Podcasts about amsterdamu

Ten raport był wyjątkowy. Tomek i Norbert biorą na tapet wszystkie duże prezentacje gier wideo z zamkniętego, letniego okna pokazów Summer Game Fest. Od głównej gali Geoffa i przez wszystkich trzech muszkieterów konsolowych. Jednak, zamiast wchodzić w każdą produkcję zaprezentowaną, rozmowy dotyczyły wiadomości, które wypłynęły do sieci po streamach. Zajęło to lwią część odcinka, więc w pozostałej udało się jedynie wcisnąć szybki przegląd pozostałych newsów z branży, w których m.in. widmo ciemnych chmur nad obozem XBOX i możliwego oddzielenia go od Microsoftu. Zmagań Nintendo z Unią Europejską i depresją. Powrotu Commodore i sztucznej inteligencji - a jakże by inaczej w 2026. Liczymy, że odcinek wam się spodoba.(00:00:00) - START!(00:00:07) - Rozgrzewka

Ahoj všem! Dnes se ve vzpomínkách vrátíme do Amsterdamu, kam jsme jeli - bez Jonáše - na prodloužený víkend. A taky se podíváme na to, kde jsme v poslední době jedli v Praze - Biskup, Myšák na hradě, Kamin, 420 a Sugo Gelato Bar - tam si povíme, jak těžké je udělat soft serve zmrzlinu bez premixů.

U ovom podcastu govorimo o najnovijem trendu koji se javio posebno među mlađim ljudima, da se udalje od ekrana i povežu s drugima i sa samima sobom. Nova vrsta kluba pojavila se u Amsterdamu – onog u kojem učesnici odlučuju da budu offline, daleko od svojih telefona i drugih uređaja.

Zdravo! Svet še ni padel s tečajev, čeprav vojne ostajajo stalnica, zgodovina pa lep dokaz, da človeštvo rado ponavlja napake, le uniforme se menjajo. Mi se spomnimo na Dnevnik Anne Frank in dobrega vojaka Švejka. Če želite, vas lahko užalimo po naročilu in proti plačilu. Naši junaki skupaj s Charlesom poletijo nad Garambo, preštejejo jajca na vrhu drevesa, najdejo slone in nekaj nosorogov. Douglas je optimist, mi pa ugotovimo, da se narava (v Černobilu) kar sama celi. Nekateri nočejo videti, kako se dela klobasa, če ste med njimi nam pošljite razglednice ali dopisnice in se izogibajte družabnim omrežjem.

Řada lidí vnímá čokoládu jako sladkou odměnu nebo „hříšné“ potěšení, které si musí odedpírat. Tak to ale vůbec nemusí být – kvalitní čokoláda je totiž komplexní superpotravina, která má v rámci vyváženého jídelníčku své nezastupitelné místo a významný nutriční přínos. Bohužel však 98 % běžného trhu tvoří produkty, které mají s opravdovou čokoládou společného jen velmi málo a jsou de facto jen vysoce průmyslově zpracovanou cukrovinkou.V této epizodě nahlédneme pod pozlacené obaly komerčních tabulek čokolády a nabídneme konkrétní tipy, jak podle etikety rozpoznat skutečnou kvalitu od obyčejné cukrovinky plné aromat a náhražek. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi anonymním kakaem z velkopěstírny a poctivou čokoládou typu bean-to-bar nebo tree-to-bar, i co vše stojí za levnou a nekvalitní čokoládou s nejasným původem. Hostem je Šárka Pomahačová, mezinárodně certifikovaná degustátorka čokolády, která své vzdělání získala na prestižním institutu v Londýně a Amsterdamu. Šárka patří k úzké skupině odborníků, kteří dokáží se zavřenýma očima určit nejen zemi původu, ale v nejlepším případě i konkrétní plantáž, ze které kakaový bob pochází.0:00 Úvod 1:17 Jak vypadá studium na Mezinárodním institutu pro degustátory čokolády5:19 Definice pravé čokolády vs. běžné cukrovinky z obchodu6:14 Rozdíl mezi řemeslnou výrobou Bean-to-Bar a Tree-to-Bar11:51 Realita velkovýroby na trhu čokolády  23:20 Jak správně číst etikety a na jaké složení si dát pozor25:12 Cukr v čokoládě32:13 Alchymie pražení a mletí (konšování) kakaových bobů35:45 Co je to temperace 37:16 Ceremoniální kakao41:08 Příběh čokolády 45:04 Etika a dětská práce - odvrácená strana levných sladkostí48:22 Tipy, kam na degustaci čokolády==========================================================

Olga Siemaszko z Amsterdamu o 4. rocznicy pełnoskalowej wojny na Ukrainie, roli Łukaszenki, sankcjach, zależności od Rosji i solidarności Białorusinów z Ukrainą.

