Podcasts about BYL

Hostem podcastu Men's Factor byl Aaron Günsberger, izraelský podnikatel a majitel restaurace King Salamon. Mluvil o své osobní zkušenosti a náhled na aktuální izraelsko-palestinský konflikt. Jeho pohled na situaci se neomezuje pouze na politiku a média, ale i na osobní příběhy, které odhalují těžkosti, s nimiž se lidé na obou stranách střetávají.Günsberger vzpomíná na šok, který zažil, když se dozvěděl o teroristickém útoku na hudební festival Supernova v Izraeli 7. října 2023. „Byl jsem mimo sítě, takže jsem se o útoku dozvěděl až odpoledne. Nejdříve jsem tomu nevěřil, pak jsem se podíval na Telegram a viděl jsem nepublikovatelné scény," popisuje Aron dramatickou chvíli, která pro něj a mnoho dalších představovala hluboký šok.Festival, který se stal terčem útoku, byl, jak Aron vysvětluje, paradoxně pořádaný i některými levicovými aktivisty, kteří byli ve své podpoře Gazy a Palestinců přesvědčeni o tom, že takový krok přispěje k míru. „Byl to smutný bonus pro Hamas," říká s těžkým tónem, když hovoří o tragédii, která se následně stala symbolickým okamžikem eskalace konfliktu.Kritizuje také mediální přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu, zejména v západních médiích, kde často dochází k relativizaci odpovědnosti za násilí. „Začali o tom mluvit jako o nějakém hnutí, a ne o teroristické organizaci," rozčiluje se nad pomalou a zjednodušenou reakcí světových médií, která měla za následek šíření antisemitismu.

V Omeletkách budeme mluvit o teplu domova. Do našeho činžáku se přistěhoval nový divný soused. Uprostřed noci u nás zazvonil. Byl namol. Za čtvrt hodiny to samé. Snažila jsem se být trpělivá: „Tady opravdu nebydlíte. Vy bydlíte nahoře.“ A ten opilec nenávistně ucedil: "Hlavně, že vy bydlíte všude!“ Uslyšíte příspěvek Jany Rambouskové Jak jsem se chytře vdala na vesnici. Halina Pawlowská přečte povídku Mami, jedli jste i tučná jídla? A přidá recept na kachní šoulet.

V podobenství o nepoctivém správci Ježíš popisuje a ilustruje určité principy, které jsou pro něj důležité. Dnes se přeneseme tak trochu do roviny investic. Ježíš totiž v odobenstvípředkládá několik přístupů, jak nakládat s tím, co nám bylo svěřeno - ať už se jedná o naši energii, čas či peníze. V našem životě máme trochu času a trochu příležitostí. Ježíš nás povzbuzuje, abychom naše zdroje brali jako nástroj, zdroje jsou naší vizitkou, ale mohou pro nás být i zkouškou. Lukáš 16:1-8 Ježíš řekl učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk, který zaměstnával správce. Ten byl před ním obviněn, že mrhá jeho majetkem. Zavolal ho tedy a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého počínání, neboť budeš propuštěn.‘Správce si řekl: ‚Co budu dělat, až mě můj pán propustí? Kopat nemohu, žebrat se stydím… Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali do svých domů, až budu propuštěn!‘Jednoho po druhém si pak zavolal všechny dlužníky svého pána. Prvního se zeptal: ‚Kolik dlužíš mému pánu?‘ ‚Sto sudů oleje,‘ odpověděl dlužník. Řekl mu: ‚Zde je tvůj úpis – rychle si sedni a napiš padesát.‘ Dalšího se zeptal: ‚A kolik dlužíš ty?‘ ‚Sto měr pšenice,‘ odpověděl. Řekl mu: ‚Zde je tvůj úpis – napiš osmdesát.‘A jeho pán ocenil, že si ten nepoctivý správce počínal chytře! Synové světa totiž bývají ve svých věcech chytřejší než synové světla.

