Podcasts about amsterdamu

Melika Hadžić je bh. violinistica čija je muzička priča posve neobična. Violinu je prvi put uzela u ruke sa samo tri godine u Tuzli, a svoje školovanje je započela sa pet godina kod profesora Muhameda Mazalovića u tuzlanskoj Muzičkoj školi. Početkom rata u BiH odlazi u Zagreb na Muzičku akademiju i sa samo 15 godina postaje najmlađa studentica na toj Akedemiji. Nedugo poslije toga odlazi u Beč na Muzički konzervatorij, a u Beču dobiva stipendiju za prestižnu privatnu školu čuvenog svjetskog violiniste Yehudi Menuhina u švicarskom gradu Gstaadu. Njeno muzičko istraživanje dalje je odvodi u London na Royal Academy of Music, gdje je boravila dvije godine, a potom odlučuje potražiti svoj novi muzički pravac na američkom Univerzitetu u Indiani gdje je studirala klasičnu muziku i violinu zajedno sa psihologijom pokreta. Počela se baviti yogom, izučavati spiritualne tehnike opuštanja pri sviranju violine, koje su joj pomogle da upozna novi svijet muziciranja kroz upoznavanje sebe i svoje duše. Iz Indiane je put vodi natrag u BiH, do Sarajeva, a potom i do Rotterdama, gdje je magistrirala na renomiranoj muzičkoj akademiji Codarts. Nakon života u Amsterdamu vraća se u Sarajevo gdje nastavlja sa svojim muzičkim eksperimentima. Melika nije samo klasična violinistica – ona je umjetnica koja violinu koristi ne samo kao instrument, već sredstvo povezivanja – žanrova, emocija, publike... Njeni nastupi, bilo s orkestrima, filharmonijama, ili s Dinom Merlinom, odišu autentičnom energijom. Svira i klasičnu i električnu violinu, a njen stil opisuje kao “Connective Music” – muziku koja povezuje, u kojoj publika ne stoji po strani, već postaje njen aktivni dio._____________

„Předloni jsem skončil na tři měsíce v Bohnicích.“ S nečekanou otevřeností přistoupil k dalšímu dílu podcastu Host Reportéra zpěvák a donedávna také herec Sebastian Jacques.Ten se před třiceti lety narodil do pozoruhodné rodiny: jeho maminkou je Kateřina Jacques, tetou Monika Pajerová, sestřenicí Emma Smetana a tak dále.Sám vede výbornou indie-popovou kapelu I Love You Honey Bunny, se kterou už objel Evropu. Koncertní šňůru měli dokonce i po Kanadě a za pár dnů vydávají třetí album nazvané Don't Look When I'm Changing.V nedávném období prošel Sebastian otřesem a zásadní osobnostní proměnou. Už od dospívání trpí depresemi: „Předloni jsem po pokusu o sebevraždu skončil na čtvrt roku v léčebně,“ popisuje. Tam mu mimo jiné došlo, že už dál nechce být hercem, což pro něj dlouho představovalo paralelní kariéru – ostatně vystudoval DAMU.„V Bohnicích jsem hledal svoje skutečné vnitřní motivace, přemýšlel o tom, co chci od sebe a co od světa. Tehdy jsem přišel na to, že se v hereckém prostředí necítím dobře a že v tom už nesmím pokračovat, pokud chci být v životě aspoň trochu šťastný. Odehrál jsem v Národním divadle posledního Hordubala a opravdu s tím skončil. Od té doby je jasnou prioritou muzika, jejíž prostředí mi vždycky připadalo výrazně upřímnější.“Album Don't Look When I'm Changing vyjde 28. března, kapela ho natáčela mimo jiné v Brightonu a Amsterdamu. Pražský křest se chystá na 10. dubna v klubu MeetFactory.

–  To było nie tylko mycie pokładu, jak to się najczęściej pokazuje, ale ciężka praca z żaglami. Przy zmiennych wiatrach trzeba było bez przerwy je nastawiać, poluźniać, napinać… –  opowiada o prof. Radosław Gaziński z Instytutu Historycznego Uniwersytetu Szczecińskiego. W Szczecinie, niegdyś kluczowym porcie Królestwa Prus, rozmawiamy o życiu bałtyckich marynarzy w nowożytności.Marynarze wypływający Szczecina i innych pomorskich portów raczej nie pływali daleko. Najczęstsze były trasy po Bałtyku (kilka dni np. do Kopenhagi lub Sztokholmu), po Morzu Północnym (np. do Amsterdamu), najdalej zahaczano o Atlantyk na trasie do Bordeaux. Praca marynarza była sezonowa, z przerwą zimową mniej więcej od połowy listopada do początku lutego.Żeglarstwo uważano za cech, zresztą jeden z bardziej otwartych. – Jak na cechy i ograniczenia cechowe w miastach nowożytnych to była dosyć otwarta droga – opowiada historyk. Marynarzem mógł zostać nawet prosty rybak. Ważna była siła fizyczna i brak lęku wysokości. Jeśli marynarz miał dodatkowo jakieś uzdolnienia, tym lepiej. Dobrze gotujący mógł zostać na statku kucharzem i uniknąć ciężkich prac na pokładzie (ale odpowiadał za ewentualny pożar). Była też ścieżka awansu: pomocnik sternika, sternik, szyper, czyli odpowiednik kapitana. Szyper musiał już umieć czytać i pisać (po niemiecku, w głównym języku morskich miast hanzeatyckich), zdawał też egzamin przed lożą szyprów.Skoro rejsy krótkie, to nie groził marynarzom szkorbut czy wysadzenie na bezludnej wyspie. Ale Bałtyk też miał swoje niespodzianki. To płytkie morze, przez co łatwo było się rozbić o ląd nawet przy wchodzeniu do portu, a podczas sztormów szalały krótkie, niebezpieczne fale. –  Wybrzeża Bałtyku, nawet południowego, są usiane wrakami statków. Tych zatonięć było sporo – mówi historyk.Szyper był odpowiedzialny za przewożony ładunek: jeśli był źle zabezpieczony i zniszczył się, zamókł lub utonął, odpowiadał przed wynajmującym go kupcem. Trzeba było też uważać na floty kaperskie, półpiratów wynajmowanych przez… władców państw bałtyckich. Zwłaszcza w czasie konfliktu wojennego kaprowie lubili nękać floty innych państw, a zyskami dzielili się ze zleceniodawcą.Co ciekawe, w Rzeczpospolitej Bałtyk raczej nie rozpalał wyobraźni. Spośród władających Polską królów o potędze morskiej śnił tylko Zygmunt August (ale jego plany zakończyła przedwczesna śmierć) i królowie elekcyjni z dynastii Wazów – wiadomo, Szwedzi. Oni spotkali się z oporem szlachty, która w silnej flocie widziała niebezpieczne wzmocnienie władzy królewskiej. – Szlachta zupełnie nie rozumiała morza – opowiada prof. Gaziński.W odcinku posłuchacie też o złotej erze żeglarstwa pomorskiego, o tym, kto mógł zostać nazwany Jonaszem, o tym, że statek to kobieta (i bywa zazdrosna), ale też o pasztecikach (okazuje się, że radzieckich) i paprykarzu jako szczecińskich słupach tożsamościowych.Odcinek powstał podczas XIV. podróży Radia Naukowego do Szczecina.

Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova dnes večer vystoupí ve Vídeňském Musikvereinu, na programu bude hudba Mozarta a Šostakoviče. Koncert je součástí evropského turné orchestru. Poté se přesune do Londýna a Paříže, a následně zahraje ještě v Amsterdamu a také v Bruggách. Jak náročné je takové turné zorganizovat? „Celé to začíná několik let dopředu,“ říká David Mareček.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova dnes večer vystoupí ve Vídeňském Musikvereinu, na programu bude hudba Mozarta a Šostakoviče. Koncert je součástí evropského turné orchestru. Poté se přesune do Londýna a Paříže, a následně zahraje ještě v Amsterdamu a také v Bruggách. Jak náročné je takové turné zorganizovat? „Celé to začíná několik let dopředu,“ říká David Mareček.

