Podcasts about osud

Epos o protitureckých vojnách v Uhorsku, Sedmohradsku, Chorvátsku a Stredomorí v druhej polovici 17. storočia. Kapitán Kornélius Báthory, šermiar, rytier a básnik, už mnohokrát preukázal svoje vojenské kvality. Ako človek však zlyhal, keď po smrti manželky zanevrel na svojho syna a radšej dal prednosť vojenskej kariére. Dnes, keď má Michal Báthory 12 rokov, Kornel chce všetko napraviť a byť mu opäť otcom. Osud však chce, aby úprimnosť svojho pokánia dokázal veľkými obeťami a podstúpil neslýchané útrapy. Michal je totiž zajatý lúpežnými martalovcami a kým sa jeho otec vystrábi z ťažkých zranení, stopy po chlapcovi pohltí Osmanská ríša. Skončil v otroctve alebo v niektorom z janičiarskych výcvikových táborov? Je len jediný človek, ktorý vie, kam presne Michala odvliekli. A ten sa práve pripojil k tureckej invázii do Sedmohradska. Kornel sa vydáva na cestu k transylvánskej pevnosti Varadín, proti ktorej už tiahne obrovská presila Turkov… Juraj Červenák (1974), autor sci-fi a fantasy literatúry, je nositeľom viacerých cien (napr. Za najlepšiu fantasy, Za najlepšiu poviedku roka, súťaž Raketa). Preslávil sa knihami o Conanovi, černokňažníkovi Roganovi a bohatierovi Iľjovi Muromcovi. Všetky jeho knihy z rôznych dôvodov vyšli v češtine. Číta: Boris Farkaš

Vrtná souprava momentálně pracuje v místě, kde by v budoucnu měl stát terminál vysokorychlostní trati, a to přibližně devět metrů nad terénem na mostě nedaleko Jihlavy.

142. EPIZÓDA / V ôsmom storočí pred Kristom Homér pravdepodobne spísal dva eposy. Ten prvý, Iliada, má viac ako pätnásťtisíc riadkov a rozpráva o desiatom roku Trójskej vojny. Do zákulisných intríg aj priamo do bitiek zasahujú i antickí bohovia. Achilles, hlavný hrdina príbehu, je ovládaný hnevom, pýchou, túžbou po večnej sláve. Ako Gréci vnímajú možnosť človeka rozhodnúť sa napriek osudu, napriek vôli bohov a v nepriaznivých časoch vojny? O tom, ako Iliada nadlho definovala aj naše premýšľanie o slobode sa rozprávajú fyzik a filozof vedy Jaro a neurovedec Peter.----more---- V diskusii sme spomenuli, alebo odporúčame: knihu Larryho Siedentopa Inventing the individual o počiatkoch západného liberalizmu knihu Bernarda Williamsa Shame & necessity (Hanba a nutnosť) zdramatizovaný epos Iliada Pozývame Vás:

Ministri ustáli odvolávanie v pléne. Medzi nimi aj šéf rezortu zdravotníctva. Kamila Šaška odvolávala opozícia najmä v kontexte tendra na záchranky. Medzičasom sa už téma posunula a minister prišiel s návrhom ako situáciu riešiť. Záchranky sa presunú pod urgenty. O tejto téme sme si povedali viac s poslancami národnej rady, za koalíciu je tu z Hlasu, Zdenko Svoboda a za opozíciu Peter Stachura z KDH.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to takové zadostiučinění. Hřejivý pocit, že člověk dělá tu práci asi nějak dobře,“ říká herečka Barbora Váchová o své první velké filmové příležitosti ve dvoudílném filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Mluví o roli ženy vláčené dějinami - od nástupu nacismu po odsun Němců, ale i vlastním osudem. A taky o tom, proč v ní nechtěla vidět jen „trpitelku“, ale člověka, s nímž se mohou ztotožnit i dnešní ženy. „Mám pocit, že všechny ženy jsou tak trochu Gerta. Je to příběh obyčejné holky,“ popisuje herečka, jak se její postava snaží svým způsobem životem proplout a jen přežít. Silné ženské téma, mateřství i každodenní boj o přežití podle ní nejsou jen historií, ale něčím, co se v různých podobách odehrává i dnes kolem nás. Za příklad dává třeba to, co zažívaly a zažívají ženy na Ruskem napadené Ukrajině. Vedle vděčnosti z nové role Váchová ale popisuje i nejistotu, která podle ní patří téměř každodenně k herectví. „Je to, jako kdybychom pořád chodili na pohovory do nové práce,“ říká o castinzích a popisuje, jak je její profese někdy křehká. Herečka otevřeně mluví také o psychickém zdraví a vlastní zkušenosti s léčbou. Přiznává, že říct si o pomoc nebylo jednoduché, ale zpětně to považuje za zásadní rozhodnutí. „Bylo to to nejlepší, co jsem mohla pro sebe udělat. Říct: potřebuju pomoc,“ říká a vzpomíná, že vlastně dlouho přemýšlela nad tím, jestli o tomhle tématu veřejně mluvit. Zároveň upozorňuje na tlak současné doby i citlivost své generace, která podle ní není slabostí, ale důsledkem otevřenějšího vztahu k vlastním emocím. Rozhovor se dotýká i kolektivní viny, česko-německé historie, studia na DAMU nebo dětství na sídlišti, které v ní zanechalo pocit zvláštní blízkosti mezi lidmi. Proč je jednoduché soudit, i když nikdo z nás opravdu neví, jak by se ve vypjatých situacích zachoval? Jaké bylo studium herectví a jak náročná je dnes konkurence? A proč je důležité vyprávět příběh ženy, kterou zkoušel osud? Pusťte si celý rozhovor.

V dnešnej časti podcastu vám opäť prinášam skvelé čítanie, ktoré vám možno prinesie zase trochu iný pohľad na tému detstva, našich vzorcov a toho ako chápeme výchovu a jej následny na náš neskorší vývin. Knižka sa veľmi dobre číta a je plná zaujímavých kazuistík. Poďte si spolu so mnou vypočuť, čo všetko zaujímavé pre vás táto malá knižka ukrýva. S láskou Váš Dobrý Kouč ❤️

František Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.V mládí byl Rieger předákem českého liberalismu, který se ovšem od evropského liberalismu – nakonec i toho dnešního – hodně lišil. Čeští liberálové se příliš nezajímali o individuální svobody a zájmy člověka jako občana, ale kladli důraz na kulturní a správní požadavky. Čili byli hodně státoprávní. Sám Rieger nebyl nikdy radikální individualista, vždy nadřazoval kolektivní svobodu – tedy svobodu národa – individuálním svobodám. Čeští liberálové byli přesvědčeni, že volná soutěž nahrává silným, a těmi jsou Němci, kteří jsou ekonomicky silnější a jsou lépe uchyceni v rámci hierarchie establishmentu. Proto se také čeští liberálové nedokázali s těmi německými dohodnout.Ovšem k stáru se František Ladislav Rieger stával více a více konzervativcem. Nicméně, vzhledem k jeho dříve ne úplně liberálním postojům existuje poměrně silná kontinuita mezi jeho názory v mládí a ve stáří.Osud F.L. Riegra ukazuje, že pouze politická kariéra na posmrtnou slávu nestačíFrantišek Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.

Pod hrozbou, že Rovensko pod Troskami dopadne jako Lidice, vyšli v noci na 16. ledna 1943 z domku na plovárně v Rovensku dva výsadkáři skupiny Antimony a vzdali se gestapu. Za cenu vlastního života ochránili obyvatele města před represemi.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve funkci náměstkyně primátora měla Miroslava Ferancová na starosti dopravu. Je první primátorkou v historii města.