CSG vstoupila na burzu v Amsterdamu. Ne náhodou. Finanční ředitel skupiny CSG Zdeněk Jurák v exkluzivním rozhovoru popisuje celý sled událostí od prvních strategických úvah až po samotný úpis. Jak vypadá financování obranného průmyslu v roce 2026? Kde se dnes nachází úzká hrdla evropské obrany? A jaký je rozdíl mezi řízením rychle rostoucí skupiny a veřejně obchodované firmy? Nahlédněte do zákulisí IPO, které v Česku nemá obdoby, a ukazuje, co dnes opravdu rozhoduje o globální konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zbrojařská skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada přitahuje v poslední době zvýšenou pozornost kvůli svému vstupu na burzu v Amsterdamu. O její cenné papíry byl během úpisu mezi institucionálními investory obrovský zájem. Získat akcie do svého portfolia se snažil také fond J&T Wood Defense. Právě s jeho manažerem Štěpánem Hájkem jsme o CSG v Ranním brífinku detailně mluvili.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zbrojařská skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada přitahuje v poslední době zvýšenou pozornost kvůli svému vstupu na burzu v Amsterdamu. O její cenné papíry byl během úpisu mezi institucionálními investory obrovský zájem. Získat akcie do svého portfolia se snažil také fond J&T Wood Defense. Právě s jeho manažerem Štěpánem Hájkem jsme o CSG v Ranním brífinku detailně mluvili.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zbrojní skupina CSG podnikatele Michala Strnada chystá historický krok – vstup na burzu v Amsterdamu. O tom, proč si holding vybral právě nizozemský parket, jaké jsou reakce investorů a co má firma v plánu s miliardami z emise akcií, mluví v Ranním brífinku Hospodářských novin redaktor Petr Zenkner. Řeč byla i o tom, proč je současné geopolitické napětí pro zbrojaře z byznysového hlediska výhodou a jak velký přesah může mít vstup CSG na burzu pro celý český průmysl.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zbrojní skupina CSG podnikatele Michala Strnada chystá historický krok – vstup na burzu v Amsterdamu. O tom, proč si holding vybral právě nizozemský parket, jaké jsou reakce investorů a co má firma v plánu s miliardami z emise akcií, mluví v Ranním brífinku Hospodářských novin redaktor Petr Zenkner. Řeč byla i o tom, proč je současné geopolitické napětí pro zbrojaře z byznysového hlediska výhodou a jak velký přesah může mít vstup CSG na burzu pro celý český průmysl.

Današnja epizoda Vodenja s posluhom razkriva izzive v mednarodnem okolju. Eva Jelnikar je globalna vodja področja »nega doma« v podjetju Versuni, znanem tudi kot Philips gospodinjski aparati, s sedežem v Amsterdamu. Vodi mednarodno ekipo, ki deluje v več kot stotih državah in skrbi, da Philipsove naprave z inovativnimi rešitvami ljudem po vsem svetu olajšajo vsakdanje opravke. Kot pravi, si skuša vodenje čim bolj poenostaviti, ključno se ji zdi, da vodja poskrbi, da so pravi ljudje na pravih mestih. Strokovni sodelavec oddaje je profesor Miha Škerlavaj z Ekonomske fakultete Univerze v Ljubljani.

Marina Abramović in Ulay, ikoni performativne umetnosti, sta se spoznala pred 50 leti v Amsterdamu in ugotovila, da imata oba rojstni dan 30. novembra. Prihajala sta vsak iz svojega družbeno-političnega okolja – ona iz Jugoslavije, on iz Nemčije. Postala sta ljubimca in umetniški tandem, ki je spreminjal zgodovino. Velika razstava v Cukrarni z naslovom Art Vital, ki jo bodo to nedeljo odprli na rojstni dan obeh umetnikov, se osredotoča prav na njuno skupno pot. Ob tej priložnosti se je s tokratno Nedeljsko gostjo Vala 202 Marino Abramovič, eno najbolj prepoznavnih in provokativnih umetnic na svetu ter pionirko performansa, katere dela so razstavljena v najuglednejših in najbolj priznanih svetovnih muzejih in galerijah, pogovarjal Žiga Bratoš.

Pogovarjali smo se z Doro Benčevič, mlado ilustratorko, striparko in tetoverko. Po bivanju v Amsterdamu in Berlinu zdaj v rojstnem Ptuju s somišljeniki zaganja nov kulturni val. Ustvarjalnost je pila z materinim mlekom, vsakomur priporoča izkušnjo delovnega migranta in se upira enemu izmed narekov kapitalistične ureditve, namreč, da je vsak izmed nas zamenljiv. (foto: Ljubo Cenčič)

