Podcasts about bohum

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Projekt Omama se zaměřuje na vzdělávání a osobnostní rozvoj v podmínkách sociálně vyloučených lokalit prostřednictvím rozvíjení kognitivních funkcí, jemné i hrubé motoriky, řeči a slovní zásoby u dětí ve věku do tří let. Cílem projektu je pilotní aplikace slovenského programu Omama v podmínkách ČR, především v Ostravě, Karviné, Bohumíně a v Havířově.

Je teplý srpnový podvečer roku 2020 a v jednom z panelových domů v bohumínské ulici Nerudova právě probíhá oslava narozenin. Nikdo z přítomných netuší, že se na chodbě v tu chvíli nachází žárlivec a sadista Zdeněk Konopka s litry benzínu.. Škrtne sirkou a s potutelným výrazem na tváři z hořícího domu prchá. Z nedalekého parku poté sleduje, jak jeho blízcí a příbuzní umírají v plamenech nebo se marně snaží zachránit skokem z okna.

Bohumínská skupina Bochemie Group je historicky známá svými chemickými přípravky, jako je například všem dobře známé Savo. Vždy ale měla blízko i k elektrochemii a to zejména v podobě výroby baterií. „V elektrochemii jsme v podstatě od roku 1951, kdy jsme poprvé začali vyrábět aktivní hmoty pro niklokadmiové akumulátory,“ vysvětluje v dalším Forbes Byznys podcastu syn majitele a člen představenstva Bochemie David Vodička. Jakou cestu Bochemie zvolí ve vztahu k čínským firmám vyrábějícím baterie? Proč je lithium vhodnější pro bateriová úložiště? A proč v Bohumíně nemají rádi označení gigafactory? To vše si poslechněte v podcastu.

Prinášame ďalší rozhovor v rámci seriálu o čnostiach a nerestiach. O odvahe a mravnej sile sme sa rozprávali s Bohumírom Živčákom, ktorý je lídrom Rieky života a zároveň laickým misionárom. Bohuš Živčák v rozhovore vysvetľuje, že odvážny a silný nie je človek, ktorý búcha po stole a počuť jeho hlas. Vysvetľuje, že silu má aj človek, ktorý je prirodzené bojazlivý alebo introvert. Mravná sila súvisí s bojom so slabosťami aj s odvahou vstať, keď padneme. Mravná sila a odvaha sa môže prejavovať aj v tom, že matka každú noc vstáva k plačúcim deťom, keď muž si dokáže priznať, že opäť v niečom zlyhal a prosí Boha znova a znova o odpustenie. Bohuš Živčák tiež zdôrazňuje, že o mravnú silu a odvahu si máme prosiť aj Ducha Svätého.

Povodně pořád komplikují zubní péči v zaplaveném Bohumíně. Rozbouřená Odra loni v září poničila i nově otevřené zubní ordinace městské nemocnice. Voda zničila vybavení a hlavně drahá křesla. Zubaři už provoz obnovili, ordinace dentální hygieny je ale stále zavřená. Nové křeslo tam dorazí do týdne.

Za pouhé půl hodiny vyřešil karvinský soud první případ rabování z loňských povodní. Jednatřicetiletému Rudolfu Baudyšovi vyměřil podmínku, přitom mu hrozilo až osmileté vězení. Při záplavách ukradl v Bohumíně tři jízdní kola v hodnotě padesáti tisíc korun, která pak prodal za necelých devět tisíc. Ke všemu se po zatčení přiznal a nepoškozená kola jsou už zpátky u majitele.

Jakými prostředky si poslední evropský diktátor Lukašenko zajistí další období v prezidentském úřadu? Bohumín se po šesti letech zbavil nebezpečného a nelegálního odpadu – kdo zaplatí jeho likvidaci? Proč chce Donald Trump obnovit kontakt se Severní Koreou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bohumínská skupina Bochemie Group expanduje v elektrotechnickém průmyslu. Vlastní továrnu na energetická úložiště v Německu, staví podobný závod v Saúdské Arábii. Známá chemička však nechce zůstat jen u výroby velkých baterií. Spojuje se s mladou firmou Second Foundantion, aby s ní naskočila do nově vznikajícího oboru – obchodu s flexibilitou.Bochemie je typický reprezentant domácího průmyslu. Její historie sahá k roku 1904. Fabrika s více než 120letou tradicí dnes vyrábí chemické speciality pro průmyslové odběratele i pro vlastní zpracování. Od toho nemusí být k energetice daleko.„Bochemie 70 let vyrábí aktivní hmoty pro akumulátory. K jejich výrobě, tedy k energoprůmyslu, je logická cesta,“ vysvětluje v Agendě SZ Byznys David Vodička, syn většinového majitele Bochemie a člen představenstva zodpovědný za elektroenergetický byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Až osm let ve vězení hrozí muži, který měl v Bohumíně po povodních ukrást tři jízdní kola. Případ řeší okresní soud v Karviné. Za rabování se v Česku udělují násobně vyšší tresty než za krádeže za běžných okolností.

Moravskoslezský kraj likviduje stovky barelů s nebezpečnými látkami v Bohumíně. Nelegální odpad původem z Polska byl šest let uložený ve skladu v centru města. V září ho zaplavila voda a hrozily úniky látek do okolní zástavby i spodních vod.

V pátek se konala mezinárodní konference Asociace samostatných odborů na téma postavení a práva zaměstnanců v digitálním věku – priorita kolektivního vyjednávání. Jaké výzvy čekají odbory v novém roce? „My ruku nikdy nenatahujeme, protože vláda nám toho moc nedala. Ona sama nic nemá,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Bohumír Dufek, šéf Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a předseda Asociace svobodných odborů České republiky.

V pátek se konala mezinárodní konference Asociace samostatných odborů na téma postavení a práva zaměstnanců v digitálním věku – priorita kolektivního vyjednávání. Jaké výzvy čekají odbory v novém roce? „My ruku nikdy nenatahujeme, protože vláda nám toho moc nedala. Ona sama nic nemá,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Bohumír Dufek, šéf Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a předseda Asociace svobodných odborů České republiky.

V pátek se konala mezinárodní konference Asociace samostatných odborů na téma postavení a práva zaměstnanců v digitálním věku – priorita kolektivního vyjednávání. Jaké výzvy čekají odbory v novém roce? „My ruku nikdy nenatahujeme, protože vláda nám toho moc nedala. Ona sama nic nemá,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Bohumír Dufek, šéf Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a předseda Asociace svobodných odborů České republiky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na účty prvních povodněmi postižených domácností z Bohumína míří vládní pomoc. Radní města už schválili žádosti několika stovek lidí. V průměru vychází na každou domácnost 40 tisíc, město nastavilo pravidla tak, že vyšší částku dostanou lidé, kterým voda zaplavila sklepy i obytné místnosti.

Obyvatelé Bohumína trápí výpadky tepla a teplé vody. Zásobování po zářijových povodních funguje v nouzovém režimu, který způsobuje tyto potíže. Kolísání teploty v domácnostech bude trvat ještě dlouho, protože vše brzdí dodávky komponentů potřebných pro celkovou opravu.

Otevřené sklepy v Bohumíně, které lidé po zářijových povodních stále musí větrat, jsou lákadlem zlodějů kol. Varují před tím strážníci, kteří teď místa častěji kontrolují. Po té co voda opadla, drží se ve sklepeních vlhkost a nájemníci otevírají všechny dveře. Kromě proudění čerstvého vzduchu tak dovnitř můžou nechtíc pustit i vykradače sklepů.

Vedení Moravskoslezského kraje žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí po povodních. Pokud vláda bude souhlasit, potrvá stav nebezpečí do 13. prosince a bude platit pro obce s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Krnov, Opava a Ostrava.

S následky zářijových povodní se dodnes potýkají i lidé, kteří kromě ztráty bydlení musejí zvládat i vážné zdravotní hendikepy. Pan Vladimír z Bohumína se rozhodl pro Český rozhlas promluvit o tom, jak složité to teď má jeho rodina.

Dvě lídryně oslabené české levice - Jana Maláčová ze SOCDEM a Kateřina Konečná z KSČM - to chtějí dát dohromady a jít do sněmovních voleb společně. Obě o to dost usilují. Aby se jim to povedlo, musejí ale zavřít oči nad rozdíly.Jinak by šéfka komunistů Kateřina Konečná musela žádat, ať SOCDEM také začne zpochybňovat členství Česka v EU a NATO. Nebo ať také začne omlouvat válečného agresora Vladimíra Putina tím, že ho vyprovokovali „ukrajinští fašisté“.A obráceně, předsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová by musela trvat na vyškrtnutí pasáží z programu některých subjektů sdružených ve Stačilo!, kde se mluví o „zákazu propagace homosexuality a genderu na školách nebo o ochraně dětí před genetickými experimenty“.Shodnou se na jednom - hlasitě kritizují současnou Fialovu vládu. Komunisté i sociální demokraté říkají, že by se rádi stali koaličními partnery v budoucím kabinetu vedeném Andrejem Babišem, lídrem hnutí ANO.„Jana Maláčová je při námluvách ve slabší pozici, protože podpora SOCDEM je v současnosti extrémně nízká – kolem dvou procent. A ona si to vyhodnotila tak, že nemá jinu alternativu a že je lepší vsadit na rudou než na zelenou. Tedy na spojení s komunisty, protože po liberálním progresivním směru prostě není poptávka,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Obě ženy tvrdí, že se chtějí bavit jen o tom, co je spojuje - tedy o ekonomických a sociálních tématech, jako je patří zvyšování mezd, zlepšování pracovních podmínek nebo řešení krize bydlení. Naopak rozpory v zahraniční politice či hodnotových tématech se vůbec nechtějí zabývat.Šéfka KSČM Konečná by ráda přibrala sociální demokraty do levicové koalice Stačilo!, s níž už bodovala v letošních evropských i krajských volbách. V ní jsou kromě komunistů ale i pravicoví extrémisté bojující s genderovými otázkami nebo různí dezinformátoři, kteří varují před chemtrails.„Sama jsem zvědavá, jestli členům SOCDEM v případě spojení budou víc vadit antisystémové síly, nebo spíš definitivní prolomení bariéry zvané Bohumínské usnesení, které bránilo vzájemné spolupráci mezi komunisty a sociálními demokraty,“ říká Lucie Stuchlíková.Sociologové se nicméně domnívají, že levicová obdoba Spolu má šanci uspět u levicově smýšlejících lidí, kteří nemají rádi Andreje Babiše, a proto nechtějí volit hnutí ANO.Co bude Jana Maláčová ochotná tolerovat, aby vrátila sociální demokracii zpět do hry? Nebudou v případném partnerství problémem silná ega obou lídryň? A obchází Evropou spíš strašidlo komunismu, nebo pravicového extrémismu?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V penzionu s kruhovou základnou byste jen těžko hledali pravé úhly. Takový stojí v Bohumíně. Dříve to byl věžový vodojem. Více o využití původní technické stavby pro nové účely se dozvíte v pátém díle seriálu věnovaného konverzi věžových vodojemů.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V penzionu s kruhovou základnou byste jen těžko hledali pravé úhly. Takový stojí v Bohumíně. Dříve to byl věžový vodojem. Více o využití původní technické stavby pro nové účely se dozvíte v pátém díle seriálu věnovaného konverzi věžových vodojemů.

Velká voda před měsícem v Bohumíně zaplavila vojenský bunkr Na trati. Je kousek od řeky Odry a povodně se tam vrací pravidelně. Tentokrát ale hladina sahala nejvýš v historii a taky toho nejvíc zničila. Parta nadšenců do vojenské historie ale chce dát přes zimu zase všechno do pořádku.

Ode dneška mohou obce a města nejhůře postižená povodněmi žádat o peníze od státu. Na pomoc pro jednotlivé domácnosti vyčlenilo Ministerstvo financí miliardu korun. Řeknou si o ně i v Bohumíně, kde voda připravila o bydlení stovky rodin.

Lidé v Bohumíně jsou stále bez tepla a teplé vody. Teplárenská soustava ve městě je stále mimo provoz, zprovoznit se zatím podařilo jen část. Voda zatopila všechny předávací stanice pro distribuci tepla.

Dětským domovům zasaženým povodněmi jedou pomáhat jejich kolegové se svými svěřenci z Ústeckého kraje. Vyslyšeli výzvu filantropa Tomáše Slavaty, který pomoc dětským domovům na Moravě zorganizoval. Třeba v Jeseníku, Černé Vodě, Vrbně pod Pradědem nebo v Bohumíně.

Obnova povodněmi poškozených míst potrvá podle prezidenta Petra Pavla až roky. Vláda podle něj musí obcím pomoci. V úterý navštívil Bohumín, Opavu, Krnov, Mikulovice a Jeseník. Cestu předem neavizoval, aby nezatěžoval složky integrovaného záchranného systému.

Některá města mají stále problémy s dodávkami elektřiny. Jak dlouho ještě výpadky potrvají? „Například v Bohumíně stále čekáme, až nám opadne voda, v Krnově už ta voda jde dolů. Tam se zatopily naše velké rozvodny a musí dojít k odčerpání vody, k odbahnění, čištění stanic, vysoušení a zprovoznění. Trvá to nějakou dobu. Můžeme se bavit o dvou třech dnech, ale budeme se snažit dodávku elektřiny zokruhovat všude, kde je to možné,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodně v Česku jsou leckde horší než v roce 1997. Jak se s mimořádnou situací vyrovnávají obyvatelé a jednotky záchranného systému na Těšínsku, na Opavsku nebo na jihu Čech? Jak rozsáhlá bude evakuace Bohumína? Jaká opatření chystá pražský magistrát? Jak povodně zasáhly silniční a železniční dopravu? Jakou pomoc nabízejí v postižených regionech nevládní organizace? A jakou zkoušku představují extrémní podmínky pro projekt České zemědělské univerzity Chytrá krajina?

Povodně v Česku jsou leckde horší než v roce 1997. Jak se s mimořádnou situací vyrovnávají obyvatelé a jednotky záchranného systému na Těšínsku, na Opavsku nebo na jihu Čech? Jak rozsáhlá bude evakuace Bohumína? Jaká opatření chystá pražský magistrát? Jak povodně zasáhly silniční a železniční dopravu? Jakou pomoc nabízejí v postižených regionech nevládní organizace? A jakou zkoušku představují extrémní podmínky pro projekt České zemědělské univerzity Chytrá krajina?

Povodně v Česku jsou leckde horší než v roce 1997. Jak se s mimořádnou situací vyrovnávají obyvatelé a jednotky záchranného systému na Těšínsku, na Opavsku nebo na jihu Čech? Jak rozsáhlá bude evakuace Bohumína? Jaká opatření chystá pražský magistrát? Jak povodně zasáhly silniční a železniční dopravu? Jakou pomoc nabízejí v postižených regionech nevládní organizace? A jakou zkoušku představují extrémní podmínky pro projekt České zemědělské univerzity Chytrá krajina?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín. Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů. Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech. „Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů. Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů. ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

V Ostravě začal třetí ročník Keramického sympozia. Pět sochařů tvoří velkoformátová díla, která budou po vypálení v průmyslových vítkovických pecích vystavena ve veřejném prostoru v Ostravě, Opavě a Bohumíně.

V Ostravě začal třetí ročník Keramického sympozia. Pět sochařů tvoří velkoformátová díla, která budou po vypálení v průmyslových vítkovických pecích vystavena ve veřejném prostoru v Ostravě, Opavě a Bohumíně.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je léto lidé míří k vodě – k rybníkům, jezerům, ale i městským koupalištím. Specifickou nabídku má Bohumín. O turistické a rekreační infrastruktuře tohoto města jsme hovořili s místostarostou Igorem Bruzlem (SOCDEM).

Nedaleko hlavní pláže Kališova jezera v Bohumíně vyrostla budova pro pohodlí a relaxaci návštěvníků. Pod jednou střechou v ní najdou bufet s posezením, převlékárny a zamykatelné skříňky na osobní věci, toalety i sprchy. Stavba trvala tři čtvrtě roku a město za ni zaplatilo 20,5 milionu korun, informovala mluvčí bohumínské radnice Jana Končítková.

Stezka pro cyklisty a in-line bruslaře mezi Bohumínem a Antošovickou lávkou se po Velikonocích na celý letošní rok uzavře. Důvodem je výstavba ochranných protipovodňových zdí u dálnice D1.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. V rozhovoru s moderátorkou Romanou Navarovou vysvětlil, proč považuje bruselskou greendealovou politiku za nesmyslnou. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Gigafactory nedaleko chráněné krajinné oblasti na Karvinsku má opět blíž k možné realizaci. Umožnila to dohoda, kterou se státem podepsali ochránci přírody. Obce v sousedství mají ale výhrady. „Byl to šok z čistého nebe. Je jasné, že místní vidí zejména negativa, čím blíž místa bydlí,“ říká starosta Bohumína Petr Vícha (SOCDEM). „Ekologické aspekty a ohled na okolní občany je pro nás naprostá priorita,“ ujišťuje Petr Očko z agentury CzechInvest.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Kočičí máma. I tak bychom mohli mluvit o Miroslavě Kocurové, která se v Bohumíně stará o opuštěné kočky v kočičím depozitu. K této práci se přitom dostala vlastně náhodou. Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podnikatel z Bohumína na Karvinsku se rozloučí doma se svou manželkou a vyráží na schůzku se svým kamarádem. V tu chvíli ani on, ani jeho manželka netuší, že je téhož dne čeká tragický osud, který bude rezonovat celou Českou republikou ještě dlouho poté, co manželé přijdou o život.

Šéf největších odborů (ČMKOS) Josef Středula se v rozhovoru pro Kecy a politika distancuje od šéfa menších odborů, Bohumíra Dufka, který zdiskreditoval smysl jejich pondělní demonstrace. Hovoříme s ním o tom, kde by měla a naopak neměla vláda šetřit. Co říká tomu, že jejich demonstraci proti levné práci podpořil Agrofert, kde jsou jedny z nejnižších průměrných platů. A co říká na výzvu poslance Jaroslava Foldyny, který prohlásil, že se Středula musí pochlapit a přeměnit rok 2024 v éru stávek. Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 95 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Výtvarníka a historika lokomotiv Bohumíra Goldu živí grafika, reklama, design a malba. Parní lokomotivy se ale staly jeho celoživotní vášní. „Před sestrojením parní lokomotivy se lidé přibližovali koňmo nebo pěšmo, pak parní lokomotiva sblížila všechny lidi na světě,“ přibližuje vznik parních lokomotiv. Jak je náročné obsluhovat parní lokomotivu?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Na téma měnové reformy tentokrát také bonusová část na Gazetistu a HeroHero a také tradiční středeční článek v Deníku N.

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Host: Bohumír Janský, geograf a hydrolog, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058041118/

Host: Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058040525/