Podcasts about krkono

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku se letos naposledy vydali na Studniční horu, aby tam změřili sněhovou vrstvu na takzvané Mapě republiky. Sníh tam zůstává nejdéle z celých Krkonoš, letos už ale moc dlouho nevydrží.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Petr Ottinger: ředitel Wellness Hotel Šedý Vlk v Harrachově. Májové dny lákají turisty do známých i méně známých míst našich nejvyšších hor. Nakolik jsou nároční jak domácí, tak zahraniční návštěvníci, co nejčastěji vyhledávají, na co musejí provozovatelé v nadcházející teplé sezoně myslet a která místa nejen v okolí Harrachova stojí za to navštívit, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Ottinger: ředitel Wellness Hotel Šedý Vlk v Harrachově. Májové dny lákají turisty do známých i méně známých míst našich nejvyšších hor. Nakolik jsou nároční jak domácí, tak zahraniční návštěvníci, co nejčastěji vyhledávají, na co musejí provozovatelé v nadcházející teplé sezoně myslet a která místa nejen v okolí Harrachova stojí za to navštívit, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Je to pozoruhodnost, která není až tak známá - na svazích Krkonoš volně roste 26 památných stromů. Tito věkovití velikáni nejsou jen ozdobou horské krajiny, odborný průzkum prokázal, že mají důležitý význam i jako domov mnoha vzácných živočichů. A tak se o ně Správa Krkonošského národního parku také náležitě stará. Co všechno taková péče obnáší?

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (121 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)O čem je tahle epizoda?V této epizodě podcastu jsem vyzpovídal Tomáše Fárníka, českého reprezentanta v horských a ultra trailových bězích. Jeho jméno jste mohli zaregistrovat mimo jiné v souvislosti s fenomenálním výkonem na Matterhorn Ultraks, kde zvítězil s druhým nejrychlejším časem od roku 2018, nebo třemi triumfy na Lysohorském Ultra Trailu (LHUT). V roce 2024 navíc přispěl k zisku bronzové medaile českého týmu na mistrovství Evropy v horských bězích.Hned v úvodu jsme probrali jeho nejčerstvější zážitek z březnového UTMB v Chianti, kde se na trati 123 km / 5 200 m objevila i světová esa jako Kilian Jornet či Jim Walmsley. Tomáš v silné konkurenci vybojoval výborné 6. místo a podělil se o průběh závodu, svou strategii i profil trati. Prozradil také, jaké to bylo potkat se s běžícími legendami.Tomáš se s námi podělil o své sportovní začátky, o vliv otce Michala Fárníka a o tom, jak kombinuje trénink s pracovním životem. Trénuje především v Krkonoších a jeho koučem je Zdenda Kříž, který o něm říká: „Tom je strašnej nervák a “nesnesitelnej” puntičkář. Když je trenink napsanej na 2:15 hod tak je v trainingpeaksu 2:15,02. Takhle je to ve 100% případů. Nevím, jak to dělá, ale já to miluju.“ :-)Probrali jsme i významné závody Tomovy kariéry: vedle Matterhorn Ultraks nebo MS 2023, kde skončil 9., zmiňoval i oblibu v českých horách a názory na tuzemský i světový skyrunning.Zajímaly mě taky detaily jeho tréninku – objemy, obecná struktura, použití zátěžových testů, práce na technice i regenerace. Tomáš se netají tím, že se na sobě snaží systematicky pracovat, což bude zajímat nejednoho běžce.V neposlední řadě jsme narazili na výživu a vybavení. Tomáš běhá za Salomon, během závodů nepoužívá hole a pečlivě si hlídá příjem jídla. Na závody se připravuje do detailu.Na závěr přiblížil plány pro letošní sezónu. Pokud se chcete inspirovat, dozvědět se o životě vrcholového ultra běžce a nasát atmosféru světových trailů, tenhle díl rozhodně nepropásnete.Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Runsport.cz - Experti na kopceZa podporu děkuju hodným lidičkám z běžecké speciálky Runsport.cz, kteří mě zásobují nejen hadříkama a botkama na běhání a lyže, ale taky mi půjčují prostor pro natočení podcastu. Mrkněte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.runsport.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Vše najdete taky na mém webu zde – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.trailrun.cz