Marina Abramović in Ulay, ikoni performativne umetnosti, sta se spoznala pred 50 leti v Amsterdamu in ugotovila, da imata oba rojstni dan 30. novembra. Bila sta vsak iz svojega družbenopolitičnega okolja – ona iz Jugoslavije, on iz Nemčije. Postala sta ljubimca in umetniški tandem, ki je spreminjal zgodovino. V svojem prvem performansu Relation in Space leta 1976 na bienalu v Benetkah sta gola uprizarjala silovite trke teles. Potem sta nenehno preizkušala svoje telesne in duševne meje, v akcije pa vključevala tudi občinstvo. Iz dveh energij sta se zlivala v tretji jaz, ki se je na koncu tako zgostil, da je razpadel nazaj na dvoje, in po dvanajstih letih sta se na Kitajskem zidu z 90-dnevno hojo naproti ob srečanju simbolično poslovila. Velika razstava v Cukrarni z naslovom Art Vital, ki se odpira prav na rojstni dan obeh umetnikov, se osredinja na njuno skupno pot, in sicer najobsežneje do zdaj, marsikaj je na ogled prvič. Nastala je v sodelovanju s Fundacijo Ulay in Leno Pislak ter arhivom Marine Abramović in Sydney Fishman, kurirata jo umetniška vodja Cukrarne Alenka Gregorič in profesorica dunajske akademije likovnih umetnosti Felicitas Thun-Hohenstein. Ob razstavi bodo uprizorili tudi rekonstrukcije nekaterih performansov. Ob tej priložnosti se je za Likovne odmeve z Marino Abramović pogovarjal Žiga Bratoš. Foto: Neža Tuma

Podílel se na vytváření dánského pavilonu na EXPO, Dánského námořního muzea nebo obytného bloku v Amsterdamu. Teď mimo jiné spoluvytváří návrh Vltavské filharmonie. „Architekturu jsem šel studovat, protože jsem nevěděl, co to je. Jenom jsem věděl, že ta kolem nás je nudná,“ říká architekt Jan Magasanik, který už 19 let pracuje v dánském ateliéru BIG v Kodani.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

W kamienicy artystycznej na ul. Tarczyńskiej 3 w Warszawie czeka na nas wystawa fotografii rodzinnych Wandy Michalak i Sebastiana Rypsona zatytułowana „Album mamy”! Po ekspozycji oprowadzają nas: właściciel galerii i fotoreporter Waldemar Zdrojewski, kuratorka Wanda Michalak i producent Paul Schäublin. Rozmowa dotyczy fotografii, pamięci i... Amsterdamu, ponieważ Państwo Wanda i Paul są właścicielami WM Gallery położonej w malowniczej dzielnicy Jordaan znajdującej się właśnie w stolicy Holandii.

Chodí hosté ještě do restaurace a kaváren si vychutnat jídlo nebo sladká, užít si to? Nebo chodí jen hodnotit, posuzovat, srovnávat, natáčet reelska? A nemůžu za to taky trochu? Vracím se k reflexi toho, co jsme zažili v Amsterdamu, jak můžete udělat koncept na hranolcích nebo sledích, jak to dělat masově a přitom stále kvalitně. Proč je důležité cestovat? Po Evropě, světě, ale i Česku. A pak víc o podnicích ve Vršovicích, Praze vůbec, ale také v Novém Jičíně, Olomouci a Brně. Tak slyšte a dejte vědět.

Tohle bude asi zábavný. Začal jsem nahrávat cestou na degustaci v dvojmišelinské Flore, nakonec jsem se rozhod si to průběžně komentovat. Nicméně vůbec nevím, co jsem po těch sedmi skvělých vínech a famózním pivu říkal cestou domu. Ale taky, když tak mi to napište.

W Odysei Wyborczej Radia Wnet Paweł Lisiecki, radny sejmiku mazowieckiego i były poseł Prawa i Sprawiedliwości, odniósł się do coraz bardziej gorącego sporu w Europie. Jego zdaniem decyzja holenderskiego parlamentu, który zapowiedział złożenie skargi przeciwko Słowacji za wpisanie do konstytucji zapisu o dwóch płciach, jest kolejnym przejawem politycznej i kulturowej presji ze strony zachodniej części Unii.Uważam, że Holandia wykonuje to, co jej narzucono – przez Niemcy lub Komisję Europejską– ocenił Lisiecki. Jego zdaniem działania Amsterdamu to element szerszej strategii wymierzonej w państwa, które „nie chcą przyjmować ideologicznych nowinek”.Słowacja kontra BrukselaWpisanie do konstytucji zapisu o tym, że istnieją tylko dwie płcie, wywołało protesty części organizacji europejskich, w tym Amnesty International, które uznały decyzję słowackiego parlamentu za naruszenie zasad Unii.Zastanawiam się, czy to biologia jest niezgodna z traktatami europejskimi, czy może traktaty są niezgodne z biologią– ironizował Lisiecki, dodając, że to może być początek kolejnej batalii przed Trybunałem Sprawiedliwości Unii Europejskiej.Według niego spór nie jest tylko prawny, ale dotyczy przyszłości cywilizacji europejskiej.To wojna o cywilizację. Czy będzie to cywilizacja europejska, oparta na wartościach i tradycji, czy posteuropejska, która sama siebie unicestwia?– mówił polityk.Podkreślił też, że Unia Europejska nie powinna w ogóle zajmować się sprawami światopoglądowymi.Konstytucje narodowe stoją ponad prawem europejskim. Tymczasem Bruksela i Strasburg próbują to odwrócić, udając, że to tylko interpretacja prawa– zauważył.Wojna kulturowa i „poczucie wyższości Zachodu”W ocenie Lisieckiego spór Holandii ze Słowacją jest także symbolem napięcia między „starą” a „nową” Europą.Część zachodnich elit ma poczucie wyższości wobec krajów, które dołączyły później. Pouczają nas, co jest dobre, a co złe, jakby sami byli strażnikami cywilizacji– komentował.Dodał, że państwa zachodnie, które wprowadziły aborcję, eutanazję czy małżeństwa jednopłciowe, same podważają fundamenty, na których wyrosły.To droga donikąd, która kończy się osłabieniem społeczeństw i pustką demograficzną– ostrzegł.Polska debata o związkach partnerskichZ tematu unijnego rozmowa przeszła do spraw krajowych. W Sejmie procedowany jest projekt ustawy o związkach partnerskich, określanej przez rząd jako regulacja dotycząca „statusu osoby najbliższej”. Lisiecki widzi w tym projekcie próbę stopniowego zrównania związków jednopłciowych z małżeństwem.To otwieranie drzwi. Na Zachodzie zaczynało się tak samo – od drobnych zapisów o dziedziczeniu czy wspólnym rozliczaniu, a skończyło na adopcji dzieci przez pary jednopłciowe– mówił.Jego zdaniem większość zapisów, które rząd chce wprowadzić, już dziś można realizować w ramach obowiązującego prawa.Każdy może upoważnić kogo chce do wglądu w dokumenty medyczne czy majątkowe. Do tego nie potrzeba nowej ustawy – dodał.W jego ocenie to raczej symboliczny projekt, który ma otworzyć dyskusję i przesunąć granicę społecznej akceptacji.To nie rozwiązuje żadnego problemu, tylko tworzy nowy. Na szczęście mamy prezydenta, który jasno mówi, że nie podpisze ustaw zbliżających się do definicji małżeństwa – podkreślił.

