Podcasts about slov

Slovensko je po pandémií - a po dôsledkoch vojny na Ukrajine, krajinou, kde žije veľmi veľa nešťastných a nespokojných ľudí a práve toto niektorí politici, ktorí nemajú čo ponúknuť, využívajú. Oni túto krajinu poznajú veľmi dobre a napríklad taký Robert Fico a jeho partia, prišli na to, ako ľahko tu môžu získavať lacné politické body. Hovorí vedec Pavol Čekan. Podľa neho hnev a frustrácia v nás prebila pamäť i pocit osobnej zodpovednosti.“Tie drísty o slovenskom menu, slovenskom folklóre, a furt o niečom slovenskom, prestávam tomu rozumieť. Mne primášovi ľudovej hudby, ktorý si vzal za ženu bývalú profesionálnu tanečnicu z PUĽSu, deti mu tancujú v Klnke, bude nejaký SNS človiečik, ktorý nevie ani hovoriť poriadne po slovensky, v živote by na seba nedal slovenský oblek z Ozety, nevie ani kultivovane zaspievať slovenskú ľudovú pieseň, silne pochybujem, že dokáže navariť nejaké slovenské jedlo, či rozoznať slovenské čipsy od rakúskych, určite nevie naspamäť tri najdlhšie slovenské rieky, diktovať, čo je to pravé slovenské, národné a správne pre Slováka. Vedia oni vôbec, čo je napríklad slovenská veda a inovácie? Či som tu už zašiel priďaleko?” To je úryvok zo statusu na sociálnej sieti Pavla Čekana. Poznáme ho ako úspešného slovenského vedca spojeného s pandémiou Covidu, ale aj ako podnikateľa a takpovediac dušu umeleckú a možno prekvapivo - i folklórnu.Nie tak dávno - ešte v časoch Covidu, Pavol Čekan otvorene prognózoval v Ráno Nahlas rozpad spoločnosti a to práve v dôsledku tejto pandémie. Covid je - viacmenej, už preč, bývalé vlády bojujúce s touto epidémiou sú tiež už len politickou minulosťou, no ale my sme tu ostali. Otázkou však je, aké stopy v nás táto doba zanechala a ako sa doba strachu z neviditeľného nepriateľa, ustavičných lockdownov ako i uchýlenia sa do virtuálneho sveta onnlinu premietla do tváre našej spoločnosti.Ako spoločnosť sme rozorvaní, frustrovaní, nahnevaní a hľadajúci - možno práve kvôli vštkým tým otrasom, aspoň niečo, čo je to skutočne naše a čo nás dokáže spájať. Čo je to teda to “naše” to - národné či vlastenecké? To, čo by nás ako spoločnosť malo, či aspoň vedelo spojiť, zoči voči všetkým tým náročným a zložitým výzvam dnešnej doby.V akom stave je teda slovenská veda a prečo sa jej napriek úspechom z obdobia pandémie nedostalo viac financií a ani rešpektu väčšinovej spoločnosti? Ako zastaviť pokračujúci únik mozgov a prečo sa ako spoločnosť čoraz viac a viac ponárame do bahna iracionality, konšpiračných bludov, hľadaniu politických psudospasiteľov a nie je teda dnešná doba už viacmenej vzburou voči humanistickému a osvieteneckému odkazu tradicií Európy i Slovenska?Počúvate Ráno Nahlas, s vedcom Pavlom Čekanom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vyplňte podcastový prieskum a pomôžte nám zlepšiť váš poslucháčsky zážitok: ⁠https://forms.office.com/e/7hfFpLaMgz⁠  – Nezáleží na tom či ste Slovák, Čech, Maďar, Nemec alebo Žid, ani či ste katolík, evanjelik, pravoslávny či ateista, brány združenia YMCA sú pre každého mladého človeka otvorené. Azda takto jednoducho by sa dala pre slovenské či československé pomery zhrnúť základná myšlienka tohto svetového združenia. Young men´s christian association, teda Kresťanské združenie mladých ľudí vzniklo ešte v polovici 19. storočia ako odpoveď na niektoré dehumanizujúce dôsledky rýchlej industrializácie či raných fáz vývoja kapitalizmu a malo ponúknuť mladému človeku alternatívu – teda telesný i duševný rozvoj, silné kamarátske väzby, sebadisciplínu a bezpečné zázemie pre osobný a následne i spoločenský rozvoj. To sú všetko myšlienky, ktoré do značnej miery korešpondovali aj s duchom mladej Československej republiky a s filozofiou jej prezidenta T. G. Masaryka. Nebolo preto prekvapením, že medzi hlavných podporovateľov YMCA v Československu patril aj on. Pre obyvateľov Bratislavy je YMCA zároveň aj symbol. Reprezentuje ho krásna budova postavená v rokoch 1920 – 1923 v rondokubistickom štýle v blízkosti Hlavnej železničnej stanice. V týchto dňoch je to práve 100 rokov od jej otvorenia a zároveň rozbehnutia hlavných aktivít Združenia či už v našom hlavnom meste, ale i po celej krajine. A ako inak, dramatické 20. storočie sa podpísalo tak na činnosti YMCI i na vzhľade a kondícii jej budovy. Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME. Moje meno je Jaro Valent, som šéfredaktor časopisu Historická revue a spolu s historikom Lukášom Krajčírom z HÚ SAV sa pozrieme na túto pozoruhodnú kapitolu našich dejín dejín. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Connaissez-vous notre site ? www.lenouvelespritpublic.fr Une émission de Philippe Meyer, enregistrée au studio l'Arrière-boutique le 24 novembre 2023. Avec cette semaine : Matthias Fekl, avocat et ancien ministre de l'Intérieur. Béatrice Giblin, directrice de la revue Hérodote et fondatrice de l'Institut Français de Géopolitique. Marc-Olivier Padis, directeur des études de la fondation Terra Nova. Michaela Wiegel, correspondante à Paris de la Frankfurter Allgemeine Zeitung. L'OBSESSION ALLEMANDE DU FREIN À L'ENDETTEMENT VA-T-ELLE PLOMBER L'EUROPE ? Depuis la pandémie de Covid, la guerre en Ukraine, la crise énergétique et la flambée inflationniste, les règles de la discipline budgétaire régissant la zone euro ont été mises en suspens. Elles seront appliquées à nouveau le 1er janvier prochain. Ces critères de Maastricht, jugés unanimement obsolètes, fixent des seuils de 3 % du PIB maximum pour le déficit et de 60 % pour la dette. Ils resteront d'actualité. Le débat porte sur la façon de revenir à ces critères pour les États qui ne les respectent pas, une majorité parmi les vingt membres de la zone euro. Si Paris soutient la proposition de la Commission européenne en faveur de trajectoires