Podcasts about letos

Přes 600 000 obyvatel, 7 okresů a taky modře vymalované vlaky a autobusy – i takový je Plzeňský kraj. Letos slaví 25 let.

Na Hané začala sezóna samosběrů jahod. Lidé si od úterý mohou přijít nasbírat čerstvé plody například na pole u Prostějova nebo v olomoucké části Nedvězí.

Jen málo kapel zanechalo v hardcore punkové scéně takovou stopu jako Tragedy. Bez pomoci labelů i sociálních sítí si vybudovali naprosto jedinečnou pozici a stvořili zvuk, který ovlivnil stovky kapel napříč několika generacemi. Letos uplynulo 25 let od vydání jejich debutové desky a tak jsme se rozhodli, že jim věnujeme celý jeden díl Špíny.

Saša Michailidis se ptá jedné z autorek koncepce a designu výstavy na trienále v Miláně, architektky Karolíny Kripnerové a publicistky Táni Zabloudilové. Italské Miláno hostí až do 9. listopadu mezinárodní trienále designu a architektury. Letos má motto Nerovnosti. Česko se účastní s výstavou Síla rozhodnutí, která se vztahuje k nedostupnosti bydlení a bezdomovectví. Jak česká expozice toto zásadní současné téma pojímá? A jak ho reflektujeme v umění i veřejné debatě obecně?

Klenčí pod Čerchovem je malebným městečkem na úpatí Čerchova, jedno z historických center Chodska. Od roku 1995 je městskou památkovou zónou, které dominuje lidová architektura. Je oblíbeným místem výletníků. Rok 2025 je navíc významný – v Klenčí si připomínají hned čtyři velká kulatá výročí a při té příležitosti se chystá celá řada akcí.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Národním hřbitově v Terezíně uctili během nedělní tryzny lidé oběti nacistické perzekuce. Tamním ghettem prošlo během druhé světové války na 155 000 lidí, víc než 35 000 z nich věznění nepřežilo. Pietního setkání se zúčastnil prezident Petr Pavel, pamětníci i politici.

Státní podnik Lesy České republiky eviduje zvýšený zájem o takzvanou samovýrobu dřeva. Letos zatím lidé po dohodě se státním podnikem vytěžili v lesích přes 27 tisíc kubíků dřeva, loni to za stejné období bylo o 12 procent méně.

V začetku prihodnjega leta bodo učenci prvič sedli v klopi nove šole na jugu Ugande. Ena od ključnih pri projektu je misijonarka Urša Marinčič. Izobraževanje, opismenjevanje, zdravstvena nega in druge oblike pomoči so osnova njenega delovanja. Letos bo minilo sedem let, odkar se je preselila v Afriko. Še vedno ne more sprejeti, da so ljudje v 21. stoletju lačni in zaradi podhranjenosti tudi umirajo. V podeželskem okolju pa z malimi, a konkretnimi koraki pomaga ljudem k vsaj nekoliko boljšemu življenju. Če to pomeni odpeljati visoko nosečo domačinko po luknjastih cestah do bolnišnice, sodeluje tudi pri tem.Zapiski: sestra Urša Marinčič na Facebooku, Sledi večnosti, pogovor z Uršo Marinčič. Poznate potencialnega sogovornika ali sogovornico za epizodo Globalne vasi? Pišite na nejc.jemec@rtvslo.si

Prvi program Radia Slovenija je leta 2023 v sodelovanju s Televizijo Slovenija obudil Festival slovenskega šansona in v naše domove pripeljal nove kakovostne skladbe v slovenskem jeziku. Letos so slovenske glasbenice in glasbeniki na objavljeni razpis poslali 57 novih skladb, med katerimi je v teh dneh izbirala strokovna komisija v sestavi Vita Mavrič, Rudi Pančur in Goran Dekleva. Predsednica komisije Vita Mavrič nam skupaj z glasbeno urednico Tejo Klobčar spregovori o izboru letošnjih enajstih šansonov, ki se bodo jeseni v Domu kulture Velenje potegovali za štiri festivalske nagrade.

Český den proti rakovině letos upozornil na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. V Jihlavě vyrazilo do ulic dvanáct dvojic studentů ze zdravotnické a obchodní školy.

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku se letos naposledy vydali na Studniční horu, aby tam změřili sněhovou vrstvu na takzvané Mapě republiky. Sníh tam zůstává nejdéle z celých Krkonoš, letos už ale moc dlouho nevydrží.