Gordon Ramsay je v naprostém klidu a trávicí ústrojí Jamese Colea obdivuju, říká mistr barmanSingapur se stal v posledních dvou dekádách zaslíbeným pro kvalitní české barmany. Jedním z nich je i Vojtěch Bažant, který v tomto ostrovním městském státě na jihovýchodě Asie strávil sedm let. O svých zkušenostech vypráví v dalším díle podcastu Host Reportéra.Vzpomíná mimo jiné na dvě sezony, po které pracoval v podniku světoznámého kuchaře Gordona Ramsayho: „Osobně jsme se v Singapuru potkali dvakrát,“ říká, „a pokaždé to byla radost. Z televize má drsnou pověst, ale s námi stál normálně za barem, udělal pár mojit, neustále měl úsměv na rtech, milý byl na všechny.“Pořady, ve kterých Gordon Ramsay křičí, prý příliš neodpovídají realitě. „Jaký je doopravdy? Pusťte si některý z dokumentů, kdy jezdí po světě a vaří třeba s babičkami v peruánských horách, protože přesně tak na mě působil.“V Singapuru obsluhoval Vojtěch slavné herce, muzikanty i sportovce, například piloty formule 1, ale jeho zásadou je chovat se k nim jako k ostatním hostům: „Snad všichni oceňovali, že jim nijak nepodlézám.“V podcastu, který se z velké části věnuje singapurskému období, občas zavzpomíná i na své počátky v Praze. Hovoří například o tom, jak mu jednu neděli nakráčela do Groove Baru kompletní kapela 30 Seconds to Mars, a hrdinou jedné velmi vtipné historky je rapper James Cole.„To bylo taky v Groove Baru ve Voršilské ulici. James Cole slavil narozeniny, seděl u rohového stolu se svojí mámou a neustále si objednával dvojitou extrapálivou Bloody Mary. Sám jsem mu je dělal, takže vím, že jich zvládl šestnáct. Od té doby jsem zažil hodně, ale dodnes nechápu, jak jeho žaludek a střeva zvládly takové množství Tabasca a vodky, zjevně jsou z oceli. Byl to mimořádný výkon!“Vojtěch Bažant vyvinul v Singapuru vlastní metodu, která zjednodušuje porozumění chutím a aromatům a umožňuje míchat drinky bez složitých receptur. Loni založil značku The Cocktail Hacker, pod níž nabízí vzdělávací kurzy, konzultace a přednášky. Před pár dny vyšel knižní rozhovor „Český barman v Singapuru“, který s ním vedl básník, prozaik a žurnalista Pavel Bušta.

Ve věku 95 let v úterý 21. října 2025 zemřel náš dlouholetý rozhlasový kolega - muzikant, skladatel, sběratel a upravovatel lidových písní pan Zdeněk Bláha. Byl nejen skvělým člověkem a parťákem, ale také skutečnou folklorní a rozhlasovou legendou západních Čech.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Moderátorka a autorka Adéla Vinczeová vstoupila do nové sezóny svého pořadu na slovenské veřejnoprávní televizi trochu jinak, než čekala. První díl, který měl být rozhovorem s jejím manželem Viktorem Vinczem, vedení nakonec neodvysílalo s odůvodněním, že je „v širším kontextu problematický“. „Byl to lidský rozhovor mezi dvěma manželi,“ popisuje moderátorka, která ale situaci bere s nadhledem. „Necítím žádnou křivdu. Vítám zajímavé změny, které přicházejí, protože mi přinášejí nové výzvy a pohledy na svět,” dodává. Takový přístup měla i tehdy, když odešla z Markízy na podporu manžela, který se tam postavil vedení po zásazích do zpravodajství, založil odbory a televize se ho následně pokoušela různými způsoby zbavit. „Principiálně jsem se nesladila s tím, že tam takové machinace nastaly,“ vysvětlila Vinczeová, která po patnácti letech v komerční televizi uzavřela velkou etapu. Zjistila navíc, že bez televize se žít dá a podle svých slov tím vystoupila z bubliny do reality. Dnes mluví o změnách, které se dotýkají nejen médií, ale celé společnosti. Slovensko podle ní prožívá bezprecedentní napětí a rozdělení na dva tábory, pod něž se dají schovat téměř všechny názory. A tohle téma proniká i do rodin: „Můj otec má úplně jiné názory než můj muž, a přesto spolu vycházejí, protože oba mají patřičný nadhled. O nás se hádají jiní lidé,“ směje se. Dříve podle ní byla politika spíše volnočasová aktivita, dnes má ale „chapadla všude“. Vinczeová v tom vidí odraz vývoje celé společnosti. „Jako společnost jsme v pubertě. Je potřeba to nějak přežít a být vůči tomu vnímaví,“ vysvětluje s tím, že není dobré se příliš zahlcovat hněvem. Otevřeně mluví také o mateřství a cestě k němu. S manželem se rozhodli pro adopci poté, co čelili problémům s plodností, o nichž on sám veřejně promluvil. Sama moderátorka přiznává, že zpětně ani neví, zda touha po dítěti byla její vlastní, nebo to byl tlak společnosti. Musela proto sama zařadit „neutrál“ a až pak přišla svoboda. „Moje hodnota není v tom, jestli mám dítě a jestli přišlo mými porodními cestami nebo jinými,“ říká a popisuje, jak sama hledala vlastní směr. Mluví také o showbyznysu a bulváru jako o dobrém „duchovním učiteli“. „Se vším diskomfortem a pocity křivdy musíte pracovat,“ vysvětluje Vinczeová. Jak se proměnil pohled ženy, která léta formovala slovenská média? Dá se v době rozdělené společnosti zůstat laskavý, aniž by člověk rezignoval? A kde leží hranice mezi loajalitou a svobodou - osobní i profesní? Pusťte si celý rozhovor.

