Podcasts about letos

V sobotu 9. srpna se návštěvníkům Terezína naskytl pohled, který je možný jen jednou za rok. Mohli vidět terezínskou pevnost zatopenou vodou. Jde o řízený proces, za kterým stojí propracovaný systém nápustních stavidel z 18. století, který je dodnes plně funkční. Letos bylo ale napouštění komplikovanější.

Praznovanje stoletnice Ameriških Brezij se nadaljuje. To nedeljo bo tako v Lemontu pri Chicagu tradicionalno letno romanje in piknik Slovenskega katoliškega centra. Sveta maša bo pri Lurški votlini. Na voljo bodo nageljni, ki jih bodo romarji med darovanjem prinesli k oltarju, k podobi Marije Pomagaj, skupaj s tihimi prošnjami in zahvalami. Ob koncu sv. maše bodo zapeli litanije Matere Božje z odpevi. Na pikniku bo veliko priložnosti za razvedrilo, tudi za otroke. Tudi Slovenski katoliški center namreč praznuje. Letos mineva 30 let od njegove izgradnje. Idejo o gradnji je zelo podpiral tudi p. Christian Gostečnik, ki je od aprila provincial Slovenske frančiškanske province ter bo glavni mašnik konec avgusta na tradicionalnem Medenem pikniku. Letos bo potekal tudi v zahvalo za sto let poslanstva, ki so ga slovenski frančiškani opravili v Lemontu, za rojake in za druge, ki tam po Mariji najdejo dušni mir in bližino Boga.

Slovenske gore so tudi to poletje priljubljen cilj številnih gornikov in ljubiteljev gora. Z večjim obiskom so bolj obremenjeni tudi gorski reševalci, ki so letos opravili že 380 posredovanj, tako v gorah kot pri različnih adrenalinskih športih. Zdravniki gorski reševalci pa opažajo tudi večje število nenadno obolelih. Med ponesrečenimi ali pomoči potrebnih je več kot 40 odstotkov tujcev. Gorsko reševanje, zahtevna posredovanja, preventiva in prizadevanje za večjo varnost so teme tokratnega Studia ob sedemnajstih z Aljano Jocif. Gostje: Veronika Šenk, zdravnica, gorska reševalka Miha Primc, podpredsednik Gorske reševalne zveze Slovenije Iztok Arnol, predsednik GRS Mojstrana Matej Brajnik, vodja gorske policijske enote

Zhruba osm a půl milionu korun letos rozdělí olomoucké hejtmanství na podporu venkovských obchodů. V krajském dotačním programu se přihlásilo 126 zájemců, se žádostí uspělo 87 z nich.

Světlušky, známé z příběhů o Broučcích od Jana Karafiáta, nejsou jen roztomilé svítící bytosti, ale i fascinující draví brouci. Letos navíc byly Českou společností entomologickou vyhlášeny za hmyz roku.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.

9. avgusta se bo v Radovljici začel 43. festival Radovljica. Letos bo moč prisluhniti desetim koncertom, na katerih bo nastopilo skupno 58 vrhunskih glasbenikov iz enajstih držav. Program festivala nam je predstavil umetniški vodja Domen Marinčič.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Pilníkově na Trutnovsku dokončili projektovou dokumentaci k výstavbě nové mateřské školy. Své místo by v ní mělo najít 75 dětí.

Hry v Křenovech se odehrávají nedaleko zříceniny hradu Trosky. Nenajdete na nich sportovce zvučných jmen, ale hlavně rodinné příslušníky a třeba z uměleckého světa Felixe Slováčka juniora. Letos se všichni sešli k jubilejnímu 50. ročníku.

Skupina Páni z Kolína začínala v roce 1991 jako hrstka několika nadšenců, kteří se zajímali o historický šerm. Letos byli Páni z Kolína zapsáni do České knihy rekordů jako nejdéle působící pořadatel středověkých bitev v České republice. Její zakladatel Miroslav Horáček ale postupně začal představení skupiny rozšiřovat a v současnosti jejich tematický záběr zasahuje až do období 2. světové války.

Pri Nacionalnem odzivnem centru za kibernetsko varnost zaznavajo velik porast prevar z vrivanjem v poslovno komunikacijo. Letos so obravnavali že 25 prijav vdorov v poslovno komunikacijo, lani pa v vsem letu 32. Sporočena oškodovanja znašajo že skoraj pol milijona evrov, od tega 312.000 evrov samo v mesecu juliju. O aktualnem porastu prevar z vrivanjem v poslovno komunikacijo smo se pogovarjali z Gorazdom Božičem, vodjo Nacionalnega odzivnega centra, Tadej Hren pa je podrobneje razložil, kako izgledajo tovrstne prevare.

V novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz vás vezmeme na Baťův kanál. Naším hostem jeředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek, který se věnuje návratuplavby a života na Baťův kanál už od devadesátých let. Zřizovateli společnosti jsouJihomoravský a Zlínský kraj, kteří společně tuhle unikátní českou turistickou atrakci podporujíze všech sil.Loni přijelo na Baťův kanál 87 tisíc návštěvníků, v předcovidových letech to bylo až 90 tisíc.Jenže právě covid, a omezení s ním spojená, srazil návštěvnost kanálu o třetinu, aby pak zažilopět renesanci návštěvnosti. „Letos se nám vrací skupiny, školní výlety, organizované zájezdya dobře se prodávají i lístky na pravidelné plavby, které pořádáme,“ říká v podcastu VojtěchBártek.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zámek Chaumont sur Loire býval v době renesance sídlem Kateřiny Medicejské. Na přelomu 19. a 20. století si na opulentním panství dávala dostaveníčko pařížská smetánka, včetně spisovatele Marcela Prousta nebo herečky Sahry Bernhardtové. Dnes láká zámek hlavně svým Mezinárodním festivalem zahrad, díky kterému tam během letních měsíců ročně zamíří více než půl milionu návštěvníků.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kánoe, kajaky a rafty. Řeka Otava a kempy podél ní každoročně přitahují vodáky z celé republiky. Letos jim ale počasí moc nepřeje a projevuje se to i na návštěvnosti kempů.

Už od roku 2003 láká polský Park miniatur Památek Dolního Slezska v Kowarech ročně tisíce českých turistů. O prázdninách si prohlídku mohou užít i českými průvodci. Letos třeba se studentkou z Jablonce nad Nisou.

Už od roku 2003 láká polský Park miniatur Památek Dolního Slezska v Kowarech ročně tisíce českých turistů. O prázdninách si prohlídku mohou užít i českými průvodci. Letos třeba se studentkou z Jablonce nad Nisou.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá publicistky a programové ředitelky Letní filmové školy Ivy Hejlíčkové a filmové publicistky časopisu Respekt Jindřišky Bláhové. V Uherském Hradišti se koná Letní filmová škola, která připomíná i osobnosti světové kinematografie. Letos by to mohl být třeba herec, režisér a filantrop Paul Newman. 26. ledna jsme si připomněli 100 let od jeho narození. Ve kterých rolích exceloval a proč?

Poletna radijska tribuna prinaša pogovor z direktorico Pogrebnega podjetja Maribor Lidijo Pliberšek. Letos zaznamujejo 40 let pokopališča Dobrava in 70 let njihove cvetličarne; s sogovornico smo osvetlili naložbe in druge načrte Pogrebnega podjetja.

Letní projekt divadla T.E.J.P. se opět rozjel na staré plovárně v Jihlavě. Letos vzniká inscenace Smetiše, loutkové představení inspirované prostředím skládky.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Robotaxi bude do konce letošního roku obsluhovat v USA až polovinu populace, s tímto plánem přišel šéf Tesly Elon Musk při představení výsledků společnosti za druhý kvartál letošního roku. Podrobněji větší nasazení autonomních vozidel probereme s redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Charvátem.

Med 9. in 26. avgustom bo potekal 43. Festival Radovljica 2025. Letos z desetimi koncerti in 58. vrhunskimi glasbeniki iz enajstih držav! Koncertni program že devetnajsto leto zapored oblikuje Domen Marinčič, ki nam je festival okvirno predsatvil.

Ranní brífink Patrika Saláta: Robotaxi bude do konce letošního roku obsluhovat v USA až polovinu populace, s tímto plánem přišel šéf Tesly Elon Musk při představení výsledků společnosti za druhý kvartál letošního roku. Podrobněji větší nasazení autonomních vozidel probereme s redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Charvátem.

Letní projekt divadla T.E.J.P. se opět rozjel na staré plovárně v Jihlavě. Letos vzniká inscenace Smetiše, loutkové představení inspirované prostředím skládky.

Letos spomladi je dopolnil 70 let dramski igralec Aleš Valič. Rodil se je v Ljubljani, kjer je leta 1977 končal študij na Akademiji za gledališče, radio, film in televizijo. Po študiju se je za dve sezoni zaposlil v SSG Trst, nato pa je bil stalni član ljubljanske Drame od 1990 do leta 2004. V tem obdobju je sodeloval tudi v drugih slovenskih gledališčih in izvedel nekaj lastnih produkcij. Aleš Valič ni samo odličnen karakterni igralec, je tudi izvrsten interpret umetniške besede. Od leta 1990 poučuje na AGRFT, kjer predava umetniško besedo. Leta 2006, ko se je za Radio z njim pogovarjala Tadeja Krečič, je bil tudi dekan Akademije. Aleš Valič veliko nastopa na filmu in na televiziji. Neprecenljiv pa je njegov umetniški opus, ustvarjen na radiu.

Starship byl loni úspěšný, ale letos se tři testovací mise nepovedly. Raketa buď vybuchla, nebo nad ní SpaceX ztratila kontrolu. Začíná se mluvit o tom, zda má projekt budoucnost. Donald Trump mezitím plánuje omezit financování NASA, pro kterou je Starship rovněž důležitý. I přes neúspěchy je to stále nejreálnější projekt vesmírného plavidla. Evropská Ariane 6 například opět odkládá svůj další start. Vize letu na Mars je zatím velmi vzdálená realitě.01:32 – Špatný rok Starshipu07:54 – Proč se SpaceX nedaří15:54 – Kam se poděla Ariane 618:45 – Na Mars hned tak nepoletíme31:07 – New Glenn 

Aby Špindlerův Mlýn utáhl nápor turistů, zvedl daň z nemovitosti na maximum. Letos podle odhadů starosty Martina Jandury vynese až 25 milionů. Dalších 20 milionů městu podle starosty uniká kvůli nepoctivým hoteliérům.Špindlerův Mlýn je vnímán jako luxusní zimní i letní středisko s bohatým nočním životem, kde se celebrity střídají se špičkami byznysu. „Byl bych rád, kdyby nám `český Aspen` někdo odpáral. Na jednu stranu jsem rád, že nálepku kvalitního střediska Špindl má, ale je to tady dražší, i nemovitosti,“ říká Martin Jandura, který ve městě vyrostl a teď třetím rokem starostuje.Ve skutečnosti Špindlerův Mlýn bohatý není. Jako město s necelou tisícovkou obyvatel hospodaří se skromným rozpočtem. Přitom se v sezóně počet lidí až zdvacetinásobí. A „lufťáci“ jsou pro město velká zátěž.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Babičkám a dědečkům chceme vzdát hold v dalším vydání pořadu Jihomoravský rok. Světový den prarodičů a seniorů, který vyhlásil papež František, se každoročně připomíná čtvrtou neděli v červenci. Letos vychází na 27. července. Je to další svátek seniorů, ti totiž slaví svůj den také 1. října. Jak vypadá moderní babička? A s čím se nám svěřila čerstvá babička a naše kolegyně Ivana Slabáková? Zazní i vzpomínky na prarodiče od posluchačů i pozvání do spolku aktivních prarodičů.

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Kapela strýce Michaela letos oslavila 50 let od svého založení. Proslavila se jako taneční kapela, která po celém Mladoboleslavsku i širším okolí hrávala na tanečních zábavách, plesech nebo různých festivalech. Tuto sedmičlennou skupinu spolu se dvěma zpěvačkami dodnes řídí její zakladatel, kapelník Michael Wollmann.

V neposredni bližini Zavratca nad Idrijo se je v ponedeljek zgodilo bližnje srečanje tamkajšnjega krajana z medvedom, ki se je k sreči končalo brez poškodb. Do danes je tako letos dokumentiranih šest incidentov, v treh primerih je medved človeka fizično poškodoval, v treh pa je prišlo le do bližnjega srečanja z napadalno zverjo.

Berani letos kvůli riziku nákazy slintavkou a kulhavkou nemohli na svah pod Zelenou horu. Trávu proto posekali a shrabali dobrovolníci.

S švicarskim filmom Nočna izmena se začenja letošnja izdaja festivala Cinehill, ki je pred dvema letoma po 25 letih zamenjal Motovunski filmski festival. Letos so dogajanje umestili v kraj Fužine in v okolico v Gorskem Kotarju na Hrvaškem. O tem in še o novi knjigi pesnika in esejista Uroša Zupana Dnevnik 1992–1993, v kateri odkrivamo nekaj stalnic avtorjevega pisanja: razmišljanje o poeziji in glasbi pa tudi o odnosih ter marsikatero zanimivo anekdotično podrobnost.

Bezesporu nejvýznamnější festival v jižních Čechách, ale také jedna z nejprestižnějších akcí v Česku. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, zkráceně Festival Krumlov, je kritikou i publikem uznávaným svátkem klasické hudby. Letos se koná už 34. ročník, jako téma organizátoři zvolili Nečekaná spojení.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V neděli se silní chlapi sjedou do Vendryně, aby soutěžili v jednotlivých dřevorubeckých disciplínách. Soutěž ale má tradičně i část uměleckou, kdy řezbáři z několika evropských zemí společně už od čtvrtku tvoří sochy na zadané téma. Letos podruhé našli zázemí kousek za hranicemi, na zámku v polském Děhylově.

V neděli se silní chlapi sjedou do Vendryně, aby soutěžili v jednotlivých dřevorubeckých disciplínách. Soutěž ale má tradičně i část uměleckou, kdy řezbáři z několika evropských zemí společně už od čtvrtku tvoří sochy na zadané téma. Letos podruhé našli zázemí kousek za hranicemi, na zámku v polském Děhylově.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos na festivalu zahrají Paula Jackman's Jazz Masters (GB), Sunshine Brass (DE), Alapar Jazz (AG), Brass Band Rakovník (CZ), Pilsner Jazz Band (CZ), The Dixie Hot Licks (CZ), Champagne Lovers Band (CZ), Roaring Wild Cats (CZ).

Možnost vstoupit do partnerství využilo za prvních šest měsíců letošního roku v Česku skoro tisíc stejnopohlavních párů. Je to víc než v minulosti, kdy existovalo registrované partnerství. Větší zájem o stvrzení vztahu před úřady evidují i matriky Plzeńském kraji.

Hosté: průvodkyně a bývalá ředitelka Věra Kokošková a historik Michal Tejček. Moderuje Michal Jánský

Jaká je Paříž na začátku léta? Zve na romantickou procházku po nábřeží? Na posezení na terase kavárny u sklenky vína? Ne. Tyto pohlednicové obrázky patří bohužel minulosti. Letos se v červnu a červenci Paříž rozpálila do běla, a pro obyvatele a turisty nastalo náročné období.

Jaká je Paříž na začátku léta? Zve na romantickou procházku po nábřeží? Na posezení na terase kavárny u sklenky vína? Ne. Tyto pohlednicové obrázky patří bohužel minulosti. Letos se v červnu a červenci Paříž rozpálila do běla, a pro obyvatele a turisty nastalo náročné období.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Letos poprvé mohli myslivci začít lovit lišky až od července. Tedy mimo období, kdy mají mláďata. Ve sněmovně je před závěrečným schvalováním návrh, který by přinesl ještě další omezení ? měl by takzvané norování zakázat úplně. Šlo by o ukončení nehumánního způsobu lovu? Nebo by hrozilo, že nedokážeme předejít přemnožení lišek? Hosty Pro a proti Lukáše Matošky budou Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat a šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Moderuje Lukáš Matoška

Letos poprvé mohli myslivci začít lovit lišky až od července – mimo období, kdy mají mláďata. Ve Sněmovně je před schvalováním návrh, který by přinesl další omezení: měl by takzvané norování zakázat úplně. „Je to jeden ze způsobů lovu, jak regulovat populaci lišek,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. „Nechceme zakazovat lov úplně, jen tuto krutou praktiku,“ oponuje Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý rok se Spartě ozvala FC Bologna s konkrétní nabídkou na přestup Martina Vitíka. Byli ochotní za mladého stopera zaplatit 15 milionů eur + další 3 miliony jako možné bonusy a prémie, to se v české lize opravdu jen tak běžně nestává. Jenže sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický transfer zarazil s tím, že by nestihl sehnat náhradu. Letos se Bologna ozvala znova a jejich rovnice 11+4= 15 sice není tak nabušená jako před rokem (15+3 = 18). Ale po uplynulé sezoně bylo spíš s podivem, že je Bologna takřkajíc Vitíkovi věrná. I kdyby ovšem zůstalo jen u základu 11 milionů eur, pořád by to byla jasně nejvyšší suma, jakou kdy zahraniční zájemce za stopera z české ligy zaplatí. Netradiční součástí podcastu Nosiči vody byla v nové etapě i dotazovna čtenářů, v jejímž rámci protagonisté Nosičů například osvětlili, jak vypadá jejich příprava na natáčení. Proč v Anglii, Španělsku nebo Německu vychovávají lepší fotbalisty než současná česká mládežnická základna? Vyhrál by Tomáš Rosický Zlatý míč France Footballu, kdyby svého času přestoupil do Barcelony? Které české kluby zatím v ligové pauze nejlépe posílily?---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.

Úrokové sazby neklesají, ale Češi znovu žádají o úvěry na bydlení ve velkém. Průměrná výše hypotéky je stabilně přes čtyři miliony. Letos si pro hypotéku dojde přes 80 tisíc lidí. Jen není co kupovat, říká expert.Loni vystoupaly ceny bytů o 12 %, rodinných domů o 7 % a pozemků o 5 %. Horentní tempo zdražování pokračovalo i v první půlce letošního roku. A vysoká poptávka bude ceny šroubovat nahoru i dál.„Já si osobně myslím, že nárůst cenové hladiny nemovitostí v Česku bude mírně přes 10 %, ale třeba u chat a některých nemovitostí v Horní, Dolní, které tak atraktivní nejsou, tak tam naopak můžu skutečně smlouvat,“ říká hypoteční expert společnosti Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.