Podcasts about letos

Lokalita Na Skřivánku poblíž Šimanova na Jihlavsku patří už přes rok Českému svazu ochránců přírody. Letos na jaře se mu podařilo vykoupit i další pozemky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

Psy chová od svých osmnácti let, je poradkyní chovatelů československých vlčáků. Sama vlastní čtyři jedince tohoto plemene. Letos na podzim se Jaroslava Mrkosová stala vůbec první psovodkou Městské policie České Budějovice. Jejím parťákem je rok a půl starý německý ovčák Maverick.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlkům se ve Šluknovském výběžku daří – zasahuje do něj už pět jejich teritorií. Letos vyvedly šelmy na Šluknovsku minimálně 14 mláďat. Podle vědců se právě takový počet štěňat podařilo s jistotou zachytit a identifikovat na fotopastích. Může jich ale být i víc.

„ZUŠky nejsou kroužky, volnočasové aktivity, ale plnohodnotné školy, ve kterých dostávají děti i vysvědčení,“ zdůrazňuje Josef Macek, učitel hry na klavír a klávesové nástroje a zároveň zástupce ředitele Základní umělecké školy v Šumperku. Ta letos slaví osmedesátiny. A opravdu velkolepě.

„ZUŠky nejsou kroužky, volnočasové aktivity, ale plnohodnotné školy, ve kterých dostávají děti i vysvědčení,“ zdůrazňuje Josef Macek, učitel hry na klavír a klávesové nástroje a zároveň zástupce ředitele Základní umělecké školy v Šumperku. Ta letos slaví osmedesátiny. A opravdu velkolepě.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva 60 let od konca drugega vatikanskega koncila, najpomembnejšega dogodka v zgodovini Katoliške cerkve 20. stoletja. Zakaj je do koncila sploh prišlo, kakšne spremembe je prinesel in kako so se te odrazile v slovenskem prostoru, smo govorili z dr. Matjažem Ambrožičem, duhovnikom in predstojnikom Inštituta za zgodovino Cerkve na Teološki fakulteti v Ljubljani.

V današnji oddaji boste mednarodnega priznanega strokovnjaka prava, esejista in rednega univerzitetnega profesorja dr. Marka Pavliho bolje spoznali tudi kot pisatelja. Letos je pri založbi Chiara izdal svoj prvi roman, z naslovom Potop. Zgodba o potapljaški odpravi v Jadranskem morju je obenem metafora potopa v globine človeške psihe, v iskanje odgovorov o prijateljstvu, ljubezni, smislu življenja in smrti. Dr. Pavliha pravi, da je bilo pisanje romana zanj pravzaprav potop samo po sebi. Potop, ki ga je vodila izjemna ljubezen do morja.

28. Festival slovenskega filma v Portorožu je med drugimi obiskal direktor Evropske filmske akademije Matthias Wouter Knol. Evropska filmska akademija je namreč Prvomajski trg v Piranu, ki je že večkrat služil kot filmska kulisa, uvrstila na seznam zakladov evropske filmske kulture. Gre za prvo lokacijo v Sloveniji, ki ji je pripadla ta čast. Letos so na festivalu sicer predstavili tudi dve televizijski seriji: mladinsko serijo Smrdljivc in srhljivko Pošast za železno zaveso, prve sadove razširjenega financiranja produkcije na igrane televizijske serije na Slovenskem filmskem centru. Noč čarovnic pa tudi letos odmeva skozi filme. V Slovenski kinoteki sta bili na sporedu Noč živih mrtvecev in Dežela živih mrtvecev Georga A. Romera, v Kinu Bežigrad si boste lahko na bežigrajski noči čarovnic ogledali Somrak, v ljubljanskem Kinodvoru pa bo »maraton groze, gorja in gravža« uvedla klasika avstralskega filmarja Petra Weira o dekletih, ki leta 1900 izginejo na pikniku, Piknik pri Hanging Rocku. V nadaljevanju mu bo med drugimi sledila Grda polsestra, o kateri v oddaji slišimo: »Gre za satirično, groteskno reinterpretacijo Pepelke s primesmi črne komedije in telesne grozljivke. Kljub prepletanju zgodovinskih obdobij in umetniških smeri, od fevdalizma in stampunka do sodobne plesne elektronske glasbe, ki se spretno meša s klasiko, gre za celovit, hipnotičen filmski organizem.«

