Podcasts about BYL

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Sparta Praha je po třech kolech v pořádném průšvihu.

V červenci letošního roku ruská armáda vypálila na Ukrajinu rekordních 376 raket. Z toho 126 z nich byly balistické rakety, zbytek střely s plochou dráhou letu. Byl to dvojnásobek raket než v červnu. A nevypadá to, že by tempo ruských útoků mělo zpomalovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Budu prudit, dokud budu žít,“ sliboval Milan Knížák, bývalý rektor pražské Akademie výtvarných umění a někdejší ředitel Národní galerie Praha, který minulý týden zemřel ve věku 86 let. „Byl eruptivní osobnost, vždycky antiestablishmentový,“ popisuje ho bývalý politik Ivo Strejček z Institutu Václava Klause. „Jakmile se dostal k něčemu, čemu se říká moc, tak se z něj stával trochu jiný člověk,“ připomíná v pořadu Pro a proti filozof a publicista Petr Fischer.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemřela jedna z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav českého umění dvacátého století. Jiří Pospíšil, dlouholetý přítel Milana Knížáka, vzpomíná na umělce, který se nebál komunistů ani vlastních nástupců a jako ředitel Národní galerie vydržel v jejím čele déle než kdokoliv jiný. Byl zastoupen v newyorském MoMA i pařížském Centre Pompidou, přesto o něm v Česku dodnes ví jen málokdo víc, než že vedl galerii a v mládí seděl za protikomunistickou písničku. Jak na něho vzpomínají ti, kdo ho osobně znali?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Je vedro a lidi třeští. Viděly Palce Odysseu, jak by si Christopher Nolan přál? Zbláznila se Věra Míšková anebo tvůrci filmu Dovolená v Českém ráji? Byl by film Mistryně lepší jako kniha? A který herec by měl v biopicu ztvárnit Sašu? Všechny palce tentokrát  nahoru, je vedro.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.No a to vše platí i o mém dnešním hostu.Petr Kasa je muž, který mi změnil ranní rituál. Pokaždé, když si dělám čaj a otáčím kohoutek na modrou stranu, vzpomenu si na něj. Byl to totiž on, kdo - pro mě překvapivě - napsal před časem na LinkedIn, že teplá voda z kohoutku není pitná. Jmenuje se úředně TUV, teplá užitková voda, a proteče cestou k vám kotli a armaturami, které na styk s potravinou certifikované nejsou. Půlka národa to prý neví. Já to nevěděl určitě, a teď už to naopak zase nemůžu zapomenout, ani kdybych chtěl.Petr Kasa je tím, komu se říká sériový podnikatel. Před lety spoluzaložil a úspěšně prodal Kasa.cz, pak deset let budoval z úplné nuly Pilulku: firmu, která šla v covidovém roce 2020 na burzu jako miláček retailových investorů, v jednu chvíli měla hodnotu pět miliard, a pak přišly čínské eshopy přeplácející reklamu, konsolidace trhu dvěma lékárenskými obry a hledání strategického partnera. Skončilo to prodejem Tomáši Čuprovi. Byl to konec dobrý, nebo špatný? Jaký to byl konec? Petr říká, že podnikání je řemeslo a že zpětné analýzy typu „co by kdyby” zásadně odmítá. Ale slovu „chyba” se v našem rozhovoru vyhýbal tak vytrvale, že jsme se speciálně tomu v podcastu nemohli nevěnovat.Mluvili jsme i o tom, jak dostal od České národní banky pokutu 150 tisíc korun za transakci, o které věděl celý český internet. Nápověda: transparentnost vás před úředními pravidly a zejména povinně vyplněnými formuláři nezachrání.Dnes Petr Kasa šéfuje firmě Lokni, která staví filtrační stanice na vodu, od kuchyňských linek po automaty na nádražích. Proč to Petra baví, když si už před pár lety říkal, že už žádnou firmu asi přímo řídit nechce? Dozvíte se.A jak jinak, došlo i na AI. Petr si každé ráno otevře počítač a spustí dvacet agentů, kteří mu udělají dopolední práci - tu práci, která ho nebaví dělat, a většinou nějak souvisí s administrativou - za čtvrt hodiny. Probrali jsme, které profese přežijí (nápověda: nikoli překvapivě ty s kulatým razítkem), proč lidé, kteří chtějí zautomatizovat celou svou práci, by se měli nejdřív zeptat, co pak budou dělat oni sami, a jestli vás o práci nakonec nepřipraví ten, kdo AI používat vůbec nebude.Takže soudím, že jsme tentokrát natočili docela pitnou epizodu, abych se držel slovníku.A připomínám: pokud vás AI zajímá a chcete jí přijít na kloub, podívejte se na web inspiruj tečka se. Se Sentou děláme stále náš workshop AI Masterclass i další kurzy o tom, jak v éře umělé inteligence žít, pracovat a nezbláznit se.Petr mezitím odletěl s dcerou na přechod hor v Kyrgyzstánu, spát bude v jurtách. Kde budete tuhle epizodu poslouchat vy, záleží jen a jen na vás.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Zabývá se středověkým islámem, islámskou mystikou a kulturou islámských zemí. Teď napsal osvětovou brožuru Orient, orientalismus a orientalistika, která je zdarma ke stažení právě na stránkách Nakladatelství Academia. „Pokusil jsem se stručně a čtivě popsat české míjení a potkávání s Orientem. Byl bych rád, kdyby brožurka do diskuze o muslimech vnesla špetku věcnosti,“ vysvětluje ve Vizitce.