Teď se vypravíme do Svobody nad Úpou, což je horské město na úbočí Rýchorského hřbetu v údolí řeky Úpy a Janského potoka mezi Janskými Lázněmi a Mladými Buky. Často je výchozím bodem pro výlety do východních Krkonoš, v zimě pak vítězí zimní sporty, samozřejmě lyžování, mají tam také malý skiareál. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se vypravíme do Svobody nad Úpou, což je horské město na úbočí Rýchorského hřbetu v údolí řeky Úpy a Janského potoka mezi Janskými Lázněmi a Mladými Buky. Často je výchozím bodem pro výlety do východních Krkonoš, v zimě pak vítězí zimní sporty, samozřejmě lyžování, mají tam také malý skiareál.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

V Krkonoších si Horská služba postaví několik nových služeben. Pro zlepšení zázemí záchranářů uvolnilo Ministerstvo pro místní rozvoj celkem 167 milionů korun na modernizaci svého zázemí a vybavení. Více než třetina z těchto peněz, 61 milionů, pomůže v našem regionu v Krkonoších. Kde a na co se tyto peníze použijí, to zjišťoval redaktor David Macháček.

Tahle dominanta měří přes sto metrů a zná ji každý, kdo kdy projížděl městem. Málokdo z ní ale třeba za dobrého počasí viděl Krkonoše. Telekomunikační věž nejspíš čeká po desítkách let velká změna, kdy bude přístupná veřejnosti.

Tahle dominanta měří přes sto metrů a zná ji každý, kdo kdy projížděl městem. Málokdo z ní ale třeba za dobrého počasí viděl Krkonoše. Telekomunikační věž nejspíš čeká po desítkách let velká změna, kdy bude přístupná veřejnosti.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď nás čeká cesta do hor, do Krkonoš, do Horního Maršova, který si na první pohled zamiluje asi každý, kdo tam prožije pár dní. Je to místo kousek od Pece pod Sněžkou i Janských Lázní, s přívětivou a klidnou atmosférou. Určitě vás potěší i malebná zákoutí s opravenými historickými domy, nečekané a poutavé výhledy do krajiny.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok se s rokem sešel a ve studiu opět vítám Zdeňku a Václava Zetkovi z Náchoda, kteří se věnují závodům psích spřežení. Mnohokrát se účastnili Šediváčkova longu v Orlických horách nebo Ledové jízdy v Krkonoších. Ale velké musherské závody jezdí po celém světě, tentokrát to byl třítýdenní pobyt ve Švédsku a dva extrémní longové závody.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakub Vaniš, jednatel Wellness Hotel Šedý Vlk v Harrachově. Stále teplejší dny lákají turisty do známých i méně známých míst našich nejvyšších hor. Nakolik jsou nároční jak domácí tak i zahraniční návštěvníci, co nejčastěji vyhledávají, na co musí provozovatelé v nadcházející teplé sezoně myslet, a která místa nejen v okolí Harrachova stojí za to navštívit, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

Skleněný zvon, oltář z benátských zrcadel a bohatě zdobená vitrážová okna jsou ozdobou kamenné pseudogotické kaple sv. Alžběty v Harrachově v Libereckém kraji, kterou na místě původní dřevěné kaple nechal postavit na počátku 20. století Jan Nepomuk hrabě Harrach. Kaple patří k areálu sklárny stojící v části Harrachova zvané Nový svět. Ta nepřetržitě funguje už od roku 1712.

Skleněný zvon, oltář z benátských zrcadel a bohatě zdobená vitrážová okna jsou ozdobou kamenné pseudogotické kaple sv. Alžběty v Harrachově v Libereckém kraji, kterou na místě původní dřevěné kaple nechal postavit na počátku 20. století Jan Nepomuk hrabě Harrach. Kaple patří k areálu sklárny stojící v části Harrachova zvané Nový svět. Ta nepřetržitě funguje už od roku 1712.

In today's show, we take a look at social scholarships for university studies that aim to expand and support more students. Then we bring you Krkonoše National Park's project to revive a rare silver fir tree. And for our feature, we have another episode of our series on Czech pioneering women. This week, we bring you the many roles of Professor Jarmila Heissigerová. We also bring you the latest news headlines of the day. Enjoy!

Výpravu z brány do Krkonoš - z Jilemnice do Slovinska nabídne repríza pořadu s průvodkyní, tlumočnicí a vášnivou cestovatelkou Kateřinou Voňkovou. Z dopravních prostředků spoléhá nejvíc - na svoje nohy. A proč do Slovinska - protože tam mají úžasné hory, tvrdí Kateřina Voňková, se kterou se zastavíme i v Brazílii.