de désendettement à la carte, négociées de gré à gré entre chaque pays et l'exécutif européen, Berlin refuse cette approche trop souple et réclame un ratio commun de désendettement, de 1 % par an pour les États dépassant les 3 % de déficit. La Commission a tenté un compromis en proposant 0,5 %. La dette des pays de l'UE culmine aujourd'hui à près de 150% du PIB en Italie et 110% en France. Si les règles sont rétablies au début de l'an prochain, la France ferait partie des sept pays qui « devraient en théorie se retrouver placés par la Commission sous la procédure de déficit excessif », avec l'Italie, la Belgique, la Slovénie, la Slovaquie ou Malte. En Allemagne, le projet de loi budgétaire adopté le 5 juillet marque le retour de la rigueur. Le ministre libéral des Finances, Christian Lindner, souhaite diminuer de 30 milliards les dépenses publiques et propose de baisser les budgets de tous les ministères, à l'exception de celui de la Défense. L'objectif est de faire passer le déficit budgétaire de l'Allemagne de 4,25 % du PIB à 1,75 %, et le niveau d'endettement du pays de 67,75 % à 66,5 %. Il s'agit de remettre le pays sur la voie du « frein à l'endettement », un concept inscrit dans la Constitution pour limiter le déficit budgétaire. Cette année, le gouvernement allemand tout comme le FMI ou les principaux instituts économiques allemands prévoient une récession de -0,4%. Selon la Commission, dix pays européens devraient être en récession cette année. Outre l'Allemagne, c'est le cas de la Suède, de l'Autriche, de l'Irlande, du Luxembourg, de la République tchèque, de la Hongrie et des trois pays Baltes. Le 15 novembre, la Cour constitutionnelle de Karlsruhe a annulé la deuxième loi de finances rectificative qui comportait 60 Mds d'euros en faveur du climat. Une décision qui prive le gouvernement allemand de toute marge de manœuvre au moment où les 27 doivent débattre, lors du prochain Conseil européen des 14 et 15 décembre, d'une révision, à mi-mandat, du cadre budgétaire européen. La Commission européenne avance que les caisses sont désormais vides. Selon elle, il est impératif de soutenir l'Ukraine de 50 Mds supplémentaires jusqu'en 2027, d'affecter 15 nouveaux Mds aux partenariats extérieurs pour gérer les migrations, de créer un fonds de soutien de 10 Mds aux technologies critiques, de couvrir la hausse des taux du grand emprunt européen et rehausser les traitements des fonctionnaires pour tenir compte de l'inflation. *** LA SOCIÉTÉ IDÉALE AUX YEUX DES FRANÇAIS Ipsos pour la Fondation Jean-Jaurès en partenariat avec la CFDT, a mené en mars 2023, une enquête d'opinion sur « la société idéale de demain aux yeux des Français», publiée ce mois-ci. Société, lieux de vie et mobilités, relations familiales, travail et temps libre, réussite et argent, rythmes de vie, modes de consommation, sont les principaux items. Une majorité écrasante de Français (95 %) exprime un désir de changement de la société actuelle, avec 59 % favorables à une réforme en profondeur ou à une transformation radicale. Ce sentiment transcende les clivages d'âge et de catégorie sociale, bien que les sympathisants de la droite extrémiste soient particulièrement enclins à souhaiter des changements radicaux. Les principaux pôles d'appartenance aux yeux des Français sont la famille (61%), le pays (10%) et les groupes d'amis (4%). Les célébrations traditionnelles jouent un rôle clef dans le renforcement de l'identité nationale. Parallèlement, une courte majorité (53%) valorise la reconnaissance des identités multiples en termes de genre, de religion, d'origine et de sexualité. Si le travail continue de représenter un élément important de la vie des Français, ils souhaitent pouvoir donner leur avis sur son organisation, en particulier afin de pouvoir le concilier plus facilement avec leurs autres activités. Environ 58 % des répondants préfèrent travailler dans une ou deux entreprises tout au long de leur vie professionnelle, indiquant une prédilection pour une carrière stable avec peu de changements. Ils aspirent également à plus d'horizontalité dans la gestion des entreprises. Ils sont 32 % à souhaiter alterner télétravail et présentiel, et 12 % seulement souhaitent ne faire que du télétravail à l'avenir. Six Français sur dix (60 %) estiment que l'écart de salaire mensuel entre la personne la plus pauvre et la plus riche dans une société idéale devrait être au maximum dans un rapport de 1 à 10. Si la démocratie reste le modèle de gouvernance privilégié, ses modalités posent débat : 45 % privilégient la démocratie représentative et 40 % la démocratie directe ou participative. Le rejet de la démocratie reste marginal, avec 7 % préférant un « dirigeant fort » sans contre-pouvoirs. A l'encontre des idées reçues, dans la société idéale, l'information passe par les journaux ou la radio et non par les réseaux sociaux sur lesquels l'invective est facile et l'information jugée pas toujours fiable. Le mode d'achat idéal pour 52 %, c'est l'achat dans des petits commerces spécialisés, puis les grandes surfaces et enfin les plateformes Internet. Les Français privilégient le modèle de « ville nature » et une préférence marquée pour la proximité de services publics essentiels. 56% des répondants privilégient le calme et la tranquillité. 37 % mettent en avant la possibilité d'avoir un espace privé important (comme une surface habitable avec jardin). 36 % apprécient la proximité de la campagne ou des forêts. 32 % valorisent des relations sociales faciles et apaisées entre les habitants. Chaque semaine, Philippe Meyer anime une conversation d'analyse politique, argumentée et courtoise, sur des thèmes nationaux et internationaux liés à l'actualité. Pour en savoir plus : www.lenouvelespritpublic.fr

Nejvíc nejoblíbenější veršíčky: Celým srdcem – Přísloví 3,5–6 – Veronika Štěpánová (26.11.2023) by CityHouse Brno

Okolo oficiálnej návštevy nového premiéra do Českej republiky bežne nebýva takáto pozornosť. Aj podľa exminsitra medzinárodných vzťahov Pavla Demeša je to zvláštnosť, pretože prijatie nového premiéra býva štandardom - prijatie u všetkých troch ústavných činiteľov. Dnes je to ale inak a sú za tým vyjadrenia Roberta Fica na českú hlavu štátu Petra Pavla. „Vzhľadom na to, že sa Robert Fico nešetrne viackrát vyjadril na hlavu štátu, tak sa zvažovalo do akej miery sa tento bod programu bude vyvíjať. Ale napokon ho prijali všetci najvyšši ústavní činitelia. Uvidíme, aký bude spôsob prijatia, fotografie, vyjadrenia po stretnutiach - to ohodnotí celkovú cestu premiéra do Prahy," hovorí pre podcast Aktuality.sk Pavol Demeš.Zároveň konštatuje, že najdôležitejšie stretnutie bude s českým premiérom Petrom Fialom. „Pochopiteľné stretnutia premiérov sú kľúčové, pretože vzťahy medi Slovenskom a Českom sú rozvíjané prostredníctvom exekutívy."Robert Fico a Petr Fiala sa zhodli, že spolupráca medzi obomi krajinami bude pokračovať. Slovenský premiér komentoval aj informácie, že ho český prezident Petr Pavel nechcel prijať a situácia zachránila Zuzana Čaputová. Uviedol, že pomoc prezidentky nepotrebuje, neverí tomu a podľa neho ide, „bublinu." Premiéri sa nezhodli napríklad v téme vojenskej pomoci pre Ukrajinu.Podľa šéfredaktora týždenniku Respekt Erika Tabery bola v Česku aj dlhá debata, či sa s Robertom Ficom stretne šéfka poslaneckej snemovne. Zároveň potvrdil, že aj on má informácie o tom, že sám český prezident zvažoval slovenského premiéra odmietnuť a presvedčila ho až Zuzana Čaputová. Ako prvé prišli s informáciou Novinky.cz. „Politici vo vláde nemajú k Robertovi Ficovi blízko," uviedol Tabery. Vzťahy Česka a Slovenska budú podľa neho pokračovať na formálnej úrovni, pretože by si žiadna vláda nedovolila ich pokaziť tým, že by krajiny nespolupracovali.„Navyše Petr Fiala ani v domácej politike nechce riešiť žiadny konflikt. Na tlačovej konferencii to aj zaznelo: že rola politika je nájsť zhodu aspoň na niečom," hovorí tiež Erik Tabery.Petr Pavel sa síce stretol s premiérom, ale len na pár miút. „Podľa mojich informácií tým dávajú najavo, že stretnutie prebieha, pretože je to povinnosť vyjadriť rešpekt krajine, no nie politikovi. Bol určený formálny čas na stretnutie: dohoda bola, že to bude 20 minút. Hovorí to o vzťahoch, uviedol v podcaste šéfredaktor týždenníku Respekt Erik Tabery.Premiér Fico podľa neho však na tlačovej konfrencii prekročil hranicu, keď obhajoval prečo Slovensko odmieta vojenskú pomoc. „Postavil to tak, že akákoľvek vojenská pomoc je nezmysel. Donútil tým Petra Fialu dopovedať, čo si inak myslím že ani sám pôvodne neplánoval, že podľa nich má vojenská pomoc zmysel. Ukázalo sa na tom, ako to bude vyzerať. Spoločne položia veniec, opravia dialnice, ale v dôležitých veciach si nebudú blízki a ostane to na formálnej úrovni."Tabery tiež v podcaste približuje, že česká zahraničná politika vzniká v úzkej spolupráci premiéra a prezidenta. „Ich blízkosť v postoji voči Robertovi Ficovi je veľká, len sa líši v tom, že na akej úrovni sa musia stretávať. Keď to zjednoduším: Fico nie je kamarát, s ktorým by sa chceli nadštandardne stretávať. Myslím, že na to majú spoločný postoj. A je to tým, ako sa Robert Fico správa a nie o vzťahoch Čechov a Slovákov, dodáva Erik Tabery.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Juraj Buzalka je sociální antropolog, jeho pohled na společnost tedy není politologický, ani sociologický… Ale dost otevřený a kritický. Jací podle něj jsou dnešní Slováci a proč Češi „svým bratrům a sestrám“ nerozumí? Nová kniha Juraje Buzalky nese název Postsedliaci, tak jsme se nad ní potkali. Přidejte se.

Derby Slovenska proti Česku sa na EURO 2024 hrať nebude. Aspoň nie v základnej skupine. Svetový pohár 2025 v hokeji bude mať zrejme iba štyroch účastníkov a nie je medzi nimi Slovensko, Česko ani Rusko. Vypočujte si Sportnet novinky, ranný športový podcast portálu sportnet.sk, v ktorom si zhrnieme to najdôležitejšie, čo sa za posledné hodiny stalo v športovom svete. Všetky podcasty od Sportnet.sk nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠sportnet.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sportnet.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími športovými správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠tomto odkaze⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Ďakujeme, že nás počúvate.

V dnešnej epizóde Sportnet podcastu Špeciál sa Michal Šášky rozprával s novinárom Michalom Zemanom o futbalovej kvalifikácii EURO 2024. Ako vníma príchod talianskeho trénera Francesca Calzonu či neúčasť Martina Valjenta a Vladimíra Weissa mladšieho? Ktorí hráči v slovenskej reprezentácii nenaplnili očakávania? Čo môžeme očakávať od Slovenska na šampionáte v Nemecku? Ďakujeme, že nás počúvate.

Slováci v Kanade: Martin Holčík pochádza z Bratislavy, prednáša na univerzite Carleton v Ottawe, kde je aj vedúcim Katedry zdravotných vied; dlhodobo sa venuje výskumu v oblasti syntézy proteínov; Slováci v USA: Diana Aleksandrovska pochádza zo Starej Ľubovne, v súčasnosti žije v New Yorku, je majiteľkou stavebnej firmy;

Naši futbaloví reprezentanti zavŕšili kvalifikáciu na EURO 2024 víťazstvom. V Zenici zdolali domácu Bosnu a Hercegovinu 2:1 a potvrdili, že im druhá priečka a postup na šampionát do Nemecka patria právom. Sedem víťazstiev, jedna remíza a dve prehry so suverénnym Portugalskom. To je bilancia Slovákov v J-skupine kvalifikácie na EURO 2024. Viac si povieme v našom dnešnom podcaste.

Dokumentárny román o živote Milana Rastislava Štefánika a jeho nezlomnej vôli. Jozef Banáš sa v obsažnom diele pokúša odhaliť najväčšie tajomstvá spojené so Štefánikom a jeho dobou. Stál za jeho smrťou Beneš? Bol Štefánik slobodomurár? Kto v skutočnosti vyhlásil Česko-Slovenskú republiku? Bol viac čechoslovakistom alebo Slovákom? Čím imponoval ženám a prečo sa neoženil? V audioknihe Prebijem sa! Štefánik sa dozviete aj to, aký svetový rekord vytvoril a či sa stretol s Dubčekom. Budete počuť, o čom hovoril s Tolstým a prečo necestoval Titanicom, hoci to bolo v pláne. Dozviete sa o stratenom zlatom poklade ruského cára aj o tom, prečo nemecké tajné služby financovali ruských boľševikov. Milan Rastislav Štefánik dokázal nepredstaviteľné. Chlapec zo zabudnutých kopaníc Horného Uhorska sa presadil priamo v Paríži – centre vtedajšieho sveta. Mladík z chudobnej rodiny neznámeho národa sa stal hvezdárom a generálom svetovej mocnosti. Čím sa motivoval a kde čerpal železnú vôľu siahať vždy až na dno síl? Aj o tom je beletrizovaný príbeh najvýznamnejšieho muža slovenského národa. Audiokniha: Prebijem sa! Štefánik Autor: Jozef Banáš Interpret: Mário Zeumer Dĺžka: 20:04 h Vydavateľstvo: Publixing a Ikar Audiokniha Prebijem sa! Štefánik na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Prebijem sa! Štefánik na webe Publixing (MP3 CD)

Naši futbaloví reprezentanti zavŕšili kvalifikáciu na EURO 2024 víťazstvom. V Zenici zdolali domácu Bosnu a Hercegovinu 2:1 a potvrdili, že im druhá priečka a postup na šampionát do Nemecka patria právom. Sedem víťazstiev, jedna remíza a dve prehry so suverénnym Portugalskom. To je bilancia Slovákov v J-skupine kvalifikácie na EURO 2024. Viac si povieme v našom dnešnom podcaste.

Do dnešnej časti relácie Startitup Diskusný Klub prijal pozvanie realitný expert Martin Čapo. S naším moderátorom Šimonom Žďárským sa pozreli na aktuálnu situáciu na trhu s nehnuteľnosťami, prebrali obchodné návyky Slovákov a, samozrejme, sme sa od nášho hosťa dozvedeli aj realitné tipy. Viac sa dozvieš v rozhovore. „Nehnuteľnosti sú základná ľudská potreba, ktorú ľudia riešia.” Pre viac rozhovorov so zaujímavými osobnosťami a o aktuálnej politickej situácii sleduj aj ďalšie epizódy ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Diskusný Klub⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Je pondelok 20. november a v tento deň sa pred rokom odohral rozlúčkový zápas Mareka Hamšíka. Vypočujte si Sportnet novinky, ranný športový podcast portálu sportnet.sk, v ktorom si zhrnieme to najdôležitejšie, čo sa počas víkendu v športovom svete stalo. - Všetky podcasty od Sportnet.sk nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠sportnet.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sportnet.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími športovými správami na ⁠⁠tomto odkaze⁠⁠. - Ďakujeme, že nás počúvate.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:39 Rozhovor s herečkou a zpěvačkou Dášou Zázvůrkovou05:01 Jak a k čemu nosit módní vzorované punčocháče a podkolenky 08:50 Výživová poradkyně Martiny Jandová a její recept na kváskový chleba12:18 Poradíme, co dělat, aby nohy nebolely17:00 Křest knížky Vylomeniny Jiřího Krampola20:30 Připomínka osobnosti Karla Schwarzenberga

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:39 Rozhovor s herečkou a zpěvačkou Dášou Zázvůrkovou05:01 Jak a k čemu nosit módní vzorované punčocháče a podkolenky 08:50 Výživová poradkyně Martiny Jandová a její recept na kváskový chleba12:18 Poradíme, co dělat, aby nohy nebolely17:00 Křest knížky Vylomeniny Jiřího Krampola20:30 Připomínka osobnosti Karla Schwarzenberga

Naša futbalová reprezentácia si splnila svoj sen. Slováci po víťazstve 4:2 nad Islandom postúpili na EURO do Nemecka. Zverenci trénera Francesca Calzonu to dokázali. Z kvalifikácie postúpili dokonca s jednokolovým predstihom. Téma nášho dnešného podcastu je jasná.

Naša futbalová reprezentácia si splnila svoj sen. Slováci po víťazstve 4:2 nad Islandom postúpili na EURO do Nemecka. Zverenci trénera Francesca Calzonu to dokázali. Z kvalifikácie postúpili dokonca s jednokolovým predstihom. Téma nášho dnešného podcastu je jasná.

Extrait E90 Dans cet extrait, Sarah nous livre son guide pratique pour un voyage en famille en Slovénie. Pour écouter l'épisode en entier : E90 La Slovénie en famille  ------------

Michal Fusek je spoluzakladateľ realitnej kancelárie TRIM Real Estate, ktorá poskytuje predaj, kúpu a prenájom rezidenčných a komerčných nehnuteľností v Dubaji. V epizóde nám prezradí, či je Dubaj naozaj len pre bohatých a či sa naďalej oplatí investovať do nehnuteľností v tomto meste.Dozviete sa: Prečo zaujímajú Slovákov nehnuteľnosti práve v Dubaji?Ako vznikajú spolupráce s developermi?Hypotéka vs bezúročný splátkový kalendár v DubajiKtoré byty idú najlepšie?Ako funguje biznis s realitnou kanceláriou v Dubaji oproti Slovensku?Okrem Spotify si môžete všetky naše epizódy vypočuť aj na podnicast.com alebo na Apple Podcasts a Google Podcasts.Pokiaľ nás chcete podporiť, môžete tak spraviť tu: Podnicast.com/dakujemeTato epizóda Podnicastu vznikla v podcastovom štúdiu Brept. Ak máte záujem o nahrávanie svojho podcastu, kliknite na www.brept.com.  Brept je štúdio, kde sú brepty povolené.Ak nám chcete dať spätnú väzbu, máte nápad na zlepšenie alebo by ste v Podnicaste chceli počuť niečo konkrétne, napíšte nám na peter@podnicast.com.Ďakujeme, že ste s nami a počúvate Podnicast.Support the show

Během listopadových dní roku 1989 Češi i Slováci žádali především svobodu a demokracii. Tehdejší československá společnost za sebou měla desetiletí komunistické totality, kdy centrální moci podléhala nejen společnost, ale také ekonomika. Ta na tom přitom do nástupu komunistického režimu nebyla vůbec špatně.

Koľko potravín ročne vyhodia Európania a ako sú na tom Slováci? Prečo kupujeme viac potravín ako zjeme a prečo preferujeme domácu stravu? Môžu za vyhadzovanie potravín v reštauráciach či školských jedálňach stravovacie návyky ľudí alebo legislatíva? Je Slovensko potravinovo sebestačné a koľko percent skonzumovaného ovocia vypestujeme u nás? Akú uhlíkovú stopu má ovocie z dvora a akú ovocie z exotických krajín? A koľko planét by sme museli obývať, aby sme uspokojili potreby ľudstva? Odpovede sa dozviete v relácii Pravda o klíme - hosťom je Martin Polovka, generálny riaditeľ Národného poľnohospodárskeho a potravinárskeho centra a riaditeľ Výskumného ústavu potravinárskeho.      

Budú futbalisti oslavovať s fanúšikmi postup na EURO? Vypočujte si Sportnet novinky, ranný športový podcast portálu sportnet.sk, v ktorom si zhrnieme to najdôležitejšie, čo sa za posledné hodiny stalo v športovom svete. Všetky podcasty od Sportnet.sk nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠sportnet.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sportnet.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími športovými správami na ⁠⁠⁠⁠⁠tomto odkaze⁠⁠⁠⁠⁠. Ďakujeme, že nás počúvate.

Extrait E90 Dans cet extrait, on parle de la quatrième étape du voyage de Sarah. Pour écouter l'épisode en entier : E90 La Slovénie en famille  ------------

Slováci v Írsku: Slovenský med z Dublinu – Žilinčan Lukáš Čelko vyrába med v Dubline a do tejto krajiny slovenský med aj dováža; vďaka slovenskému medu z Oravy získal írsky barista v súťaži prípravy írskej kávy prvenstvo a dostal sa do Svetového kola v príprave írskej kávy; Slováci v Maďarsku: Dobrí Apeťík – nová knižná publikácia z pera Slovákov žijúcich v Békešskej Čabe v Maďarsku; Ide o kuchársku knihu v ktorej sa nachádzajú recepty na prípravu najznámejších jedál Slovákov žijúcich v tomto slovenskom mestečku; Novembrové udalosti očami krajanov Paula Stacha a Gustáva Alberta z Rumunska a Kanady;

Extrait E90 Dans cet extrait, on parle de la troisième étape du voyage de Sarah. Pour écouter l'épisode en entier : E90 La Slovénie en famille  ------------

Ils portent tous les deux leurs équipes respectives à la première et deuxième place de la Conférence Ouest. Nikola Jokic et Luka Doncic semblent aujourd'hui inarrêtables. Mais est-ce vraiment le cas ? Lequel de ces deux joueurs a le plus d'impact sur son équipe ? L'entente entre le Slovène et Kyrie Irving peut-elle porter les Mavericks sur le long terme ? Comment faire pour arrêter Nikola Jokic ? Pierre Dorian, Stephen Brun, Frédéric Weis et Arnaud Valadon en débattent. L'équipe de Basket Time se penchera également sur le futur talent européen qui explosera prochainement en NBA !

Slovenskí hokejisti zvíťazili vo svojom záverečnom zápase na Nemeckom pohári 2023 nad domácim výberom 2:1. V 34. ročníku tradičného merania síl hokejistov štyroch krajín v Landshute predtým zdolali Rakúsko 7:1, prehrali s Dánskom 3:4 a obsadili konečné 2. miesto. Ak by vyhrali v poslednom zápase o 2 góly, radovali by sa z prvenstva. Našich hokejistov delil napokon jediný gól od víťazstva na Nemeckom pohári. Na výkony Slovákov na tradičnom podujatí sa pozrieme v našom dnešnom podcaste.

Jsou jako na kolotoči. Ve čtvrtek bojují v soutěžích UEFA proti soupeřům typu AS Řím nebo Rangers, v neděli honí ligové body. Soupeři vědí, že se ve Spartě, Slavii a Plzni kumuluje únava, a větří šanci. A favorité cítí tlak.$$$$$Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 České týmy v evropské a konferenční lize:4:00 Plzeň 11:00 Slavia16:00 Sparta27:00 Ligové hemžení: Baník-Sparta34:00 Olomouc-Slavia37:00 Plzeň-Slovácko43:00 Haaland vs. Kane45:00 Chelsea-Man City53:00 Sázkařské okénko s Fortunou$$$$$Důležité je obojí. Evropské poháry nabízejí svým účastníkům atraktivní sportovní výzvu a výrazný finanční přínos. Nabytou zkušeností hráči posouvají hranice svých fotbalových schopností a v neposlední řadě i svou hodnotu na přestupním trhu.Ligové zápasy oproti tomu mohou někdy působit všednějším dojmem. A v tom se leckdy skrývá i past na ligové favority, kteří musí dvakrát týdně „přelaďovat“ koncentraci z Evropy na domácí soupeře. Každý bod, který s nimi ztratí, je zabolí. V lize se totiž hraje nejen o mistrovský pohár, prestiž v duelech s tradičními rivaly a lásku fanoušků, ale také o účast v následujícím ročníku evropských pohárů. Takže kdo chce zazářit v Evropě, musí nejdříve uspět doma.Zvládat poháry UEFA i domácí program je hodně náročná disciplína. A těžká zkouška, kterou nyní fotbalisté Sparty, Slavie a Viktorie Plzeň procházejí. V čem jsou úskalí tohoto dvojboje, jak se kluby snaží rozkládat zátěž na větší počet hráčů a jaké trable jim působí, když se možnosti rotace kvůli zraněním i dalším aspektům úží? O tom všem v nové epizodě podcastu mluví Nosiči vody.Slavia získala cenný skalp AS Řím a zvládla vzápětí duel v Olomouci. Sparta se po nezdaru v Glasgow musela přemístit do Ostravy a čelit tam náporu Baníku s podporou plného stadionu. Priskeho unavený tým rozhodně neměl utkání pod kontrolou, přesto v něm vyhrál. A překonal tak úspěšně očekávaný krizový bod sezony.Viktoria Plzeň to má celé trochu jinak. Ve skupině Konferenční ligy výsledkově exceluje, ve čtvrtek podruhé porazila Dinamo Záhřeb, evropský postup už má jistý. Na druhou stranu v ligových duelech ztrácí. V Liberci, doma s Karvinou a teď i se Slováckem. Úspěchy na evropské fotbalové mapě a z toho plynoucí finanční přínos do klubové kasy mají ale aktuálně prioritu.„Plzeň potvrzuje i v další sezoně, že patří mezi pohárové specialisty. Jako kdyby viktoriánům bylo v zásadě jedno, kdo je zrovna v souboji s nimi na place nebo na lavičce. Vnímám to už jako jakousi plzeňskou DNA. Naučili se vyhrávat úsporně o jednu branku. Umí to vzadu zavřít a využít svých šancí,“ konstatuje Karel Tvaroh, bývalý sparťanský obránce. „Fotbalovou Plzeň nejde nikdy podceňovat,“ dodává.„Evropské poháry zdůrazňovali mezi svými prioritami i noví zahraniční spolumajitelé klubu, předpokládám, že jsou tedy s vývojem spokojeni,“ zamýšlí se novinář Luděk Mádl.Víc si poslechněte v aktuální epizodě Nosičů vody!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Extrait E90 Dans cet extrait, on parle de la deuxième étape du voyage de Sarah. Pour écouter l'épisode en entier : E90 La Slovénie en famille  ------------

Max Kašparů: Pár slov, tentokrát o dialogu by

Extrait E90 Dans cet extrait, on parle de la première étape du voyage de Sarah. Pour écouter l'épisode en entier : E90 La Slovénie en famille  ------------

Milan Rastislav Štefánik, jeden z otcov Československa, náš národný hrdina, v roku 2019 vyhral anketu najväčší Slovák. Astronóm, letec, diplomat, šarmantný zvodca, charizmatický vizionár. Na tomto kanáli nájdete samostatné video o Štefánikovej smrti, či o tom, ako pomáhal pri formovaní ČS légii a vzniku prvej republiky a teraz sa poďme pozrieť na to, čo iné, zaujímavé o Štefánikovi vďaka historikom vieme.

Našich futbalových reprezentantov delí jeden bod od účasti na Eure 2024 v Nemecku. Získať ho môžu už vo štvrtok doma proti Islandu. Štvrtok Island a v nedeľu o týždeň zápas v Bosne a Hercegovine. Týmito duelmi sa skončí pre Slovensko kvalifikácia Eura 2024. Slováci sú krok od osláv, pretože už len jedna remíza z týchto duelov ich posunie na turnaj do Nemecka. Tréner Francesco Calzona včera zverejnil nomináciu na spomenuté dva duely. Viac si povieme v našom dnešnom podcaste.

E90   "La première fois que Bérénice vit Aurélien elle le trouva franchement con ! " Et c'est une prof de littérature doublée d'une créatrice d'applications littéraires qui dit ça ! Si seulement j'avais connu Sarah avant le bac de français du 17 ans… Mais je m'égare. Si je vous parle de Sarah Sauquet aujourd'hui, ce n'est pas pour parler de ses livres, mais de son voyage en Slovénie ! Avec Héloïse, sa fille de 7 ans et ses parents, elle a parcouru Kranjska Gora, Bled, Piran et la capitale Ljubljana. Je n'ai aucune idée de ce à quoi ressemblent ces endroits, je suis donc allée voir des photos et croyez-moi, si vous aimez la montagne, les lacs et les villes baroques vous allez adorer ! Allez c'est parti pour le carnet de voyage de Sarah en Slovénie ! Retrouvez Sarah : sarah.sauquet  ****************************************************************************************************************************** ✅ Mon blog Famille & Voyages https://familleetvoyages.com ✅ Et si tu me taguais sur un de ces réseaux

Neziskovky predstavujú silu, pred ktorou bude musieť minister Erik Tomáš cúvnuť, hovorí bývalý minister práce a súčasný europoslanec Jozef Mihál. O tom, čo všetko podnikne vláda Roberta Fica proti druhému pilieru a aký bude osud rodičovského dôchodku, sa s ním rozprávala reportérka Denníka N Marianna Onuferová.

Martin Navrátil je druhým Slovákom, ktorý dobyl južný pól, je však úplne prvým, ktorý sa k Južnému pólu dostal na vyše tisíc kilometrovej ceste od pobrežia. “Nie, toto nebola žiadna počítačová hra, kde má hrdina k dispozícií tri životy. Tam sa každá chyba veľmi kruto trestá a neodpúšťa sa, hovorí skúsený cestovateľ Martin Navrátil. A ako sa v dôsledku klimazmeny mení naša planéta?1047 kilometrov a takmer 50 nocí v stane pri priemernej teplote mínus 30 stupňov. Aj tak vyzerala cesta Martina Navrátila za jeho snom, dobyť Južný pól.Chlad, silný protivietor, únava, pocit samoty, oslepujúce slnko či tzv. Biele peklo, kde človek stráca akúkoľvek orientáciu, i tak vyzeral jeho pochod na najjužnejšie miesto našej planéty. A tam? Tam nie je absolútne nič, hovorí Martin Navrátil.Čo všetko znamená dosiahnuť Južný pól, aké nástrahy na polárnikov čakajú, ako sa vyrovnať s neustálym chladom, vetrom, pocitmi samoty, zlými podmienkami na tú najzákladnejšiu hygienu a ako sa vôbec dá pripraviť na, pre nás, až nepredstaviteľné podmienky? No a napokon, stálo to všetko za to?A ako sa mení naša pláneta tvrdo čeliaca rapídnym zmenám klímy?Ráno Nahlas so skúseným cestovateľom a polárnikom Martinom Navrátilom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Martin Navrátil je druhým Slovákom, ktorý dobyl južný pól, je však úplne prvým, ktorý sa k Južnému pólu dostal na vyše tisíc kilometrovej ceste od pobrežia. “Nie, toto nebola žiadna počítačová hra, kde má hrdina k dispozícií tri životy. Tam sa každá chyba veľmi kruto trestá a neodpúšťa sa, hovorí skúsený cestovateľ Martin Navrátil. A ako sa v dôsledku klimazmeny mení naša planéta?1047 kilometrov a takmer 50 nocí v stane pri priemernej teplote mínus 30 stupňov. Aj tak vyzerala cesta Martina Navrátila za jeho snom, dobyť Južný pól.Chlad, silný protivietor, únava, pocit samoty, oslepujúce slnko či tzv. Biele peklo, kde človek stráca akúkoľvek orientáciu, i tak vyzeral jeho pochod na najjužnejšie miesto našej planéty. A tam? Tam nie je absolútne nič, hovorí Martin Navrátil.Čo všetko znamená dosiahnuť Južný pól, aké nástrahy na polárnikov čakajú, ako sa vyrovnať s neustálym chladom, vetrom, pocitmi samoty, zlými podmienkami na tú najzákladnejšiu hygienu a ako sa vôbec dá pripraviť na, pre nás, až nepredstaviteľné podmienky? No a napokon, stálo to všetko za to?A ako sa mení naša pláneta tvrdo čeliaca rapídnym zmenám klímy?Ráno Nahlas so skúseným cestovateľom a polárnikom Martinom Navrátilom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Česko-slovenské vztahy jsou i třicet let od rozdělení federace unikátní. Je tu blízkost jazyková, kulturní, hospodářská a v mnoha směrech i velká blízkost našich národních zájmů. Naše vztahy jsou opravdu mimořádné. Byť trochu také proto, že jsme jiné takové vztahy, které by si toto označení zasloužily, nedokázali navázat. Proto nám Slováci dodnes tak trochu zbyli.

Naša reprezentácia v malom futbale obsadila na majstrovstvách sveta v Spojených arabských emirátoch siedmu priečku. Slováci vyhrali skupinu v konkurencii Albánska, Anglicka a Francúzska, v osemfinále si poradili s Čiernou Horou, vo štvrťfinále boli nad ich sily Maďari, ktorým podľahli 0:1. Na účinkovanie Slovákov na vrcholnom turnaji sa pozrieme v našom dnešnom podcaste.

#114 Silný výber – PRVÝ DÉJÀ VU DIEL!  (trochu muzikál, trochu s hviezdičkou;-). Na Kráľovej holi žiadny strom nestojí, hoľa je vrch holý… Tak a máme po voľbách… Ako to vystihnúť čo najstručnejšie, aby sme zase nemuseli citovať výrok Černomyrdina o tom, že chceli sme to najlepšie, a dopadlo to ako vždy? Snáď len slovami nášho klasika - bola to radosť iná - bol to smútok… No ale čo už. Aj keď aj my v redakcii tripujeme z toho, že pán Valášek už nie je v parlamentne taký sám, odkedy do NR SR prikvitla početná komanda Psychedelických Slovákov,  a hoci samozrejme aj SPvR bol na omši Te Deum celý rád, že KDH uniklo z politickej hrobárskej lopaty a vrátilo do lavíc, ktoré predhriali esá ako Hrušovský či Muránsky, obávame sa, že celé to bude akosi viac menej len cenička v útechy na ceste do pekla na bielom koni, kam má nasmerované istý Robert F. No ale aspoň, že „Našiľudia“ budú už na Vianoce doma - a Dušky bude konečne môcť kúpiť tú lúku! Silný výber. Až do úplného zákazu. Pripíjame a pripomíname: pri príležitosti narodenín zakladajúcej poslucháčky Lucie Štasselovej, pietne spomíname na všetky obete konfliktu medzi Hamasom a Izraelom, pripíjame si pri príležitosti nedožitých 64 zavraždeného ruského politika Borisa Nemcova, v pietnej spomienke spomíname na nedávno zosnulú opernú speváčku Patríciu Janečkovú a gratulujeme nášmu Václavovi Hříchovi a jeho agentúre AKO k prieskumu, ktorý najviac zodpovedal výsledkom volieb. Historický kalendár Jána Žideka (výber) Pripíjame a pripomíname si vznik samostatného československého štátu, Sviatok všetkých svätých a Pamiatky zosnulých. Pred 85 rokmi bola podpísaná Viedenská arbitráž. 109 rokov od vzniku patentu na podprsenku. Pred 66 rokmi pes Lajka vyletela do vesmíru v družici Sputnik 2. Pred 18 rokmi bol v Bratislave zavraždený študent Daniel Tupý. Pred 15 rokmi sa stal Barack Obama prvým afroamerickým prezidentom. Pred 208 rokmi sa narodil Ľudovít Štúr. Pripili sme si s:    Tohto teraz na litre. Na litre!   https://bad-heilbrunner.de/schlaf-und-nerven-tee/  Endorse:  https://www.basnenie.com/  https://www.instagram.com/basnenie_milana_lasicu/ https://www.youtube.com/channel/UCBhFIVwadcQ2iLMyfx77Zww  Hudba v podcaste:  George Gershwin – Rhapsody in Blue Odporúčaná hudba:  Pokyman & Cocoman - Riders (prod. Lukie FWD) https://www.youtube.com/watch?v=Oz8QW7Lq2cY Tornádo Lue - Oči slnka https://www.youtube.com/watch?v=LvC1h2fPSN8  

Z jaké mouky upéct drobenkový koláč? Kde mají tatarskou omáčku? Seženu svoje oblíbené párky? Takové otázky si kladou Češi nebo Slováci, když se ocitnou v jiném kulinářsko-společenském prostředí v Americe. Kdo dostane ve Washingtonu chuť na švestkové knedlíky nebo kofolu, nemusí ale zoufat. Na okraji metropole Spojených států totiž už skoro 20 let funguje obchod Kielbasa Factory, kde se dá hodně věcí potřebných pro české vaření sehnat.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukazovacie zámená nie sú univerzálne. Aspoň taká panovala domnienka, ktorú sa teraz rozhodli vedci preskúmať. A keď sledovali tisíc dobrovoľníkov hovoriacich 29 jazykmi, zistili, že slová ako tento a tamten existujú v každom z nich. Je to dôležité zistenie pre chápanie nielen evolúcií jazykov, ale našej evolúcie ako takej. Iný tím zase prišiel s hypotézou, prečo sa hviezda Betelgeuze môže správať zvláštne. Viac sa dozviete v podcaste TECH_FM.