Zabývá se středověkým islámem, islámskou mystikou a kulturou islámských zemí. Teď napsal osvětovou brožuru Orient, orientalismus a orientalistika, která je zdarma ke stažení právě na stránkách Nakladatelství Academia. „Pokusil jsem se stručně a čtivě popsat české míjení a potkávání s Orientem. Byl bych rád, kdyby brožurka do diskuze o muslimech vnesla špetku věcnosti,“ vysvětluje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodil se 21. 7. 1899. Byl prvním zraněným Američanem na italské frontě za první světové války. Byl chudým spisovatelem v Paříži 20. let, válečným reportérem za španělské občanské války, lovcem v Africe, milovníkem býčích zápasů a důmyslně namíchaných koktejlů. Nebezpečí a adrenalin nejen přitahoval, ale i sám vyhledával. Jeho život a tvorba tvořily nedílný celek. Všechno, o čem psal, dobře znal a prožil na vlastní kůži. Zpočátku jeho povídky ale všude odmítali...Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zostuzený, přestože zachránil nespočet lidských životů. Waldemar Haffkine, ukrajinský vědec, bakteriolog židovského původu riskoval vlastní život, když si jako první aplikoval svou vakcínu proti choleře. Později v improvizované laboratoři v Bombaji vyvinul i první vakcínu proti moru na světě. Byl povýšen do šlechtického stavu. Prošel si obdivem, i krutým pádem, když byl nespravedlivě obviněn ze smrti očkovaných lidí.

