Podcasts about africe

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ebola se znovu šíří v části Afriky a Světová zdravotnická organizace (WHO) označila situaci za významnou regionální zdravotní krizi. Přesto zatím nevyhlásila mezinárodní pandemickou nouzi. Současné ohnisko vyžaduje pozornost, ale podle odborníků nepředstavuje bezprostřední globální hrozbu.Problém komplikuje skutečnost, že jde o kmen viru, proti kterému zatím neexistuje schválená vakcína. Ebola patří mezi nejnebezpečnější známé virové infekce a může způsobovat těžké krvácivé horečky s vysokou úmrtností. Zdravotníci proto intenzivně sledují kontakty nakažených a snaží se zabránit dalšímu šíření.Dobrou zprávou je, že ebola se nepřenáší tak snadno jako chřipka nebo covid. K nákaze obvykle dochází přímým kontaktem s tělními tekutinami nemocných. Riziko rozšíření mimo postižený region je proto podle současných dat nízké. Situace ale ukazuje, jak důležité je rychlé sledování nových epidemií a připravenost zdravotnických systémů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Afrika je kontinent mnoha podob víry. Před několika týdny ji navštívil papež Lev XIV. Jak jeho cestu vnímali místní? A jak se v dnešní Africe prolíná křesťanství, islám a tradiční náboženství? O africké religiozitě mluvíme v Hergot!u s religionistou Ondřejem Havelkou.

Afrika je kontinent mnoha podob víry. Před několika týdny ji navštívil papež Lev XIV. Jak jeho cestu vnímali místní? A jak se v dnešní Africe prolíná křesťanství, islám a tradiční náboženství? O africké religiozitě mluvíme v Hergot!u s religionistou Ondřejem Havelkou.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Vúdú v západní Africe zajímalo fotografa Václava Šilhu, který se za ním před několika týdny vypravil do Beninu. Svoje zážitky vypráví v nové epizodě cestovatelské Casablanky. Jaké současné podoby mají vúdú, resp. vodun obřady? Jakou roli v nich hraje alkohol? Jak vypadá setkání s lokálními autoritami?Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vúdú v západní Africe zajímalo fotografa Václava Šilhu, který se za ním před několika týdny vypravil do Beninu. Svoje zážitky vypráví v nové epizodě cestovatelské Casablanky. Jaké současné podoby mají vúdú, resp. vodun obřady? Jakou roli v nich hraje alkohol? Jak vypadá setkání s lokálními autoritami?

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

Věděli jste, že nejrychlejším savcem na planetě není gepard? Široce rozšířené tvrzení připisuje rekordní rychlost africké kočkovité šelmě, která žije v Africe a také v jihozápadní Asii.

Věděli jste, že nejrychlejším savcem na planetě není gepard? Široce rozšířené tvrzení připisuje rekordní rychlost africké kočkovité šelmě, která žije v Africe a také v jihozápadní Asii.

Věděli jste, že nejrychlejším savcem na planetě není gepard? Široce rozšířené tvrzení připisuje rekordní rychlost africké kočkovité šelmě, která žije v Africe a také v jihozápadní Asii.

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.  Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Dnes k nám dorazil Tomáš Vaňourek, cestovatel a dokumentarista, který s po pěti letech vrátil z putováni po Africe. Navázal tak na svou expedici po stopách Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda a během cesty najel svým autem přes 85 tisíc kilometrů. Z expedice nakonec vznikly dva filmy i druhý díl knihy Z101, přičemž Vaňourek prozradil, že tajně připravuje i pokračování s názvem Cesta domů. Nejsilnější momenty podle něj nepřinášely jen nekonečné africké silnice, ale hlavně setkání s lidmi a návraty na místa, která před desítkami let navštívili Hanzelka se Zikmundem. „Občas jsem se přistihl, že si s nimi v autě povídám. Říkal jsem: ‚Hele, Mirku, Jirko, to byste nevěřili, co se tady stalo,‘“ popsal Vaňourek. Více se dozvíte v našem rozhovoru.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už jste slyšeli o sloním medu či sloním bambuckém másle? Zní to trochu podivně, ale je za tím snaha o záchranu slonů v Africe. Vše nám vysvětlí třinecký rodák a zakladatel organizace Save-Elephants Artur F. Sniegon.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jste slyšeli o sloním medu či sloním bambuckém másle? Zní to trochu podivně, ale je za tím snaha o záchranu slonů v Africe. Vše nám vysvětlí třinecký rodák a zakladatel organizace Save-Elephants Artur F. Sniegon.