Technologický podnikatel Peter Thiel byl do nástupu Donalda Trumpa do druhé prezidentské funkce široké veřejnosti známý jen málo. Ale má už desítky let svérázné názory na svět a také dost peněz na to, aby své názory prosazoval. Byl jedním z prvních investorů Facebooku, s Elonem Muskem uspěl v PayPalu, už při první volbě finančně podporoval Trumpa a financoval kampaň viceprezidenta J. D. Vance, který navíc byl jeho zaměstnancem. Zkrátka jeho vliv je obrovský.

Z případů soudního lékaře: „Nechtěla se, kolegové, naše sebevražedkyně podobat Ježíši?“Rád a hodně vypráví o pitvách. Mluví o vraždících manželích Stodolových i Janákových, vzpomíná i na případ, který v něm zažehl celoživotní zájem o fenomén sebevražd. K podcastu do redakce Reportéra přišel špičkový soudní lékař Miroslav Šafr.„Nezapomenu na silně věřící čtyřicetiletou ženu, která provedla kombinovanou a velmi komplikovanou sebevraždu,“ vypráví mimo jiné v podcastu. „Na místě činu byla nalezena Bible s pasážemi zvýrazněnými barevnými fixami a náboženské obrázky. Tak mi to vrtalo hlavou, až jsem si zašel pro radu k profesoru Petráčkovi z hradecké pedagogické fakulty, knězi a teologovi. Ptal jsem se, co si s tím počít, když ze všeho čišely náboženské motivy.“Miroslav Šafr se ptal sám sebe, jestli zranění té ženy cíleně neimitují Ježíše na kříži. „Měla bodnou ránu v srdeční krajině, která připomínala poranění Longinovým kopím, spolykala několik šicích jehel, což mohlo znázorňovat Ježíšovo utrpení, a tak dále.“Teolog Tomáš Petráček jej ale vrátil nohama na zem. „Řekl, že lidé, kteří se situují do osobnosti typu Ježíše Krista, chtějí obvykle zanechat nějaké poselství, jasný vzkaz, a to u té paní nebylo. Žila sama, měla neopětovaný, platonický milostný poměr, tíhla k alkoholismu, takže řada světských okolností ji nejspíš prozaicky svedla k sebevraždě. Byl to ale mimořádný případ na začátku kariéry a tehdy asi vznikl můj zájem o sebevražednou fenomenologii.“Část rozhovoru pro otrlé se soudním lékařem Šafrem si můžete přečíst v novém vydání Reportéra, v tomto podcastu najdete množství dalších detailů.

Byl to hezký večer. Takový lehounký. Mihotala se v něm náhodná radost, kterou jsem si odnášela domů. Může za to překladatelka Jitka Hanušová. Ta ten večírek zorganizovala. A Petr Hruška. Přijel z Ostravy a četl ze své nové knížky a pak za námi přišel do Velryby. A Igor Malijevský. Měl svátek a všem objednal šampaňské.

