Podcasts about letos

Letos, stejně jako každý rok, si v posledním listopadovém týdnu připomínáme problematiku násilí na ženách. Akční dny proti násilí na ženách probíhají každoročně od 25. listopadu do 10. prosince a toto období se oficiálně nazývá 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí.

Letos, stejně jako každý rok, si v posledním listopadovém týdnu připomínáme problematiku násilí na ženách. Akční dny proti násilí na ženách probíhají každoročně od 25. listopadu do 10. prosince a toto období se oficiálně nazývá 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud někdo něco odpálí, tak už mu zpětně nikdo nedokáže, že to byl skutečně on. Vymahatelnost je nulová, takže si to lidé neodpustí,“ tvrdí chotěbořský ohňostrůjce Jan Neuvirth.

Oblíbeným procházkovým cílem nejen pro Jablonečany je v době adventu Skřivánčí stezka. Ulička, kde je k vidění vyřezávaný betlém, jehož autorem je řezbář Tomáš Gärtner. Letos se v jeho zahradě rozsvítil už po patnácté.

Oblíbeným procházkovým cílem nejen pro Jablonečany je v době adventu Skřivánčí stezka. Ulička, kde je k vidění vyřezávaný betlém, jehož autorem je řezbář Tomáš Gärtner. Letos se v jeho zahradě rozsvítil už po patnácté.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenija je rekorderka po trajanju in stroških absentizma v Evropi, edini imamo na primer časovno neomejeno trajanje bolniške odsotnosti. Letos bo zdravstvena blagajna za to namenila že skoraj 700 milijonov evrov. Vlada je zato včeraj potrdila interventni zakon, ki sicer ne posega v same pravice do bolniške odsotnosti, z nekaterimi ukrepi pa spreminja področja, kjer so zlorabe najpogostejše. V oddaji tudi o tem: - Žiga Debeljak nenavadno hitro, skoraj leto dni pred iztekom mandata, znova imenovan za vodjo Slovenskega državnega holdinga - V ljubljanski Cukrarni konec tedna odpirajo razstavo o ozadju delovanja slovitega umetniškega dvojca Marine Abramović in Úlaya. - Odbojkarji ACH so se uvrstili v skupinski del Lige prvakov, nogometaši Celja s prvim porazom v letošnji Konferenčni ligi

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Jihlava se na konci listopadu znovu promění v adventní město plné světel, hudby, vůní a zimních radostí. Letos navíc ve větším rozsahu než kdykoli předtím.

Jihlava se na konci listopadu znovu promění v adventní město plné světel, hudby, vůní a zimních radostí. Letos navíc ve větším rozsahu než kdykoli předtím.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obisk na upravni enoti je slej kot prej neizbežen za vsakogar. Tam uredimo osebne dokumente, pridobimo gradbeno dovoljenje, prijavimo stalno ali začasno prebivališče in še veliko je postopkov, ki jih opravimo na teh lokalnih uradih raznih ministrstev. Letos mineva 30 let od ustanovitve upravnih enot v Sloveniji. Le na redkih so od čisto prvega dne in nepretrgoma naslednjih 30 let, načelovali isti vodje. Eden teh je Branko Andrejašič, ki je Upravno enoto Izola vodil od njenega prvega uradnega žiga pa vse do prvega oktobra letos, ko se je upokojil. V nekoliko bolj sproščenem pogovoru, precej manj strogo uradniško, Branko Andrejašič obuja spomine na začetke upravnih enot pred 30 leti, govori o bremenu in odgovornosti vodje, ekipnem delu, zavezanosti zakonom pa tudi o uradniških stereotipih, ki večinoma ne veljajo več.

Še drugi poudarki iz oddaje: - Mariborski svetniki tudi o strategiji razvoja mestnih četrti. - Kobariška občina bo graditev bloka vendarle prijavila na razpis stanovanjskega sklada. - Blagovna znamka »Idrija izbrano« širi nabor ponudnikov, izdelkov in storitev. - V KUD Liber iz Krškega, v katerem se ukvarjajo s sodobno keramiko, ostali brez prostorov v središču mesta.

Zdravo. Stvar je tokrat resna. Retrogradni Merkur bo ta teden onemogočil mirno in sproščeno zapravljanje na črni petek. Ker vemo, da ko je Merkur retrograden, ni priporočljivo opravljati večjih nakupov, vam bo denarnica več kot hvaležna!Mi pa tudi. Za vas smo tokrat pripravili poseben črnopetkasti popust (-17% in brezplačni preizkus). hvalazavseribe.siV epizodi tudi o kričeči tišini, odločbi, ki pride v najslabšem času, Pelijevem obisku policijske postaje in sodni obravnavi, spomnimo se tudi na balkansko omaro, dnevno sobo in Marles kuhinjo, risanje ure, plesne korake in sklenemo, da smo ljudje vse prevečkrat le čredica strahopetnih zdravorazumskih goven. Ne pozabimo niti na leteče ribe, kokos in Boga.

Vyrostl v prostředí rodinného kočovného divadla, i díky jménu si ho lidé často pletou s jeho otcem. Není divu. Vítězslav Marčík mladší totiž taky objíždí republiku se svým divadelním souborem, který se jmenuje „Já to jsem“, a hraje představení pro dětské i starší publikum. Letos na jaře si taky mimochodem vzal na starost obnovení velikonočního hrkání v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na soutěžích v tahu těžkého nákladu psů jsou už několik let na evropských šampionátech na prvních místech pejsci z Rakovníka. Místní tým BULL-SPORT-RAKOVNÍK vychovává nejlepší psí tahače v Evropě. Velký úspěch mají především psi chovatelky amerických pitbulteriérů Markéty Hájkové. Titul mistryně Evropy letos obhájila její fenka Pepita.

Věděli jste, že oblíbený televizní seriál Arabela čekal na premiérovou adaptaci na českých divadelních prknech dlouhých 45 let? Dočkal se až letos v říjnu – díky hradeckému Klicperovu divadlu, které ji uvedlo jako první premiéru sezóny. Podle uměleckého ředitele Pavla Kheka šlo o jednu z nejnáročnějších inscenací, jaké kdy režíroval. Letos ale prožil i svou vlastní velkou premiéru – stal se otcem. S manželkou Veronikou Khek Kubařovou v létě přivítali na světě syna. „Jsem úplně na začátku životní role a moc doufám, že ji zvládnu,“ říká Pavel Khek v rozhovoru pro Salonky. Otevřeně mluví o své cestě k divadlu, pracovním tempu, inspiraci i o tom, jak covid změnil chování diváků a jak složité je v době streamovacích služeb lidi do divadla přilákat.

Literatura faktu, detektivky, oddechové romány i spousta tipů pro děti. Jana Kožichová z knihkupectví Kosmas přináší přehled nejzajímavějších listopadových novinek.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Příští týden v neděli začíná advent a to znamená, že Vánoce jsou už za dveřmi. Oblíbenou pochoutkou v tomto čase je čokoláda a kakao se také hojně využívá na pečení cukroví. Letos by mohly být Vánoce veselejší, protože se cena kakaa na burze výrazně klesla. Téma probereme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Příští týden v neděli začíná advent a to znamená, že Vánoce jsou už za dveřmi. Oblíbenou pochoutkou v tomto čase je čokoláda a kakao se také hojně využívá na pečení cukroví. Letos by mohly být Vánoce veselejší, protože se cena kakaa na burze výrazně klesla. Téma probereme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Každý rok máme jeden listopadový díl našeho podcastu rezervovaný pod označením Martin Moravec a host. Letos je tím hostem plukovnice a armádní psycholožka Helena Sováková, jejíž rozhovor právě vyšel! Poslechněte si, jak kniha vznikala, a nahlédněte do zákulisí úspěchu rozhovorových knih Martina Moravce!(jo a potykali jsme si! všichni čtyři!)Knihu koupíte se slevou na Luxor.cz

Připravili jsme pro vás speciální sérii, která vám bude dělat společnost každou sobotu. 1. český bachelor Jan Solfronk, Koťák a další hosté… asi už tušíte, kam míříme. Ano — budeme komentovat každý nový díl Bachelora. Honza tentokrát o něco míň diskrétní a Koťák bude prostě Koťákem. Kam tohle povede? Upřímně… pravděpodobně do totálně neřízený jízdy tohodle dua.

Český Těšín nakupuje vánoční ozdoby. Letos tam poprvé jako vánoční strom nazdobí jedli, která roste u radnice. Dorostla už do potřebné výšky, ale není tak košatá. Zapotřebí jsou proto jiné ozdoby.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Letos mineva 130 let, odkar je Jakob Aljaž postavil stolp na vrhu Triglava. Nedavno je zaokrožila pobuda, da bi 7. avgust, dan, ko je Triglav leta 1895 tudi uradno postal slovenski, razglasili kot državni praznik. Pobudo je dal Marko Viduka iz Bohinja, ki je bil naš gost. Povedal nam je, zakaj je prišel do te ideje, poslušalci pa so delili svoje mnenje o njegovi pobudi. Z nami je bil tudi konservator-restavrator iz Narodnega muzeja Slovenije mag. Gorazd Lemajič, ki je avtor razstave »Ta pleh ima dušo!«

„Programové prohlášení nové vlády mě naplňuje optimismem,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. A přeje si, aby v příštích letech nepřišla žádná krize. Zkraje podcastu Zdravé Zprávy David Kolář ale popisuje aktuální situaci kolem dostupnosti centrových inovativních léků. Loni touto dobou se na ně nemocnicím kvůli vyčerpaným rozpočtům nedostávalo peněz, a tak se k těmto lékům někteří čeští pacienti zkrátka nedostali. Museli si počkat do ledna, kdy zdravotní pojišťovny pracují s novými rozpočty.„Letos jsme nezaznamenali, že by se situace z loňského roku opakovala. Ono to samozřejmě ještě může přijít, protože jsme teprve v druhém listopadovém týdnu. Loni jsme zaznamenali první problémy v říjnu... Takže se může stát, že ty problémy ještě přijdou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.Hned ale přidává i starou známou bolest systému specializovaných center a přístupu tuzemských pacientů k moderním inovativním lékům. Problém je v tom, že i když jsou tyto léky v systému úhrad, nedostane se k nim každý pacient, který je potřebuje.https://www.zdravezpravy.cz/2025/01/17/potrebujete-moderni-lek-mate-smulu-ted-nemame-penize/„Jsou tu léky, k nimž se dostane zhruba jen 20 až 30 procent pacientů z těch, kterým by tyto léky prokazatelně pomohly,“ vysvětluje a dodává, že to neplatí pro všechny inovativní léky. Záleží na konkrétním léku, u některých je reálná dostupnost podle jeho slov i 100%. Zdaleka ale ne u všech.Na otázku, co říká na to, že i přesto, že končící vláda si schválila, že úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, ministerstvo zdravotnictví v čele s ministrem Vlastimilem Válkem [TOP 09] předkládá takové úhradové vyhlášky, odpovídá: „Můžeme se bavit o tom, jestli ta úhradová vyhláška ministerstva je tím správným nástrojem pro přerozdělování peněz ve zdravotnictví.“https://www.zdravezpravy.cz/2025/04/01/premyslim-jak-to-rici-otevrene-uplne-a-natvrdo-rika-david-smehlik/„Já myslím, že nám teď vůbec nefunguje to dohodovací řízení, které by mělo zajistit, že bude dohoda jak na straně zdravotních pojišťoven, tak poskytovatelů péče,“ dodává.Podle něj je potřeba, aby se nové vedení ministerstva vrátilo ke své někdejší praxi, kdy dokázalo nastavit takové prostředí, v němž se v rámci dohodovacího řízení poskytovatelé péče se zdravotními pojišťovnami dohodli. To proto, aby peníze do zdravotnictví nepřerozděloval úředník na ministerstvu. A to na základě toho – ne, co potřebuje pacient, ale co požadují jednotlivé segmenty poskytovatelů péče. A pak toho, co si u úředníků na ministerstvu či politiků nakonec vyhádají.https://www.zdravezpravy.cz/2025/10/31/deficitni-uhradova-vyhlaska-pro-rok-2026-vysla-ve-sbirce-zakonu/To podle jeho názoru ale není jediný problém financování zdravotnictví. Další potíž spatřuje v nedostatečně zpracovaných datových podkladech. Datové analýzy, které ale nejsou, by pomohly ukázat skutečný stav vývoje a potřeby zdravotnického systému.„Jestli máme nějaký zásadní problém v českém zdravotnictví, tak je to vnitřní neefektivita toho systému. Tedy to, jak ty peníze ve zdravotnictví utrácíme,“ vysvětluje, proč jsou relevantní a aktuální data o dění ve zdravotnictví tak důležitá.„Co mě ale relativně naplňuje optimismem, je to programové prohlášení. Když jsme se dívali na jeho podobu, tak v oblasti zdravotnictví je v něm hned několik návrhů, které jsou proreformní a mohly by české zdravotnictví posunout dál,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.Jako první jmenuje nápravu rozvalu dohodovacího řízení. A to za férových a jasně daných podmínek, kdy se obě strany – poskytovatelé zdravotní péče a zdravotní pojišťovny – dohodnou na výši úhrad.Dohodovací řízení je znovu v rozvaluDavid Kolář je optimista... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Josip Pangerc je bil politik, podjetnik, glasbenik, borec za slovensko besedo in štiri mandate nadžupan občine Dolina – v tem času so gradili ceste, šole, vodovodno in električno napeljavo, pripeljal je zdraviliški turizem, vodil vinarsko in sadjarsko zadrugo, ustanovil Hranilnico in posojilnico, pa izobraževalno in pevsko društvo. Zavzemal se je za pravice žensk in rabo slovenskega jezika v uradniških postopkih. Letos mineva sto let od njegove smrti, a kljub vsemu še vedno spada med dokaj neznane osebnosti. Morda se bo to vsaj nekoliko spremenilo, ko bo odprt sodobno zasnovan muzej v njegovi domači hiši. Vse do maja smo si v Narodnem muzeju Slovenije lahko ogledali tudi razstavo s pomenljivim naslovom Pišem vam iz Doline pri Trstu, ki bo dobila še virtualno različico, in konec oktobra so na sedežu Slovenske matice pripravili posvet o njem. Foto (izrez): Naslovnica knjige Josip Pangerc. Plemeniti slovenski rodoljub avtorja Marca Manina (Založba Mladika)

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Třinci budou mluvit o odvaze bránit demokracii. V tamní knihovně se už dnes večer koná první akce Festivalu svobody, který je součástí celorepublikové iniciativy připomínající události 17. listopadu.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už poosmnácté rozdá kraj Vysočina záslužné medaile. Ocení lidi, kteří regionu dávají tvář i srdce – letos devět osobností z oblasti kultury, sportu i vzdělávání.

Svatomartinské víno už je v prodeji od 7. listopadu. Vinařský fond vyšel vstříc českým vinařům a prodej s předstihem povolil.

Svatomartinské víno už je v prodeji od 7. listopadu. Vinařský fond vyšel vstříc českým vinařům a prodej s předstihem povolil.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Snili jste někdy o vlastním apartmánu u moře nebo v Alpách, který slouží k dovolené i investici?Jan Rejcha, majitel realitní kanceláře Rellox, který se zahraničním nemovitostem věnuje 20 let, v dalším dílu podcastu Money Maker Reality hodnotí aktuální situaci na evropských trzích.Od „držáku“ Rakouska s jasným apart hotelovým režimem přes rozmanitou Itálii s limity pro nerezidenty v Dolomitech až po Polsko s lákavými projekty u Baltu. Dojde i na Španělsko, kde přitvrzuje regulace krátkodobých pronájmů, nebo oblíbené Chorvatsko, které se proměnilo ve výběrovou lokalitu. „Letos máme průměrnou prodejní cenu v Chorvatsku přibližně 700 tisíc eur, dostává se tak spíše do pozice výběrového trhu,“ říká Rejcha. Podrobněji se díváme také na Emiráty, kde je dubajský trh podle Rejchy blízko vrcholu. „Osobně jsem větší fanoušek Abu Dhabí. V realitním cyklu je přibližně 4 až 5 let za Dubají, ale tamní trh působí zdravěji, méně přepáleně. I investice typu Disneyland ukazují, že v Abu Dhabí dlouhodobě myslí nejen na investory, ale také na na turisty nebo běžné obyvatele,“ dodává Rejcha.Proč je u moře nejdražší pěší vzdálenost od moře? Jak se správně počítá čistý výnos po nákladech? Na co si dát pozor ve Španělsku? A jak fungují servisované rezidence? Poslechněte si celou epizodu!Partnerem epizody je Rellox.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

„ZUŠky nejsou kroužky, volnočasové aktivity, ale plnohodnotné školy, ve kterých dostávají děti i vysvědčení,“ zdůrazňuje Josef Macek, učitel hry na klavír a klávesové nástroje a zároveň zástupce ředitele Základní umělecké školy v Šumperku. Ta letos slaví osmedesátiny. A opravdu velkolepě.

28. Festival slovenskega filma v Portorožu je med drugimi obiskal direktor Evropske filmske akademije Matthias Wouter Knol. Evropska filmska akademija je namreč Prvomajski trg v Piranu, ki je že večkrat služil kot filmska kulisa, uvrstila na seznam zakladov evropske filmske kulture. Gre za prvo lokacijo v Sloveniji, ki ji je pripadla ta čast. Letos so na festivalu sicer predstavili tudi dve televizijski seriji: mladinsko serijo Smrdljivc in srhljivko Pošast za železno zaveso, prve sadove razširjenega financiranja produkcije na igrane televizijske serije na Slovenskem filmskem centru. Noč čarovnic pa tudi letos odmeva skozi filme. V Slovenski kinoteki sta bili na sporedu Noč živih mrtvecev in Dežela živih mrtvecev Georga A. Romera, v Kinu Bežigrad si boste lahko na bežigrajski noči čarovnic ogledali Somrak, v ljubljanskem Kinodvoru pa bo »maraton groze, gorja in gravža« uvedla klasika avstralskega filmarja Petra Weira o dekletih, ki leta 1900 izginejo na pikniku, Piknik pri Hanging Rocku. V nadaljevanju mu bo med drugimi sledila Grda polsestra, o kateri v oddaji slišimo: »Gre za satirično, groteskno reinterpretacijo Pepelke s primesmi črne komedije in telesne grozljivke. Kljub prepletanju zgodovinskih obdobij in umetniških smeri, od fevdalizma in stampunka do sodobne plesne elektronske glasbe, ki se spretno meša s klasiko, gre za celovit, hipnotičen filmski organizem.«

Podle pěstitele vánočních stromů na zhruba dvaceti hektarech v okolí Hnačova na Klatovsku nebyl letošní rok pro úrodu dobrý. „Na jaře nám docela mrzlo a celý květen to zlobily ranní mrazíky,“ říká.

Pěstitelé se chystají na řezání vánočních stromků, začnou s ním v listopadu. Letos se jich kvůli květnovým mrazům bude víc dovážet, o Vánoce ale lidé strach mít nemusejí.

Spletnih prevar je iz leta v leto več. Polletno poročilo o smernicah zlonamerne programske opreme in ranljivostih kaže na jasno prevlado državnih akterjev, ki kibernetske napade uporabljajo za strateške in geopolitične cilje. Klasične kriminalne združbe pa izkoriščajo različne ranljivosti predvsem za izsiljevalske napade, krajo podatkov in goljufije. Njihove metode so manj prefinjene od kibernetskih operacij, v ozadju katerih so države, so pa bolj množične. Kako odkrivati te napade, jih preiskovati in se zavarovati pred njimi, vnovič v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Tanja Piškur, Zveza potrošnikov Slovenije; Uroš Svete, direktor vladnega urada za informacijsko varnost; Gorazd Božič, direktor SI-CERTA; David Gracer, kriminalistični inšpektor v Upravi kriminalistične policije na GPU.

Razstavo si lahko ogledamo vse do 8. februarja 2026. Gre za prvo postavitev v seriji Predogled, ki zbirko iz muzeja predstavlja kot odprt komentar in ne v klasični kurirani obliki. Tako vidimo na razstavi dokumente, načrte, knjige, časopise, risbe, izjemne fotografije in predmete arhitekta Marjana Šorlija. Letos namreč mineva 110 let odkar se je arhitekt Šorli rodil. Bil je vsestranski ustvarjalec, projektant, urbanist, premišljevalec, predavatelj, publicist, predvsem pa zagovornik in uresničevalec arhitekturnih rešitev po meri človeka, ki naj bi bil povezan z naravnim okoljem in trajnostno naravnan. Razstavo sta pripravila Martina Malešič in Andraž Keršič, pred mikrofon ju je povabila urednica oddaje Tadeja Krečič Scholten.

Když Tatiana Dyková tančila téměř před dvaceti lety poprvé ve StarDance, byla těhotná – a nikdo to nevěděl. Letos se na parket vrátila, tentokrát na velkolepé StarDance tour, která zaplnila i pražskou O2 arénu. Jaké to je být znovu pod drobnohledem, kdy se místo tance řeší vlasy, šaty a věk? A proč se o Tatianě pořád píše, že je arogantní – když je možná jen upřímná? V otevřeném rozhovoru pro Kavky 2.0 mluví o tom, jak zvládá tlak bulváru, o vztahu s manželem Vojtěchem Dykem, o dětech, herecké rivalitě i o tom, proč si z branže dělá legraci, aby ji přežila. Dozvíte se, jak vypadá StarDance za oponou, co ji nejvíc štve na mediálním obrazu žen, proč by všem ezoterikům doporučila pořídit si děti – a jak se utírá realita, když člověk hraje, tančí a zároveň vychovává tři syny.Tatiana Dyková bez filtru. O Stardance, slávě, mateřství i o tom, proč občas není špatné být za mrchu.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prestolnica je v pričakovanju startnega strela 29. Ljubljanskega maratona. Po včerajšnjem dnevu za najmlajše tekače na današnjih preizkušnjah na 10, 21 in 42 kilometrov pričakujejo rekordno število tekačev - blizu 19.400. Ob rekordni udeležbi si organizatorji obetajo tudi tekaške rekorde. Drugi poudarki oddaje: V Združenih državah množični shodi proti politiki predsednika Donalda Trumpa. Dokler Hamas ne izroči trupel vseh ubitih talcev, Izrael ne namerava odpreti mejnega prehoda Rafa. Slovenska moška namiznoteniška reprezentanca osvojila bronasto evropsko kolajno.

Bez sociálních sítí už dnes politici fungovat nemůžou. Je to pro ně výhodné, mají to tam pod kontrolou, nečeká tam žádný nepříjemný novinář, popisuje Denisa Hejlová, expertka na politický marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Letos před volbami byli politici na sítích, v televizi a objížděli republiku,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus s tím, že i to zřejmě přispělo k vysoké volební účasti.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu. Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli. „Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Spletnih prevar je iz leta v leto več. Polletno poročilo o smernicah zlonamerne programske opreme in ranljivostih kaže na jasno prevlado državnih akterjev, ki kibernetske napade uporabljajo za strateške in geopolitične cilje. Klasične kriminalne združbe pa izkoriščajo različne ranljivosti predvsem za izsiljevalske napade, krajo podatkov in goljufije. Njihove metode so manj prefinjene od kibernetskih operacij, v ozadju katerih so države, so pa bolj množične. Kako odkrivati te napade, jih preiskovati in se zavarovati pred njimi, v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Tanja Piškur, Zveza potrošnikov Slovenije; Uroš Svete, direktor vladnega urada za informacijsko varnost; Gorazd Božič, direktor SI-CERTA; David Gracer, kriminalistični inšpektor v Upravi kriminalistične policije na GPU.