A tie výčitky si so sebou nesú po celý svoj život. V drvivej väčšine prípadov nás brzdí strach. Strach zo smrti, strach zo zomierania. Z niečoho, čo kedysi bolo prirodzenou súčasťou nášho života a dnes sme túto tému odsunuli na okraj spoločnosti. Je pre nás ľahšie privrieť oči, otočiť sa chrbtom, ideálne zavrieť dvere v nemocnici či hospici a tváriť sa, že sa nás to netýka. Skúsenosti však jednoznačne hovoria jasnou rečou, výčitky prídu, aj ľútosť, ale často vtedy, kedy je už neskoro. Pritom, keď človek trochu prekročí hranicu svojho strachu, tak dokáže ešte so zomierajúcim stráviť veľmi kvalitný čas, pripomína Katarína Gerbranda Vydrová.Aký život, taká smrť... Ľudia nechcú zomierať sami, napriek tomu tak väčšina Slovákov umiera. Podľa posledných prieskumov, ktoré robila napríklad aj nezisková organizácia Viaticus, sa Slováci najviac zo všetkého boja bolesti pri zomieraní a hneď na druhom mieste je strach z odlúčenia od blízkych v ich poslednej chvíli. Z toho vyplýva, že chceme zomierať doma a pri svojej rodine, ale realita na Slovensku je dnes, žiaľ, celkom iná. Kým v minulosti bolo zomieranie prirodzenou súčasťou nášho života, rokmi sme ho vytlačili do nemocníc a ako tému aj na okraj spoločnosti. Hoci smrť ako taká ľudí láka, v momente, kedy sme s ňou konfrontovaní, máme strach a prekonať nám ho v spoločnosti rozhodne nenapomáha jednak nemocničné či hospicové prostredie, kde sa s ňou stretneme v prvom kontakte a ani slovenský systém s obrovskými rezervami, v ktorom je nedostatok atestovaných lekárov - paliatrov, málo mobilných hospicov a aj málo opatrovateľských služieb či psychologických podporných poradní, ktoré by mali byť oporou rodinám, ktoré by aj z lásky k svojmu blízkemu chceli prekonať ten strach, ale sami to nezvládnu. A tak dnes viac ako 60% Slovákov zomiera v inštitúciách a nemocniciach, väčšinou osamote. Ako teda prekonať strach, až sa raz s blízkym dostaneme do podobnej situácie? A ako zomieranie prijať a prečo sa so smrťou najskôr musíme sami vyrovnať? „V rozhovoroch so zomierajúcimi sa totiž často reflektujú naše vlastné strachy," hovorí Katarína Gerbranda Vydrová, sprievodkyňa pre umierajúcich v našom dnešnom podcaste. Podľa nej je však rozdiel, ak za blízkym chodíme do nemocnice či hospicu, a keď si ho zoberieme domov: „Rozdiel vidím v tom, že tí, ktorí majú blízkeho doma, už nemajú smrť ako strašiaka. Tým, že ňou každý deň žijú a je prítomná v ich dňoch, tak už nemajú tú tendenciu ju odtláčať, skôr sa s ňou učia spolupracovať, kdežto v hospicovej starostlivosti sa tomu rodiny vyhýbali, alebo ani často nechodili, pretože to bolo pre nich tak náročné vidieť svojho blízkeho zomierať v tom prostredí, že bolo pre nich jednoduchšie nechodiť..." Potom však prídu výčitky, a často už v čase, kedy je neskoro. V tieto dni, kedy chodíme na cintoríny zapáliť sviečku v spomienke na blízkych zosnulých, je dobré popremýšľať aj o samotnom zomieraní. Pretože príde čas, kedy sa bude týkať aj nás a aj podľa Katky Gerbrandy platí, aký život, taká smrť. Prečo? Počúvajte s nami náš dnešný podcast o zomieraní, dozviete sa aj to, na čo sa pri zomieraní blízkeho psychicky pripraviť, či je lepšia pravda alebo milosrdná lož, čo zomierajúci od nás najviac potrebujú a čo v posledných chvíľach najviac ľutujú. Rozoberieme i to, či je vhodné, aby boli prítomné aj deti, prečo záleží aj na drobných láskavostiach, a že zomieranie nemusí byť len o smútku, počúvajte s nami podcast Do hĺbky o zomieraní, s hostkou sa rozpráva Martina Smatanová.

