetek.

Podcast: Výběr očekávaných událostí komentovaných redakcí týdeníku Respekt

"Mám obrovskú pochybnosť, či sa to stihne. Investičný semafor ukazuje, že mešká medicínsky plán, projektová dokumentácia, prakticky mešká všetko. A druhá vec je chaos, čo tu je. Neprijímajú sa zákony, ktoré súvisia s Plánom obnovy a ohrozujeme peniaze, ktoré majú prísť na Rázsochy. Obávam sa, že táto vláda v chaose a marazme nás chce naťahovať ešte pol roka, a držať nás v nejakej ilúzii, že sa Rázsochy budú stíhať. Vidíme všetky stopky a výkričníky, že sa to pravdepodobne nestihne," hovorí expert na zdravotníctvo Progresívneho Slovenska Oskar Dvořák, ktorý pracoval na ministerstve zdravotníctva na reforme nemocníc. "Neviem si spomenúť na ministra, na ktorého by som vzhliadal a vedel povedať pozitívne kroky. Najlepšieho z tých, ktorých sme mali, by som dal posledného - Vladimíra Lengvarského. Lebo sa mu podarilo presadiť reformu nemocníc, najväčšiu reformu za posledných 20 rokov," hovorí Dvořák. Ako riešiť krízu s ambulanciami? Prečo je také komplikované založiť ambulanciu? Stíhajú sa Rázsochy? A nemal by sa predseda Progresívneho Slovenska Michal Šimečka vrátiť z Bruselu na kampaň na Slovensko? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Oskarom Dvořákom, expertom na zdravotníctvo strany Progresívne Slovensko.  – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise   –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast  –  Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

„Nevznikla celoevropská hrdost na národ, na evropský národ. Evropský patriotismus neexistuje. Možná v Bruselu mezi úředníky, ale jinak neexistuje. A to, že neexistuje, se potom konkrétně projevuje i v tom, jak se rezoluce, přísahy, záměry, uvádějí, nebo neuvádějí do praxe. Takže já v tomto ohledu nemám o národní státy strach,“ říká politolog a ekonom Petr Robejšek v závěrečné části rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 17.02.2023, www.RadioUniversum.cz

Hosté: Jana Černochová /ODS/, ministryně obrany Pavel Růžička /ANO/, místopředseda výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370209/

Babiš a jeho staronové tváře. Petr Pavel aneb Šance pro českou zahraniční politiku? Zelenskyj v Evropě. Zelenskyj přijel do Bruselu zatřást stromem, aby z něj spadaly nové zbraně, ale hlavně aby se Evropané probudili. Život v Rusku stojí za starou belu, proto nemá cenu.

Andrej Babiš je obchodník a tudíž nepřekvapuje, že dokud mu jeho politický byznys vynáší, nevzdá se ho. Jak vyplynulo z jeho středečního brífinku, považuje stát i nadále za „rodinnou firmu“, o kterou hodlá pečovat jako o vlastní. Jak taková péče vypadá v reálu, ukázalo se ovšem záhy po jeho vstupu do politiky: rok předtím, než se stal v roce 2014 ministrem financí, dostával jeho Agrofert z Bruselu dotace ve výši 42 milionů eur. V roce 2017 už to bylo skoro 80 milionů.

Volodymyr Zelenskyj přijel do Bruselu na schůzi Evropské rady nečekaně. Jeho hostitelé, premiéři a prezidenti 27 členských států a také Evropský parlament, mluvili o historickém okamžiku a o symbolické návštěvě. Návštěvník se naopak věnoval věcem praktickým a konkrétním, jako jsou rychlé dodávky špičkových západních zbraní jeho armádě, která zuby nehty drží pozice na 600 kilometrů dlouhé frontě proti ruské přesile.

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jak pravděpodobné je, že Ukrajina dostane po návštěvě prezidenta Zelenského v Bruselu stíhačky od západních zemí? Jak si vysoké školy představují do budoucna své financování? A jaký byl koncert brněnské filharmonie v newyorské Carnegie Hall? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Premiéři a prezidenti zemí EU na summitu v Bruselu projednají už desátý balíček pomoci Ukrajině. Tentokrát se k nim poprvé přidá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který už vyjednával ve Velké Británii a Francii. Na jaká témata se lídři EU dnes zaměří? A jak by se mohla posunout evropská debata o migraci?

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

"Kampaňovať sa nedá z Bruselu, kampaňovať budem na Slovensku. Už teraz som veľa prítomný na Slovensku. Postupne, ako sa budú blížiť voľby, budem tu viac. V Európskom parlamente je bežné, že sú europoslanci aj podpredsedovia lídrami svojich strán. V momente, keby PS bolo úspešné vo voľbách, budem skladať mandát europoslanca, aj funkciu podpredsedu parlamentu," hovorí predseda Progresívneho Slovenska Michal Šimečka. "Čo sa týka Hlasu, náš postoj bol jasný už pred komunálnymi voľbami, kde naše predsedníctvo vylúčilo spoluprácu s Hlasom. A keď sa budú blížiť voľby, rovnako poctivo dáme našim voličom vedieť. Teraz, keď ani nevieme, kedy tie voľby budú, sa mi zdá, že varíme len z prieskumov. Snáď nikomu nemusím vysvetľovať, že je to pre mňa ťažko predstaviteľné. Nehovoriac to, ako pôsobil Hlas pri obrannej dohody s USA, je to ťažko predstaviteľné," hovorí Šimčeka o tom, či by po voľbách spolupracovali so stranou Hlas. Ako sa pozerá na rokovanie o predčasných voľbách? Podporí PS svojím jedným hlasom ústavné posilnenie volebného systému? Čo si myslia o vládnom návrhu pre páry rovnakého pohlavia? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s predsedom Progresívneho Slovenska Michalom Šimečkom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Česko předalo štafetu a dál hledá klíč do nitra Evropské unie. Po půlročním předsednictví přišla vláda s plánem obsadit vlivná místa v Bruselu, a získat tak větší moc. Dokáže to? Téma pro zpravodaje ČRo při evropských institucích Viktora Daňka.

Česko předalo štafetu a dál hledá klíč do nitra Evropské unie. Po půlročním předsednictví přišla vláda s plánem obsadit vlivná místa v Bruselu, a získat tak větší moc. Dokáže to? Téma pro zpravodaje ČRo při evropských institucích Viktora Daňka.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden nečekaný dárek k vánocům vláda Petra Fialy už České republice dala: je jím výborně odvedené předsednictví Evropské unii, které v Bruselu evidentně nikdo nečekal. Renomé Česka jako obratného vyjednavače, jemuž je jasné, že vlastní zájmy se ve sjednocené Evropě nejlépe prosazují v týmu, tím nepochybně vzrostlo.

Pro politiky jako Marine Le Penová a Viktor Orbán jsou problémy Evropského parlamentu důkazem dvojího metru Evropské unie. Už léta se střetávají s vedoucími unijními představiteli, kteří je obviňují z nedodržování zásad právního státu, utlačování menšin a udržování mocenských vazeb se zahraničními režimy, jako je například režim Vladimira Putina v Rusku. Postojem evropské krajní pravice ke katarskému korupčnímu skandálu se zabývá zpravodajský server Politico.

Kabinet Petra Fialy v sobotu oslaví první výročí. A říkáme oslaví, i když se možná bude slavit hlavně to, že kabinet vůbec přežil turbulentní dobu. Co se vládě povedlo a v čem naopak svoje voliče zklamala, hodnotí politický podcast Vlevo dole.Kabinetu se daří v zahraničních otázkách - premiér dokázal vystihnout chvíli a jako první odjet na Ukrajinu, daří se pomáhat ukrajinským uprchlíkům, ministr zahraničí Lipavský příjemně překvapil a evropské předsednictví také neprovázela žádná ostuda.Jenže když přijde na situaci doma a předvolební sliby, kde nic tu nic. „Skoro to vypadá, jako bychom měli dvě vlády. Jednu, která působí v zahraničí, kde se jí daří. A druhou doma, ze které mám ale rozpačitý pocit,“ říká Lucie Stuchlíková.I když vytkneme před závorku, že vláda je kvůli válce a ekonomické krizi ve složité situaci, sliby o ušetření 100 miliard jedním škrtnutím pera se rozplynuly. A stranou zatím zůstávají i sliby o reformě důchodů nebo školství.„Nevěřím, že na velké reformy dojde. Ministr školství Vladimír Balaš je slabá politická figura. A co se týče důchodů, pravděpodobnost, že se prosadí něco velkého, co přijme i opoziční hnutí ANO a přežije to další volební období, je malá,“ myslí si Václav Dolejší.Sází se v Bruselu, jestli Češi zase pokazí evropské předsednictví? Je Marian Jurečka druhý (či třetí) Karel Havlíček české politiky? A kde je slibovaný národní pták? Poslechněte si čerstvou epizodu oblíbené politické talkshow!Budeme také rádi, když nám položíte otázku na téma českého politického rybníčku nebo blížících se prezidentských voleb – vaše dotazy zodpovíme v příštím dílu.-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Evropský parlament se vyrovnává s jedním z největších korupčních skandálů své historie. Po zásazích policie je několik lidí ve vazbě, včetně řecké političky Evy Kailiové, která už přišla o funkci místopředsedkyně parlamentu a spolu s dalšími čelí obvinění z údajné korupce ve prospěch Kataru. Co všechno zatím o případu víme? A jak moc může pošramotit důvěryhodnost Evropského parlamentu a celé unie? Host: Petr Obrovský - zpravodaj ČT v BruseluČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Předsednictví Česka v Evropské unii jen krátce před finišem narazilo na dosud největší překážku - finanční pomoc pro válkou zkoušenou Ukrajinu uvázla na odporu Maďarska. Nepodcenila česká vláda jednání s Budapeští? A jak teď někteří politici ODS obhajují svou letitou náklonnost vůči Viktoru Orbánovi?Host: Kateřina Šafaříková - zpravodajka Hospodářských novin, Aktuálně.cz a týdeníku Respekt v BruseluČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Premiér Heger aj s ním celá jeho vláda bude v parlamente čeliť odvolávaniu. Zorganizovali ho spolu Sulíkovi a Pellegriniho poslanci. Minister financií musí v parlamente obhájiť svoj návrh rozpočtu s miliardami na rozdávanie pre vysoké ceny, energie, balíčky či lekárske platy. Ustojí to vláda v parlamente? Kto ju napokon podrží, ak má len 72 či 73 hlasov poslancov? Kto pomôže Matovičovi s jeho rozpočtom a čo sú to vlastne výdavkové limity, pre ktoré môžeme prísť o miliardy z Bruselu? Braňo Závodský sa rozprával s predsedom vlády za hnutie OĽANO Eduardom Hegerom.

Omezení cen plynu v případě prudkého zdražení a společné nákupy podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) podporuje většina zemí Evropské unie. „Většinový názor je, že by tak tomu mělo být, ale k tomu potřebujeme návrh ze strany Evropské komise. A nikoli nevýznamné členské státy si myslí, že by se k zastropování nemělo přistupovat,“ uvádí Jaroslav Zajíček, velvyslanec v Bruselu, zástupce stálé představitelky České republiky při Evropské unii.

Na nadcházejícím evropském summitu v Bruselu budou lídři hledat shodu na dalších krocích ke snížení rekordních cen energií. Nadpoloviční většina unijních zemí chce zastropovat ceny plynu, který je spalovaný v elektrárnách, zbytek však takové řešení odmítá. Proč jsou státy takto rozdělené? A jaká jsou další témata jednání?

Svet sa dá spoznávať lietadlom, autom, karavanom či na motorke, no aj netypicky - napríklad popri práci kamionistu. Hosť novej epizódy cestovateľského Všesvet podcastu Majky Molnár pracuje už niekoľko rokov ako vodič kamiónu a v uplynulých rokoch rozvážal tovary najmä medzi letiskami v západnej Európe.  Práca kamionistu podľa neho nie je len o šoférovaní. "Vodič nie je len šofér, rieši aj rôzne papiere, doklady, colné, zabezpečuje tovar. Šoférovanie je iba nejakých 70 percent tejto práce," vraví. Do kamiónov podľa neho pribúdajú moderné technológie a zlepšuje sa aj infraštruktúra - či už sú to lepšie cesty alebo neplatené či platené odstaviská so sprchami, reštauráciou aj práčkou so sušičkou. Majky v podcaste prezradí, aký najdrahší tovar v návese viezol, prečo sú najlepšie cesty v Holandsku, ako sa z parkovísk na obchvatoch dostať do centra Paríža či Bruselu a prečo niektorí vodiči "zbierajú" spätné zrkadlá. Budeme radi, ak nás v tvorbe podcastu podporíte na Patreone. Ak máte akékoľvek otázky, neváhajte nám napísať na vsesvetpodcast@gmail.com.

Ministři energetiky 27 členských zemí Evropské unie se v pátek v Bruselu dohodli, že zdaní mimořádné zisky výrobců elektřiny a také dodavatelů fosilních paliv. Takto získané prostředky, celkem kolem 140 miliard eur, budou použity na zlevnění ceny elektřiny pro koncové spotřebitele, domácnosti i podniky. Dohodli se také na povinném snižování spotřeby elektřiny.

Po mnohaměsíčním váhání přišla Evropská komise s podnětem, aby byl na evropské úrovni stanoven pružný limit ceny dováženého zemního plynu. Tento návrh, který a priori podporuje nejméně 15 členských zemí, bude hlavním bodem mimořádné schůze ministrů energetiky „sedmadvacítky“, kterou Česko jako předseda svolalo na pátek do Bruselu.

Předseda Evropské komise pronáší Projev o stavu Unie 12 let. Přes veškerou snahu si tato tradice zatím zdaleka nezískala tolik pozornosti jako podobný projev, který každoročně pronáší prezident Spojených států. Je to pochopitelné, Evropská unie není, na rozdíl od USA, federací. Projev tak pronáší vlastně nejvyšší úředník, nikoliv nejvyšší politik. Pozornost bychom mu ale přesto věnovat měli – koneckonců, vypovídá o naší unii, protože Evropská unie přece jsme i my.

Do Evropy se opravdu vrátily zlé časy, jak naposled dosvědčila zpráva Eurostatu, podle níž ve druhém čtvrtletí zaměstnancům nápadně poklesly reálné mzdy. Samozřejmě ze všech nejvíc vždycky trpí Češi a údaje z Bruselu to dosvědčují. Ovšem jenom na první pohled.