Podcasts about letos

Doprava Ústeckého kraje letos slaví 10 let od svého vzniku, a proto připravila pro cestující sérii akcí s názvem 10 let, 10 měst, 10 jízd.

Doprava Ústeckého kraje letos slaví 10 let od svého vzniku, a proto připravila pro cestující sérii akcí s názvem 10 let, 10 měst, 10 jízd.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noc co noc si na Ukrajině nejsou lidé jisti, jestli se dočkají rána. Jestli ruské rakety a drony nezasáhnou právě jejich obydlí. Jestli se dostanou včas do krytu. Letos v únoru spočítaly Světová banka spolu s Evropskou komisí a s OSN, že se náklady na obnovu zničené ukrajinské infrastruktury vyšplhaly celkem na víc než 520 miliard amerických dolarů. Poškozeno nebo zcela zničeno bylo už 2,5 milionu ukrajinských domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý Gamescom je největší evropská herní výstava a letos na ní nechyběla ani Šárka. Do Questu se vrací se zážitky, které nekončí jen u dlouhých front a načinčaných stánků. V centru pozornosti je samozřejmě Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2, na které nejen ona s Lukášem čekají už celou věčnost. Jak působí naživo? A dokáže navázat na kultovní jedničku?Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.

Letiště v Mošnově se za necelý měsíc promění v dějiště Dnů NATO. Armády 17 zemí předvedou veřejnosti svou leteckou i pozemní techniku. Pořadatelé už prozradili největší taháky.

Letos se dobře daří ovoci i zelenině, včetně okurek. Možná se vám urodilo až příliš velké množství nakládaček. Některé už přerostly. Není nic jednoduššího než z nich vyrobit močáky neboli kvašáky.

Ob hladnih jutrih marsikdo pomisli na kurilno sezono, ko porabimo več energije, kar nas pošteno udari po žepu. Letos bodo stroški za elektriko višji, ker cene niso več regulirane. Se pa obeta nekaj za uporabnike ugodnih sprememb pri omrežnini. Agencija za energijo bo najdražji časovni blok uveljavila postopno. Cenejši blok sredi dneva bo po novem od 11-ih do 16-ih. Drugi poudarki oddaje: - V predlogu novele zakona o kmetijstvu tudi prepoved prodaje zelenjave pod nabavno ceno. - Po izraelskem napadu na bolnišnico v Gazi ogorčenje in pozivi k zaščiti civilistov. - Trump odpustil guvernerko centralne banke - to se je zgodilo prvič v ameriški zgodovini.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Snad nejznámější žijící postavou na české železnici je pětapadesátiletý Pavel Peterka, který obsluhuje v jídelních vozech z Prahy na sever Německa. Ty jsou letos postupně nahrazovány moderními vagóny s bistrem, ale Peterka u dráhy zůstane: “Bude se mi stýskat,” říká v dalším díle podcastu Host Reportéra, “ale ono to půjde.”Populárním se stal díky své povaze. Vždy dobře naladěný, zdvořilý jak z filmu pro pamětníky, ale zároveň kdykoliv připravený prohodit se zákazníky pár vět na libovolné téma a upozornit je na každou zajímavost za oknem.Od doby, kdy se o Peterkovi začal zmiňovat ve svém díle spisovatel Jaroslav Rudiš, ho občas zákazníci aktivně žádají o společnou fotku. Stal se přítelem umělců, inspiroval divadení hru a dává rozhovory. “Já jsem ale pořád jenom obyčejným hospodským,” říká v podcastu, “pokorným služebníkem Nejvyššího železničáře.”  Letos v létě zažívá zvláštní situaci, kdy na překrásné trase podél Labe obsluhuje střídavě jak ve vozech dosluhujících, kde pracoval třiadvacet let, tak i v těch moderních s bistrem.“Loučení jsem se bál,” přiznává. “Klasický jídelní vůz, ta příjemná hospoda s ubrusy na stolech a kulatými lampičkami, je už dávno jakousi mou druhou manželkou, mám ho takzvaně v uších. Stačí jediný nezvyklý zvuk, abych okamžitě zbystřil.”Jistá melancholie zatím v Peterkovi přetrvává, zároveň ale uznává, že má změna smysl. “Bylo už potřeba soupravy zrychlit, vylepšit pasažérům možnost připojení k zásuvce, k internetu a tak dále.”Charakter jeho práce se mění. I v bistrovozu zůstaly stolky, ale bez ubrusu, a namísto třiceti se k nim vejde už jen osmnáct hostů. “Prostor je tam jinak uspořádaný, ale není třeba plakat, protože pořád ještě cestujícím čepujeme plzeňské a podáváme svíčkovou. Sice z naší kuchyně neslyšíte naklepávání masa ani prskající pánev, ale máme velký konvektomat, který umí téměř všechno. Sázená vejce se šunkou či parmezánem dostanete výborná.” Pavel Peterka se pokusí zachovat i na stísněnějším prostoru duch restaurace, ve které se lidé rádi setkávají. Na závěr podcastu ale vyjádří své přání: “Kéž by aspoň jeden z těch úžasných starých vozů skončil v muzeu!”