Byl vymodleným zázrakem, ale i tichým svědkem nepochopitelných zkoušek. Příběh Izáka nás učí, jaké to je žít ve stínu velkého otce a přitom najít svou vlastní cestu k požehnání. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Zostuzený, přestože zachránil nespočet lidských životů. Waldemar Haffkine, ukrajinský vědec, bakteriolog židovského původu riskoval vlastní život, když si jako první aplikoval svou vakcínu proti choleře. Později v improvizované laboratoři v Bombaji vyvinul i první vakcínu proti moru na světě. Byl povýšen do šlechtického stavu. Prošel si obdivem, i krutým pádem, když byl nespravedlivě obviněn ze smrti očkovaných lidí. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský parlament schválil novým premiérem země Serhije Koreckého. V ulicích Kyjeva a dalších měst přitom demonstrovali lidé kvůli odchodu oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. „Byl velkou nadějí, vidíme pozitivní změny v ministerstvu obrany. Jestli je prezident Volodymyr Zelenskyj chytrý, bude společnosti naslouchat. Jestli ne, bude si hrát na mača, na toho, který jediný rozhoduje a nikdy nemění svůj postoj,“ říká v Interview Plus starosta Kyjeva Vitalij Kličko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to klíčový důvod, proč Spojené státy dvakrát během dvou let zahájily vojenské údery proti Íránu. Tamní jaderný program ovšem dál zůstává jedním ze zásadních otazníků, který se vznáší nad bezpečností nejen Blízkého východu. A také překážkou na cestě k finální dohodě mezi USA a Íránem. Co z jaderného íránského programu v tuto chvíli zbývá? A na čem jiném může personálně obměněný režim v Teheránu stavět svou strategii odstrašení a přežití? Host: Tomáš Nagy - analytik Globsec, expert na íránský jaderný a raketový program Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Před časem jsem navštívil inscenaci Tři kumpáni v Divadle v Dlouhé. Byl to dárek k narozeninám od milované bytosti, s níž sdílím lásku k poezii. Toto představení vypráví příběh největšího čínského básníka Li Poa způsobem, který jsem snad ještě na českém jevišti neviděl.

Před časem jsem navštívil inscenaci Tři kumpáni v Divadle v Dlouhé. Byl to dárek k narozeninám od milované bytosti, s níž sdílím lásku k poezii. Toto představení vypráví příběh největšího čínského básníka Li Poa způsobem, který jsem snad ještě na českém jevišti neviděl.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In this July wrap up edition of the public law podcast, Jasveer Randhawa is joined by HSF Kramer partners Nusrat Zar and James Wood. They start with an update on ECHR and proportionality, examining recent developments in A1P1 property rights, following the decisions in Dana Astra and BYL. The discussion then turns to practical takeaways for those advising on contentious regulatory matters, including the High Court's refusal of permission to challenge a late application in Intelligent Land Investments Group, and the evidential threshold required when seeking to restrain the publication of public authority decisions in Euro Car Parks Ltd and South East Water. They also examine the courts' evolving approach where regulators overstep, as illustrated by R (University of Sussex) v Office for Students, alongside recent High Court guidance on the correct test to be applied in energy price control appeals. To conclude, they flag the Divisional Court's decision on the lawfulness of facial recognition technology and the useful lessons it holds for the future use of AI by public authorities. Speakers: Jasveer Randhawa (Knowledge Counsel), Nusrat Zar (Partner), and James Wood (Partner).

Byl příchod na Velkou Moravu pro Cyrila a Metoděje velkou změnou životních podmínek? Jaký byl jejich mateřský jazyk a jak to, že staroslovanštinu poznali již v Soluni? Proč jsou v hlaholici zakódovány křesťanské symboly? Jaký rozdíl je mezi hlaholicí a cyrilicí? Proč se na našem území nakonec prosadila latinka? Kde se u Karla IV. vzal zájem o staroslověnskou liturgii? Jak jsme naložili s darem písma, který jsme od Cyrila a Metoděje dostali?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světem investic v posledních týdnech hýbala jediná věc: vstup SpaceX na burzu. V podstatě se tomu nedalo vyhnout. Nebo snad ano? „O tom IPO jsme vůbec neuvažovali. Když se na to podíváte čistě analytickým mozkem, je to prostě nesmysl. Teď se ale bude cena korigovat,“ prohlásil v nové epizodě podcastu Money Maker Hedge jeho pravidelný host Filip Kejla ze společnosti Next Wealth. A Michal Semotan ze skupiny J&T jej doplnil: „Člověk si tam kupuje budoucnost.“ A protože ani jeden z nich nechtějí stran budoucnosti nic podcenit, zvažují, že akcii s označením SPCX do svých portfolií přidají.V rozhovoru se dále dozvíte:

