Podcasts about letos

Většina památek je návštěvníkům v pondělí uzavřena, ale to neplatí pro nejstarší hrad Českého ráje, Valdštejn. Letos tam nabízí nový systém prohlídek, kdy si i interiéry můžete prohlédnout sami svým tempem, bez průvodce.

Většina památek je návštěvníkům v pondělí uzavřena, ale to neplatí pro nejstarší hrad Českého ráje, Valdštejn. Letos tam nabízí nový systém prohlídek, kdy si i interiéry můžete prohlédnout sami svým tempem, bez průvodce.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do studia Frekvence 1 dorazil ředitel Letních shakespearovských slavností Michal Rychlý. Letošní ročník nabídne čtrnáct inscenací a tři premiéry, hlavní novinkou bude Komedie omylů. Festival zavítá kromě tradičních scén v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě také na Loket, do Litomyšle nebo na Kuks. Výjimečným titulem zůstávají podle Rychlého Veselé paničky windsorské s Bolkem Polívkou a Simonou Stašovou, které vstupují už do osmnácté sezóny. „Bolek mi říkal, že bychom to měli přejmenovat na Veselé babičky,“ zavzpomínal. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Piety u památníků, přehlídky historických vozidel a vlajky spojeneckých armád na zahradách. Normandie má za sebou 82. výročí vylodění spojenců. Letos na francouzské západní pobřeží dorazilo 27 amerických veteránů z druhé světové války. I když se jejich počty rok co rok tenčí, hrdinství vojáků, kteří bojovali za svobodu, stále láká do Normandie davy lidí.

Piety u památníků, přehlídky historických vozidel a vlajky spojeneckých armád na zahradách. Normandie má za sebou 82. výročí vylodění spojenců. Letos na francouzské západní pobřeží dorazilo 27 amerických veteránů z druhé světové války. I když se jejich počty rok co rok tenčí, hrdinství vojáků, kteří bojovali za svobodu, stále láká do Normandie davy lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Nejstarší stále hrající ochotnický soubor v Plzni svou činnost zahájil v roce 1916. Jeho název Jezírko je odvozen od Košuteckého jezírka, kde spolek hrával svá představení.

Letos minevajo tri desetletja od sprejetja prvega pravilnika službe nujne medicinske pomoči, temeljnega za nadaljnji organiziran razvoj sistema, ki odločilno vpliva na preživetje in potek bolezni najbolj ogroženih bolnikov in poškodovanih. Kako se je razvijala in spreminjala služba, zakaj je vse manj zanimanja za urgentno medicino in kaj bodo prinesli satelitski urgentni centri in kako pomembni so v nujnih stanjih tudi prvi posredovalci? Urgentni centri in zaposleni so vse bolj obremenjeni, kot tudi ambulante nujne medicinske pomoči.

Schodiště bylo ve špatném stavu dlouhé roky. Kamenné bloky se rozjížděly, schodnice se rozpadaly a některé úplně chyběly. Dříve ale patřilo církvi, která na opravu neměla dostatek peněz.

Letos uplyne 260 let od narození maršála Josefa Václava Radeckého. Narodil se jako syn hraběte na zámku Třebenice nedaleko Sedlčan. Jeho vojenská kariéra mu přinesla řadu vyznamenání a ocenění. Na počest slavného maršála se hrál i slavný Radeckého pochod.

V pátek 12. června začíná letošní ročník druhého nejstaršího hudebního festivalu u nás, festivalu Smetanova Litomyšl, který patří zároveň k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Letošní 68. ročník má jako své hlavní téma přírodu.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek 12. června začíná letošní ročník druhého nejstaršího hudebního festivalu u nás, festivalu Smetanova Litomyšl, který patří zároveň k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Letošní 68. ročník má jako své hlavní téma přírodu.

Letos minevajo tri desetletja od sprejetja prvega pravilnika službe nujne medicinske pomoči, temeljnega za nadaljnji organiziran razvoj sistema, ki odločilno vpliva na preživetje in potek bolezni najbolj ogroženih bolnikov in poškodovanih. Kako se je razvijala in spreminjala služba, zakaj je vse manj zanimanja za urgentno medicino, kaj bodo prinesli satelitski urgentni centri in kako pomembni so v nujnih stanjih tudi prvi posredovalci? Urgentni centri in zaposleni so vse bolj obremenjeni, kot tudi ambulante nujne medicinske pomoči. Po dostopnih podatkih je kar 60 odstotkov oskrb v urgentnih centrih nenujnih. Več v Studiu ob 17ih, kjer bomo iskali tudi odgovor na vprašanje, zakaj nujna medicinska pomoč organizacijsko potrebuje samostojno institucijo. Gostje: dr. Gregor Prosen, predstojnik Urgentnega centra UKC Maribor; dr. Mitja Mohor, spec. urgentne medicine, Zdravstveni dom Kranj; Denis Kordež, poznavalec nujne medicinske pomoči. Avtorica oddaje Aljana Jocif.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Dnes se vracíme do Benátek na bienále, abychom se věnovali podstatě této významné mezinárodní přehlídky současného umění. Před měsícem jsme totiž upřednostnili politickou rovinu. Jaké pavilony zaujaly a proč? A kteří umělci a jejich díla se jeví letos jako nejzajímavější?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V Ranním brífinku vyzpovídáme reportéra HN Štěpána Svobodu, který dlouhodobě sleduje zemědělství a zároveň zvraty kolem nároků skupiny Agrofert na evropské dotace. Mimo jiné přišel jako první se zjištěním, že Státní zemědělství a intervenční fond rozhodl, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu s českým i evropským právem.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Dnes se vracíme do Benátek na bienále, abychom se věnovali podstatě této významné mezinárodní přehlídky současného umění. Před měsícem jsme totiž upřednostnili politickou rovinu. Jaké pavilony zaujaly a proč? A kteří umělci a jejich díla se jeví letos jako nejzajímavější?

Slovenski nogometaši so včeraj v Varaždinu igrali s Hrvaško in tako končali tekme pred jesenskim delom v ligi narodov. V Pragi pa so se v težavnosti pomerili športni plezalci. Prvič v letošnji sezoni svetovnega pokala je v finalu nastopil Luka Potočar.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V Ranním brífinku vyzpovídáme reportéra HN Štěpána Svobodu, který dlouhodobě sleduje zemědělství a zároveň zvraty kolem nároků skupiny Agrofert na evropské dotace. Mimo jiné přišel jako první se zjištěním, že Státní zemědělství a intervenční fond rozhodl, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu s českým i evropským právem.

Letos oslavuje pěvecké sdružení Lašan Brušperk, který založil učitel František Palkovský, 70 let. V rámci oslav se koná výstava Historie a dnešek Lašanu v Národním domě a slavnostní koncert Pod laubama na náměstí v Brušperku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos oslavuje pěvecké sdružení Lašan Brušperk, který založil učitel František Palkovský, 70 let. V rámci oslav se koná výstava Historie a dnešek Lašanu v Národním domě a slavnostní koncert Pod laubama na náměstí v Brušperku.

Priznana literarna revija Granta je pred meseci v Veliki Britaniji objavila nagrajeno zgodbo, ki je bila napisana z umetno inteligenco. V Združenih državah pa odmeva primer velike založbe, ki je tik pred izidom ustavila izdajo romana, in to po pritisku bralcev in novinarjev, da avtorica knjige ni napisala sama, ampak ob pomoči umetne inteligence. Zakaj strokovna javnost, ki podeljuje nagrade, ne loči med strojem in človekom? Kako se na pojav umetne inteligence v literaturi in založništvu odzivajo domače založbe in kako bralci sprejemamo spremenjena pravila igre?Aljoša Harlamov je bralec, pisec in urednik. Letos je izdal kriminalko Dohtar in povodni mož, ki jo je v celoti napisal sam. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:02:41 Nagrajena kratka zgodba, ki jo je napisala umetna inteligenca 00:05:29 Razmere v založniški industriji in vpliv tehnologije 00:09:49 Kako UI vpliva na slog pisanja in moralna panika 00:15:19 Primer umaknjene knjige Shy Girl 00:22:16 Kako slovenska literarna stroka sprejema umetno inteligenco 00:25:34 Primer Super!založbe in normalizacija tehnologije 00:31:00 Raziskovanje z UI vs. človeška izkušnja (Primer Olge Tokarczuk)

Charitativní běh Happy Run letos oslaví své desáté výročí. Akce, která vznikla s myšlenkou propojit radost z pohybu s pomocí lidem, kteří sami běhat nemohou, letos podpoří tříletého Viktorka.

Jarní mrazy a sucho, které se letos přihlásilo dřív, než bývá obvyklé, způsobily, že letošní úroda ovoce nebude tak dobrá, jak by si sadaři i jejich zákazníci přáli.

V létě je ideální čas na kontrolu komína. Kominíci mají více času zabývat se prevencí. Ta je podle aktuálních statistik, které se týkají požárů, více než potřebná.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Letařovicích jižně od Českého Dubu se již od roku 2011 odehrává podještědský kulturní festival Pouť mezi dvěma Jány. Letos kromě sobotní poutní mše svaté a božítělového procesí nabídne i řadu přednášek a divadlo a páteční koncert citeristy Michala Müllera.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Glasbena šola Ribnica je ena redkih glasbenih šol v Sloveniji, ki imajo tudi svoj simfonični orkester. Letos mineva 20 let od njegove ustanovitve, kar namerava konec tedna zaznamovati tudi s posebnim slavnostnim koncertom. Več o Simfoničnem orkestru in programu nam bo povedal njegov dirigent Aleksander Oražem.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Botrstvo v športu je edinstven skupni projekt Zveze Anita Ogulin in Zveze Prijateljev mladine Slovenije ter Olimpijskega komiteja Slovenije. Namenjen je podpori mladim nadarjenim športnicam in športnikom ter parašportnicam in parašportnikom iz socialno ogroženih okolij. V šestih letih je projekt pomagal že več kot 800 mladim, tudi s pomočjo ambasadorjev, vrhunskih športnikov. Letos je naziv pripadel kapetanu odbojkarske reprezentance Tinetu Urnautu, ki je sinoči v dvorani Tivoli skupaj s svojimi soigralci in številnimi znanimi Slovenci pripravil odbojkarski spektakel.

Koordinátorka Festivalu dětského čtenářství Radka Vojáčková. Místem plným příběhů, fantazie a dětského objevování bude na začátku června Liberec, který bude hostit Festival dětského čtenářství. Letos to bude na téma Kniha -planeta divů. V čem je právě tento festival výjimečný, to nám hodinu před polednem prozradí koordinátorka festivalu Radka Vojáčková.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní zoologická zahrada v Bojnicích je nejstarší a nejnavštěvovanější zoo na Slovensku. Chová přes tři sta druhů zvířat, provozuje záchranné centrum a rehabilitační stanici pro volně žijící živočichy. Letos se ale dostala do povědomí i daleko za hranicemi Slovenska – kvůli osiřelým medvíďatům, jejichž záchrana se stala fenoménem na sociálních sítích. Jak to vypadalo a co se za branami této unikátní zoo každý den děje?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Babi, nekuř,“ říkával jsem jako malý kluk babičce a ta vždycky mávla rukou a řekla: „Honzíku, tak jenom jednu, jo?“ A tak to šlo pořád dokola. Letos to bude 10 let, co jsem sám přestal kouřit – co mi vadilo u babičky, neupřel jsem nakonec v dospělosti sobě.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lara Maria Vouk je koroška slovenska filmska in gledališka igralka, ki nastopa tako v Sloveniji kot na avstrijskem Koroškem, producentka, scenatristka in pedagoginja. Gledali smo jo lahko v serijah Takšno je življenje in V dvoje. Za igro v seriji Poklicani Televizije Slovenija je dobila priznanje najsvetlejša zvezda oriona, ki je njeno prvo priznanje zunaj Akademije za gledališče, radio, film in televizijo. Nastopala je v več slovenskih celovečernih filmih, med drugim v filmu Ida, ki je pela tako grdo, da so še mrtvi vstali od mrtvih in zapeli z njo, režiserke Ester Ivakič, in v filmu Žige Virca Zemljo krast. Letos na filmska platna prihajata še dva filma, v katerih igra. Kljub temu, da so ji filmske vloge bliže kot gledališke, Lara Maria Vouk sodeluje z več gledališči v Sloveniji in s celovškim Teatrom Rampa. Igrala je v več predstavah tega razvijajočega se profesionalnega gledališča koroških Slovencev. Med drugim smo jo gledali v predstavi Ljudski demokratični cirkus Sakešvili, komediji, kjer je enakost pripeljana do absurda diktature, in v predstavi Prihodi - odhodi, ki pripoveduje o pregonu. Že tretje leto nastopa s svojo monokomedijo Pokržnikov Luka, izbranimi teksti Janka Messnerja v narečju. V tej predstavi zaigra na harmoniko, kar ni presenečenje, saj je tudi glasba zelo pomembna v njenem izrazu. Navdušuje jo tudi sodelovanje z dijakinjami Slovenske gimnazije v projektu, ki bo predstavljen konec meseca. Kako pa je s filmskimi vlogami v Avstriji?   Foto: Voranc Vogel  

Místo běžného výkladu návštěva knížecí rodiny. Na Chrudimsku si ji můžete dopřát 6. rokem. Letos 31. května a 21. června. Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před šesti lety můj dnešní host uspořádal u své, tenkrát ještě celkem "skromné" posilovny v Čepirohách, malou soutěž v benchpressu a mrtvém tahu. I přesto, že šlo o lokální soutěž, již tehdy byla charitativní a vybralo se přes 100 tisíc korun. Každým rokem se soutěž rozrůstala a přibývaly i vybrané částky na účtu, který pomáhá potřebným. Zakladatel Pohárovky, Keba, dokazuje, že nejen chlapi, ale i dámy s obrovskými svaly mají stejně obrovská srdce. Letošní, již 6. ročník Pohárovky bude dvoudenní. Bude se konat 6. - 7. června v Mostě na Benediktu, závodit se bude v šesti silových sportech a na návštěvníky čeká bohatý doprovodný program. Letos se pomáhá malým hrdinům Nelince a Vítkovi a pomoct můžete i vy. Jak konkrétně a co přesně Pohárovka 2026 nabídne se dozvíte v dnešním rozhovoru v Ponte reports.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

První odrůdou, kterou v roce 2014 rodina Grecmanových zasadila, byla světle růžová Sarah Bernhardt. Kořínky si přivezli od příbuzných z Rakouska. Letos už jim na polích v Senici na Hané roste deset druhů v pestré barevné škále - od bílé, přes vanilkovou, oranžovou až po červenou.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.

Jižní část řeky Moravy v Olomouckém kraji doplnily nové cedule pro vodáky. Informují je o nástupních a výstupních místech, na jakém kilometru řeky se právě nachází nebo jestli jedou stále správně.

Hrad Radyně, rotunda svatého Petra a Pavla, řeka Úslava a jedno velké výročí. Město Starý Plzenec leží několik málo kilometrů od Plzně.

Vztah Čechů, Moravanů a Slezanů k prezidentu Petru Pavlovi ve srovnání s loňským rokem lehce ochladl. Když ho školním hodnocením v průzkumu agentury STEM/MARK poměřovali před rokem, byla výsledná známka 2,6. Letos to je 2,9, takže skoro trojka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na rok zastavil stavby nových projektů a o českých stavebních normách říká, že jsou přísnější než v Německu. Developer a třináctý nejbohatší Čech Dušan Kunovský byl hostem nového vydání podcastu The Forbes Show.Jeho firma je aktuálně největším stavitelem bytů v tuzemsku a podle čísel prodaných bytů by mohla slavit rekordní rok. Zároveň za víc než třicetiletou historii Central Group nakoupila vůbec nejvíc pozemků v sedmi lokalitách. Jenže na oslavy to vzhledem k přehřátému stavebnímu trhu není ani náhodou. „Ten rok je velmi paradoxní, protože jsme na jednu stranu prodali rekordních zhruba 1200 bytů. Ale zároveň vidíme obrovské tlaky dané přehřátostí a předražeností trhu. Ceny stavebních dodávek se za poslední dva roky zvýšily o 27 procent,“ popisuje v podcastu Dušan Kunovský.Partnerem podcastu The Forbes Show je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz

Vyšší odměny a také velký zájem. I to platí o letošní soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje. Celkem se přihlásilo 22 obcí, 10 z nich pak soutěží vůbec poprvé.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.