Connaissez-vous notre site ? www.lenouvelespritpublic.fr Une émission de Philippe Meyer, enregistrée au studio l'Arrière-boutique le Avec cette semaine : Nicolas Baverez, essayiste et avocat. Akram Belkaïd, journaliste au Monde diplomatique. Michel Eltchaninoff, rédacteur en chef du mensuel Philosophie Magazine. Lucile Schmid, vice-présidente de La Fabrique écologique et membre du comité de rédaction de la revue Esprit. L'ARGENTINE ENTRE DEUX POPULISMES En Argentine, alors que tous les sondages donnaient le libertarien Javier Milei vainqueur il a obtenu 30, 2% des voix au premier tour de la présidentielle contre 36,3% à son rival, Sergio Massa, ministre de l'Économie et candidat de la coalition péroniste de gauche sortante Unión por la patria. Alors que voter est obligatoire en Argentine, le scrutin a été marqué par une abstention record : 74 % de participation, en recul de 9 points par rapport à 2019. Pour le deuxième tour, le 19 novembre, les deux hommes se disputeront notamment les voix de la droite traditionnelle, éliminée avec Patricia Bullrich et ses 23,8 %,. L'actuel ministre de l'Économie a pourtant été incapable de juguler une inflation de 140 %, dans un pays où 40 % de la population vit en dessous du seuil de pauvreté, où le dollar atteint 1.000 pesos au marché noir et où le PIB perd 3,3 % par an. Pour effectuer sa « remontada » par rapport aux élections primaires d'août qui le donnait deuxième, ( il est passé de 5,3 millions à 9,6 millions de voix), Sergio Massa a annoncé une série de mesures destinées à protéger le pouvoir d'achat des électeurs. Il a mis en place un remboursement de la TVA sur les produits de première nécessité pour les salaires inférieurs à 700.000 pesos par mois (soit six fois le salaire minimum). Il a supprimé l'impôt sur le revenu pour l'immense majorité des travailleurs. Il veut « reconstruire la patrie » grâce à un large programme pour faciliter l'accès à la terre et au logement. Il veut renforcer les entreprises publiques, prône une politique d'adaptation volontariste au réchauffement climatique, et promet une « révolution éducative » dont le contenu reste vague. Sergio Massa se fixe quatre objectifs macroéconomiques : l'ordre fiscal, l'augmentation de l'excédent de la balance commerciale, qui devrait permettre de renflouer la Banque centrale, le développement dans l'inclusion sociale. Enfin, il veut rembourser au plus vite la dette que le pays a contractée auprès du F. M.I. Javier Milei, quant à lui, est un polémiste surgi en 2021 des plateaux TV sur la scène politique, souvent comparé à Donald Trump. Il a depuis suivi un fil rouge « dégagiste » contre la « caste parasite », visant les péronistes (centre-gauche) et les libéraux qui alternent au pouvoir depuis vingt ans. Anti-étatiste, son « plan tronçonneuse » vise à diminuer les dépenses publiques en supprimant plusieurs ministères (Éducation, Santé, Travaux publics et Développement social, Femmes), à libéraliser le port d'armes pour les civils et le commerce d'organes Il entend remplacer la monnaie nationale par le dollar, comme l'ont déjà fait le Panama ou l'Équateur. Mais dans un texte publié début septembre, 170 économistes qualifiaient cette dollarisation de « mirage », en raison du manque de dollars en circulation dans le pays et dans les coffres de la banque centrale. Il est opposé à l'avortement, doute de l'origine humaine du changement climatique, considère l'homosexualité comme un handicap et célèbre Viktor Orbán, Giorgia Meloni et Marine Le Pen. Lundi matin à l'ouverture des marchés, le risque pays, tel que mesuré par JP Morgan, a augmenté de plus de 10 %. *** L'EUROPE ET LA SÉCURITÉ Deux citoyens suédois ont été tués et un autre grièvement blessé à Bruxelles, le 16 octobre, par un homme qui s'est présenté ensuite, dans une vidéo diffusée sur les réseaux sociaux, comme un membre de l'organisation Etat Islamique. L'auteur des faits, Abdesalem Lassoued, un Tunisien de 45 ans sans papiers, a été tué par la police. Le royaume, qui a connu deux attentats meurtriers faisant trente-cinq morts en 2016, compterait aujourd'hui quelque 600 « fichés S » dont la surveillance serait difficilement assurée. L'auteur de l'attentat ne figurait toutefois pas sur les listes de l'Office central d'analyse de la menace, a assuré le ministre de la Justice qui a démissionné. La Sûreté de l'Etat – le service de renseignement intérieur – a appelé récemment à un renforcement de ses moyens dans la lutte contre le terrorisme. Après l'assassinat dans un lycée à Arras du professeur Dominique Bernard et le meurtre des deux touristes suédois à Bruxelles, des aéroports ont été évacués en catastrophe en France, des frontières intérieures se sont fermées... L'Europe fait face à un risque terroriste bien plus important depuis l'attaque du Hamas contre Israël le 7 octobre dernier. Le 19 octobre, à Luxembourg, les ministres de l'Intérieur de l'Union européenne ont discuté de l'importation du conflit israélo-palestinien et de leurs corollaires, qu'il s'agisse d'antisémitisme ou d'islamophobie. Plusieurs ministres ont appelé à des politiques migratoires plus strictes consistant à mieux filtrer les entrées dans l'Union européenne et à pouvoir renvoyer plus rapidement les demandeurs d'asile qui présentent un risque pour la sécurité. Gérald Darmanin a dénoncé « un peu de naïveté dans les institutions de certains pays ou de l'Union européenne » face à ce qu'il appelle le « djihadisme d'atmosphère ». L'UE dispose désormais d'outils bien plus coercitifs que lorsque la France et la Belgique avaient été frappées en 2015 et en 2016. D'abord le règlement de l'UE adopté en 2021 et mis en œuvre depuis juin 2022 qui oblige les plateformes à supprimer en une heure les contenus terroristes, sur injonction des autorités compétentes des États membres. Mais également, le Digital Service Act, cette loi récente portée par le commissaire français Thierry Breton et qui vise à la modération des contenus diffusés sur internet. La guerre entre le Hamas et Israël, la polarisation croissante observée dans nombre d'États membres et le risque terroriste, conjugués aux importantes arrivées irrégulières dans l'UE, font monter la pression autour du pacte migration et asile, cet ensemble de textes présentés en septembre 2020 et toujours en discussion. Réunis en conseil à Bruxelles, jeudi et vendredi, les Vingt-Sept ont fait le point sur la sécurisation des frontières extérieures de l'UE. Certains États membres ont d'ores et déjà choisi de ne pas attendre davantage. Comme l'Autriche, l'Italie a décidé de réintroduire des contrôles à la frontière avec la Slovénie. Les gouvernements européens craignent une poussée des tensions communautaires à mesure qu'augmentera le nombre de victimes civiles dans la guerre d'Israël contre le Hamas. Dans plusieurs pays, dont la France, les actes antisémites, et, dans une moindre mesure, islamophobes, ont augmenté.Chaque semaine, Philippe Meyer anime une conversation d'analyse politique, argumentée et courtoise, sur des thèmes nationaux et internationaux liés à l'actualité. Pour en savoir plus : www.lenouvelespritpublic.fr

Uplynulo 105 let od založení společného státu Čechů a Slováků. My se naopak zaměříme na jeho rozpad. Anebo ne. Co kdyby se Československo začátkem roku 1993 nerozdělilo?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem veřejně činných lidí po mnichovské tragédii z 30. září 1938 bylo podpořit morálku obyvatelstva v okleštěném státě, který se postupně přejmenoval na Česko-slovenskou republiku. Začala nedlouhá éra skomírání společného státu Čechů a Slováků.

Nadpriemerne teplá jeseň posunula nástup chrípkovej sezóny, avšak so zmenou počasia pacientov s prechladnutím, chrípkou a ďalšími respiračnými ochoreniami pribúda. Zároveň sa rozbehla aj ďalšia vlna covidu, ktorý si svojimi príznakmi aktuálne dominantného kmeňa môžeme veľmi ľahko zameniť práve s chrípkou. Rozdiel u nich vysvetľuje v podcaste denníka Pravda imunológ Miloš Jeseňák.  Dvojročné obdobie pandémie koronavírusu ovplyvnilo, okrem iného, aj to, ako vyzerá sezóna respiračných chorôb tento rok. Lekári totiž zaznamenávajú zvýšený výskyt aj iných chorôb ako je chrípka. Reč je o pneumokokovej infekcii, či čiernom kašli. K nárastu respiračných chorôb prispieva aj nízka zaočkovanosť Slovákov voči chrípke a podobným ochoreniam. Okrem celoročného posilňovania imunity tak pneumológ Štefan Laššán jednoznačne odporúča aj sezónnu vakcináciu. Viac v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Futbal sa vďaka dátovej analýze a pokročilým softvérom, ktoré vo veľkom využívajú aj popredné kluby a ich tréneri, stal merateľnou veličinou. Pozerať sa na trávnik prostredníctvom čísiel baví aj konzultanta dátovej spoločnosti StatsBomb Mareka Kabáta (33). ,,Slováci niekedy majú nerealistické očakávania," vraví v relácii TV Pravda - Fair Play.

Expert na informačnú bezpečnosť a dezinformácie Tomáš Kriššák vysvetľuje, prečo sú Slováci veľmi náchylní veriť konšpiračným teóriám, ako sa Slovensku darí vysporiadať s touto hrozbou, ako dezinformačné naratívy ovplyvňujú slovenskú demokraciu a voľby alebo ako vníma možný prínos nového Aktu o digitálnych službách, ktorý čoskoro vstúpi do platnosti. S Kriššákom sa rozprávala Miroslava Pisklová z SFPA. Podcastovú sériu „Bezpečnostný kompas“ pripravuje Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku a je realizovaná s finančnou podporou Ministerstva obrany Slovenskej republiky v rámci dotačného programu. Za obsah podcastu je výlučne zodpovedné Výskumné centrum Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku.