Podcasts about letos

V bližini Maribora se je včeraj začel 30. Tabor slovenskih otrok po svetu, ki ga prireja Slovenska konferenca Svetovnega slovenskega kongresa in je namenjen mladim med 10. in 15. letom starosti, ki živijo izven Slovenije in imajo slovenske starše ali stare starše. Letos se je prijavilo 45 udeležencev iz 14 držav, poleg evropskih še ZDA, Brazilije in Južnoafriške republike. Udeleženci bodo dopoldne obiskovali delavnice slovenskega jezika, med katerimi bodo na sproščen način spoznavali tematike o Sloveniji in slovenskem jeziku. Popoldne pa bodo v medsebojnem druženju spoznavali kulturno in naravno dediščino regije, v kateri letos gostujejo. Vsako leto tabor namreč poteka v drugem delu Slovenije. Osrednji namen je krepitev zanimanja in ljubezni do Slovenije in slovenskega jezika. Pomočniki in voditelji skupin so nekdanji udeleženci tabora.

Francouzští hasiči mají plné ruce práce. A čeká je ještě horké léto. Letos ve Francii dosud shořelo 32 000 ha lesů, polí, vinic a kempů. Tisíce lidí muselo opustit své domovy, ke kterým se blížil oheň poháněný silným větrem. Hasiči současnou situaci považují za velmi závažnou, protože již delší dobu počasí splňuje podmínky pravidla „tří třicítek“.

Zhruba dvě stě lidí, převážně seniorů, přilákal dechovkový festival v Dlouhé Vsi. Hudební odpoledne a večer pořádají dlouhoveští hasiči s vedením obce. Letos se milovníci dechovky potkali potřinácté.

Francouzští hasiči mají plné ruce práce. A čeká je ještě horké léto. Letos ve Francii dosud shořelo 32 000 ha lesů, polí, vinic a kempů. Tisíce lidí muselo opustit své domovy, ke kterým se blížil oheň poháněný silným větrem. Hasiči současnou situaci považují za velmi závažnou, protože již delší dobu počasí splňuje podmínky pravidla „tří třicítek“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Myslím, že to bude stát za to. Letos opět přiletí můj kamarád Martin Šonka se svým letadlem a zalétá tady nad hlavami diváků," říká pro Český rozhlas Střední Čechy závodník Petr Pilát.

V Poletni radijski tribuni tokrat o programu Poletje v Minoritih – o nizu koncertov, družabnih dogodkov in filmskih projekcij na prostem, ki bogatijo večerno dogajanje v Mariboru. Nocoj pa se na zunanjem odru tukajšnjega Lutkovnega gledališča začenja še jubilejni, 10-ti Letni kino Minoriti.

Vsako leto konec junija v Slovenijo pripotujejo maturanti zadnjega, petega letnika slovenskega srednješolskega tečaja ravnatelja Marka Bajuka iz Buenos Airesa v Argentini. Obisk Slovenije je zanje zaključni izlet po dolgoletnem šolanju o slovenščini in slovenski kulturi ter običajih v slovenščini. Večini maturantov s slovenskimi koreninami potovanje na drugo stran sveta pomeni prvi obisk Slovenije in s tem prvi neposredni stik s slovenščino, ki so se je številni začeli učiti že kot otroci. Letos je Slovenijo obiskala 55. generacija slovenskih maturantov iz Argentine, pridružili so se nam tudi v oddaji Gymnasium. Maturanti Ivan Petkovšek, Anne Sophie Indihar, Juan Pablo Tomazin, Lucia Vomberger, Ana Boltežar, Sebastian Vester, Milena Rodriguez Burja in mentorica Gabriela Oblak so z nami delili svoje prve vtise ob prihodu v Slovenijo, predstavili izobraževanje na slovenskem osnovnošolskem in srednješolskem tečaju v Argentini, opisali dogajanje na 21. Mladinski poletni šoli slovenskega jezika, ki so jo obiskovali v sklopu zaključnega izleta, in nam povedali tudi to, kaj bodo konec julija, ko se bodo vrnili v Argentino, najbolj pogrešali.

Beskydy jsou plné lidí, kteří rádi tvoří, malují, sochají a vůbec se věnují nějaké umělecké činnosti. A tak proto rok co rok v Ostravici dají svá díla dohromady a uspořádají měsíční výstavu. Letos už po jednapadesáté.

Colours of Ostrava odpočítává poslední hodiny do startu. Brány festivalového areálu v Dolních Vítkovicích se otevřou ve středu v pravé poledne. Hlavním mediálním partnerem je Radiožurnál, který na místě chystá mobilní studio s živou hudbou a rozhovory. Mezi hosty vystoupí Barbara Kanyzová, Rozálie nebo skupina Mirai. Letošní ročník nabídne kromě velkých jmen i nečekaná hudební spojení, hvězdy asijské scény nebo chorvatský pop rock. Koho na festivalu neminout? Přinášíme výběr.

Colours of Ostrava odpočítává poslední hodiny do startu. Brány festivalového areálu v Dolních Vítkovicích se otevřou ve středu v pravé poledne. Hlavním mediálním partnerem je Radiožurnál, který na místě chystá mobilní studio s živou hudbou a rozhovory. Mezi hosty vystoupí Barbara Kanyzová, Rozálie nebo skupina Mirai. Letošní ročník nabídne kromě velkých jmen i nečekaná hudební spojení, hvězdy asijské scény nebo chorvatský pop rock. Koho na festivalu neminout? Přinášíme výběr.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většinou se začínalo po 22. červenci, samozřejmě vzhledem k nějakému vývoji klimatu posledních let už ty začátky míváme po 17. až 18. červenci. Letos je to asi rekordní čas,“ říká Lang.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijal pozvání generální ředitel skupiny Allwyn Robert Chvátal.Firma, kterou většina Čechů stále spojuje především se Sazkou, dnes podniká od Řecka přes Velkou Británii až po Spojené státy americké. Český trh přitom představuje přibližně šest procent celého byznysu skupiny.Letos v lednu zároveň přišla symbolická změna. Po sedmdesáti letech se Sazka změnila v Allwyn. Z někdejší národní loterijní společnosti se mezitím stal jeden z největších světových hráčů v herním průmyslu.

V galeriji Gorše v Svečah na avstrijskem Koroškem v teh trenutkih poteka odprtje letošnjega 44. Slikarskega tedna, ki ga pripravlja domače Slovensko prosvetno društvo Kočna. Letos bodo v ateljejih ustvarjali Marjan Drev, Anja Jerčič Jakob, Luisa Kasalicky, Siegfried Zaworka, Sophie Lazari, Charlotte Aurich in Elisabeth Oberrauch. V okviru slikarskega tedna potekajo tudi ustvarjalne delavnice: tečaj poslikavanja in glaziranje keramičnih posod za najstnike in odrasle ter tečaj izdelovanja afriških otroških mask. Jutri bo na vrtu pred galerijo Gorše družabni večer, v sredo zvečer pa bo v Einspielerjevem centru koncert, ki ga že več kot 30 let umetniško oblikuje Tonč Feinig. Letos bo njegov gost ponovno Joscho Stephan, eden najvidnejših evropskih kitaristov gypsy jazza. Zaključek slikarskega tedna s predstavitvijo umetnin bo v soboto v Einspielerjevem centru.

Na naših cestah danes vlada kaos. Poleg občutno povečanega prometa zaradi glavne turistične sezone in začetka počitnic v delu Avstrije, Nemčije, Švice in Nizozemske, daljši zastoji nastajajo še zaradi številnih del na cestah, prometnih nesreč in okvar vozil. V dopoldanskih urah je bil zaprt predor Karavanke, zaradi nesreče pa tudi pomurska in primorska avtocesta. Letos tako zaznavamo poslabšanje razmer v prometu. Drugi poudarki oddaje: - Pravna stroka opozarja: koalicija in Resnica z manevri za preprečevanje ustanovitve preiskovalnih komisij kršita ustavo. - Trump zagrozil Iranu s popolnim uničenjem, če bo poskušal izvesti atentat nanj. - Slovenija ob obletnici genocida - Srebrenica mora ostati trajen opomin.

Někdejší americký prezident John F. Kennedy definoval Spojené státy jako národ imigrantů. V knize, která byla pod tímto názvem vydána posmrtně v roce 1964, Kennedy vyzdvihl historický a kulturní přínos imigrace jakožto hnací síly národa. Letos, kdy země slaví 250. výročí Deklarace nezávislosti, je otázkou, jestli tento duch v USA stále přetrvává.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos v létě mohou zájemci na Hněvíně pozorovat i částečné zatmění Slunce. Hvězdárna nebude pro pozorování jeho zatmění vhodná. Lidé ho ale budou moci pozorovat přenosným dalekohledem.

Za roky na scéně si vyzkoušel nejrůznější hudební žánry a teď ho okouzlil i šanson. „Přitahuje mě to. A zamiloval jsem si kapelu Radky Fišarové, která se zpěvákem dýchá,“ říká v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě s ní a dalšími interprety vystoupí v Ledeburské zahradě pod Pražským hradem. „Mám tam písně, které vlastně šanson nejsou, ale bude to v intimní atmosféře a bude to velká romantika,“ zve na koncert hudebník a textař.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eliška Křenková je s karlovarským festivalem napevno spjata. Letos do Varů dorazila s delegací absurdní komedie Vyvolený režiséra Tomasze Mielnika, ve které ztvrárnila jednu z rolí. „Během natáčení nikdo moc nechápal, o co jde. Překvapilo nás, jak skvělý je výsledek,“ říká s úsměvem herečka. V rozhovoru pro Radiožurnál ale odhalila i méně známou část své práce – herecký koučink.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eliška Křenková je s karlovarským festivalem napevno spjata. Letos do Varů dorazila s delegací absurdní komedie Vyvolený režiséra Tomasze Mielnika, ve které ztvrárnila jednu z rolí. „Během natáčení nikdo moc nechápal, o co jde. Překvapilo nás, jak skvělý je výsledek,“ říká s úsměvem herečka. V rozhovoru pro Radiožurnál ale odhalila i méně známou část své práce – herecký koučink.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenija bo letos edina članica Nata, ki bo za obrambo namenila manj kot dva odstotka bruto domačega proizvoda, kažejo ocene zavezništva, objavljene tik pred vrhom v Ankari, ki se je nocoj začel z večerjo. Evropske članice Nata in Kanada bodo letos za temeljne obrambne potrebe sicer namenile približno 11 odstotkov več kot lani. Med ključnimi temami vrha je tudi podpora Ukrajini.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Mým dnešním hostem je Sára Saudková. Pro většinu lidí asi stále hlavně fotografka, v posledních letech však také spisovatelka. Letos vyšla její třetí knížka ze série thrillerů s vyšetřovatelkou Oldřiškou, a já jsem ji četl nejen z povinnosti kmotra, ale i proto, že mě jako postava baví. Kolik do ní Sára Saudková dala sama ze sebe? poslouchejte.O čem jsme ještě mluvili? O argentinském tangu, k němuž se Sára celoživotně chystala a teprve teď se konečně rozhoupala. O tom, proč píše bez osnovy a bez kostry, a do poslední chvíle netuší, jak to dopadne. O tom, jak se v komoře ze zvětšováku rodí fotka, kterou žádná umělá inteligence neudělá, protože ona vše dělá stále postaru a ručně.Takže ano, došlo i na umělou inteligenci, té se totiž nelze vyhnout. Sára ji odmítá pustit do své práce a říká tomu poctivost. Já jsem umělou inteligenci nechal, ať pro Sára Saudkovou vymyslí první otázku.Mluvili jsme i o tom, jak člověk najde sám v sobě malou Oldřišku, když jde do tuhého - Sára Saudková teď řeší nepříjemný soudní spor a hájí se, jak říká, s hlavou vztyčenou. A pak jsme mluvili ještě o čtyřech (už dospělých) dětech, o cestě do Švédska někam k pólu a o tom, proč se nedívá na zprávy.Vše uslyšíte. Já ještě připomínám, že na webu inspiruj tečka se najdete letní a částečně i podzimní termíny našich workshopů, přednášek a dalších akcí týkajících se umělé inteligence. Budeme se na vás těšit.A teď se vy těšte na novou epizodu, přeju příjemný poslech.

Sedmnáct let na jablonecké přehradě každé léto dohlíželi na bezpečnost návštěvníků vodní záchranáři. Poslední dva roky tam po neshodách s městem neslouží.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošnja izvedba Primorskega poletnega festivala združuje deset dogodkov, s katerimi izpostavlja viharne čase, v katerih živimo in pogumno soočanje z izzivi. Predstave bodo uprizorjene na različnih lokacijah v treh istrskih občinah: v Kopru, Ankaranu in v Piranu. Letos se je namreč sodelovanju odrekla izolska občina. Sicer pa je eden osrednjih poletnih festivalov v slovenski Istri odslej tudi del novega konzorcija.

Pozveme vás do Kvasin na zámek, kde se v sobotu budou konat Půtovy zámecké slavnosti. Letos to bude už podeváté. Přijel nás na ně pozvat Vilém Janeček, hrdý nositel příjmení průmyslníků a výrobců legendárních motocyklů značky JAWA, ale také člověk, kterému učarovaly meče, rytířské souboje a středověk, protože vede rychnovskou skupinu historického šermu Foltest.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva 50 let od začetka obratovanja trboveljskega dimnika, enega najbolj prepoznavnih simbolov Zasavja. Objekt, ki je desetletja služil energetiki, danes dobiva tudi nove vsebine. Med njimi je kulinarično doživetje Večerja v dimniku, ki obiskovalcem omogoča vstop v sam dimnik in drugačen pogled na industrijsko dediščino.

Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos bo v Slovenski katoliški cerkvi mašniško posvečenje sprejelo pet diakonov. Med njimi sta tudi dva redovnika: jezuit in kapucin. V oddaji so spregovorili o svoji odločitvi za duhovniško poslanstvo in o izzivih, ki jih čakajo.

Po več desetletjih se posoška lokalna politika nikakor ne uspe zediniti glede plovbnega režima na Soči. Pred tremi leti je Občina Kobarid z novim odlokom uvedla pomembne spremembe, ki so močno zaznamovale upravljanje plovbe. Letos so občine vendarle sprejele sporazum o enotni dovolilnici, a kobariški župan Marko Matajurc s pravnimi mnenji še vedno zadržuje njegovo izvajanje. Kaj je prineslo zvišanje cen dovolilnic za uporabo vstopno-izstopnih mest? So zaradi prizadevanj za ureditev komercialne plovbe najbolj prikrajšani rekreativni kajakaši? Se lahko občine do prihodnje plovbne sezone poenotijo? Je rešitev lahko krajinski park? Bi se morala vmešati država? O vsem tem v tokratni oddaji Studio ob 17.00. Gostje: Valter Mlekuž, župan Občine Bovec; Marko Matajurc, župan Občine Kobarid; Alen Červ, župan Občine Tolmin; Simon Škvor, direktor Posoškega razvojnega centra; Filip Hrovat, Bovec šport center.

Generální tajemník NATO zřejmě před pár dny částečně potěšil českého premiéra, když řekl, že skoro všechny evropské země plní závazek dávat dvě procenta HDP na obranyschopnost, ale vloni se to nepovedlo Albánii, Česku a Slovinsku.

Generální tajemník NATO zřejmě před pár dny částečně potěšil českého premiéra, když řekl, že skoro všechny evropské země plní závazek dávat dvě procenta HDP na obranyschopnost, ale vloni se to nepovedlo Albánii, Česku a Slovinsku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Interaktivním způsobem se tam můžete seznámit s místní českou menšinou a osvěžit se sklenicí vychlazeného ležáku podle české receptury. Rakouská lanovka na horu Rax vozí turisty už sto let. Z odvážného experimentu se stala technickou památkou. Žlutý školní autobus je ikonou amerického dětství už přes 80 let. Proč je žlutý a proč tam nesmějí rodiče? I na to odpoví dnešní pořad s Lubicou Bergmanovou.

Pokud plánujete letní dovolenou v Jeseníkách a zatím nemáte zajištěné ubytování, čtěte dál. Dozvíte se, jak to vypadá s obsazeností místních chat, hotelů a penzionů během prázdnin.

„Příběh naší rodinné firmy je takový americký sen, ale na český způsob.“ Nshan Avetisjan je nejmladší syn v rodině podnikatele arménského původu Gevorga Avetisjana, který v Česku vyrábí medové dorty pod značkou Marlenka. Letos čekají obrat už 1,5 miliardy. Když jeho rodiče poprvé vystoupili z vlaku na české půdě, byly mu necelé dva roky. „Bylo to na nádraží v Ostravě a odtud jsme se vydali hledat první volnou ubytovnu. Tím začal náš český příběh,“ vzpomíná Nshan Avetisjan, který má dnes v Marlence na starosti obchod a marketing. Proč má vedle práce v rodinné firmě i vlastní byznys a jaký sport mu pomáhá vypnout hlavu? Nejen o tom je řeč v našem podcastu.Partnerem tohoto podcastu je Raiffeisenbank.

Piety u památníků, přehlídky historických vozidel a vlajky spojeneckých armád na zahradách. Normandie má za sebou 82. výročí vylodění spojenců. Letos na francouzské západní pobřeží dorazilo 27 amerických veteránů z druhé světové války. I když se jejich počty rok co rok tenčí, hrdinství vojáků, kteří bojovali za svobodu, stále láká do Normandie davy lidí.

160 let letos uběhne od největší bitvy na území současné České republiky, která se odehrála severozápadně od Hradce Králové 3. července 1866. Na rozsáhlém bojišti se zde střetlo 436 tisíc vojáků rakouské, saské a pruské armády. Rakousko- saská vojska zde byla poražena a válka se postupně začala přelévat i na Moravu, kde vyvrcholila bitvou u Tovačova 15. července 1866.

Piety u památníků, přehlídky historických vozidel a vlajky spojeneckých armád na zahradách. Normandie má za sebou 82. výročí vylodění spojenců. Letos na francouzské západní pobřeží dorazilo 27 amerických veteránů z druhé světové války. I když se jejich počty rok co rok tenčí, hrdinství vojáků, kteří bojovali za svobodu, stále láká do Normandie davy lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vietnamské metropoli Hanoji navštívíte místo, kde vám natočí české pivo a ke guláši hraje kapela písně skupiny Olympik. Nedaleko Bělehradu se seznámíte s životem Keltů, kteří kdysi vládli Evropě. A dostanete se i pod skalní stěnu El Capitán, kterou dvakrát za jeden týden - jako pátý na světě - vylezl český student umění František D?Agostino.

Nejstarší stále hrající ochotnický soubor v Plzni svou činnost zahájil v roce 1916. Jeho název Jezírko je odvozen od Košuteckého jezírka, kde spolek hrával svá představení.

Letos minevajo tri desetletja od sprejetja prvega pravilnika službe nujne medicinske pomoči, temeljnega za nadaljnji organiziran razvoj sistema, ki odločilno vpliva na preživetje in potek bolezni najbolj ogroženih bolnikov in poškodovanih. Kako se je razvijala in spreminjala služba, zakaj je vse manj zanimanja za urgentno medicino, kaj bodo prinesli satelitski urgentni centri in kako pomembni so v nujnih stanjih tudi prvi posredovalci? Urgentni centri in zaposleni so vse bolj obremenjeni, kot tudi ambulante nujne medicinske pomoči. Po dostopnih podatkih je kar 60 odstotkov oskrb v urgentnih centrih nenujnih. Več v Studiu ob 17ih, kjer bomo iskali tudi odgovor na vprašanje, zakaj nujna medicinska pomoč organizacijsko potrebuje samostojno institucijo. Gostje: dr. Gregor Prosen, predstojnik Urgentnega centra UKC Maribor; dr. Mitja Mohor, spec. urgentne medicine, Zdravstveni dom Kranj; Denis Kordež, poznavalec nujne medicinske pomoči. Avtorica oddaje Aljana Jocif.

Priznana literarna revija Granta je pred meseci v Veliki Britaniji objavila nagrajeno zgodbo, ki je bila napisana z umetno inteligenco. V Združenih državah pa odmeva primer velike založbe, ki je tik pred izidom ustavila izdajo romana, in to po pritisku bralcev in novinarjev, da avtorica knjige ni napisala sama, ampak ob pomoči umetne inteligence. Zakaj strokovna javnost, ki podeljuje nagrade, ne loči med strojem in človekom? Kako se na pojav umetne inteligence v literaturi in založništvu odzivajo domače založbe in kako bralci sprejemamo spremenjena pravila igre?Aljoša Harlamov je bralec, pisec in urednik. Letos je izdal kriminalko Dohtar in povodni mož, ki jo je v celoti napisal sam. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:02:41 Nagrajena kratka zgodba, ki jo je napisala umetna inteligenca 00:05:29 Razmere v založniški industriji in vpliv tehnologije 00:09:49 Kako UI vpliva na slog pisanja in moralna panika 00:15:19 Primer umaknjene knjige Shy Girl 00:22:16 Kako slovenska literarna stroka sprejema umetno inteligenco 00:25:34 Primer Super!založbe in normalizacija tehnologije 00:31:00 Raziskovanje z UI vs. človeška izkušnja (Primer Olge Tokarczuk)

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Národní zoologická zahrada v Bojnicích je nejstarší a nejnavštěvovanější zoo na Slovensku. Chová přes tři sta druhů zvířat, provozuje záchranné centrum a rehabilitační stanici pro volně žijící živočichy. Letos se ale dostala do povědomí i daleko za hranicemi Slovenska – kvůli osiřelým medvíďatům, jejichž záchrana se stala fenoménem na sociálních sítích. Jak to vypadalo a co se za branami této unikátní zoo každý den děje?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

První odrůdou, kterou v roce 2014 rodina Grecmanových zasadila, byla světle růžová Sarah Bernhardt. Kořínky si přivezli od příbuzných z Rakouska. Letos už jim na polích v Senici na Hané roste deset druhů v pestré barevné škále - od bílé, přes vanilkovou, oranžovou až po červenou.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.

Jižní část řeky Moravy v Olomouckém kraji doplnily nové cedule pro vodáky. Informují je o nástupních a výstupních místech, na jakém kilometru řeky se právě nachází nebo jestli jedou stále správně.