Podcasts about letos

Saša Michailidis se ptá spisovatelky a novinářky Alice Horáčkové a literárního historika, spolupracovníka Vltavy Martina C. Putny. Vltava uvádí v rubrice Radioseriál román Foucaultovo kyvadlo od italského spisovatele a filozofa Umberta Eca. Letos v únoru navíc uplynulo 10 let od jeho úmrtí. Které Ecovy knihy jsou dnes klíčové? A co nám jeho dílo říká o dnešním světě konspiračních teorií, médií a interpretací reality?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blížící se Velikonoce bývají pro trh s vejci každoroční zkouškou. Letos se přitom krátce před svátky sešlo hned několik negativních vlivů, od ptačí chřipky přes povinnou přestavby chovů až po změny v obchodních pravidlech. To vše může mít dopad na dostupnost vajec i jejich cenu. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do nabídky v první řadě promítá pokles stavů tuzemských nosnic. Kvůli ptačí chřipce bylo jen například v Královéhradeckém kraji utraceno zhruba 240 tisíc mladých slepic, obnova těchto chovů potrvá měsíce. V součtu s odstávkami chovů kvůli přestavbám technologií před zákazem klecových chovů může dosáhnout letošní pokles stavů nosnic před Velikonocemi kolem deseti procent. „Opravdu každé procento je na tom obchodu vidět,“ říká Dlouhá. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Vojaški konflikt na Bližnjem vzhodu cene surove nafte in plina pognal v nebo.Vlada bo cene pogonskih goriv blažila s trošarinami, a tudi pri tem ukrepu je omejena.Letos sprejeti stanovalci domov za starejše so ujetniki birokracije, saj brez novih odločb plačujejo mnogo višje oskrbnine.Rodnost v Evropi na zgodovinsko najnižji ravni.Aleš Primc pred jutrišnjim shodom: Slovenija se je odločila za življenje in zavrnila vladno zdravstveno, pokojninsko in socialno reformo, ki je temeljila na smrti z zastrupitvijo.Škofija Celje pred skorajšnjim uradnim začetkom škofijskega postopka za beatifikacijo Božjega služabnika Izidorja Závršnika.Novi guverner Banke Slovenije Primož Dolenc med prioritetami omenja večjo uravnoteženost med obrestnimi merami na posojila in depozite.Začeli so se letni občni zbori škofijskih Karitas.Šport: Prevc in Lanišek na super ekipni tekmi v Lahtiju zasedla drugo mesto.Vreme: Danes še dokaj sončno, jutri na zahodu že bolj oblačno, tam možne plohe.

Krásný nedělní večer fanoušstvu dobré muziky! Jarní sluníčko již klepe na okna, je tedy nejvyšší čas říct si, která CZ/SK alba nás v minulém roce bavila nejvíc. Tato prestižní anketa se jmenuje HUDEBNÍ CENY MILOŠ a slavnostně otevírá sezonu výročních cen (Vinyla, Apollo i Anděl jsou až potom, jsou tudíž méně exkluzivní).Letos jsme navíc poprvé navrhli i unikátní logo! Věříme, že se vám líbí a že si ho třeba necháte někam vytetovat.Formát letošního galavečera je jiný než u předchozích edic. V první části (dostupné online na všech platformách) nejprve určíme celkového vítěze Miloše 2025 a poté se ihned pustíme do vyhlašování vítězů dílčích kategorií, které jste nám navrhli na instagramu:Deska čurákem nejvíc napředNejlepší album interpreta, který nemá nic společného s Tomášem Tkáčem, ani se neznajíDeska, která zní, jako kdyby byl Braník deskaPustil bych si s babičkou a k tomu bysme si udělali meltuNejbizarnější deskaTvoje bába aneb máma mámy tvojí bábyNejlepší hudba do soundtracku nového filmu Dana VávryNásleduje dalších asi 40 minut na našem Herohero, kde vyhlašujeme zbytek kategorií:Nejlepší pokus o imitaci rozvrácené dušeNejvíc generický rapperNejlepší a nejhorší coververzeNení to deska Dominika Zezuly, ale mohla by býtTolik práce a přitom taková blbost rokuNejlepší album, které by bylo skvělé ve finštiněHroch 2026Člověk s kytarouRozšlehání mozku do 25 minutSoundtrack v supermarketuMuzika pro tátyAI slop rokuNejzajímavější cover albaDeska, která by vyhrála Gendermana spíš než MichalŠŮGEJZNejvíc lobotomický textMateriálu je dost, muziky jakbysmet -- hoblujte!