Odhajamo v Cannes, kjer bodo nocoj svečano odprli 78. filmski festival, največji tovrstni festival na svetu. Letos so si selektorji ogledali nekaj manj kot tri tisoč filmov in jih le 21 uvrstili v najožji izbor za Zlate palme, ki jih bodo podelili 24.maja. Prav na dan otvoritve pa je postala dvorana Lumiere s svojimi 2.309 sedeži tudi največji evropski kino, opremljen s poglobljeno zvočno tehnologijo Dolby Atmos, ki je nadomestila 128 stalnih in 20 stropnih zvočnikov, 5 kilometrov kablov in 29 ojačevalnikov. Nov zvočni sistem zagotavlja osupljivo pristen 360-stopinjski prostorsko bogat zvok, ki gledalca popolnoma objame.

Naším hostem je tentokrát ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek, se kterým si povídáme o historii rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: 126 miliard korun – takový je schodek českého státního rozpočtu za první čtyři měsíce. Letošní rok je tak pátým v řadě, kdy se deficit už na konci dubna dostal přes sto miliard korun. V meziročním srovnání je vidět zlepšení – konkrétně o 27 miliard. Ministerstvo financí jej vysvětluje tím, že se na straně příjmů pozitivně projevují změny způsobené konsolidačním balíčkem a rozpočtu prospívá také růst ekonomiky. Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy se ale efekty úsporných opatření projeví spíše až v dalších měsících.

Celkem je v kraji ve špatném stavu 185 mostů na silnicích druhé a třetí třídy. To je necelých 30 procent z celkového počtu mostů, které Liberecký kraj spravuje. Známku 7, která označuje havarijní stav, mají 3. Ještě v roce 2025 se dva z nich mají dočkat opravy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: 126 miliard korun – takový je schodek českého státního rozpočtu za první čtyři měsíce. Letošní rok je tak pátým v řadě, kdy se deficit už na konci dubna dostal přes sto miliard korun. V meziročním srovnání je vidět zlepšení – konkrétně o 27 miliard. Ministerstvo financí jej vysvětluje tím, že se na straně příjmů pozitivně projevují změny způsobené konsolidačním balíčkem a rozpočtu prospívá také růst ekonomiky. Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy se ale efekty úsporných opatření projeví spíše až v dalších měsících.

Naším hostem je tentokrát ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek, se kterým si povídáme o historii rozhlasového vysílání v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I cesty a rozhledny mohou slavit narozeniny. Právě letos se takové výročí slaví v Bludově, nebo tedy spíše v těsné blízkosti Bludova, kde si připomínají patnáctileté výročí od zřízení naučné stezky Bludovská stráň a desetileté výročí od dokončení vyhlídkové věže na kopci Brusná, po kterém dostala půvabné jméno Brusinka.

Letos na začátku jara to byly čtyři roky, co na Aljašce tragicky zahynul český podnikatel Petr Kellner. Zanechal za sebou, jak už to u mimořádně úspěšných lidí bývá, odkaz, který není a nemůže být bez výhrad.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos si připomínáme 80. výročí nejstrašnějšího konfliktu všech dob – druhé světové války. Události nesmazatelně zapsané v kalendáři a jejich regionální souvislosti připomínáme v cyklu Jihomoravský rok. Kudy postupovala vojska osvobozující naši republiku? A jaké autentické vzpomínky má jeden z přímých účastníků osvobození v Brně? Zavítáme do Moravského zemského muzea v Brně, ale také do Hodonína – prvního osvobozeného města.

I cesty a rozhledny mohou slavit narozeniny. Právě letos se takové výročí slaví v Bludově, nebo tedy spíše v těsné blízkosti Bludova, kde si připomínají patnáctileté výročí od zřízení naučné stezky Bludovská stráň a desetileté výročí od dokončení vyhlídkové věže na kopci Brusná, po kterém dostala půvabné jméno Brusinka.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členové Klubu českých turistů (KČT) připravují v Moravskoslezském kraji trasy na letní sezónu. Kontrolují a obnovují značky pro chodce i cyklisty. Letos v regionu musejí projít tisíc kilometrů tras. Nejdůležitější jsou křižovatky a rozcestí, tak aby lidé nemohli zabloudit.

Slovenija bo izdatke za obrambo letos zvišala na dva odstotka bruto domačega proizvoda. V teh negotovih časih moramo poskrbeti za varnost, je zatrdil premier Robert Golob. Druge teme: - Orožje preglasilo diplomacijo. Novi napadi v Ukrajini in Gazi, obstreljevanje na indijsko-pakistanski meji. - Iskanje novega papeža: iz dimnika nad Sikstinsko kapelo tudi danes črn dim; novo glasovanje ta popoldan. - Visoka globa Bruslja: Slovenija je predolgo odlašala s sanacijo odlagališča nezakonitih odpadkov v Búkovžlaku.

Letos slavíme celých 80 let od konce druhé světové války, děsivého konfliktu, který vyrostl na politice rasové nenávisti, a který stál životy desítky milionů lidí. Nacismus a fašismus, krajně pravicové ideologie, je speciálně dnes nutné si připomínat a varovat před jejich renesancí. Ta totiž skutečně hrozí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

8. květen je státní svátek, Den vítězství, kterým slavíme ukončení druhé světové války v roce 1945. Letos je to přesně 80 let a Muzeum východních Čech v Hradci Králové připravilo k tomuto výročí speciální výstavu a řadu akcí. O všem si povídáme s pracovníky muzea, historiky Zdeňkou Kulhavou a Janem Hrubeckým.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naša država bo izdatek za obrambo že letos zvišala na dva odstotka bruto domačega proizvoda, do leta 2030 pa na tri odstotke, so danes sporočili iz kabineta predsednika vlade. To pomeni, da bi letos za obrambo namenili 1,4 milijarde evrov, povečanje na tri odstotke pa bi naneslo dobri 2 milijardi. Drugi poudarki oddaje: - Iz Sikstinske kapele se je znova pokadil črn dim. - Zaradi zamud pri sanaciji odlagališča Búkovžlak Sloveniji 1,2 milijona evrov globe. - Na Vranskem se merijo kandidati za najboljšo mlado voznico in mladega voznika.

Letos so v ZDA umrli že trije otroci, o štirih smrtih poročajo iz RomunijeZaradi nedavnega izbruha v Združenih državah Amerike so družbena omrežja in svetovni mediji postali pozorni na ošpice. Te so zelo nalezljive, pa tudi nevarne. Po zadnjih podatkih so v ZDA od januarja zaradi ošpic umrli že trije otroci, o štirih smrtih pa poročajo tudi iz Romunije. Na zadnji izbruh ošpic v Združenih državah so se odzvale tudi ustvarjalke popularne slovenske facebook skupine Science Mamas' Forum. Iztok Konc se je na Fakulteti za farmacijo srečal s prof. dr. Natašo Karas Kuželički. V Ultrazvoku bosta osvetlila različne trditve o ošpicah in cepivu proti ošpicam ter preverila trditev, da ošpice preprečuje in zdravi vitamin A. Informacije o izbruhu v ZDA (CDC) TUKAJ Stanje ošpic v Sloveniji (NIJZ) TUKAJ z informacijami o cepivu in cepljenju Foto: CDC/Dr. Heinz F. Eichenwald/ Public domain

Letos si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války. Na mnoha místech se konají pietní akce, kterých se zúčastní pamětníci, kteří v té době bojovali za budoucnost. Postupně ale odchází a s nimi taky možnost, mít osobní vzpomínky na toto období. Jak v Press klubu řekl historik a autor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík, i tak rok 1945 zůstane stále milníkem století. Poslechněte si celý pořad.

Aprilsko sprejetje mariborskega občinskega proračuna je končno omogočilo tudi nadaljevanje postopkov za začetek gradnje Zdravstvene postaje Tezno, ki jo tamkajšnji prebivalci pričakujejo že dolga leta.

Vybourat, zpevnit a zmenšit bazén. To je proměna, která čeká plovárnu ve Skutči. Koupaliště je poškozené a mimo provoz. Radnice počítá s jeho opravou, která ale bude stát desítky milionů korun.

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:

Ranním hostem u Lubky a Míry byl bývalý český profesionální cyklista Roman Kreuziger. Společně probrali už čtrnáctý ročník Lipno ČEZ Sport Festival. Na jaký závod se nejvíce těší a co říká o trase pro horské kola? A jaký vztah má k běhu a jakou aktivitu by si chtěl na Lipně vyzkoušet? Kolik šrámů má z kola a proč mu nevadí pár oděrek? Poslechněte si celý rozhovor.

V tokratni oddaji smo slišali generalnega tajnika Slovenske karitas Petra Tomažiča, ki je spregovoril o začetkih te dobrodelne organizacije. Letos namreč mineva že 35 let od ustanovitve.

Začátek května je tradičně příležitostí pro mnoho politických stran a skupin k vystoupením a manifestacím. Letos je to navíc možnost, jak se zviditelnit před podzimními volbami do sněmovny. Jakou šanci v nich uspět mají strany, které volají po změně režimu? O jakou změnu by mělo jít? Kdo podporuje síly, které nad všechny jiné hodnoty staví vlastenectví? Moderuje Jan Bumba.

Začátek května je tradičně příležitostí pro mnoho politických stran a skupin k vystoupením a manifestacím. „Letošní první máj politické strany tolik nezaujal. Dalo by se čekat, že pro většinu politických stran to bude jedna z příležitostí, jak se voličům před volbami ukázat. Ale třeba ODS, která tradičně dělá prvomájové setkání, letos nepořádala žádnou akci,“ říká pro Český rozhlas politolog Aleš Michal s tím, že letošní oslavy prvního máje tak byly doménou levicových stran.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle většiny volebních modelů by Piráti pětiprocentní laťku nastavenou pro vstup do Sněmovny překonali, ale jen těsně. V minulosti měli větší ambice, před čtyřmi lety se o jejich náčelníkovi dokonce hovořilo jako o eventuálním premiérovi. Letos tyto starosti nemají. Naopak se zdá, že sami přesně nevědí, jak se v poslaneckých lavicích zachránit.

Podle většiny volebních modelů by Piráti pětiprocentní laťku nastavenou pro vstup do Sněmovny překonali, ale jen těsně. V minulosti měli větší ambice, před čtyřmi lety se o jejich náčelníkovi dokonce hovořilo jako o eventuálním premiérovi. Letos tyto starosti nemají. Naopak se zdá, že sami přesně nevědí, jak se v poslaneckých lavicích zachránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Louku u svatého Jiří v Plzni-Doubravce po roce opět zaplnily desítky atrakcí. Začala tradiční pouť.

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva sto let od prelomnega trenutka, ko je nemški fizik Werner Heisenberg izpeljal zakone moderne kvantne fizike. Kar se je začelo kot abstraktna teorija za razlago skrivnostnih pojavov, je v desetletjih preraslo v temelje sodobnih tehnologij. Tokrat smo potovali v svet fotonov in elektronov in ta svet je precej drugačen od tega, ki smo ga vajeni in kot ga spontano razumemo. Če se nam zdi, da je v našem svetu vse obstaja na določenem mestu ob določenem času, je ta svet, kvantni svet, kot mu pravimo, zavit v meglo verjetnosti. Slišati je zapleteno … in najbrž je res kaj na tem. Frekvenca X je bila ob Kvantnem dnevu na Inštitutu Jožef Stefan, da vso to zapletenost vsaj malo razblini. Gostje: dr. Lev Vidmar, Institut "Jožef Stefan" in Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani, dr. Lara Ulčakar, Institut "Jožef Stefan" in Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani, dr. Anton Ramšak, Institut "Jožef Stefan" in Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani, dr. Andrej Zorko, Institut "Jožef Stefan" in Fakulteta za matematiko in fiziko, dr. Rok Žitko, Institut "Jožef Stefan" in Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani, Martin Kerin, študent Fakultete za matematiko in fiziko v Ljubljani, Robert James Sunderland, arhiv na Inštitutu Nielsa Bohra, dr. Anton Zeilinger, Univerza na Dunaju, Janez Dovč, fizik, skladatelj, multiinstrumentalist, dr. Peter Jeglič, Institut "Jožef Stefan", dr. Matej Huš, Kemijski inštitut, Iris Ulčakar, Institut "Jožef Stefan" dr. Martin Rigler, Aerosol Poglavja: 00:01:14 Kaj je kvantna znanost? 00:06:14 Kaj je kvantna prepletenost? 00:09:42 Kako študentje razmišljajo o kvantni fiziki? 00:15:21 Zgodovina kvantne mehanike 00:33:00 Slovarček izrazov iz kvantne fizike 00:47:30 Kaj pomeni biti fizik? 00:57:26 Uporaba kvantne fizike v glasbi 00:59:46 Eksperiment, kvantno kriptiranje in teleportacija 01:16:20 Kje se uporabljajo kvantne tehnologije? 01:25:01 Kakšna je vloga slovenskih fizikov v svetu kvantne fizike

Letos že več kot 200 primerov borelioze in 1 primer klopnega meningoencefalitisaSpecialisti javnega zdravja, infektologi in zdravniki drugih strok nas vsako leto spodbujajo, naj se zaščitimo proti klopnemu meningoencefalitisu. To lahko storimo na različne načine; zelo učinkovito tudi s cepljenjem. Ob tem se zastavi kar nekaj vprašanj: Kdaj je čas za cepljenje? Za koga je letos brezplačno? Kdaj po poživitveni odmerek? Po podatkih Nacionalnega inštituta za javno zdravje se je sezona klopov in bolezni, ki jih prenašajo, že začela. Kdo se letos proti KME lahko cepi brezplačno (v breme zdravstvenega zavarovanja)? Po 11.00.

Díky investicím do ropných tankerů a zlata vydělal předloni investor a filantrop Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital tolik peněz, že se stal 10. největším plátcem daní v Česku. Letos mu přeje pád amerických akcií. „Viděl jsem, že s nástupem Donalda Trumpa půjde zlato nahoru, protože to je jistota v rozkývaném světě,“ říká pro Český rozhlas Plus. Část zisků věnuje dlouhodobě na podporu liberální demokracie a veřejněprospěšných projektů.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor se Štěpánem Sedláčkem

Letos mu bude padesát. Právě začíná osmnáctou sezonu na lavičce ženské tenisové reprezentace. Petr Pála, se šesti tituly nejúspěšnější kapitán dějin Billie Jean King Cupu, povede tento týden oslabený tým tenistek v Porubě do tuhého boje, na jehož konci má být listopadová účast ve Final 8 v čínském Šen-čenu. V podcastu Centrkurt zavzpomínal muž z tenisové rodiny na vlastní kariéru úspěšného deblisty i na to, jak ho Ivan Lendl používal coby návnadu na svého vlčáka.PORUBA – Je synem slavného otce, vlastní tenisovou kariéru si prošlapal hlavně v deblu. Dotáhl to v ní až na 10. místo žebříčku, zahrál si finále Roland Garros i Turnaje mistrů. Ještě před tím, než se v pouhých dvaatřiceti stal kapitánem ženské reprezentace, patřil Petr Pála k deblovým esům.

Zpěvačka Deborah Pchálková, známá pod přezdívkou Debbi, se narodila v německém Dortmundu. Proslavila se písní Touch the Sun (Dotkni se slunce), která jí vynesla Cenu Anděl v kategorii Skladba roku. Letos navíc vydala nové album Deep Emotions. „Jsou tam určitě písničky, kde jsou více či méně prvky soulu, ale já bych to nazvala spíš takovým pop soulem,“ popisuje zpěvačka Debbi v pořadu Host Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zpěvačka Deborah Pchálková, známá pod přezdívkou Debbi, se narodila v německém Dortmundu. Proslavila se písní Touch the Sun (Dotkni se slunce), která jí vynesla Cenu Anděl v kategorii Skladba roku. Letos navíc vydala nové album Deep Emotions. „Jsou tam určitě písničky, kde jsou více či méně prvky soulu, ale já bych to nazvala spíš takovým pop soulem,“ popisuje zpěvačka Debbi v pořadu Host Radiožurnálu.

Voditelji Unije bodo na vrhu razpravljali o podpori Ukrajini. Ukrajinski predsednik Zelenski je bil po včerajšnjem telefonskem pogovoru z ameriškim kolegom Trumpom optimističen, da bi se vojna lahko končala še letos. V Kot je dejal, bi premirje lahko dosegli kmalu, kar bi pomenilo priložnosti za dogovor o trajnem miru. V oddaji tudi o tem: - Izrael sprožil kopenske operacije v Gazi - Državni zbor o oskrbi s pitno vodo - Na festivalu dokumentarnega filma slavila "Edina zemlja"

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Pust je sijajna stvar! Letos so si ga privoščile tudi živali. Napisal: Otfried Preussler. Pripoveduje: Nina Skrbinšek. Prevedla: Katja Ogrin. Posneto v studiih Radia Slovenija 2005.