Byl to hezký večer. Takový lehounký. Mihotala se v něm náhodná radost, kterou jsem si odnášela domů. Může za to překladatelka Jitka Hanušová. Ta ten večírek zorganizovala. A Petr Hruška. Přijel z Ostravy a četl ze své nové knížky a pak za námi přišel do Velryby. A Igor Malijevský. Měl svátek a všem objednal šampaňské.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Ondřej Beneš je architekt, pedagog a teoretik. Původním profesním zaměřením je truhlář. Po úvodním profesním školení v dnes již legendárních kancelářích (SIAL Liberec, D.A. studio Martina Rajniše) se vydal vlastní cestou, kdy realizoval řadu rekonstrukcí i novostaveb. Velký vliv na něj měl původně jeho pedagog, později profesní kolega docent Oldřich Ševčík, se kterým realizoval řadu publikací, článků i příspěvků na konferencích. Od architektury šedesátých let se postupně dostával k fundované reflexi českého a světového architektonického diskursu posledního půlstoletí. Své teoretické zázemí si mohl v praxi vyzkoušet na zakládání architektonické agendy v rámci "odchodu od uhlí" v Ústeckém kraji při pionýrském rozvíjení krajské architektonické agendy. Byl aktivní na půdě ČKA, v redakcích časopisů (ERA 21, Bulletin ČKA). Dnes vedle využívání vlivu kvalitní architektury, péče o krajinu a veřejný prostor, velmi aktivně přistupuje k tzv. regionálnímu plánování (příprava vysokorychlostní trati na Podřipsku), a hledá odpovědi na probíhající krize (enviromentální, energetická, sociální) se silnou vazbou na své důkladné teoretické školení.Profil Ondřeje Beneše na webu FA ČVUT

Podobenství o marnotratném synovi je jedno z nejznámějších podobenství Bible. A přesto nám může nabídnout nevšední pohled a zamyšlení do našeho života.Lk.15:1-3; 11-32Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli. Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: „S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!“ Ježíš na to odpověděl podobenstvím:„Jeden muž měl dva syny. Mladší přišel za otcem a řekl: ‚Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.‘ A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny. Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl. A nejenže všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst. Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře.Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal. A tak šel do sebe a uvažoval: ‚Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady. Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.‘  A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil.  ‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti Bohu aproti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.‘ Ale otec nařídil služebníkům: ‚Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho! Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna. Vždyť je to, jako by umřel, a zase oživl. Byl ztracen, a je nalezen.‘ A tak oslavovali jeho návrat… Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny. Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje. Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.‘ Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu. Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.‘‚Hochu,‘ řekl otec, ‚my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje.  Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.‘ “

(3/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pátek a sobota. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(2/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - středa a čtvrtek. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(1/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pondělí a úterý. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

Drsňák Mark Wahlberg, autobusák Matthew McConaughey a dokument o Scorsesem. Říjnové Filmy v síti jsou tu s pohodlným předstihem, abyste si zvládli všechno naplánovat. Hlavně nic nepřeskakujte. Právě o tom je naše úvodní téma, pak vám doporučíme nějakou tu normie anime, ale především rozebereme velmi, velmi bohatou říjnovou nabídku, ať už jde o filmy nebo seriály. Tady si skutečně vybere úplně každý.  FILMY Špinavá hra, Prime Video, 1.10. Autobus naděje, Apple TV+, 3.10. Steve, Netflix, 3.10. Nultý servis, Prime Video, 8.10.  John Candy: I Like Me, Prime Video, 10.10. Žena z kajuty č. 10, Netflix, 10.10. Prevítovi, Netflix, 17.10. Bojovnice ze stínu, Netflix, 17.10. Dům plný dynamitu, Netflix, 24.10. Balada o malém hráči, Netflix, 29.10. Hedda, Prime Video, 29.10. SERIÁLY Monstrum – Příběh Eda Geina, Netflix, 3.10. Byl jednou jeden zabiják, Netflix, 8.10. Nejzazší hranice, Apple TV+, 10.10. Splinter Cell: Deathwatch, Netflix, 14.10. Murdaugh: Death in the Family, Disney+, 15.10. Mr. Scorsese, Apple TV+, 17.10. Monstrum z Florencie, Netflix, 22.10. Lazarus, Prime Video, 22.10. TO: Vítejte v Derry, HBO Max, 26.10. Down Cemetery Road, Apple TV+, 29.10. Zaklínač 4, Netflix, 30.10.

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.

