Podcasts about letos

Kondice české ekonomiky je průměrná. Ale máme se lépe, než 80 procent lidí na planetě, myslí si to ekonom a analytik investiční společnosti Investika Vít Hradil. Jak je na tom česká ekonomika dnes? „Letos to vypadá na nějakých 2,3 procenta meziročního růstu. Vzhledem k tomu, že historicky jsme byli zvyklí na tři, ale teď jsme se tak nějak smířili s dvěma a půl, tak je takový průměrný rok,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Volání po zrušení inkluze ve školství je už pravidelným koloritem volebních kampaní. Například v roce 2017 ho měla v programu tehdy opoziční ODS. Letos je to SPD, která tradičně slibuje likvidaci vzdělávání handicapovaných dětí v normálních třídách. A nově Motoristé, kteří za zrušení inkluze, jak pravil jeden z jejich volebních lídrů Matěj Gregor „půjdou na barikády“.

Volání po zrušení inkluze ve školství je už pravidelným koloritem volebních kampaní. Například v roce 2017 ho měla v programu tehdy opoziční ODS. Letos je to SPD, která tradičně slibuje likvidaci vzdělávání handicapovaných dětí v normálních třídách. A nově Motoristé, kteří za zrušení inkluze, jak pravil jeden z jejich volebních lídrů Matěj Gregor „půjdou na barikády“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z váhy putují jablka do drtičky. „Potom, co se jablka nadrtí, je připravíme do formy, do plátna, a putují do lisu, kde na ně tlačíme silou až přibližně deset tun, máme tím poměrně slušnou výtěžnost.“

Horská služba České republiky slaví kulaté jubileum. Letos je to totiž 90 let, co horští záchranáři pomáhají v horách a bdí nad všemi, kteří se do horské přírody vypravují za sportem či relaxovat. V pátek a v sobotu se bude ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších slavit tohle úžasné výročí.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horská služba České republiky slaví kulaté jubileum. Letos je to totiž 90 let, co horští záchranáři pomáhají v horách a bdí nad všemi, kteří se do horské přírody vypravují za sportem či relaxovat. V pátek a v sobotu se bude ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších slavit tohle úžasné výročí.

Obyvatelé Kolína v sobotu večer přihlíželi Stvoření. Tak se jmenovalo poslední představení Divadelního festivalu Gasparáda v podání pražského souboru Blackout Paradox. Letos se festivalu zúčastnili také umělci z Francie a z Nového Zélandu. Pestrý program představil všechny směry nonverbálního divadelního umění.

Po Sloveniji sledimo na desetinam kuharskih festivalov, ki se odvijajo na prostem in predvsem pred očmi javnosti. Priprava hrane v kotličkih je na teh prireditvah obvezna, dogodki pa so nekje na presečni množici med turizmom, gastronomijo, etnologijo in promocijo posameznih regij. Zagotovo nekaj tega navdušenja korenini v izjemni popularnosti kulinarike in kuhanja, ki sta se povzpela tudi s pomočjo televizijskih kuharskih oddaj, nekaj pa gre pripisati bogati tradiciji piknikov in poletnih druženj, s katerimi je naša dežela v toplem delu leta prav okupirana. A če hočemo obiskati kralja vseh teh prireditev, moramo v Lendavo. Tam imajo v okviru svojega poletnega festivala poseben dogodek, imenovan »Bogračfest«, tekmovanje v pripravi te tradicionalne jedi, ki vsako leto privabi rekordno število tako obiskovalcev kot kuharskih ekip. Letos ga je obiskal tudi Marko Radmilovič in Nedeljska reportaža prinaša njegov uvid v teorijo in prakso, v sedanji in pretekli trenutek te mamljive jedi.

Tradice Rozhlasové 25 v Plzni se začala odvíjet v r. 1977. Pro rozhlasáky i posluchače je tento turistický pochod srdeční záležitostí. Letos nabízí novinku v podobě kočárkové trasy.

„Letos rekordní účast – 484 lidí. O výkony zase tolik nejde, i tak jsou obdivuhodné. Některým lidem je přes 90, jiní soutěží i přesto, že mají hůl nebo dokonce chodítko,“ říká organizátor Petr Záliš.