Moi Drodzy, zapraszam na drugą część wycieczki po Amsterdamie - tym razem w wersji modernistyczno-alternatywnej!Miejsca polecane w tym odcinku to:1. Place zabaw - Aldo van EyckBetonowe cylindry, metalowe półkopuły, drążki, piaskownice i inne elementy zaprojektowane przez Aldo van Eycka w latach 50.-70. Wówczas było ich ponad 700, dzisiaj zostało ich raptem 17 - częściowo przekształconych, częściowo zaniedbanych, częściowo zarośniętych. Poszukiwanie tych elementów rozsianych po całym Amsterdamie staje się fascynującą grą miejską. Pomoże w tym strona Seventeen Playgrounds.2. Dzielnica BijlmerUkład wielu 10-piętrowych galeriowców na planie plastrów miodu miał być odpowiedzią na powojenny kryzys mieszkaniowy lat 60. XX wieku. Ten powojenny eksperyment modernistyczny nie zdał egzaminu, ale od lat 90. jest poddawany konsekwentnemu procesowi rewitalizacji. Warto przyglądnąć się procesom zachodzącym wokół modernizacji bloku Kleiburg czy zmianom w przestrzeni publicznej.3. Plan Generalny (Het Algemeen Uitbreidingsplan AUP)Plan, który ukształtował współczesny Amsterdam zachodni jest ciekawą hybrydą technokratycznych idei modernistycznych oraz koncepcji miast-ogrodów. Autorami założeń byli Cornelis van Eesteren i Jakoba Mulder. Muzeum Van Eesteren jest niewielkim pawilonem w samym środku nowych dzielnic, które zgrabnie podejmuje i analizuje ten temat.4. Plan van GoolJest to założenie z lat 60. zrealizowane na północy Amsterdamu. 10 5-piętrowych bloczków w zieleni rozmieszczonych jest ortogonalnie, ale dość nieregularnie. Szerokie galerie (miały służyć interakcjom i integracji społecznej) znajdują się jedynie na 3-cim piętrze, z którego wchodzi się na mieszkania wyżej lub niżej. Niektóre budynki są połączone ze sobą mostami w kształcie rękawów lotniskowych. Z pozoru surowa architektura posiada mnóstwo przyjemnego detalu - od zaokrąglonych betonowych balkonów, smukłych fasadowych kolumienek, po ciekawe użycie koloru.5. EuroparkingBudynek symbolizujący gwałtowny wzrost ruchu samochodowego w Amsterdamie w latach 60., wszechobecnie panującą samochodozę oraz plany stacji metra, które nigdy się nie wydarzyły. I tak, niedaleko zabytkowych kamieniczek i drobnej skali zabudowy miasta powstał on - moloch parkingowy. Projekt powstał w biurze Pieta Zanstry w stylu typowego, pragmatycznego, funkcjonalnego modernizmu (lata 70.). Charakterystycznym elementem są dwa ślimaki, czyli cylindryczne rampy parkingowe od strony kanału będące aktualnie kanwą dla miejskich wydarzeń, inicjatyw i społecznych przesłanek. Dodatkowo pod rampami znajduje się już dość kultowy bar - Waterkant. Polecam!Mapa z miejscami z obydwu odcinków (i więcej!)Chcelibyście kontynuuację tej serii? Dajcie znać!Klaudia

Član mednarodne žirije Festivala kratkega filma FeKK, soavtor oddaje Temna Zvezda na Radiu Študent, redno objavlja besedila za reviji KINO in Ekran, je dvakratni prejemnik nagrade Nike Bohinc za kritiško in teoretsko pisanje. Zdaj je na magistrskem študiju v Amsterdamu, kjer raziskuje eksperimentalni film in njegove povezave s sodobnimi teoretskimi in tehnološkimi paradigmami.

Melika Hadžić je bh. violinistica čija je muzička priča posve neobična. Violinu je prvi put uzela u ruke sa samo tri godine u Tuzli, a svoje školovanje je započela sa pet godina kod profesora Muhameda Mazalovića u tuzlanskoj Muzičkoj školi. Početkom rata u BiH odlazi u Zagreb na Muzičku akademiju i sa samo 15 godina postaje najmlađa studentica na toj Akedemiji. Nedugo poslije toga odlazi u Beč na Muzički konzervatorij, a u Beču dobiva stipendiju za prestižnu privatnu školu čuvenog svjetskog violiniste Yehudi Menuhina u švicarskom gradu Gstaadu. Njeno muzičko istraživanje dalje je odvodi u London na Royal Academy of Music, gdje je boravila dvije godine, a potom odlučuje potražiti svoj novi muzički pravac na američkom Univerzitetu u Indiani gdje je studirala klasičnu muziku i violinu zajedno sa psihologijom pokreta. Počela se baviti yogom, izučavati spiritualne tehnike opuštanja pri sviranju violine, koje su joj pomogle da upozna novi svijet muziciranja kroz upoznavanje sebe i svoje duše. Iz Indiane je put vodi natrag u BiH, do Sarajeva, a potom i do Rotterdama, gdje je magistrirala na renomiranoj muzičkoj akademiji Codarts. Nakon života u Amsterdamu vraća se u Sarajevo gdje nastavlja sa svojim muzičkim eksperimentima. Melika nije samo klasična violinistica – ona je umjetnica koja violinu koristi ne samo kao instrument, već sredstvo povezivanja – žanrova, emocija, publike... Njeni nastupi, bilo s orkestrima, filharmonijama, ili s Dinom Merlinom, odišu autentičnom energijom. Svira i klasičnu i električnu violinu, a njen stil opisuje kao “Connective Music” – muziku koja povezuje, u kojoj publika ne stoji po strani, već postaje njen aktivni dio._____________

„Předloni jsem skončil na tři měsíce v Bohnicích.“ S nečekanou otevřeností přistoupil k dalšímu dílu podcastu Host Reportéra zpěvák a donedávna také herec Sebastian Jacques.Ten se před třiceti lety narodil do pozoruhodné rodiny: jeho maminkou je Kateřina Jacques, tetou Monika Pajerová, sestřenicí Emma Smetana a tak dále.Sám vede výbornou indie-popovou kapelu I Love You Honey Bunny, se kterou už objel Evropu. Koncertní šňůru měli dokonce i po Kanadě a za pár dnů vydávají třetí album nazvané Don't Look When I'm Changing.V nedávném období prošel Sebastian otřesem a zásadní osobnostní proměnou. Už od dospívání trpí depresemi: „Předloni jsem po pokusu o sebevraždu skončil na čtvrt roku v léčebně,“ popisuje. Tam mu mimo jiné došlo, že už dál nechce být hercem, což pro něj dlouho představovalo paralelní kariéru – ostatně vystudoval DAMU.„V Bohnicích jsem hledal svoje skutečné vnitřní motivace, přemýšlel o tom, co chci od sebe a co od světa. Tehdy jsem přišel na to, že se v hereckém prostředí necítím dobře a že v tom už nesmím pokračovat, pokud chci být v životě aspoň trochu šťastný. Odehrál jsem v Národním divadle posledního Hordubala a opravdu s tím skončil. Od té doby je jasnou prioritou muzika, jejíž prostředí mi vždycky připadalo výrazně upřímnější.“Album Don't Look When I'm Changing vyjde 28. března, kapela ho natáčela mimo jiné v Brightonu a Amsterdamu. Pražský křest se chystá na 10. dubna v klubu MeetFactory.

