Podcasts about letos

„Mám už půlku hotovou. Ještě se přihlásila tetička, že by chtěla napéct, takže to asi budu dělat až do Štědrého dne,“ vypovídá jedna z žákyň.

Letos mineva 25 let od smrti znanega poljskega katoliškega duhovnika in filozofa Jozefa Tischnerja. S svojimi spisi, tudi polemikami, je močno vplival na poljsko in tudi srednjeevropsko filozofsko misel, odmevali pa so tudi širše. fotografija Marek Tischner

Letos se ve dvorském safari parku narodila dvě mláďata zeber bezhřívých. Tento nejvzácnější druh zeber žije ve volné přírodě už jen ve dvou ugandských národních parcích. Současným trendem chovu těchto zvířat, do kterého se zapojila i dvorská ZOO, je posílit stavy zeber bezhřívých v českých zoologických zahradách a současně chránit tato zvířata v Ugandě.

Letos se ve dvorském safari parku narodila dvě mláďata zeber bezhřívých. Tento nejvzácnější druh zeber žije ve volné přírodě už jen ve dvou ugandských národních parcích. Současným trendem chovu těchto zvířat, do kterého se zapojila i dvorská ZOO, je posílit stavy zeber bezhřívých v českých zoologických zahradách a současně chránit tato zvířata v Ugandě. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Válka je perverzně svůdná jednoduchostí. K radosti stačí zůstat do večera naživu,“ říká válečný fotograf Stanislav Krupař. Na Ukrajině tráví víc času než v Česku a opakovaně se vrací na stejná místa i za stejnými lidmi, aby zdokumentoval, jak je válka mění. „Letos jsem se už nevydal do Pokrovsku, riziko bylo obrovské. Stále se zvětšují zóny, kam už si netroufnu,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kristýna Rakovská je CMO značky Niceboy, která vyrábí stylovou elektroniku a zdaleka nekončí jen u ikonických sluchátek a repráků. Letos uvedli na trh první platební prsten na světě a s kampaní vzbudili nadšení i kontroverzi. Rozhodně ale byli vidět! Jak se dělá marketing, který každý nemiluje, ale rozhodně nezapadne? Jak se staví tým těch správných kreativních "šílenců"? A v jakých chvílích se vám vrací vaše práce na brandu?   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.   

Jeho cesta začala v dubnu v Týništi nad Orlicí a skončila v listopadu v Borohrádku na Rychnovsku. Předměty, které nejen vlak nasbíral, budou vystavené příští rok v muzeu v Žamberku.

Žloutenka typu A – onemocnění, kterým se v některých regionech naší republiky letos nakazilo mnohem víc lidí, než v letech předchozích. Jaké jsou příčiny, kolik nemocných bylo letos v našem kraji, jak se bránit? Zjišťovali jsme v dalším díle rubriky O čem se mluví.

Děti si každoročně přejí oblečení nebo hračky. Letos ale přibyla i pyžama, deky a deskové hry. „Situace je tam během zimy náročnější a je vidět, že vypínají elektřinu,“ míní koordinátorka projektu.

Mikuláše máme za sebou. Letos jsme si ho s Ljubou užili. Doprovázeli jsme naše mladé a jejich chlapečky na mikulášský večírek. Představte si ho jako neurčité množství rodičů, prarodičů a dětiček, to vše v restauračním zařízení.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ime tedna je postal Bojan Pollak, alpinist in gorski vodnik, ki mu je Planinska zveza Slovenije podelila najvišje priznanje – naziv častni član – za življenjsko delo. V planinski organizaciji je opravljal številne organizacijske naloge, veliko se je ukvarjal z vzgojo in izobraževanjem, velik pečat pa je pustil tudi na področju vodništva in izobraževanja vodnikov. Opravil je več kot 2.500 alpinističnih vzponov, od tega približno 130 prvenstvenih, ter bil član treh jugoslovanskih alpinističnih odprav v Himalajo, med drugim tudi odprave Everest leta 1979.Vir: podkast Planinske zveze Slovenije V steni, voditelj Miha Habjan. Kandidata sta bila tudi: Dunja Piškur Kosmač, upokojena zdravnica, primarijka in specialistka epidemiologije, ki je kot prva predsednica slovenske komisije za AIDS postavila temelje organiziranega odziva na pojav HIV-a v Sloveniji. Pod njenim vodstvom je nastala prva nacionalna strategija za preprečevanje širjenja okužb, dejavno pa je spodbujala osveščanje, anonimno testiranje in razvoj preventivnih programov. Ob 40-letnici sistematičnega soočanja z epidemijo HIV/AIDS je prejela priznanje Ministrstva za zdravje za svoje dolgoletno strokovno delo.   Nino Flisar, bibliotekar, urednik, avtor in selektor projekta Poezija na mestnih ulicah, ki ga Mladinski kulturni center Maribor izvaja že osemnajsto leto. Gre za pobudo, ki na Ta veseli dan kulture namesto oglasov s poezijo nagovarja mimoidoče meščanke in meščane ter v urbano okolje prinaša trenutke domišljije in presenečenja. Letos so v projektu priložnost prvič ponudili najmlajši generaciji pesnic in pesnikov, ki si šele utirajo svojo pesniško pot in so na plakate in z mestom delili svojo intimno in osebno poezijo.

Pětadvacet různých polévek můžete v sobotu 13. prosince ochutnat v zahradě táborského spolkového domu Střelnice. Od 10 do 14 hodin se tam odehraje jubilejní desátý ročník dobročinné akce Polévka, která pomáhá. Organizátorky chtějí pokořit rekord jak v počtu vybraných peněz, tak množství uvařených porcí. Výtěžek letos poputuje na pomoc nevidomým a slabozrakým, opuštěným psům a kočkám a na opravu Vildova mlýna v Jistebnici.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva 80 let povojnega političnega begunstva in prav toliko let zvestobe in ustvarjalnosti rojakov po svetu. Tega so spomnili tudi na Taboru Slovencev po svetu, ki ga je pripravilo Izseljensko društvo Slovenija v svetu. V oddaji boste lahko prisluhnili posnetkom okrogle mize, kjer so sodelovali: Zdravko Inzko, Jernej Dobovšek in Martin Brecelj. Z njimi se je pogovarjal Federico Potočnik.

Po tratích nejen ve Středočeském kraji jezdí teď během Adventu Vánoční vlak. Jedná se o soupravu společnosti Arriva, kterou bezpečně uvidíte na dálku. Dopravce totiž použil na výzdobu vlaku například 200 metrů vánočních světýlek a 400 vánočních ozdob různé velikosti. Jízda Vánočním vlakem Arrivy je nejen zážitkem, ale také pomáhá dětem z dětského domova v Dolních Počernicích v Praze.

Dramatičarka in pisateljica Tjaša Mislej je ena najpomembnejših avtoric mlajše generacije. Za dramo Naše skladišče je prejela nagrado Slavka Gruma, besedilo pa je bilo vključeno tudi v lanski izbor za maturitetni esej iz slovenščine. Letos je v SNG Drama Ljubljana zaživela njena nova drama Prva beseda je mama, za katero je bila avtorica nominirana za nagrado Slavka Gruma in nagrajena na Draminem natečaju za izvirno dramsko besedilo. Radijsko izvedbo besedila smo jeseni kot petdelno serijo predvajali tudi na Radiu Slovenija. Tjaša Mislej se letos prvič predstavlja tudi kot pisateljica s svežo zbirko kratke proze Ocean na steni. O svojem aktualnem ustvarjanju in novih projektih govori v pogovoru s Kajo Novosel. Tonska mojstrica: Klara Otorepec

V nejnovějším Questu se Jarda, Šárka a Lukáš vrhají rovnou do zákopů jedné z nejdéle trvajících herních rivalit. Boj mezi střílečkovými sériemi Call of Duty a Battlefield se vede už přes dvacet let, letos do něj ale zkouší vstoupit třetí frakce: ARC Raiders. Nová značka, spousta ambic, ještě víc otázek. A taky verdikty, které tentokrát vůbec nejsou milosrdné.

V nejnovějším Questu se Jarda, Šárka a Lukáš vrhají rovnou do zákopů jedné z nejdéle trvajících herních rivalit. Boj mezi střílečkovými sériemi Call of Duty a Battlefield se vede už přes dvacet let, letos do něj ale zkouší vstoupit třetí frakce: ARC Raiders. Nová značka, spousta ambic, ještě víc otázek. A taky verdikty, které tentokrát vůbec nejsou milosrdné.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V današnji oddaji se odpravljamo v Piranski zaliv. Tja, kjer je Zavod You(r)sea lansko pomlad postavil Morsko oazo, prvo podvodno strukturo pri nas. Letos septembra se ji je pridružila še Cladocora, poimenovana po kameni korali. Obe sta dom raznovrstnim morskim organizmom. Čeprav sta enaki po velikosti, nista dvojčici, temveč se dopolnjujeta in nadgrajujeta. Obenem sta pravi raziskovalni laboratorij za razvoj večtrofične marikulture ter obnovo in krepitev morske biodiverzitete. Kaj se pod gladino dogaja, zakaj je morje zadnja leta vse bolj motno, kako uspeva mali podvodni vrtiček leščurjev, ki so ga zasnovali umetniki, in kako lahko tudi mi prispevamo svoj droben val sprememb: o vsem tem se je Lea Širok pogovarjala z biologinjo Ireno Fondo, direktorico in ustanoviteljico Zavoda You(r)sea. Obiskala jo je pri ribogojnici v Seči, kjer sta v bližini tudi Morska oaza in Cladocora.

Letos, stejně jako každý rok, si v posledním listopadovém týdnu připomínáme problematiku násilí na ženách. Akční dny proti násilí na ženách probíhají každoročně od 25. listopadu do 10. prosince a toto období se oficiálně nazývá 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí.

Letos, stejně jako každý rok, si v posledním listopadovém týdnu připomínáme problematiku násilí na ženách. Akční dny proti násilí na ženách probíhají každoročně od 25. listopadu do 10. prosince a toto období se oficiálně nazývá 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud někdo něco odpálí, tak už mu zpětně nikdo nedokáže, že to byl skutečně on. Vymahatelnost je nulová, takže si to lidé neodpustí,“ tvrdí chotěbořský ohňostrůjce Jan Neuvirth.

Oblíbeným procházkovým cílem nejen pro Jablonečany je v době adventu Skřivánčí stezka. Ulička, kde je k vidění vyřezávaný betlém, jehož autorem je řezbář Tomáš Gärtner. Letos se v jeho zahradě rozsvítil už po patnácté.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oblíbeným procházkovým cílem nejen pro Jablonečany je v době adventu Skřivánčí stezka. Ulička, kde je k vidění vyřezávaný betlém, jehož autorem je řezbář Tomáš Gärtner. Letos se v jeho zahradě rozsvítil už po patnácté.

Slovenija je rekorderka po trajanju in stroških absentizma v Evropi, edini imamo na primer časovno neomejeno trajanje bolniške odsotnosti. Letos bo zdravstvena blagajna za to namenila že skoraj 700 milijonov evrov. Vlada je zato včeraj potrdila interventni zakon, ki sicer ne posega v same pravice do bolniške odsotnosti, z nekaterimi ukrepi pa spreminja področja, kjer so zlorabe najpogostejše. V oddaji tudi o tem: - Žiga Debeljak nenavadno hitro, skoraj leto dni pred iztekom mandata, znova imenovan za vodjo Slovenskega državnega holdinga - V ljubljanski Cukrarni konec tedna odpirajo razstavo o ozadju delovanja slovitega umetniškega dvojca Marine Abramović in Úlaya. - Odbojkarji ACH so se uvrstili v skupinski del Lige prvakov, nogometaši Celja s prvim porazom v letošnji Konferenčni ligi

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Jihlava se na konci listopadu znovu promění v adventní město plné světel, hudby, vůní a zimních radostí. Letos navíc ve větším rozsahu než kdykoli předtím.

Obisk na upravni enoti je slej kot prej neizbežen za vsakogar. Tam uredimo osebne dokumente, pridobimo gradbeno dovoljenje, prijavimo stalno ali začasno prebivališče in še veliko je postopkov, ki jih opravimo na teh lokalnih uradih raznih ministrstev. Letos mineva 30 let od ustanovitve upravnih enot v Sloveniji. Le na redkih so od čisto prvega dne in nepretrgoma naslednjih 30 let, načelovali isti vodje. Eden teh je Branko Andrejašič, ki je Upravno enoto Izola vodil od njenega prvega uradnega žiga pa vse do prvega oktobra letos, ko se je upokojil. V nekoliko bolj sproščenem pogovoru, precej manj strogo uradniško, Branko Andrejašič obuja spomine na začetke upravnih enot pred 30 leti, govori o bremenu in odgovornosti vodje, ekipnem delu, zavezanosti zakonom pa tudi o uradniških stereotipih, ki večinoma ne veljajo več.

Jihlava se na konci listopadu znovu promění v adventní město plné světel, hudby, vůní a zimních radostí. Letos navíc ve větším rozsahu než kdykoli předtím.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Še drugi poudarki iz oddaje: - Mariborski svetniki tudi o strategiji razvoja mestnih četrti. - Kobariška občina bo graditev bloka vendarle prijavila na razpis stanovanjskega sklada. - Blagovna znamka »Idrija izbrano« širi nabor ponudnikov, izdelkov in storitev. - V KUD Liber iz Krškega, v katerem se ukvarjajo s sodobno keramiko, ostali brez prostorov v središču mesta.

Zdravo. Stvar je tokrat resna. Retrogradni Merkur bo ta teden onemogočil mirno in sproščeno zapravljanje na črni petek. Ker vemo, da ko je Merkur retrograden, ni priporočljivo opravljati večjih nakupov, vam bo denarnica več kot hvaležna!Mi pa tudi. Za vas smo tokrat pripravili poseben črnopetkasti popust (-17% in brezplačni preizkus). hvalazavseribe.siV epizodi tudi o kričeči tišini, odločbi, ki pride v najslabšem času, Pelijevem obisku policijske postaje in sodni obravnavi, spomnimo se tudi na balkansko omaro, dnevno sobo in Marles kuhinjo, risanje ure, plesne korake in sklenemo, da smo ljudje vse prevečkrat le čredica strahopetnih zdravorazumskih goven. Ne pozabimo niti na leteče ribe, kokos in Boga.

Vyrostl v prostředí rodinného kočovného divadla, i díky jménu si ho lidé často pletou s jeho otcem. Není divu. Vítězslav Marčík mladší totiž taky objíždí republiku se svým divadelním souborem, který se jmenuje „Já to jsem“, a hraje představení pro dětské i starší publikum. Letos na jaře si taky mimochodem vzal na starost obnovení velikonočního hrkání v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Josip Pangerc je bil politik, podjetnik, glasbenik, borec za slovensko besedo in štiri mandate nadžupan občine Dolina – v tem času so gradili ceste, šole, vodovodno in električno napeljavo, pripeljal je zdraviliški turizem, vodil vinarsko in sadjarsko zadrugo, ustanovil Hranilnico in posojilnico, pa izobraževalno in pevsko društvo. Zavzemal se je za pravice žensk in rabo slovenskega jezika v uradniških postopkih. Letos mineva sto let od njegove smrti, a kljub vsemu še vedno spada med dokaj neznane osebnosti. Morda se bo to vsaj nekoliko spremenilo, ko bo odprt sodobno zasnovan muzej v njegovi domači hiši. Vse do maja smo si v Narodnem muzeju Slovenije lahko ogledali tudi razstavo s pomenljivim naslovom Pišem vam iz Doline pri Trstu, ki bo dobila še virtualno različico, in konec oktobra so na sedežu Slovenske matice pripravili posvet o njem. Foto (izrez): Naslovnica knjige Josip Pangerc. Plemeniti slovenski rodoljub avtorja Marca Manina (Založba Mladika)

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Snili jste někdy o vlastním apartmánu u moře nebo v Alpách, který slouží k dovolené i investici?Jan Rejcha, majitel realitní kanceláře Rellox, který se zahraničním nemovitostem věnuje 20 let, v dalším dílu podcastu Money Maker Reality hodnotí aktuální situaci na evropských trzích.Od „držáku“ Rakouska s jasným apart hotelovým režimem přes rozmanitou Itálii s limity pro nerezidenty v Dolomitech až po Polsko s lákavými projekty u Baltu. Dojde i na Španělsko, kde přitvrzuje regulace krátkodobých pronájmů, nebo oblíbené Chorvatsko, které se proměnilo ve výběrovou lokalitu. „Letos máme průměrnou prodejní cenu v Chorvatsku přibližně 700 tisíc eur, dostává se tak spíše do pozice výběrového trhu,“ říká Rejcha. Podrobněji se díváme také na Emiráty, kde je dubajský trh podle Rejchy blízko vrcholu. „Osobně jsem větší fanoušek Abu Dhabí. V realitním cyklu je přibližně 4 až 5 let za Dubají, ale tamní trh působí zdravěji, méně přepáleně. I investice typu Disneyland ukazují, že v Abu Dhabí dlouhodobě myslí nejen na investory, ale také na na turisty nebo běžné obyvatele,“ dodává Rejcha.Proč je u moře nejdražší pěší vzdálenost od moře? Jak se správně počítá čistý výnos po nákladech? Na co si dát pozor ve Španělsku? A jak fungují servisované rezidence? Poslechněte si celou epizodu!Partnerem epizody je Rellox.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

„ZUŠky nejsou kroužky, volnočasové aktivity, ale plnohodnotné školy, ve kterých dostávají děti i vysvědčení,“ zdůrazňuje Josef Macek, učitel hry na klavír a klávesové nástroje a zároveň zástupce ředitele Základní umělecké školy v Šumperku. Ta letos slaví osmedesátiny. A opravdu velkolepě.

28. Festival slovenskega filma v Portorožu je med drugimi obiskal direktor Evropske filmske akademije Matthias Wouter Knol. Evropska filmska akademija je namreč Prvomajski trg v Piranu, ki je že večkrat služil kot filmska kulisa, uvrstila na seznam zakladov evropske filmske kulture. Gre za prvo lokacijo v Sloveniji, ki ji je pripadla ta čast. Letos so na festivalu sicer predstavili tudi dve televizijski seriji: mladinsko serijo Smrdljivc in srhljivko Pošast za železno zaveso, prve sadove razširjenega financiranja produkcije na igrane televizijske serije na Slovenskem filmskem centru. Noč čarovnic pa tudi letos odmeva skozi filme. V Slovenski kinoteki sta bili na sporedu Noč živih mrtvecev in Dežela živih mrtvecev Georga A. Romera, v Kinu Bežigrad si boste lahko na bežigrajski noči čarovnic ogledali Somrak, v ljubljanskem Kinodvoru pa bo »maraton groze, gorja in gravža« uvedla klasika avstralskega filmarja Petra Weira o dekletih, ki leta 1900 izginejo na pikniku, Piknik pri Hanging Rocku. V nadaljevanju mu bo med drugimi sledila Grda polsestra, o kateri v oddaji slišimo: »Gre za satirično, groteskno reinterpretacijo Pepelke s primesmi črne komedije in telesne grozljivke. Kljub prepletanju zgodovinskih obdobij in umetniških smeri, od fevdalizma in stampunka do sodobne plesne elektronske glasbe, ki se spretno meša s klasiko, gre za celovit, hipnotičen filmski organizem.«

Podle pěstitele vánočních stromů na zhruba dvaceti hektarech v okolí Hnačova na Klatovsku nebyl letošní rok pro úrodu dobrý. „Na jaře nám docela mrzlo a celý květen to zlobily ranní mrazíky,“ říká.

Pěstitelé se chystají na řezání vánočních stromků, začnou s ním v listopadu. Letos se jich kvůli květnovým mrazům bude víc dovážet, o Vánoce ale lidé strach mít nemusejí.

Spletnih prevar je iz leta v leto več. Polletno poročilo o smernicah zlonamerne programske opreme in ranljivostih kaže na jasno prevlado državnih akterjev, ki kibernetske napade uporabljajo za strateške in geopolitične cilje. Klasične kriminalne združbe pa izkoriščajo različne ranljivosti predvsem za izsiljevalske napade, krajo podatkov in goljufije. Njihove metode so manj prefinjene od kibernetskih operacij, v ozadju katerih so države, so pa bolj množične. Kako odkrivati te napade, jih preiskovati in se zavarovati pred njimi, vnovič v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Tanja Piškur, Zveza potrošnikov Slovenije; Uroš Svete, direktor vladnega urada za informacijsko varnost; Gorazd Božič, direktor SI-CERTA; David Gracer, kriminalistični inšpektor v Upravi kriminalistične policije na GPU.

Razstavo si lahko ogledamo vse do 8. februarja 2026. Gre za prvo postavitev v seriji Predogled, ki zbirko iz muzeja predstavlja kot odprt komentar in ne v klasični kurirani obliki. Tako vidimo na razstavi dokumente, načrte, knjige, časopise, risbe, izjemne fotografije in predmete arhitekta Marjana Šorlija. Letos namreč mineva 110 let odkar se je arhitekt Šorli rodil. Bil je vsestranski ustvarjalec, projektant, urbanist, premišljevalec, predavatelj, publicist, predvsem pa zagovornik in uresničevalec arhitekturnih rešitev po meri človeka, ki naj bi bil povezan z naravnim okoljem in trajnostno naravnan. Razstavo sta pripravila Martina Malešič in Andraž Keršič, pred mikrofon ju je povabila urednica oddaje Tadeja Krečič Scholten.

Když Tatiana Dyková tančila téměř před dvaceti lety poprvé ve StarDance, byla těhotná – a nikdo to nevěděl. Letos se na parket vrátila, tentokrát na velkolepé StarDance tour, která zaplnila i pražskou O2 arénu. Jaké to je být znovu pod drobnohledem, kdy se místo tance řeší vlasy, šaty a věk? A proč se o Tatianě pořád píše, že je arogantní – když je možná jen upřímná? V otevřeném rozhovoru pro Kavky 2.0 mluví o tom, jak zvládá tlak bulváru, o vztahu s manželem Vojtěchem Dykem, o dětech, herecké rivalitě i o tom, proč si z branže dělá legraci, aby ji přežila. Dozvíte se, jak vypadá StarDance za oponou, co ji nejvíc štve na mediálním obrazu žen, proč by všem ezoterikům doporučila pořídit si děti – a jak se utírá realita, když člověk hraje, tančí a zároveň vychovává tři syny.Tatiana Dyková bez filtru. O Stardance, slávě, mateřství i o tom, proč občas není špatné být za mrchu.

Svým kytarám říká milované holky a těch nejmilovanějších má asi pět. Díky hře na kytaru procestoval celý svět. Letos oslavil významné jubileum a jeho mottem je „Kdyby není“.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prestolnica je v pričakovanju startnega strela 29. Ljubljanskega maratona. Po včerajšnjem dnevu za najmlajše tekače na današnjih preizkušnjah na 10, 21 in 42 kilometrov pričakujejo rekordno število tekačev - blizu 19.400. Ob rekordni udeležbi si organizatorji obetajo tudi tekaške rekorde. Drugi poudarki oddaje: V Združenih državah množični shodi proti politiki predsednika Donalda Trumpa. Dokler Hamas ne izroči trupel vseh ubitih talcev, Izrael ne namerava odpreti mejnega prehoda Rafa. Slovenska moška namiznoteniška reprezentanca osvojila bronasto evropsko kolajno.

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu. Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli. „Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz