Podcasts about vut

Za každým hrdinou stojí vnitřně silná žena. Takovou byla i Zdena Mašínová starší, která zemřela 12. června 1956 v komunistickém vězení. Rodačka z Olomouce snila o dráze klavíristky, ale na přání rodičů vystudovala - ještě pod dívčím příjmením Nováková - zeměměřičství. Jako první promovaná geodetka z ČVUT se mohla stát jednou z emancipovaných průkopnic, jež za první republiky otevřely ženám dveře k technickým oborům. Ale nestala. Hned po studiích se provdala za důstojníka.

Za každým hrdinou stojí vnitřně silná žena. Takovou byla i Zdena Mašínová starší, která zemřela 12. června 1956 v komunistickém vězení. Rodačka z Olomouce snila o dráze klavíristky, ale na přání rodičů vystudovala - ještě pod dívčím příjmením Nováková - zeměměřičství. Jako první promovaná geodetka z ČVUT se mohla stát jednou z emancipovaných průkopnic, jež za první republiky otevřely ženám dveře k technickým oborům. Ale nestala. Hned po studiích se provdala za důstojníka.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie by v budoucnu mohla na dálku zastavovat ujíždějící auta. Systém od ČVUT a VUT umí jedním kliknutím zablokovat motor nebo aktivovat brzdy.

Ve čtyřicetileté historii se do ní poprvé zapojí i český tým z Fakulty dopravní ČVUT. Jak vypadá prototyp jejich auta? - Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony), srovnatelné s hurikány. Jak ovlivňují počasí v regionu? - Lidem nad 50 let budou nově praktici vyšetřovat ledviny každé dva roky. Pomůže to zastavit stoupající výskyt onemocnění ledvin?

Le contrat d'occupation des marchands opérant au Victoria Urban Terminal (VUT) arrive à échéance le 31 mai, et la crainte d'une hausse du loyer mensuel provoque l'inquiétude chez les petits commerçants. Ces derniers redoutent de ne plus pouvoir honorer leurs engagements financiers si les tarifs sont revus à la hausse. Interrogé sur la situation, le lord-maire de Port-Louis, Aslam Hosenally, souligne que la municipalité est confrontée à de lourdes charges. « La mairie collecte environ Rs 1,5 million par mois auprès des marchands, alors que nous devons verser Rs 3,5 millions mensuellement au promoteur du VUT », explique-t-il. Cette situation engendre un déficit chronique, rendant difficile le remboursement des arriérés accumulés envers le promoteur. Face à cette impasse budgétaire, la mairie envisage de faire des choix douloureux. « Certaines propositions ont été avancées pour annuler des projets de développement afin de libérer les fonds nécessaires au remboursement des dettes », déclare Aslam Hosenally. Il ajoute que la mairie doit également assumer une charge mensuelle de Rs 2 millions pour des étals vacants ou occupés par des marchands qui ne paient pas leur dû. Quant à l'éventuelle augmentation des loyers, le lord-maire précise que celle-ci est prévue par les termes du contrat signé en 2022. « Il est clairement stipulé qu'au moment du renouvellement, le loyer peut être ajusté en fonction du Consumers Price Index (CPI) et des taux d'inflation des trois dernières années, sans toutefois excéder 15,7 % », fait-il ressortir. Pour Aslam Hosenally, cet accord contractuel s'apparente à un véritable « cadeau empoisonné » légué par l'ancienne administration. Face à cette situation, la mairie de Port-Louis attend un retour du ministère des Collectivités locales pour la marche à suivre.