V Africkém muzeu Dr. Emila Holuba v Holicích si můžete prohlédnout vzácné artefakty a exotická zvířata. Uvidíte tam ale i osobní věci manželů Holubových, se kterými prožívali dobrodružství na svých cestách.

Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport broes stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménou debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

„Měl jsem úplně stejný pocit, jako bych četl Rudé právo, když v 70. a 80. letech informovalo o výdobytcích vědy a techniky v Sovětském svazu. V Sovětském svazu se budoval komunismus, v Jižní Africe se budovala duhová společnost, ač to tak prostě nebylo. Měl jsem pocit, že čtu noviny, které se vrátily o 25 let zpátky,“ říká novinář Tomáš Tureček v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 05.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku. Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem. Playlist:

Turistické cíle a hotely nemusím, říká vystudovaná právnička Milena Holcová. Zajímali ji třeba mongolští pastevci, Masajové v Africe, venkov Afghánistánu. V knihách, inspirovaných cestami, popsala mimo jiné i města ve světě co mají duši a města co mají vši. Ty má prý například i skotský Edinburgh. Zajímalo mě jaké.

Woodrow Wilson – 28. prezident USA28. prezident USA Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa28. prezident USA Woodrow Wilson pevně věřil, že světový mír závisí na šíření demokracie a respektování mezinárodního práva, včetně práv menších národů. Tato představa se stala jedním z pilířů západní zahraniční politiky v poválečné éře a přežila i politický „realismus“ Richarda Nixona a Henry Kissingera. Wilson byl rovněž duchovním otcem OSN. Ovšem jeho idea vytvoření Společnosti národů po I. světové válce – tedy předchůdkyně OSN – nenašla za jeho života v USA pochopení. V roce 1918 ovládli Kongres Republikáni, kteří se obávali, že se Spojené státy stanou světovým četníkem a budou se zaplétat do mezinárodních sporů. Společnost národů tak vznikla bez účasti USA.Wilson nevnímal diplomacii jako hru zájmů, ale jako zápas mezi dobrem a zlem. Tato představa měla ovšem i svoji odvrácenou stránku. Tou byl jakýsi „morální imperialismus“. Woodrow Wilson cítil jako syn presbyteriánského pastora náboženskou povinnost „civilizovat“ a „demokratizovat“ ostatní národy. I projekt Společnosti národů vnímal jako sekulární verzi „Božího království na zemi“. Věřil, že skrze mezinárodní právo lze dosáhnout trvalého míru, což považoval za křesťanský ideál. Jeho kritici – samozřejmě až později - poukazovali na to, že Wilson sice mluvil o sebeurčení, ale zároveň poslal americkou armádu do Mexika, Haiti a Dominikánské republiky. Ukázalo se tak, že jeho „sebeurčení“ se mělo týkat jen Evropanů, nikoliv koloniálních národů v Africe či Asii.Chápání politiky jako boje dobra se zlem se uchytilo – především díky Tomáši Garrigue Masarykovi - i u nás. Nakonec za I. republiky jsme Woodrowa Wilsona uctívali jako "spasitele zpoza oceánu" a pojmenovali po něm největší a nejvýznamnější nádraží v Praze, které dříve neslo název Nádraží císaře Františka Josefa.

Michal Malátný usedl na naši ikonickou žlutou sedačku v talkshow Koťák Live!

Zimbabwe, největší vývozce lithia v Africe, zakázalo vývoz této strategické suroviny. Nejde ale o ojedinělý krok. Napříč kontinentem sílí nacionalismus přírodních zdrojů, který tlačí ceny vzhůru a mění globální dodavatelské řetězce. Co za tím stojí?

Po čase se opět potkáváme se spisovatelkou Hanou Hindrákovou, rodačkou z Trutnova, autorkou dobrodružných románů, které se odehrávají v exotické Africe. Připomenu, že Afrika je pro ni důvěrně známým prostředím, protože dříve sama pracovala v Keni i jako dobrovolnice a od roku 2018 v Africe pomáhá prostřednictvím projektu Dárky s myšlenkou.

Po čase se opět potkáváme se spisovatelkou Hanou Hindrákovou, rodačkou z Trutnova, autorkou dobrodružných románů, které se odehrávají v exotické Africe. Připomenu, že Afrika je pro ni důvěrně známým prostředím, protože dříve sama pracovala v Keni i jako dobrovolnice a od roku 2018 v Africe pomáhá prostřednictvím projektu Dárky s myšlenkou.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Dovolená v Tanzanii pro ni byla vůbec první návštěvou Afriky. Poznala tam svého manžela Masaje a nyní s ním část roku v této zemi žije. Založila sbírku na podporu Masajů a pro tamní komunitu dokonce vybudovala malou knihovnu. Jihočeška Hana Burcevová jinak v běžném životě pracuje jako úřednice. Do povědomí lidí v Česku se snaží dostat problémy, které africký kontinent momentálně trápí.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s vědkyní, bioložkou a parazitoložkou Barborou Pafčo, která získala mimořádně prestižní ocenění Lumina quaeruntur Akademie věd České republiky. Bára žije s rodinou v Borotíně, ale zvládá se věnovat vědě v Brně nebo taky v Africe. Mluvili jsme o ocenění, o české vědě, o práci v terénu v Africe, parazitech a slaďování vědecké kariéry s mateřstvím.

Herečka Jitka Čvančarová považuje pomoc druhým za přirozenou součást života – ať už jde o rodiny dětí s nemocí motýlích křídel, nebo o ochranu horských goril v Africe. V rozhovoru s Janem Pokorným vysvětluje, proč se nebojí veřejně říkat svůj názor a proč podle ní sláva ani červené koberce nic zásadního neznamenají. „Pokud mám energii, čas a prostředky pomoci, tak tam žádné zaváhání není,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Jitka Čvančarová považuje pomoc druhým za přirozenou součást života – ať už jde o rodiny dětí s nemocí motýlích křídel, nebo o ochranu horských goril v Africe. V rozhovoru s Janem Pokorným vysvětluje, proč se nebojí veřejně říkat svůj názor a proč podle ní sláva ani červené koberce nic zásadního neznamenají. „Pokud mám energii, čas a prostředky pomoci, tak tam žádné zaváhání není,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Jitka Čvančarová považuje pomoc druhým za přirozenou součást života – ať už jde o rodiny dětí s nemocí motýlích křídel, nebo o ochranu horských goril v Africe. V rozhovoru s Janem Pokorným vysvětluje, proč se nebojí veřejně říkat svůj názor a proč podle ní sláva ani červené koberce nic zásadního neznamenají. „Pokud mám energii, čas a prostředky pomoci, tak tam žádné zaváhání není,“ říká.

Makoko, přezdívané „africké Benátky“, je největší plovoucí slum na světě. Leží na laguně u nigerijského velkoměsta Lagos, přímo naproti luxusní čtvrti Victoria Island – jednomu z nejdražších míst v Africe. Kontrast mezi domy z prken a plechu postavenými na kůlech a mrakodrapy na protějším břehu patří k nejvýraznějším symbolům extrémní nerovnosti v Nigérii.

Jiří Preis z katedry geografie Fakulty ekonomické ZČU je proděkanem pro internacionalizaci a vnější vztahy a vedoucí střediska mezinárodních aktivit. Jako geograf, pedagog a výzkumník se rozhodně nenudí.

Po dlouhá léta šířily program zahraničního vysílání Českého rozhlasu krátké vlny. Právě díky nim mohl mladý radioamatér Ramanou Baia v dalekém Beninu poprvé naladit Radio Prague. Když nedávno navštívil naši francouzskou redakci, splnil si svůj dětský sen. Jaké kouzlo mají krátké vlny pro posluchače po celém světě? A proč jejich svět zůstává živý i v době, kdy mnoho stanic přešlo na internet? To přiblíží reportáž Guillauma Nargueta z francouzské redakce.