Dziś w Palmie żegnamy coacha Normana Dale'a, rozmawiamy o tym czy na pewno nic się nie zmieniło od naszej ostatniej rozmowy, rozmawiamy o meczu Stepha na 56 punktów i odświeżonych Warriors, o pierwszych meczach Luki i LeBrona, sprawdzamy 7 czarnych myśli zNYKa, ale i to dlaczego Jayson Tatum został moim ulubionym graczem, plus zapowiadamy, już […]

Podnikat chtěl odjakživa. První peníze si vydělal v čajovně své maminky, později při studiích vyrazil na brigádu do Amsterdamu. Z příležitostné práce na letišti se postupně stal byznys, který mu umožnil investovat do svého skutečného koníčku – cvičení. Když covid zavřel letiště, vrátil se do Česka a všechny vydělané peníze vložil do stavby sítě prémiových fitness center, která mu na trhu chyběla. Dnes má Next.Move několik poboček v Praze, míří k tržbám přes 100 milionů a zvažuje expanzi do USA.Jak se z brigády stane velký byznys? Co ho vedlo k založení vlastní fitness sítě? Proč se vzdal většinového podílu? A čím si čistí hlavu, když potřebuje vypnout? O tom všem mluví Julian Jančík v podcastu Money Maker.Partnerem dílu je česká longevity platforma Macromo. V mobilní aplikaci si můžete ukládat své výsledky krevních testů a dostávat doporučení, na co se soustředit v oblasti stravy a návyků. Macromo také nabízí domácí testy na DNA, krev a střevní mikrobiom. S kódem MoneyMaker20 dostanete 20% slevu na testy. Využijte ji právě teď.00:00 Začínáme2:17 Klíčové setkání a objev fitness kultury4:49 První brigáda v Nizozemsku7:11 Začátky vlastního podnikání11:47 Historky z letiště 18:02 Rodinné zázemí a motivace k vlastnímu byznysu21:37 Dopad Covidu a diverzifikace podnikání24:50 Vize Next.Move28:15 Škálování a budování značky33:52 Kde budou další pobočky Next.Move?35:39 „Chci se s Next.Move dostat za oceán“38:06 „První pobočkou jsem si nebyl jistý“41:34 Prodej nizozemského byznysu a bytu45:03 Příchod strategického investora Jozefa Janova51:51 Zisk a plány na další rok

Gost u ovoj epizodi je čovjek koji za sebe ne voli reći da je multimedijalni umjetnik, nego da je umjetnik bez karijere. On je fotograf, videograf, crtač i skupljač umjetnina, nadasve avanturista i putoholičar, Alija Kamber. Kako ga je bard suvremene umejtnosti u BiH i regiji, Jusuf Hadžifejzović, nazvao otvarajući njegovu psoljednju izložbu, on je Evlija Ćelebija modernog doba.Saznaćete sve o Alijinim putešestvijama na Karibima, njegovom višemjesečnom životu u Havani, na Kubi, otkrivanju Puta svile u Samarkandu i Afganistanu i zašto smatra Indiju svojom nepresušnom inspiracijom.Svoje umjetničke instalacije, fotografije i artefakte s raznih putiovanja Alija je izlagao u svojoj putujućoj galeriji Grundilo od Bihaća, Mostara, Zenice, Sarajeva, Tuzle i drugih gradova BiH do Kube, New Yorka, Indije, a izlagao je i u galerijama u Berlinu. Učestvovao je i kao jedan od performera na posljednjoj izložbi Selme Selman "Sleeping guards" 30.1.2025. u Stedejlik muzeju u Amsterdamu. https://www.alijakamber.com/page/4IG: https://www.instagram.com/furaun/____________U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser I najava00:05:11 Moja putovanja započinju najprije u Bosni00:09:02 Kako sam se počeo baviti fotografijom?00:15:50 Izložba "Random" u Charlami u Skenderiji u decembru '24.00:19:49 Moje iskustvo s Kariba i otkrivanje svijeta van "dijamantne zone"00:24:30 Radio sam kao fotograf na cruiseru i upoznao čaroliju Kariba00:26:50 Od djetinjstva sam lud za Kubom i sanjao sam da živim u Havani00:30:08 Živeći s kubanskom familijom upoznao sam svaki kutak Havane00:39:21 Moja avantura u Samarkandu00:45:20 Zašto svi u Uzbekistanu voze američka Chevrolet auta?00:52:08 Indija je čudesna zemlja u kojoj je nema kraju iznenađenjima00:58:30 Moje iskustvo obilazaka buvljaka po svijetu01:01:02 Razmjena umjetničkih artefakata sa Sicilije i sa Kube01:06:46 Godinama skupljam komadiće ruševina spomenika Partizanskog groblja u Mostaru Bogdana Bogdanovića01:12:09 Dio sam performanca na izložbi Selme Selman u Stedejlik muzeju u Amsterdamu 01:17:09 Kako sam izlagao u galerijama u Berlinu?01:21:44 S prijateljima nije lako napraviti podcaste01:27:38 Umjetnik sam bez karijere i CVa i volim svoju putujuću galeriju01:30:42 Otvorili smo galeriju Raskosh u Sarajevu 01:35:00 Brinem se kome ću ostaviti svoj "muzejski" profil na Instagramu______________

Elektrické koloběžky v centru Brna zůstanou, elektrické jednokolky ale dostanou zákaz. Magistrát jen napůl vyhověl žádosti Brna-středu, která chce nejen v pěší zóně zklidnit dopravu. Aktuální Brněnská jedenáctka probere taky rekordní rok Národního divadla Brno, novou inscenaci od autora seriálu Koruna a velké zájezdy do zemí, kde nikdy nehrálo. A zjistili jsme taky detaily plánů na pravidelné letecké spojení Brna a Amsterdamu.

Elektrické koloběžky v centru Brna zůstanou, elektrické jednokolky ale dostanou zákaz. Magistrát jen napůl vyhověl žádosti Brna-středu, která chce nejen v pěší zóně zklidnit dopravu. Aktuální Brněnská jedenáctka probere taky rekordní rok Národního divadla Brno, novou inscenaci od autora seriálu Koruna a velké zájezdy do zemí, kde nikdy nehrálo. A zjistili jsme taky detaily plánů na pravidelné letecké spojení Brna a Amsterdamu.

