Podcasts about BYL

Dartmoorský národní park v Devonu nás uvítal mírným deštěm, poryvy větru, mlhou v údolích a mračny, která se dotýkala vrcholků kopců. Byl to zkrátka typický pozdně letní den na proslulém vřesovišti.

Dr. Nancy Byl, a pioneer in neuroplasticity and expert in focal dystonia, joins host J.J. Mowder-Tinney for a dynamic conversation on how OTs and PTs can rethink assessment and intervention for this underrecognized movement disorder. J.J. brings curiosity and clinical insight as they explore the sensory origins of dystonia, surprising traits shared by many patients, and why behavioral retraining may hold more promise than you think. Along the way, Dr. Byl shares case examples, brain mapping data, and creative treatment strategies grounded in decades of experience. Tune in to discover how targeted sensory retraining—and a little outside-the-box thinking—may help retrain the brain.Learning ObjectivesAnalyze the evidence around the definition, diagnosis, and prevalence of focal dystonia (FD)Apply evidence-based, practical strategies to address the treatment of FD, grounded in principles of neuroplasticity and behavioral interventions, and to support engagement in meaningful occupationsSolve patient case scenarios involving FD while integrating current research, clinical reasoning, and potential directions for future investigationTimestamps(00:00:00) Welcome(00:01:05) Introduction to guest and focal dystonia research(00:06:56) Understanding focal dystonia in context(00:11:16) The impact of focal dystonia on lives(00:16:01) Personality traits and focal dystonia(00:18:35) Neuroscience insights into dystonia(00:24:39) Behavioral retraining and dystonia(00:28:18) Patient characteristics and outcomes(00:33:49) Assessment techniques for dystonia(00:46:08) Innovative treatment approaches(00:47:17) The role of behavioral training in recovery(00:49:46) Real-life retraining success stories and insightsNeuro Navigators is brought to you by Medbridge. If you'd like to earn continuing education credit for listening to this episode and access bonus takeaway handouts, log in to your Medbridge account and navigate to the course where you'll find accreditation details. If applicable, complete the post-course assessment and survey to be eligible for credit. The takeaway handout on Medbridge gives you the key points mentioned in this episode, along with additional resources you can implement into your practice right away.To hear more episodes of Neuro Naviagators, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/neuro-navigators⁠⁠⁠⁠⁠If you'd like to subscribe to Medbridge, visit ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.medbridge.com/pricing/⁠⁠⁠⁠⁠IG: ⁠⁠https://www.instagram.com/medbridgeteam/

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Marie Krupičková se stala první ženou v Československu, která seskočila padákem. Létání ji fascinovalo odmalička. „Božský pocit prvého letu v letadle jsem okusila v sedmnácti letech. Byl to můj první let do Brna. Byla jsem tak nadšena, že jsem se chtěla učiti říditi letadlo,“ vzpomínala.

Začalo to ještě před revolucí, kdy s nejlepším kamarádem prodával na burzách elektroniku a kazety. „Bavilo ho to. A uměl vydělat peníze, které ale neutratil. Vložil je do něčeho dalšího a potom z toho byly další peníze. Byl velmi podnikavý,“ popisuje Kellnerův nejbližší přítel Ivo Nesrovnal. Události roku 1989 tak byly pro Kellnera totální game changer. Byl ve správný čas na správném místě a uměl toho využít. Brzy vydělal svůj první milion, ale to byl jen začátek…

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl studený listopadový den roku 1986. Mladá Eva spěchala domů. Spolu s ní vstoupil do výtahu mladý kluk, skoro ještě dítě. Dívku brutálně napadl nožem. Z výtahu utekl a ona ještě stačila zazvonit u bytu na rodiče. Pražská kriminálka znervózněla. Pár měsíců před tím totiž zřejmě stejný pachatel zavraždil Evinu spolužačku. Začal po Praze řádit novodobý spartakiádní vrah? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.

Jeho jméno většině lidí nejspíš nic neřekne. V Anglii je ale Ken Aston legendou. Byl to právě on, kdo v mnoha ohledech vytvořil moderní fotbal tak, jak ho známe. Mimo jiné zavedl udělování žlutých a červených karet. Rozhodčí, muži s píšťalkou to nikdy neměli jednoduché, často byli v nemilosti hráčů i diváků. Ken Aston to dobře znal. Narodil se 1. září 1915 a celý život působil zejména jako učitel nebo ředitel základní školy.

Jeho jméno většině lidí nejspíš nic neřekne. V Anglii je ale Ken Aston legendou. Byl to právě on, kdo v mnoha ohledech vytvořil moderní fotbal tak, jak ho známe. Mimo jiné zavedl udělování žlutých a červených karet. Rozhodčí, muži s píšťalkou to nikdy neměli jednoduché, často byli v nemilosti hráčů i diváků. Ken Aston to dobře znal. Narodil se 1. září 1915 a celý život působil zejména jako učitel nebo ředitel základní školy.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Fajn Startup dorazila Jana Kotoučková z Autoškoly Hostivice a povídali jsme si o tom, co je u nich nového – třeba o kurzu speciálně pro ženy. Řeč přišla i na to, na co by si měl dát pozor každý začátečník za volantem, a taky na to, jak vůbec vypadá život instruktorky: co je na práci nejtěžší, co ji naopak nejvíc baví a jak si udržet klid vedle nervózního žáka. Byl to přátelský a otevřený rozhovor nejen o řízení, ale i o podnikání v oboru autoškol. A pokud se třeba zrovna chystáte do autoškoly, určitě v něm najdete i pár tipů navíc.

V novém díle Z Letné a Strahova se vracíme k nepovedenému venkovnímu zápasu v Rize a následné ligové výhře nad Zlínem.Sparta přišla o dlouhou sérii bez porážky a z Lotyšska se vrací s nepříjemnou ztrátou. Co byl původní game-plan a proč realita na hřišti vypadala úplně jinak? Byl problém v rozehrávce, tempu přepínání stran nebo v nedostatku „third-man runů“? Detailně rozebíráme i klíčové individuality; Rrahmaniho izolaci, Kuchtovu práci zády k bráně, výkony Birmančeviće a Haraslína v 1v1 soubojích i roli Kofoda a Kairinena při řízení tempa.Domácí zápas proti Zlínu měl naopak úplně jiný průběh. Sparta soupeře prakticky k ničemu nepustila a poprvé v sezóně působila naprosto kontrolovaně. Byla to zásluha kvalitní defenzivy, nebo slabosti soupeře? V čem se tentokrát lišilo naše napadání?Rrahmani znovu rozhodl a stává se klíčovým hráčem. Je pro Spartu neprodejný, nebo by vedení mělo přemýšlet o velké nabídce ze zahraničí?

Fotograf Jadran Šetlík se už delší dobu věnuje projektu s názvem Ve stopách vzorů. „Každý, kdo chce něčeho dosáhnout, potřebuje vzor. V začátcích jsem si vybíral známé osobnosti – třeba mladou brankářku a Dominika Haška. A na jedné z vernisáží se skutečně potkali. On se jí celý večer věnoval a podepsal jí hokejku. Byl to pro ni svátek,“ vypráví v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Je každá jeho fotografie na výstavě originálem? Jakou technikou vzniká? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mika Waltari byl finský patriot, ale procestoval mnoho jiných zemí. Miloval Istanbul, Praha se mu zdála smutná a ponurá. V Egyptě, kam zavedl čtenáře svým nejslavnějším románem Egypťan Sinuhet, paradoxně nikdy nebyl. Byl známý svou přísnou pracovní morálkou a vysokou produktivitou. Během 2. druhé světové války se podílel na propagandě, ale později se k totalitním režimům stavěl kriticky. Jeho díla jsou dodnes oblíbená po celém světě. Zemřel 26. srpna 1979.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl jedním z nejúspěšnějších letců v bitvě o Británii, ale Češi na něj zapomněli. Říkají tvůrci nového dokudramatu o pilotu britského letectva RAF Josefu Františkovi. Snímek Osamělý vlk natáčí Česká televize a premiéru plánuje na příští rok. Pro natáčení si vyhlédla místa v Moravskoslezském kraji.

Nikdy jsem neměl noční můry z filmů. Byl jsem mnohem víc vyděšený svou rodinou a skutečným životem,“ říká Tim Burton, který se narodil 25. srpna 1958 v kalifornském Burbanku. Mistr temné poetiky už jako dítě miloval horory, komiksy a kreslení a tahle vášeň ho nikdy neopustila. Jeho filmy poznáte na první pohled. Gotické kulisy, výstřední hrdinové a směs temnoty a něhy. Proslavil se hity jako Beetlejuice, Batman, Střihoruký Edward, Mrtvá nevěsta, nebo Ospalá díra. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Život kluše, život běží, dříve mi to bylo fuk, jestli prší nebo sněží. Byl jsem šťastný malý kluk.

Život kluše, život běží, dříve mi to bylo fuk, jestli prší nebo sněží. Byl jsem šťastný malý kluk.Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám novou písničku zpěváka Lásky alias Václava Vaňury s názvem Dva z jiný planety. Vašek pochází ze Dvora Králové nad Labem, ale už dlouho žije a pracuje v Praze. Byl kytaristou pražské punk rockové skupiny Ovoce, předtím také Zakázané ovoce, než se vydal na svoji sólovou muzikantskou dráhu. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké to je, zažít stav beztíže? Tuto otázku si asi už někdy položilo mnoho z nás, třeba při pohledu na kosmonauty, kteří na oběžné dráze levitují po kosmické lodi. Několik vybraných adeptů si to letos díky projektu Česká cesta do vesmíru vyzkoušelo. Byl u toho i popularizátor astronomie a kosmonautiky Jan Spratek z Planetária Praha, zástupce Evropské kosmické agentury v České republice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl v mnoha směrech výjimečný. Jako první použil při volební kampani v roce 1910 automobil. Jako jediný byl zvolen prezidentem čtyřikrát. Všechna funkční období trávil na invalidním vozíku. Nejen to byl Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Připomeňte si jeho dějinné zásluhy i chyby v pořadu Portréty. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2016.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Dnes k nám zavítala rovnou dvojice a to TOMÁŠ MATONOHA a LUCIE VONDRÁČKOVÁ. Probrali jsme jejich společné hraní v divadle a proč je Tomáš po každém představení úplně mokrej, jak chtěl šéf jeho milenky zrušit jejich vztah, jak Lucka moderovala ve 12 svůj první pořad, jaká byla Tomášova první role v Byl jednou jeden polda, jak na jeho prvním filmovým natáčení bylo nejlepší to balení holek, jak Lucka nechtěla ve Snowboarďákách ukázat prsa, jak Tomáš začal svoji moderátorskou kariéru totálním průserem, proč šel pracovat po škole do márnice, o dabingu v 90s, o Na Stojáka a otevřeném dopise KSČM, jaké jsou rozdíly mezi natáčením v ČR vs v Americe, natáčet Comeback jsme se museli naučit, protože nám to nešlo, v Comebacku nebyla žádná impovizace a natáčeli jsme 4 díly najednou, jak je to s autorskýma právama, natáčel jsem denně 5 dílů Co na to Češi, jak jeden díl odmoderoval v sukni, nejtěžší je namlouvat audio knížky, jak Tomáš odešel z natáčení pořadu, protože paní v publiku pořád zvonil mobil.

Desítky let tlumočí na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Za tu dobu spolupracovala i s jeho legendárním ředitelem Jiřím Bartoškou. „Měl v sobě charisma a dokázal vždycky předat všechno, co chtěl, i když nebyl lingvisticky příliš zdatný. Byl velmi vlídný a přátelský,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Co se jí na jazycích líbí? Která země ji přivedla k vaření? Jak pokračuje renovace barvírny v Úštěku?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme.“ Tento výrok slýcháme už přes sto let a připisuje se Leninovi. Má vyjádřit to, že je Západ natolik motivovaný ziskem, že je schopen obchodovat i se svými nepřáteli, a to až do sebezničení. Skoro půl století studené války ukázalo, že ať tato slova patřila v Kremlu komukoli, dotyčný se mýlil. Byl to naopak Sovětský svaz, kdo před koncem minulého století zničil sám sebe. Teď to ale vypadá, jako by opět ožil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesor Michael McFaul přednáší na Stanfordově univerzitě v USA a je specialistou na Rusko. Byl poradcem prezidenta Baracka Obamy, později se na Obamovu žádost stal americkým velvyslancem v Moskvě (v letech 2012 až 2014). Putinův režim mu v témže roce zakázal vstup do Ruska. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf Fed bude trpět. Byl na Trumpovi příliš nezávislý. Schůzka Zelenskyj-Putin? Zeman a Klaus opět ve hře. Tusk chce novou vládou zvrátit dosavadní dynamiku. Evropský rozpočet a otázka soudržnosti. Nerozumný pacient, nebo jen těžce pracující? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.

Juraj Loj ztvárnil hlavní roli ve filmu Sbormistr, inspirovaném kauzou Kulínský. Po světové premiéře na festivalu v Karlových Varech přiznal, že ho závěr snímku silně zasáhl. „Byl jsem hodně traumatizovaný z pohledu sám na sebe,“ řekl v rozhovoru pro speciální festivalový Prostor KVIFF X. Zcela beze slov zůstal po závěrečné scéně.

Popkulturní svět poslední týden novinkami opravdu nešetřil! Vilma otevřela dnešní díl trochu bulvárně: po téměř 10 letech se definitivně rozdělil hvězdný pár Katy Perry a Orlando Bloom. Zatímco zpěvačka dokončovala neúspěšné turné, herec se sám vydal na svatbu Jeffa Bezose. Byl však spatřen se stylistkou a také známou Katy, Jamie Mizrahi.

Popkulturní svět poslední týden novinkami opravdu nešetřil! Vilma otevřela dnešní díl trochu bulvárně: po téměř 10 letech se definitivně rozdělil hvězdný pár Katy Perry a Orlando Bloom. Zatímco zpěvačka dokončovala neúspěšné turné, herec se sám vydal na svatbu Jeffa Bezose. Byl však spatřen se stylistkou a také známou Katy, Jamie Mizrahi. Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Drahý Donalde, gratuluji vám a děkuji vám za vaši rozhodnou akci v Íránu, bylo to něco mimořádného, něco, co se nikdo jiný neodvážil udělat,“ napsal generální tajemník NATO Mark Rutte Donaldu Trumpovi po jeho útoku na Írán. „Rutte to říká upřímně,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus českoamerický investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Byl to důkaz americké vojenské moci a politicky to Trumpovi neuškodilo,“ míní.

Bude vláda reagovat na radikalizaci opozice? Viva Trump! Prezident USA ubírá armádě na profesionalitě. Pláč na špatném hrobě. Sněmování sudetských Němců v Čechách? Byl by to symbol konečného smíření a odpuštění. Josef Topol a jeho zápas s magií slov. Oni to rádi horké

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.