Do voleb zbývá den a Andrej Babiš si na poslední chvíli otevřeně řekl o hlasy voličů SPD, Stačilo! a Motoristů. Jenže jim nenabízí to, co hledají - a nepředvedl to ani v prvním televizním duelu s Petrem Fialou.Šéf hnutí ANO natočil video, v němž apeluje na opoziční voliče, aby se vykašlali na malé strany. „Dejte nám hlas i vy, kteří jste nás volit nechtěli. Může vzniknout jednobarevná většinová vláda. Žádné hádky, žádné koaliční kompromisy,“ apeluje Babiš.„Udělal v podstatě to samé, co Petr Fiala u vládních voličů. Říká voličům SPD, Stačilo! a Motoristů, že on jediný je dost silný, aby ho mělo smysl volit. Jenže to říká příliš hodným hlasem,“ hodnotí v podcastu Václav Dolejší.Alfa samce, který tu se vším zatočí, Babiš nepředvedl ani v debatě na CNN Prima News s Petrem Fialou. Byl krotký a neútočil, útokům Fialy se často nedokázal přesvědčivě bránit. A v jednu chvíli se dokonce dožadoval pomoci od moderátorky.„Babiš zjevně zvolil strategii hrát na jistotu, nenechat se vytočit a hlídat si to svoje. Což je pro něj obecně dobrá taktika, ale zrovna na voliče volající po změně režimu a vládě pevné ruky to působit nebude. A ve chvíli, kdy rozhodně řekl, že nepřipustí referendum o NATO a EU, tihle voliči podle mě vypínali televizi,“ říká Lucie Stuchlíková.Co se Babišovi naopak povedlo? Nedat Petru Fialovi to, pro co si lídr Spolu přišel - konflikt, který by mobilizoval zklamané vládní voliče. „A že se Petr Fiala snažil ho vytočit, co to šlo. On ostatně jinou možnost v tomto zápase, kde dlouhodobě prohrává, nemá. Babišovi stačí bránit se,“ dodává Václav Dolejší.Nepřehnal Babiš nebo Fiala svoji roli? Provádí Aleš Juchelka nějaké předvolební voodoo? A co se den před volbami zdá vám? Poslechněte si celý Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to zážitek, o to větší, že nečekaný. Krásný srpnový podvečer na návsi kdesi v jihozápadních Čechách. Skupina divadelních ochotníků z nedalekého města přijela zahrát divadelní kus.

Byl to zážitek, o to větší, že nečekaný. Krásný srpnový podvečer na návsi kdesi v jihozápadních Čechách. Skupina divadelních ochotníků z nedalekého města přijela zahrát divadelní kus.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noční závody ve Formuli 1 patří k největším show v kalendáři – ale proč vlastně vznikly?Byl to nápad Bernieho Ecclestona, nebo vizionářského miliardáře ze Singapuru?Jsou noční závody skutečnou revolucí, nebo jen drahým trikem na fanoušky a televizní diváky?V pátém díle Eiskingpedie se podíváme na příběh Singapuru, Abú Dhabí a dalších nočních závodů. Od Crashgate přes ohnivou Grosjeanovu nehodu až po americký cirkus na Stripu.

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.

Ano, pereme se s appkou, a budeme to řešit. A hledat zájemce, kteří by nám pomohli s důkladnou zpětnou vazbou v dotazníku. Byl to zase bláznivý týden, dokonce tak moc, že jsem čtvrteční #komentartydne zveřjenil v pondělí. Inspekce byly na Vysočině, ale na cestě do a z Vrchlabí. A pak teda hodně v Praze. Volby se blíží a já si říkám každý den "Díky, že můžem." Už teď na herohero.co/gastromapalukasehejlika můžete pokládat dotazy na hosty další Velké žranice.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Sobotní demonstrace v Londýně vyvolala velké množství debat. Od té, o co jejím účastníkům šlo, až po otázku, zda a jak se o ní správně informovalo. Byl to vlastně velký pochod centrem města nazvaný Unite the Kingdom – Spojme, či sjednoťme království. Svolavatelem byl aktivista Tommy Robinson, a akci mohl považovat za úspěch.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dartmoorský národní park v Devonu nás uvítal mírným deštěm, poryvy větru, mlhou v údolích a mračny, která se dotýkala vrcholků kopců. Byl to zkrátka typický pozdně letní den na proslulém vřesovišti.