Nad knížkami Pepíka Formánka, mého blízkého kamaráda, si říkávám, že nikdy nevíme, co má pro nás osud připravené hned za nejbližším rohem. A pokud tomu jdeme vstříc, pak to stačí sepsat – a je z toho román. Podobné myšlenky se mi vracely i při čtení jeho zatím poslední knížky, a také při našem rozhovoru, který jsem naplánoval do předvánoční doby. Je to povídání o lásce, o přátelství – o životě.Rozhovor v plné délce více než 1 hodiny a bonusové video navíc k tomu najdete na http://herohero.co/petrhorky. Dostanete kompletní rozhovory ve více než dvojnásobných délkách a bez reklam. A k tomu bonusové materiály, slevy a jiné dárky pro předplatitele.Odkazy:Herohero Josefa Formánka - https://herohero.co/jubilantubmkytxvkfwhkKnihy Josefa Formánka - https://www.databazeknih.cz/vyhledavani/knihy?q=josef formánekhttp://herohero.co/petrhorky00:00 Desátá kniha - Zamilovaný p(r)outník.07:14 Temnota po rozpadu manželství.12:55 To nejpravdivější, co můžeš napsat.19:56 V každý okamžik se rozhodujeme.23:04 Spadnul jsem do lásky.28:55 Základní stavební kameny života.Zbytek rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:31:41 Táhnout volně jako pták.46:27 Trest za to, že jsem se nehorázně vytahoval.57:16 Ponaučení světu.Support the show

Ľudmila Mandžárová je legendou slovenského dabingového sveta. Jej hlas si milióny divákov spájajú s hviezdami ako Meryl Streep či Susan Sarandon. Narodila sa na Silvestra, v rodine režiséra, no jej cesta k herectvu nebola priamočiara – vážne uvažovala o štúdiu fyziky. Osud to však zariadil inak, rovnako ako v prípade jej životnej lásky. S manželom, režisérom Štefanom Mandžárom, tvorili nerozlučný pár v súkromí aj v práci. Ich vzťah nezačal ako blesk z jasného neba, ale vyklíčil z hlbokého priateľstva. Herečka sa v našom rozhovore dotkla najboľavejšej témy svojho života. Obaja manželia skončili v nemocnici s ťažkým priebehom covidu, no z boja sa vrátila len ona. Návrat do života jej uľahčila práca, hoci v seriáli Dunaj stvárnila postavu, ktorá jej bola ľudsky vzdialená. Ako tvrdá a nepríjemná matka jednej z postav v sebe hľadať polohy, ktoré sú jej cudzie. Aktuálne ju však diváci môžu znovu aj počuť. Nahovorila totiž jednu z postavičiek v očakávanom pokračovaní animáku Zootropolis. Premieta sa v kinách od štvrtka. S nostalgiou spomína na éru, keď bol v dabingu čas postavu si naštudovať a prežiť. Dnešná realita je podľa nej uponáhľaná a technokratická. „Je to všetko ako na bežiacom páse. Veľmi obdivujem mladých ľudí, ktorí do toho skočili. Oni len chytajú synchróny, hovoria a hovoria. Je mi ľúto, že nemajú šancu na vývoj citovejšej polohy,“ hodnotí súčasný stav priemyslu, do ktorého sa pomaly tlačí aj umelá inteligencia. V novej epizóde relácie Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa dozviete aj to, ako sa jej podarilo prežiť najťažšie mesiace po strate manžela vďaka technike „žitia v prítomnosti“, prečo si myslí, že sme ako spoločnosť prestali počúvať, a či by si trúfla dabovať Meryl Streep aj po anglicky. To aj mnoho ďalších tém sme s Ľudmilou Mandžárovou prebrali a vy si to môžete pozrieť alebo vypočuť v podobe podcastu.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

V příběhu Hany a Karla Prokešových hrál roli stejný úděl – oba dva ztratili rodiče ještě v náctiletém věku. Osud je svedl dohromady a jejich láska trvá už přes 60 let.

Text o paměti, vině, trestu i šanci na druhý život - to je Příběh na smrt a na život od novináře Wojciecha Tochmana. V literární reportáži se vrací k šokujícímu zločinu z devadesátých let, který otřásl celým Polskem. O knížce z nakladatelství Absynt přišla do podcastu Lit mluvit vedoucí programu Radia Wave a autorka podcastu Houpačky Michaela Sladká.

V září zkouší, v listopadu vyprodají sály a na konci roku předají šek s milionem. Muzikanti předvánoční benefice vybírají peníze pro rodinu Štěpánkových ze Svitavska.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po herectví nijak netoužil, chtěl být raději vzpěračem. Vědma mu vyčetla z dlaně, že se stane slavným umělcem. A její předpověď se naštěstí vyplnila. U filmu zužitkoval nejen svůj komediální talent, ale i vytrénovanou postavu budící respekt. Divákům utkvěl v paměti především z mnoha komedií jako vznětlivý svalovec, ale i jako Krakonoš v oblíbené sérii večerníčků anebo třeba Fantomas v TV seriálu Arabela. Zemřel 24. listopadu 2016.

Osud mu na tomto světě dopřál jen omezený čas, takže se nikdy nedozvěděl, jak velký objev vlastně učinil. Švýcarský psychiatr Hermann Rorschach zemřel před více než sto lety 2. dubna 1922. Dodnes je ale jeho test založený na interpretaci abstraktních obrazců nejrozšířenějším vyšetřením svého druhu. Jeho podivuhodný životní příběh se začal odvíjet 8. listopadu 1884 v Curychu. Už jako dítě totiž rád experimentoval s inkoustovými skvrnami…

Osud mu na tomto světě dopřál jen omezený čas, takže se nikdy nedozvěděl, jak velký objev vlastně učinil. Švýcarský psychiatr Hermann Rorschach zemřel před více než sto lety 2. dubna 1922. Dodnes je ale jeho test založený na interpretaci abstraktních obrazců nejrozšířenějším vyšetřením svého druhu. Jeho podivuhodný životní příběh se začal odvíjet 8. listopadu 1884 v Curychu. Už jako dítě totiž rád experimentoval s inkoustovými skvrnami…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne Nataša Gollová, většina lidí si vybaví veselou Evu, co tropí hlouposti. Osud ji ale neobdařil jenom úspěchy a slávou, ale i smutkem a osamělostí… Narodila se 27. února 1912 do rodiny úspěšného právníka a politika Františka Hodáče. Pozdější pseudonym si zvolila po dědečkovi, slavném historikovi Jaroslavu Gollovi. Jako většinu protektorátních filmových hvězd ji po skončení druhé světové války čekal několikaletý zákaz. Zemřela v domově důchodců 29. října 1988.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Maminka mě od malička nutila dělat muziku – hrál jsem už někdy v sedmi letech v hudebce na piano. Nějak extra mě to nebavilo, chuť dělat muziku jsem dostal později, až při studiích na gymnáziu. Tehdy jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat vážněji,“ vzpomíná skladatel, jazzový pianista a dirigent Milan Svoboda. S hotovou maturitou tak začal studovat konzervatoř.

Shodují se po dnešní hradní schůzce prezident a premiér na tom, jak přistupovat k válce na Blízkém východě? Jak silné slovo má prezident v zahraniční politice? Jak vychází Česko z nového celounijního srovnání míry příjmové chudoby? Proč žijí pod hranicí chudoby zejména samostatně žijící senioři a seniorky? A jak se vědcům po 90 letech podařilo nalézt rukopisy Osudů dobrého vojáka Švejka?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Blízkých setkání přišla laskavá máma tří dětí, pečující lékařka a taky autorka syrových detektivek z Příbramska, v nichž je cesta ke spravedlnosti dlážděná mrtvolami. Jak se vyrovnává se životem ve dvou světech? Co ji táhne k hrůzostrašným tématům? A proč je pro ni fantazie i formou terapie? „Ráda se šťourám v postavách, ale i sama v sobě. Osud, který připravuji svým hrdinům, mě nutí přemýšlet, jak bych se v podobné situaci chovala já,“ svěřuje se pro Krimi léto na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Blízkých setkání přišla laskavá máma tří dětí, pečující lékařka a taky autorka syrových detektivek z Příbramska, v nichž je cesta ke spravedlnosti dlážděná mrtvolami. Jak se vyrovnává se životem ve dvou světech? Co ji táhne k hrůzostrašným tématům? A proč je pro ni fantazie i formou terapie? „Ráda se šťourám v postavách, ale i sama v sobě. Osud, který připravuji svým hrdinům, mě nutí přemýšlet, jak bych se v podobné situaci chovala já,“ svěřuje se pro Krimi léto na Dvojce.

Výstava v prostějovském muzeu připomíná osudy tisíců obyvatel Jižního Tyrolska, kteří byli během první světové války evakuováni z oblasti fronty do zázemí Rakousko-Uherska. V roce 1915 byli přesunuti převážně ženy, děti a starší lidé – mnozí z nich našli útočiště právě na Prostějovsku.

„Mám ráda silné příběhy silných žen a pokaždé znovu a znovu prožívám osud Marty Kubišové. Zamýšlím, se nad tím, čím prošla a přitom nezapškla,“ přibližuje své pocity. „Když na konci představení zpívám ‚Já tu s tváří neměnnou, chci pevná v kolenou tu stát‘, uvědomuju si, že mladá žena, která ještě netuší, co ji čeká, zpívá svůj osud.“ Poslechněte si celý rozhovor anebo i remastrovaný záznam Koncertu pro Martu na portálu a v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle většiny volebních modelů by Piráti pětiprocentní laťku nastavenou pro vstup do Sněmovny překonali, ale jen těsně. V minulosti měli větší ambice, před čtyřmi lety se o jejich náčelníkovi dokonce hovořilo jako o eventuálním premiérovi. Letos tyto starosti nemají. Naopak se zdá, že sami přesně nevědí, jak se v poslaneckých lavicích zachránit.

Vo verejnom živote nám tu o kultúre hovoria ľudia, ktorí mentálne zostali na úrovni predškolákov. Prichádzajú "ľudia - Nikto." To hovorí kurátorka expozície, ktorá pobúrila samotnú ministerku kultúry Lucia Gregorová Stach. Podľa nej je namieste sa vážne obávať i o ďalší osud cenných umeleckých zbierok SNG.Prišli, uvideli a ukončili. I takouto parafrázou starorímskeho" Veni, vidi, vici" by sa dalo charakterizovať pôsobenie aktuálneho vedenia rezortu kultúry. Tentoraz si rozhorčenie (či neznalosť) ministerky kultúry odnáša expozícia súčasného umenia v Slovenskej národnej galérií.Expozície Model: Múzeum súčasného umenia sa stala ďalším terčom ministerky kultúry a kvôli nej premiér prelomil svoju dlhodobú nechuť - či nezáujem, a Slovenskú národnú galériu dokonca poctil i osobnou návštevou. Expozícia však končí a premiér sľubuje, že "Urobí všetko pre to, aby moderné kúsky boli nahradené nádhernými slovenskými obrazmi, ktorých sú plné depozity. " "Slovenská kultúra to prežije, ale je to strašná hanba," tvrdí jej kurátorka. Čo je dôvodom tohto útoku moci na súčasné výtvarné umenie? Čo všetko do umenia patrí - i keď nás to môže vyrušovať či poburovať? Ako je umenie prepojené s mocou či snahou moci umenie ovládnuť alebo naopak, vymazať? Prečo je nezmyslom hovoriť o vkuse a diskutovať o tom, čo sa nám páči? Sme kultúrni barbari alebo sa vraciame v čase? No a nepripomína to nacistické praktiky zakazovanie takzvaného "Zdegenerovaného umenia"? "Samozrejme, že to má spoločné znaky. Myslím si, že neonacistický spôsob ako budeme diktovať to, kto môže byť reprezentovaný, kto môže hovoriť za seba a aj za iných, ako to hovorí a či je to pekné, kto to môže počúvať, pozerať a tak ďalej... To je znak nacizmu. Podnietiť nenávisť, nielen voči umelcom, ale aj voči tomu, čo reprezentujú čiže voči Židom, ženám, voči ľuďom, ktorí sú nejakým spôsobom na okraji toho, čo sa považuje za normálne - čiže normalizované," myslí si Lucia Gregorová Stach. Motívy však môžu byť aj oveľa prozaickejšie a prízemnejšie. SNG totiž disponuje obrovským fondom vzácnych umeleckých diel a zbierkových predmetov. Odborníci tak majú o tieto cenné predmety v depozitároch SNG vážne obavy."Tu nejde o snahu vymeniť jedného umelca za druhého, ani neprišli s nejakým výstavným plánom, kde by boli tí, ktorí neboli reprezentovaní. Nie, oni nemajú žiaden plán, podľa mňa je ich plánom rozbiť existujúce štruktúry a v tej tme a zmätku, ktoré nastanú sa môže stať všeličo," dodáva Lucia Gregorová Stach.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.