Podcasts about krkono

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Vezmeme vás do Horní Kalné na Trutnovsku, kde v roce 1991 bratři Pavel a Petr Horákovi společně se švagrem Vladimírem Vajsem založili uměleckou slévárnu. Určitě se jim tenkrát ani nesnilo, jakého věhlasu se jejich práci o několik let později dostane a že sochy odlité v malé vesničce v podhůří Krkonoš budou stát doslova po celém světě. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vezmeme vás do Horní Kalné na Trutnovsku, kde v roce 1991 bratři Pavel a Petr Horákovi společně se švagrem Vladimírem Vajsem založili uměleckou slévárnu. Určitě se jim tenkrát ani nesnilo, jakého věhlasu se jejich práci o několik let později dostane a že sochy odlité v malé vesničce v podhůří Krkonoš budou stát doslova po celém světě.

„Prvním impulsem, proč udělat tuhle stezku, bylo to, že se sem chodili kolemjdoucí ptát, hledali stavení,“ doplňuje spoluautorka Alena Koutná.

Zatímco kraj mluví o úvahách, ředitelé některých škol tvrdí, že pokyn k omezení provozu už od zřizovatele dostali. Platí to například pro Krkonošské gymnázium v Hostinném.

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Horská služba České republiky slaví kulaté jubileum. Letos je to totiž 90 let, co horští záchranáři pomáhají v horách a bdí nad všemi, kteří se do horské přírody vypravují za sportem či relaxovat. V pátek a v sobotu se bude ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších slavit tohle úžasné výročí.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Horská služba České republiky slaví kulaté jubileum. Letos je to totiž 90 let, co horští záchranáři pomáhají v horách a bdí nad všemi, kteří se do horské přírody vypravují za sportem či relaxovat. V pátek a v sobotu se bude ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších slavit tohle úžasné výročí.

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Pokud chcete vystoupat na nejvyšší horu České republiky, zamíříte do Krkonoš, a buď se svezete lanovkou, nebo vyšlápnete pěkně po svých na Sněžku. Když budete mít štěstí a bude dobrá viditelnost, uvidíte z ní i nejvyšší pevný bod Česka. Že se vám to zdá nelogické?

Naše rozhlasové putování bude tentokrát provoněné kávou. A nic na tom nemění ani to, že si s rodačkou z Trutnova budeme povídat nejen o její cestě kavárnice z města v Krkonošském podhůří do německého Saska, ale že také "polezeme po horách" a přiblížíme i výrobu unikátních šperků. Rovněž ty jsou totiž z kávy - přesněji z kávových zrn a Eva Cello jimi okouzluje nejen ženy doslova po celém světě.

Buchty tentokrát nahrávaly přes kontribuční budku na trase Brno - Praha a bavily se o tom, co se jim nepovedlo a co se jim zdálo.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část roku tráví snowbordista Jakub Hroneš mimo Českou republiku na závodech nebo soustředěních, ale vždy se pak rád vrací do míst, kde vyrůstal. Jedna z tváří našeho projektu Olympijský rok a česká naděje pro únorové Hry v Itálii se do Krkonoš dostane až v období, kdy už na svazích není sníh.

Strážci přírody v Krkonoších udělili od květnového začátku turistické sezóny desítky pokut za nelegální vjezd autem do národního parku. Přestupků podle nich každoročně přibývá.

Marie Rysulová založila vlastní značku Marylu s cílem, že chce změnit outdoorový a sportovní průmysl. Vyrůstala v prostředí vrcholového lyžování a už ve svých 13ti letech si vymyslela název pro vlastní značku sportovního oblečení a spodního prádla, které by změnilo dlouhé roky neměnící se nastavené standardy v daném odvětví. Marii jsem si do TRADESHOW pozval z několika důvodů. Máme stejnou vášeň pro sportovní a outdoorové značky a rádi hledáme funkční materiály a výrobky, které jsou především dlouhověké a vydrží všechny druhy sportovních aktivit po dlouhé roky. Oba máme rádi Krkonoše. A především hrozně rád podporuju všechny, kteří se snaží vytvořit nějaký vlastní smysluplný projekt, který je ve svém daném oboru zcela unikátní. I o tom je pořád koncept TRADESHOW. Vyměňovat si zkušenosti, knowledge a navzájem se podporovat. Ve skoro dvou hodinách nového dílu TRADESHOW podcastu se s Marií bavíme o zakládání vlastní značky oblečení, o hledání dodavatelů, o specifikách mléčného proteinu, o fuckupech i o našich oblíbených místech na horách. Díky moc za podporu TRADESHOW, dejte odběr na Youtube a na Spotify! Web: https://www.tradeshow.czIG: https://www.instagram.com/tradeshow.cz/YT: https://www.youtube.com/@TRADESHOWCZSpotify: https://open.spotify.com/show/4n7OarepmNkudMH0n31kAK?si=a9185de3285c4486IG: https://www.instagram.com/radimstezka/IG: https://www.instagram.com/livemarylu/

Desítky studentů z Rumunska, Kazachstánu, Ukrajiny a také z Čech a Slovenska pobývají v podhůří Krkonoš na mezinárodním táboře. Sedm desítek studentů z 12 zemí patří ve svých domovech do německých menšin a teď společně pobývají na táboře v krkonošském Žacléři.

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě je turistů místy až moc, v Českém lese je to úplně naopak. V posledním dílu seriálu o overturismu vás proto zavedeme na místo, kam se naopak turisty snaží přilákat, a to třeba na nouzová nocoviště uprostřed přírody. To první vzniklo letos na soukromém pozemku na místě zaniklé vesnice Hraničky na Tachovsku.

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě je turistů místy až moc, v Českém lese je to úplně naopak. V posledním dílu seriálu o overturismu vás proto zavedeme na místo, kam se naopak turisty snaží přilákat, a to třeba na nouzová nocoviště uprostřed přírody. To první vzniklo letos na soukromém pozemku na místě zaniklé vesnice Hraničky na Tachovsku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Labskou louku v Krkonoších zamířili lidé se sekačkami a křovinořezy. Trávu ale likvidují jen na vybraných místech. Správa Krkonošského národního parku začíná zkoušet nové postupy, jak zachránit vzácné rostliny. Hlavním cílem je zachovat populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského.

Nejen posledních sedm staletí, ale i pravěk je k vidění na jilemnickém zámku, kde v Krkonošském muzeu při příležitosti 675 let od první písemné zmínky mají výstavu Jilemnice v proměnách staletí.

Do Krkonoš každoročně přijedou miliony lidí, tamní národní park je jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. Přesto se i v našich nejvyšších horách najdou turisticky méně známá místa, jako je třeba obec Strážné nedaleko Vrchlabí. Ke Strážnému patří horské samoty, přírodní cvičný horolezecký terén nebo ložisko krkonošského mramoru.

News; A new Czech air defence system has a range of up to 80 kilometres; As meadows in Krkonoše are threatened by invasive plant, the national park turns to the public for help; Pepa Vomáčka at 80 – Celebrating Prague's Legendary “Pábitel”.

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Nejvyšší vodopád v České republice se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy na potoce Pančava. Jeho výška je 148 metrů.

Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

V českých končinách se o pivním sýru poprvé zmiňuje profesor Laxa ve své sýrařské učebnici z roku 1924, když píše: „Sýr pivní (pikantní) jest kořeněný sladký sýr tvarohovitý…“. K těm, které se u nás později vyráběly, patřil i znamenitý Krkonošský pivní sýr.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Nedaleko Vysokého nad Jizerou v Libereckém kraji, na vrcholové plošině Krkonošského podhůří v nadmořské výšce 669 metrů, stojí od roku 2009 kamenná rozhledna s kruhovým výhledem. Je splněným dětským snem rodáka z Roprachtic Františka Hubaře. A nabízí výhled jak na nedaleké Jizerské hory a Krkonoše, tak i na hory vzdálenější. A samozřejmě i pohled do Českého ráje.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

In today's show, we take a look at social scholarships for university studies that aim to expand and support more students. Then we bring you Krkonoše National Park's project to revive a rare silver fir tree. And for our feature, we have another episode of our series on Czech pioneering women. This week, we bring you the many roles of Professor Jarmila Heissigerová. We also bring you the latest news headlines of the day. Enjoy!