Podcasts about letos

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Slovenska župnija Marije Vnebovzete v Clevelandu v ZDA je praznovala ta konec tedna. Včeraj je vabila na vsakoletni poletni piknik na Slovensko Pristavo, ki se tradicionalno začenja s sveto mašo in nadaljuje s kosilom, ki ga pripravijo starši Slovenske šole. Sveti maši so imeli tudi v župnijski cerkvi, in sicer v petek zvečer, na vigilijo praznika in v soboto zjutraj. Letos so se pri bogoslužjih zahvalili za 120-letnico župnije in prosili za blagoslov za naslednja leta in desetletja. V nedeljo pa bodo slovenski rojaki iz Clevelanda tradicionalno poromali v svetišče Žalostne matere Božje v kraj Bellevue. Avtobus bo pobiral potnike v obeh župnijah, pri Mariji Vnebovzeti in pri Svetem Vidu, sveto mašo bo daroval John Kumše, po kosilu bosta križev pot in pete litanije Matere Božje z blagoslovom z Najsvetejšim.

Letos bo razstava Hiša na hribu posebna, saj cerkev sv. Marjete v Žlebah pri Medvodah praznuje 500. obletnico. Ob tej priložnosti bodo konec tedna odprli razstavo sodobne umetnosti in pripravili koncert. Vse to pa bo uvod v praznovanja, ki bodo potekala ves prihodnji teden in bodo vrh dosegla 30. avgusta s sveto mašo ob 10. uri.

V Beneški palači v Naborjetu v Kanalski dolini je do konca meseca na ogled trijezična razstava o Svetih Višarjah. Letos mineva že 666 let, od kar je žabniški pastirček na dobrih 1700 metrov visokem višarskem hribu našel kipec Matere Božje. Razstavo stotih primerkov spominkov – od podobic in nabožnih podob do manjših predmetov ter spominskih plaket, ki jih je v pol stoletja zbral Leopoldo Komac iz Rablja, organizira Združenje don Mario Cernet v sodelovanju s Svetom slovenskih organizacij, društvom nemško govorečih Kanalčanov ter Inštitutom za slovensko kulturo iz Špetra. Ob torkih dopoldne in četrtkih popoldne so za obiskovalce organizirani vodeni ogledi, ki jih vodita zbiratelj Leopoldo Komac in koordinatorica razstave Claudia Plazotta Gerdol. Razstava je lep prikaz pobožnosti in spoštovanja treh narodov do Višarske Marije. Na Svetih Višarjah bo jutri zvečer v cerkvi molitev rožnega venca, nato pa procesija z Marijinim kipom, praznično bo seveda v soboto, v nedeljo pa bo na Svetih Višarjah maševal nadškof Riccardo Lamba.

Projekt funguje více než 16 let. Letos se zapojilo zhruba 1800 sborů z celé republiky.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před čtyřmi roky se zdálo nepochopitelné, že tehdejší Fialova vládní koalice otevřela na Kroměřížsku doširoka dveře do Senátu paní Zwyrtek Hamplové. Samotné se hlásící k nálepce dezinformátorky. Letos ale bude ku spatření cosi zcela unikátního.

Před čtyřmi roky se zdálo nepochopitelné, že tehdejší Fialova vládní koalice otevřela na Kroměřížsku doširoka dveře do Senátu paní Zwyrtek Hamplové. Samotné se hlásící k nálepce dezinformátorky. Letos ale bude ku spatření cosi zcela unikátního. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radnice získala od ministerstva pro místní rozvoj peníze na obnovu hrobek bývalých německých obyvatel města. Letos jde o první dotaci tohoto typu, radnice ale významné náhrobky opravuje několik let.

Na podzim tak správu obce od současných zastupitelů převezme ministerský úředník. Ten ale nesmí dělat žádná závažnější rozhodnutí.

Aktuálně město za milion korun vylepšuje Tyršův park. Zaměřují se také na takzvanou modrozelenou infrastrukturu.

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Například řepka kvůli suchému jarnímu počasí špatně odkvetla a má horší kvalitu. Naproti tomu pšenice je velmi dobrá.

Država je še vedno v primežu vročinskega vala , ki svoje posledice kaže tako na ekološkem in zdravstvenem kot na gospodarskem področju. Zaradi vse hujših vremenskih ekstremov je slišati tudi pozive k celostnim rešitvam. V oddaji tudi o tem: - Vročina in suša vplivata tudi na pretoke rek in posledično na zmogljivosti hidroelektrarn in krške nuklearke. - Policija po petkovi prometni nesreči še ni opravila razgovora s predsednico republike Pirc Musar - V Berlin incident z dronom s strelivom v Leipzigu označujejo kot hibridni napad

Letos pomáhá v domově osm studentů, které má práce motivovat k budoucímu zaměstnání v oboru.

Jubilejni program Kinoteka 30! v letu 2026 obeležuje tri desetletja delovanja Slovenske kinoteke, ki je bila kot samostojni javni zavod ustanovljena 1. avgusta 1996. Pogled na prehojeno pot in hkrati povabilo k novim podobam, zgodbam in filmskim srečanjem predstavlja razstava Kinoteka 30! v Plakatni galeriji Figovec v Ljubljani. V letošnjem kinotečnem Letnem kinu na prostem bo med 6. in 22. avgustom: v Divači na ogled tematski program z naslovom Ženske delajo film, v Ljubljani pa program v treh sklopih. V prvem, s programom gostovanj in sodelovanj, bo tudi ljubljanska premiera novega slovenskega dokumentarnega filma Fotograf scenarista in režiserja Mihe Čelarja z zgodbo o Petru Nagliču, ki je v prvi polovici 20. stoletja posnel več kot 10.000 fotografij in z njimi dokumentiral pomembne zgodovinske dogodke in vsakdanje življenje svojega časa. V Slovenj Gradcu so teden filmskih projekcij na prostem sicer začeli prejšnji konec tedna, sklenili pa ga bodo s tridnevnim dogajanjem pred graščino Rotenturn v Slovenj Gradcu z 11. mednarodnim festivalom kratkega filma Shots. Trije filmski večeri prinašajo filmski program in druženje z avtorji. Letos v izboru prevladuje evropska produkcija, festival pa bo ponudil največ komedij doslej, ki se prepletajo z resnejšimi medosebnimi in družbenimi temami.

Letos se dá jen těžko čekat obdoba legendární „oranžové tsunami“ z roku 2008, kdy v komunálních volbách vyhrála doslova na celé čáře opoziční sociální demokracie se ziskem většiny ve všech 13 krajích. Mimochodem asi kvůli zavedenému třicetikorunovému poplatku za návštěvu u lékaře, ale jistě i proto, že tehdy se voliči vymezovali vůči Topolánkově kabinetu vládnoucímu už skoro dvě a půl léta.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představte si malou malebnou vesničku v Pošumaví, která se na dva dny stane mekkou světového jazzu. Pokud se vám to zdá přehnané, pak jste nejspíš ještě nikdy nebyli v Dobrši na Strakonicku. Právě tam se každý rok v polovině srpna otvírá Dobršská brána, aby přivítala špičkové hudebníky z celého světa.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejlepší výsledek pro Česko od roku 1998. Pětičlenný tým středoškoláků z Hlučína, Plzně a Prahy vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků, které na začátku července hostil Curych. „Minulý rok jsme získali spoustu zkušeností a věděli jsme, jak náročná je příprava,“ shrnují úspěch v turnaji simulujícím skutečnou vědeckou práci Lukáš Franta a Daniel Švaňa, dva ze členů vítězného týmu.

Když se dnes ve Veselí nad Lužnicí zeptáte na Hlobilovu ulici, málokdo ví, po kom nese své jméno. Připomíná ale významného hudebního skladatele Emila Hlobila, rodáka z tehdejšího Mezimostí, které se stalo součástí Veselí nad Lužnicí. Letos od jeho narození uplyne 125 let, a proto Blatské muzeum připravilo výstavu nazvanou Hlobilovi. Prohlédl si ji regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejlepší výsledek pro Česko od roku 1998. Pětičlenný tým středoškoláků z Hlučína, Plzně a Prahy vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků, které na začátku července hostil Curych. „Minulý rok jsme získali spoustu zkušeností a věděli jsme, jak náročná je příprava,“ shrnují úspěch v turnaji simulujícím skutečnou vědeckou práci Lukáš Franta a Daniel Švaňa, dva ze členů vítězného týmu.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Zemědělci jsou uprostřed sklizně obilí a předpokládají, že letos bude na řadě míst úroda slabší než loni.

Ikona českého popu vydala 125 alb a nazpívala na 1700 písní. K 60. výročí na scéně natočila dvojcédéčko Evergreeny od interpretů, kteří ji ovlivnili a které obdivovala. Letos odstartovala turné s názvem Helena Forever.

Na první nástup dorazilo 17 seniorů z okolních obcí. Na tábor se přihlásili i lidé, kteří se jinak do společných aktivit v obci příliš nezapojují.

Državo je zajel tretji vročinski val letos. Temperature se bodo danes in v prihodnjih dneh ob pretežno jasnem vremenu čez dan gibale okrog 35, ponekod bodo dosegle skoraj 40 stopinj. Hkrati z vročino državo pesti suša, ki poleg velike požarne ogroženosti prinaša še druge otipljive posledice. Druge teme: - Slovenske hidroelektrarne proizvajajo bistveno manj elektrike kot v preteklih letih. - Po krajšem zatišju na Bližnjem vzhodu ponoči napad savdskih in ameriških sil na Irak - Na tnalu vladnih rezov v kulturi tudi Zavod za razvoj sodobne plesne umetnosti

Francouzští hasiči mají plné ruce práce. A čeká je ještě horké léto. Letos ve Francii dosud shořelo 32 000 ha lesů, polí, vinic a kempů. Tisíce lidí muselo opustit své domovy, ke kterým se blížil oheň poháněný silným větrem. Hasiči současnou situaci považují za velmi závažnou, protože již delší dobu počasí splňuje podmínky pravidla „tří třicítek“.

Zhruba dvě stě lidí, převážně seniorů, přilákal dechovkový festival v Dlouhé Vsi. Hudební odpoledne a večer pořádají dlouhoveští hasiči s vedením obce. Letos se milovníci dechovky potkali potřinácté.

Francouzští hasiči mají plné ruce práce. A čeká je ještě horké léto. Letos ve Francii dosud shořelo 32 000 ha lesů, polí, vinic a kempů. Tisíce lidí muselo opustit své domovy, ke kterým se blížil oheň poháněný silným větrem. Hasiči současnou situaci považují za velmi závažnou, protože již delší dobu počasí splňuje podmínky pravidla „tří třicítek“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Colours of Ostrava odpočítává poslední hodiny do startu. Brány festivalového areálu v Dolních Vítkovicích se otevřou ve středu v pravé poledne. Hlavním mediálním partnerem je Radiožurnál, který na místě chystá mobilní studio s živou hudbou a rozhovory. Mezi hosty vystoupí Barbara Kanyzová, Rozálie nebo skupina Mirai. Letošní ročník nabídne kromě velkých jmen i nečekaná hudební spojení, hvězdy asijské scény nebo chorvatský pop rock. Koho na festivalu neminout? Přinášíme výběr.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijal pozvání generální ředitel skupiny Allwyn Robert Chvátal.Firma, kterou většina Čechů stále spojuje především se Sazkou, dnes podniká od Řecka přes Velkou Británii až po Spojené státy americké. Český trh přitom představuje přibližně šest procent celého byznysu skupiny.Letos v lednu zároveň přišla symbolická změna. Po sedmdesáti letech se Sazka změnila v Allwyn. Z někdejší národní loterijní společnosti se mezitím stal jeden z největších světových hráčů v herním průmyslu.

Na naših cestah danes vlada kaos. Poleg občutno povečanega prometa zaradi glavne turistične sezone in začetka počitnic v delu Avstrije, Nemčije, Švice in Nizozemske, daljši zastoji nastajajo še zaradi številnih del na cestah, prometnih nesreč in okvar vozil. V dopoldanskih urah je bil zaprt predor Karavanke, zaradi nesreče pa tudi pomurska in primorska avtocesta. Letos tako zaznavamo poslabšanje razmer v prometu. Drugi poudarki oddaje: - Pravna stroka opozarja: koalicija in Resnica z manevri za preprečevanje ustanovitve preiskovalnih komisij kršita ustavo. - Trump zagrozil Iranu s popolnim uničenjem, če bo poskušal izvesti atentat nanj. - Slovenija ob obletnici genocida - Srebrenica mora ostati trajen opomin.

Někdejší americký prezident John F. Kennedy definoval Spojené státy jako národ imigrantů. V knize, která byla pod tímto názvem vydána posmrtně v roce 1964, Kennedy vyzdvihl historický a kulturní přínos imigrace jakožto hnací síly národa. Letos, kdy země slaví 250. výročí Deklarace nezávislosti, je otázkou, jestli tento duch v USA stále přetrvává.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za roky na scéně si vyzkoušel nejrůznější hudební žánry a teď ho okouzlil i šanson. „Přitahuje mě to. A zamiloval jsem si kapelu Radky Fišarové, která se zpěvákem dýchá,“ říká v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě s ní a dalšími interprety vystoupí v Ledeburské zahradě pod Pražským hradem. „Mám tam písně, které vlastně šanson nejsou, ale bude to v intimní atmosféře a bude to velká romantika,“ zve na koncert hudebník a textař.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eliška Křenková je s karlovarským festivalem napevno spjata. Letos do Varů dorazila s delegací absurdní komedie Vyvolený režiséra Tomasze Mielnika, ve které ztvrárnila jednu z rolí. „Během natáčení nikdo moc nechápal, o co jde. Překvapilo nás, jak skvělý je výsledek,“ říká s úsměvem herečka. V rozhovoru pro Radiožurnál ale odhalila i méně známou část své práce – herecký koučink.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eliška Křenková je s karlovarským festivalem napevno spjata. Letos do Varů dorazila s delegací absurdní komedie Vyvolený režiséra Tomasze Mielnika, ve které ztvrárnila jednu z rolí. „Během natáčení nikdo moc nechápal, o co jde. Překvapilo nás, jak skvělý je výsledek,“ říká s úsměvem herečka. V rozhovoru pro Radiožurnál ale odhalila i méně známou část své práce – herecký koučink.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Mým dnešním hostem je Sára Saudková. Pro většinu lidí asi stále hlavně fotografka, v posledních letech však také spisovatelka. Letos vyšla její třetí knížka ze série thrillerů s vyšetřovatelkou Oldřiškou, a já jsem ji četl nejen z povinnosti kmotra, ale i proto, že mě jako postava baví. Kolik do ní Sára Saudková dala sama ze sebe? poslouchejte.O čem jsme ještě mluvili? O argentinském tangu, k němuž se Sára celoživotně chystala a teprve teď se konečně rozhoupala. O tom, proč píše bez osnovy a bez kostry, a do poslední chvíle netuší, jak to dopadne. O tom, jak se v komoře ze zvětšováku rodí fotka, kterou žádná umělá inteligence neudělá, protože ona vše dělá stále postaru a ručně.Takže ano, došlo i na umělou inteligenci, té se totiž nelze vyhnout. Sára ji odmítá pustit do své práce a říká tomu poctivost. Já jsem umělou inteligenci nechal, ať pro Sára Saudkovou vymyslí první otázku.Mluvili jsme i o tom, jak člověk najde sám v sobě malou Oldřišku, když jde do tuhého - Sára Saudková teď řeší nepříjemný soudní spor a hájí se, jak říká, s hlavou vztyčenou. A pak jsme mluvili ještě o čtyřech (už dospělých) dětech, o cestě do Švédska někam k pólu a o tom, proč se nedívá na zprávy.Vše uslyšíte. Já ještě připomínám, že na webu inspiruj tečka se najdete letní a částečně i podzimní termíny našich workshopů, přednášek a dalších akcí týkajících se umělé inteligence. Budeme se na vás těšit.A teď se vy těšte na novou epizodu, přeju příjemný poslech.

Po več desetletjih se posoška lokalna politika nikakor ne uspe zediniti glede plovbnega režima na Soči. Pred tremi leti je Občina Kobarid z novim odlokom uvedla pomembne spremembe, ki so močno zaznamovale upravljanje plovbe. Letos so občine vendarle sprejele sporazum o enotni dovolilnici, a kobariški župan Marko Matajurc s pravnimi mnenji še vedno zadržuje njegovo izvajanje. Kaj je prineslo zvišanje cen dovolilnic za uporabo vstopno-izstopnih mest? So zaradi prizadevanj za ureditev komercialne plovbe najbolj prikrajšani rekreativni kajakaši? Se lahko občine do prihodnje plovbne sezone poenotijo? Je rešitev lahko krajinski park? Bi se morala vmešati država? O vsem tem v tokratni oddaji Studio ob 17.00. Gostje: Valter Mlekuž, župan Občine Bovec; Marko Matajurc, župan Občine Kobarid; Alen Červ, župan Občine Tolmin; Simon Škvor, direktor Posoškega razvojnega centra; Filip Hrovat, Bovec šport center.

Generální tajemník NATO zřejmě před pár dny částečně potěšil českého premiéra, když řekl, že skoro všechny evropské země plní závazek dávat dvě procenta HDP na obranyschopnost, ale vloni se to nepovedlo Albánii, Česku a Slovinsku.

Interaktivním způsobem se tam můžete seznámit s místní českou menšinou a osvěžit se sklenicí vychlazeného ležáku podle české receptury. Rakouská lanovka na horu Rax vozí turisty už sto let. Z odvážného experimentu se stala technickou památkou. Žlutý školní autobus je ikonou amerického dětství už přes 80 let. Proč je žlutý a proč tam nesmějí rodiče? I na to odpoví dnešní pořad s Lubicou Bergmanovou.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Priznana literarna revija Granta je pred meseci v Veliki Britaniji objavila nagrajeno zgodbo, ki je bila napisana z umetno inteligenco. V Združenih državah pa odmeva primer velike založbe, ki je tik pred izidom ustavila izdajo romana, in to po pritisku bralcev in novinarjev, da avtorica knjige ni napisala sama, ampak ob pomoči umetne inteligence. Zakaj strokovna javnost, ki podeljuje nagrade, ne loči med strojem in človekom? Kako se na pojav umetne inteligence v literaturi in založništvu odzivajo domače založbe in kako bralci sprejemamo spremenjena pravila igre?Aljoša Harlamov je bralec, pisec in urednik. Letos je izdal kriminalko Dohtar in povodni mož, ki jo je v celoti napisal sam. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:02:41 Nagrajena kratka zgodba, ki jo je napisala umetna inteligenca 00:05:29 Razmere v založniški industriji in vpliv tehnologije 00:09:49 Kako UI vpliva na slog pisanja in moralna panika 00:15:19 Primer umaknjene knjige Shy Girl 00:22:16 Kako slovenska literarna stroka sprejema umetno inteligenco 00:25:34 Primer Super!založbe in normalizacija tehnologije 00:31:00 Raziskovanje z UI vs. človeška izkušnja (Primer Olge Tokarczuk)