Podcasts about letos

Daň z nemovitosti může být až pětkrát vyšší, než je základní sazba nastavená zákonem. Města a obce tak mohou od loňska zvýšit daň z nemovitosti až na pětinásobek.

Letos se je vse pokrilo. 40 dni brez alkohola, prvi regrat in predvolilna soočenja na slovenskih televizijah. Aktivni udeleženci v slovenskem volilnem procesu imajo smolo. Namreč vsaka vas v Sloveniji ima svojo televizijo. In potem morajo po kandidatnih listah navzdol stranke delegirati oziroma dostavljati sogovornike na televizijska soočenja. Iz časa, ko je mladi Kennedy z znojem oblil Nixona, veljajo ta soočenja kot ključna za uspeh na volitvah. In svetovalci za medijsko nastopanje so se že tudi toliko udomačili na slovenskih tleh, da zdaj gledamo elokventne politike, ki vedo, kam postavljati roko in vejice, kdaj so premori smiselni in kako se naglašujejo posamezne besede ter kaj pomenijo nekatere tujke. Poznajo tudi dejstva iz zgodovine osamosvajanja ter osnovne statistične podatke o državi. In vse to na izust! Seveda pa to ne pomeni, da so televizijska soočenja kaj bolj relevantna, kot so bila včasih. Če hočete slišati resnično bistvena in kakovostna soočenja, jih morate poslušati na radiu. Kajti na radiju ni slike in ostane samo esenca izrečenega. Poskusimo primerjati televizijsko soočenje strankarskih prvakov s kuharsko oddajo na televiziji. Kot vemo, so kuharske oddaje noro priljubljene. Če se na televizijah že ne bojujejo v Ukrajini, ne predvajajo Prijateljev ali turških nadaljevank, pa zagotovo kuhajo. Ali potujejo po svetu in jedo. Kot vemo, sta pri hrani bistvena elementa okus in vonj. Se pravi, ravno ti razsežnosti hrane, ki jih televizija ni sposobna dostaviti gledalcu. Televizija dostavi samo podobo in pa vero v jedca ali v kuharja, ki zatrdi – »Mmm, kako je to dobro.« Gledalec nima za to, da je jed okusna ali da dobro diši, v skrajnem primeru, da je sploh užitna, nobenega dokaza. Pa vendar so kuharske oddaje tako zelo priljubljene, ker je podoba edino, kar sodobnega gledalca, obsedenega z zasloni, zanima. Podobno kot s kuharskimi oddajami, je s TV soočenji. Rešimo se iluzije, da se volilno telo odloča na osnovi soočenj. V bistvu jih doživljamo kot nastope, na katerih že tako ali tako vemo, kdo je naš favorit. Ne gre za odločanje na podlagi informiranja, gre za navijanje. Ne greš gledati nogometne tekme z namenom, da se boš na sredi odločil za koga boš navijal glede na dobro igro; ali boš navijal za Olimpijo, ali za Maribor, veš že dolgo pred začetkom prenosa. Enako je s soočenjem. Odstotek tistih, ki se bodo šele med soočenjem odločili, komu bodo zaupali svoj glas glede na uspešnost, artikuliranost in relevantnost nastopa, je v resnici minimalen – če pa se že odločimo ali si premislimo, to storimo zaradi podobe. Televizije se sicer po novem pohvalno trudijo s preverjanjem izrečenega, ampak to nam samo sporoča, kdo od politikov in v kolikšni meri govori resnico in kdo laže. Ampak kot smo se žalostno naučili v mednarodni pa tudi v domači politiki – laganje pa dandanašnji res ni eden od kriterijev, ki bi politikom onemogočil dostop do oblasti. Kje je torej podobnost med kuharsko oddajo in predvolilnim soočenjem na televiziji? Kot pri kuharjih televizija ne zmore prenašati vonja in okusa, tega ne zmore prenašati niti med soočenjem. Hočemo povedati, da je slovenska politična elita brez vonja in okusa. Naučeni pajaci, vsak s svojo že zdavnaj zgrajeno podobo, od agencij naučena podalpska puščobnost in umetna ter nenaravna ostra, državniška drža. Kot uradniki iz Kafkinih romanov, ki opravljajo sprejemni izpit na AGRFT. A za razumnega so lahko ta soočenja kljub vsemu povedna. Ker gostje na veliko razpredajo o tem, kaj vse imajo, kaj bodo naredili in kaj bodo spremenili, se lahko med podrobnejšim gledanjem podučimo, česa nimajo. In to je za njih nerodno, nas pa lahko skrbi. Torej; manjka jim iskrenosti, manjka jim empatije, predvsem pa trpijo za akutnim pomanjkanjem vsakega humorja. Iskre, duhá ali kakorkoli že hočete imenovati kategorijo, ki je tako za retorika kot posledično tudi za politika bistvenega pomena. Pa s tem ne mislimo na zabavljaštvo in neumerjenost tipa Trump, temveč moledujemo za vsaj majhen odmik od puščobnosti slovenskih političnih voditeljev. Ker če pogledamo galerijo slovenske politične elite zadnjih štirih desetletij, je eden večja puščoba od drugega, kar je v bolečem nasprotju s trditvami, da smo Slovenci zabaven in vesel narod. Povedano na kratko: po grenkih izkušnjah, na čelu katerih je korakal bivši predsednik republike, predsednik vlade in predsednik parlamenta v eni osebi, je čas, da se na volitvah od podob premaknemo k vsebinam.

Letos obeležujemo stoletnico smrti kraškega pesnika Srečka Kosovela, dogodki se odvijajo že od začetka leta, včeraj pa je bil prav en tak poseben - na vlaku v Zagorje. 23. februar je bil namreč za Srečka Kosovela usoden. Takrat je zbolel in se po tej bolezni ni nikoli več pozdravil. Na vlaku je bilo tako tudi petdeset Kraševcev, ki so ustvarjali v slogu Kosovela. Pregledovali so aktualne članke iz časopisov in izrezovali besede, s katerimi bi sestavili poezijo, kombinirali kitice, s katerimi bi sestavili Kosovelovo pesnitev in pisali manifeste. V reportaži slišite, kako so razumeli bistvo pesniškega ustvarjanja in se resnično povezali s tem, kar je bil in kar predstavlja Srečko Kosovel.

Správa parku stále hodlá komunikovat se svým zřizovatelem, ministerstvem životního prostředí. Chce mu objasnit možné dopady snižování rozpočtu prostřednictvím omezení provozní dotace na území KRNAP.

To nejzajímavější ze současného českého nezávislého divadla představuje festival Malá inventura v rámci svého 24. ročníku. Jeho leitmotivem je obnažení. Co vše zahrnuje, vysvětlil umělecký ředitel festivalu Petr Pola.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticikanismu přijal romskou národnost.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Mají typický tvar, chuť i vůni. Řeč není o ničem jiném, než o olomouckých tvarůžcích. Letos uplyne 150 let od zahájení jejich průmyslové výroby v Lošticích. Na Hané si na nich ovšem pochutnávají mnohem déle. Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přibližuje jejich cestu od středověkých venkovských chalup přes věhlas na olomouckých trzích v 19. století až k dnešní moderní výrobě.

Na festivalu Berlinale soutěží 22 filmů o Zlatého medvěda, hlavní cenu pro nejlepší film. Jsou mezi nimi australský western, japonská animace nebo evropská dramata a satira. České snímky se letos představují ve vedlejších sekcích. „Letos nešlo jenom o filmy, které byly v sekcích Forum, Generation a Berlinale Classics, ale šlo taky o seriálovou tvorbu. V rámci evropského filmového trhu se tady mezinárodnímu publiku představil seriál Monyová,“ reportuje z Berlína Pavel Sladký.

Hana Lajnerová podporuje seniory už více než 30 let. V posledních letech se s ní můžete setkat v denním stacionáři v centru Lysé nad Labem. Letos se zařadila mezi šest osobností z celé republiky, kterým byla udělena Národní cena sociálních služeb Pečovatelka roku 2025.

Na vědomost se dává, že Slejváky odteď pofrčí ve středu od osmnácti hodin! Tentokrát si Vilma s Mírou posvítili na Zimní olympijské hry, Bouřlivé výšiny nebo plesovou sezonu. Letos si Míra našel cestu k disciplínám jako curling nebo krasobruslení a to nejen kvůli atraktivním sportovcům. Vilma zase začíná rozumět fandění a radosti z cizí výhry mladších lidí.

Na vědomost se dává, že Slejváky odteď pofrčí ve středu od osmnácti hodin! Tentokrát si Vilma s Mírou posvítili na Zimní olympijské hry, Bouřlivé výšiny nebo plesovou sezonu. Letos si Míra našel cestu k disciplínám jako curling nebo krasobruslení a to nejen kvůli atraktivním sportovcům. Vilma zase začíná rozumět fandění a radosti z cizí výhry mladších lidí.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Reichel je jednou z legend české hokejové historie, když jako hráč výrazně pomohl k olympijskému zlatu v Naganu. Souběžně s ním se jeho bratr Martin snažil o olympijský úspěch s reprezentací Německa. Na rodinnou tradici navazuje také jeho syn Lukas, který se s německými spoluhráči chystá na dnešní olympijské čtvrtfinále proti Slovákům. „Hodně jsem s tátou o olympiádě mluvil. Říkal mi, ať do toho dám všechno, když už jsem se tam dostal,“ říká Lukas Reichel.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původní loď Tramín nepatřila městu, každý rok si ji pronajímalo. Letos by ji měla nahradit nová dvoumotorová loď na elektrický pohon. Elektřinu budou vyrábět solární panely na střeše plavidla.

Kaj je zdaj s temi Hrvati? S pomladjo se vrnejo ptice selivke, z volitvami se vrnejo Hrvati. Točni kot švicarska ura. Včasih so prihajali s piranskim zalivom, Jožkom Jorasom, ratifikacijo in ostalimi obmejnimi praksami. Letos je drugače. Letos so predvolilna tema, ker so boljši od nas. V gospodarstvu in – če lahko dodamo – v nogometu. Toliko boljši so od nas, da se gospodarstveniki selijo na Hrvaško. Kot se prej omenjene ptice selivke jeseni selijo na jug. Ker pri nas »v gospodarskem okolju vlada zima«, pravijo podjetniki in gospodarstveniki. Oboje bi lahko združili v eno samo besedo in bi jim poslej pravili kapitalisti. Ampak ne moremo, ker bi bila nato gospodarska zbornica »kapitalistična zbornica«, Klub slovenskih podjetnikov pa »Klub slovenskih kapitalistov« – kar pa se ne sliši primerno. Kakorkoli. Hrvati so nas prehiteli. To se običajnim možganom sliši neverjetno, ampak tako zatrjujejo ljudje, ki poznajo gospodarske številke. In te govorijo Hrvatom v prid. Torej; ali lažejo številke, ali lažejo novodobni  hrvatofili, ki so bili še predvčerajšnjim hrvatofobi, ali pa laže razgled, če razumni potuje po Hrvaški. Pa s tem ne mislimo na Istro in  Dalmacijo, na Hvar in Dubrovnik. Mislimo, recimo, na podravsko magistralo od Virovitice do Osijeka. Tam se naši preroki gospodarske rasti zagotovo niso peljali. Ker tam so samo vasi brez ljudi, polja brez posevkov in obup in beda silita iz nemih oken. A vsaka trditev – tako tudi ta o hrvaškem prehitevanju -– ima na srečo svoj preizkus. Ker so nas po Slovaški, Češki, Poljski, Litvi Latviji in Estoniji ter najbrž tudi Romuniji sedaj prehiteli še Hrvati, Srbi pa so tako ali tako pokupili vse slovensko gospodarstvo, moramo izvesti eksaktni preizkus. Ki je, kot vsi eksaktni preizkusi, dokončen. Če torej slovenska javna občila poročajo, da so nas Hrvati prehiteli, bi morala hrvaška javna občila poročati, da so prehiteli Slovence. Pa tudi ob skrbnem pregledu, celo vsakodnevnem spremljanju medijev v sosednji državi, nismo naleteli na nič podobnega. Oni sami so prepričani, da so njihovo gospodarstvo, BDP, razvitost, socialna država in kar je te navlake, globoko pod slovensko ravnijo. Se pravi, da smo mi prepričani, kako so nas Hrvati prehiteli, Hrvati sami pa so prepričani, da capljajo za Slovenijo. Pa se naj človek zdaj na volitvah prav odloči. Nekje pa so nas Hrvati le prehiteli in dovolite, da naredimo manjši ovinek in današnjo oddajo intoniramo kot dvovsebinsko. Hrvati so namreč ponovno uvedli naborništvo. In se tako pridružili tistim evropskim državam, ki so prepričane, da bodo Rusi udarili čez – če citiramo legendarnega Zmaga Jelinčiča. Hrvaški mladeniči morajo odslej na vojaško usposabljanje in ko je vodja slovenske opozicije oni dan delil modrost, je verjetno mislil prav na nabornike, ko je Hrvaško postavil pred Slovenijo. In dodal, da pod njegovo vlado neka oblika vojaškega usposabljanja čaka tudi slovensko mladež. Oprostite, ampak na tem mestu moramo izraziti močno nestrinjanje z načrti vodje opozicije. Vemo in verjamemo, da je v Sloveniji mnogo navdušencev nad flintami in uniformami, še več je onih, ki menijo, da smo vojaško ogroženi, največ pa je tistih, ki trdijo, da je za obrambo domovine treba dati tudi življenje. V postmoderni družbi gre za preživete koncepte, za romantično nakladanje, ki bi se ga morala družba, obsedena s knjigami za samopomoč in osebnostno rast, globoko sramovati. Kar predlagamo – da ne bomo le a prióri proti – je začasna suspenzija anonimnosti volitev. Kot vemo, je anonimnost na internetu civilizacijo že tako ali tako prignala na rob propada, zato dajmo za določen čas ukiniti anonimnost demokratičnega odločanja. Se pravi, da boste tisti, ki boste volili politične opcije, ki zagovarjajo, da naši otroci postanejo ali žrtve, ali morilci, natančno registrirani. Ko pride uvedba naborništva v Sloveniji ponovno na mizo, naj se vojašnice napolnijo samo z vašimi otroki. Ker da nekdo anonimno upravlja z življenjem in usodo našega otroka, je povsem nesprejemljivo in v tretjem tisočletju moralno nevzdržno. Seveda ne gre le za opozicijo, tudi sedanja vlada je lepo zarezala v militarizacijo družbe, zato naj povzamemo mnenje civiliziranega dela slovenske javnosti: »Možnost, da nas napadejo ali Avstrijci, ali Italijani, ali Madžari, ali Hrvati, ali pač Rusi, Izraelci, Palestinci, Danci oziroma  Američani, je nična. Pika. Mnogo večja je možnost, da se voda spremeni v kri, da žabe preplavijo deželo, hiše in palače, da se prah dežele spremeni v insekte, da roji muh napadejo slovenske domove, da množično pogine živina, da toča z ognjem opustoši polja, nato pa pridejo kobilice in požrejo, kar je ostalo.« In tako naprej in tako nazaj.

Letos v lednu oslavil slavný japonský režisér, animátor, tvůrce komiksů a spoluzakladatel studia Gibli Hajao Mijazaki 85. narozeniny. „Mijazaki je klasická, dnes už neopomenutelná osobnost animovaného filmu. Je to klasik, který začal své přelomové filmy točit už v 80. letech. Hodně proměnil představu o tom, že animovaný film je zábava zejména pro děti nebo rodiny s dětmi,” říká filmový publicista Antonín Tesař.

Letos v lednu oslavil slavný japonský režisér, animátor, tvůrce komiksů a spoluzakladatel studia Gibli Hajao Mijazaki 85. narozeniny. „Mijazaki je klasická, dnes už neopomenutelná osobnost animovaného filmu. Je to klasik, který začal své přelomové filmy točit už v 80. letech. Hodně proměnil představu o tom, že animovaný film je zábava zejména pro děti nebo rodiny s dětmi,” říká filmový publicista Antonín Tesař.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi jinými obory z nabídky škol v Libereckém kraji můžou zájemci studovat i předmět Požární ochrana, který se vyučuje na Střední škole Semily. Co všechno se tam naučí, jaký je o obor zájem i kde najdou jeho absolventi uplatnění, nejen na to starostce krajských dobrovolných hasičů a jedné z moderátorek pořadu Setkání u mikrofonu Jiřině Brychcí odpověděl zástupce ředitele Daniel Sisr.

Přípravy hornického masopustu berou dobrovolní hasiči z Bohutína velice vážně. Pečou, vaří, zašívají, a ještě si u toho užijí spoustu legrace. Letos oslavují rovných 100 let masopustu. Celý týden před oslavou se scházejí u hřiště na okraji Bohutína a těší se, jak pobaví lidi z okolí.

Letos je podle ředitele fondu infrastruktury požadavek obcí vyšší než v minulých letech. Žádosti obcí jsou bodovány a na základě výsledného žebříčku se rozhodne, které budou uspokojeny.

Festival Ljubljana zdaj že tradicionalno vstopa v novo koncertno leto z Zimskim festivalom. Letos ga bodo odprli z dramsko simfonijo Romeo in Julija Hectorja Berlioza. V MGLC so na kulturni praznik odprli razstavo grafik Saša Vrabiča Nova plošča. Ob razstavi je izšla tudi plošča z njegovo avtorsko glasbo. V Pilonovi galeriji v Ajdovščini pa je na ogled skupinska razstava Dodekafonija – Variacije / Variazioni, na kateri se predstavljajo umetniki Duša Jesih, Mario Palli in Manuela Toselli.

Už tři milióny lidí navštívily 57. ročník Káhirského knižního veletrhu. Mezi desítkami tisíc titulů mohli na stáncích najít i arabské překlady české beletrie. A minulý týden tam mohli potkat také českou spisovatelku Terezu Boučkovou, která v Káhiře představila překlad svého románu Život je nádherný. Arabsky mluví na světě asi půl miliardy lidí a skrze překlady od egyptských bohemistů se může česká literatura dostat i k nim.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osrednja prireditev Slovencev v Italiji ob Prešernovem dnevu vsako leto poteka drugje: eno leto na Tržaškem, drugo na Goriškem in tretje na Videmskem. Pripravljata jo obe krovni organizaciji slovenske manjšine, Svet slovenskih organizacij in Slovenska kulturno-gospodarska zveza. Letos bo to nedeljo v Kulturnem domu v Trstu in bo potekala pod častnim pokroviteljstvom predsednikov obeh držav. Program je pripravila Glasbena matica, naslov so mu dali po noveli Borisa Pahorja Grmada v pristanu, ki jo je v verze prelila Nina Pahor, glasbo je za simfonični orkester, mešani pevski zbor in solista napisal Patrick Quaggiato. Gre za novo, izvirno glasbeno delo, ki skozi umetniški izraz odpira temeljna vprašanja zgodovinskega spomina, identitete in človeškega dostojanstva. Slavnostna govornica bo igralka Ilaria Bergnach. Krovni organizaciji bosta podelili nagradi za življenjsko delo pri kulturnem udejstvovanju.

Letos první veřejné nahrávání podcastu Přepište dějiny se odehrálo v Třebechovicích pod Orebem. Patřilo celé místnímu rodákovi Vladimíru Vochočovi, konzulovi z Marseilles, který v prvních letech druhé světové války vystavil pasy a víza tisícům lidí prchajících z Evropy. Dnes má ocenění Spravedlivý mezi národy a v Třebechovicích nově i pamětní desku. Připomeňte si s námi opravdu silný osud a inspirativní příběh.

Každou zimu patří slovenská Nitra na jeden den ledním medvědům. Ne těm ze severního pólu ani žádnému hokejovému týmu, ale skupině nadšených otužilců. Letos tam uspořádali už 14. ročník celoslovenského srazu, který má kromě koupání ve studené vodě i dobročinný rozměr – vybrat peníze pro nemocnou holčičku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos bo minilo 80 let od začetkov slovenskega radijskega programa avstrijske javne RTV. Leta 1946 je namreč ORF prvič predvajala slovensko besedo. Iz Borovelj so prenašali nemško-slovensko kulturno prireditev, na kateri je slovenske pesmi recitiral Helmut Hartman in ta dan štejejo za rojstvo Slovenskega sporeda ORF. Helmut Hartman je k sodelovanju na radiu povabil tudi Marjana Velika, takrat še dijaka Slovenske gimnazije v Celovcu. Potem, ko je bil glavni urednik slovenskega programa ORF zadnjih 24 let in 21 let odgovorni urednik televizijske oddaje Dober dan, Koroška je zdaj tik pred upokojitvijo. Kot več drugih dejavnih koroških Slovencev je multifunkcionar, zato mu dela ne bo zmanjkalo. Od leta 1992 je predsednik Slovenske športne zveze iz Celovca, kar pomeni, da je na čelu krovne organizacije dlje kot je bil Marjan Šturm, se pošali. Pri depolitizaciji športne organizacije mu je pomagal Bernard Sadovnik, takrat tajnik športne zveze, ki danes povezuje več kot 35 društev in klubov. Kako pa je Marijan Velik zadovoljen z odnosom pristojnih do slovenskega programa ORF in kakšno prihodnost mu napoveduje? Prisluhnite!   Foto: Reichman

Kulturní a kreativní zóna DEPO2015 má za sebou první etapu rekonstrukce jedné z budov. Hala, kde se původně opravovaly tramvaje, má novou střechu, fasádu a okna. Nyní se pracuje na interiéru.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drugi februar je svetovni dan mokrišč, na katerih se spajata voda in kopno in kjer se začenja življenje. Mokrišča nam dajejo pitno vodo, hrano, varnost pred poplavami in blažijo podnebne spremembe. A podatki so skrb vzbujajoči - skoraj 90 odstotkov mokrišč smo uničili od 18. stoletja do zdaj. Letos so v ospredju tradicionalna znanja in povezave narave s kulturno dediščino. V tokratnem Studiu ob 17-ih o stanju mokrišč v Sloveniji, ramsarskih lokalitetah in kako te dragocene habitate ohraniti za prihodnje rodove. Gostje: mag. Katja Vrtovec, Direktorat za naravo, Sektor za biotsko raznovrstnost Ministrstvo za naravne vire in prostor; dr. Nika Debeljak, Zavod Republike Slovenije za varstvo narave; Janez Kastelic, direktor Krajinskega parka Ljubljansko barje; Borut Peric, vodja strokovne službe Parka Škocjanske jame. Avtorica oddaje Sabrina Mulec.

Michal Mašek – klavírista, který krom hudby miluje i krásné interiéry. Svědčí o tom i festival Hudební setkání, který letos oslaví už 15 let existence.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Líbí se vám krásně pruhované zebry? Za těmi nejvzácnějšími, zebrami bezhřívými, uspořádá letos Safari Park Dvůr Králové dvě výpravy do Ugandy. Do jediných dvou míst, kde „bezhřívky“ žijí. Dvorská ZOO tak naváže na expedice Josefa Vágnera ze 70. let minulého století a na tři novodobé výpravy z let 2019, 2020 a 2022. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropska komisija je včeraj predstavila petletno strategijo za upravljanje migracij. Ob tem odmeva odločitev Slovenije, da ne bo sprejela nobenega migranta, ampak bo raje plačala finančni prispevek. Letos bo znašal milijon 800 tisoč evrov. Odzivi nevladnikov na to so ostri. V oddaji tudi: - Evropska unija iransko revolucionarno gardo uvrstila na seznam terorističnih organizacij, Trump Iranu znova zagrozil z napadom. - Zavod za zdravstveno zavarovanje želi zmanjšati napotovanje na nepotrebne storitve. Teh naj bi bilo kar za tretjino. - Slovenska reprezentanca v dvoranskem nogometu po porazu proti Belorusiji ostala brez četrtfinala evropskega prvenstva.

Vypadá jako kříženec medvídka a opičky s velkýma ušima. Jmenuje se Čeburaška a na svět přišel v 70. letech minulého století jako postava knihy dětského sovětského spisovatele Eduarda Uspenského. Následně byl hrdinou stejnojmenného animovaného večerníčku. Letos měl premiéru již druhý hraný film, jeho předchůdce před dvěma lety patřil mezi nejúspěšnější filmy roku 2023.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.

Letos o Vánocích můžete v televizi vidět téměř všechny pohádky Zdeňka Trošky. Jak se točí zimní pohádka, když režisér zimu nesnáší? A co se mu líbí na českém pojetí čerta, tak jak ho v pohádkách popisoval třeba Jan Drda? „Oni polidštili peklo, polidštili i nebe, a tím pádem je takové přijatelnější. To jsou takoví trochu nahlouplí strýcové, kteří a priori neškodí lidem,“ říká režisér Zdeněk Troška. V předvánočním rozhovoru mimo jiné osvětluje, jakým Luciferem byl Karel Gott.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos o Vánocích můžete v televizi vidět téměř všechny pohádky Zdeňka Trošky. Jak se točí zimní pohádka, když režisér zimu nesnáší? A co se mu líbí na českém pojetí čerta, tak jak ho v pohádkách popisoval třeba Jan Drda? „Oni polidštili peklo, polidštili i nebe, a tím pádem je takové přijatelnější. To jsou takoví trochu nahlouplí strýcové, kteří a priori neškodí lidem,“ říká režisér Zdeněk Troška. V předvánočním rozhovoru mimo jiné osvětluje, jakým Luciferem byl Karel Gott.