U ovom podcastu gošća je multimedijalna umjetnica koja živi na relaciji Sarajevo-Zagreb, Lala Raščić. Lala je završila Akademiju likovnih umjetnosti u Zagrebu i magistrirala je na Rijksakademie u Amsterdamu. Izlagala je na brojnim solo izložbama i učestvovala na umjetničkim rezidencijama u Beču, Istanbulu, Parizu, Torontu, New Orleansu, a od 2011-2018. bila je članica Good Children Gallery u New Orleansu. Također je članica feminističke sarajevske organizacije CRVENA. U podcastu smo razgovarali o njenom umjetničkom fokusu na suvremene i historijske prakse storytellinga i usmene tradicije u današnjem društvu. Razgovarali smo o etnomuzikološkom fenomenu tepsijanje, balkanskom fenomenu ženskog epskog pjevanja i o njenoj izložbi Počimalja, održanoj u Zemaljskom muzeju BiH u oktobru 2024. Također smo razgovarali i o njenom dugogodišnjem projektu Gorgo i remitologizaciji mita o Meduzi i ženama u antičkim mitovima nad kojima se vršilo nasilje, a one su prikazivane kao zlobnice i očajnice. Razgovarali smo i o njenom projektu Prokleta brana o radio drami Radio Lukavca o lažnom pucanju brane na jezeru Modrac 2000.https://lalarascic.comhttps://www.instagram.com/p/DBJXO2hIRSx/?img_index=1S Lalom smo razgovarali:00:00: Intro i uvod 00:03:01 Lalin put u Zagreb i studij na Umjetničkoj akademiji00:08:01 Tepsijanje je etnomuzikološki akustički fenomen svojstven ženama u ruralnim predjelima BiH00:13:40 Žene u kućama su pjevale i muzicirale vrteći bakrene tepsije00:16:21 Tepsijanje je došlo u BiH s Osmanlijama i prisutno je od Turske do Grčke00:18:10 Izložba Počimalje i multimedijalni performans tepsijanja u Zemaljskom muzeju iz oktobra 2024. 00:23:40 Počimalja je priča o opstojnosti ženskog kreativiteta00:26:41 Franz Fodermayr, austrijski etnomuzikolog je 70tih proučavao akustički fenomen tepsijanja na našim prostorima00:30:52 Fodermayr je izučavao akustički efekat vibriranja koji nastaje u tepsijanju i koristio je bijeli šum u svojim akiustičkim eksperimentima00:35:20 Epsko pjevanje i narativi koji su vezani za epove su dio mojih istraživanja još od studija na Rijks akademiji00:40:53 Prokleta brana je projekat o radio drami Radija Lukavac iz 2000. o lažnom pucanju brane na jezeru Modrac00:45:25 Radio je demokratičan medij i ponovo će se vratiti u modu00:49:55 Povezala sam biblijske mitove o potopima sa branama koje u budućnosti pucaju u Lukavcu, Zagrebu i Beogradu i nesvjesno sam najavila Beograd na vodi00:52:26 Život u New Orleansu i projekat Travel in the box o Crncu koji je sam sebe poslao u paketu u državu koja je u građanskom ratu bila slobodna01:00:19 Henry Box Brown je bio aktivista i abolicionist koji je iz očaja 1849. želio domoći se sobode01:04:56 Projekat Gorgo o Meduzi i antičkim mitovima u kojima su žene izložene nasilju01:09:38 Definicija mita je takva da ne presipitujemo istinu u njima i zato nam je važna remitizacija01:13:04 Meduza je pretvorena u čudovište jer ju je Posejdon silovao i u svom projektu joj dajem ulogu žene ratnice01:16:25 Trebala sam u Ghoeteborgu instalirati izložbu za Monteverdijevu operu Krunidba Popeje01:20:44 Meduza je zapravo bila velika ljepotica od čije ljepote su se muškarci skamenili i za to ju je trebalo demonizirati01:23:42 Trenutno radim na projektu Arheobotanika i apokalipsa01:27:03 Muzej Sigmund Freuda u Bergasse u Beču se nalazi moj rad01:30:34 Freud se odselio iz tog stana u Beču ali je njegov ćivot u potpunosti dokumentiran u tom MuzejuProdukcija: Kolektiv znanja Muzika: Alan OmerovićDesign: Effect AgencyJednokratne donacije: https://www.paypal.me/KolektivZnanjaPatreon donacije: https://www.patreon.com/c/KolektivznanjapodcastPratite nas na društvenim mrežama: FB: https://www.facebook.com/kolektivznanja IG:

Preuzmi *besplatni popis 50 najutjecajnijih knjiga* koje mijenjaju život - https://humanlabhub.com/knjige Ako ti je koristan sadržaju na kanalu, podrži nas i postani član Human LAB YouTube kanala. Članovi dobivaju pristup epizodama znatno ranije kao i dodatan sadržaj samo za članove. Postani član Human LAB kanala mjesečnom pretplatom https://www.youtube.com/channel/UCSIFN6xiVjRUut98vZ3RrOA/join JURAJ SINANOVIĆ Nakon što se godinama profesionalno bavio hokejom na ledu te paralelno razvijao karijeru u korporativnom svijetu, stresan događaj iz privatnog života nagnuo ga je da prije desetak godina krene izučavati život u skladu s TAO principima. Tao je imao čast učiti pod okriljem kineskog taoističkog majstora Master Zhanga, a 2022. godine završio je Foundation of Traditional Chinese Medicine na Shenzhou Open University u Amsterdamu, gdje trenutno studira i akupunkturu. Sada ima misiju naučiti što veći broj ljudi principima i tehnikama Tao tretmana, kako bi se mogli vratiti ravnoteži i voditi zdrav život. PARTNERI PODCASTA: ...................................... *MyProtein* - Najbolji izbor dodataka prehrani i sportske odjeće KOD: HUMANLAB za 40% popusta - https://tidd.ly/4bzx7SX *Human LAB Hub* - Tvoj kompas u svijetu fitnessa, zdravlja i dugovječnosti. Posjeti nas: https://humanlabhub.com *CCM - Centar za crijevni mikrobiom* - Briga o zdravlju počinje s crijevima: https://ccm.hr/ ..................................... VREMENSKE OZNAKE: // POVEŽI SE S MATEOM // Instagram: https://www.instagram.com/mateozx95 LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/mateo-%C4%87orluka Facebook: https://www.facebook.com/HumanLABpodcast *Dobrodošli u Human LAB!* Podcast koji spaja znanost i praktične savjete za zdravlje, dugovječnost i kvalitetu života. Ja sam Mateo Ćorluka, medicinski tehničar i zaljubljenik u dugovječnost, posvećen pružanju znanstveno utemeljenih informacija koje ti pomažu preuzeti kontrolu nad vlastitim zdravljem. Kroz podcast epizode istražujem ključne teme zdravlja, fitnessa, prevencije bolesti i mentalnog blagostanja, s ciljem inspiriranja svakog pojedinca da živi svoj najbolji život. Pridruži mi se u ovoj misiji i otkrij kako znanost može raditi za tebe. #kineskamedicina #taoizam #zdravlje #filozofija Pratite Human LAB podcast za najnovije epizode o zdravlju i dugovječnosti, i ne zaboravite se prijaviti na naš 5x5 Newsletter za tjedne savjete direktno u vašu inbox. - https://humanlabhub.com/5x5 VIDEO PRODUKACIJA: 38FILMS, Luka Justinijanović, web: https://38films.eu Za sve upite i suradnje molim javiti se na mail: mateo@humanlabhub.com

Servisni kafei, tj. kafići za popravke, su mjesta gdje stručnjaci popravljaju kućanske aparate kako bi pokvarene predmete zadržali izvan deponije. Servisni kafići su pokret koji je započeo u Amsterdamu prije 15 godina, a sada obuhvata 3.000 kafića za popravke širom svijeta, u 40 zemalja. U takvim kafićima ljudi prepravljaju odjeću, popravljaju aparate, druže se i uče. I ovdje u Australiji na taj način spašavaju bacanje stvari na deponije te tako čuvaju okoliš. Stručnjaci upozoravaju da Australija postaje odlagalište za kućanske električne aparate koji se uvoze svake godine, u vrijednosti do 13 milijardi dolara.

O skutečném osudu našich penzí rozhodnou až volby. Potyčka v Amsterdamu? Hřib mění Piráty z rozhádané komuny na středovou politickou stranu. Smrt afghánského zrádce jde k soudu. Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem?

V nizozemském Amsterdamu se něco stalo, a tekla při tom krev. Avšak vedle fyzického konfliktu v ulicích se pak začal odehrávat ještě verbální a internetový spor o to, co je podstatou tamních událostí. V zásadě se objevily dva vzájemně rozporné narativy. Jeden mluví o tom, že do Amsterdamu dorazili izraelští fanoušci Maccabi Tel Aviv, a chovali se nepřijatelně, včetně strhávání palestinských vlajek a provolávání šovinistických hesel.

O skutečném osudu našich penzí rozhodnou až volby. Potyčka v Amsterdamu? Hřib mění Piráty z rozhádané komuny na středovou politickou stranu. Smrt afghánského zrádce jde k soudu. Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nizozemském Amsterdamu se něco stalo, a tekla při tom krev. Avšak vedle fyzického konfliktu v ulicích se pak začal odehrávat ještě verbální a internetový spor o to, co je podstatou tamních událostí. V zásadě se objevily dva vzájemně rozporné narativy. Jeden mluví o tom, že do Amsterdamu dorazili izraelští fanoušci Maccabi Tel Aviv, a chovali se nepřijatelně, včetně strhávání palestinských vlajek a provolávání šovinistických hesel.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký přínos mají mít změny v důchodovém systému, kterou ve sněmovně prosadila vládní koalice přes odpor opozice? A jak na její výhrady odpovídají předkladatelé dnes schválené penzijní novely? Jaké dozvuky mají čtvrteční útoky na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu?

