Podcasts about africe

Byl to obyčejný kluk z Chocně, který prožil život dobrodruha. Vlastní ctižádostí a pracovitostí se stal osobností, kterou obdivoval i Ernest Hemingway. Přesto je John L. Brom v Česku téměř neznámý. Snaží se to napravit cestovatel, novinář, muzikant, filmař a také autor výstavy Martin Šíl z Kadaně. Poslechněte si rozhovor o neuvěřitelném životě Ladislava alias Johna L. Broma a výstavě o něm, kterou můžete celé prázdniny vidět v Kadani. Proč se jmenuje Bílý kanibal? S jakými prvorepublikovými hvězdami točil filmy? Co zažil v Africe? A vydá se Martin po jeho stopách?

Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.

Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Geopark Český ráj podle kontrolorů spolupracuje s institucemi, které prodávají drahé kameny nejasného původu. Mohlo by jít i o takzvané krvavé kameny vytěžené za problematických podmínek v Africe.

Přístup ke vzácným kovům a dalším surovinám, nutným pro pokročilé technologie, moderní energetiku, zbrojní průmysl i dekarbonizaci, se stávají hlavní strategickou výhodou pro globální mocnosti. Jako první si to uvědomila Čína, která postupně ovládá jejich hlavní ložiska v jihovýchodní Asii, jižní Americe i Africe.Čínský náskok se teď snaží dohnat Spojené státy, soudí Alan Svoboda – šéf skupiny Sev.en Global Investments, který má na starosti zahraniční expanzi českého miliardáře Pavla Tykače. „Teď se hraje o kontrolu nad surovinovými zdroji světa. Myslím, že právě o tom bude hlavní boj mezi Amerikou a Čínou a Amerika válčí obchodními zbraněmi,“ říká Svoboda v podcastu Agenda.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Americký prezident Donald Trump odstartoval změny, které nevratně změní světový pořádek i globální obchod. „S Trumpovým příchodem se vytrácí tradiční liberální model, reprezentovaný Světovou obchodní organizací a jejími pravidly,“ říká v podcastu Agenda Petr Pudil, spolumajitel skupiny BPD Partners, jež patří k velkým domácím investorům působícím na globálním trhu – aktivní je v Evropě, Americe, jižní Africe i v Austrálii.Podle Pudila nastává éra, kdy státy budou především chránit vlastní trhy, zaběhané obchodní modely se změní. „Americká administrativa je přesvědčena, že světový obchod je hra s nulovým součtem. Je to špatná představa. Ale to je jedno, protože Spojené státy jsou natolik velká mocnost, že pokud změní názor, tak to změní celý svět,“ říká byznysmen.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jako první člověk studovala šimpanze v jejich přirozeném prostředí a během více než šedesáti let je poznala jako nikdo jiný. Mimo jiné zjistila, že používají nástroje, což ve vědecké obci způsobilo revoluci. Zvířata milovala odmalička a snila o tom, že je bude zkoumat přímo v Africe. Jenže okolnosti jí zprvu nepřály. Jane Goodallová se narodila 3. dubna 1934 v Londýně. V Anglii přetrvávaly silné pozůstatky viktoriánské éry, která dívkám předepisovala roli poslušné hospodyně.

Jako první člověk studovala šimpanze v jejich přirozeném prostředí a během více než šedesáti let je poznala jako nikdo jiný. Mimo jiné zjistila, že používají nástroje, což ve vědecké obci způsobilo revoluci. Zvířata milovala odmalička a snila o tom, že je bude zkoumat přímo v Africe. Jenže okolnosti jí zprvu nepřály. Jane Goodallová se narodila 3. dubna 1934 v Londýně. V Anglii přetrvávaly silné pozůstatky viktoriánské éry, která dívkám předepisovala roli poslušné hospodyně.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V této epizodě SecurityCastu jsme rozebrali uniklý Signal chat, ve kterém američtí činitelé omylem sdíleli plány útoku na Jemenu. Podívali jsme se také na masivní zásah INTERPOLu proti kyberpodvodníkům v Africe, nově se šířící ransomware VanHelsing a závažné zranitelnosti ve Splunku a Chromu, z nichž jedna už byla aktivně zneužita.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Na konci ledna odjel lékárník Stanislav Havlíček na svou osmou misi s Lékaři bez hranic. Vrátil se do Jižního Súdánu v severovýchodní Africe, kde byl v roce 2016 na své vůbec první misi. Na starosti má zásobování lékárny v nemocnici, která pečuje až o 900 pacientů týdně. Aktuálně v ní přibývá těch, kteří potřebují chirurgický zákrok.

Na konci ledna odjel lékárník Stanislav Havlíček na svou osmou misi s Lékaři bez hranic. Vrátil se do Jižního Súdánu v severovýchodní Africe, kde byl v roce 2016 na své vůbec první misi. Na starosti má zásobování lékárny v nemocnici, která pečuje až o 900 pacientů týdně. Aktuálně v ní přibývá těch, kteří potřebují chirurgický zákrok.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od roku 1981 tam pomohli víc než 350ti malým pacientům. Příběh jednoho z nich uslyšíme na Světový den ledvin. - Lékarník Stanislav Havlíček je na své osmé misi s Lékaři bez hranic v Jižním Súdánu. Co práce manažera nemocniční lékárny v Africe obnáší? - Vědcům se poprvé podařilo odchytit kočku divokou, která je u nás kriticky ohroženým druhem. Dostala telemetrický obojek a už je zpět v přírodě.

Dnes k nám zavítal herec a moderátor VAŠEK MATĚJOVSKÝ. Probrali jsme, proč za jeho hereckou kariéru může mrtvý křeček, jaký bylo skloubit hraní a chození do školy, proč ho všude chtěli zmlátit, proč nemá rád moderování, při moderování maturáků se se mnou chtějí vyspat mladý holky, jak pracuje s nervozitou, o moderování házení vlaštovkou pro 20 tisíc lidí, k moderování v rádiu se dostal úplnou náhodou, nejde změřit kolik lidí poslouchá rádio, všechny rádia lžou, proč se svlíknul na reklamu na billboardech, baví ho více herectví nebo rádio, jak měl během covidu udělat 24 hodinový livestream se 3 stagema, pak nám tenhle projekt ukradli. S Kubou Štáfkem byli v Africe na divokých zvířatech, u hotelu na nás číhal lev, polemizujeme jaký největší zvíře bychom dokázali přeprat. Jak probíhá práce na Love Islandu, jaký byl pro Vaška Survivor, proč tam musel skončit, Survivor by podle Vaška mohl bát klidně náročnější, na kterých dovolených musíš nosit zbraň a o kurzu přežití se speciálem z armády.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Štorkánem

Společnost Kola pro Afriku funguje v Ostravě od roku 2012. Inspirace charitativními organizacemi a taky vklad osobních zkušeností zrodily zajímavé dílo, které usnadňuje dětem v Africe cestu ke vzdělání a pomáhá taky místním lidem v pracovním uplatnění.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společnost Kola pro Afriku funguje v Ostravě od roku 2012. Inspirace charitativními organizacemi a taky vklad osobních zkušeností zrodily zajímavé dílo, které usnadňuje dětem v Africe cestu ke vzdělání a pomáhá taky místním lidem v pracovním uplatnění.

Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.Drama je to proto, že USAID se nezabývá pouze rozvojovou pomocí – vrtáním studen v rovníkové Africe, bojem s malárií, potíráním nakažlivých chorob –, ale z nemalé části i šířením progresivní ideologie a ovšem geopolitikou. Například na Ukrajině z těchto subvencí aspoň částečně žije asi 90 procent médií. Ty peníze mají podpořit „soft power“, tedy měkkou sílu USA ve světě. Když se teď však Trump s Muskem rozhodli soft power podrobit velké revizi, volky nevolky nakousli téma i pro ostatní svět včetně České republiky: Je v pořádku, aby na formování veřejného prostoru v konkrétní zemi tekly peníze od jiné vlády nebo třeba Evropské komise? Není pak veřejný prostor nutně vychýlen jedním směrem?České „nevládní“ prostředí v Salonu Echa zastupují ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál a zástupce ředitele Aspen Central Europe Institute Bohdan Rajčinec. Bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil dlouhá léta ve správní radě tohoto středoevropského Aspenu seděl, a byl tak svědkem jeho vývoje a posunu. Jan Gregor reprezentuje Alianci pro rodinu, která peníze ani od české, ani od žádné zahraniční vlády nečerpá.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na nejnovější román Dozvuky od Abdulrazaka Gurnaha, který jako teprve druhý nositel Nobelovy ceny s původem v subsaharské Africe reprezentuje dlouho neslyšený hlas. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí #44 s analytikem Lukášem Horákem o aktivitách Ruska v Sýrii, Mali i dalších zemích a ukrajinské podpoře nepřátel Moskvy. Moderuje Ondřej Kundra.

