Podcasts about krkono

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Jsou prioritou zájmy turistů nebo ochránců přírody? Vede se také debata o provozu turistických autobusů na Zlaté návrší, to vše v době, kdy se chystá novela zákona o národních parcích. Kdo má tedy přednost? Ptali jsme se mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného.

Liberecký kraj, který linku provozuje, se na kratší době jejího provozu dohodl se Správou Krkonošského národního parku. Proč se musela linka omezit, zjišťovala redaktorka Jana Pavlíčková.

Správa Krkonošského národního parku nainstalovala na Sněžku znovu ochranné sítě. Brání cennou alpinskou přírodu právě před turisty, kteří nerespektují pravidlo chodit jen po vyznačených cestách. Instalaci sítí ale po třech odložených termínech znovu zkomplikovalo počasí.

Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku. V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na přelomu jara a léta je nejvyšší čas nasbírat bylinky. Pro tento recept budeme potřebovat mátu peprnou, ze které připravíme léčivý olej.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Míříme do Úpice, města v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří, které je centrem Jestřebích hor. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce Zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu. Kdysi patřila k vízmburskému panství pánů z Dubé, kteří městu udělili čestná práva, včetně práva hrdelního, tržního a pivovárečného.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park byl vyhlášený 17. května 1963. Stal se prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku. Lesníci a milovníci přírody se o krkonošskou krajinu starali mnoho let, ale s rozvojem turistiky bylo potřeba určit jasná pravidla pro ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin. Symbolem Krkonošského národního parku je modrý květ hořce, který je i dominantou znaku parku. Prvním ředitelem Správy Krkonošského národního parku byl Miroslav Klapka.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tentokrát jsme přijali pozvání do místa, kde beton voní dřevem. Zálety natáčíme u muže, který tvoří originální doplňky ručně, s láskou a kapkou horského vzduchu z Krkonoš. V dílně, u které brzy otevře showroom, vznikají nejenom doplňky, ale třeba taky trofeje pro světové olympioniky, hodiny, které netikají, každý kousek má zkrátka svůj důraz na detail. Martin Plůcha v soutěži eManuel v roce 2021 skončil na druhém místě.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

In today's show, we take a look at social scholarships for university studies that aim to expand and support more students. Then we bring you Krkonoše National Park's project to revive a rare silver fir tree. And for our feature, we have another episode of our series on Czech pioneering women. This week, we bring you the many roles of Professor Jarmila Heissigerová. We also bring you the latest news headlines of the day. Enjoy!