Neprůhledné zakázky, zapomenutý batoh s pozoruhodnou smlouvu a spolupráce s prezidentovým poradcem. Co všechno se děje na pražském ČVUT? Akademický senát univerzity navrhl odvolat rektora. Věnuje se tomu Radka Kovářová z redakce serveru Novinky.cz a deníku Právo. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:00 témata magazínu00:20 v Brně vyvinuli protibalistický kryt04:30 rozhovor s Michalem Márou z ČVUT v Praze08:15 co může způsobit nákaza horečkou dengue?10:00 pokračování mise Zero G13:20 léčba kožního lymfomu17:15 rozhovor s hematoonkoložkou Kamilou PolgárovouVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec ministerstva zahraniční pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z Fakulty elektrotechnické ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Český vzdělávací systém se odtrhl od toho, co firmy potřebují, stěžují si podnikatelé. Někteří z nich neváhali a vzali věci do svých rukou. Proč a jak by se mělo české školství proměnit řešili i řečníci na Konferenci České elity.České školství nestíhá reagovat na potřeby trhu práce. Zatímco průmysl tvoří více než třetinu tuzemského HDP, školství vychovává stále menší objem absolventů technických oborů, které odvětví pro další rozvoj potřebuje.„Průmysl tvoří více než třetinu hrubého domácího produktu, ale technické obory vystuduje jen zhruba 12 procent studentů,“ uvedl na Konferenci Česká elita pořádané Seznam Zprávami majitel Brano Group Pavel Juříček.Pozvání do debaty přijali:Pavel Juříček, majitel Brano Group,Ladislav Janíček, rektor VUT,Radoslav Slovák, zakladatel a spolumajitel společnosti Edhouse,Věra Komárová, spolumajitelka Dermacol a zakladatelka školy Leonardo V. Academy.

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.

Eva Matějková vystudovala pozemní stavby a architekturu na ČVUT. Když pak ale u svých dětí začala s domácí výukou, leccos se změnilo. Především její pohled na školství a jeho možnosti v moderní době. A protože najednou cítila, že nechce systém jenom kritizovat, rozhodla se sama zkusit, jestli to jde dělat jinak a lépe. Vystudovala program Učitel naživo, tedy jakési pedagogické minimum, a začala učit matematiku na druhém stupni Základní školy Trnka v Dobříši.

Jeden z nejznámějších českých vědců zabývajících se umělou inteligencí Tomáš Mikolov oznámil odchod z Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Je velice pozoruhodné, když se takový člověk vrátí z USA, kde dělal výzkum, domů do Česka a chce své schopnosti dát ve prospěch zdejšího akademického výzkumu. Je opravdu škoda, že se to nepovedlo,“ hodnotí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Jaroš působí na Fakultě informačních technologií na VUT v Brně. Svoje přednášky pojímá jako divadelní představení – každou přednášku si poctivě staví jako příběh s úvodem, zápletkou, rozuzlením i ponaučením. Spolu s týmem z univerzity College London vyvinuli 3D skener pro léčbu cévních onemocnění. Před necelým týdnem získal Cenu Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga za rok 2024.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Jaroš působí na Fakultě informačních technologií na VUT v Brně. Svoje přednášky pojímá jako divadelní představení – každou přednášku si poctivě staví jako příběh s úvodem, zápletkou, rozuzlením i ponaučením. Spolu s týmem z univerzity College London vyvinuli 3D skener pro léčbu cévních onemocnění. Před necelým týdnem získal Cenu Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga za rok 2024.

Český kosmický průmysl má krátkou historii, ale velkou přidanou hodnotu a úspěšné postavení v evropském kontextu, podílí se i na těch nejambicióznějších vesmírných projektech. Pro další rozvoj tohoto odvětví je klíčová podpora státu a také rozšíření akademických oborů se zaměřením na vesmírné technologie. Brněnské VUT proto před třemi lety otevřelo nový studijní program Space Applications. Jeho garant Tomáš Götthans se ve studiu Hospodářských novin sešel se zástupci firem, aby diskutovali o dalších příležitostech tohoto sektoru.

Ještě před 12 lety působilo na ČVUT v oblasti umělé inteligence přes 20 malých výzkumných týmů. Ty se ale podařilo spojit do velkého celku – Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). „To proto, že jsme všichni očekávali příchod období umělé inteligence a věděli jsme, že na to musí být Česko připraveno,“ říká jeho zakladatel a vědecký ředitel Vladimír Mařík.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Od začátku jsme globální firma. Prostě jsme produkt začali prezentovat v angličtině,“ říká Věra Sasková, CEO a spoluzakladatelka firmy Fly4Future, která vyvíjí a nabízí autonomní robotické platformy.Bavíme se o tom, jak se vede technologická firma o 40 vědcích, k čemu složí autonomní drony a proč expanze do zahraničí nemusí být tak složitá. Absolvujeme mikrokurz robotiky. A pořád se vracíme k tomu, co by takoví roboti mohli dělat u nás doma.Jak se stalo, že roboti Ostravačky a jejího týmu létají v Americe i arabských zemích? Na co do firmy přilákat skutečné mozky? A proč se vyplatí létat s prezidentem na podnikatelské mise?Věra Sasková v roce 2017 spoluzaložila firmu Fly4Future, která vyvíjí drony s umělou inteligencí, a to jako oficiální spin-out ČVUT v Praze: Tedy firmu úzce propojenou s vysokou školou. Předtím v Ostravě založila a deset let vedla jazykovou školu PARAKALO.V ROŽNI! si každý měsíc svítíme na podnikání v Moravskoslezském kraji. Nejvtipnější business podcast regionu uvádí Tomáš Buchwaldek a Martin Hykel.

El número de pasajerosprocedentes de aeropuertos internacionales hacia España ascendió a un total de 6,4 millones en enero, lo que supone un 7,4% más que un año antes, manteniendo la buena tendencia de 2024, según datos publicados por Turespaña. El 63% de los turistas españolesevita deliberadamente destinos que perciben como masificados, lo que representa "una amenaza real" para la demanda del sector, según datos del estudio 'Travel Trends' de la consultora Simon-Kucher. ITA Airways e Iryohan alcanzado un acuerdo para ofrecer viajes integrados de avión y tren, permitiendo a los pasajeros acceder a más destinos en España desde los aeropuertos de Madrid y Barcelona sin costes adicionales de traslado. Esta alianza representa un avance en la intermodalidad y la conectividad del transporte. La firma de viajes corporativos VB Groupfacturó 141 millones de euros en 2024, un 30% más que el año anterior, en un ejercicio que se ha cerrado con lo que la propia compañía cataloga como "cifras históricas". Para el presente año, la compañía prevé alcanzar los 200 millones de euros en ventas apoyándose en su expansión internacional. El Ayuntamiento de Madrid ha regularizado hasta 251 viviendas de uso turístico (VUT) irregulares en la capital durante 2024, según el balance de gestión de la Agencia de Actividades del pasado ejercicio. Esto supone un incremento muy importante respecto a 2023, cuando esta cifra fue de sólo 138. Invescoha declarado una participación del 1,31% en HBX Group tras su debut en Bolsa el pasado 13 de febrero, mediante la adquisición de 3,25 millones de acciones valoradas en alrededor de 36,8 millones de euros a precios de mercado, según consta en los registros de la Comisión Nacional del Mercado de Valores.

V novém díle podcastu Dopravní 6 probíráme na jakých linkách v Praze 6 by mohly jezdit nové tramvaje Škoda 52T, rozebíráme linku 131 z pohledu současné výluky, budoucí elektrifikace a také se zabýváme občanským námětem na otočení provozu na Hradčanské. V lednu měly být známy výsledky pilotního provozu nástupu všemi dveřmi na příměstských linkách. Je ticho a tak se společně Praha 6 a Roztoky ptají Prahy a Středočeského kraje, jak to dopadlo a kdy se zrychlí cestování na linkách z Dejvické a Bořislavky. Z pohledu městské dopravy se ještě zabýváme preferencí na lince 143. Na Malém Břevnově probíhá anketa ve věci tranzitní dopravy, zasedl výrobní výbor k ulici Čs. armády, magistrát oznámil zpoždění výstavby parkovacího domu Dědina, studenti ČVUT navrhli vlastní pohled na revitalizaci Vítězného náměstí a na ministerstvu dopravy se řeší zapojení lodní dopravy do citylogistiky. Za navýšení odtahů vozidel, které parkují na chodnících a přechodech bojovali radní z Prahy 1 až 10 u primátora. Kromě odtahů se řeší ji navýšení počtu botiček.Poslechněte si celý podcast Dopravní 6 pro více informací!___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.___SLEDUJTE:@dopravnipodcast@omh86Support the show