Jaký přínos mají mít změny v důchodovém systému, kterou ve sněmovně prosadila vládní koalice přes odpor opozice? A jak na její výhrady odpovídají předkladatelé dnes schválené penzijní novely? Jaké dozvuky mají čtvrteční útoky na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konkurenčnost evropskega gospodarstva je po besedah predsednika Evropskega sveta Charlesa Michela razlog za zaskrbljenost. Voditelji članic Evropske unije skušajo na neformalnem srečanju v Budimpešti uskladiti podrobnosti za sklenitev evropskega dogovora o konkurenčnosti. Med udeleženci sta tudi predsednica Evropske centralne banke Christine Lagarde in avtor poročila o konkurenčnosti Evropske unije v prihodnje Mario Draghi. Ta meni, da je ukrepanje po ameriških predsedniških volitvah še nujnejše. Druge teme: - Vrstijo se obsodbe sinočnjega napada na izraelske nogometne navijače v Amsterdamu. - Parafirana še dva dokumenta v okviru pogajanj za reformo plač v javnem sektorju. - Sodniško društvo: napad na hišo brežiškega sodnika zavržno dejanje.

Nezadovoljstvo po seji socialnih partnerjev: Krizna shema skrajšanega delovnega časa še precej daleč.Mojca Škrinjar: Ravnatelj je danes šibak zaradi veljavnega postopka izbiranja.Voditelji Evropske unije sklenili novi evropski dogovor o konkurenčnosti.Vrstijo se obsodbe spopadov med podporniki Palestincev in Izraelci v Amsterdamu.Vreme: Ponoči in jutri bo deloma jasno, po nižinah v notranjosti bo precej megle in nizke oblačnosti.

Sestdienas rīta "Atsperi" vadām kopā ar režisori, TV raidījumu vadītāju un producenti Martu Selecku. Runājam par jauno dokumentālo seriālu "Garainis", kas no 31. oktobra būs vērojams Latvijas Televīzijas 1. kanālā un tīmekļa platformā "REplay", ģimenes piedzīvojumu filmu "Bum!", kas no 3. novembra būs skatāma kinoteātros, kā arī superspējām un arī "Tutas lietām"... Ilze Medne: Sāksim ar "Garaini", kas pirmizrādi piedzīvos jau pavisam drīz. Esat tā pati komanda, kas sešus gadus veidojusi "Literatūri". Nu ejat solīti tālāk. Kā tapa ideja par tēmas paplašināšanu? Marta Selecka: Iniciatīva nāca gan no mums pašiem, gan arī skatītājiem. Daudzi prasīja: kāpēc runājat tikai par literatūru? Šādu raidījumu taču var veidot par visām mākslām! Piemēram, kāds mākslinieks izvēlas sev ceļabiedru no kāda cita laika un dodas ceļojumā kopā ar viņu. Nospriedām, ka patiešām varam mēģināt paplašināt darbības lauku. Kultūrkapitāla fonds mūs atbalstīja, uzrakstījām projektu, tad arī Latvijas Televīzija mūs ņēma savā paspārnē un nu mums būs ļoti labs raidlaiks: ēterā būsim tūlīt pēc "Panorāmas"! Raidījums būs arī daudz garāks nekā "Literatūre" – tas būs 45 minūšu garumā, un, kā teica arhitekte Zaiga Gaile, katrs raidījums būs kā filma. Cik vienkārši bija izvēlēties šīs personības? Tas princips, pēc kura izvēlamies, ir līdzīgs princesei uz zirņa... (smejas) Raidījuma varoņus uzrunājot, gribam, lai viņi tiešām ir visīstākās mākslas personības, kas sevi ir pamatīgi pierādījušas. Komplekts, kas būs pirmajā sezonā, manuprāt, iznācis ļoti, ļoti stiprs. Vai visi uzrunātie teica "jā"? Jā gan, visi uzrunātie uzreiz teica "jā"! Būs arī mans onkulis Ivars Seleckis – pat viņš teica "jā". Jo šis viņam ir ļoti, ļoti saspringts rudens, tikko kā bija "Turpinājuma" otrās daļas pirmizrāde, viss laiks vienās intervijās, un arī "kino gadu", kā viņš pats saka, viņam ir diezgan daudz. Šo raidījumu vēl neesam nofilmējuši, vēl gatavojamies. Bet pats pirmais pāris vien jau kaut ko nozīmē – Māra Ķimele un Ilmārs Blumbergs...  Tas būs ļoti jauks raidījums. Tas arī ir mūsu pirmais raidījums, ko šajā sērijā esam nofilmējuši. Lai skatītāji skatās un vērtē. Tas būs ļoti dziļš, daudz pārdomu raisošs. Ceļavārdi tam varētu būt šādi: "Darījām, ko varējām..." "Literatūrē" Gustava Terzena uzdevums ir būt ar grāmatu rokā. Kāds "Garainī" ir viņa uzdevums?  Gustavs skatās un meklē faktus par un ap abām personībām. Vai nu viņš dodas uz izstādi un skatās darbus, vai – kā Ilmāra Blumberga gadījumā – sarunājas ar laikabiedriem un meklē viņa pēdas pilsētvidē, runājas ar cilvēkiem uz ielas, aicina viņus baudīt kādus mākslas faktus. Katrā gadījumā tas ir tāds radošs process arī no Gustava puses. Katru reizi tas ir kaut kas cits, ko viņš izdomā. Visas izraudzītās ir ļoti liela mēroga personības, un, jo lielāks mērogs, jo vairāk tajā var iegrimt. Iegrimes process ir neaptverami liels! Ja "Literatūres" gadījumā tev bija jālasa grāmatas, Māras Ķimeles un Ilmāra Blumberga gadījumā, piemēram, izpētes process nav tikai viena mēneša garumā. Protams, izpētes process var būt ļoti garš, bet es dažkārt praktizēju tādu žurnālistisku paņēmienu, izpēti mazliet dozējot. "Literatūrē" tas nebija iespējams, bet šeit var būt arī tā, ka uz interviju ej mazliet kā balta lapa un skatītājam kaut kādā ziņā tas pat vairāk patīk, jo viņš kopā ar tevi var izzināt mākslas procesus, to, kā rodas māksla, kas ir māksla un kas ir tie jautājumi, ko mākslinieks risina, kur māksla rodas un kurš ir tas punkts, kad mēs uz pasauli sākam skatīties mākslas acīm. Tāpēc "Literatūre" man pašai personīgi ir grūtāks projekts, jo tur tā gatavošanās ir pamatīgāka. Nevaru aiziet un pateikt, ka konkrēto grāmatu neesmu lasījusi. Šeit tomēr ir citādāk. Mārai, piemēram, bijušas vairāk nekā astoņdesmit izrāžu, un man nav bijis iespējas tās visas noskatīties, taču varu paklausīties viņas intervijas, palasīt viņas domas kādos rakstos.  Kāda bija kopābūšana ar šīm personībām? Jo tas tomēr ir diezgan ilgs laiks, ko pavadāt kopā, kamēr top raidījums. Ļoti viegla! Bet tas tā ir ar daudzām lielām radošajām personībām. Šie cilvēki ikdienas komunikācijā ir ļoti brīnišķīgi un viegli sarunbiedri arī. Jo viņiem ir, ko teikt. Tas ir svarīgi. Jebkurš žurnālists to pateiks, ka ir ļoti svarīgi, lai viņa varonim ir, ko teikt. Un viņu teiktajam ir jēga. Tieši tā. Jēgpilnās sarunas arī ir viena no lietām, kas vieno visas "Garaiņa" filmēšanas. Vai, izvēloties personības, skatījāties arī uz žanrisko atšķirību? Jā gan. Atšķirībā no "Literatūres", "Garainī" uzdevums ir šāds: mēs izvēlamies cilvēku no konkrētas mākslas sfēras, un viņš nedrīkst sev blakus izvēlēties personību no tās pašas sfēras, ar kuru doties ceļojumā. Jāizvēlas personība no kādas citas nozares. Un tas bija ļoti interesanti! Piemēram, komponists Krists Auzinieks izvēlējās Mildu Pilēviču, kura ir filozofe un aprakstošās estētiskās domas pamatlicēja Latvijā. Zaiga Gaile stāstīs par Augustu Sukutu.  Un Laila Pakalniņa dosies vēl dziļāk vēsturē – pievērsīsies Jānim Jaunsudrabiņam. Viņu izvēles bija interesantas, turklāt mēs tās neietekmējām.  Man personīgi ir milzīgs prieks par to, ka Helēna Heinrihsone izvēlējusies muzikoloģi un režisori Ligitu Viduleju, kuras vārds ir nepelnīti piemirsts, jo viņas devums ir liels gan muzikoloģijā, gan televīzijas vēsturē – viņas muzikālās filmas ir tik brīnišķīgas! Ligitas un Helēnas raidījums vēl man priekšā, tā ka ļoti labi, ka tu man tagad to saki – tas man jāpatur prātā! (smejas) Līdz gada beigām paredzēti astoņi raidījumi. Vai ir cerības uz turpinājumu? Domāju, ka jā. Tie jaukie projekti, ja labi iesākas, parasti arī turpinās. Nav tā, ka pusceļā pazūd.  Un kas notiks ar "Literatūri"? Arī tai būs jauna sezona – pēc jaunā gada. Vēl astoņi raidījumi būs par literatūru, tā ka šis posms arī vēl nav noslēdzies. Redzēsim, protams, būs nākotnē, bet mums nebija tādas domas, ka pabeidzam vienu projektu un sākam nākošo. Mēs vienkārši paplašināmies. Tāda ir tā iecere.  Raidījumam ir ļoti zīmīgs nosaukums, un arī publicitātes fotogrāfijā šis vārds sadalīts divās daļās, vedinot pamanīt arī pirmos trīs burtus atsevišķi – ka tur klāt ir arī gars.  Mums bija ļoti ilgas diskusijas par to, kā mēs varētu nosaukt šo raidījumu. Un tad Uģa Oltes dzīvesbiedre Lāsma Olte, māksliniece un dzejniece, izdomāja tieši garaini – pirmām kārtām jau tas ir no Ziedoņa – "garainis, kas veicina vārīšanos". Un vēl man likās, ka arī tas stils, kādā runājam ar skatītāju, ir tādas garas ainas. Un vēl tas radošais gars. Dievišķais gars, kas ir mākslas darbā. Tā ka nosaukums, lai arī uzradās pēc ilgiem meklējumiem, atbild uz visiem jautājumiem, kas sagaidāms šajā raidījumā. Komanda tā pati, kas "Literatūrē"? Jā, tas ir mūsu komandas autordarbs, kurā jūtamies ērti. Mums šīs tēmas pašiem arī ir ļoti svarīgas. Prieks, ka raidījumi tikuši un tiks filmēti ne tikai Rīgā, bet arī ārpus tās. Jā, protams, protams! Un patiesībā gan "Literatūrē", gan arī "Garainī" tieši mūsu viesi ir scenārija autori: viņi saka – dosimies turp, tad dosimies turp, un tad – turp. Tajā brīdī mēs atpūšamies, kad kāds cits mūsu vietā saka, ka mums jābrauc tur un tur. (smaida) Esat jau devušies arī uz Liepāju? Turp brauca Gustavs, es nē. Viņš brauca uz Krista Auznieka operu. Tieši ar Liepāju saistīts tavs otrais radošais darbs – ģimenes piedzīvojumu filma "Bum!", kuras pirmizrāde būs jau 3. novembrī. Tā filmēta Liepājā, un tajā piedalās jauni, talantīgi cilvēki no Liepājas. Vai tev pašai ir kāda saistība ar Liepāju? Man pašai lielas saistības ar Liepāju nav, bet noteicošais faktors, kāpēc filmai "Bum!" izvēlējāmies tieši Liepāju kā galveno lokāciju, bija tas, ka mums vajadzēja atrast smuku skolu, jo visa filmas darbība notiek skolā un ap to. Liepājas Pirmā ģimnāzija filmēta daudzās filmās, arī "Homo novus" un vēl viskautkur. Tā ir ļoti skaista ēka, un arī mēs nevarējām atturēties – sapratām, ka Liepāja būs tā vieta, kur filmēsim savu filmu par skolu. Bet kā vispār tev radās ideja par šo lēcienu mazdrusciņ aukstā ūdenī, jo šī ir tava pirmā pilnmetrāžas filma! Līdz šim tavs vārds vairāk saistīts ar mazām distancēm, televīzijas raidījumiem, un nu pēkšņi kaut kas tāds liels un nozīmīgs kā filma!  Tas ir nejaušību ķēdes rezultāts... Ar Andru Doršu, kura ir filmas otra režisore, jau bijām kārtīgi ievingrinājušas roku bērnu saturā: filmējam tādu slavenu raidījumu kā "Tutas lietas", un mums ir arī bērnu detektīvseriāls "Emī un Rū", ko filmējam TET televīzijai. Tur mums bija 62 sērijas, piecas sezonas, un sapratām, ka varam to izdarīt, ka tas ir mūsu spēkos, jo caur šo seriālu un "Tutas lietām" sapratām, ko bērni no mums gaida, un nodomājām – labi, varētu pamēģināt uzfilmēt arī filmu. Radās iespēja, varēja pieteikties, bija kovids, bija nauda pilnmetrāžas filmām – un tieši bērnu filmām, tā ka visas kārtis bija mūsu rokās! Dabūjām finansējumu, un varējām ķerties klāt šādai pilnmetrāžas filmai... Kas tad ir tas, ko bērni gaida? Viņi gaida, ka mēs viņus cienīsim un par viņiem domāsim. Un nevis domāsim tā: ai, viņi jau tāpat sēž telefonos, un pusi no tā, par ko viņi sarunājas, mēs nesaprotam, puse vārdu ir angļu valodā un vispār nevar saprast, par ko viņi komunicē. Man šķiet – ir ļoti, ļoti svarīgi viņiem pievērst uzmanību! Teikt – hei, jūs te esat, un jūs mums esat svarīgi! Un mēs jums varam uzfilmēt filmu, kas domāta tieši jums! Kāds bija darba process? Ļoti grūts... Bet arī ļoti, ļoti interesants. Kad pabeidzu filmēšanas procesu, šķita, ka tas ir visforšākais, bet vienlaikus arī visgrūtākais darbs pasaulē, ko esmu darījusi. Un laikam nebūt nav viegli strādāt ar nepieredzējušiem aktieriem, vai ne? Jā… Mēs pašas gan ļoti ilgi gatavojāmies tam, lai tiktu galā ar šo uzdevumu, un rezultātā, domāju, sanāca labi. Iespējams, ka pašā sākumā, kad filmu sāk skatīties, liekas – tā kā īsti nevar saprast, kas tur notiek… Bet es jau iepriekš varu pabrīdināt, ka tas ir Liepājas dialekts, un ir tik jauki klausīties, kā mazie aktieri tajā runā! Bet kā bija strādāt? Bija tā, ka mēs ļoti gatavojāmies šim procesam. Tikām pat uzaicinātas uz Amsterdamu, lai veselu nedēļu mācītos pie slaveniem režisoriem, kā filmēšanas laukumā strādāt tieši ar bērniem. Jo mums patiešām bija tikai bērni-aktieri. Bija gan dažas epizodes, kurās bija arī mūsu mīļie, slavenie, lielie, pieaugušie aktieri, bet pārsvarā visā filmā piedalās tikai bērni.  Un kādas ir tās lielākās atšķirības? Lielākās atšķirības – filmēšanas laukumā nedot kolu un aizliegt lietot mobilos telefonus. Tie bija divi galvenie principi. (smejas)  Bet tie no bērnu skatupunkta nav ļauni principi? Bišķi ir. Bet – lai mazie aktieri varētu darboties, saņemties un būt fokusēti uz to, ko mēs no viņiem gribam, mums bija tāds noteikums – ka to dara visi. Arī asistenti, arī operatori: neviens nedzer kolu un nelieto mobilo telefonu filmēšanas laukumā! Un vēl no Amsterdamas bijām pārņēmuši tādu rīta apli: ka visa grupa, kas konkrētajā dienā ir laukumā, sanāk no rīta visi kopā un izstāsta kaut ko par savu bērnību: piemēram, ko tu kolekcionēji, kāda bija tava mīļākā dziesma, kam tu gribēji līdzināties, kāds bija tavs nedarbs… Tas mūs visus satuvināja un mūs, lielos, arī noskaņoja uz bērnības viļņa, bērna domāšanu. Par ko stāsta filma? Filma ir stāsts par draudzību. Jauniešiem, bērniem šis stāsts mazliet ir arī pamācošs, kā draudzēties. Bet šis ir arī tāds brīnumstāsts, jo tas ir par diviem puikām, no kuriem viens traumas rezultātā iegūst trīs dažāda veida superspējas, ko viņš var izmantot. Skolas dzīve tiek apgriezta kājām gaisā, jo viņš sāk mainīt bērniem atzīmes, ieviest brīvstundas, sekotāji soctīklos tiek samainīti vietām... Caur tehnoloģijām runājam par draudzības tēmu. No bērniem, kuri tika uzaicināti uz preses un dažādiem testa seansiem, kuros vērojām, vai bērni to visu saprot un vai viņiem interesē šī tēma, pagaidām esam saņēmuši ļoti labas atsauksmes – tātad tieši no tās auditorijas, kurai mēs šo filmu veidojām!

Krištof Kintera (1973) je výrazný český sochař a multimediální umělec. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího Lindovského, Aleše Veselého, Michaela Bielického a Milana Knížáka. Postgraduál absolvoval v letech 2003–2004 na Rijksakademie van beeldende kunsten v Amsterdamu. Je také spoluzakladatelem experimentálního prostoru NoD nad legendárním pražským klubem ROXY.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léto je v plném proudu a to znamená jediné: trávíme hodně času na internetu. Do našeho studia, které znamená studio, tedy tentokrát přišel Jirka, známý taky jako „Magdin kluk“, aby si s námi popovídal o Redditu, výkladní to skříni online světa. Tento díl obsahuje hned DVA airhorny.Michal vypráví, jak díky příspěvku na Redditu věděl, kam v Amsterdamu zajít pro aromatické sýry, a poskytuje chytrolínskou historickou přednášku o tom, jak internet vypadal za STARÝCH ČASŮ. Dominik se chlubí svým populárním hokejovým příspěvkem a Jirka vysvětluje, proč všechny tzv. subreddity musí začínat na r/. Hromadně pak nadáváme na YouTube Premium.V bonusové části na herohero.co/starnoucimilenialove si nejen ukazujeme populární redditové zkratky jako ELI5 a AITA, ale taky rozebíráme dobový twitterový fenomén „Americké filmy“, přemýšlíme, jak se asi má Petr Ludwig, a vzpomínáme na zlaté časy Minecraftu. A dostaneme se i k tomu, co všechny stejně zajímá nejvíc: k pornu. (Obsahuje i zvukovou ukázku.) A než se sluncem v duši vyrazíme na pingpong, ještě si nakonec s Jirkou prožijeme zmoknutí na Pohodě.

V zadnjih letih se dogaja največji prenos premoženja od revnih k bogatim v zgodovini. Število premožnih še nikoli ni bilo tako visoko kot v 2023. Kako v kontekstu globalnih izkoriščevalskih trendov preiti v trajnostne ekonomske modele, ki poslovno uspešnost združujejo z ekološko odgovornostjo in družbeno pravičnostjo? Kako inovativne prakse spreminjajo gospodarstvo in poslovne modele in postajajo vzor trajnostne preobrazbe? Sogovorniki: dr. Melanie Rieback, večkrat nagrajena inovatorka, direktorica inkubatorja Radically Open Security in zagonskega podjetja Non-profit Ventures ter predavateljica Podjetništva onkraj rasti (Post Growth Entrepreneurship) na Univerzi v Amsterdamu; Mojca Žganec Metelko, Zavod Knof; Barbara Krajnc, Slovenski tehnološki forum; Andrej Šolinc, direktor podjetniške skupnosti CEED Slovenija.

Oboist Tevž Kupljenik je 22. novembra nastopil na koncertu v Kosovelovi dvorani Cankarjevega doma, in sicer kot del koncertnega cikla Mladi mladim Glasbene mladine ljubljanske. Ob klavirski spremljavi pianista Tadeja Horvata se je predstavil z izvedbami Sonate v e-molu Georga Philippa Telemanna, Pastoralne fantazije, op. 37 Eugena Bozzaja in dela e.mon@si Katarine Pustinek Rakar. Oboo je začel igrati na Glasbeni šoli Marjana Kozine Novo mesto v razredu Ernesta Jazbeca in pozneje Anje Jazbec, zdaj pa obiskuje četrti letnik Konservatorija za glasbo in balet Ljubljana v razredu Irmgard Anderl Krajter. Je prvonagrajenec številnih tekmovanj, prvi oboist Kraljevega mladinskega orkestra Concertgebouw 2022 v Amsterdamu in Študentskega festivalnega orkestra Mahler v Belgiji. Kot solist je prvič nastopil že pri dvanajstih letih s Simfoničnim orkestrom Novo mesto, pred kratkim pa še z Orkestrom Slovenske filharmonije.

V Rijksmuseumu v Amsterdamu so se leta 2019 lotili posebne oblike restavracije nemara najbolj ikonične slike, kar jih hrani ta muzej. Znameniti Nočni straži Rembrandta van Rijna so namreč v začetku 18. stoletja, ko so jo z izvorne razstavne lokacije premestili v amsterdamsko mestno hišo, obrezali robove, da se je prilegala novemu domovanju. Ker se odrezani deli žal niso ohranili, so si v muzeju v projektu Operacija Nočna straža zadali ambiciozno nalogo; s pomočjo umetne inteligence so se lotili rekonstrukcije celotne izvorne podobe Rembrandtove slike. Generativna umetna inteligenca je v zadnjem letu in pol s t .i. difuzijskimi modeli, ki lahko po navodilih ustvarjajo ali dopolnjujejo slike v najrazličnejših slogih, postala široko dostopna. S tem so se odprle tudi potencialne možnosti za njeno širšo uporabo na področju umetnostne zgodovine. V projektu Raziskovalne metode prihodnosti za raziskovanje preteklosti bodo slovenske znanstvenice potenciale uporabe teh modelov preverjale na tako raznorodnih umetninah, kot so freske v romanski rotundi v Selu v Prekmurju, opus baročnega slikarja Almanacha ali arhitektura Žičke kartuzije. Gostja tokratnih Podob znanja je vodja projekta, umetnostna zgodovinarka doc. dr. Katarina Mohar z Umetnostnozgodovinskega inštituta Franceta Steleta ZRC SAZU.

Byla jsem v Amsterdamu a místní Red light district mě inspiroval k epizodě o historii údajně nejstaršího ze všech řemesel. Prostitutky byly během dějin chtěné, nechtěné, zakázané, legální, obětí inkvizice i přísných kontrol pohlavních chorob. Ale o zákazníky neměly nouzi v žádném období lidské historie.

Jaká je budoucnost autonomní dopravy? Dočkáme se automaticky vedených autobusů v běžném provozu? Jsou reálné projekty takzvaných 15 minutových měst? Jaké zkušenosti s tím mají Paříž, Utrech, či Oxford? Máme vzhlížet ke Kodani, Amsterdamu, či Oslu? Hostem Dopravního podcast je Traian Urban, ředitel inovačního hubu EIT Urban Mobility East. Pusťte si Dopravní podcast, který můžete naladit také v aplikaci Spotify.___⏱ Prvních 24 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 48 minut pro předplatitele na Patreonu 

Angelika Cichocka to już niestety była lekkoatletka, ponieważ kilka dni temu oficjalnie ogłosiła pożegnanie z zawodowym sportem. Jest mistrzynią Europy na 1500m z Amsterdamu, wicemistrzynią świata na 800m z Sopotu, wielokrotną mistrzynią Polski na obu dystansach, a przede wszystkim wspaniałą osobowością polskiej lekkiej atletyki. Przez całą swoją karierę biegaczki musiała borykać się z wieloma kontuzjami i chorobami, które nie raz komplikowały jej drogę do osiągnięcia celu.  Zawodniczka SKLA Sopot w rozmowie z Asią Józwik i Kasią Zawistowską opowiada m.in. o trudnych związanych ze zmianą życia, o planach na przyszłość, emocjach związanych ze zdobywaniem medali oraz o tym, jakie grzechy popełniała podczas zgrupowań! Serdecznie zapraszamy do wysłuchania rozmowy oraz podzielenia się z nami waszą opinią!  Jeśli jesteś tu pierwszy raz, koniecznie zaobserwuj po więcej!

V okviru cikla GM-oder, ki ga organizira Glasbena mladina Slovenije, sta novembra 2023 v Slovenski filharmoniji nastopila violončelistka Zala Vidic in pianist Anže Rupnik ter izvedla dve sonati: Beethovnovo Sonato za violončelo in klavir št. 5 v D-duru, op. 102 št. 2 in Sonato za violončelo in klavir v A-duru, op. 36 Edvarda Griega. Zala Vidic je violončelo študirala na Univerzi za glasbo in upodabljajočo umetnost na Dunaju v razredu Reinharda Latzka, nato pa vpisala še magistrski študij na Konservatoriju v Amsterdamu, kjer je bil njen mentor Pieter Wispelwey. Nejc Rupnik pa je z diplomo »summa cum laude« končal magistrski študij na Akademiji za glasbo v Ljubljani v razredu Tatjane Ognjanovič.

Finále unikátního 10. ročníku Starbucks Barista Championshipu se konalo v Londýně - a právě tam vyrazili Patrik a Hanka, naši vítězové z Čech a Slovenska. Jaké zážitky si přivezli? Kolikrát se do soutěže hlásili, než se jim podařilo uspět? A co by doporučili každému, kdo o účasti přemýšlí? Poslechněte si nový díl podcastu!

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jako malířku mě realita nezajímá, nechci ji na plátno přesouvat. Mám jiný přístup. Postupně sbírám vjemy z hudby a filozofie a potom teprve tvořím,“ říká mladá výtvarnice Julie Kopová. Její abstraktní obraz koupil nedávno neznámý kupec v aukci prestižního domu Christie's v Amsterdamu za 6,5 tisíce eur.

„Jako malířku mě realita nezajímá, nechci ji na plátno přesouvat. Mám jiný přístup. Postupně sbírám vjemy z hudby a filozofie a potom teprve tvořím,“ říká mladá výtvarnice Julie Kopová. Její abstraktní obraz koupil nedávno neznámý kupec v aukci prestižního domu Christie's v Amsterdamu za 6,5 tisíce eur.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rovnou do sálu prestižní konference Micromobility Europe, na diskusi o elektrické mobilitě budoucnosti. Přesně tam se dostanete s nejnovější epizodou vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. Jak rychle elektrifikovat flotilu vozidel ve firmě, proměnit celkovou bilanci firemní mobility a ještě u tomu získat punc atraktivního zaměstnavatele na trhu, kde se firmy o šikovné lidi dlouhodobě přetahují? Co mají společného mikromobilita a jeden z největších obchodních řetězců na světě? A proč klíčová firma pro globální výrobu mikročipů investuje do aktivní mobility svých zaměstnanců? I o tom bude řeč v nejnovější epizodě Urban Caastu. Partnerem podcastu je největší flotila sdílených kol v ČR Nextbike Czech Republic .Dostanete se tentokrát přímo do sálu konference Micromobility Europe v Amsterdamu, kde Roman moderoval panel o klíčové roli mikromobility pro firmy po celém světě. Jako hosty si pozval dvě manažerky z velkých firem - Ophélii Schmitter ze Safran a Kourtney Barrett z Wallmartu, šéfa startupu zenride Oliviera Issalyho, který dodává firemní elektrokola, a prezidenta Evropské federace cyklistů a velkého diplomata Henka Swarttouwa. Inspirace (nejen) pro firmy v Česku a na Slovensku, které se chtějí odlišit a zároveň mít náskok. Mobilita zaměstnanců bude hrát kromě jiného důležitou roli ve výsledku jejich ESG nefinančního reportingu.

Švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou je v posledních týdnech hodně vidět. V Oslu demonstrovala proti větrným elektrárnám, v Londýně proti ropným společnostem a naposledy v neděli v Amsterdamu za ochranu klimatu. Přibyla ale jedna novinka. Byly to dva vstupy Grety Thunbergové do nyní žhavé debaty o Gaze.

Přidej se k The Tapes komunitě na herohero.co/thetapes pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další! Příští víkend mě čekají crossfitové závody v Amsterdamu a i když jsem to vlastně ani moc nečekala, přišlo mi na moji přípravu za poslední dobu opravdudost dotazů. A tak jsem si říkala, že bych vám o tom mohla maličko popovídat. O tom, proč jsem se rozhodla opět závodění v jednotlivcích vyzkoušet, jak moje příprava vlastně vypadá, co vše jsem tomu za léto podřídila, jak jsem si nastavila priority. Ale taky se spoustou praktických tipů na regeneraci, suplementaci a další oblasti, kterým teď v přípravě věnuji maličko víc pozornosti

Slovenijo je prvič zapustila pred štirimi leti, ko se je na Nizozemsko odpravila na študij psihologije, čeprav je že od začetka vedela, da se s tem ne bo ukvarjala. Vedno jo je privlačil svet medijev ter dinamična in kaotična narava novinarskega poklica.23-letna Lara Lovrič trenutno piše za slovensko izdajo francoske modne revije Elle in pripravlja prispevke za Radio Študent. O sebi pravi, da hkrati naseljuje dve zelo različni realnosti, saj pri svojem delu obravnava tako socialnopolitične problematike kot tudi svet visoke mode. Prav tako bi jo težko umestili na zgolj eno geografsko lokacijo: zadnjih nekaj let je preživela v Ljubljani, Amsterdamu in Madridu, kmalu pa se odpravlja delat magisterij v London.

Najpopularniejsze miasta Europy wytaczają ciężkie działa przeciw turystom. A właściwie przeciw overtourismowi - czyli tłumom przylatującym na krótkie weekendowe wypady. Na przykład władze Amsterdamu zaczynają internetową kampanię zniechęcającą Brytyjczyków do przyjazdów. Władze Barcelony, Wenecji, Pragi, Krakowa czy Dubrownika starają się ograniczyć najazd turystów, ale ich problemy mogą wkrótce rozwiązać się same. Bo ceny biletów lotniczych wystrzeliły tak bardzo, że wielu borykających się z kryzysem kosztów życia Europejczyków na wyjazdy nie będzie po prostu stać. A linie lotnicze nie zamierzają nam ułatwiać: nie podstawią większych samolotów, ani nie zwiększą liczby połączeń. Bo spełnia się ich sen: pracują mniej, a zarabiają więcej. Partnerem odcinka jest OANDA TMS Brokers.

