Podcasts about BYL

Vládní poslanci chtějí zrušit služební zákon. Byl by to další naschvál Evropské unii. Bude to těžký rok pro nás pro všechny, nejen pro Babiše, který bude muset přehodnotit své postoje. Prezidentovo prosté ne a Ferdyš Zůna naruby. Rusko model 2025, a co nás čeká. Oteplování klimatu má i ekonomické pozadí

Vládní poslanci chtějí zrušit služební zákon. Byl by to další naschvál Evropské unii. Bude to těžký rok pro nás pro všechny, nejen pro Babiše, který bude muset přehodnotit své postoje. Prezidentovo prosté ne a Ferdyš Zůna naruby. Rusko model 2025, a co nás čeká. Oteplování klimatu má i ekonomické pozadíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pár dnů před Novým rokem přišla zpráva, že po útoku ruského dronu zahynul Denis Kapustin, známý pod přezdívkou White Rex. Byl zakladatelem a velitelem Ruského dobrovolnického korpusu, jednotky Rusů bojujících proti režimu Vladimira Putina po boku ukrajinské armády.

Byl to okamžik, na který čekaly desítky milionů věrných fanoušků a zvědavých diváků. 27. listopadu se po tříleté pauze vrátili na obrazovky hrdinové jednoho z nejpopulárnějších a také nejdražších televizních projektů historie. Streamovací služba Netflix toho dne zpřístupnila první čtyři díly páté, závěrečné řady seriálu Stranger Things. Další díly přišly 26. prosince. Udržela si série vypravěčské tempo, a nebo se z ní stal akční spektákl bez srdce?Hostka: Jindřiška Bláhová - filmová kritička a redaktorka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pár dnů před Novým rokem přišla zpráva, že po útoku ruského dronu zahynul Denis Kapustin, známý pod přezdívkou White Rex. Byl zakladatelem a velitelem Ruského dobrovolnického korpusu, jednotky Rusů bojujících proti režimu Vladimira Putina po boku ukrajinské armády.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny, 23. prosince, náhle zemřel náš kolega Radko Kubičko. Byl dlouholetým kmenovým komentátorem Českého rozhlasu Plus a zpravodajství ČReského rozhlasu. Ještě před tím výraznou tváří Českého rozhlasu 6, Rádia Svobodná Evropa. Posledním pořadem, který natočil, je následující hodnocení událostí roku 2025 na domácí politické scéně. Jako vždy se do debaty zapojil s nezaměnitelnou energií a nadhledem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byl bych rád, aby se o mně říkalo, že jsem byl dobrý hráč“, doplňuje liberecký rodák, patriot, herec Ladislav Hampl, který byl hostem vánočního vysílání Českého rozhlasu Liberec.

„Byl bych rád, aby se o mně říkalo, že jsem byl dobrý hráč“, doplňuje liberecký rodák, patriot, herec Ladislav Hampl, který byl hostem vánočního vysílání Českého rozhlasu Liberec.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.

Byl možná lidový, ale nikoliv lidský, připomíná historik Michal Stehlík. Autor rozsáhlé životopisné publikace s názvem Zápotocký – Příliš mnoho životů je hostem pořadu Ex libris.

„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl možná lidový, ale nikoliv lidský, připomíná historik Michal Stehlík. Autor rozsáhlé životopisné publikace s názvem Zápotocký – Příliš mnoho životů je hostem pořadu Ex libris.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Send us a textA birthday hangout turns into a full-on variety show: we kick off with shots and shout-outs, then sprint straight into the Labubu craze and the wild trend of tattooing the toy itself. The hype machine gets a reality check as we break down why collectibles blow up—celebrity co-signs, K-pop adjacency, mystery variants, and the thrill of not knowing what you'll get. From there, we tumble into pop-chart surprises (Baby Shark supremacy, Despacito endurance) and ask why certain songs conquer the world with choreography, repetition, and rhythm that cut across languages.Food heads get fed with hibachi talk, Kiran light, and an unexpected case for Crown Royal chocolate—plus the difference between a “vibe” dinner and a clutch takeout. Then comes a fiery Southern culture segment: Alabama and Mississippi pride meets Texas side-eye, MLK Day politics in Arizona's past, and the way stereotypes stick until someone tells the fuller story. Sports heads get their fix too, with NFL loyalties tested, fantasy heartbreak relived, and the kind of friendly slander that keeps group chats alive.Midway, we open the door on something more intimate: the difference between love and lust, how confidence changes chemistry, and the petty things people do post-breakup (or refuse to). It's raw, funny, and more honest than anyone planned. We pivot to strength and training with BYL shoutouts, celebrating women who lift heavy and giving beginners a nudge to start where they are. And because it's that season, the table explodes over holiday movies: Elf vs Die Hard, Home Alone nostalgia, Friday After Next as an all-timer, and the perennial “does it count as Christmas if it only happens at Christmas?” loophole.Pull up a chair, pour something good, and argue with us in your head. If you laughed, learned, or yelled “that's cap,” hit follow, rate the show, and share this episode with a friend who loves a good debate. Your reviews keep the mics on and the chaos premium.Thanks for listening to the Nobody's Talking Podcast. Follow us on Twitter: (nobodystalking1), Instagram : (nobodystalkingpodcast) and email us at (nobodystalkingpodcast@gmail.com) Thank you!

V Polné na Jihlavsku v těchto dnech vyšla kniha o Františku Vackovi. Byl to člověk, který uměl snad všechno, na co sáhl.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Hádky, napětí a rozdílné pohledy byly součástí The Prostitutes od samého začátku. Ne jako problém, ale jako motor kapely. V podcastu Headliner CZ popisují Martin Přikryl a Adrian T. Bell, že spory se z jejich kapely nikdy úplně neztratily – a vysvětlují, proč je dnes dokážou ustát líp než dřív.Rozpad The Prostitutes kolem roku 2017 nenastal náhodou ani jako dramatické gesto. Byl výsledkem únavy, přetlaku a momentu, kdy už kapela nedokázala fungovat naplno. Návrat po sedmi letech proto není sentimentální comeback, ale pokračování vztahu, který si musel projít pauzou. „Ta cesta, kterou chceme jít, je důležitější než malý hádky,“ říkají v rozhovoru Honzy Vedrala, který můžete také číst jako titulní materiál říjnového Headlineru. Řeč přijde i na to, jak se změnilo fungování kapely na pódiu, ve studiu i mezi koncerty. Méně chaosu, víc soustředění, ale pořád stejná chemie, bez které by návrat neměl smysl.

„Už odmala jsem hopsal a učil se ve vodě salta. Pak už pro mě nebylo těžké to udělat na zemi,“ vzpomíná parkourista Daniel Kohout. „Byl jsem sám sobě trenérem. První salto vzad nedopadlo. Ale druhé už bylo dobře.“ Důležitá je podle něj motivace a podpora okolí. „Člověk musí mít chuť. Později mi hodně pomohli kamarádi,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Dříve tvrdil, že nechce mít vlastní restauraci a přitom jen pár týdnů před natáčením otevřel už několikátý podnik. „Pořád se cítím hlavně jako kuchař,“ říká Jan Punčochář, který se kromě své šéfkuchařské role a pozice majitele restaurací stal i moderátorem české verze show Hell's Kitchen, kde působí jako samozřejmý lídr. V rozhovoru popisuje, jak se z učně, který po směně ve švýcarské kuchyni „občas poplakal do polštáře”, stal člověk, kterého baví i po třiceti letech stát u plotny. „Jsem asi magor, nemůžu bez toho být. I když mám volno, tak vařím,“ říká a s úsměvem vypráví, proč doma připraví radši tři chody než jeden. Mluví o tom, jak se změnila kuchařina po covidu, i proč dnes už nechce křičet na kolegy. „Dřív jsem byl malá vzteklá čivava, teď už jsem hodný pejsek, který to radši tisíckrát vysvětlí, aby tam ty lidi vydrželi,“ přiznává Punčochář. A také vtipkuje, že největší „debilitou“ bylo otevřít řízkárnu, protože každý má pocit, že řízek umí nejlíp. „Hrozně bojuji s tím, jak lidé nechápou, že když je dobře usmažený telecí řízek, tak je nafouklý a když se do něj zakrojí, tak strouhanka odpadne,“ vysvětluje a popisuje, jak je občas těžké bojovat s myšlenkou, že „maminka to dělala jinak“. Otevřeně mluví o tvrdém prostředí gastronomie, o kuchařském egu, o tlaku na kvalitu i o tom, proč se dnes jeho priority posunuly od honby za michelinskou hvězdou k jiné věci: k lidem, které vede. „Mám přes šedesát zaměstnanců - šedesát hlav, které musí každý měsíc dostat výplatu. Můžu mít hvězdu a být na nule, nebo ji nemít a mít plnou hospodu. Musel jsem si to hodit jinam,“ říká známý šéfkuchař. A přiznává, že televize ho změnila. „Byl jsem zakřiknutý a otrkalo mě to. Když si stoupnu před tři sta lidí, nezakoktám se a nejsem z toho nervózní,“ dodává Punčochář. A taky tvrdí, že když jde do restaurace, nechce být “rejpal”. Jídlo vnímá především jako něco, co si jde užít a sdílet s lidmi, které má rád. I proto prý dnes více fandí tomu, když je na stole co sdílet, než aby si vybral degustační menu o deseti chodech. Jaké bylo procházet „lidským peklem“ ve švýcarské kuchyni? Proč je v dnešní gastronomii těžké udržet motivované lidi? A co dělá šéfkuchaře, který ani doma neumí uvařit jen jeden chod, opravdu šťastným? Poslechněte si celý rozhovor.