Dr. Uroš Seljak je eden od najbolj znanih slovenskih znanstvenikov. Deluje kot profesor na prestižni Kalifornijski univerzi v Berkeleyju, kjer kot kozmolog preučuje izvor in strukturo vesolja, še zlasti na podlagi preučevanja kozmičnega prasevanja, ki predstavlja najzgodnejšo sliko vesolja. Ukvarja se tudi z načini selekcije številnih podatkov o vesolju, ki jih pošiljajo teleskopi in vesoljske sonde. S svojim delom tudi pomembno krepi slovensko prepoznavnost in ugled slovenske znanosti v mednarodnem prostoru. Letos je za svoje delo prejel priznanje ambasador znanosti. Foto: Matjaž Tavčar

Základní organizace Českého svazu včelařů v Mníšku pod Brdy si 1. listopadu připomíná 105 let od svého založení. U jejího zrodu stála významná osobnost prvorepublikového včelařství na našem území a někdejší superior františkánského hospice na Skalce u Mníšku, Ladislav Stojdl. Zatímco v prvním roce existence místní včelařský spolek čítal 34 členů, v roce 2020 již bylo evidováno 71 členů a 772 včelstev.

Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od spomina na utemeljitelja slovenskega knjižnega jezika smo odšli še več kot tisočletje nazaj v zgodovino. Stopili smo na pot rimskega častnika in škofa. Tako Trubar (kulturni in verski reformator) kot Martin (svetnik in simbol vzajemne delitve) sta zaznamovala slovensko kulturno krajino. Letos je zaživel Martinov čezmejni krog v dolžini 240 km, razdeljen na 14 etap. O njem in o kulturni ter naravni dediščini na tem območju sta spregovorila koordinatorka Polona Abram in umetnostni zgodovinar dr. Ferdinand Šerbelj.

„Příští sezona se ponese v duchu velkého výročí – 150 let výročí úmrtí Františka Palackého, Otce národa, který je spojen s tímto zámkem jako nejslavnější žák naší hraběnky Waldburgy,“ říká kastelán.

Podle pěstitele vánočních stromů na zhruba dvaceti hektarech v okolí Hnačova na Klatovsku nebyl letošní rok pro úrodu dobrý. „Na jaře nám docela mrzlo a celý květen to zlobily ranní mrazíky,“ říká.

Pred nami sta praznika vseh svetih in spomin vernih rajnih, ko več razmišljamo o naših rajnih, o minljivosti, posmrtnem življenju in smislu življenja. Letos v teh dneh izstopata vsaj dva dogodka.

Obec se obává, že kdyby se u domu někomu něco stalo, ponese jako majitel následky. Letos tam dokonce chvíli stála branka.

Pred nami sta praznika vseh svetih in spomin vernih rajnih, ko več razmišljamo o naših rajnih, o minljivosti, posmrtnem življenju in smislu življenja. Letos v teh dneh izstopata vsaj dva dogodka.

„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský. Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“ Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz

Zákaznice Jana nakupuje výrobky od studentů pravidelně. Tentokrát zavítala do prodejního stánku na Hrnčířském náměstí, kde studenti vazby nabízí.

Veronika Bernardová z Dobronína začala s přípravou na dušičky už v půlce září. Dekorace z domácí výroby prodává v malém samoobslužném obchůdku před svým domem.

Tradice drží. Milovníci podzimních výlovů dobře vědí, že 28. října zase můžou zamířit k Bohdanečskému rybníku.

Tradice drží. Milovníci podzimních výlovů dobře vědí, že 28. října zase můžou zamířit k Bohdanečskému rybníku.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pěstitelé se chystají na řezání vánočních stromků, začnou s ním v listopadu. Letos se jich kvůli květnovým mrazům bude víc dovážet, o Vánoce ale lidé strach mít nemusejí.

Až do úterý 28.října můžete navštívit výstavu EXOTIKA. Letos je na výstavišti v Lysé nad Labem k vidění několik novinek. Kromě exotických ptáků v průchozí voliéře vás čekají mláďata dikobrazů, dva druhy kaloňů i barevné Prévostovy veverky.

Ke krmítkům a korytům do přezimovacích obůrek začínají postupně migrovat zvířata, jelikož tam mají klid a zajištění na zimu, popisuje mluvčí správy národního parku Radek Drahný.

V Jihlavě dnes začíná 29. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Nabídne stovky projekcí, koncerty, divadla i program pro děti a seniory. O nejzajímavějších snímcích i doprovodném programu mluvil ředitel festivalu Marek Hovorka.