Svět si 8. března připomíná Mezinárodní den žen. Letos na pozadí několika válečných konfliktů a vlny konzervativního vlivu ze Spojených států. Je co slavit nebo je potřeba si spíš připomenout, co ženy ve společnosti trápí a ve kterých státech se jim nedostává rovnocenných práv? A Jak je to v Česku? Platí rovnoprávnost žen a mužů, například na pracovním trhu, jen na papíře?Ve studiu podcastu MDŽ spolu diskutují odborová právnička a publicistka Šárka Homfray, spoluautorka podcastu PayGap a Silvie Lauder, reportérka časopisu Respekt, která se věnuje postavení žen a mužů ve společnosti a moderuje podcast Ženy XYZČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Plzeňští lesníci začali připravovat sazeničky jehličnatých i listnatých stromů na jarní výsadbu do městských lesů. Ve svých lesních školkách je vyndavají ze země a třídí podle druhů i velikostí.

Hostem pořadu K věci byl starosta Kutné Hory Lukáš Seifert z ODS.Všechny díly podcastu O čem se mluví ve Středních Čechách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byl starosta Kutné Hory Lukáš Seifert z ODS.

Jediné zpřístupněné jeskyně na severu Čech, Bozkovské dolomitové jeskyně, mají celoroční provoz. V zimě jen ve všední dny, víkendový provoz se obvykle vracel až v dubnu. Letos je to ale o měsíc dřív.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos nás čekají historicky desáté volby do obecních zastupitelstev od listopadu 1989. A k tomu jedny volby do zastupitelstva města, které je rovněž jedním ze 14 českých krajů – Prahy. Tentokrát se však nebudeme bavit o tom, kdo je favoritem, v Praze, Brně, Ostravě nebo třeba ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku. Ale o jednom velkém unikátu a jeho souvislostech. Česká republika je se svými celkem 6258 obcemi v přepočtu na počet obyvatel v evropském kontextu raritou. Také počtem krajů se řadíme k mimořádně členitým zemím. Je to dobře, nebo špatně? Pozvání do Salonu Echa přijali exministr pro místní rozvoj za hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, dále muž, který chtěl mimo jiné právě Karlovarský kraj zrušit – ekonom a někdejší poslanec TOP 09 Miloš Nový a nakonec sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radim Perlín.

Že vrsto let tudi v Benečiji praznujejo mednarodni dan žena. Letos pripravljajo posebno prireditev v spomin na Bruno Dorbolò, ustanoviteljico Zveze beneških žena. Prireditev bo potekala v tovarni, prav tam, kjer je bil leta 1978 prvi Dan žena v organizaciji omenjene zveze, saj ji niso hoteli dati na voljo nobenega drugega prostora. Beneško gledališče bo letos obudilo igro Tonina Drejova, ki jo je prvič uprizorilo istega leta 1978. Priredila jo je Marina Cernetig, ki skrbi tudi za režijo. Pred igro bodo govorili o vztrajnosti in ustvarjalnosti beneških žena. Kot piše petnajstdnevik Dom, je bila Bruna Dorbolò (1947-2017) med protagonisti preporoda beneških Slovencev in je imela pri srcu domači slovenski jezik, ki se ga je naučila v maminem naročju, ga govorila s sestrami, na vasi in povsod, kjer je le mogla. V njem je pisala pesmi, komentarje, gledališka besedila... Svojo pot v kulturi je začela pri Študijskem centru Nediža, zadnja leta je posvetila pa Inštitutu za slovensko kulturo, ki mu je od ustanovitve predsedovala. Veliko entuziazma pa tudi truda je vložla v izvajanje evropskega projekta Jezik-Lingua, skozi katerega se je rodil tudi multimedijski muzej SMO. Bruna Dorbolò je bla aktivna tudi v politiki. Za časa njenega županovanja (1999–2004) je špetrska občina kot prva v Videmski pokrajini v svoj statut vključila slovensko narodno identiteto kot temeljno sestavino občinske skupnosti.

Investown je crowdfundingová platforma, která dokázala za několik let získat přes 130 tisíc investorů, kteří měsíčně zainvestují stovky milionů korun. Letos start-up také dosáhl milníku, když vyplatil na výnosech první miliardu korun. Firma láká na úvěry zajištěné nemovitostmi a aktuálně nabízí v průměru výnos přes devět procent ročně. Ředitel a spoluzakladatel Investownu Alan Pock v rozhovoru vysvětluje, jak přesně investice na platformě fungují nebo jakým procesem schvalování prochází úvěry developerům. V rozhovoru dojde i na otázky, jak platforma ošetřuje rizika a co plánuje do budoucna.

Základní umělecká škola další prostory pro svoji činnost nutně potřebovala, a tak radnice našla řešení v přestavbě nevyužívané budovy vedle seniorcentra.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Příběh nejstarší a nejpřetržitě fungující chemičky v Evropě, ústecké Spolchemie, nám nám představí její generální ředitel Jan Křička.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh nejstarší a nejpřetržitě fungující chemičky v Evropě, ústecké Spolchemie, nám nám představí její generální ředitel Jan Křička.

Daň z nemovitosti může být až pětkrát vyšší, než je základní sazba nastavená zákonem. Města a obce tak mohou od loňska zvýšit daň z nemovitosti až na pětinásobek.

Letos se je vse pokrilo. 40 dni brez alkohola, prvi regrat in predvolilna soočenja na slovenskih televizijah. Aktivni udeleženci v slovenskem volilnem procesu imajo smolo. Namreč vsaka vas v Sloveniji ima svojo televizijo. In potem morajo po kandidatnih listah navzdol stranke delegirati oziroma dostavljati sogovornike na televizijska soočenja. Iz časa, ko je mladi Kennedy z znojem oblil Nixona, veljajo ta soočenja kot ključna za uspeh na volitvah. In svetovalci za medijsko nastopanje so se že tudi toliko udomačili na slovenskih tleh, da zdaj gledamo elokventne politike, ki vedo, kam postavljati roko in vejice, kdaj so premori smiselni in kako se naglašujejo posamezne besede ter kaj pomenijo nekatere tujke. Poznajo tudi dejstva iz zgodovine osamosvajanja ter osnovne statistične podatke o državi. In vse to na izust! Seveda pa to ne pomeni, da so televizijska soočenja kaj bolj relevantna, kot so bila včasih. Če hočete slišati resnično bistvena in kakovostna soočenja, jih morate poslušati na radiu. Kajti na radiju ni slike in ostane samo esenca izrečenega. Poskusimo primerjati televizijsko soočenje strankarskih prvakov s kuharsko oddajo na televiziji. Kot vemo, so kuharske oddaje noro priljubljene. Če se na televizijah že ne bojujejo v Ukrajini, ne predvajajo Prijateljev ali turških nadaljevank, pa zagotovo kuhajo. Ali potujejo po svetu in jedo. Kot vemo, sta pri hrani bistvena elementa okus in vonj. Se pravi, ravno ti razsežnosti hrane, ki jih televizija ni sposobna dostaviti gledalcu. Televizija dostavi samo podobo in pa vero v jedca ali v kuharja, ki zatrdi – »Mmm, kako je to dobro.« Gledalec nima za to, da je jed okusna ali da dobro diši, v skrajnem primeru, da je sploh užitna, nobenega dokaza. Pa vendar so kuharske oddaje tako zelo priljubljene, ker je podoba edino, kar sodobnega gledalca, obsedenega z zasloni, zanima. Podobno kot s kuharskimi oddajami, je s TV soočenji. Rešimo se iluzije, da se volilno telo odloča na osnovi soočenj. V bistvu jih doživljamo kot nastope, na katerih že tako ali tako vemo, kdo je naš favorit. Ne gre za odločanje na podlagi informiranja, gre za navijanje. Ne greš gledati nogometne tekme z namenom, da se boš na sredi odločil za koga boš navijal glede na dobro igro; ali boš navijal za Olimpijo, ali za Maribor, veš že dolgo pred začetkom prenosa. Enako je s soočenjem. Odstotek tistih, ki se bodo šele med soočenjem odločili, komu bodo zaupali svoj glas glede na uspešnost, artikuliranost in relevantnost nastopa, je v resnici minimalen – če pa se že odločimo ali si premislimo, to storimo zaradi podobe. Televizije se sicer po novem pohvalno trudijo s preverjanjem izrečenega, ampak to nam samo sporoča, kdo od politikov in v kolikšni meri govori resnico in kdo laže. Ampak kot smo se žalostno naučili v mednarodni pa tudi v domači politiki – laganje pa dandanašnji res ni eden od kriterijev, ki bi politikom onemogočil dostop do oblasti. Kje je torej podobnost med kuharsko oddajo in predvolilnim soočenjem na televiziji? Kot pri kuharjih televizija ne zmore prenašati vonja in okusa, tega ne zmore prenašati niti med soočenjem. Hočemo povedati, da je slovenska politična elita brez vonja in okusa. Naučeni pajaci, vsak s svojo že zdavnaj zgrajeno podobo, od agencij naučena podalpska puščobnost in umetna ter nenaravna ostra, državniška drža. Kot uradniki iz Kafkinih romanov, ki opravljajo sprejemni izpit na AGRFT. A za razumnega so lahko ta soočenja kljub vsemu povedna. Ker gostje na veliko razpredajo o tem, kaj vse imajo, kaj bodo naredili in kaj bodo spremenili, se lahko med podrobnejšim gledanjem podučimo, česa nimajo. In to je za njih nerodno, nas pa lahko skrbi. Torej; manjka jim iskrenosti, manjka jim empatije, predvsem pa trpijo za akutnim pomanjkanjem vsakega humorja. Iskre, duhá ali kakorkoli že hočete imenovati kategorijo, ki je tako za retorika kot posledično tudi za politika bistvenega pomena. Pa s tem ne mislimo na zabavljaštvo in neumerjenost tipa Trump, temveč moledujemo za vsaj majhen odmik od puščobnosti slovenskih političnih voditeljev. Ker če pogledamo galerijo slovenske politične elite zadnjih štirih desetletij, je eden večja puščoba od drugega, kar je v bolečem nasprotju s trditvami, da smo Slovenci zabaven in vesel narod. Povedano na kratko: po grenkih izkušnjah, na čelu katerih je korakal bivši predsednik republike, predsednik vlade in predsednik parlamenta v eni osebi, je čas, da se na volitvah od podob premaknemo k vsebinam.

Letos obeležujemo stoletnico smrti kraškega pesnika Srečka Kosovela, dogodki se odvijajo že od začetka leta, včeraj pa je bil prav en tak poseben - na vlaku v Zagorje. 23. februar je bil namreč za Srečka Kosovela usoden. Takrat je zbolel in se po tej bolezni ni nikoli več pozdravil. Na vlaku je bilo tako tudi petdeset Kraševcev, ki so ustvarjali v slogu Kosovela. Pregledovali so aktualne članke iz časopisov in izrezovali besede, s katerimi bi sestavili poezijo, kombinirali kitice, s katerimi bi sestavili Kosovelovo pesnitev in pisali manifeste. V reportaži slišite, kako so razumeli bistvo pesniškega ustvarjanja in se resnično povezali s tem, kar je bil in kar predstavlja Srečko Kosovel.

Správa parku stále hodlá komunikovat se svým zřizovatelem, ministerstvem životního prostředí. Chce mu objasnit možné dopady snižování rozpočtu prostřednictvím omezení provozní dotace na území KRNAP.

To nejzajímavější ze současného českého nezávislého divadla představuje festival Malá inventura v rámci svého 24. ročníku. Jeho leitmotivem je obnažení. Co vše zahrnuje, vysvětlil umělecký ředitel festivalu Petr Pola.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticikanismu přijal romskou národnost.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Na festivalu Berlinale soutěží 22 filmů o Zlatého medvěda, hlavní cenu pro nejlepší film. Jsou mezi nimi australský western, japonská animace nebo evropská dramata a satira. České snímky se letos představují ve vedlejších sekcích. „Letos nešlo jenom o filmy, které byly v sekcích Forum, Generation a Berlinale Classics, ale šlo taky o seriálovou tvorbu. V rámci evropského filmového trhu se tady mezinárodnímu publiku představil seriál Monyová,“ reportuje z Berlína Pavel Sladký.

Na vědomost se dává, že Slejváky odteď pofrčí ve středu od osmnácti hodin! Tentokrát si Vilma s Mírou posvítili na Zimní olympijské hry, Bouřlivé výšiny nebo plesovou sezonu. Letos si Míra našel cestu k disciplínám jako curling nebo krasobruslení a to nejen kvůli atraktivním sportovcům. Vilma zase začíná rozumět fandění a radosti z cizí výhry mladších lidí.

Na vědomost se dává, že Slejváky odteď pofrčí ve středu od osmnácti hodin! Tentokrát si Vilma s Mírou posvítili na Zimní olympijské hry, Bouřlivé výšiny nebo plesovou sezonu. Letos si Míra našel cestu k disciplínám jako curling nebo krasobruslení a to nejen kvůli atraktivním sportovcům. Vilma zase začíná rozumět fandění a radosti z cizí výhry mladších lidí.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos v lednu oslavil slavný japonský režisér, animátor, tvůrce komiksů a spoluzakladatel studia Gibli Hajao Mijazaki 85. narozeniny. „Mijazaki je klasická, dnes už neopomenutelná osobnost animovaného filmu. Je to klasik, který začal své přelomové filmy točit už v 80. letech. Hodně proměnil představu o tom, že animovaný film je zábava zejména pro děti nebo rodiny s dětmi,” říká filmový publicista Antonín Tesař.

Kaj je zdaj s temi Hrvati? S pomladjo se vrnejo ptice selivke, z volitvami se vrnejo Hrvati. Točni kot švicarska ura. Včasih so prihajali s piranskim zalivom, Jožkom Jorasom, ratifikacijo in ostalimi obmejnimi praksami. Letos je drugače. Letos so predvolilna tema, ker so boljši od nas. V gospodarstvu in – če lahko dodamo – v nogometu. Toliko boljši so od nas, da se gospodarstveniki selijo na Hrvaško. Kot se prej omenjene ptice selivke jeseni selijo na jug. Ker pri nas »v gospodarskem okolju vlada zima«, pravijo podjetniki in gospodarstveniki. Oboje bi lahko združili v eno samo besedo in bi jim poslej pravili kapitalisti. Ampak ne moremo, ker bi bila nato gospodarska zbornica »kapitalistična zbornica«, Klub slovenskih podjetnikov pa »Klub slovenskih kapitalistov« – kar pa se ne sliši primerno. Kakorkoli. Hrvati so nas prehiteli. To se običajnim možganom sliši neverjetno, ampak tako zatrjujejo ljudje, ki poznajo gospodarske številke. In te govorijo Hrvatom v prid. Torej; ali lažejo številke, ali lažejo novodobni  hrvatofili, ki so bili še predvčerajšnjim hrvatofobi, ali pa laže razgled, če razumni potuje po Hrvaški. Pa s tem ne mislimo na Istro in  Dalmacijo, na Hvar in Dubrovnik. Mislimo, recimo, na podravsko magistralo od Virovitice do Osijeka. Tam se naši preroki gospodarske rasti zagotovo niso peljali. Ker tam so samo vasi brez ljudi, polja brez posevkov in obup in beda silita iz nemih oken. A vsaka trditev – tako tudi ta o hrvaškem prehitevanju -– ima na srečo svoj preizkus. Ker so nas po Slovaški, Češki, Poljski, Litvi Latviji in Estoniji ter najbrž tudi Romuniji sedaj prehiteli še Hrvati, Srbi pa so tako ali tako pokupili vse slovensko gospodarstvo, moramo izvesti eksaktni preizkus. Ki je, kot vsi eksaktni preizkusi, dokončen. Če torej slovenska javna občila poročajo, da so nas Hrvati prehiteli, bi morala hrvaška javna občila poročati, da so prehiteli Slovence. Pa tudi ob skrbnem pregledu, celo vsakodnevnem spremljanju medijev v sosednji državi, nismo naleteli na nič podobnega. Oni sami so prepričani, da so njihovo gospodarstvo, BDP, razvitost, socialna država in kar je te navlake, globoko pod slovensko ravnijo. Se pravi, da smo mi prepričani, kako so nas Hrvati prehiteli, Hrvati sami pa so prepričani, da capljajo za Slovenijo. Pa se naj človek zdaj na volitvah prav odloči. Nekje pa so nas Hrvati le prehiteli in dovolite, da naredimo manjši ovinek in današnjo oddajo intoniramo kot dvovsebinsko. Hrvati so namreč ponovno uvedli naborništvo. In se tako pridružili tistim evropskim državam, ki so prepričane, da bodo Rusi udarili čez – če citiramo legendarnega Zmaga Jelinčiča. Hrvaški mladeniči morajo odslej na vojaško usposabljanje in ko je vodja slovenske opozicije oni dan delil modrost, je verjetno mislil prav na nabornike, ko je Hrvaško postavil pred Slovenijo. In dodal, da pod njegovo vlado neka oblika vojaškega usposabljanja čaka tudi slovensko mladež. Oprostite, ampak na tem mestu moramo izraziti močno nestrinjanje z načrti vodje opozicije. Vemo in verjamemo, da je v Sloveniji mnogo navdušencev nad flintami in uniformami, še več je onih, ki menijo, da smo vojaško ogroženi, največ pa je tistih, ki trdijo, da je za obrambo domovine treba dati tudi življenje. V postmoderni družbi gre za preživete koncepte, za romantično nakladanje, ki bi se ga morala družba, obsedena s knjigami za samopomoč in osebnostno rast, globoko sramovati. Kar predlagamo – da ne bomo le a prióri proti – je začasna suspenzija anonimnosti volitev. Kot vemo, je anonimnost na internetu civilizacijo že tako ali tako prignala na rob propada, zato dajmo za določen čas ukiniti anonimnost demokratičnega odločanja. Se pravi, da boste tisti, ki boste volili politične opcije, ki zagovarjajo, da naši otroci postanejo ali žrtve, ali morilci, natančno registrirani. Ko pride uvedba naborništva v Sloveniji ponovno na mizo, naj se vojašnice napolnijo samo z vašimi otroki. Ker da nekdo anonimno upravlja z življenjem in usodo našega otroka, je povsem nesprejemljivo in v tretjem tisočletju moralno nevzdržno. Seveda ne gre le za opozicijo, tudi sedanja vlada je lepo zarezala v militarizacijo družbe, zato naj povzamemo mnenje civiliziranega dela slovenske javnosti: »Možnost, da nas napadejo ali Avstrijci, ali Italijani, ali Madžari, ali Hrvati, ali pač Rusi, Izraelci, Palestinci, Danci oziroma  Američani, je nična. Pika. Mnogo večja je možnost, da se voda spremeni v kri, da žabe preplavijo deželo, hiše in palače, da se prah dežele spremeni v insekte, da roji muh napadejo slovenske domove, da množično pogine živina, da toča z ognjem opustoši polja, nato pa pridejo kobilice in požrejo, kar je ostalo.« In tako naprej in tako nazaj.

Už tři milióny lidí navštívily 57. ročník Káhirského knižního veletrhu. Mezi desítkami tisíc titulů mohli na stáncích najít i arabské překlady české beletrie. A minulý týden tam mohli potkat také českou spisovatelku Terezu Boučkovou, která v Káhiře představila překlad svého románu Život je nádherný. Arabsky mluví na světě asi půl miliardy lidí a skrze překlady od egyptských bohemistů se může česká literatura dostat i k nim.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každou zimu patří slovenská Nitra na jeden den ledním medvědům. Ne těm ze severního pólu ani žádnému hokejovému týmu, ale skupině nadšených otužilců. Letos tam uspořádali už 14. ročník celoslovenského srazu, který má kromě koupání ve studené vodě i dobročinný rozměr – vybrat peníze pro nemocnou holčičku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos první veřejné nahrávání podcastu Přepište dějiny se odehrálo v Třebechovicích pod Orebem. Patřilo celé místnímu rodákovi Vladimíru Vochočovi, konzulovi z Marseilles, který v prvních letech druhé světové války vystavil pasy a víza tisícům lidí prchajících z Evropy. Dnes má ocenění Spravedlivý mezi národy a v Třebechovicích nově i pamětní desku. Připomeňte si s námi opravdu silný osud a inspirativní příběh.

Drugi februar je svetovni dan mokrišč, na katerih se spajata voda in kopno in kjer se začenja življenje. Mokrišča nam dajejo pitno vodo, hrano, varnost pred poplavami in blažijo podnebne spremembe. A podatki so skrb vzbujajoči - skoraj 90 odstotkov mokrišč smo uničili od 18. stoletja do zdaj. Letos so v ospredju tradicionalna znanja in povezave narave s kulturno dediščino. V tokratnem Studiu ob 17-ih o stanju mokrišč v Sloveniji, ramsarskih lokalitetah in kako te dragocene habitate ohraniti za prihodnje rodove. Gostje: mag. Katja Vrtovec, Direktorat za naravo, Sektor za biotsko raznovrstnost Ministrstvo za naravne vire in prostor; dr. Nika Debeljak, Zavod Republike Slovenije za varstvo narave; Janez Kastelic, direktor Krajinskega parka Ljubljansko barje; Borut Peric, vodja strokovne službe Parka Škocjanske jame. Avtorica oddaje Sabrina Mulec.

Evropska komisija je včeraj predstavila petletno strategijo za upravljanje migracij. Ob tem odmeva odločitev Slovenije, da ne bo sprejela nobenega migranta, ampak bo raje plačala finančni prispevek. Letos bo znašal milijon 800 tisoč evrov. Odzivi nevladnikov na to so ostri. V oddaji tudi: - Evropska unija iransko revolucionarno gardo uvrstila na seznam terorističnih organizacij, Trump Iranu znova zagrozil z napadom. - Zavod za zdravstveno zavarovanje želi zmanjšati napotovanje na nepotrebne storitve. Teh naj bi bilo kar za tretjino. - Slovenska reprezentanca v dvoranskem nogometu po porazu proti Belorusiji ostala brez četrtfinala evropskega prvenstva.

Vypadá jako kříženec medvídka a opičky s velkýma ušima. Jmenuje se Čeburaška a na svět přišel v 70. letech minulého století jako postava knihy dětského sovětského spisovatele Eduarda Uspenského. Následně byl hrdinou stejnojmenného animovaného večerníčku. Letos měl premiéru již druhý hraný film, jeho předchůdce před dvěma lety patřil mezi nejúspěšnější filmy roku 2023.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.