„Už odmala jsem hopsal a učil se ve vodě salta. Pak už pro mě nebylo těžké to udělat na zemi,“ vzpomíná parkourista Daniel Kohout. „Byl jsem sám sobě trenérem. První salto vzad nedopadlo. Ale druhé už bylo dobře.“ Důležitá je podle něj motivace a podpora okolí. „Člověk musí mít chuť. Později mi hodně pomohli kamarádi,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

V extralize volejbalistů Jihostroj České Budějovice poprvé v sezoně prohrál. Byl to zajímavý zápas v hale pražských Lvů. Vlakem se do hlavního města vydal fanklub jihočeských volejbalistů. A byl slyšet, jak se přesvědčily Sportovní ozvěny.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

5. října 2020 vzplál dům, ve kterém bydlela těhotná Taylor Parker se svým přítelem Wadem.Kdo ho zapálil? Proč? A proč zrovna teď? Taylor tvrdila, že ten den měla jít na vyvolání porodu, ale kvůli bombové hrozbě evakuovali její nemocnici. Znělo to neuvěřitelně, ale byla to pravda.O čtyři dny později Taylor volala Wadeovi z dálnice: prý právě porodila v autě, pupeční šňůra jí visí z již oblečených kalhot a u silnice stojí policisté, kteří ji zastavili kvůli rychlé jízdě do porodnice. Wade se okamžitě otáčí a vyráží za ní.Záchranáři na místě byli zmatení. Taylor tvrdila, že má dlouho po termínu, ale miminko bylo podezřele malé. Když jí sundali zakrvácené kalhoty, vypadla placenta. Něco tady nesedělo.A za pár hodin bude jasné, že tohle není jen zvláštní příběh rychlého porodu. Byl to konec něčeho mnohem temnějšího.

„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možná také někdy přemýšlíte o tom, co se to vlastně v lidské společnosti spustilo za zvláštní procesy, že se tak polarizuje a hádá. Nejde jenom o možné manipulace a propagandu různých skupin. Jde o naši psychiku, o dynamiku v mysli a v duši, které posouvají celé národy a možná celý svět k neznámé budoucnosti. Dlouho jsem na toto téma hledal hosta.Pavel Špatenka vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Několik let pracoval v klinické praxi jako lékař a od roku 2000 se věnuje terapii sebepoznáním. Zabývá se také psychologií velkých skupin lidí. Možná jste, podobně jako já, narazili na facebooku na jeho komentáře, které velmi zajímavým způsobem analyzují to, co se s námi všemi děje.Byl jsem proto moc rád, když souhlasil, že spolu natočíme rozhovor. Jsem moc zvědav, co na to budete říkat!Plnou délku rozhovoru najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Budu moc rád, pokud podpoříte natáčení hausbotových rozhovorů svým předplatným - získáte všechny moje rozhovory v plném znění a bez reklam.Support the show

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

V roce 2008 jsme s kameramanem vylezli na věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově. Byl z ní dobrý výhled na zpola zasněženou krajinu a na hřbitov, kde leží těla pěti zastřelených politických vězňů, kteří v neděli 15. října 1951 uprchli ze slavkovské šachty číslo 14. Připomíná je malá pamětní deska, na níž lze číst jména: Jan Trn, Jan Úlehla, František Petrů, Ferdinand Compel, Vladislav Roubal. Dole, u hřbitovní brány, na nás čekal tehdy osmdesátiletý Karel Kukal.

V roce 2008 jsme s kameramanem vylezli na věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově. Byl z ní dobrý výhled na zpola zasněženou krajinu a na hřbitov, kde leží těla pěti zastřelených politických vězňů, kteří v neděli 15. října 1951 uprchli ze slavkovské šachty číslo 14. Připomíná je malá pamětní deska, na níž lze číst jména: Jan Trn, Jan Úlehla, František Petrů, Ferdinand Compel, Vladislav Roubal. Dole, u hřbitovní brány, na nás čekal tehdy osmdesátiletý Karel Kukal.

Byl to další z řady šoků, které Donald Trump během svého druhého prezidentského období přichystal svým spojencům. 28-bodový plán na ukončení války na Ukrajině vyvolal v Kyjevě i v některých evropských metropolích nejen překvapení, ale i zděšení. Může teď, po jednání v Ženevě a zapracování hlavních připomínek, přinášet reálnou naději na brzký mír, jak Trump doufá?  Host: Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vítejte u plné délky rozhovoru s německým psychoterapeutem Heinz Peter Röhrem! Taky vám připadá, že narcismus, citová závislost, manipulace jsou vysoce aktuální témata snad na celém světě? Byl jsem proto moc rád, když mi z nakladatelství Portál dali vědět, že do České republiky přijede jejich autor, významný německý psychotereapeut a spisovatel Heinz Peter Röhr. Všechna výše uvedená témata totiž desítky let studuje a napsal o nich řadu knih, které Portál vydal i v češtině. Sám říká, že knihy píše tak, aby už jejich četba fungovala léčivě.Pokud chcete celý rozhovor, pojďte na můj účet herohero - http://herohero.co/petrhorky. Tam si poslechnete rozhovor v plné délce a navíc získáte speciální slevu 25 % na všechny jeho knihy a audioknihy vydané u nakladatelství Portál!Odkazy:https://nakladatelstvi.portal.cz/nakladatelstvi/hledat/Heinz%20Peter%20R%C3%B6hr00:00 Biblioterapie, psychoedukace a přijetí pomoci.05:04 Sebereflexe vs. narcistní leadership, kořeny sebehodnoty.12:24 Populismus a závislé pouto na narcisech.16:45 Odvaha k vnitřní práci a vyjadřování emocí v komunikaci.24:54 Praktická ordinace, sebeláska v praxi.32:26 Komunikace bez násilí.Support the show

Bruce Lee, herec a mistr bojových umění se narodil 27. listopadu 1940. Byl to právě on, kdo způsobil Kung-fu mánii v 70. letech 20. století, z níž vzešly hvězdy jako Jean-Claude Van Damme, Steven Seagal nebo Chuck Norris. Svými filmy inspiroval řadu tvůrců akčních filmů, jako jsou Jackie Chan, John Woo a Quentin Tarantino. Jeho bojové umění Jeet Kune Do připravilo půdu pro dnes populární zápasy MMA. Lee, respektive jeho rychlé pohyby, měly vliv na breakdance.

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politika se posunula do takové absurdity, že člověk už ani neví, co dát na obálku,“ říká komentátor, podcaster a šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský, když mluví o době, v níž třetí nejvyšší ústavní činitel jako první akt ve funkci „podrží štafle“. Vtipy třeba na Andreje Babiše, které fungovaly ještě před pár lety, podle něj dnes není úplně čím nahradit. O Filipu Turkovi říká, že je typem politika, který už ani není vtipný, jen směšný a o Jindřichu Rajchlovi pak zase, že ho Tomio Okamura „vytáhl na svých zádech“ a zároveň vytvořil prostor k tomu, aby ho jednou mohl ohrozit. „Je hodně učenlivý a schopný. Má nakročeno to hnutí převzít,“ říká Bartkovský. O ostrých náladách ve společnosti nemluví z odstupu, ale z vlastní zkušenosti. „Byl jsem svědkem toho, jak lidi volají po násilí a dokonce i proti mě. Čtyři chlapi mi pošeptali, že na mě počkají,“ říká o demonstracích, na kterých roky zaznamenával antisystémové proudy. Přesto trvá na tom, že média se nesmí bát mapovat realitu. „Aby lidi nebyli překvapení, že nakonec někdo získá víc prostoru. Není to blesk z čistého nebe,“ vysvětluje novinář. Zároveň popisuje, jak se proměňuje práce v médiích, které dnes bojují o pozornost s celým světem. Dodává, že klasické weby padají, ale komunity kolem značky, kterou vede, rostou. Přesto na něj část publika lepí ideologické nálepky. „Fascinuje mě, když mi lidi vyčítají progresivismus. Říkám: Tak mi ukažte, kde to je,“ vysvětluje Bartkovský a dodává, že hájit rovná práva není ideologie. „To není ani pravicové, ani levicové. To je jen lidské,“ říká. Vrací se i k tomu, jak stabilní a funkční bude budoucí vláda. Připomíná, že Andrej Babiš podle něj nemá rád trolly a už v koaliční smlouvě je v podstatě zakázáno, aby ho vládní partneři překvapovali. „Česko si ale potřebuje projít vládou ANO, SPD a Motoristů, protože takhle si ji zvolilo, takže si ji zaslouží,“ dodává novinář. Jak konstruktivní podle šéfredaktora Reflexu budou Babišovi koaliční partneři? Jak silní skutečně jsou antisystémoví hráči a co jejich vzestup říká o nás? A proč tvrdí, že dnešní realita je někdy těžší než satira? Pusťte si celý rozhovor s Martinem Bartkovským.

„Sebedůvěra přichází se zkušenostmi, začít investovat se dá s pár stovkami.“ U mikrofonu nové epizody Forbes BrandVoice podcastu se sešli Jaroslav Šura, investor a jedna z nejvýznamnějších osobností investorské komunity v Česku, a Libor Svoboda, ředitel online prodeje ve společnosti Patria. Psal se rok 1993 a v Praze po mnoha desetiletích obnovila činnost Burza cenných papírů. Jedním z těch, které tehdy nová možnost investování zajímala, byl Jaroslav Šura. „Byl jsem mladý a zvídavý, přišlo něco nového a postupně jsem do zákonitostí světa akcií pronikal,“ říká muž, který dnes patří k legendám investorské komunity. Za nejdůležitější vlastnost investora považuje disciplínu a „zbytečně netrejdit“. „V investování plyne čas jinak a důležité je přemýšlet o svém portfoliu v dlouhodobém horizontu, nikoli v roce či dvou,“ doplňuje Libor Svoboda, který v Patrii řídí online prodej. „Najít si takové zhodnocení, které dlouhodobě porazí inflaci,“ dodává ještě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli je to dobrý nápad, ale přišlo mi to jako příležitost ukázat lidem svět OnlyFans,“ říká Petra Úradníčková alias Inked Dory, která je jednou z protagonistek dokumentu Virtuální přítelkyně. Vystudovaná psycholožka, která dřív pracovala v advokátní kanceláři, mluví o tom, jak se ke své práci dostala, když začala na platformu nahrávat fotky, které už měla roky v telefonu. Dnes ji sledují tisíce lidí a profil na platformě určené nejen ke sdílení intimity se stal její hlavní obživou. Na síti Inked Dory podle svých slov nabízí nejen intimní obsah, ale i blízkost, která je podle režisérky dokumentu jednou z oblastí, které se snadno přehlíží. „Dávám lidem možnost najít si nějakou virtuální společnost,“ vysvětluje protagonistka a tvůrkyně s tím, že se na ni na platformě obrací s různými osobními problémy. Sama proto přiznává, že pro mnohé fanoušky je možná víc než objekt touhy a někdy se tak stává i jejich důvěrnicí. „Snažím se jim častokrát pomoci nebo poradit s problémy, na které jinde odpověď možná nezískají, protože se třeba bojí a proto se zeptají cizího člověka na internetu,“ popisuje Úradníčková. Přitom zdůrazňuje, že její sebehodnota není v rozporu s tím, co dělá. „To, čím si vydělávám, mě nijak nedefinuje. Vím, jaký jsem člověk a jak se chovám k nejbližším,“ brání se kritikám, ale také přiznává, že za jejím úspěchem stojí roky práce, marketingu i kalkulu. Dokument Virtuální přítelkyně ukazuje i odvrácenou stranu byznysu - vliv na osobní vztahy, tlak a neustálou nutnost být online. O tom posledním hovoří i Inked Dory a vypráví o době, která pro ni osobně byla velmi složitým obdobím. „Byl to zlý půlrok. A když se necítíte dobře, není úplně nejlepší točit videa v bikinách,“ popisuje tvůrkyně. Za největší riziko své práce přitom považuje digitální stopu. „Už by mě nikdo nevzal do normální práce,“ říká otevřeně a zároveň varuje před tím, aby do téhle práce lidé vstupovali s vidinou rychlého zisku. „Neměla by to být primární motivace. Ty výsledky nepřijdou ze dne na den. Devadesát procent lidí tam vydělává pár stovek dolarů měsíčně,“ varuje před tím, že je iluzorní představa, že z dívek na OnlyFans díky jedné fotce stanou milionářky. Jaká je skutečná cena intimity, když se z ní stane práce a jak se v tom neztratit? Proč tolik lidí hledá blízkost právě v digitálním světě? A hledají v něm i něco, co připomíná lásku? Poslechněte si celý rozhovor s Inked Dory, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

V Omeletkách budeme mluvit o teplu domova. Do našeho činžáku se přistěhoval nový divný soused. Uprostřed noci u nás zazvonil. Byl namol. Za čtvrt hodiny to samé. Snažila jsem se být trpělivá: „Tady opravdu nebydlíte. Vy bydlíte nahoře.“ A ten opilec nenávistně ucedil: "Hlavně, že vy bydlíte všude!“ Uslyšíte příspěvek Jany Rambouskové Jak jsem se chytře vdala na vesnici. Halina Pawlowská přečte povídku Mami, jedli jste i tučná jídla? A přidá recept na kachní šoulet.

Ve věku 95 let v úterý 21. října 2025 zemřel náš dlouholetý rozhlasový kolega - muzikant, skladatel, sběratel a upravovatel lidových písní pan Zdeněk Bláha. Byl nejen skvělým člověkem a parťákem, ale také skutečnou folklorní a rozhlasovou legendou západních Čech.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Technologický podnikatel Peter Thiel byl do nástupu Donalda Trumpa do druhé prezidentské funkce široké veřejnosti známý jen málo. Ale má už desítky let svérázné názory na svět a také dost peněz na to, aby své názory prosazoval. Byl jedním z prvních investorů Facebooku, s Elonem Muskem uspěl v PayPalu, už při první volbě finančně podporoval Trumpa a financoval kampaň viceprezidenta J. D. Vance, který navíc byl jeho zaměstnancem. Zkrátka jeho vliv je obrovský.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.

Do voleb zbývá den a Andrej Babiš si na poslední chvíli otevřeně řekl o hlasy voličů SPD, Stačilo! a Motoristů. Jenže jim nenabízí to, co hledají - a nepředvedl to ani v prvním televizním duelu s Petrem Fialou.Šéf hnutí ANO natočil video, v němž apeluje na opoziční voliče, aby se vykašlali na malé strany. „Dejte nám hlas i vy, kteří jste nás volit nechtěli. Může vzniknout jednobarevná většinová vláda. Žádné hádky, žádné koaliční kompromisy,“ apeluje Babiš.„Udělal v podstatě to samé, co Petr Fiala u vládních voličů. Říká voličům SPD, Stačilo! a Motoristů, že on jediný je dost silný, aby ho mělo smysl volit. Jenže to říká příliš hodným hlasem,“ hodnotí v podcastu Václav Dolejší.Alfa samce, který tu se vším zatočí, Babiš nepředvedl ani v debatě na CNN Prima News s Petrem Fialou. Byl krotký a neútočil, útokům Fialy se často nedokázal přesvědčivě bránit. A v jednu chvíli se dokonce dožadoval pomoci od moderátorky.„Babiš zjevně zvolil strategii hrát na jistotu, nenechat se vytočit a hlídat si to svoje. Což je pro něj obecně dobrá taktika, ale zrovna na voliče volající po změně režimu a vládě pevné ruky to působit nebude. A ve chvíli, kdy rozhodně řekl, že nepřipustí referendum o NATO a EU, tihle voliči podle mě vypínali televizi,“ říká Lucie Stuchlíková.Co se Babišovi naopak povedlo? Nedat Petru Fialovi to, pro co si lídr Spolu přišel - konflikt, který by mobilizoval zklamané vládní voliče. „A že se Petr Fiala snažil ho vytočit, co to šlo. On ostatně jinou možnost v tomto zápase, kde dlouhodobě prohrává, nemá. Babišovi stačí bránit se,“ dodává Václav Dolejší.Nepřehnal Babiš nebo Fiala svoji roli? Provádí Aleš Juchelka nějaké předvolební voodoo? A co se den před volbami zdá vám? Poslechněte si celý Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to zážitek, o to větší, že nečekaný. Krásný srpnový podvečer na návsi kdesi v jihozápadních Čechách. Skupina divadelních ochotníků z nedalekého města přijela zahrát divadelní kus.

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Dartmoorský národní park v Devonu nás uvítal mírným deštěm, poryvy větru, mlhou v údolích a mračny, která se dotýkala vrcholků kopců. Byl to zkrátka typický pozdně letní den na proslulém vřesovišti.

Dr. Nancy Byl, a pioneer in neuroplasticity and expert in focal dystonia, joins host J.J. Mowder-Tinney for a dynamic conversation on how OTs and PTs can rethink assessment and intervention for this underrecognized movement disorder. J.J. brings curiosity and clinical insight as they explore the sensory origins of dystonia, surprising traits shared by many patients, and why behavioral retraining may hold more promise than you think. Along the way, Dr. Byl shares case examples, brain mapping data, and creative treatment strategies grounded in decades of experience. Tune in to discover how targeted sensory retraining—and a little outside-the-box thinking—may help retrain the brain.Learning ObjectivesAnalyze the evidence around the definition, diagnosis, and prevalence of focal dystonia (FD)Apply evidence-based, practical strategies to address the treatment of FD, grounded in principles of neuroplasticity and behavioral interventions, and to support engagement in meaningful occupationsSolve patient case scenarios involving FD while integrating current research, clinical reasoning, and potential directions for future investigationTimestamps(00:00:00) Welcome(00:01:05) Introduction to guest and focal dystonia research(00:06:56) Understanding focal dystonia in context(00:11:16) The impact of focal dystonia on lives(00:16:01) Personality traits and focal dystonia(00:18:35) Neuroscience insights into dystonia(00:24:39) Behavioral retraining and dystonia(00:28:18) Patient characteristics and outcomes(00:33:49) Assessment techniques for dystonia(00:46:08) Innovative treatment approaches(00:47:17) The role of behavioral training in recovery(00:49:46) Real-life retraining success stories and insightsNeuro Navigators is brought to you by Medbridge. If you'd like to earn continuing education credit for listening to this episode and access bonus takeaway handouts, log in to your Medbridge account and navigate to the course where you'll find accreditation details. If applicable, complete the post-course assessment and survey to be eligible for credit. The takeaway handout on Medbridge gives you the key points mentioned in this episode, along with additional resources you can implement into your practice right away.To hear more episodes of Neuro Naviagators, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/neuro-navigators⁠⁠⁠⁠⁠If you'd like to subscribe to Medbridge, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/pricing/⁠⁠⁠⁠⁠IG: ⁠⁠https://www.instagram.com/medbridgeteam/

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion