Podcasts about krkono

Desítky studentů z Rumunska, Kazachstánu, Ukrajiny a také z Čech a Slovenska pobývají v podhůří Krkonoš na mezinárodním táboře. Sedm desítek studentů z 12 zemí patří ve svých domovech do německých menšin a teď společně pobývají na táboře v krkonošském Žacléři.

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě je turistů místy až moc, v Českém lese je to úplně naopak. V posledním dílu seriálu o overturismu vás proto zavedeme na místo, kam se naopak turisty snaží přilákat, a to třeba na nouzová nocoviště uprostřed přírody. To první vzniklo letos na soukromém pozemku na místě zaniklé vesnice Hraničky na Tachovsku.

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě je turistů místy až moc, v Českém lese je to úplně naopak. V posledním dílu seriálu o overturismu vás proto zavedeme na místo, kam se naopak turisty snaží přilákat, a to třeba na nouzová nocoviště uprostřed přírody. To první vzniklo letos na soukromém pozemku na místě zaniklé vesnice Hraničky na Tachovsku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Labskou louku v Krkonoších zamířili lidé se sekačkami a křovinořezy. Trávu ale likvidují jen na vybraných místech. Správa Krkonošského národního parku začíná zkoušet nové postupy, jak zachránit vzácné rostliny. Hlavním cílem je zachovat populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského.

Nejen posledních sedm staletí, ale i pravěk je k vidění na jilemnickém zámku, kde v Krkonošském muzeu při příležitosti 675 let od první písemné zmínky mají výstavu Jilemnice v proměnách staletí.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Krkonoš každoročně přijedou miliony lidí, tamní národní park je jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. Přesto se i v našich nejvyšších horách najdou turisticky méně známá místa, jako je třeba obec Strážné nedaleko Vrchlabí. Ke Strážnému patří horské samoty, přírodní cvičný horolezecký terén nebo ložisko krkonošského mramoru.

Nejen posledních sedm staletí, ale i pravěk je k vidění na jilemnickém zámku, kde v Krkonošském muzeu při příležitosti 675 let od první písemné zmínky mají výstavu Jilemnice v proměnách staletí.

News; A new Czech air defence system has a range of up to 80 kilometres; As meadows in Krkonoše are threatened by invasive plant, the national park turns to the public for help; Pepa Vomáčka at 80 – Celebrating Prague's Legendary “Pábitel”.

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.

News; A new Czech air defence system has a range of up to 80 kilometres; As meadows in Krkonoše are threatened by invasive plant, the national park turns to the public for help; Pepa Vomáčka at 80 – Celebrating Prague's Legendary “Pábitel”.

Strážci Krkonošského národního parku pokutovali od začátku hlavní letní sezóny desítky turistů. Nejčastěji za nelegální vjezdy řidičů do národního parku, problémem jsou také cyklisté mimo značené trasy. Neukázněným turistům hrozí na místě až desetitisícová pokuta.

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Město Špindlerův Mlýn a partnerský polský Podgórzyn vybudují novou pěší stezku, která propojí české a polské Krkonoše. Název bude mít "Mlynářovo turistické a přírodovědné putování".

Stavbaři za pomoci těžké techniky staví u Hofmanových bud v Krkonoších velkou retenční nádrž na zasněžování. Hotová má být koncem léta, SkiResort ČERNÁ HORA-PEC za nádrž zaplatí zhruba 150 milionů korun. Na místě sledovala práce redaktorka Kateřina Kohoutová.

Představíme vám příběh šestnáctileté studentky Ariny Ilemské, jejíž rodina se před více než třemi lety po vypuknutí války na Ukrajině rozhodla hledat útočiště v jiné a bezpečné zemi. Našla ho tady v Česku, konkrétně v Trutnově. Tam Arina úspěšně dokončila základní školu a teď je studentkou Krkonošského gymnázia v Hostinném se zaměřením na ošetřovatelství. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Jsou prioritou zájmy turistů nebo ochránců přírody? Vede se také debata o provozu turistických autobusů na Zlaté návrší, to vše v době, kdy se chystá novela zákona o národních parcích. Kdo má tedy přednost? Ptali jsme se mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného.

Liberecký kraj, který linku provozuje, se na kratší době jejího provozu dohodl se Správou Krkonošského národního parku. Proč se musela linka omezit, zjišťovala redaktorka Jana Pavlíčková.

Správa Krkonošského národního parku nainstalovala na Sněžku znovu ochranné sítě. Brání cennou alpinskou přírodu právě před turisty, kteří nerespektují pravidlo chodit jen po vyznačených cestách. Instalaci sítí ale po třech odložených termínech znovu zkomplikovalo počasí.

Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku. V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.

Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.

In today's show, we take a look at social scholarships for university studies that aim to expand and support more students. Then we bring you Krkonoše National Park's project to revive a rare silver fir tree. And for our feature, we have another episode of our series on Czech pioneering women. This week, we bring you the many roles of Professor Jarmila Heissigerová. We also bring you the latest news headlines of the day. Enjoy!