Takzvané informační modelování budov, ve stavebnictví dobře známé pod zkratkou BIM, se díky nedávno přijaté legislativě dostává v Česku stále více do popředí. Jde o velkou digitální databázi všech důležitých informací o stavbě. Letos schválený zákon zavádí povinnost využívat BIM při velkých veřejných zakázkách, a to nejen u samotných staveb, ale i v jejich okolí. V režimu BIM se budou muset realizovat všechny stavební projekty nad 135 milionů korun. Očekává se zkrácení přípravy projektů, úspora nákladů a lepší spolupráce všech účastníků.

V přírodním divadle tentokrát uslyšíme Smetanovu Libuši. A to díky úsilí a nadšení dvou dam, které se před dvaceti lety rozhodly zkusit vzkřísit kdysi slavné šárecké divadlo.

V Muzeju novejše in sodobne zgodovine Slovenije je na ogled razstava z naslovom »Stanko Oražem: S fotoaparatom od Galicije do Tirolske, 1914-1918«. Na ogled so izbrane fotografije iz 1. svetovne vojne. Pred vrati so 33. Aljaževi dnevi, s katerimi bodo v Dovjem spet obudili spomin na Jakoba Aljaža – duhovnika, domoljuba, kulturnega delavca in očeta slovenskega planinstva. Letos, ko praznujemo 180. obletnico njegovega rojstva in 130 let Aljaževega stolpa, bo še posebej slovesno.

S blížícími se volbami politické subjekty dělávají všechno možné, aby zaujaly. A leckdy to přehánějí. Letos by se například našlo asi dost lidí, pro něž je rétorika nebo skutky některých činovníků uskupení Stačilo už jasně za hranou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva 110 let od trenutka, ko so na obrežju smaragdne Soče prvič zagrmele topovske salve in se je začelo eno najtežjih poglavij prve svetovne vojne – soška fronta. Enajst ofenziv, več sto tisoč padlih vojakov in neizmerno trpljenje domačega prebivalstva so zaznamovali dolino, gore in ljudi. Ob obletnici je Kobariški muzej v sodelovanju z domačini in šolarji med drugim pripravlil razstavo mladih ustvarjalk in ustvarjalcev, ki zrisbo in barvo pripovedujejo zgodbo svojih prababic in pradedov.To ni le zgodovina na slikah in zemljevidih, temveč spomin, ki ga nosimo še danes. V oddaji vas bomo popeljali od tistega usodnega maja 1915, skozi največjo in prelomno – dvanajsto bitko pri Kobaridu, do današnjega dne, ko se spomin prepleta z željo po miru. Sto deset let pozneje nas soška fronta in Kobariški muzej še vedno učita: vojna pušča rane, mir pa gradijo ljudje. Tokratno Nedeljsko reportažo pripravlja Miha Žorž.

