Podcasts about krkono

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Vysoké nad Jizerou, Jilemnice i Vrchlabí skrývají ve svých muzeích poklady v podobě krkonošských betlémů. Prolíná se v nich orientální architektura s místními stavbami.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. A nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.

Lyžařská sezóna se v Česku rozjíždí a tisíce lidí už vyrazily na sjezdovky. Počasí lyžařům ovšem letos zatím příliš nepřeje a provoz středisek komplikuje obleva - nejvíce možností aktuálně nabízí střediska v Krkonoších. Podle ředitele Asociace horských středisek lze ale i letos počítat s relativně standardním provozem, a to i přes výkyvy počasí a s tím spojené rostoucí náklady. „Doufám, že můžeme očekávat sezónu, která splní těm návštěvníkům to, proč tam jedou, to znamená, že si užijí hory, čerstvý vzduch, lyžování i snowboardování. Samozřejmě vnímáme i aktuální výkyvy počasí, ale sezóna je dlouhá,“ řekl v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Vystoupali i na Prdek, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, kde se koná mistrovství světa v čamburíně.

Na Mezinárodní den hor byl hostem Rádia Praha mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Jak v parku řeší konflikt mezi ochranou přírody a rostoucí návštěvnosti? Jak by se turisté v parku měli chovat? Daří se v Krkonoších vlkům? Jaké má park ohrožené druhy? A proč určitě navštívit Muzeum Krkonoš? Nejen na to se ptal moderátor Vojtěch Přívětivý.

Mají za sebou vydání nové desky Sršeň a čeká je křest v La Fabrice. Do studia Rádia Praha dorazili rovnou z Krkonoš, kde se věnovali dalšímu ze svých hudebních projektů. Jak jejich společné album vznikalo? Co pro fanoušky chystají? A kdy se poprvé potkali? Nejen na to odpovídali Barbora Poláková a Štěpán Urban.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají za sebou vydání nové desky Sršeň a čeká je křest v La Fabrice. Do studia Rádia Praha dorazili rovnou z Krkonoš, kde se věnovali dalšímu ze svých hudebních projektů. Jak jejich společné album vznikalo? Co pro fanoušky chystají? A kdy se poprvé potkali? Nejen na to odpovídali Barbora Poláková a Štěpán Urban.

„Plakáty pochází z různých koutů světa a nejsou to jenom ty, které byly vydávány v rámci různých sportovních her, soutěží, ale jsou to také plakáty reklamní,“ popisuje kurátor výstavy.

Teď nás čeká cesta do Krkonoš, do Mladých Buků. To je místo, které vás určitě osloví a ohromí překrásnou přírodou a také bohatou nabídkou sportovních možností, nejen v zimě, ale i v létě. Trvale tu žije přes 2 000 obyvatel a název městyse je pravděpodobně odvozen od původních bukových lesů, ve kterých byla obec založena. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď nás čeká cesta do Krkonoš, do Mladých Buků. To je místo, které vás určitě osloví a ohromí překrásnou přírodou a také bohatou nabídkou sportovních možností, nejen v zimě, ale i v létě. Trvale tu žije přes 2 000 obyvatel a název městyse je pravděpodobně odvozen od původních bukových lesů, ve kterých byla obec založena.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Zlaté cestě v Krkonoších, která vede ze severního cípu města Trutnova podél Zlatého potoka, leží zaniklá obec Sklenářovice. Území je dnes součástí městyse Mladé Buky. Obec své jméno získala od sklářských hutí. Na počátku 20. století tam ve čtyřiceti dvou domech žilo dvě stě dvacet převážně německy mluvících obyvatel. Starobylá zemědělská obec měla vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, řemeslnické dílny i veřejný vodovod.

Na ranní kávu dorazil herec Saša Rašilov, kterého nově budete moci vidět v nové české komedii Na horách. Ta se natáčela v Krkonoších, ale i v Himalájích. Herec dostal nabídku sice na malou, ale v rámci natáčení vyrazil do Himalájí, a jak sám říká, to nemohl odmítnout. I když ho tam potkala výšková nemoc. „Je to hrozně zvláštní stav, kdy jsem si šel lehnout úplně vyřízený," přiznává herec. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslední roky se v Krkonoších slaví kulatiny. V roce 2023 uplynulo 60 let od založení národního parku. Loni 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace Strmá stráň Janem Nepomukem hrabětem Harrachem.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední roky se v Krkonoších slaví kulatiny. V roce 2023 uplynulo 60 let od založení národního parku. Loni 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace Strmá stráň Janem Nepomukem hrabětem Harrachem.

Teď bude řeč o duchaření a spiritismu v Krkonoších. V pátek totiž slavíme svátek strašidel Halloween, pak následují Dušičky, Památka zemřelých. A protože známe etnologa a sociokulturního antropologa Libora Duška, který působí jako odborný asistent na Katedře sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice, tak se na tohle téma podíváme trošku vědecky.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď bude řeč o duchaření a spiritismu v Krkonoších. V pátek totiž slavíme svátek strašidel Halloween, pak následují Dušičky, Památka zemřelých. A protože známe etnologa a sociokulturního antropologa Libora Duška, který působí jako odborný asistent na Katedře sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice, tak se na tohle téma podíváme trošku vědecky.

Ke krmítkům a korytům do přezimovacích obůrek začínají postupně migrovat zvířata, jelikož tam mají klid a zajištění na zimu, popisuje mluvčí správy národního parku Radek Drahný.

Výber toho nejlepšího z rozhovorů třetího říjnového týdne připravila moderátorka Iveta Kalátová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Regulace automobilové dopravy, návrat vlka i ocenění Euroregionu Nisa za vzorovou přeshraniční spolupráci. Témata pro Robina Böhnische, ředitele Správy Krkonošského národního parku.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vyřeší hnutí ANO a strana Motoristé sobě otázku kolem možného vládního křesla pro Filipa Turka? Jaké vyhlídky má druhá fáze Trumpova mírového plánu pro Gazu? A co podniká Správa Krkonošského národního parku ve snaze omezit útoky vlků na chovy hospodářských zvířat?

Jak vyřeší hnutí ANO a strana Motoristé sobě otázku kolem možného vládního křesla pro Filipa Turka? Jaké vyhlídky má druhá fáze Trumpova mírového plánu pro Gazu? A co podniká Správa Krkonošského národního parku ve snaze omezit útoky vlků na chovy hospodářských zvířat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Buchty tentokrát nahrávaly přes kontribuční budku na trase Brno - Praha a bavily se o tom, co se jim nepovedlo a co se jim zdálo.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část roku tráví snowbordista Jakub Hroneš mimo Českou republiku na závodech nebo soustředěních, ale vždy se pak rád vrací do míst, kde vyrůstal. Jedna z tváří našeho projektu Olympijský rok a česká naděje pro únorové Hry v Itálii se do Krkonoš dostane až v období, kdy už na svazích není sníh.

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě je turistů místy až moc, v Českém lese je to úplně naopak. V posledním dílu seriálu o overturismu vás proto zavedeme na místo, kam se naopak turisty snaží přilákat, a to třeba na nouzová nocoviště uprostřed přírody. To první vzniklo letos na soukromém pozemku na místě zaniklé vesnice Hraničky na Tachovsku.

News; A new Czech air defence system has a range of up to 80 kilometres; As meadows in Krkonoše are threatened by invasive plant, the national park turns to the public for help; Pepa Vomáčka at 80 – Celebrating Prague's Legendary “Pábitel”.

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.