Podcasts about BYL

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.

Do voleb zbývá den a Andrej Babiš si na poslední chvíli otevřeně řekl o hlasy voličů SPD, Stačilo! a Motoristů. Jenže jim nenabízí to, co hledají - a nepředvedl to ani v prvním televizním duelu s Petrem Fialou.Šéf hnutí ANO natočil video, v němž apeluje na opoziční voliče, aby se vykašlali na malé strany. „Dejte nám hlas i vy, kteří jste nás volit nechtěli. Může vzniknout jednobarevná většinová vláda. Žádné hádky, žádné koaliční kompromisy,“ apeluje Babiš.„Udělal v podstatě to samé, co Petr Fiala u vládních voličů. Říká voličům SPD, Stačilo! a Motoristů, že on jediný je dost silný, aby ho mělo smysl volit. Jenže to říká příliš hodným hlasem,“ hodnotí v podcastu Václav Dolejší.Alfa samce, který tu se vším zatočí, Babiš nepředvedl ani v debatě na CNN Prima News s Petrem Fialou. Byl krotký a neútočil, útokům Fialy se často nedokázal přesvědčivě bránit. A v jednu chvíli se dokonce dožadoval pomoci od moderátorky.„Babiš zjevně zvolil strategii hrát na jistotu, nenechat se vytočit a hlídat si to svoje. Což je pro něj obecně dobrá taktika, ale zrovna na voliče volající po změně režimu a vládě pevné ruky to působit nebude. A ve chvíli, kdy rozhodně řekl, že nepřipustí referendum o NATO a EU, tihle voliči podle mě vypínali televizi,“ říká Lucie Stuchlíková.Co se Babišovi naopak povedlo? Nedat Petru Fialovi to, pro co si lídr Spolu přišel - konflikt, který by mobilizoval zklamané vládní voliče. „A že se Petr Fiala snažil ho vytočit, co to šlo. On ostatně jinou možnost v tomto zápase, kde dlouhodobě prohrává, nemá. Babišovi stačí bránit se,“ dodává Václav Dolejší.Nepřehnal Babiš nebo Fiala svoji roli? Provádí Aleš Juchelka nějaké předvolební voodoo? A co se den před volbami zdá vám? Poslechněte si celý Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to zážitek, o to větší, že nečekaný. Krásný srpnový podvečer na návsi kdesi v jihozápadních Čechách. Skupina divadelních ochotníků z nedalekého města přijela zahrát divadelní kus.

Noční závody ve Formuli 1 patří k největším show v kalendáři – ale proč vlastně vznikly?Byl to nápad Bernieho Ecclestona, nebo vizionářského miliardáře ze Singapuru?Jsou noční závody skutečnou revolucí, nebo jen drahým trikem na fanoušky a televizní diváky?V pátém díle Eiskingpedie se podíváme na příběh Singapuru, Abú Dhabí a dalších nočních závodů. Od Crashgate přes ohnivou Grosjeanovu nehodu až po americký cirkus na Stripu.

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.

Ručně nakreslila tisíce kostýmů pro film o Kafkovi. Říkají mi Analog, směje se Michaela HoráčkováRok života věnovala Franzi Kafkovi, o němž říká, že chodil velmi hezky oblékaný a uvědomoval si vlastní přitažlivost. „Byl zajímavý, tajemný a na první pohled křehký - která žena by se o něj nechtěla postarat?“ Pozvání do podcastu Host Reportéra přijala celosvětově vyhledávaná kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší, pro kterou byl nový film Franz doposud největší kariérní výzvou.

Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce.

Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát se podíváme na šlágr kola proti Plzni, který Sparta zvládla za tři body.

Ano, pereme se s appkou, a budeme to řešit. A hledat zájemce, kteří by nám pomohli s důkladnou zpětnou vazbou v dotazníku. Byl to zase bláznivý týden, dokonce tak moc, že jsem čtvrteční #komentartydne zveřjenil v pondělí. Inspekce byly na Vysočině, ale na cestě do a z Vrchlabí. A pak teda hodně v Praze. Volby se blíží a já si říkám každý den "Díky, že můžem." Už teď na herohero.co/gastromapalukasehejlika můžete pokládat dotazy na hosty další Velké žranice.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?

Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.

Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Sobotní demonstrace v Londýně vyvolala velké množství debat. Od té, o co jejím účastníkům šlo, až po otázku, zda a jak se o ní správně informovalo. Byl to vlastně velký pochod centrem města nazvaný Unite the Kingdom – Spojme, či sjednoťme království. Svolavatelem byl aktivista Tommy Robinson, a akci mohl považovat za úspěch.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím.“ Podivná slova apoštola Pavla v nás nejspíš vzbuzují mnoho otazníků. Jak to vlastně je s křesťanskou svobodou? A jak jsme odolní vůči názorům ostatních? Jsme vždycky a zásadně proti? Nebo naopak potřebujeme všem vyhovět? O svobodě a svázanosti s Petrem Rausem. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dartmoorský národní park v Devonu nás uvítal mírným deštěm, poryvy větru, mlhou v údolích a mračny, která se dotýkala vrcholků kopců. Byl to zkrátka typický pozdně letní den na proslulém vřesovišti.

Dr. Nancy Byl, a pioneer in neuroplasticity and expert in focal dystonia, joins host J.J. Mowder-Tinney for a dynamic conversation on how OTs and PTs can rethink assessment and intervention for this underrecognized movement disorder. J.J. brings curiosity and clinical insight as they explore the sensory origins of dystonia, surprising traits shared by many patients, and why behavioral retraining may hold more promise than you think. Along the way, Dr. Byl shares case examples, brain mapping data, and creative treatment strategies grounded in decades of experience. Tune in to discover how targeted sensory retraining—and a little outside-the-box thinking—may help retrain the brain.Learning ObjectivesAnalyze the evidence around the definition, diagnosis, and prevalence of focal dystonia (FD)Apply evidence-based, practical strategies to address the treatment of FD, grounded in principles of neuroplasticity and behavioral interventions, and to support engagement in meaningful occupationsSolve patient case scenarios involving FD while integrating current research, clinical reasoning, and potential directions for future investigationTimestamps(00:00:00) Welcome(00:01:05) Introduction to guest and focal dystonia research(00:06:56) Understanding focal dystonia in context(00:11:16) The impact of focal dystonia on lives(00:16:01) Personality traits and focal dystonia(00:18:35) Neuroscience insights into dystonia(00:24:39) Behavioral retraining and dystonia(00:28:18) Patient characteristics and outcomes(00:33:49) Assessment techniques for dystonia(00:46:08) Innovative treatment approaches(00:47:17) The role of behavioral training in recovery(00:49:46) Real-life retraining success stories and insightsNeuro Navigators is brought to you by Medbridge. If you'd like to earn continuing education credit for listening to this episode and access bonus takeaway handouts, log in to your Medbridge account and navigate to the course where you'll find accreditation details. If applicable, complete the post-course assessment and survey to be eligible for credit. The takeaway handout on Medbridge gives you the key points mentioned in this episode, along with additional resources you can implement into your practice right away.To hear more episodes of Neuro Naviagators, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/neuro-navigators⁠⁠⁠⁠⁠If you'd like to subscribe to Medbridge, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/pricing/⁠⁠⁠⁠⁠IG: ⁠⁠https://www.instagram.com/medbridgeteam/

Patří mezi nejznámější památky světa a při návštěvě Prahy ji žádný turista nemůže vynechat. Původně Zlatnická ulička byla po staletí centrem pozornosti. Byl to svět sám pro sebe, na hony vzdálený honosnosti Pražského hradu. Historie tohoto pitoreskního ghetta, opředeného legendami, se začala psát 16. září 1597, když císař Rudolf II. povolil tzv. Červeným střelcům, tehdejší hradní stráži, aby si zazdili oblouky v nově opravené zdi kolem hradu…

Dartmoorský národní park v Devonu nás uvítal mírným deštěm, poryvy větru, mlhou v údolích a mračny, která se dotýkala vrcholků kopců. Byl to zkrátka typický pozdně letní den na proslulém vřesovišti.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří mezi nejznámější památky světa a při návštěvě Prahy ji žádný turista nemůže vynechat. Původně Zlatnická ulička byla po staletí centrem pozornosti. Byl to svět sám pro sebe, na hony vzdálený honosnosti Pražského hradu. Historie tohoto pitoreskního ghetta, opředeného legendami, se začala psát 16. září 1597, když císař Rudolf II. povolil tzv. Červeným střelcům, tehdejší hradní stráži, aby si zazdili oblouky v nově opravené zdi kolem hradu…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začalo to ještě před revolucí, kdy s nejlepším kamarádem prodával na burzách elektroniku a kazety. „Bavilo ho to. A uměl vydělat peníze, které ale neutratil. Vložil je do něčeho dalšího a potom z toho byly další peníze. Byl velmi podnikavý,“ popisuje Kellnerův nejbližší přítel Ivo Nesrovnal. Události roku 1989 tak byly pro Kellnera totální game changer. Byl ve správný čas na správném místě a uměl toho využít. Brzy vydělal svůj první milion, ale to byl jen začátek…

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.

Jeho jméno většině lidí nejspíš nic neřekne. V Anglii je ale Ken Aston legendou. Byl to právě on, kdo v mnoha ohledech vytvořil moderní fotbal tak, jak ho známe. Mimo jiné zavedl udělování žlutých a červených karet. Rozhodčí, muži s píšťalkou to nikdy neměli jednoduché, často byli v nemilosti hráčů i diváků. Ken Aston to dobře znal. Narodil se 1. září 1915 a celý život působil zejména jako učitel nebo ředitel základní školy.

Fotograf Jadran Šetlík se už delší dobu věnuje projektu s názvem Ve stopách vzorů. „Každý, kdo chce něčeho dosáhnout, potřebuje vzor. V začátcích jsem si vybíral známé osobnosti – třeba mladou brankářku a Dominika Haška. A na jedné z vernisáží se skutečně potkali. On se jí celý večer věnoval a podepsal jí hokejku. Byl to pro ni svátek,“ vypráví v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Je každá jeho fotografie na výstavě originálem? Jakou technikou vzniká? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl v mnoha směrech výjimečný. Jako první použil při volební kampani v roce 1910 automobil. Jako jediný byl zvolen prezidentem čtyřikrát. Všechna funkční období trávil na invalidním vozíku. Nejen to byl Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Připomeňte si jeho dějinné zásluhy i chyby v pořadu Portréty. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2016.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Desítky let tlumočí na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Za tu dobu spolupracovala i s jeho legendárním ředitelem Jiřím Bartoškou. „Měl v sobě charisma a dokázal vždycky předat všechno, co chtěl, i když nebyl lingvisticky příliš zdatný. Byl velmi vlídný a přátelský,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Co se jí na jazycích líbí? Která země ji přivedla k vaření? Jak pokračuje renovace barvírny v Úštěku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.