(zatím, protože jsme epizodu předtáčeli kvůli Kájině dovolené). Poslechněte si upřímné shrnutí knižních doporučení i rozpaků, když Radek s Karolínou povídají o všech knihách, které v červenci a srpnu přečetli!Knihy, o kterých je v podcastu řeč:IGNIS FATUUS (Petra Klabouchová)THEOMACHIA: VÁLKA BOHŮ (Petr Jaroněk)DUCH DOMU ASHBURNŮ (Darcy Coates)SVATEBČANÉ (Alison Espach)MELODIE MEZI NÁMI (Chloe Wilde)NEVPOUŠTĚJ LES DOVNITŘ (C. G. Drews)TO BYL NÁŠ DŮM (Marcus Kliewer)STŮL PRO DVA (Casey McQuiston)VZHLÉDNOUT K NEBI (Rebecca Yarros)ZA HRANICE LÁSKY (Rebecca Yarros)SOUČÁST TVÉHO SVĚTA (Abby Jimenez)V OBLACÍCH (Hannah Grace)DEJ MI ŠANCI (Becka Mack)PARCHANTI (Andrev Walden)ASTRID LINDGRENOVÁ (Susanne Lieder)

Številne generacije že več desetletij v enem od poletno počitniškem tednu tradicionalno poromajo v francosko ekumensko vasico Taize. Letos sta jo obiskala tudi Jošt Plevel, ki je pri Katoliški mladini koordinator za tedne v Taizeju ter Lucija Baša, voditeljica enote katoliške mladine v Kamniku. Podelila sta svoja doživetja, spregovorila tudi o pripravah za Stično - festival verne mladine tretjo septembrsko soboto, ter ob sklepu povabila že na novoletno evropsko srečanje z brati iz Taizeja, ki bo po skoraj pol stoletja tako kot prvo letos znova v Parizu.

Glavna junakinja filma je srednješolka Johanne, ki se na vso moč zatreska v svojo novo profesorico norveščine in francoščine. Film jo spremlja, kako se prebija skozi ta obenem čudovita in mučna čustva, ko se vse bolj zaveda, da se to ne more razviti v nič otipljivega. A vseeno poskuša. Ob tem skozi notranje monologe gledalcu razlaga svoja občutja, sanje in namere, potem pa se odloči žar svoje zaljubljenosti zapisati v zgodbo. Ker živi v dokaj liberalni družini, svoje pisanje pokaže babici, in ta ugotovi, da to sploh ni slabo. A to ni zgodba o meteorskem vzponu mlade literatke, temveč zgodba o tem, kako njeni zapisi vplivajo na življenje ljudi okrog nje. Prvi odziv je kakopak šok in, vsaj pri Johannini materi, strah. Navzven mati sicer trdi, da gre za strah pred morebitno zlorabo njene hčerke, a dejansko jo je presenetilo njeno odraščanje. Babica, ki je pesnica in je torej bolj odprta, obenem pa je to življenjsko fazo že prestala s svojo hčerko, je kakopak bolj liberalna in zagovarja objavo. Skozi vse te debate roman počasi pridobiva lastno osebnost in odriva tragičnost Johannine romance v ozadje. Vse to vodi v številne nepričakovane situacije, vroče družinske razprave in upodobitve prizorov, naracij in razlag, pri katerih gledalci vse manj vemo, kaj se je zares zgodilo, kaj so Johannine sanje in kaj njena razlaga situacije. Za povrhu zgodbo prežema subtilen skandinavski humor, ki ohranja film v ravnotežju, ko se ta izmenično nagiba k tragični neuslišani romanci in k širšim etičnim dilemam takega razmerja. Režiser in scenarist Dag Johan Haugerud, ki je generacijsko bliže babici kot glavni junakinji, zgodbo filma premišljeno stke z uporabo različnih orodij filmskega jezika – celo takih, kot je pripovedovalec v offu, ki je v filmih redkokdaj uspešno uporabljeno orodje. Skozi nekaj časovnih preskokov, upodobitev sanj in s prikazom sicer romantizirane, a izredno žive norveške prestolnice, ustvari razgibano filmsko pripoved, ki gledalca zlepa ne izpusti iz primeža. V zadnjih letih je norveška kinematografija ustvarila globalni pečat s filmi Joachima Trierja, kot je bil za več oskarjev nominirani Najbolj grozen človek na svetu. Seveda poleg konsistentnega vpliva njihove produkcije otroških filmov, ki so redno vključeni tudi v program Kinobalona in Art kino mreže. A Trierjevi in Haugerudovi filmi si delijo očaranost z glavnim mestom države, ki postane lik ali pa vsaj ključni element razvoja človeških junakov, in tako pripomore k njihovi kompleksnosti. Letos je še posebej veliko leto za norveške filme, saj jeseni prihaja v kine nov Trierjev film Sentimentalna vrednost, ki je slavil v Cannesu, medtem ko so v začetku leta prav Sanje prejele glavno nagrado Berlinala. Čeprav so Sanje zaključena zgodba, pa so le del režiserjeve kontemplacije o sodobnih razmerjih in njegovem domačem mestu. V tedenskem razmiku na kino spored namreč prihajata še Seks in Ljubezen, ki s Sanjami tvorita tematsko trilogijo. Recenzijo je napisal Igor Harb, bere Jure Franko.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zemědělci, politici i veřejnost míří tento týden do Českých Budějovic, kde dnes začal další ročník výstavy Země živitelka. Největší zemědělská akce v Česku letos reflektuje změny v oboru. Mezi hlavními tématy je automatizace a tlak na ekologii. Na výstavě se představují desítky firem s moderní zemědělskou technikou, včetně robotů, dronů nebo energeticky soběstačných provozů. Dorazit má i premiér Petr Fiala nebo eurokomisař pro zemědělství. Co všechno se na akci ukazuje a co to vypovídá o českém zemědělství v roce 2025? Ptali jsme se mluvčí Výstaviště České Budějovice, Michaely Čeňkové.

Letos mineva 600 let od smrti Veronike Deseniške, tragične junakinje naše zgodovine. Ob tej priložnosti pripravljajo simpozij: Med resnico in legendo: Veronika Deseniška nekoč in danes, kjer bodo skozi raznolike poglede strokovnjakov obudili Veronikino zgodbo in jo postavili v širši kontekst slovenske zgodovine in kulture. Simpozij, ki bo 5. septembra 2025 v spominski sobi Josipine Urbančič na gradu Turn nad Preddvorom, nam je predstavila dddr. Mira Delavec Touhami.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zemědělci, politici i veřejnost míří tento týden do Českých Budějovic, kde dnes začal další ročník výstavy Země živitelka. Největší zemědělská akce v Česku letos reflektuje změny v oboru. Mezi hlavními tématy je automatizace a tlak na ekologii. Na výstavě se představují desítky firem s moderní zemědělskou technikou, včetně robotů, dronů nebo energeticky soběstačných provozů. Dorazit má i premiér Petr Fiala nebo eurokomisař pro zemědělství. Co všechno se na akci ukazuje a co to vypovídá o českém zemědělství v roce 2025? Ptali jsme se mluvčí Výstaviště České Budějovice, Michaely Čeňkové.

»Letos je zlorab na področju bolniških odsotnosti ekstremno veliko,« ugotavlja detektivka Bernarda Škrabar Damnjanović. Neupravičena odsotnost z dela se najpogosteje pojavlja ob podaljšanih vikendih, ko zaposleni, ki ne dobijo dopusta, izkoristijo bolniški stalež. Poleg preverjanja neupravičenih odsotnosti z dela imajo detektivi tudi pooblastilo za preverjanje morebitne alkoholiziranosti in uporabe prepovedanih drog. Večino dela opravijo pri delodajalcih, del njihovih strank je fizičnih oseb. Urška Valjavec je sogovornico najprej vprašala o najpogostejših nadzorih in o tem, katerih nepravilnosti odkrijejo največ.

Vnebovzetje je največji Marijin praznik v liturgičnem koledarju, zato je med Slovenci poznan tudi z imeni veliki šmaren, šmarna miša in rožnica. Tako mu med drugim pravijo v Nediških dolinah v Furlaniji. Najbolj znano praznovanje je v Dreki. Vsako leto ga je slovesno pripravil msgr. Marino Qualizza, ki pa je pred tremi meseci, meseca maja odšel v večnost. Veliko ljudi od vsepovsod je prišlo k njegovi sveti maši v lepo cerkev Vnebovzete Božje Matere nad Krasom, piše petnajstdnevnik Dom. Letos bo prva rožinca brez čedermaca msgr. Qualizze, se pa bodo naj spomnili pri opoldanski sveti maši, ki jo bo daroval videmski nadškof msgr. Riccardo Lamba. Na začetku bo blagoslovil snopiče rož in na koncu vodil procesijo s podobo Device Marije. Pel bo zbor Rečan Aldo Klodič. Nadškof bo ob tej priložnosti blagoslovil spomenik duhovnikom, ki so se rodili v Dreki ali so tam delovali. Nanj so namreč dodali ime msgr. Qualizze, ki je tja hodil maševal kar 37 let. Na istem spomeniku je tudi ime Emila Cenciga, ki je bil župnik med letoma 1989 in 2007. Tudi njega se bodo spomnili, saj letos mineva sto let od njegovega rojstva.

Volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO, s odstupem druhá koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) už jeho náskok zřejmě do začátku října nesmaže. „Zaostává přibližně o 9 procentních bodů, v našem měření dostala 18,7 procenta, což je o něco méně než minulý měsíc. Její volební kampaň není moc viditelná a dojíždí kauza exministra Pavla Blažka,“ komentuje Tereza Friedrichová, výzkumnice agentury NMS Market Research.

Na Aljašce jsou ideální sněhové podmínky pro běh na lyžích skoro po 6 měsíců v roce. Už několik let tam trénuje americké olympijské naděje v běžeckém lyžování česká trenérka Eliška Hájek Albrigsenová. Letos se těší na příchod zimy o to víc, že má k dispozici nový běžecký areál přímo u univerzity ve Fairbanksu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO, s odstupem druhá koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) už jeho náskok zřejmě do začátku října nesmaže. „Zaostává přibližně o 9 procentních bodů, v našem měření dostala 18,7 procenta, což je o něco méně než minulý měsíc. Její volební kampaň není moc viditelná a dojíždí kauza exministra Pavla Blažka,“ komentuje Tereza Friedrichová, výzkumnice agentury NMS Market Research.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 9. srpna se návštěvníkům Terezína naskytl pohled, který je možný jen jednou za rok. Mohli vidět terezínskou pevnost zatopenou vodou. Jde o řízený proces, za kterým stojí propracovaný systém nápustních stavidel z 18. století, který je dodnes plně funkční. Letos bylo ale napouštění komplikovanější.

Praznovanje stoletnice Ameriških Brezij se nadaljuje. To nedeljo bo tako v Lemontu pri Chicagu tradicionalno letno romanje in piknik Slovenskega katoliškega centra. Sveta maša bo pri Lurški votlini. Na voljo bodo nageljni, ki jih bodo romarji med darovanjem prinesli k oltarju, k podobi Marije Pomagaj, skupaj s tihimi prošnjami in zahvalami. Ob koncu sv. maše bodo zapeli litanije Matere Božje z odpevi. Na pikniku bo veliko priložnosti za razvedrilo, tudi za otroke. Tudi Slovenski katoliški center namreč praznuje. Letos mineva 30 let od njegove izgradnje. Idejo o gradnji je zelo podpiral tudi p. Christian Gostečnik, ki je od aprila provincial Slovenske frančiškanske province ter bo glavni mašnik konec avgusta na tradicionalnem Medenem pikniku. Letos bo potekal tudi v zahvalo za sto let poslanstva, ki so ga slovenski frančiškani opravili v Lemontu, za rojake in za druge, ki tam po Mariji najdejo dušni mir in bližino Boga.

Slovenske gore so tudi to poletje priljubljen cilj številnih gornikov in ljubiteljev gora. Z večjim obiskom so bolj obremenjeni tudi gorski reševalci, ki so letos opravili že 380 posredovanj, tako v gorah kot pri različnih adrenalinskih športih. Zdravniki gorski reševalci pa opažajo tudi večje število nenadno obolelih. Med ponesrečenimi ali pomoči potrebnih je več kot 40 odstotkov tujcev. Gorsko reševanje, zahtevna posredovanja, preventiva in prizadevanje za večjo varnost so teme tokratnega Studia ob sedemnajstih z Aljano Jocif. Gostje: Veronika Šenk, zdravnica, gorska reševalka Miha Primc, podpredsednik Gorske reševalne zveze Slovenije Iztok Arnol, predsednik GRS Mojstrana Matej Brajnik, vodja gorske policijske enote

Zhruba osm a půl milionu korun letos rozdělí olomoucké hejtmanství na podporu venkovských obchodů. V krajském dotačním programu se přihlásilo 126 zájemců, se žádostí uspělo 87 z nich.

Světlušky, známé z příběhů o Broučcích od Jana Karafiáta, nejsou jen roztomilé svítící bytosti, ale i fascinující draví brouci. Letos navíc byly Českou společností entomologickou vyhlášeny za hmyz roku.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

9. avgusta se bo v Radovljici začel 43. festival Radovljica. Letos bo moč prisluhniti desetim koncertom, na katerih bo nastopilo skupno 58 vrhunskih glasbenikov iz enajstih držav. Program festivala nam je predstavil umetniški vodja Domen Marinčič.

Zámek Chaumont sur Loire býval v době renesance sídlem Kateřiny Medicejské. Na přelomu 19. a 20. století si na opulentním panství dávala dostaveníčko pařížská smetánka, včetně spisovatele Marcela Prousta nebo herečky Sahry Bernhardtové. Dnes láká zámek hlavně svým Mezinárodním festivalem zahrad, díky kterému tam během letních měsíců ročně zamíří více než půl milionu návštěvníků.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kánoe, kajaky a rafty. Řeka Otava a kempy podél ní každoročně přitahují vodáky z celé republiky. Letos jim ale počasí moc nepřeje a projevuje se to i na návštěvnosti kempů.

Starship byl loni úspěšný, ale letos se tři testovací mise nepovedly. Raketa buď vybuchla, nebo nad ní SpaceX ztratila kontrolu. Začíná se mluvit o tom, zda má projekt budoucnost. Donald Trump mezitím plánuje omezit financování NASA, pro kterou je Starship rovněž důležitý. I přes neúspěchy je to stále nejreálnější projekt vesmírného plavidla. Evropská Ariane 6 například opět odkládá svůj další start. Vize letu na Mars je zatím velmi vzdálená realitě.01:32 – Špatný rok Starshipu07:54 – Proč se SpaceX nedaří15:54 – Kam se poděla Ariane 618:45 – Na Mars hned tak nepoletíme31:07 – New Glenn 

Letos na festivalu zahrají Paula Jackman's Jazz Masters (GB), Sunshine Brass (DE), Alapar Jazz (AG), Brass Band Rakovník (CZ), Pilsner Jazz Band (CZ), The Dixie Hot Licks (CZ), Champagne Lovers Band (CZ), Roaring Wild Cats (CZ).

Možnost vstoupit do partnerství využilo za prvních šest měsíců letošního roku v Česku skoro tisíc stejnopohlavních párů. Je to víc než v minulosti, kdy existovalo registrované partnerství. Větší zájem o stvrzení vztahu před úřady evidují i matriky Plzeńském kraji.

Hosté: průvodkyně a bývalá ředitelka Věra Kokošková a historik Michal Tejček. Moderuje Michal Jánský

Jaká je Paříž na začátku léta? Zve na romantickou procházku po nábřeží? Na posezení na terase kavárny u sklenky vína? Ne. Tyto pohlednicové obrázky patří bohužel minulosti. Letos se v červnu a červenci Paříž rozpálila do běla, a pro obyvatele a turisty nastalo náročné období.

Jaká je Paříž na začátku léta? Zve na romantickou procházku po nábřeží? Na posezení na terase kavárny u sklenky vína? Ne. Tyto pohlednicové obrázky patří bohužel minulosti. Letos se v červnu a červenci Paříž rozpálila do běla, a pro obyvatele a turisty nastalo náročné období.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Letos poprvé mohli myslivci začít lovit lišky až od července. Tedy mimo období, kdy mají mláďata. Ve sněmovně je před závěrečným schvalováním návrh, který by přinesl ještě další omezení ? měl by takzvané norování zakázat úplně. Šlo by o ukončení nehumánního způsobu lovu? Nebo by hrozilo, že nedokážeme předejít přemnožení lišek? Hosty Pro a proti Lukáše Matošky budou Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat a šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Moderuje Lukáš Matoška

Letos poprvé mohli myslivci začít lovit lišky až od července – mimo období, kdy mají mláďata. Ve Sněmovně je před schvalováním návrh, který by přinesl další omezení: měl by takzvané norování zakázat úplně. „Je to jeden ze způsobů lovu, jak regulovat populaci lišek,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. „Nechceme zakazovat lov úplně, jen tuto krutou praktiku,“ oponuje Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý rok se Spartě ozvala FC Bologna s konkrétní nabídkou na přestup Martina Vitíka. Byli ochotní za mladého stopera zaplatit 15 milionů eur + další 3 miliony jako možné bonusy a prémie, to se v české lize opravdu jen tak běžně nestává. Jenže sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický transfer zarazil s tím, že by nestihl sehnat náhradu. Letos se Bologna ozvala znova a jejich rovnice 11+4= 15 sice není tak nabušená jako před rokem (15+3 = 18). Ale po uplynulé sezoně bylo spíš s podivem, že je Bologna takřkajíc Vitíkovi věrná. I kdyby ovšem zůstalo jen u základu 11 milionů eur, pořád by to byla jasně nejvyšší suma, jakou kdy zahraniční zájemce za stopera z české ligy zaplatí. Netradiční součástí podcastu Nosiči vody byla v nové etapě i dotazovna čtenářů, v jejímž rámci protagonisté Nosičů například osvětlili, jak vypadá jejich příprava na natáčení. Proč v Anglii, Španělsku nebo Německu vychovávají lepší fotbalisty než současná česká mládežnická základna? Vyhrál by Tomáš Rosický Zlatý míč France Footballu, kdyby svého času přestoupil do Barcelony? Které české kluby zatím v ligové pauze nejlépe posílily?---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Úrokové sazby neklesají, ale Češi znovu žádají o úvěry na bydlení ve velkém. Průměrná výše hypotéky je stabilně přes čtyři miliony. Letos si pro hypotéku dojde přes 80 tisíc lidí. Jen není co kupovat, říká expert.Loni vystoupaly ceny bytů o 12 %, rodinných domů o 7 % a pozemků o 5 %. Horentní tempo zdražování pokračovalo i v první půlce letošního roku. A vysoká poptávka bude ceny šroubovat nahoru i dál.„Já si osobně myslím, že nárůst cenové hladiny nemovitostí v Česku bude mírně přes 10 %, ale třeba u chat a některých nemovitostí v Horní, Dolní, které tak atraktivní nejsou, tak tam naopak můžu skutečně smlouvat,“ říká hypoteční expert společnosti Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.