V Jihlavě dnes začíná 29. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Nabídne stovky projekcí, koncerty, divadla i program pro děti a seniory. O nejzajímavějších snímcích i doprovodném programu mluvil ředitel festivalu Marek Hovorka.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spletnih prevar je iz leta v leto več. Polletno poročilo o smernicah zlonamerne programske opreme in ranljivostih kaže na jasno prevlado državnih akterjev, ki kibernetske napade uporabljajo za strateške in geopolitične cilje. Klasične kriminalne združbe pa izkoriščajo različne ranljivosti predvsem za izsiljevalske napade, krajo podatkov in goljufije. Njihove metode so manj prefinjene od kibernetskih operacij, v ozadju katerih so države, so pa bolj množične. Kako odkrivati te napade, jih preiskovati in se zavarovati pred njimi, vnovič v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Tanja Piškur, Zveza potrošnikov Slovenije; Uroš Svete, direktor vladnega urada za informacijsko varnost; Gorazd Božič, direktor SI-CERTA; David Gracer, kriminalistični inšpektor v Upravi kriminalistične policije na GPU.

Razstavo si lahko ogledamo vse do 8. februarja 2026. Gre za prvo postavitev v seriji Predogled, ki zbirko iz muzeja predstavlja kot odprt komentar in ne v klasični kurirani obliki. Tako vidimo na razstavi dokumente, načrte, knjige, časopise, risbe, izjemne fotografije in predmete arhitekta Marjana Šorlija. Letos namreč mineva 110 let odkar se je arhitekt Šorli rodil. Bil je vsestranski ustvarjalec, projektant, urbanist, premišljevalec, predavatelj, publicist, predvsem pa zagovornik in uresničevalec arhitekturnih rešitev po meri človeka, ki naj bi bil povezan z naravnim okoljem in trajnostno naravnan. Razstavo sta pripravila Martina Malešič in Andraž Keršič, pred mikrofon ju je povabila urednica oddaje Tadeja Krečič Scholten.

Když Tatiana Dyková tančila téměř před dvaceti lety poprvé ve StarDance, byla těhotná – a nikdo to nevěděl. Letos se na parket vrátila, tentokrát na velkolepé StarDance tour, která zaplnila i pražskou O2 arénu. Jaké to je být znovu pod drobnohledem, kdy se místo tance řeší vlasy, šaty a věk? A proč se o Tatianě pořád píše, že je arogantní – když je možná jen upřímná? V otevřeném rozhovoru pro Kavky 2.0 mluví o tom, jak zvládá tlak bulváru, o vztahu s manželem Vojtěchem Dykem, o dětech, herecké rivalitě i o tom, proč si z branže dělá legraci, aby ji přežila. Dozvíte se, jak vypadá StarDance za oponou, co ji nejvíc štve na mediálním obrazu žen, proč by všem ezoterikům doporučila pořídit si děti – a jak se utírá realita, když člověk hraje, tančí a zároveň vychovává tři syny.Tatiana Dyková bez filtru. O Stardance, slávě, mateřství i o tom, proč občas není špatné být za mrchu.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

V samem jedru indijske civilizacije je veliki ep Mahabharata. V samem jedru Mahabharate pa je Bhagavadgita, Gospodova pesem, v kateri so strnjene najbolj temeljne ideje hindujske metafizike in etikeLetos poleti se je v 93. letu starosti poslovila naša velika indologinja in prevajalka iz sanskrtske književnosti, dr. Vlasta Pacheiner Klander. Po njeni zaslugi so naše knjižne police bogatejše za slovito Kalidasovo dramo, Šakuntalo, pa za Zgodbo o Savitri iz epa Mahabharata, sicer daleč najobsežnejše literarne stvaritve v vsej človeški zgodovini, ki, kot vemo, velja za temeljno besedilo indijske civilizacije. V knjigi Ko pesem tkem nam je dr. Pacheiner Klander v branje ponudila svoj izbor iz vedske himnike, njena antologija Kot bilke, kot iskre pa prinaša bogato komentiran izbor iz sanskrtske lirike. No, najpomembnejše delo, ki je prišlo iz prevajalske delavnice Vlaste Pacheiner Klander, pa je najbrž Bhagavadgita ali Gospodova pesem. To je razmeroma kratek in v sebi sklenjen razdelek iz šeste knjige že omenjene Mahabharate, v katerem so na slogovno izbrušen in izrazno jedrnat način razgrnjeni temeljni koncepti oziroma ideje staroindijske hindujske filozofije od metafizike do etike. Zato lahko rečemo, da Bhagavadgita radovednemu bralcu oziroma zvedavi bralki ponuja nekakšno metonimično bližnjico v samo srce starodavne Indije. Prav po tej bližnjici smo se odpravili v tokratnih Glasovih svetov, ko smo pred mikrofonom gostili filozofinjo dr. Nino Petek, predavateljico azijskih filozofsko-religijskih tradicij na Oddelku za filozofijo ljubljanske Filozofske fakultete in avtorico poglobljene študije, ki spremlja najnovejšo izdajo prevoda Bhagavadgite Vlaste Pacheiner Klander, izdajo, ki je pri založbi Sanje luč sveta ugledala v začetku letošnjega leta. V pogovoru z dr. Petek smo preverjali, zakaj Gospodovo pesem brati danes, kaj nam to delo sporoča in, ne nazadnje, kako zelo smo Slovenci za svoje razumevanje stare Indije zadolženi pri dr. Pacheiner Klander. Foto: Kršna s piščaljo, ilustracija Bhagavadgite iz 12. stoletja, detajl (Cleveland Museum of Art, javna last)

V oddajo Odprto za srečanja smo tokrat povabili Marjanco Velišček iz Kobarida, dolgoletno sekretarko tolminskega območnega združenja Rdečega križa Slovenije. Letos poleti se je upokojila, vendar kljub temu še naprej ostaja dejavna kot prostovoljka. Z Marišo Bizjak sta se spominjali preteklih let, ki so ji dale potrpežljivost, razumevanje in predvsem zavedanje, kako pomembno je, da v vse bolj individualiziranem svetu še vedno ostajamo ljudje - ljudje, ki opazimo drug drugega in si med seboj pomagamo.

Po staletí existovaly vedle sebe a vzestup a sláva jedné znamenaly úpadek druhé. Letos v létě ale přerostla odvěká rivalita do krveprolití. Kambodža a Thajsko sáhly po zbrani a výsledkem jsou desítky mrtvých, 300 tisíc lidí na útěku a cestovní ruch v ohrožení. Proč spolu Kambodžské a Thajské království válčí? Proč je mír tak křehký a obě strany tvrdí, že nevěří jedna druhé? A jaký podíl na tom nesou autoritářské režimy v obou královstvích?Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prestolnica je v pričakovanju startnega strela 29. Ljubljanskega maratona. Po včerajšnjem dnevu za najmlajše tekače na današnjih preizkušnjah na 10, 21 in 42 kilometrov pričakujejo rekordno število tekačev - blizu 19.400. Ob rekordni udeležbi si organizatorji obetajo tudi tekaške rekorde. Drugi poudarki oddaje: V Združenih državah množični shodi proti politiki predsednika Donalda Trumpa. Dokler Hamas ne izroči trupel vseh ubitih talcev, Izrael ne namerava odpreti mejnega prehoda Rafa. Slovenska moška namiznoteniška reprezentanca osvojila bronasto evropsko kolajno.

Bez sociálních sítí už dnes politici fungovat nemůžou. Je to pro ně výhodné, mají to tam pod kontrolou, nečeká tam žádný nepříjemný novinář, popisuje Denisa Hejlová, expertka na politický marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Letos před volbami byli politici na sítích, v televizi a objížděli republiku,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus s tím, že i to zřejmě přispělo k vysoké volební účasti.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu. Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli. „Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- V rámci předvolební kampaně strany „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou – najdete ji na webu www.urza.cz.“ do parlamentních voleb 2025 jsem se zúčastnil několika debat a vystoupení. Jednalo se jako obvykle o Politické spektrum, představení strany v ČT i ČRo a tentokrát navíc i jednu debatu v rozhlase; sestřih toho všeho naleznete v tomto videu. Letos jsme kandidovali jen v Praze (v ostatních krajích ne), takže s o něco menším dosahem, nicméně za (řádově) méně peněz. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Spletnih prevar je iz leta v leto več. Polletno poročilo o smernicah zlonamerne programske opreme in ranljivostih kaže na jasno prevlado državnih akterjev, ki kibernetske napade uporabljajo za strateške in geopolitične cilje. Klasične kriminalne združbe pa izkoriščajo različne ranljivosti predvsem za izsiljevalske napade, krajo podatkov in goljufije. Njihove metode so manj prefinjene od kibernetskih operacij, v ozadju katerih so države, so pa bolj množične. Kako odkrivati te napade, jih preiskovati in se zavarovati pred njimi, v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Tanja Piškur, Zveza potrošnikov Slovenije; Uroš Svete, direktor vladnega urada za informacijsko varnost; Gorazd Božič, direktor SI-CERTA; David Gracer, kriminalistični inšpektor v Upravi kriminalistične policije na GPU.

Vse, ki se nameravajo v kratkem upokojiti, zanima, ali naj to naredijo letos ali prihodnje leto. Zavod za pokojninsko in invalidsko zavarovanje predvideva, da bo upokojitev v letu 2026 ugodnejša. Vaša konkretna vprašanja smo v petkovem Svetovalnem servisu postavili generalnemu direktorju Zavoda za pokojninsko in invalidsko zavarovanje Marijanu Papežu.