–  To było nie tylko mycie pokładu, jak to się najczęściej pokazuje, ale ciężka praca z żaglami. Przy zmiennych wiatrach trzeba było bez przerwy je nastawiać, poluźniać, napinać… –  opowiada o prof. Radosław Gaziński z Instytutu Historycznego Uniwersytetu Szczecińskiego. W Szczecinie, niegdyś kluczowym porcie Królestwa Prus, rozmawiamy o życiu bałtyckich marynarzy w nowożytności.Marynarze wypływający Szczecina i innych pomorskich portów raczej nie pływali daleko. Najczęstsze były trasy po Bałtyku (kilka dni np. do Kopenhagi lub Sztokholmu), po Morzu Północnym (np. do Amsterdamu), najdalej zahaczano o Atlantyk na trasie do Bordeaux. Praca marynarza była sezonowa, z przerwą zimową mniej więcej od połowy listopada do początku lutego.Żeglarstwo uważano za cech, zresztą jeden z bardziej otwartych. – Jak na cechy i ograniczenia cechowe w miastach nowożytnych to była dosyć otwarta droga – opowiada historyk. Marynarzem mógł zostać nawet prosty rybak. Ważna była siła fizyczna i brak lęku wysokości. Jeśli marynarz miał dodatkowo jakieś uzdolnienia, tym lepiej. Dobrze gotujący mógł zostać na statku kucharzem i uniknąć ciężkich prac na pokładzie (ale odpowiadał za ewentualny pożar). Była też ścieżka awansu: pomocnik sternika, sternik, szyper, czyli odpowiednik kapitana. Szyper musiał już umieć czytać i pisać (po niemiecku, w głównym języku morskich miast hanzeatyckich), zdawał też egzamin przed lożą szyprów.Skoro rejsy krótkie, to nie groził marynarzom szkorbut czy wysadzenie na bezludnej wyspie. Ale Bałtyk też miał swoje niespodzianki. To płytkie morze, przez co łatwo było się rozbić o ląd nawet przy wchodzeniu do portu, a podczas sztormów szalały krótkie, niebezpieczne fale. –  Wybrzeża Bałtyku, nawet południowego, są usiane wrakami statków. Tych zatonięć było sporo – mówi historyk.Szyper był odpowiedzialny za przewożony ładunek: jeśli był źle zabezpieczony i zniszczył się, zamókł lub utonął, odpowiadał przed wynajmującym go kupcem. Trzeba było też uważać na floty kaperskie, półpiratów wynajmowanych przez… władców państw bałtyckich. Zwłaszcza w czasie konfliktu wojennego kaprowie lubili nękać floty innych państw, a zyskami dzielili się ze zleceniodawcą.Co ciekawe, w Rzeczpospolitej Bałtyk raczej nie rozpalał wyobraźni. Spośród władających Polską królów o potędze morskiej śnił tylko Zygmunt August (ale jego plany zakończyła przedwczesna śmierć) i królowie elekcyjni z dynastii Wazów – wiadomo, Szwedzi. Oni spotkali się z oporem szlachty, która w silnej flocie widziała niebezpieczne wzmocnienie władzy królewskiej. – Szlachta zupełnie nie rozumiała morza – opowiada prof. Gaziński.W odcinku posłuchacie też o złotej erze żeglarstwa pomorskiego, o tym, kto mógł zostać nazwany Jonaszem, o tym, że statek to kobieta (i bywa zazdrosna), ale też o pasztecikach (okazuje się, że radzieckich) i paprykarzu jako szczecińskich słupach tożsamościowych.Odcinek powstał podczas XIV. podróży Radia Naukowego do Szczecina.

Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova dnes večer vystoupí ve Vídeňském Musikvereinu, na programu bude hudba Mozarta a Šostakoviče. Koncert je součástí evropského turné orchestru. Poté se přesune do Londýna a Paříže, a následně zahraje ještě v Amsterdamu a také v Bruggách. Jak náročné je takové turné zorganizovat? „Celé to začíná několik let dopředu,“ říká David Mareček.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova dnes večer vystoupí ve Vídeňském Musikvereinu, na programu bude hudba Mozarta a Šostakoviče. Koncert je součástí evropského turné orchestru. Poté se přesune do Londýna a Paříže, a následně zahraje ještě v Amsterdamu a také v Bruggách. Jak náročné je takové turné zorganizovat? „Celé to začíná několik let dopředu,“ říká David Mareček.

Dziś w Palmie żegnamy coacha Normana Dale'a, rozmawiamy o tym czy na pewno nic się nie zmieniło od naszej ostatniej rozmowy, rozmawiamy o meczu Stepha na 56 punktów i odświeżonych Warriors, o pierwszych meczach Luki i LeBrona, sprawdzamy 7 czarnych myśli zNYKa, ale i to dlaczego Jayson Tatum został moim ulubionym graczem, plus zapowiadamy, już […]

Podnikat chtěl odjakživa. První peníze si vydělal v čajovně své maminky, později při studiích vyrazil na brigádu do Amsterdamu. Z příležitostné práce na letišti se postupně stal byznys, který mu umožnil investovat do svého skutečného koníčku – cvičení. Když covid zavřel letiště, vrátil se do Česka a všechny vydělané peníze vložil do stavby sítě prémiových fitness center, která mu na trhu chyběla. Dnes má Next.Move několik poboček v Praze, míří k tržbám přes 100 milionů a zvažuje expanzi do USA.Jak se z brigády stane velký byznys? Co ho vedlo k založení vlastní fitness sítě? Proč se vzdal většinového podílu? A čím si čistí hlavu, když potřebuje vypnout? O tom všem mluví Julian Jančík v podcastu Money Maker.Partnerem dílu je česká longevity platforma Macromo. V mobilní aplikaci si můžete ukládat své výsledky krevních testů a dostávat doporučení, na co se soustředit v oblasti stravy a návyků. Macromo také nabízí domácí testy na DNA, krev a střevní mikrobiom. S kódem MoneyMaker20 dostanete 20% slevu na testy. Využijte ji právě teď.00:00 Začínáme2:17 Klíčové setkání a objev fitness kultury4:49 První brigáda v Nizozemsku7:11 Začátky vlastního podnikání11:47 Historky z letiště 18:02 Rodinné zázemí a motivace k vlastnímu byznysu21:37 Dopad Covidu a diverzifikace podnikání24:50 Vize Next.Move28:15 Škálování a budování značky33:52 Kde budou další pobočky Next.Move?35:39 „Chci se s Next.Move dostat za oceán“38:06 „První pobočkou jsem si nebyl jistý“41:34 Prodej nizozemského byznysu a bytu45:03 Příchod strategického investora Jozefa Janova51:51 Zisk a plány na další rok

Elektrické koloběžky v centru Brna zůstanou, elektrické jednokolky ale dostanou zákaz. Magistrát jen napůl vyhověl žádosti Brna-středu, která chce nejen v pěší zóně zklidnit dopravu. Aktuální Brněnská jedenáctka probere taky rekordní rok Národního divadla Brno, novou inscenaci od autora seriálu Koruna a velké zájezdy do zemí, kde nikdy nehrálo. A zjistili jsme taky detaily plánů na pravidelné letecké spojení Brna a Amsterdamu.

Servisni kafei, tj. kafići za popravke, su mjesta gdje stručnjaci popravljaju kućanske aparate kako bi pokvarene predmete zadržali izvan deponije. Servisni kafići su pokret koji je započeo u Amsterdamu prije 15 godina, a sada obuhvata 3.000 kafića za popravke širom svijeta, u 40 zemalja. U takvim kafićima ljudi prepravljaju odjeću, popravljaju aparate, druže se i uče. I ovdje u Australiji na taj način spašavaju bacanje stvari na deponije te tako čuvaju okoliš. Stručnjaci upozoravaju da Australija postaje odlagalište za kućanske električne aparate koji se uvoze svake godine, u vrijednosti do 13 milijardi dolara.

O skutečném osudu našich penzí rozhodnou až volby. Potyčka v Amsterdamu? Hřib mění Piráty z rozhádané komuny na středovou politickou stranu. Smrt afghánského zrádce jde k soudu. Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem?

V nizozemském Amsterdamu se něco stalo, a tekla při tom krev. Avšak vedle fyzického konfliktu v ulicích se pak začal odehrávat ještě verbální a internetový spor o to, co je podstatou tamních událostí. V zásadě se objevily dva vzájemně rozporné narativy. Jeden mluví o tom, že do Amsterdamu dorazili izraelští fanoušci Maccabi Tel Aviv, a chovali se nepřijatelně, včetně strhávání palestinských vlajek a provolávání šovinistických hesel.

O skutečném osudu našich penzí rozhodnou až volby. Potyčka v Amsterdamu? Hřib mění Piráty z rozhádané komuny na středovou politickou stranu. Smrt afghánského zrádce jde k soudu. Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nizozemském Amsterdamu se něco stalo, a tekla při tom krev. Avšak vedle fyzického konfliktu v ulicích se pak začal odehrávat ještě verbální a internetový spor o to, co je podstatou tamních událostí. V zásadě se objevily dva vzájemně rozporné narativy. Jeden mluví o tom, že do Amsterdamu dorazili izraelští fanoušci Maccabi Tel Aviv, a chovali se nepřijatelně, včetně strhávání palestinských vlajek a provolávání šovinistických hesel.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký přínos mají mít změny v důchodovém systému, kterou ve sněmovně prosadila vládní koalice přes odpor opozice? A jak na její výhrady odpovídají předkladatelé dnes schválené penzijní novely? Jaké dozvuky mají čtvrteční útoky na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu?

Jaký přínos mají mít změny v důchodovém systému, kterou ve sněmovně prosadila vládní koalice přes odpor opozice? A jak na její výhrady odpovídají předkladatelé dnes schválené penzijní novely? Jaké dozvuky mají čtvrteční útoky na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léto je v plném proudu a to znamená jediné: trávíme hodně času na internetu. Do našeho studia, které znamená studio, tedy tentokrát přišel Jirka, známý taky jako „Magdin kluk“, aby si s námi popovídal o Redditu, výkladní to skříni online světa. Tento díl obsahuje hned DVA airhorny.Michal vypráví, jak díky příspěvku na Redditu věděl, kam v Amsterdamu zajít pro aromatické sýry, a poskytuje chytrolínskou historickou přednášku o tom, jak internet vypadal za STARÝCH ČASŮ. Dominik se chlubí svým populárním hokejovým příspěvkem a Jirka vysvětluje, proč všechny tzv. subreddity musí začínat na r/. Hromadně pak nadáváme na YouTube Premium.V bonusové části na herohero.co/starnoucimilenialove si nejen ukazujeme populární redditové zkratky jako ELI5 a AITA, ale taky rozebíráme dobový twitterový fenomén „Americké filmy“, přemýšlíme, jak se asi má Petr Ludwig, a vzpomínáme na zlaté časy Minecraftu. A dostaneme se i k tomu, co všechny stejně zajímá nejvíc: k pornu. (Obsahuje i zvukovou ukázku.) A než se sluncem v duši vyrazíme na pingpong, ještě si nakonec s Jirkou prožijeme zmoknutí na Pohodě.