Dr. Nancy Byl, a pioneer in neuroplasticity and expert in focal dystonia, joins host J.J. Mowder-Tinney for a dynamic conversation on how OTs and PTs can rethink assessment and intervention for this underrecognized movement disorder. J.J. brings curiosity and clinical insight as they explore the sensory origins of dystonia, surprising traits shared by many patients, and why behavioral retraining may hold more promise than you think. Along the way, Dr. Byl shares case examples, brain mapping data, and creative treatment strategies grounded in decades of experience. Tune in to discover how targeted sensory retraining—and a little outside-the-box thinking—may help retrain the brain.Learning ObjectivesAnalyze the evidence around the definition, diagnosis, and prevalence of focal dystonia (FD)Apply evidence-based, practical strategies to address the treatment of FD, grounded in principles of neuroplasticity and behavioral interventions, and to support engagement in meaningful occupationsSolve patient case scenarios involving FD while integrating current research, clinical reasoning, and potential directions for future investigationTimestamps(00:00:00) Welcome(00:01:05) Introduction to guest and focal dystonia research(00:06:56) Understanding focal dystonia in context(00:11:16) The impact of focal dystonia on lives(00:16:01) Personality traits and focal dystonia(00:18:35) Neuroscience insights into dystonia(00:24:39) Behavioral retraining and dystonia(00:28:18) Patient characteristics and outcomes(00:33:49) Assessment techniques for dystonia(00:46:08) Innovative treatment approaches(00:47:17) The role of behavioral training in recovery(00:49:46) Real-life retraining success stories and insightsNeuro Navigators is brought to you by Medbridge. If you'd like to earn continuing education credit for listening to this episode and access bonus takeaway handouts, log in to your Medbridge account and navigate to the course where you'll find accreditation details. If applicable, complete the post-course assessment and survey to be eligible for credit. The takeaway handout on Medbridge gives you the key points mentioned in this episode, along with additional resources you can implement into your practice right away.To hear more episodes of Neuro Naviagators, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/neuro-navigators⁠⁠⁠⁠⁠If you'd like to subscribe to Medbridge, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/pricing/⁠⁠⁠⁠⁠IG: ⁠⁠https://www.instagram.com/medbridgeteam/

Patří mezi nejznámější památky světa a při návštěvě Prahy ji žádný turista nemůže vynechat. Původně Zlatnická ulička byla po staletí centrem pozornosti. Byl to svět sám pro sebe, na hony vzdálený honosnosti Pražského hradu. Historie tohoto pitoreskního ghetta, opředeného legendami, se začala psát 16. září 1597, když císař Rudolf II. povolil tzv. Červeným střelcům, tehdejší hradní stráži, aby si zazdili oblouky v nově opravené zdi kolem hradu…

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Začalo to ještě před revolucí, kdy s nejlepším kamarádem prodával na burzách elektroniku a kazety. „Bavilo ho to. A uměl vydělat peníze, které ale neutratil. Vložil je do něčeho dalšího a potom z toho byly další peníze. Byl velmi podnikavý,“ popisuje Kellnerův nejbližší přítel Ivo Nesrovnal. Události roku 1989 tak byly pro Kellnera totální game changer. Byl ve správný čas na správném místě a uměl toho využít. Brzy vydělal svůj první milion, ale to byl jen začátek…

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.

Jeho jméno většině lidí nejspíš nic neřekne. V Anglii je ale Ken Aston legendou. Byl to právě on, kdo v mnoha ohledech vytvořil moderní fotbal tak, jak ho známe. Mimo jiné zavedl udělování žlutých a červených karet. Rozhodčí, muži s píšťalkou to nikdy neměli jednoduché, často byli v nemilosti hráčů i diváků. Ken Aston to dobře znal. Narodil se 1. září 1915 a celý život působil zejména jako učitel nebo ředitel základní školy.

Fotograf Jadran Šetlík se už delší dobu věnuje projektu s názvem Ve stopách vzorů. „Každý, kdo chce něčeho dosáhnout, potřebuje vzor. V začátcích jsem si vybíral známé osobnosti – třeba mladou brankářku a Dominika Haška. A na jedné z vernisáží se skutečně potkali. On se jí celý večer věnoval a podepsal jí hokejku. Byl to pro ni svátek,“ vypráví v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Je každá jeho fotografie na výstavě originálem? Jakou technikou vzniká? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl v mnoha směrech výjimečný. Jako první použil při volební kampani v roce 1910 automobil. Jako jediný byl zvolen prezidentem čtyřikrát. Všechna funkční období trávil na invalidním vozíku. Nejen to byl Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Připomeňte si jeho dějinné zásluhy i chyby v pořadu Portréty. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2016.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Desítky let tlumočí na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Za tu dobu spolupracovala i s jeho legendárním ředitelem Jiřím Bartoškou. „Měl v sobě charisma a dokázal vždycky předat všechno, co chtěl, i když nebyl lingvisticky příliš zdatný. Byl velmi vlídný a přátelský,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Co se jí na jazycích líbí? Která země ji přivedla k vaření? Jak pokračuje renovace barvírny v Úštěku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.