Po dlouhá léta šířily program zahraničního vysílání Českého rozhlasu krátké vlny. Právě díky nim mohl mladý radioamatér Ramanou Baia v dalekém Beninu poprvé naladit Radio Prague. Když nedávno navštívil naši francouzskou redakci, splnil si svůj dětský sen. Jaké kouzlo mají krátké vlny pro posluchače po celém světě? A proč jejich svět zůstává živý i v době, kdy mnoho stanic přešlo na internet? To přiblíží reportáž Guillauma Nargueta z francouzské redakce.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Co ho jako začínajícího lékaře táhlo do Afriky? Jak moc se jeho představy lišily od reality? Proč mu tak přirostla k srdci nemocnice v keňském Itibu? Mohou se i čeští lékaři a studenti něco naučit od místních zdravotníků? Jak se v Africe dívají na zdraví a nemoc? Naučila ho zkušenost z Afriky žít víc "tady a teď"? Co si uvědomil, když se sám ocitl na lůžku opavské nemocnice, kde působil jako lékař? Jací jsou jeho studenti? A jaké budou jeho Vánoce?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co ho jako začínajícího lékaře táhlo do Afriky? Jak moc se jeho představy lišily od reality? Proč mu tak přirostla k srdci nemocnice v keňském Itibu? Mohou se i čeští lékaři a studenti něco naučit od místních zdravotníků? Jak se v Africe dívají na zdraví a nemoc? Naučila ho zkušenost z Afriky žít víc "tady a teď"? Co si uvědomil, když se sám ocitl na lůžku opavské nemocnice, kde působil jako lékař? Jací jsou jeho studenti? A jaké budou jeho Vánoce?

Je čerstvou Miss World 2024 a říká, že korunka rozhodně není jen o kráse. „K titulu není potřeba, aby dívka byla modelkou. Měl by to být člověk ochotný pracovat a reprezentovat vizi Krása s účelem, která pomáhá lidem a každý rok rozdá spoustu peněz na pomoc v různých koutech světa,“ vysvětluje Tereze Kostkové. Charitě se sama věnuje dlouhodobě a má i vlastní nadační projekty. „Odmala jsem chtěla odjet do Afriky. Začala jsem tam pracovat jako dobrovolník a učit angličtinu.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je čerstvou Miss World 2024 a říká, že korunka rozhodně není jen o kráse. „K titulu není potřeba, aby dívka byla modelkou. Měl by to být člověk ochotný pracovat a reprezentovat vizi Krása s účelem, která pomáhá lidem a každý rok rozdá spoustu peněz na pomoc v různých koutech světa,“ vysvětluje Tereze Kostkové. Charitě se sama věnuje dlouhodobě a má i vlastní nadační projekty. „Odmala jsem chtěla odjet do Afriky. Začala jsem tam pracovat jako dobrovolník a učit angličtinu.“

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

Egypt v sobotu slavnostně otevřel své Velké egyptské muzeum v Gíze. Události se účastnilo přes 50 vůdců zemí celého světa. Ve stínu krásné a nákladné stavby ale zůstává druhá stránka Egypta – ekonomické problémy, které postihují velkou část populace, a to nejen tu lidskou, ale i psí. Na dohled gízských pyramid se třeba nachází největší psí útulek v Africe. I ten se v důsledku nepříznivé ekonomické situace v zemi potýká s existenčními problémy.

Na pouti do Fatimy se setkala s vírou, na Ukrajině s lidskou bolestí i odvahou. „Milují svojí vlast, především milují svoje rodiny a snaží se ochránit své území a udržet si svobodu,“ říká o Ukrajincích ve vysílání Českého rozhlasu Plus herečka Sarah Haváčová, která po zážitcích z Fatimy, sirotčince v Africe i z války vstoupila do aktivních záloh České armády. „Nejsem typ člověka, který by se věnoval zbraním nebo se jakkoli zajímal o armádu,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.