Spot

Spolek Sdílené domy rozjíždí v Česku nový typ komunitního bydlení. V čem se liší sdílené bydlení od jiných forem společného vlastnictví a jak se k němu dopracovat? O tom mluvili v urban magazínu Spot členové spolku Adéla Zicháčková a Štěpán Mairovský.

Území Bohdalec-Slatiny bude po Bubnech, okolí Smíchovského nádraží nebo Nákladovém nádraží Žižkov zřejmě další částí Prahy, kterou pohltí hustá zástavba. Vítěz letošního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci z oblasti architektury, krajinářství a urbanismu Jakub Wiesner se ve své diplomce věnoval alternativnímu využití této lokality. V magazínu Spot mluví o tom, co pro Bohdalec a Slatiny navrhuje a proč mají “špinavá“ a zdánlivě prázdná místa pro města svůj význam.

Komu patří město? Třeba takové Ústí nad Labem? Na to se pokouší odpovědět stejnojmenná výstava v ústecké galerii Hraničář. S kurátorkou Martinou Johnovou a etnologem Ladislavem Zářeckým jsme si povídali, co znamená mít právo na město, jaké městské problémy v Ústí místní ne-řeší a jak je to vůbec s veřejným prostorem českých měst.

Podepisuje se na podobě měst rasismus? A jakým způsobem? Díky hnutí Black Lives Matter se téma rasismu a segregace v urbanismu dostalo i do Česka. Architektka a urbanistka Bára Šafářová, věnující se prostorové diskriminaci menšin, v magazínu Spot vysvětluje, jaký je vztah mezi rasismem a územním plánováním a jak se na podobě amerických měst podepisuje rasová a příjmová segregace. Stranou nezůstala ani podoba českých měst a to, jak přívětivá jsou pro ženy nebo handicapované.

Nabít si telefon, v klidu se posadit nebo dostat sklenici vody jsou pro většinu z nás naprosto běžné věci. Pro lidi bez domova nebo v nouzi jsou ale často nedostupné. Změnit se to snaží organizace Místní místním. O tom, jak budovat sousedskou komunitu a zároveň pomáhat slabým, mluvily v magazínu Spot Ester z Místní místním a Kamila s Alžbětou z žižkovského Prostoru 39.

Je v romských osadách na Slovensku, kde žije mnoho lidí jen v nuzných chatrčích, prostor pro architekturu? Jak se dá v tak výjimečných podmínkách projektovat? A čím se navzájem architekti a obyvatelé osad dokážou obohatit? O tom a mnohém dalším ze své praxe vyprávěl v magazínu Spot architekt Michal Sládek, iniciátor projektu Architekti v osadě.

Jarní vlna koronavirové epidemie v mnoha světových velkoměstech znamenala masivní rozvoj městské cyklistiky a útlum automobilové dopravy. Je kolo budoucností městské mobility a v čem jsou vůbec výhody cyklodopravy? A proč se v Česku zatím nic nemění? O tom přišel do magazínu Spot hovořit odborník na cyklodopravu Roman Meliška.

Jaký byl přístup developerů k městu na začátku 90. let a dnes? Formovala střední generaci architektů nenávist k sídlištím? A proč bychom neměli socialistická sídliště jen bezmezně obdivovat? O moderní i postmoderní architektuře, o veřejném prostoru, ale třeba i o anarchokapitalismu v architektuře mluví v magazínu Spot urbanista Maroš Krivý z Estonské akademie umění.

Probíhá v české architektuře konflikt mezi boomers a mileniály? A jak je to s vykořisťováním architektů, o kterém se v poslední době tak mluví? Skupina mladých architektů, architektek a socioložek se rozhodla provést výzkum, aby měli v ruce skutečná data. Pracují architekti hlavně načerno, berou muži víc než ženy a kdo pracuje víc – architekt nebo sociolog? Na to v magazínu Spot odpovídají Jakub Kopecký, Terezie Lokšová a Eliška Pomyjová.

„Bedřiška vstala z mrtvých,“ říká Eva Lehotská, která stojí v čele místních už několik let. Obyvatelům bývalé dělnické kolonie před dvěma lety hrozilo vystěhování a celé lokalitě demolice. Dnes má před sebou revitalizaci a stavbu nových domů. Jak se to podařilo, si poslechněte v magazínu Spot. Uslyšíte v něm i rozhovor s Architekty bez hranic, kteří o Bedřišce natočili dokumentární film.   

„Nový vysílač Praha potřebovala, na mně bylo, jak taková obří stavba bude vypadat,“ vysvětluje architekt Václav Aulický. O zpočátku odmítaném a dnes naopak spíše obdivovaném vysílači vyšla nedávno kniha Žižkovská věž. Jaká je historie jedné z nejvyšších českých staveb, kde jinde mohl vysílač stát a patří výškové budovy vůbec do Prahy? O tom v magazínu Spot, natáčeném přímo ve věži, mluvili architekt Václav Aulický a historik umění a editor Žižkovské věže Jakub Potůček.

Dokonalé snímky bez jediného rušivého detailu. A úplně bez života. Tak vypadá většina fotografií současné architektury. Proč se architekti bojí, aby jejich dílo nebylo prezentováno tak, jak ve skutečnosti vypadá? A nešlo by to dělat jinak? Kniha Projektil 33 dokazuje, že možností, jak zobrazovat architekturu, je tolik, kolik po světě chodí umělců. Ve Spotu se nelehkého úkolu mluvení o obrazech zhostili editor Michal Nanoru, fotograf Václav Tvarůžka a výtvarník Martin Kubát.

Doba uhelná dříve nebo později skončí, co ale bude s obřími severočeskými doly? Je opravdu nejlepší nápad mosteckou pánev zatopit a vytvořit tak severočeskou riviéru? V magazínu Spot se podíváme do ústeckého Hraničáře na výstavu Poslední den stvoření, která se zabývá právě naším vztahem k vytěžené krajině. O tom, co se s poničeným územím dá dělat a jak se z rekultivací stává výhodný byznys, mluví kurátorky Martina Johnová a Anna Remešová.

Co si představíte pod pojmem městská džungle? Co se děje s divočinou ve městech? A dají se problémy, které mladým lidem na městském životě vadí, vyjádřit kresbou? Odpověď možná najdete na výstavě Urban Jungle – život ve městě 2020, na kterou se vypravíme v magazínu Spot.

Plakáty s typy renesančních oken, gotických oblouků nebo barokních reliéfů byly pro většinu z nás jediným bodem, kdy jsme se ve škole setkali s architekturou, a to navíc jen s historickou. Aspoň o částečnou změnu se teď pokouší kolektiv časopisu Pilíř. „Chceme v dětech probudit zájem o prostředí kolem nich, o to, co se kolem nich děje,“ říká v magazínu Spot Markéta Hossingerová.

Do třetice všeho dobrého, anebo zlého s Airbnb. Proti platformám nabízejícím krátkodobé ubytování brojí dnes už skoro všichni napříč politickým spektrem, bude to ale mít na reálný stav věcí vliv? A jak zabránit tomu, aby se situace nevrátila do doby před pandemií? Ve třetím díle minisérie magazínu Spot o krátkodobých pronájmech promluví předsedkyně Výboru proti vylidňování centra Bronislava Sitár Baboráková a radní Hana Kordová Marvanová.

„Chtěly jsme vidět Čínu na vlastní oči, ale skutečnost překonala naše představy,“ shrnují architektky Markéta Mráčková a Barbora Šimonová dojmy z výzkumného pobytu v severočínském Tchien-ťinu. Barbora a Markéta tvoří kulturní družstvo cosa.cz, ve kterém nejen navrhují, ale také vydávají knížky, točí videa, pořádají přednášky, a tím výčet zdaleka nekončí. V magazínu Spot se dostane jak na zážitky z Číny, tak na ignorovanou architekturu 80. let i pracovní podmínky architektů.

Teď máme šanci na změnu, pojďme se chopit příležitosti! Tak by se daly ve zkratce shrnout odpovědi respondentů v druhé části ankety: Jak ovlivní města současná pandemie a jak by na ni města měla reagovat? Ve Spotu tentokrát uslyšíte antropoložku Barboru Bírovou, architektku Andreu Seelich a architekta a urbanistu Tomáše Vícha. Zvládneme se oprostit od špatných návyků 20. století a dokážeme, že jiný svět je možný?

Po koroně nebude už nic jako dřív, slyšíme odevšad. Je téměř jisté, že pandemie a její ekonomické a sociální důsledky ovlivní podobu hlavně velkých měst. Jak se podepíše na architektuře, urbanismu nebo bydlení? Poslechněte si první část ankety magazínu Spot s odbornicemi a odborníky z nejrůznějších oborů. Se svými vizemi se svěřili Tomáš Lapáček z IPRu, Václav Orcígr z Arniky a politoložka Kateřina Smejkalová.

V druhé části nepravidelné série magazínu Spot Město v éře Airbnb jsme se na možná řešení krátkodobých pronájmů, které výrazně ovlivňují život ve městech, zeptali Tomáše Lapáčka z pražského IPRu a radního jedné z nejpostiženějších čtvrtí Jana Votočka z Prahy 1. Oba hosté se shodli na regulaci „sdíleného“ ubytování. Jaké jsou ale konkrétní kroky, které může (nejen) Praha v nejbližší době udělat?

Airbnb a další platformy nabízející „sdílené“ ubytování ovlivňují situaci na trhu s bydlením po celém světě. Do vyhrocené debaty mezi jejich příznivci a odpůrci ale vstoupila koronavirová krize a „sdílený“ byznys se začal hroutit. Vrátí se turisté, nebo zůstanou Airbnb byty místním? A za jakou cenu? V sérii magazínu Spot Město v éře Airbnb se podíváme na „sdílené ubytování“ z různých úhlů. V první části uslyšíte rozhovory s jejich odpůrci natočené ještě před pandemií.

„Karlín bývá popisován jako Fénix, který povstal z popela. My jsme se pokusily nahlédnout na tuhle představu trochu kriticky,“ říká Eliška Málková, jedna z kurátorek výstavy Pro/Měna Karlín. Výstava v galerii Vi Per se snaží popsat, co se vlastně v původně dělnické a průmyslové čtvrti od povodní v roce 2002 stalo. Autorky výstavy v magazínu Spot vysvětlují, proč i změny, které na první pohled vypadají prospěšně, mohou být v lecčems problematické.

Vysoké nájmy, které vyhání dosavadní obyvatele, nové a drahé podniky nahrazující běžné služby, desítky luxusních, ale prázdných bytů. Obraz, kterému odpovídá nejen Praha, ale snad všechna velkoměsta. Proč města přestávají sloužit svým obyvatelům, sleduje zvláštní zpravodajka OSN Leilani Farha. V rozhovoru v magazínu Spot vysvětluje s režisérem Frederikem Gerttenem, jak se stalo, že o bydlení se už nestarají města a státy, ale často neprůhledné finanční skupiny. Co s tím?

„Někdy se mi zdá, že naše nakládání s prostorem je neekonomické a neefektivní,“ říká v magazínu Spot architekt a děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Osamu Okamura. V rozhovoru popisuje, co se podařilo a co naopak ne při navrhování nové pražské čtvrti v Bubnech i co znamená pojem „patnáctiminutové město“ a proč bychom o něj měli usilovat. Došlo i na ne-dostupné bydlení a inspiraci Vídní nebo na potřebu dostat auta z centra.

Creative commons všichni známe, ale co jsou to urban commons? I tím se ve svém výzkumu zabývá socioložka Yuliya Moskvina z FSV UK a CEFRES. V magazínu Spot vysvětluje, proč je důležité veřejné vlastnictví nebo proč je v Česku těžké vytvářet komunitní prostory. Dojde i na otázku, proč je tolik evropských metropolí v opozici vůči svým vládám a kam sílící růst měst může vést.

Ač se to na první pohled nezdá, i v Česku, zejména v Praze, najdeme multikulturní čtvrti. Jaká je etnicky nejpestřejší pražská čtvrť a jak se multikulturnost projevuje na vzhledu města a veřejného prostoru? Kde bydlí pražští Rusové, Američané nebo Vietnamci? A na jakém sídlišti najdeme zdejší odpověď na newyorskou Brighton Beach? Tomu se věnuje projekt Arrival City – Město příchozích, který ve Spotu představili sociální antropologové Marie Heřmanová a Michal Lehečka.

Dnešní děti zřídkakdy tráví celé dny samy venku, a těžko tak zažijí dobrodružství, jaká si užívali třeba Šípáci s Bratrstvem kočičí pracky. O co tím přichází a jak dětem svobodný pohyb po městech aspoň trochu umožnit? Jedním ze způsobů je nechat děti podílet se na městském plánování. O tom, jak toho docílit a jaké to má přínosy i pro nás ostatní, mluví v magazínu Spot architektka Mirjana Petrik z ČVUT.

Navzdory nesvobodě. Navzdory komerčním tlakům. Navzdory stereotypům. Navzdory...? S čím se při práci musí potýkat architektky a architekti, jaká lákadla je odvádí od odpovědné a svobodné tvorby k nekvalitním a neosobitým zakázkám? A v čem se liší problémy a výzvy současných architektů od situace před třiceti nebo padesáti lety? Na to se snaží odpovědět výstava Navzdory. Architekti 1969–1989–2019. V magazínu Spot ji představili dva z jejích kurátorů – Petr Krajči a Dan Merta.

V posledním letošním díle urban magazínu Spot odpovídaly osobnosti, které se z různých úhlů věnují městu, na jednoduchou otázku: Co nejlepšího nebo nejhoršího vás letos ve veřejném prostoru, urbanismu nebo architektuře zaujalo? Došlo na povedené oživení zchátralých budov a míst, ale i na krizi bydlení nebo chystaný stavební zákon.

Jak vypadá v praxi skutečná architektura pro lidi? Třeba jako sídliště Ďáblice, o kterém místní Spolek přátel sídliště Ďáblice vydal výpravnou publikaci Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi. S několika jejími autory jsme si v magazínu Spot ukázali, čím je tahle čtvrť výjimečná a proč se na sídlištích dobře žije.

Jakou roli hraje architektura ve filmech a seriálech? Proč vypadá Birmingham v Peaky Blinders právě tak, jak vypadá? O vztahu uměnovědy, vizuálních studií a architektury vypráví v magazínu Spot historik umění Tomáš Kolich. Probereme i české seriály a filmy a zabředneme také do temných koutů strašidelných hradů a dalších lokací typických pro gotický horor. Nevynecháme Draculu ani Osvícení.

Nebývá úplně běžné, aby výstavu doprovázela odborná konference. V Muzeu hl. m. Prahy ale přesně taková akce proběhla jako doprovodný program výstavy Dýmová hora Epose 257. Konference Bez-moci: místopis vyloučení a přehlížení se věnovala životu lidí na okraji společnosti. Proč roste HDP, a zároveň počet lidí bez domova? Jak české bezdomovectví ovlivňuje globalizace? A jaká místa ve městech nenávratně mizí? To ve Spotu prozradí sociální antropologové Petr Vašát a Radan Haluzík.

Bez hospod a kaváren nebylo by demokratické společnosti. Tak by se dala ve zkratce shrnout teze historičky architektury Franzisky Bollerey, která se zabývá architekturou a historií kaváren, restaurací a hotelů a tím, jak design ovlivňuje společnost. V magazínu Spot se zamýšlí i nad tím, jestli můžeme Ikeu považovat za dědice Bauhausu a proč by architektky měly založit hnutí #wetoo.

Zajímají se čeští architekti a architektky dost o klima? Měla by se etika architektury učit na školách? A čím se nastupující generace tvůrců vůbec zabývá? V magazínu Spot debatovali o současné tuzemské architektuře tři z vítězů letošní Přehlídky diplomových prací – Matěj Šebek, Lenka Levíčková a Matěj Čunát.

Celý svět si letos připomíná 100. výročí Bauhausu. Do Spotu zavítal historik architektury a kurátor Muzea architektury v Mnichově Daniel Talesnik, který se zabývá jednou z pozapomenutých kapitol historie Bauhausu – osudy členů této umělecké školy, kteří odešli do Sovětského svazu. V rozhovoru připomíná tragický životní příběh českého architekta Antonína Urbana a dostane se i na otázku, k čemu dnes vůbec jsou muzea architektury.

Satelity obklopující velká města a požírající krajinu jedni nenávidí, druzí na život v nich nedají dopustit. Jak a proč vznikají a kdo v nich vlastně žije? A budou se dál rozrůstat? V magazínu Spot se na to pokouší odpovědět Pavel Šuška a Martin Šveda, editoři knihy Suburbanizácia: Ako sa mení zázemie Bratislavy. Sociální geograf Martin Ouředníček doplňuje český kontext a zamýšlí se mimo jiné nad tím, jestli zahušťování měst suburbanizaci zabrání, anebo ji naopak posílí. 

Je možné najít stejná místa v Amsterdamu, Pekingu nebo v Mexico City? Nizozemský architekt a filmař Jord den Hollander se rozhodl projet na kole různá velkoměsta stejným způsobem, jakým projel Amsterdam. V dokumentárním projektu Cycling Cities takhle zmapoval už jedenáct měst. V rozhovoru vysvětluje, že v Cycling Cities jde o mnohem víc než o propagaci cyklistiky. Vypráví také o rotterdamském filmovém festivalu i o výzvách, které nejen před architekty staví klimatická krize.

„Snažíme se dávat lidem hlas,“ říká Diana Tabakov z My Street Films. V projektu, kde si může vyzkoušet natočit film úplně každý, přibývá rok od roku aktivistických témat. V magazínu Spot uslyšíte ukázky z filmu Tinnitus o frustraci z městského hluku i rozhovor s jeho autorem Martinem Pfannem. V druhé části magazínu představí filmový festival Městem zástupci spolku AutoMat. Klíčová slova: doprava – urbanizace – gender – cyklistika a maďarští rikšové. 

„Tenhle rok je boomem Housing First v Česku,“ říká ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Principy Housing First, tedy Bydlení především, jsou u nás známé hlavně díky pilotnímu brněnskému projektu. Současná koalice ale projekt ve stávající podobě ukončila, a tak by se mohlo zdát, že v Česku tento přístup neuspěl. Ve skutečnosti zavádí tyto principy do svých sociálních služeb víc než 20 měst. Ve Spotu se podíváme, jak pomáhají lidem v nouzi v Liberci a Praze.

Ukazují dokonalé vizualizace developerských projektů nové domy a čtvrti skutečně tak, jak budou vypadat? A dokáže to běžný člověk poznat? Nad tím se ve své praxi zamýšlí grafická designérka a vizuální kritička Lenka Hámošová. V dalším díle magazínu Spot vysvětluje, jaké taktiky developeři a architekti používají, aby jejich výtvory byly přitažlivější, a proč to může být pro společnost problém.

„Podmínkou dobré novinařiny je vlastní field research – jít na místo, podívat se na stavbu, mluvit s uživateli. To u nás moc často nevídám,“ shrnuje novinářka Karolína Vránková své dojmy z toho, jak česká média referují o architektuře. V magazínu Spot také popisuje, co je art washing nebo proč je problematický projekt nového Masarykova nádraží. Dojde ale i na pozitivní příklady z české architektury a na stále víc aktuální problematiku sdíleného a komunitního bydlení.

Měli by architekti řešit klimatickou změnu a jak? Jsou čeští architekti a architektky dostatečně společensky angažovaní a je to vůbec jejich úkol? Jsou mladí architekti prekarizovaní? V magazínu Spot se na otázky ohledně budoucnosti české architektury snažil odpovědět architekt Jan Kasl, který je od letošního jara předsedou České komory architektů.

Leckdo by už mohl být na spojení Zlín–architektura alergický. Zlín ale nejsou jen baťovské domky. Jak se bydlelo v ševcovské metropoli ve 20. století, ukazuje výstava Bydlíme! Život, plánování, stěhování. Pokud vás téma bydlení zajímá, ale nudí vás architektonické expozice plné výkresů a modelů, je tahle výstava přesně pro vás. Místo fetišizace architektury vás na ní čekají třeba výpovědi pamětníků. Výstavu přišel do Spotu představit její spoluautor Pavel Sterec.

Chtěli jste jako malí navštívit s Neználkem Sluneční město? Tahle utopie je teď blíž, než by se mohlo zdát! Stačí si zajet do Ústí nad Labem na stejnojmennou výstavu. Na expozici o architektonickém dědictví let 1948–1989 se podíleli třeba Tomáš Džadoň, Jan Šrámek nebo Vladimír Turner. Ve Spotu ji představí kurátorka Martina Johnová a přidá i tipy na zajímavé budovy v Ústí a okolí. Zbystřit by měli fanoušci Le Corbusiera a nádražní architektury.

„Nemůžete jen uspořádat debatu a čekat, že někdo přijde,“ vysvětluje Tobias Armborst, proč objíždí města se zmrzlinovou dodávkou. S kolegy a kolegyněmi z architektonického a urbanistického studia Interboro vymýšlí, jak zapojit do rozhodování o podobě měst lidi, kteří se plánování většinou neúčastní. Ať už jde o děti, nebo o přistěhovalce. Ve Spotu mluví i o tom, jak souvisí veřejný prostor s bytovou krizí, nebo o tom, že zelená a zdravá města se stávají výsadou bohatých.   

Léto je tady a je třeba si oddechnout od krize bydlení, environmentální krize i všech dalších krizí a odjet na prázdniny. Novinář, dlouholetá ikona Radia Wave, milovník ploché dráhy a architektury druhé poloviny 20. století Robert Candra dal v magazínu Spot tipy, kam si zajet za možná na první pohled nepříliš líbivou architekturou v Česku i za hranicemi. A pro odpůrce cestování doporučil aspoň ty nejlepší instagramové účty.

„Tu pravou českost nenajdeme v Praze, ale na periferiích,“ vysvětluje Jan Matýsek z cestovní kanceláře Praha není Česko. Českost tkví podle jejích pracovníků třeba ve sběru jahod a hub, návštěvách nonstopů nebo ležení u rybníka. Jeden ze zájezdů této CK je i výlet s názvem Aussig má šťávu a šmrnc, který vymyslela umělecko-výzkumná skupina Czechia. Jak to na zájezdu vypadalo, si poslechněte v dalším díle magazínu Spot.

„Divoká flóra má ve městě svoje místo, neměli bychom všechno upravovat a organizovat,“ říká botanik Albert Šturma, který se dlouhodobě zabývá takzvanou městskou divočinou. Šturma se spolupodílel také na výstavě Queer Nature v Galerii VI PER, která zkoumá intimní život rostlin i jejich vztah k městu. V magazínu Spot Albert Šturma na příkladu Karlína ukazuje, jak divoká příroda ve městech funguje, a Irena Lehkoživová z VI PERu vysvětluje, co vlastně znamená pojem Queer Nature. 

„Chtěla jsem ukázat, že architektura není jen o hezkých domech, ale také poukázat na to, kdo o podobě staveb rozhoduje, kdo do těch procesů vstupuje,“ říká Karolína Plášková, kurátorka dlouhodobého výstavního projektu Drazí architekti. V Česku se podle ní architektura hodnotí často jen z estetického hlediska a zapomíná se na etický rozměr. V novém díle magazínu Spot probíráme i postavení architektek a mladých tvůrců nebo založení architektonických odborů.

Pohled na panelová sídliště se v posledních letech změnil. Už nejsou jen „komunistickými králíkárnami“, ale také kvalitním bydlením pro miliony lidí. Přesto čelí intenzivním snahám developerů, kteří je chtějí zaplnit novou zástavbou. Místní i část odborníků ale nové projekty většinou kritizují. Proč zahušťovat zástavbu mezi paneláky není zrovna dobrý nápad a co je vlastně na sídlištích tak cenného, vysvětluje v magazínu Spot historik architektury profesor Rostislav Švácha.

Jak vypadá ghetto? Obraz problémové čtvrti si tak nějak vybavíme asi všichni. Odborně ji můžeme definovat i jako zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Desítky měst vyhlašují takové zóny nejen v jednotlivých čtvrtích, ale někdy i na celém svém území. Chtějí tak bojovat s obchodníky s chudobou. Proč na první pohled chvályhodný záměr kritizují odborníci a dočkáme se někdy důstojného bydlení pro všechny? Poslechněte si další díl magazínu Spot.