V nemocnicích na Ukrajině pomáhá tamním lékařům evropské vybavení. Zmapovat potřeby a přispět k dostupné lékařské péči tam jezdí i český program Medevac. „Když jsem jel na Ukrajinu, byl jsem vlažný podporovatel Ukrajiny. Byl jsem vyzván organizací, abych prozkoumal situaci, jaká tam je, a tato návštěva mi pohled na věc výrazně změnila,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus Jan Šroubek, neurochirurg zapojený do pomoci nemocnicím v napadené zemi.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

Narodil se 17. června 1909 v Brně jako 13. dítě. Měl silné pouto k mamince. I kvůli ní se stal učitelem. Láska k herectví ale zvítězila. V roce 1940 odešel do Prahy do Národního divadla, kterému už zůstal věrný. Zachoval si ale svůj charakteristický měkký moravský přízvuk. Ztvárnil bezpočet rolí na divadle ve filmu i v rozhlase, kde se podílel i na vysílání v esperantu. Byl citlivý, přemýšlivý, empatický, uctivý k ženám. Kvůli pomoci druhým riskoval za války svůj život.

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odvahu a válečnické umění legendárního čirikavského bojovníka Geronima, unikajícího obrovské přesile, oceňovali i američtí armádní důstojníci. Pokud byli Geronimovi indiáni donuceni k boji, vynikali mistrným ovládáním zbraní a statečností. Zbyly po nich ale více než dvě tisícovky mrtvých. Byl to hrdina, nebo zločinec? V Portrétech nad příběhem Geronima uvažuje historik.

Odvahu a válečnické umění legendárního čirikavského bojovníka Geronima, unikajícího obrovské přesile, oceňovali i američtí armádní důstojníci. Pokud byli Geronimovi indiáni donuceni k boji, vynikali mistrným ovládáním zbraní a statečností. Zbyly po nich ale více než dvě tisícovky mrtvých. Byl to hrdina, nebo zločinec? V Portrétech nad příběhem Geronima uvažuje historik.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl tomu právě rok, co zemřel americký spisovatel Michael March, zakladatel Festivalu spisovatelů Praha. Od roku 1991 na něj zval osobnosti světové literatury, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu.

Byl tomu právě rok, co zemřel americký spisovatel Michael March, zakladatel Festivalu spisovatelů Praha. Od roku 1991 na něj zval osobnosti světové literatury, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu.

Lenka skončila v insolvenci s 1,5 milionem na krku. Hana dluží asi tři miliony. O Lucii se strachuje rodina. Rozkrýváme řádění speciálního recidivisty, který za sebou už čtvrtstoletí zanechává dluhy a zničené ženy. Vztah Lenky a Lukáše Ledna**** trval necelý rok a půl. Krátce po seznámení na seznamce v květnu 2017 se k sobě nastěhovali a ona otěhotněla. Byl milý, pozorný, neustále a intenzivně jí vyznával lásku. Lenka byla konečně šťastná, takže snadno přehlížela varovné signály. Netušila, že narazila na speciálního recidivistu, který od roku 1999 strávil ve vězení v součtu 16 let. Když zrovna nesedí za mřížemi, parazituje na důvěřivých lidech. Je nemajetný, ale vydává se za milionáře, vypráví báchorky o bohatém otci, po němž bude dědit, a když se to hodí, začne předstírat, že je smrtelně nemocný. Do svých podvodů opakovaně vtahuje ženy, které končí s dluhy, rozbitými vztahy - a někdy i s trestním stíháním. Je to i případ Lenky. Její celé vyprávění si můžete poslechnout v nejnovější epizodě investigativního podcastového pořadu Ve stínu. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Lenka skončila v insolvenci s 1,5 milionem na krku. Hana dluží asi tři miliony. O Lucii se strachuje rodina. Rozkrýváme řádění speciálního recidivisty, který za sebou už čtvrtstoletí zanechává dluhy a zničené ženy. Vztah Lenky a Lukáše Ledna trval necelý rok a půl. Krátce po seznámení na seznamce v květnu 2017 se k sobě nastěhovali a ona otěhotněla. Byl milý, pozorný, neustále a intenzivně jí vyznával lásku. Lenka byla konečně šťastná, takže snadno přehlížela varovné signály. Netušila, že narazila na speciálního recidivistu, který od roku 1999 strávil ve vězení v součtu 16 let. Když zrovna nesedí za mřížemi, parazituje na důvěřivých lidech.Je nemajetný, ale vydává se za milionáře, vypráví báchorky o bohatém otci, po němž bude dědit, a když se to hodí, začne předstírat, že je smrtelně nemocný. Do svých podvodů opakovaně vtahuje ženy, které končí s dluhy, rozbitými vztahy - a někdy i s trestním stíháním. Je to i případ Lenky. Její celé vyprávění si můžete poslechnout v nejnovější epizodě investigativního podcastového pořadu Ve stínu.Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Už bezmála 30 let patří k Dejvickému divadlu. Herec a režisér Martin Myšička byl donedávna také jeho uměleckým šéfem. Jak sám říká, funkci si úplně nevysnil. „Ono to na mě tak nějak spadlo. Soubor mě k tomu vyzval a já do toho vkročil. Byl jsem pro ně šéf a současně kolega. Jedinou šancí bylo hrát s nimi férovou hru,“ vzpomíná Martin Myšička v rozhovoru s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas… Zamilovanost se těžko popisuje jinak než poezií. Umělá inteligence zamilovanost tupě definuje, že se jedná o citové přilnutí k druhému člověku spojené s touhou po vzájemné blízkosti. Psychologové upozorňují, že průběh zamilovanosti připomíná duševní poruchu třeba tím, že ji může provázet ztráta soudnosti.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Jsme s fotografem Davidem Krausem stejný ročník, prý kvalitní, vintage 1968. Oba jsme svou v uvozovkách velkou kariéru začali v Reflexu v devadesátých letech. Mimochodem, David byl v redakci první, kdo měl svůj mobilní telefon, a odbíhal z porad na chodbu vyřizovat důležité hovory. To bylo v polovině devadesátých let. A když jsme mobilní telefony koncem devadesátých let už měli všichni, zaměstnával David zase asistentku, která hovory vyřizovala místo něj. Byl velká hvězda, a právem: dal Reflexu tvář a výkladní skříň. Vyfotil pro tenhle časopis přes pět set obálek.O tom jsme mluvili v podcastu. A taky o tom, jaký byl rozdíl fotit guvernéra Tošovského a Ozzyho Osbourna, a kdo z těch dvou byl zábavnější. Nápověda: jen jeden z nich rozbil v Americe červené Ferrari, a i to připomeneme v této epizodě.Co dělá David Kraus dnes, skoro čtyřicet let od otištění jeho první fotky v novinách? Stále fotí. I když už ne tak často celebrity. Udělal řadu fotografických výpravných knížek, z nichž asi nejvíc je pyšný na tu o hodinkách značky Prim, na které pracoval dvacet let. Fotí architekturu nebo holešovické figurky, prostě vše, co ho baví a na co má chuť. Poslouchejte.A samozřejmě jsme se bavili o umělé inteligenci, a možná jsme byli blízko k založení partyzánské odbojové skupiny, která bude před AI bránit lidskou kreativitu. A ano, nepřítele je dobré co nejvíc poznat, takže připomínám, že s mou ženou stále děláme o AI workshopy a další akce.Plus vás zvu na svůj standupový speciál v divadle v Řeznické. Představení 28. května je už vyprodané, ale právě se začínají prodávat lístky na 19. června. Budu rád, když přijdete. A teď už nová epizoda Jednoho procenta s Davidem Krausem.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion