Podcasts about bruselu

Tomio Okamura, volební lídr SPD. Odpůrce migrantů, drahých potravin a „diktátu Bruselu“. Obžalovaný poslanec, který má talent na dlouhé projevy. Okamura je dalším volebním lídrem v sérii V12 s Marcelou Konrádovou (FSV UK) a s Petrem Justem (Metropolitní univerzita v Praze) – LÍDŘI. Ptá se Matěj Skalický.

Tomio Okamura, volební lídr SPD. Odpůrce migrantů, drahých potravin a „diktátu Bruselu“. Obžalovaný poslanec, který má talent na dlouhé projevy. Okamura je dalším volebním lídrem v sérii V12 s Marcelou Konrádovou (FSV UK) a s Petrem Justem (Metropolitní univerzita v Praze) – LÍDŘI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou mladí a nespokojení. Odmítají migraci a to, co označují za diktát Bruselu a LGBT propagandu. Hned několik voleb ukázalo, že pravicově extrémní, populistické či radikální strany získávají stále větší přízeň mladých lidí. Příčiny tohoto fenoménu ve střední Evropě zkoumáme v 5:59 s částí autorského týmu reportážní série Radikální přitažlivost.Hosté: Anna Hrdinová a Kateřina Motyčková - redaktorky zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Andrej Babiš v této kampani ztratil všechny limity, zisku moci podřizuje vše, tvrdí Věra Jourová, někdejší významná členka hnutí ANO. Po případném návratu k moci si ale podle ní bude Babiš dobře vybírat, do jakých bitev se pustí. Které to budou? Co Jourová říká na výtky, že to Evropská komise, v níž seděla 10 let, přehnala s regulací nebo zelenou politikou? Co slýchávala od českých politiků, když se jich z Bruselu ptala na totéž? A jak je to se vztahem politiků k alkoholu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

Bruselské ulice a náměstí se v posledních dnech rozvlnily v rytmech bachaty, hip hopu, baletu či rocku. Na různých místech belgické metropole se potkávali tanečníci a tanečnice – od nadšených amatérů po profesionály, kteří se pohybem živí. V neděli totiž v Bruselu skončil desetidenní Festival tance plný workshopů, vystoupení, ale i tanečních procházek nebo bitev. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Európska únia chce postupne zakázať dovoz ruského plynu a ropy. Slovensko však tvrdí, že takýto plošný zákaz ohrozí našu energetickú bezpečnosť a žiada výnimky aj kompenzácie. Minister zahraničných vecí zároveň poslal list do Bruselu o ochrane strategickej infraštruktúry a od Ukrajiny žiada zdržanlivosť pri útokoch na ropovod Družba. Je to obhajoba slovenských záujmov alebo nahrávanie Moskve? A čo prinesie zmena rokovacieho poriadku v Národnej rade SR? Diskutovali o tom v relácii Analýzy 24 moderátorka Lenka Ježová s poslancami Národnej rady SR Vladimírou Marcinkovou z SaS a Petrom Kalivodom z Hlasu-SD.

Donald Trump se při pondělním jednání s evropskými lídry a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským domluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že se v do 14 dnů uskuteční jednání mezi prezidenty obou válčících zemí. „Díky summitu v Bruselu se ledy hnuly i při jednání ve Washingtonu mezi evropskými lídry a Putinovým poslíčkem, toho času americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ říká s nadsázkou pro Český rozhlas Plus hlavní editor deníku Forum 24 Petr Hlaváček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stý briefing jsme otevřeli kauzou poslankyně ANO Margity Balaštíkové. Probrali jsme i spekulace v pražské politice a aktuální předvolební situaci. Zaměřili jsme se na průzkumy, vzestup Motoristů, ospalou kampaň Spolu a možné personální rošády na magistrátu. V zahraniční jsme rozebrali chystané setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, reakce Bruselu a úvahy nad tím, co by příměří na Ukrajině znamenalo pro českou politiku. Na závěr jsme dali větší prostor otázkám patronů od kroužkování přes obranyschopnost až po to, kdo by měl vyzvat Rajchla v televizním duelu.

Není to jenom Praha, kde je pro mladou rodinu, pokud se nezadluží na celý život hypotékou, nouze o byty. Zejména pak o byty nájemní. Tentýž stres zažívají mladí lidé i v jiných evropských metropolích. V Kodani, ve Stockholmu, v Bruselu anebo Berlíně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brusel si kope ekonomický hrob. Trump bere, my platíme, říká Vondra „Evropa hrála s kartami, které má,“ říká europoslanec Alexandr Vondra k nové obchodní dohodě mezi EU a Spojenými státy. Zároveň varuje před emisní politikou Bruselu, kterou označuje za klimatický kolonialismus. Evropská unie uzavřela s administrativou Donalda Trumpa rámcovou obchodní dohodu, která zahrnuje celní ujednání, závazky na nákup amerických energií a investice evropských firem v USA. Podle Alexandra Vondry se EU ocitla v nevýhodném postavení, ale vyjednala maximum možného. „Je to nepochybně vítězství Donalda Trumpa. Evropě nezbývalo než hrát s tím, co měla. Nechtěl nulová cla, chtěl přebytky dorovnat. A to udělal. Řekl bych, že to není fatální porážka, spíš taková legendární 'nevýhra'. Vzhledem ke struktuře obchodu jsme neměli moc prostoru. Německo, a s ním i my, jsme na exportu závislí. Francie si může dovolit křičet, protože není tolik exportní.“Mnohem ostřeji se Vondra vymezuje vůči environmentální politice Bruselu. Za nepřijatelný považuje návrh na 90 % snížení emisí do roku 2040. „To je dramatická akcelerace. Místo slíbeného zrealističtění Green Dealu tu máme jeho urychlení. Přitom median mezi 55 a 100 je 77,5. Ne 90. A navíc ta úleva pro velké státy, že si 3 % mohou odečíst investicemi v Africe? To je klimatický kolonialismus,“ říká ostře Vondra. Podle něj tento přístup likviduje konkurenceschopnost evropského průmyslu a staví menší ekonomiky jako Česko do naprosto nevýhodné pozice. „Zatímco Dánsko na tom vydělá, protože jede na větrníky, my máme energeticky náročný průmysl. A bez levné energie, kterou jsme si sami zakázali, nemáme šanci.“Vondra varuje i před spuštěním systému ETS2, který má zatížit domácnosti a dopravu emisními povolenkami. „Cena povolenek už teď letí ke 80 eurům za tunu. To je dvojnásobek původního plánu. A to teprve začíná,“ říká. V praxi to znamená výrazné zvýšení cen paliv i nákladů na vytápění. A zatímco česká vláda se podle Vondry zatím tváří nerozhodně, Brusel pokračuje v tempu. „Evropa v tomhle hraje na vlastní bránu. Pokud to nezastropujeme nebo nezrušíme, výrazně tím poškodíme vlastní lidi.“

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Je správne, aby modely trénovali na našich dátach bez nášho vedomia a aby ľudia v rozvojových krajinách pracovali v traumatizujúcich podmienkach za pár dolárov? Zároveň sa však ukazuje nesmierna sila AI v medicíne, kde už dnes prekonáva ľudských lekárov a rieši problémy, ktoré boli roky neriešiteľné. Do toho vstupuje Európska únia s prísnou reguláciou, ktorá vyvoláva paniku u technologických gigantov.V novej epizóde podcastu SHARE sa redaktorka a redaktor Živé.sk Maroš Žofčin a Lucia Kobzová rozprávajú o najdôležitejších AI novinkách za posledné dva týždne a o tom, čo znamenajú pre našu budúcnosť.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás. Aktuálne je s letnou 30-percentnou zľavou:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo praktiky OpenAI prirovnávajú ku kolonializmu.Ako OpenAI traumatizovala svojich zamestnancov v Keni.Je nový Grok 4 od Elona Muska len ďalším marketingovým trikom?Podarí sa Markovi Zuckerbergovi s novým laboratóriom vyvinúť superinteligenciu?Prečo sa technologickí giganti boja nových pravidiel z Bruselu.Ako dokázala AI pomôcť páru po 18 rokoch splodiť dieťa.Témam sa venujeme aj tu:https://zive.aktuality.sk/clanok/5oD71Bu/zatial-najpokrocilejsia-ai-od-elona-muska-je-realitou-tymto-chce-zaujat-novy-grok-4/https://zive.aktuality.sk/clanok/uS7CFeW/je-radovo-presnejsia-ako-skuseni-lekari-predstavili-revolucnu-ai-ako-to-funguje/https://zive.aktuality.sk/clanok/xEX9Kd1/18-rokov-sa-im-nedarilo-otehotniet-ai-za-par-minut-ich-problem-vyriesila/https://zive.aktuality.sk/clanok/wTIp0IR/onkolog-ai-moze-vytvarat-lieky-na-rakovinu-ktorych-vyvoj-je-dnes-nerentabilny-podcast/Ďalšie odkazy spomínané v podcaste:Esej od Karen Heo: Pred spustením AGI si určite postavíme bunkerTulene, ktoré pomáhajú ľuďom pri náročných chorobáchHumanoidný robot, ktorý nosí lieky a sprevádza deti na vyšetrenia v nemocniciachPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostkou druhého dílu minisérie byla bývalá europoslankyně za ANO a poté za SOCDEM Radka Maxová.

Malý či žiadny pokrok v oblasti právneho štátu. Pre Slovensko ho konštatuje Európska komisia vo svojej výročnej správe o stave právneho štátu, ktorú vydáva od roku 2020.Bez pokroku pri stíhaní vysokej korupcie, naďalej prisilné postavenie generálneho prokurátora, absentujúca regulácia lobingu, bezzubé majetkové priznania politikov.Rovnako bez pokroku pri posilňovaní nezávislosti verejnoprávnej STVR, právnej ochrany novinárov či naďalej pričasté využívanie expresne rýchleho prijímania legislatívy.Brusel nám tak opakovane odporúča prijať konkrétne legislatívne a systémové opatrenia, ktoré by posilnili dôveru v právny štát.Prečo Slovensko stagnuje? Kto za to zodpovedá a ako z toho von? Otázky pre Katarínu Batkovú z mimovládnej organizácie Via Iuris.„Dôležité je povedať, že správa Európskej komisie nie je robená len tak. Môže mať podstatný vplyv na to, ako komisia rozbehne tzv. konanie o kondicionalite. A teda ide o podmienenosť eurofondami,“ upozorňuje Batková.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Malý či žiadny pokrok v oblasti právneho štátu. Pre Slovensko ho konštatuje Európska komisia vo svojej výročnej správe o stave právneho štátu, ktorú vydáva od roku 2020.Bez pokroku pri stíhaní vysokej korupcie, naďalej prisilné postavenie generálneho prokurátora, absentujúca regulácia lobingu, bezzubé majetkové priznania politikov.Rovnako bez pokroku pri posilňovaní nezávislosti verejnoprávnej STVR, právnej ochrany novinárov či naďalej pričasté využívanie expresne rýchleho prijímania legislatívy.Brusel nám tak opakovane odporúča prijať konkrétne legislatívne a systémové opatrenia, ktoré by posilnili dôveru v právny štát.Prečo Slovensko stagnuje? Kto za to zodpovedá a ako z toho von? Otázky pre Katarínu Batkovú z mimovládnej organizácie Via Iuris.„Dôležité je povedať, že správa Európskej komisie nie je robená len tak. Môže mať podstatný vplyv na to, ako komisia rozbehne tzv. konanie o kondicionalite. A teda ide o podmienenosť eurofondami,“ upozorňuje Batková.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Malý či žiadny pokrok v oblasti právneho štátu. Pre Slovensko ho konštatuje Európska komisia vo svojej výročnej správe o stave právneho štátu, ktorú vydáva od roku 2020.Bez pokroku pri stíhaní vysokej korupcie, naďalej prisilné postavenie generálneho prokurátora, absentujúca regulácia lobingu, bezzubé majetkové priznania politikov.Rovnako bez pokroku pri posilňovaní nezávislosti verejnoprávnej STVR, právnej ochrany novinárov či naďalej pričasté využívanie expresne rýchleho prijímania legislatívy.Brusel nám tak opakovane odporúča prijať konkrétne legislatívne a systémové opatrenia, ktoré by posilnili dôveru v právny štát.Prečo Slovensko stagnuje? Kto za to zodpovedá a ako z toho von? Otázky pre Katarínu Batkovú z mimovládnej organizácie Via Iuris.„Dôležité je povedať, že správa Európskej komisie nie je robená len tak. Môže mať podstatný vplyv na to, ako komisia rozbehne tzv. konanie o kondicionalite. A teda ide o podmienenosť eurofondami,“ upozorňuje Batková.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem prvního dílu minisérie byl bývalý pirátský europoslanec a nynější člen Voltu Mikuláš Peksa.

Premiér Maďarska Viktor Orbán kritizoval Evropskou komisi kvůli podpoře zakázaného pochodu hrdosti v Budapešti. Vměšují se europoslanci svou podporou Budapest Pride do jeho vnitrostátních věcí? „Orbán je pořád odstřelováni z Bruselu, protože zastává jiný názor,“ hájí ho v pořadu Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Maďarsko jako člen Unie musí dodržovat právo na shromažďování,“ míní europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Progresivní Slovensko).

Premiér Maďarska Viktor Orbán kritizoval Evropskou komisi kvůli podpoře zakázaného pochodu hrdosti v Budapešti. Vměšují se europoslanci svou podporou Budapest Pride do jeho vnitrostátních věcí? „Orbán je pořád odstřelováni z Bruselu, protože zastává jiný názor,“ hájí ho v pořadu Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Maďarsko jako člen Unie musí dodržovat právo na shromažďování,“ míní europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Progresivní Slovensko).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Česku je v poslední době v Bruselu tak nějak víc slyšet. Přichází s vlastními iniciativami a činí se například v podpoře automobilového průmyslu. „Stále platí z velké části vysoký kredit, který si Česká republika vybudovala při předsednictví,“ hodnotí v rozhovoru pro podcast Bruselské chlebíčky velvyslanec Česka při Evropské unii Vladimír Bärtl, který do funkce nastoupil letos v únoru.

V Evropské unii má od roku 2027 začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Česká vláda hledá spojence pro změnu systému a zmírnění dopadů. „Nálady vůči zelené politice se v Bruselu poněkud mění,“ poukazuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Nemusíme nutně kompletně přepracovávat celý návrh,“ namítá europoslankyně Pirátské strany Markéta Gregorová.

V Evropské unii má od roku 2027 začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Česká vláda hledá spojence pro změnu systému a zmírnění dopadů. „Nálady vůči zelené politice se v Bruselu poněkud mění,“ poukazuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Nemusíme nutně kompletně přepracovávat celý návrh,“ namítá europoslankyně Pirátské strany Markéta Gregorová. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bruselské chlebíčky slaví tři roky od svého prvního vydání. Původně měl podcast vycházet jen po dobu půlročního českého předsednictví EU v roce 2022. Právě vedení unijních rad a větší mediální zájem o něj ovšem částečně přispěly ke změně vnímání evropské sedmadvacítky u nás, přístupu k ní i názoru na Česko v Bruselu. Situace přesto dál není ideální, jak se v této narozeninové epizodě shodují všichni bývalí i stávající autoři Bruselských chlebíčků.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dnešní hostkou podcastu Redakční kuchyňka je novinářka Magdalena Fajtová. S šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym si povídá o lásce k Balkánu, studiích žurnalistiky v Brně, reportování z Bruselu, a o tom, jak těžké bylo psát osobní text: Jak jsem nebyla blbá a přežila rakovinu.

Veda to má na Slovenskú ťažké. Okrem nedostatku peňazí musí bojovať s konšpiračnými teóriami. O Covide, guľatej zemi, o tom, že nákaza slintačky a krívačky bola trestom Bruselu, alebo že očkovanie mRNA vakcínami mení našu DNA a je nebezpečné.Slovenská akadémia teraz na žiadosť vlády analyzuje za státisíce vzorky mRNA vakcín, stovky lekárov a farmaceutov hovoria, že ich slová a skutky splnomocnenca hrubo urážajú.Čo to znamená pre Slovensko, pre našu vedu a budúcnosť? Čo ak začnú politici ničiť naše vedecké inštitúcie? Je slovenská veda našim vývozným artiklom, alebo to skôr znamená únik mozgov? Ako docieliť, aby sa sem vedci a vedkyne vracali a zahraničnými skúsenosťami pomáhali Slovensku? Aké zmeny prinesie do SAV jej nové vedenie?Braňo Závodský sa rozprával s novým predsedom Slovenskej akadémie vied Martinom Venhartom.

Jak se v těchto městech osvědčil plošný rychlostní limit 30 kilometrů v hodině? A co by z toho mohlo být inspirací pro Prahu? - Mluvit budeme o Cenách Milady Paulové 17. ročník, které chtějí upozorňovat na úlohu a významný přínos žen v nejrůznějších oborech. - Diagnostika lymfomu mozku by mohla být šetrnější a spolehlivější. Brněnští vědci totiž zjistili, jak najít v mozkomíšním moku jakési stopy po DNA nádoru.

Luxusné haciendy bohatých ľudí za európske peniaze, namiesto penziónov pre turistov a dovolenkárov. Podozrivé nákupy kamiónov či traktorov, alebo rómsky mediálny dom za 20 miliónov eur. Európska únia má obavy, že na Slovensku sa zneužívajú eurofondy. Šéf SNS europoslancom odkazuje, že tu nemajú čo kontrolovať a posiela ich späť do Bruselu. A guvernér národnej banky je medzitým neprávoplatne odsúdení za korupciu, ktorá poškodila finančné záujmy Európskej únie.Je Slovensko skutočne najhoršie v predražených nákupoch a zneužívaní eurofondov v celej Európskej únii? Čo všetko kontrolovala, s kým sa bavila a čo zistila delegácie europoslancov? Budú sa tým teraz zaoberať európski prokurátori? Europoslanci sa chceli stretnúť aj s premiérom, vyhýbal sa im? A čo bude ďalej s eurofondami, za ktoré u nás staviame školy, škôlky, nemocnice či diaľnice, ak už aj nemecký kancelár pripúšťa ich zablokovanie pre Slovensko? Aké by to pre nás malo dôsledky?Braňo Závodský sa rozprával s vydavateľom portálu euractiv.sk Radovanom Geistom a vedúcim delegácie Výboru Európskeho parlamentu pre kontrolu rozpočtu Tomášom Zdechovským.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.

Europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu se na Slovensku zabývají čerpáním evropských dotací, například v kauze „haciendy“. Tamní vláda se hájí a označuje návštěvu za trestnou výpravu z Bruselu. Co zatím výbor zjistil? A prověřují jeho členové konkrétní podezření? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL) a šéf kontrolní mise.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Přestože pornografii běžně konzumuje velká část společnosti, zůstávají filmy pro dospělé do velké míry tabuizovaným tématem. Změnit to chtějí organizátoři bruselského Festivalu pornografických filmů. Jejich cílem je odstranit stigma a stud, které pornografii provázejí. Akce se letos v Bruselu konala už počtvrté a je o ni velký zájem.

Přestože pornografii běžně konzumuje velká část společnosti, zůstávají filmy pro dospělé do velké míry tabuizovaným tématem. Změnit to chtějí organizátoři bruselského Festivalu pornografických filmů. Jejich cílem je odstranit stigma a stud, které pornografii provázejí. Akce se letos v Bruselu konala už počtvrté a je o ni velký zájem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Najznámejší český moderátor politických diskusií reaguje na snahu Roberta Fica zrušiť nedeľné debaty. Podľa Václava Moravca je Robert Fico buď nepripravený, alebo klame, ak tvrdí, že nedeľné diskusie sú slovenský folklór. Bežné sú totiž aj inde. Útoky na novinárov sú podľa neho snahou politikov o odvedenie pozornosti a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus. Účasť politikov v reláciách dezinfoinfluencerov, ako napríklad Daniel Bombic, je podľa Moravca znakom úpadku západnej spoločnosti. Sociálne siete nie sú neutrálne, o čom svedčia technologickí feudáli.V podcaste s Václavom Moravcom sa dozviete:– od 1. minúty – že tlačovky Roberta Fica svedčia o tom, že ani on sa nezaobíde bez médií;– po 2:00 – aké absurdné je, keď Fico vyzýva na nedeľný pokoj tým, že spustí nedeľnú smršť;– od 3:50 – kde všade je dlhoročná tradícia vysielať politickú debatu v nedeľu;– po 6:00 – či to nie je snaha presunúť kritiku a konfrontáciu politikov Smeru s oponentami na menej sledovaný čas;– od 8:00 – že Robert Fico je schopný verejne zhadzovať aj moderátora, ktorý je voči nemu ústretový;– po 9:00 – že novinári sú ako kanáriky v bani, ale často aj obetnými baránkami;– od 11:00 – ako si slobodná žurnalistika pod sebou píli konár, keď amplifikuje posty politikov;– po 14:00 – že útoky na novinárov sú odvádzanie pozornosti od toho, o čom politici nechcú hovoriť;– od 14:30 – že skákanie do reči a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus;– po 19:00 – či novinárov nahradia influenceri;– od 22:00 – ako Daniel Bombic súvisí s rúcaním sa západnej spoločnosti;– po 28:00 – že na Slovensku máme nedokončenú transformáciu verejnoprávnych médií;– od 29:00 – prečo sociálne siete nie sú neutrálne;– po 30:00 – že politicky ovládnuté štátne médiá svedčia o autoritárskom vládnutí a politici si tým ubližujú;– od 34:00 – že máme technologických feudálov;– po 35:00 – že snaha o reguláciu sociálnych sietí nie je žiadnou cenzúrou z Bruselu;– okolo 36:00 – prečo potrebujeme odkryť algoritmy sociálnych sietí;– od 37:00 – aká cesta von z toho existuje.

Najznámejší český moderátor politických diskusií reaguje na snahu Roberta Fica zrušiť nedeľné debaty. Podľa Václava Moravca je Robert Fico buď nepripravený, alebo klame, ak tvrdí, že nedeľné diskusie sú slovenský folklór. Bežné sú totiž aj inde. Útoky na novinárov sú podľa neho snahou politikov o odvedenie pozornosti a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus. Účasť politikov v reláciách dezinfoinfluencerov, ako napríklad Daniel Bombic, je podľa Moravca znakom úpadku západnej spoločnosti. Sociálne siete nie sú neutrálne, o čom svedčia technologickí feudáli.V podcaste s Václavom Moravcom sa dozviete:– od 1. minúty – že tlačovky Roberta Fica svedčia o tom, že ani on sa nezaobíde bez médií;– po 2:00 – aké absurdné je, keď Fico vyzýva na nedeľný pokoj tým, že spustí nedeľnú smršť;– od 3:50 – kde všade je dlhoročná tradícia vysielať politickú debatu v nedeľu;– po 6:00 – či to nie je snaha presunúť kritiku a konfrontáciu politikov Smeru s oponentami na menej sledovaný čas;– od 8:00 – že Robert Fico je schopný verejne zhadzovať aj moderátora, ktorý je voči nemu ústretový;– po 9:00 – že novinári sú ako kanáriky v bani, ale často aj obetnými baránkami;– od 11:00 – ako si slobodná žurnalistika pod sebou píli konár, keď amplifikuje posty politikov;– po 14:00 – že útoky na novinárov sú odvádzanie pozornosti od toho, o čom politici nechcú hovoriť;– od 14:30 – že skákanie do reči a domáhanie sa pravdy nie je aktivizmus;– po 19:00 – či novinárov nahradia influenceri;– od 22:00 – ako Daniel Bombic súvisí s rúcaním sa západnej spoločnosti;– po 28:00 – že na Slovensku máme nedokončenú transformáciu verejnoprávnych médií;– od 29:00 – prečo sociálne siete nie sú neutrálne;– po 30:00 – že politicky ovládnuté štátne médiá svedčia o autoritárskom vládnutí a politici si tým ubližujú;– od 34:00 – že máme technologických feudálov;– po 35:00 – že snaha o reguláciu sociálnych sietí nie je žiadnou cenzúrou z Bruselu;– okolo 36:00 – prečo potrebujeme odkryť algoritmy sociálnych sietí;– od 37:00 – aká cesta von z toho existuje.

Vláda koalícia sa po polročnej kríze opäť zmieta v problémoch. Smer sa ostro obúva do šéfa Hlasu pre vyšetrovanie káuz jeho blízkych ľudí. Andrej Danko chce zas, pokojne aj s opozíciou, rušiť transakčnú daň. Slovensko sa medzi tým čaká, či sa podarí zastaviť šírenie nebezpečnej slintačky a krívačky, ktorá zasiahla už šesť fariem a škody sa šplhajú do desiatok miliónov eur. Koalícia medzitým odklepla covidové amnestie pre ľudí, ktorý porušovali počas covidu protipandemické opatrenia a ombudsman upozorňuje na policajné násilie, ktoré už skončilo trýznením, bitkami aj zabitím zadržaného človeka.Ako je na tom po koaličnej kríze Hlas a čo chce robiť s padajúcimi preferenciami? Zasahuje minister vnútra do vyšetrovania exponovaných káuz? Prečo premiér vyhlasuje, že preto budú vyzerať ako idioti a hovorí, že sa nechce dať zastreliť od policajtov? Dohodne sa koalícia na zrušení transakčnej dane, alebo z toho bude ďalšia vládna kríza? A čo hovorí minister na ostrú kritiku lekárov za covidové amnestie?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom vnútra a predsedom vládnej strany Hlas – Sociálna demokracia Matúšom Šutajom Eštokom.

Evropská unie nechce obchodní válku se Spojenými státy. Cla vyhlášena Donaldem Trumpem považuje za nesmyslná a kontraproduktivní. Je ale odhodlána se bránit. Evropská komise předloží varianty odpovědi v pondělí, a to ministrům odpovědným za zahraniční obchod. Následovat bude horečné dohadování mezi vládami a možná i pokusy Bruselu vyvolat „in extremis“ jednání se Spojenými státy. Odveta by měla být oznámena do Velikonoc, pravděpodobně 12. dubna.

Které nástroje nasadí Brusel, pokud se s ním nebude Washington bavit o snížení oznámených cel? Jaké důsledky bude mít, že Maďarsko oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního tribunálu? A proč je obtížné rychle vyhostit cizince, které český stát označí za nebezpečné?

Které nástroje nasadí Brusel, pokud se s ním nebude Washington bavit o snížení oznámených cel? Jaké důsledky bude mít, že Maďarsko oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního tribunálu? A proč je obtížné rychle vyhostit cizince, které český stát označí za nebezpečné?

Snížit schodek státního rozpočtu je úkol, na který si dnes v Evropě troufá málokterý ministr financí, pokud mu to tedy nenařídí z Bruselu. Přesto se tuzemský rozpočtový deficit snižuje, aspoň to tvrdí březnová bilance ministerstva financí, proti loňsku prozatím o nějakých deset miliard. Nuda, nebo zázrak? Ptá se nezúčastněný pozorovatel.

Jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie je Monika Ladmanová. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové, dnes je vedoucí Zastoupení Evropské komise, tedy hlavního výkonného orgánu EU v České republice. V Olomouckém kraji je na pracovní návštěvě.

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Situácia vo vládnej koalícii sa tento tyzden opäť zamotala. Sledovali sme nečakaný prestup roka. Roman Malatinec vystúpil z poslaneckého klubu Hlas a pridal sa k mimoparlamentnej strane Národná koalícia. Rudolf Huliak sa tak rozhodne stáva politickým víťazom týchto dní - operovať môže už zo 4 poslancami, bez ktorých nemá koalíciu potrebnú väčšinu.O niečo menej “vitazne” sa rozhodne môže cítiť minister vnutra a šéf Hlasu Matúš Šutaj Eštok - z pôvodných 27 členov strany má už len 24.Niektorí ministri už začínajú pripúšťať rekonštrukciu vlády. A hoci premiér Fico hovorí o zahraničnej politike na štyri svetové strany, zatiaľ dokázal uraziť najmä západných partnerov - z Bruselu odišiel a nešiel ako jediný na dôležité rokovanie zvolané britským premiérom, a dostal sa do nezmyselnej roztržky z českým premiérom Fialom.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvuku: Denník N, TA3, SME,  TASR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

1. Pred protestmi si vypýtal potvrdenie z Bruselu. 2. Arogantní amatéri kopia chyby. 3. Desať rokov od referenda za rodinu: rovnaké lži o LGBTI+, rovnaké problémy rodín

Poslanci schválili status umělce, který má pracovníkům v kultuře zlepšit existenční podmínky. „Nevyplývají z toho žádná zásadní opatření ve smyslu narovnání podmínek,“ říká v Pro a proti básnířka Anna Štičková, spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců. „Bylo nezbytné přijmout určitou legislativu, aby se nemusely vracet peníze do Bruselu,“ doplňuje Pavel Svoboda, poslanec TOP 09 a ředitel Komorní filharmonie Pardubice.