V zadnjih letih se dogaja največji prenos premoženja od revnih k bogatim v zgodovini. Število premožnih še nikoli ni bilo tako visoko kot v 2023. Kako v kontekstu globalnih izkoriščevalskih trendov preiti v trajnostne ekonomske modele, ki poslovno uspešnost združujejo z ekološko odgovornostjo in družbeno pravičnostjo? Kako inovativne prakse spreminjajo gospodarstvo in poslovne modele in postajajo vzor trajnostne preobrazbe? Sogovorniki: dr. Melanie Rieback, večkrat nagrajena inovatorka, direktorica inkubatorja Radically Open Security in zagonskega podjetja Non-profit Ventures ter predavateljica Podjetništva onkraj rasti (Post Growth Entrepreneurship) na Univerzi v Amsterdamu; Mojca Žganec Metelko, Zavod Knof; Barbara Krajnc, Slovenski tehnološki forum; Andrej Šolinc, direktor podjetniške skupnosti CEED Slovenija.

Byla jsem v Amsterdamu a místní Red light district mě inspiroval k epizodě o historii údajně nejstaršího ze všech řemesel. Prostitutky byly během dějin chtěné, nechtěné, zakázané, legální, obětí inkvizice i přísných kontrol pohlavních chorob. Ale o zákazníky neměly nouzi v žádném období lidské historie.

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jako malířku mě realita nezajímá, nechci ji na plátno přesouvat. Mám jiný přístup. Postupně sbírám vjemy z hudby a filozofie a potom teprve tvořím,“ říká mladá výtvarnice Julie Kopová. Její abstraktní obraz koupil nedávno neznámý kupec v aukci prestižního domu Christie's v Amsterdamu za 6,5 tisíce eur.

Švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou je v posledních týdnech hodně vidět. V Oslu demonstrovala proti větrným elektrárnám, v Londýně proti ropným společnostem a naposledy v neděli v Amsterdamu za ochranu klimatu. Přibyla ale jedna novinka. Byly to dva vstupy Grety Thunbergové do nyní žhavé debaty o Gaze.

Přidej se k The Tapes komunitě na herohero.co/thetapes pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další! Příští víkend mě čekají crossfitové závody v Amsterdamu a i když jsem to vlastně ani moc nečekala, přišlo mi na moji přípravu za poslední dobu opravdudost dotazů. A tak jsem si říkala, že bych vám o tom mohla maličko popovídat. O tom, proč jsem se rozhodla opět závodění v jednotlivcích vyzkoušet, jak moje příprava vlastně vypadá, co vše jsem tomu za léto podřídila, jak jsem si nastavila priority. Ale taky se spoustou praktických tipů na regeneraci, suplementaci a další oblasti, kterým teď v přípravě věnuji maličko víc pozornosti

Slovenijo je prvič zapustila pred štirimi leti, ko se je na Nizozemsko odpravila na študij psihologije, čeprav je že od začetka vedela, da se s tem ne bo ukvarjala. Vedno jo je privlačil svet medijev ter dinamična in kaotična narava novinarskega poklica.23-letna Lara Lovrič trenutno piše za slovensko izdajo francoske modne revije Elle in pripravlja prispevke za Radio Študent. O sebi pravi, da hkrati naseljuje dve zelo različni realnosti, saj pri svojem delu obravnava tako socialnopolitične problematike kot tudi svet visoke mode. Prav tako bi jo težko umestili na zgolj eno geografsko lokacijo: zadnjih nekaj let je preživela v Ljubljani, Amsterdamu in Madridu, kmalu pa se odpravlja delat magisterij v London.

Najpopularniejsze miasta Europy wytaczają ciężkie działa przeciw turystom. A właściwie przeciw overtourismowi - czyli tłumom przylatującym na krótkie weekendowe wypady. Na przykład władze Amsterdamu zaczynają internetową kampanię zniechęcającą Brytyjczyków do przyjazdów. Władze Barcelony, Wenecji, Pragi, Krakowa czy Dubrownika starają się ograniczyć najazd turystów, ale ich problemy mogą wkrótce rozwiązać się same. Bo ceny biletów lotniczych wystrzeliły tak bardzo, że wielu borykających się z kryzysem kosztów życia Europejczyków na wyjazdy nie będzie po prostu stać. A linie lotnicze nie zamierzają nam ułatwiać: nie podstawią większych samolotów, ani nie zwiększą liczby połączeń. Bo spełnia się ich sen: pracują mniej, a zarabiają więcej. Partnerem odcinka jest OANDA TMS Brokers.

U 92. izdanju Njuz Podkasta pokušavamo da odgonetnemo šta je dogovoreno i da li je išta potpisano u Ohridu. Ko je bio agresivac na konferenciji za štampu i kog Marka Vučić stalno proziva. Skrenuli smo i do žute štampe i još jedne misterije - s kim Danilo Vučić šeta po Amsterdamu i zašto čitava Srbija gugla: “Ko je Milica Pavlović?” Komentarisali smo protest protiv priznanja Kosova pred Hramom Svetog Save i nije nam jasno kako se Kosovo brani u Beogradu. A o čemu smo još pričali, poslušajte u drugoj polovini podkasta...