Podcasts about mohli

Fico musel dočasne kapitulovať. Mohli by sme byť neutrálnym štátom, hovorí predseda vlády. Izrael nás vraj v najbližších dňoch prekvapí.

Jadrový fyzik Martin Venhart sa stal v júni novým predsedom Slovenskej akadémie vied. Do úradu nastupuje v čase, keď veda čelí narastajúcemu tlaku dezinformácií a konšpiračných teórií. Napriek tomu si myslí, že za 15 rokov od jeho návratu na Slovensko sa veľa vecí zmenilo k lepšiemu. "Keď som nastúpil na SAV, tak som nemal ani normálnu stoličku. V kancelárii bola iba taká polorozpadnutá z päťdesiatych rokov. A tak som na ďalšie Vianoce dostal od manželky stoličku, na ktorej sedím dodnes," spomína na časy, keď Agentúra na podporu vedy a výskumu (APVV) nevypisovala výzvy a letenku do CERN-u musel platiť zo svojich.

Českom otriasa škandál, v ktorom ministerstvo spravodlivosti prijalo miliardu českých korún v bitcoinoch od obchodníka s drogami na DarkNete. Šéf rezortu obhajoval dar s tým, že ide o ultralegálne peniaze. Zvláštnu kauzu odkrýva investigatívna novinárka českého Deníka N Zdislava Pokorná v rozhovore so Soňou Weissovou.

Hostia: Ján Blcháč (poslanec a predseda Výboru pre financie a rozpočet NR SR za Hlas-SD) a Jozef Hajko (poslanec a podpredseda Výboru pre hospodárske záležitosti NR SR za KDH). | Návrh na oslobodenie živnostníkov a malých firiem od transakčnej dane podporilo v Národnej rade takmer celé poslanecké plénum. Čo prakticky jednohlasné hlasovanie vypovedá o transakčnej dani? Mohli byť od dane malé firmy oslobodené od začiatku? Malo by druhé čítanie prebehnúť na mimoriadnej schôdzi už v júli – je to potrebné? Bude snaha v druhom čítaní návrh doplniť o ďalšie zmeny? Záplatou úpravy dane by malo byť rušenie dní pracovného pokoja – podporí opozícia aj takéto riešenie? Mal by byť okrem svetského sviatku zrušený pracovný pokoj aj počas cirkevného sviatku? Aký má koalícia priestor na šetrenie v iných oblastiach? | Malí podnikatelia uniknú transakčnej dani. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

(0:00) ČO SME HRALI ZA POSLEDNÝ TÝŽDEŇ(12:20) ČO OČAKÁVAME OD SUMMER GAME FEST 2025?(27:50) EA ZATVORILO ĎALŠIE ŠTÚDIO(32:03) WINDOWS 11 DOSTAL V TESTE HANDHELDOV NAKLADAČKU(49:08) CENA HIER

Knihu Babička od Boženy Němcové původně vydavatel čtenářům nabídl v podobě čtyř šedesátistránkových sešitů, ve kterých spisovatelka nabídla popis svého dospívání. A první sešit si lidé mohli koupit 15. května 1855, tedy před 170 lety.

Za rastom podpory hnutia Slovensko vidí exminister zdravotníctva a poslanec Marek Krajčí veľkú pracovitosť Igora Matoviča, ktorý to "odmaká", využíva každú príležitosť na miestach, kde sa niečo deje a ľudia potom podľa neho vidia, ako mu na krajine záleží.

Těstoviny, konzervy, trvanlivé mléko, ale i pleny nebo prací prášky nakupovali v sobotu lidé v jarní Sbírce potravin. Ta pomáhá rodinám v nouzi, osamělým seniorům a lidem bez domova.

Mohli bychom se tu rozepsat o Viktorovi Koženém, Filipovi Turkovi, zážitcích z Berlína, daních na Slovensku nebo budoucnosti Generace Z. Ale neuděláme to. Dost bylo keců. Zakládáme politickou stranu Středo/věk a sbíráme zatím 1 000 hlasů na registraci. Těch zbylých 90 tisíc hlasů (držíme se při zemi) už nějak pak dáme. Naše základní východiska: Středová orientace, důraz na rozumné kompromisy a odmítnutí extrémů. Liberální hodnoty jako je svoboda jednotlivce, ochrana práv menšin a otevřenost Evropě. Srozumitelný jazyk, řešení konkrétních problémů běžných lidí, jednoduchá komunikace a hlavně, přímá komunikace. Nabízíme řešení, která jsou reálná, nikoli jen líbivá.

„A hneď pristúpil k Ježišovi a povedal: Buď pozdravený, Majstre! A pobozkal Ho.“ (Mt 26:49) Prečo bolo pre Judáša Iškariotského obzvlášť podlé zradiť Ježiša bozkom? Vo vtedajšej jeruzalemskej kultúre existovalo mnoho spôsobov, ako mohol človek niekoho pozdraviť. Mohli pobozkať nohy druhej osoby, čo robili ľudia, ktorí boli porazení vo vojne, ktorí boli otrokmi, alebo ktorí […] Greg Laurie

Je to plzeňský unikát, ale rozhodně ne ke chlubení. Hlavní vlakové a autobusové nádraží od sebe dělí víc než dva kilometry. V budoucnu by se to ale mohlo změnit a zároveň s tím by mohl vzniknout nový parkovací dům.

Jak dnešní architekty inspiruje Jan Kotěra? - Jak se převáží vzorky dárců kostní dřeně? Moderuje Lukáš Matoška.

Americká krása #54 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a zvláštním hostem Andreou Procházkovou o útocích prezidenta na soudní moc. Moderuje Štěpán Sedláček.

Po loňské nepovedené digitalizaci začínají úřady používat nové propojení systému, které by mohlo stavební řízení urychlit. Ne všude ale funguje.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Nesprávny vzťah k spánku prúdi z nepochopenia jeho dôležitosti, hovorí neurogenetik Tomáš Eichler. V tejto epizóde sa dozviete:aký má spánok vplyv na naše rozhodnutia a kritické myslenieči je možné počas spánku generovať nápadyaký vplyv má náš životný štýl na spánokje možné zmeniť chronotyp nočnej sovy a mnoho ďalšieho.

Patrí medzi najobľúbenejšie aj najobsadzovanejšie české herečky. Veronika Žilková nedávno predstavila aj projekt, ktorý ju prilákal do Bratislavy. Zahrala si v jednej z epizód nového jojkárskeho projektu Lásky v Istanbule, no pri našom rozhovore sme zďaleka nezostali iba pri práci. Žilková rada diskutuje o rozličných témach, vracia sa k vlastnému životu, sumarizuje, čo sa počas neho naučila. Jednou z vecí podľa nej bolo, že by v rodinách posilnila úlohu muža a otca. "Na toto som prišla až po troch nevydarených manželstvách," vyhlásila hrdinka stoviek filmov a seriálov, medzi ktorými dominuje napríklad klasika My všichni školou povinní, ale aj oceňované Zabudnuté svetlo či naposledy Svetielka. Už vážnejšie potom doplnila, že deti a všetky povinnosti okolo nich boli pre ňu vždy na prvom mieste, po nich nasledovala práca, no na mužov veľa času nezostalo. "Nevedela som, že sa to má," konštatovala pri otázke, prečo vlastne nedokázala preniesť viac pozornosti, ale aj povinností na svojich partnerov. "Ja som možno venovala na šesťdesiat percent času deťom, štyridsať práci a pre toho partnera nezostalo nič. Nevedela som naňho delegovať práce a aj preto vlastne mám za sebou tri neúspešné manželstva, čo nie je bohvieaká vizitka. Nemám z toho radosť," uviedla pragmaticky, no stále s energickou náladou Žilková. To bude určite aj jej najväčšie tajomstvo. Napriek tomu, že nie všetko v jej živote vyšlo podľa predstáv, život miluje. Herečka Veronika Žilková nám prezradila aj to, ako dospela do stavu vyrovnanosti a spokojnosti či pocitu osobnej slobody. Hovorili sme o jej deťoch, ako ich vychovala a či si myslí, že je dôležité, že musí byť spokojná ona ako matka. Žilková tiež v relácii prezradila, v ktorom momente svojho života si možno až príliš "uverila" a aký kolega ju z jej stavu veľmi ľahko vyviedol. A tiež sa dozviete, čo by dnes 64-ročná Veronika odkázala svojmu mladšiemu ja. Viac v podcaste.

Mohli by sme to volať rokom Mesiaca, presnejšie, rokom mesačných súkromníkov. No zdá sa, že s našou prirodzenou družicou to až také jednoduché nebude, ďalšia misia mala totiž po pristátí na Mesiaci problémy. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na Mesiac, dozvieme sa niečo o uviaznutom ľadovci a objavom týždňa budú prastaré nástroje z kostí. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vzhledem k tomu, že planeta i v roce 2025 stále hoří (čím dál víc), zavřeli jsme se tentokrát do studia s Nikolou Jelínek, odbornicí na toxické látky v životním prostředí, a debatovali o možnostech udržitelného života. Nikola pracuje v neziskové organizaci Arnika a má v oboru bohaté zkušenosti, takže nám objasňuje toxicitu plastů, problémy spojené s tvorbou odpadu, ale třeba i to, že udržitelnost =/= ekologie (i když jde o spojené nádoby). Taky nám řekne, z čeho má depresi (kromě těch odpadů). Jak dnes říká mládež: Relatable.Kromě toho má Nikola také vlastní podcast Rozvedené a přesto hot, který tvoří s Lenkou Zbořilovou a najdete v něm takové bangery jako Tier list hub, díl o zbytečných vynálezech nebo estetické recenze různých vlajek. Doporučujeme poslechnout a podpořit, je to zábava i poučení - koncept to, který vám jistě není neznámý!Na herohero.co/starnoucimilenialove se pak pobavíme o tom, jestli je Michal udržitelný, případně jak moc. Z předchozích dílů o tělocviku a sportu víme, že se neudrží na hrazdě XDDD, ale co v běžném životě? Jak moc problematické je nechávat se obsluhovat Rohlíkem a Alzaboxy? Co soukromá automobilová doprava, jak moc velký je to průser v širším měřítku? A co komunismus? Mohli bychom už konečně vidět nějaký ten komunismus?!?Závěrem poradíme nějaké life hacky týkající se kupování nábytku, oblečení, ale i kosmetiky nebo třeba zubních kartáčků. Ej!

Zničené a rozpadnuté cesty by mohli dostať druhú šancu. Zdá sa totiž, že výtlky na cestách by mohli vyriešiť biomasa a umelá inteligencia. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme, ako by sme si mohli poradiť s výtlkmi na cestách, vydáme sa za najstaršou bazilikou v Londýne a zistíme, čo s rádioaktívnym odpadom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Michal Handzuš patrí medzi najvýznamnejšie postavy slovenského hokeja. Počas bohatej kariéry odohral vyše 1 000 zápasov v zámorskej NHL, získal Stanleyho pohár s Chicagom a bol pri najväčších úspechoch reprezentácie. V podcaste Góly z bufetu si zaspomínal na svoju bohatú kariéru.Bývalý slovenský reprezentant vypichol hokejové momenty, ktoré ho najviac formovali, no debata sa dotkla aj mnohých aktuálnych tém v slovenskom hokeji. Dozviete sa viac o jeho pohľade na mládežnícky hokej, trénerov či budúcich šampiónov. Nechýbali ani zaujímavé príhody z NHL a reprezentácie, ktoré ukazujú, aké dôležité sú vytrvalosť a správne načasovanie v hokejovej kariére.Slovenský hokej podľa neho napreduje, no stále zaostáva za najlepšími krajinami. V súčasnosti sa venuje mládežníckemu hokeju v Banskej Bystrici a sleduje vývoj talentov. „Deti nesmú byť ‚prehokejované', musia mať aj iné športy. Ak nemáte základ, ťažko postavíte strechu,” povedal okrem mnohého iného Michal Handzuš v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk.

Neztrácejte čas sledováním seriálů a filmů, vzkazuje mladým lidem Tomáš Szaszi, šéf výzkumu a vývoje v brněnském Honeywellu. Nadnárodní obr si vychovává technologické talenty. Česko by si podle Szasziho mělo vybrat směr a tím se ubírat. Mělo by také ustoupit od přílišné teorie k praxi. Mohli bychom být např. experty na kvantové technologie.V podcastu veterán z Honeywellu popisuje, jak se firma angažuje v oblasti motivace mladých lidí ke studiu technických a přírodovědných oborů (STEM, tj. Science, Technology, Engineering, Mathematics ). Právě díky nim může být Česko konkurenceschopné.Kapitoly

Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom Roky rokúce pátrame po spôsoboch, ako žiť dlhšie, lepšie a ako opravovať poškodené kúsky našich tiel. Teraz, napríklad, vedci hľadajú spôsob, ako zregenerovať poškodené nervy... a odpoveďou by mohli byť gardénie. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na istú chemikáliu v gardéniach, dozvieme sa o alternatívnej hypotéze o zrode galaxií, a zistíme, ako by sa dal vytvárať kyslík priamo na Mesiaci. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.

Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.

Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ak by z našej planéty zmizol človek, aký druh by mohol vybudovať ďalšiu civilizáciu? Aj takúto otázku si položili vedci a... nuž, odpoveď vás možno prekvapí. Myslia si totiž, že by to mohli byť chobotnice. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za dôvodmi, prečo by chobotnice mohli nahradiť ľudí, a keďže nám začína nový rok aj so všetkými tými predsavzatiami, pozrieme sa, ako byť šťastným, ale podľa vedy. Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Antigenní testy by mohly fungovat elektronicky. Brněnští vědci totiž začali vyvíjet zařízení, které bude umět přečíst výsledky testu a nahrát je do aplikace. Ta by je pak mohla poslat rovnou do lékařských ordinací. Výzkumníci a výzkumnice přístroj vyvíjí primárně na chlamydie, ale později ho chtějí rozšířit na další, nejen pohlavní choroby. Výzkum je teprve v samém začátku, ale my jsme si ho už vyzkoušeli.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly Matěje Samce, dramaturga, dramatika a uměleckého šéfa divadla v Meetfactory.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly Matěje Samce, dramaturga, dramatika a uměleckého šéfa divadla v Meetfactory.

Ružomberská vojenská nemocnica je podľa hodnotenie INEKO už piatykrát najlepšou nemocnicou roka. Spomedzi malých nemocníc je najlepšia nemocnica Košice – Šaca. Už po šiestykrát. Čo to znamená, že je nemocnica v hodnotení najlepšia, čo ju takou robí? Lepšia starostlivosť o pacientov, lepšie výkony lekárov? Aké sú kritériá? A aký je vôbeccelkový stav našich nemocníc a spokojnosť pacientov s nimi?Do výpovedí lekárov ostávajú už len týždne a nový minister zdravotníctva s nimi stále nemá dohodu, môže to skončiť aj vyhlásením núdzového stavu? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom Inštitútu pre ekonomické a sociálne reformy INEKO Dušanom Zacharom.

Parlamentom v utorok prešiel štátny rozpočet. Zahlasovalo zaň všetkých 79 poslancov koalície, čím sa potvrdili slová premiéra Roberta Fica, ktorý po pondelkovej koaličnej rade tvrdil, že zákon roka parlamentom prejde a koalícia nebude robiť žiadne obštrukcie. Necelé tri týždne pred Vianocami tak už nemáme schválenú len veľkú konsolidáciu, ale aj rozpočet, ktorý bol na ňu tentokrát priamo naviazaný. Hlavne, ak sa pozrieme na jeho príjmovú stránku. A práve to, že sa štát až z osemdesiatich percent snaží šetriť práve cez príjmy (hlavne cez nové dane), vidí ako problém aj predseda Národného kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. „Na konsolidáciu sa skladáme všetci prostredníctvom daní a odvodov, to sa však nedá robiť donekonečna,“ hovorí Andrassy s tým, že bežnej trojčlennej rodine takto štát vezme z rozpočtu približne 500 eur. Naopak, na výdavkoch štát nešetrí takmer vôbec. Len trináste dôchodky napríklad Sociálnu poisťovňu vyjdú na stovky miliónov eur, čo jej záväzky navyšuje na 12 miliárd ročne. Štát ju tak musí dotovať rovnakou sumou, akú cez konsolidáciu vyberie od ľudí - 2,7 miliardy eur. Problémom je však aj zdravotníctvo, do ktorého zo štátnej kasy aj budúci rok poputuje desať miliárd eur. Podľa Andrassyho ide o nesystémové riešenie, ktoré vychádza zo zle nastaveného poistného systému. „Viac ako osemdesiat percent príjmov najväčších štátnych nemocníc zo zdravotného poistenia je použitých na mzdy. Neostanú žiadne peniaze na prevádzku, či služby,“ vyratúva. Ako vyriešiť tento problém, čo sú ďalšie zbytočne nákladné položky na výdavkovej strane rozpočtu a môže sa vláda reálne spoliehať na to, že sa nám bude dariť len vďaka tomu, že preinvestujeme miliardy eur z eurofondov? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. _ 00:00 Úvod. 02:40 Pozitíva a negatíva štátneho rozpočtu. 08:49 Hodnotenie konsolidácie. 12:57 Problémy s daňami na východnej hranici. 15:18 Transakčná daň a jej výber. 19:09 Ako sa obyčajných ľudí dotkne konsolidácia. 20:24 Kde štát najviac míňa. 23:24 Bude na budúce dôchodky? 27:49 Odchody do predčasných dôchodkov. 33:20 Dlhy zdravotníctva. 41:59 Má štát na plošnú energopomoc? 45:11 Vyčerpáme miliardy z eurofondov? 52:11 Ako sa vyhnúť katastrofe v novembri 2025. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mohli by je brzy nasadit i v první čistírně odpadních vod, Jak by to fungovalo? - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ocenil za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole vysokoškolské pedagogy. - Emise skleníkových plynů z fosilních paliv budou i letos vyšší než ty loňské a lidstvu se rychle rozplývá tzv. uhlíkový rozpočet, který ještě podle vědců může vyčerpat, a přitom se vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Co přesně nová data říkají?

Slovenskí futbalisti v kľúčovom zápase o priamy postup do B-divízie Ligy národov prehrali vo Švédsku 1:2 a o postup zabojujú v baráži. „Mohli sme dosiahnuť viac, ale zároveň je to aj reálny obraz o slovenskej reprezentácii,“ vraví v podcaste ŠPORT.sk Okom odborníka futbalový expert a bývalý prezident Únie futbalových trénerov Slovenska Ladislav Borbély.Čo sa dozviete v rozhovore?V čom nesúhlasí s Calzonovým hodnotením po Švédsku?Ktorý ofenzívny hráč bol „úplne stratený“?Mal by Calzona posadiť Škriniara?Potrebuje odísť z PSG a hodí sa do Juventusu?Zaslúži si Gyömbér viac rešpektu?Premrháva Bénes príležitosť, na ktorú dlho čakal?Čo musí Calzona zmeniť do kvalifikácie na MS 2026?

Do hlavního hlasovacího dne amerických prezidentských a kongresových voleb zbývají už jen dny. V úterý 5. listopadu se začnou hlasy sčítat a předpokládá se, že výsledek bude velmi těsný. Společnost Spojených států je totiž vnitřně silně rozpolcená. Názorové rozdíly jsou i uvnitř rodin. Příbuzní spolu raději o politice vůbec nemluví, aby diskuse nepřerostla v hádku. Příběhy dvou sourozeneckých dvojic tvoří závěrečný díl seriálu k americkým volbám.

V úterý 5. listopadu si Američané zvolí nového prezidenta, který ve funkci nahradí Joea Bidena. Jedním z témat předvolebních diskusí a mítinků byla otázka dostupnosti interrupcí. Po předloňském zrušení precedentu starého přes padesát let, který právo na umělé přerušení těhotenství garantoval, zavedla polovina z padesáti států velmi restriktivní pravidla interrupcí. Některé je dokonce zcela zakázaly.

Počúvate Korupčný newsfilter Denníka N. Korupčný newsfilter pripravuje Monika Tódová a vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii a právneho štátu. Vychádza každý pondelok. Korupčný newsfilter môžete čítať a počúvať odomknutý vďaka tomu, že ho podporila ambasáda Spojených štátov amerických v rámci grantu Podpora transparentnosti a ochrana právneho štátu.

Vládní koalice se snaží Sněmovnou protlačit důchodovou reformu, platit by mohla už od ledna příštího roku. Všechny zajímá zvýšení věku odchodu do důchodu, novinek by mělo být víc, a to pro už dnes pracující seniory. Měli by totiž být osvobození od placení sociálního pojištění. Při hrubé mzdě nebo platu 20 tisíc měsíčně by dostali asi o 1,3 tisíc korun navíc.

Izraeli se nejspíš nikdy nepodaří zcela porazit teroristické organizace jako libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamás. „Mám-li být upřímný, myslím si, že ne. Mohli bychom vidět, jak je teď módní říkat, nevítězství,“ odhaduje v Osobnosti Plus plukovník Libor Kutěj, bývalý zpravodajec na Blízkém východě a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně.

Jeden brněnský startup se tomu rozhodl jít naproti. S čím přišel? - Jak se pomocí virtuální reality zbavit různých druhů fóbií? Na jakém základě funguje technologie BraveMind? - A mluvit budeme i o nové artroskopické operační technice kloubů?