Letos mineva 80 let od konca druge svetovne vojne, ki pa je hkrati tudi začetek povojnega begunstva in izseljenstva. Razstava arhivskih fotografij o življenju Slovencev v povojnih begunskih taboriščih na avstrijskem Koroškem, ki so jo pripravili pri Rafaelovi družbi, bo od nedelje mesec dni postavljena v predprostoru kapele na Logu pri Brezovici. V ponedeljek, 15. septembra, bo ob tem predavanje zgodovinarke dr. Helene Jaklitsch, ki bo govorila o povojnih dogodkih ter predstavila življenje in delo slovenskih beguncev. 80. obletnice odhoda iz Slovenije, begunstva in izseljenstva se bodo jutri spomnili tudi v Argentini, kjer je novo domovino našlo okoli 6000 naših rojakov. Spominsko sveto mašo bo daroval zaslužni nadškof msgr. Andrej Stanovnik, in sicer v cerkvi svete Julije na aveniji Alberdi v Buenos Airesu, kjer so se Slovenci zbirali v prvih letih po prihodu. Zbrali se bodo ob geslu: Izgubili so domovino, a ohranili so vero, še poroča tednik Svobodna Slovenija iz Argentine

Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.Podlaší je region na východě Polska, o jehož existenci Češi nejspíš pořádně netuší – mimo jiné proto, že tento původní (a správný) český název se používá výrazně méně než názvy novější a nepřesnější. Jako třeba Podlesí. Aby to nebylo tak jednoduché: lidé, kteří na Podlaší žijí, se nepovažují za národ, ačkoliv hovoří jiným jazykem, než je v okolí běžné. Podlašané, stejně jaké třeba Hornoslezané, se mají za regionální menšinu. Jejich dlouholetá a prozatím marná snaha o uznání svého vlastního jazyka jako originálního polského kulturního dědictví je jedním z mnoha dokladů, že Polsko si neví rady se svými menšinami a regionálními odlišnostmi, popírá je a ignoruje, protože stále ještě hledá své státní národní sebevědomí.Podlaština je skutečně originální jazyk: ačkoli se nachází v západoslovanské zemi, patří mezi východoslovanské jazyky. Ačkoliv jde o směs běloruštiny a ukrajinštiny (dostatečně odlišnou od obou těchto jazyků), nezapisuje se azbuku, nýbrž latinkou. Tedy aspoň podle návrhu Jana Maksymiuka, jenž její nový zápis vymyslel a snaží se ho prosadit. Doposud totiž podlaština takový nemá, což napomáhá tomu, že se rozvolňuje míra jejího užívání. Vratislav Karpíšek, který se podlašsky naučil sám z knih a návštěv regionu, zase připravuje učebnici a oba muži pospolu slovník. Jako by tak posluchači a diváci nahlíželi s oběma muži dvě stě let zpátky, kamsi na počátek českého národního obrození. Ostatně lze obrozovat ještě v 21. století?A jak vlastně Podlašané vnímají svou existenci v Polsku? A sousedství s Běloruskem, potažmo nevyzpytatelným Ruskem? Jak se cítí lidé, kteří kulturně stojí opravdu na hranici mezi slovanským východem a západem? A je šance, že podlaština – která se nevyučuje ve škole, mediálně má minimální zastoupení a je pod tlakem globalizace, jež stírá regionálnírozdíly – vydrží ještě další desetiletí, neřkuli století? A skutečně je pro Čecha snadné podlašsky číst? Aneb konečně podcast, která svým divákům posouvá hranice o kus dál.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září. Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září.

Sezonu divadlo otevře ve čtvrtek 18. září premiérou Kabaretu nahatý Shakespeare 2, volného pokračování kultovní inscenace, kterou má Tramtarie v repertoáru už deset let.

„Letos se hodně urodilo. Dělala se marmeláda, zavařování a zbytek šel do sudu,“ pochvaluje si Pavel Faltys.

Doprava Ústeckého kraje letos slaví 10 let od svého vzniku, a proto připravila pro cestující sérii akcí s názvem 10 let, 10 měst, 10 jízd.

Doprava Ústeckého kraje letos slaví 10 let od svého vzniku, a proto připravila pro cestující sérii akcí s názvem 10 let, 10 měst, 10 jízd.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý Gamescom je největší evropská herní výstava a letos na ní nechyběla ani Šárka. Do Questu se vrací se zážitky, které nekončí jen u dlouhých front a načinčaných stánků. V centru pozornosti je samozřejmě Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2, na které nejen ona s Lukášem čekají už celou věčnost. Jak působí naživo? A dokáže navázat na kultovní jedničku?

Noc co noc si na Ukrajině nejsou lidé jisti, jestli se dočkají rána. Jestli ruské rakety a drony nezasáhnou právě jejich obydlí. Jestli se dostanou včas do krytu. Letos v únoru spočítaly Světová banka spolu s Evropskou komisí a s OSN, že se náklady na obnovu zničené ukrajinské infrastruktury vyšplhaly celkem na víc než 520 miliard amerických dolarů. Poškozeno nebo zcela zničeno bylo už 2,5 milionu ukrajinských domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý Gamescom je největší evropská herní výstava a letos na ní nechyběla ani Šárka. Do Questu se vrací se zážitky, které nekončí jen u dlouhých front a načinčaných stánků. V centru pozornosti je samozřejmě Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2, na které nejen ona s Lukášem čekají už celou věčnost. Jak působí naživo? A dokáže navázat na kultovní jedničku?Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos se dobře daří ovoci i zelenině, včetně okurek. Možná se vám urodilo až příliš velké množství nakládaček. Některé už přerostly. Není nic jednoduššího než z nich vyrobit močáky neboli kvašáky.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letiště v Mošnově se za necelý měsíc promění v dějiště Dnů NATO. Armády 17 zemí předvedou veřejnosti svou leteckou i pozemní techniku. Pořadatelé už prozradili největší taháky.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.

Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos se dobře daří ovoci i zelenině, včetně okurek. Možná se vám urodilo až příliš velké množství nakládaček. Některé už přerostly. Není nic jednoduššího než z nich vyrobit močáky neboli kvašáky.

Ob hladnih jutrih marsikdo pomisli na kurilno sezono, ko porabimo več energije, kar nas pošteno udari po žepu. Letos bodo stroški za elektriko višji, ker cene niso več regulirane. Se pa obeta nekaj za uporabnike ugodnih sprememb pri omrežnini. Agencija za energijo bo najdražji časovni blok uveljavila postopno. Cenejši blok sredi dneva bo po novem od 11-ih do 16-ih. Drugi poudarki oddaje: - V predlogu novele zakona o kmetijstvu tudi prepoved prodaje zelenjave pod nabavno ceno. - Po izraelskem napadu na bolnišnico v Gazi ogorčenje in pozivi k zaščiti civilistov. - Trump odpustil guvernerko centralne banke - to se je zgodilo prvič v ameriški zgodovini.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Snad nejznámější žijící postavou na české železnici je pětapadesátiletý Pavel Peterka, který obsluhuje v jídelních vozech z Prahy na sever Německa. Ty jsou letos postupně nahrazovány moderními vagóny s bistrem, ale Peterka u dráhy zůstane: “Bude se mi stýskat,” říká v dalším díle podcastu Host Reportéra, “ale ono to půjde.”Populárním se stal díky své povaze. Vždy dobře naladěný, zdvořilý jak z filmu pro pamětníky, ale zároveň kdykoliv připravený prohodit se zákazníky pár vět na libovolné téma a upozornit je na každou zajímavost za oknem.Od doby, kdy se o Peterkovi začal zmiňovat ve svém díle spisovatel Jaroslav Rudiš, ho občas zákazníci aktivně žádají o společnou fotku. Stal se přítelem umělců, inspiroval divadení hru a dává rozhovory. “Já jsem ale pořád jenom obyčejným hospodským,” říká v podcastu, “pokorným služebníkem Nejvyššího železničáře.”  Letos v létě zažívá zvláštní situaci, kdy na překrásné trase podél Labe obsluhuje střídavě jak ve vozech dosluhujících, kde pracoval třiadvacet let, tak i v těch moderních s bistrem.“Loučení jsem se bál,” přiznává. “Klasický jídelní vůz, ta příjemná hospoda s ubrusy na stolech a kulatými lampičkami, je už dávno jakousi mou druhou manželkou, mám ho takzvaně v uších. Stačí jediný nezvyklý zvuk, abych okamžitě zbystřil.”Jistá melancholie zatím v Peterkovi přetrvává, zároveň ale uznává, že má změna smysl. “Bylo už potřeba soupravy zrychlit, vylepšit pasažérům možnost připojení k zásuvce, k internetu a tak dále.”Charakter jeho práce se mění. I v bistrovozu zůstaly stolky, ale bez ubrusu, a namísto třiceti se k nim vejde už jen osmnáct hostů. “Prostor je tam jinak uspořádaný, ale není třeba plakat, protože pořád ještě cestujícím čepujeme plzeňské a podáváme svíčkovou. Sice z naší kuchyně neslyšíte naklepávání masa ani prskající pánev, ale máme velký konvektomat, který umí téměř všechno. Sázená vejce se šunkou či parmezánem dostanete výborná.” Pavel Peterka se pokusí zachovat i na stísněnějším prostoru duch restaurace, ve které se lidé rádi setkávají. Na závěr podcastu ale vyjádří své přání: “Kéž by aspoň jeden z těch úžasných starých vozů skončil v muzeu!”

Takzvané informační modelování budov, ve stavebnictví dobře známé pod zkratkou BIM, se díky nedávno přijaté legislativě dostává v Česku stále více do popředí. Jde o velkou digitální databázi všech důležitých informací o stavbě. Letos schválený zákon zavádí povinnost využívat BIM při velkých veřejných zakázkách, a to nejen u samotných staveb, ale i v jejich okolí. V režimu BIM se budou muset realizovat všechny stavební projekty nad 135 milionů korun. Očekává se zkrácení přípravy projektů, úspora nákladů a lepší spolupráce všech účastníků.

V přírodním divadle tentokrát uslyšíme Smetanovu Libuši. A to díky úsilí a nadšení dvou dam, které se před dvaceti lety rozhodly zkusit vzkřísit kdysi slavné šárecké divadlo.

V Muzeju novejše in sodobne zgodovine Slovenije je na ogled razstava z naslovom »Stanko Oražem: S fotoaparatom od Galicije do Tirolske, 1914-1918«. Na ogled so izbrane fotografije iz 1. svetovne vojne. Pred vrati so 33. Aljaževi dnevi, s katerimi bodo v Dovjem spet obudili spomin na Jakoba Aljaža – duhovnika, domoljuba, kulturnega delavca in očeta slovenskega planinstva. Letos, ko praznujemo 180. obletnico njegovega rojstva in 130 let Aljaževega stolpa, bo še posebej slovesno.

S blížícími se volbami politické subjekty dělávají všechno možné, aby zaujaly. A leckdy to přehánějí. Letos by se například našlo asi dost lidí, pro něž je rétorika nebo skutky některých činovníků uskupení Stačilo už jasně za hranou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos mineva 110 let od trenutka, ko so na obrežju smaragdne Soče prvič zagrmele topovske salve in se je začelo eno najtežjih poglavij prve svetovne vojne – soška fronta. Enajst ofenziv, več sto tisoč padlih vojakov in neizmerno trpljenje domačega prebivalstva so zaznamovali dolino, gore in ljudi. Ob obletnici je Kobariški muzej v sodelovanju z domačini in šolarji med drugim pripravlil razstavo mladih ustvarjalk in ustvarjalcev, ki zrisbo in barvo pripovedujejo zgodbo svojih prababic in pradedov.To ni le zgodovina na slikah in zemljevidih, temveč spomin, ki ga nosimo še danes. V oddaji vas bomo popeljali od tistega usodnega maja 1915, skozi največjo in prelomno – dvanajsto bitko pri Kobaridu, do današnjega dne, ko se spomin prepleta z željo po miru. Sto deset let pozneje nas soška fronta in Kobariški muzej še vedno učita: vojna pušča rane, mir pa gradijo ljudje. Tokratno Nedeljsko reportažo pripravlja Miha Žorž.

(zatím, protože jsme epizodu předtáčeli kvůli Kájině dovolené). Poslechněte si upřímné shrnutí knižních doporučení i rozpaků, když Radek s Karolínou povídají o všech knihách, které v červenci a srpnu přečetli!Knihy, o kterých je v podcastu řeč:IGNIS FATUUS (Petra Klabouchová)THEOMACHIA: VÁLKA BOHŮ (Petr Jaroněk)DUCH DOMU ASHBURNŮ (Darcy Coates)SVATEBČANÉ (Alison Espach)MELODIE MEZI NÁMI (Chloe Wilde)NEVPOUŠTĚJ LES DOVNITŘ (C. G. Drews)TO BYL NÁŠ DŮM (Marcus Kliewer)STŮL PRO DVA (Casey McQuiston)VZHLÉDNOUT K NEBI (Rebecca Yarros)ZA HRANICE LÁSKY (Rebecca Yarros)SOUČÁST TVÉHO SVĚTA (Abby Jimenez)V OBLACÍCH (Hannah Grace)DEJ MI ŠANCI (Becka Mack)PARCHANTI (Andrev Walden)ASTRID LINDGRENOVÁ (Susanne Lieder)

Glavna junakinja filma je srednješolka Johanne, ki se na vso moč zatreska v svojo novo profesorico norveščine in francoščine. Film jo spremlja, kako se prebija skozi ta obenem čudovita in mučna čustva, ko se vse bolj zaveda, da se to ne more razviti v nič otipljivega. A vseeno poskuša. Ob tem skozi notranje monologe gledalcu razlaga svoja občutja, sanje in namere, potem pa se odloči žar svoje zaljubljenosti zapisati v zgodbo. Ker živi v dokaj liberalni družini, svoje pisanje pokaže babici, in ta ugotovi, da to sploh ni slabo. A to ni zgodba o meteorskem vzponu mlade literatke, temveč zgodba o tem, kako njeni zapisi vplivajo na življenje ljudi okrog nje. Prvi odziv je kakopak šok in, vsaj pri Johannini materi, strah. Navzven mati sicer trdi, da gre za strah pred morebitno zlorabo njene hčerke, a dejansko jo je presenetilo njeno odraščanje. Babica, ki je pesnica in je torej bolj odprta, obenem pa je to življenjsko fazo že prestala s svojo hčerko, je kakopak bolj liberalna in zagovarja objavo. Skozi vse te debate roman počasi pridobiva lastno osebnost in odriva tragičnost Johannine romance v ozadje. Vse to vodi v številne nepričakovane situacije, vroče družinske razprave in upodobitve prizorov, naracij in razlag, pri katerih gledalci vse manj vemo, kaj se je zares zgodilo, kaj so Johannine sanje in kaj njena razlaga situacije. Za povrhu zgodbo prežema subtilen skandinavski humor, ki ohranja film v ravnotežju, ko se ta izmenično nagiba k tragični neuslišani romanci in k širšim etičnim dilemam takega razmerja. Režiser in scenarist Dag Johan Haugerud, ki je generacijsko bliže babici kot glavni junakinji, zgodbo filma premišljeno stke z uporabo različnih orodij filmskega jezika – celo takih, kot je pripovedovalec v offu, ki je v filmih redkokdaj uspešno uporabljeno orodje. Skozi nekaj časovnih preskokov, upodobitev sanj in s prikazom sicer romantizirane, a izredno žive norveške prestolnice, ustvari razgibano filmsko pripoved, ki gledalca zlepa ne izpusti iz primeža. V zadnjih letih je norveška kinematografija ustvarila globalni pečat s filmi Joachima Trierja, kot je bil za več oskarjev nominirani Najbolj grozen človek na svetu. Seveda poleg konsistentnega vpliva njihove produkcije otroških filmov, ki so redno vključeni tudi v program Kinobalona in Art kino mreže. A Trierjevi in Haugerudovi filmi si delijo očaranost z glavnim mestom države, ki postane lik ali pa vsaj ključni element razvoja človeških junakov, in tako pripomore k njihovi kompleksnosti. Letos je še posebej veliko leto za norveške filme, saj jeseni prihaja v kine nov Trierjev film Sentimentalna vrednost, ki je slavil v Cannesu, medtem ko so v začetku leta prav Sanje prejele glavno nagrado Berlinala. Čeprav so Sanje zaključena zgodba, pa so le del režiserjeve kontemplacije o sodobnih razmerjih in njegovem domačem mestu. V tedenskem razmiku na kino spored namreč prihajata še Seks in Ljubezen, ki s Sanjami tvorita tematsko trilogijo. Recenzijo je napisal Igor Harb, bere Jure Franko.

Številne generacije že več desetletij v enem od poletno počitniškem tednu tradicionalno poromajo v francosko ekumensko vasico Taize. Letos sta jo obiskala tudi Jošt Plevel, ki je pri Katoliški mladini koordinator za tedne v Taizeju ter Lucija Baša, voditeljica enote katoliške mladine v Kamniku. Podelila sta svoja doživetja, spregovorila tudi o pripravah za Stično - festival verne mladine tretjo septembrsko soboto, ter ob sklepu povabila že na novoletno evropsko srečanje z brati iz Taizeja, ki bo po skoraj pol stoletja tako kot prvo letos znova v Parizu.

Volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO, s odstupem druhá koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) už jeho náskok zřejmě do začátku října nesmaže. „Zaostává přibližně o 9 procentních bodů, v našem měření dostala 18,7 procenta, což je o něco méně než minulý měsíc. Její volební kampaň není moc viditelná a dojíždí kauza exministra Pavla Blažka,“ komentuje Tereza Friedrichová, výzkumnice agentury NMS Market Research.

Na Aljašce jsou ideální sněhové podmínky pro běh na lyžích skoro po 6 měsíců v roce. Už několik let tam trénuje americké olympijské naděje v běžeckém lyžování česká trenérka Eliška Hájek Albrigsenová. Letos se těší na příchod zimy o to víc, že má k dispozici nový běžecký areál přímo u univerzity ve Fairbanksu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO, s odstupem druhá koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) už jeho náskok zřejmě do začátku října nesmaže. „Zaostává přibližně o 9 procentních bodů, v našem měření dostala 18,7 procenta, což je o něco méně než minulý měsíc. Její volební kampaň není moc viditelná a dojíždí kauza exministra Pavla Blažka,“ komentuje Tereza Friedrichová, výzkumnice agentury NMS Market Research.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenske gore so tudi to poletje priljubljen cilj številnih gornikov in ljubiteljev gora. Z večjim obiskom so bolj obremenjeni tudi gorski reševalci, ki so letos opravili že 380 posredovanj, tako v gorah kot pri različnih adrenalinskih športih. Zdravniki gorski reševalci pa opažajo tudi večje število nenadno obolelih. Med ponesrečenimi ali pomoči potrebnih je več kot 40 odstotkov tujcev. Gorsko reševanje, zahtevna posredovanja, preventiva in prizadevanje za večjo varnost so teme tokratnega Studia ob sedemnajstih z Aljano Jocif. Gostje: Veronika Šenk, zdravnica, gorska reševalka Miha Primc, podpredsednik Gorske reševalne zveze Slovenije Iztok Arnol, predsednik GRS Mojstrana Matej Brajnik, vodja gorske policijske enote

Zhruba osm a půl milionu korun letos rozdělí olomoucké hejtmanství na podporu venkovských obchodů. V krajském dotačním programu se přihlásilo 126 zájemců, se žádostí uspělo 87 z nich.

Světlušky, známé z příběhů o Broučcích od Jana Karafiáta, nejsou jen roztomilé svítící bytosti, ale i fascinující draví brouci. Letos navíc byly Českou společností entomologickou vyhlášeny za hmyz roku.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.

Zámek Chaumont sur Loire býval v době renesance sídlem Kateřiny Medicejské. Na přelomu 19. a 20. století si na opulentním panství dávala dostaveníčko pařížská smetánka, včetně spisovatele Marcela Prousta nebo herečky Sahry Bernhardtové. Dnes láká zámek hlavně svým Mezinárodním festivalem zahrad, díky kterému tam během letních měsíců ročně zamíří více než půl milionu návštěvníků.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kánoe, kajaky a rafty. Řeka Otava a kempy podél ní každoročně přitahují vodáky z celé republiky. Letos jim ale počasí moc nepřeje a projevuje se to i na návštěvnosti kempů.

Jaká je Paříž na začátku léta? Zve na romantickou procházku po nábřeží? Na posezení na terase kavárny u sklenky vína? Ne. Tyto pohlednicové obrázky patří bohužel minulosti. Letos se v červnu a červenci Paříž rozpálila do běla, a pro obyvatele a turisty nastalo náročné období.

Letos poprvé mohli myslivci začít lovit lišky až od července. Tedy mimo období, kdy mají mláďata. Ve sněmovně je před závěrečným schvalováním návrh, který by přinesl ještě další omezení ? měl by takzvané norování zakázat úplně. Šlo by o ukončení nehumánního způsobu lovu? Nebo by hrozilo, že nedokážeme předejít přemnožení lišek? Hosty Pro a proti Lukáše Matošky budou Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat a šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Moderuje Lukáš Matoška