Cestovatel, průvodce a rostlinný biolog Lukáš Synek prožil i se svojí rodinou Vánoce například v Saúdské Arábii, Ugandě anebo Kambodže. Jak se slaví v Africe na ostrově? Jaké jsou Vánoce v zemi, kde je vánoční stromeček zakázaný a kapr nedostupný?Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel, průvodce a rostlinný biolog Lukáš Synek prožil i se svojí rodinou Vánoce například v Saúdské Arábii, Ugandě anebo Kambodže. Jak se slaví v Africe na ostrově? Jaké jsou Vánoce v zemi, kde je vánoční stromeček zakázaný a kapr nedostupný?

Minulý týden v Bruselu předstoupili před evropské poslance kandidáti na eurokomisaře včetně českého exministra Jozefa Síkely. Ten má mít pod sebou agendu mezinárodní spolupráce, a tak během tříhodinového grilování musel odpovídat třeba na otázky týkající se investic v Asii nebo Africe i jejich lidskoprávního rozměru. Jak přesvědčivý jeho výkon byl?Host: Žiga Faktor - vedoucí bruselské kanceláře Institutu EuropeumČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Cestovatel, fotograf a průvodce Jan Hvízdal vypráví o svých cestách. V nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca přibližuje plavbu ze Špicberk až na Antarktidu, o polárních nocích, psích přátelích, Africe i svoje uvažování o ochraně životního prostředí.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel, fotograf a průvodce Jan Hvízdal vypráví o svých cestách. V nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca přibližuje plavbu ze Špicberk až na Antarktidu, o polárních nocích, psích přátelích, Africe i svoje uvažování o ochraně životního prostředí.

V posledních sedmnácti letech v Brně v tichosti vyrostla skupina, jejíž tržby dnes dosahují ke dvou miliardám korun. A přestože je aktivní po celém světě, v Česku ji zná jen málokdo. Jedná se u skupinu Purple, která vyrostla na poli fintechu a svými technologiemi tak propojuje svět obchodníků a investorů v tradingovém světě. Globálně je přitom rozkročena do více než stovky zemí. “Začali jsme už na střední škole. Nebylo nám ani osmnáct,” vrací se v novém Forbes Byznys podcastu do samých počátků podnikání David Kašper, jeden z trojice zakladatelů skupiny Purple vedle Filipa Řehoře a Jakuba Nytry. “Na začátku se musí makat. Kdyby se těch prvních deset let nemakalo, tak nemůžu teď zpomalit,” radí dále v podcastu Kašper dnešním mladým podnikatelům. Skupina Purple je v oblasti tradingu velmi úspěšná v jihovýchodní Asii, David Kašper ale vizionářsky ukazuje na jiný trh, který podle něj má před sebou velký potenciál. “Next big thing následujících deseti let bude Afrika,” říká. Proč si to David Kašper o Africe myslí? Jaké má skupina další plány? A kdy se tři spoluzakladatelé podívají do klubu miliardářů? To vše si poslechněte v podcastu.

Jedním z hlavních úkolů Jozefa Síkely (STAN), pokud se stane eurokomisařem pro mezinárodní partnerství, bude řídit unijní projekt Global Gateway. Jím chce EU čelit rozpínání Číny v Africe, Asii nebo Latinské Americe. Zatím tato iniciativa ale výrazně zaostává za svými ambicemi. A to není jediný problém, se kterým se u ní Síkela bude muset vyrovnat. „Trošku to zavání neokolonialismem,“ říká odbornice na tento projekt Zuzana Krulichová z institutu Europeum.

Válka, klimatická krize a migrace? Blízký východ je mnohem víc než to, o tom nás přišla přesvědčit arabistka a íránistika a hlavně cestovatelka Lenka Hrabalová. Ta navštívila více než 20 takových zemí a v některých dokonce i žila. Kdo může za situaci v Africe a na Blízkém východě? Jaké tam mají problémy a jak se do toho promítá náboženství a klimatická změna? Proč podle ní tyhle země nejsou vůbec nebezpečné a na co se připravit, když je budete chtít navštívit? Partnerem tohoto dílu podcastu je konference Nové horizonty, která je o cestě k udržitelné transformaci. Mrkněte na více informací na webu https://www.summitnovehorizonty.cz/ a doražte 11.10. do Kampusu Hybernská v Praze.

Tuktukem po celém světě cestuje Tomáš Vejmola. Motorizovanou tříkolkou zvanou obvykle tuktuk dorazil v roce 2018 z Thajska domů do Hranic na Moravě. Společně s Davidem Žváčkem jeli v roce 2022 tuktukem z Kapského města do Ugandy. Tomáš pak navíc letos jezdil po Srí Lance v tuktuku s celou rodinou.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuktukem po celém světě cestuje Tomáš Vejmola. Motorizovanou tříkolkou zvanou obvykle tuktuk dorazil v roce 2018 z Thajska domů do Hranic na Moravě. Společně s Davidem Žváčkem jeli v roce 2022 tuktukem z Kapského města do Ugandy. Tomáš pak navíc letos jezdil po Srí Lance v tuktuku s celou rodinou.

Ivana a Zuzana tentokrát přivítaly ve studiu psycholožku z banky Moniku aka Monču, která jim povyprávěla nejen o manžovi, ale i o tom, jak v Africe hledala zásuvky a proč tam při výzkumu trhu bylo potřeba mít deštník.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana tentokrát přivítaly ve studiu psycholožku z banky Moniku aka Monču, která jim povyprávěla nejen o manžovi, ale i o tom, jak v Africe hledala zásuvky a proč tam při výzkumu trhu bylo potřeba mít deštník.

Celkem tři roky strávil putováním po Africe. Z Tuniska dojel až do JAR, kde svou cestu, inspirovanou první expedicí českých legend Hanzelky a Zikmunda, letos na jaře završil. Původní plán mu zkomplikoval nejen covid, ale i ozbrojené konflikty v několika zemích, přičemž pobyt v Súdánu se mu kvůli střelbě na ulici málem stal osudným. O tom, jaká je autentická Afrika, a proč ji lidé ze Západu tak úplně nechápou, vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa dobrodruh Tomáš Vaňourek.

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotograf a cestovatel Tomáš Vaňourek se vydal na cestu Afrikou od severu k jihu. Chce navázat na Hanzelku a Zikmunda. A v nejjižnějším cípu kontinentu sni po třech letech jeho odysea nekončí.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotograf a cestovatel Tomáš Vaňourek se vydal na cestu Afrikou od severu k jihu. Chce navázat na Hanzelku a Zikmunda. A v nejjižnějším cípu kontinentu sni po třech letech jeho odysea nekončí.

Tématu, kterému se teď věnuje, je albinismus v Africe. „Tamní společnost vnímá albíny jako zdroj prokletí a duchy, kteří neumírají,“ vysvětluje kulturní antropoložka. Existují úspěšní albíni, kteří by šířili osvětu? Co je pro ně nejefektivnější pomocí? Jaká byla její profesní dráha? Kdy se dostala do Afriky na výzkum? Jaký vztah mají tamní lidé k čarodějnictví?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už je to rok od neúspěšné ozbrojené vzpoury žoldnéřské skupiny wagnerovců. Jednotky vedené Jevgenijem Prigožinem tehdy po měsících sporů s velením ruské armády obsadily Rostov na Donu na jihozápadě Ruska. Tažení na Moskvu ale nevyšlo. Britská veřejnoprávní stanice BBC analyzuje, kde žoldáci teď doopravdy jsou, co se s nimi stalo.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před osmi lety se do Česka přestěhovalo dánské náboženské hnutí Faderhuset, neboli Dům Otce. V jejich domovské zemi rostl tlak úřadů a v médiích se objevovaly výpovědi bývalých členů o tom, že v Domu Otce se děje psychické i fyzické týrání. Členové se obávali, že právě kvůli tomu jim odeberou děti. Hnutí Dům Otce bylo založeno v 90. letech a v dobách největšího rozmachu mívalo přes sto členů. V čele skupiny stojí Ruth Kristiansen se svým manželem Larsem. Mezi další čelní představitele patří syn Ruth, Joseph, a jeho žena Naomi. Podstatné postavení tu má i Josephův syn Daniel a jeho žena Debbie. Na podzim 2016 se vedení hnutí a desítky členů stěhovali do Česka. Některé z nejmladších dětí sem přijely bez rodičů. Zdá se, že Dům Otce se teď stěhuje znovu. Jejich české nemovitosti jsou inzerované k prodeji a stěhování napovídají i jejich videa na sociálních sítích. Rodina Kristiansenových, která stojí v čele Domu Otce, nakoupila navíc několik firem v Jihoafrické republice. Tam se také několik čelních členů přestěhovalo. Co Faderhuset spojuje s Jihoafrickou republikou? Proč je láká žít právě tady? A jak se dánským dokumentaristům, kteří o Faderhuset vytvořili podcast, podařilo skupinu v Jižní Africe vypátrat? Na otázky redaktorky investigace.cz Mahuleny Kopecké odpovídá dánský dokumentarista Krister Moltzen. Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Bez vaší pomoci to teď nezvládneme. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů čifilantropických nadací. Pokud můžete, podpořte naši práci. ⁠⁠investigace.cz⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/

Do súdánského Chartúmu přijel ve stopách expedice Hanzelky a Zikmunda. Dorazil ale v den, kdy začal neúspěšný převrat, aby pak zůstal uvězněný uprostřed surové války, která trvá dodnes. Hostem Osobnosti Plus je cestovatel a fotograf Tomáš Vaňourek.

Do súdánského Chartúmu přijel ve stopách expedice Hanzelky a Zikmunda. Dorazil ale v den, kdy začal neúspěšný převrat, aby pak zůstal uvězněný uprostřed surové války, která trvá dodnes. Hostem Osobnosti Plus je cestovatel a fotograf Tomáš Vaňourek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana ve studiu tentokrát přivítaly pediatričku, odbornici na revma a rodačku z Třince Kačkou Šigelovou. Ta jim popovídala nejen o tom, jak léčí dětem kloubní bebínka, ale i o cestování po Africe a smradlavých sýrech.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001, tedy skoro deset let. I když se pak jako zpravodajka vypravila do řady válečných konfliktů, v Asii i Africe, teď se vrací k Putinovu Rusku. Zahraniční reportérce Deníku N Petře Procházkové vyšla nová kniha Cesta Rusů k válce. Přináší v ní 28 rozhovorů s ruskými intelektuály, propagandisty i novináři. Co pro reportérku tato země znamená? A kdo jsou dnešní Rusové? Petry Procházkové se ptáme v podcastu.

Evropská muzea bývalých koloniálních mocností v posledních letech stále víc řeší, jak Africe vrátit její kulturní dědictví. Je debata o dekolonizaci muzejních sbírek relevantní i pro českou společnost? Odpovědi hledá aktuální díl pořadu Za obzorem.

Ze společné studie německých expertů a neziskové organizace Re:wild plyne, že těžba ohrožuje lidoopy v Africe mnohem víc, než se předpokládalo, a že jsme tuto hrozbu možná podcenili. Paradoxně je to způsobeno zájmem o udržitelné technologie, které vyžadují více lithia, mědi a kobaltu. Jejich těžba se totiž nejvíce dotýká zemí rovníkové Afriky „Ničí si tím své životní prostředí, které je tam právě i pro primáty,“ nastiňuje primatoložka Barbora Pafčo.

V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe.

V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím to je? Jak české organizace pomáhají zabránit degradaci zemědělské půdy v Africe? Galaktický prach zkresluje měření vzdáleností ve vesmíru. Co se s tím dá dělat? Moderuje Lukáš Matoška.

Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.

Přední neurochirurg Vladimír Beneš o nádorech mozku, medicíně i lovu brouků v Africe. Pořadem provázela Jana Peroutková. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411033200001/