Startupové inkubátory a korporace. Rozdílné jako nebe a dudy nebo spojení s velkým smyslem pro obě strany? Na to se pokusí odpovědět dnešní díl podcastu Na vlně podnikání. Pozvání přijjali Ondřej Homola a Vítek Šubert. Ondřej si prošel start-upovým akcelerátorem v Amsterdamu se svou firmou StartMonday, úspěšně exitoval a nyní radí startupů v začátcích. Vítek je pak zakladatelem inkubátoru UP21 a pomáhá rozvoji samotných start-upů v rané fázi. V podcastu se dozvíte, proč si některé korporace staví vlastní startupové inkubátory. Jestli je to dobrý nápad a co vlastně startupy v počátcích nejvíce potřebují.V rozhovoru se ještě dozvíte: - Podle čeho si Ondřej vybíral akcelerátor a co jim to přineslo - Co mohou start-upy od inkubátorů/akcelerátorů čekat a co nemohou - Proč není někdy na škodu vstoupit do fáze pivotování - Jaký je program Seed Starter od České Spořitelny a kdo další v ČR dělá podobné programy

U 92. izdanju Njuz Podkasta pokušavamo da odgonetnemo šta je dogovoreno i da li je išta potpisano u Ohridu. Ko je bio agresivac na konferenciji za štampu i kog Marka Vučić stalno proziva. Skrenuli smo i do žute štampe i još jedne misterije - s kim Danilo Vučić šeta po Amsterdamu i zašto čitava Srbija gugla: “Ko je Milica Pavlović?” Komentarisali smo protest protiv priznanja Kosova pred Hramom Svetog Save i nije nam jasno kako se Kosovo brani u Beogradu. A o čemu smo još pričali, poslušajte u drugoj polovini podkasta...

Ako 14-ročná sa s rodinou presťahovala z Piešťan do Amsterdamu. Mala sen - byť módnou návrhárkou, študovala v Holandsku, vo Veľkej Británii i vo Francúzsku, ale zavrhla ho. Dnes je vyhľadávaná interiérová dizajnérka. Jej na mieru vyrobené tapety sú podľa odborníkov i laikov jedinečné. Spojila v nich umenie, remeslo, tradičné i moderné techniky, ale najmä dokáže vo vzore a štruktúre tapiet vystihnúť genius loci, kde majú byť nainštalované. Vie teda s citom trafiť ducha, atmosféru či identitu daného miesta. Interiérová dizajnérka Katarína Stupavská vdýchla v krajine tulipánov, ale aj v Česku, Rakúsku a ďalších krajinách Európy nový život už najmenej tristo osemdesiatim hotelom, reštauráciám, bytom, ba dokonca aj špeciálnej klinike. Nedávno, po dvadsiatich rokoch úspešnej kariéry v Holandsku, ju potešilo, že o jej prácu začína byť záujem aj na Slovensku. V rozhovore sa dozviete, ako sa to stalo, čo sa zmenilo. Ide o nej chýr, že dokáže zmeniť charakter akejkoľvek budovy od povaly po suterén. Čo všetko v nej robí? Vďaka čomu vyvolá v návštevníkovi starého hotela, ale aj modernej kliniky s protónovým centrom príjemný zážitok? Prečo vymenila prestížny London Fashion Week za výrobu tapiet a neskôr interiérový dizajn? Čo jej najviac prekážalo na špičkovej móde a na zákulisí tohto biznisu? Prečo má za sebou vyše 350 projektov v Holandsku a po Európe, ale na Slovensku pracuje až posledný rok? Čím sa líši práca na interiéri hotela v centre Amsterdamu a cukrárne s pekárňou v Bratislave? Ako by zmenila kedysi slávne, no dnes rozpadávajúce sa Kúpele Grösling či hlavnú železničnú stanicu v Bratislave? Ako na jej návrhy reagovali predstavitelia hlavného mesta Slovenska?

Ero to jeden z filarów JWP, składu który wielu fanów rapu określa jako „real hiphop”. Razem od ponad 2 dekad w grze i to nie tylko rapowej, ale i graffiti. Ero współtworzy wiele składów, a ostatnie lata poświęcił działalności solo. O tych wszystkich rozdziałach, etapach i zajawkach jest rozmawiane w Kontenerze. Nie zabraknie anegdot z czasów PCP i wyprawy do Amsterdamu na plan klipu „Uciuany Giecik”. Będzie też trochę o nieobecnych - Ero opowie jak z Chadą poznali Bogusia Lindę, oraz kiedy ostatni raz rozmawiał z Bezczelem. Dowiecie się czy szlifowanie zwrotki jest podobne do dopieszczania wrzutu na ścianie. OK, koniec spoilerowania otwórzcie RAP KONTENER, przed Wami EROS JWP!

Po komikse izraelský režisér Ari Folman upravil príbeh slávneho denníka aj do animovaného filmu, ktorý zasadil do moderného Amsterdamu. Veľmi netradične v ňom ožije Kitty - imaginárna kamarátka Anny Frankovej.

Čtrnáct senátorů a senátorek podepsalo ústavní stížnost proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u některých profesních skupin a u lidí starších 60 let. Kde udělala vláda chybu?Hostem Ptám se já byl 1. místopředseda Senátu za TOP 09 a STAN Jiří Růžička.Podle zákonodárců je ustanovení o povinném očkování v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vadí jim, že v případě odmítnutí vakcíny by museli někteří lidé opustit zaměstnání. „V některých bodech ta vyhláška odporuje jak Ústavě, Listině práv a svobod tak zákonu ochranně veřejného zdraví. Příkladem, že nařizovat takovéhle povinnosti se může výhradně zákonem ne vyhláškou,“ řekl Růžička.Povinnost podstoupit očkování zavedla minulá vláda ANO a ČSSD a podle senátora k tomu nebyla zcela oprávněna. „Minulá vláda to rozhodla v okamžiku, kdy byla v prozatimním vládnutí a nebyla kontrolována parlamentem, takže si myslíme, že k tomu neměla legitimitu,“ vysvětlil.Současný kabinet Petra Fialy chce z vyhlášky vyjmout seniory, u profesních skupin ale ministr zdravotnictví Válek čeká na vývoj kolem varianty omikron. Novelu očkovací vyhlášky plánuje předložit kabinetu v polovině února. Podle Růžičky ale ani úprava vyhlášky nebude stačit, protože by se musel změnit zákon o ochranně veřejného zdraví.„Tam je jasně řečeno, že očkovací povinnost může být nařízena, když bude ochrana kolektivní a dlouhodobá. Současná vakcinace tohle žel bohu nesplňuje tu dlouhodobost kvůli posilujícím dávkám. Prvně po roce, pak po půl roce, po třech měsících a bůh ví, čeho se dočkáme,“ upřesnil místopředseda Senátu.Počty nakažených v Česku tento týden přestaly klesat. Není jisté, jestli je za tím intenzivnější testování nebo už se projevuje nástup infekčnějšího omikronu. Pětikoaliční kabinet kvůli obavám z nové pandemické vlny zkracuje izolace a karantény na pět dní a v polovině ledna zavádí povinné testování ve firmách dvakrát za týden. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o tom, že omikron pravděpodobně překonává imunitu získanou proděláním covidu a nejlepší ochranou je třetí dávka očkování.„Nezpochybňujeme právo vlády vydávat nějaká opatření a nezpochybňujeme očkování. Jen se nám nelíbí, že je tam nařízena povinnost a ještě neodpovídá ústavním listinám,“ vysvětlil Růžička své rozhodnutí přidat se k ústavní stížnosti s tím, že se mimo jiné obává i s dalšího rozdělení společnosti. „Viděl jsem záběry z Amsterdamu, ty neuvěřitelné bitky a uvědomuji se, že je daleko lepší lidi přesvědčovat,“ dodal.Je za těchto okolností vhodné bránit zavedení povinné vakcinace alespoň v případě profesí, které se častěji setkávají s ohroženými skupinami?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.