Michal Ešše a Lucie Titzová, studující jaderné inženýrství na ČVUT, vyprávějí v cestovatelském podcastu Casablanca o Koreji. Minulý rok tam čtyři měsíce žili, studovali v rámci zahraniční výměny a cestovali. Co jim nejvíc chutnalo, čemu se nejvíc divili, kam chodili na výlety do přírody a jak je Korea změnila? A je problém v Koreji pochválit Japonsko?Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michal Ešše a Lucie Titzová, studující jaderné inženýrství na ČVUT, vyprávějí v cestovatelském podcastu Casablanca o Koreji. Minulý rok tam čtyři měsíce žili, studovali v rámci zahraniční výměny a cestovali. Co jim nejvíc chutnalo, čemu se nejvíc divili, kam chodili na výlety do přírody a jak je Korea změnila? A je problém v Koreji pochválit Japonsko?

La vivienda está en el punto de mira. El Gobierno ha contratado una empresa privada para vigilar a los pisos turísticos como Airbnb o Booking. Hoy en Capital Intereconomía contamos con Amadeo Navarro Medina, Cofundador de HOMELY ONE. Para nuestro invitado: “Las medidas del gobierno son una caza de brujas contra los pisos turísticos”. Amadeo Navarro admite que el 80% de los pisos turísticos sean ilegales, esta medida beneficia solo a hoteles y apartamentos turísticos. Para Amadeo Navarro Medina las acciones del ejecutivo de rastrear los pisos turísticos van al final en contra de los pequeños propietarios. Esto se debe a que el ahorrador que destinó su dinero en una vivienda para rentabilizar su patrimonio tendrá que afrontar una subida del IVA del 0 al 21%, debido a que la tiene que transformar en VUT. A los grandes operadores no les va afectar porque ya tienen una actividad sujeta a IVA, aunque también como nos dice Amadeo “según se vaya reduciendo la oferta tendrán que ir subiendo los precios”.

España ha batido un nuevo récord histórico de turistas internacionales al registrar alrededor de 94 millones de visitantes a lo largo de 2024, lo que supone nueve millones más que la anterior marca de 2023, es decir, un 10% más, junto con un gasto turístico de en torno a 126.000 millones de euros (+16%). Son datos confirmados ayer por el ministro de Industria y Turismo, Jordi Hereu. CEHAT ha solicitado una política estatal para regular las viviendas de uso turístico (VUT) y un pacto nacional para abordar la crisis de la vivienda en España, tras las medidas anunciadas por el presidente Pedro Sánchez. La confederación respalda la propuesta de considerar las VUT como actividad económica sujeta a tributación y endurecer la regulación contra el fraude en alquileres de temporada. Las aerolíneas que operan en España encarecieron un 10% de media el precio de los billetes para volar tanto al territorio nacional como al extranjero en 2024 con respecto a un año antes, con un alza del 11,3% y del 9%, respectivamente. La inversión en startups en España alcanzó 3.100 millones de euros en 2024, un aumento del 36% tras dos años de caídas. Barcelona lideró con 1.627 millones, mientras las rondas avanzadas crecieron un 66%. Este repunte fue impulsado por el retorno de megarrondas y mayor inversión internacional, según el informe de la Fundación Innovación Bankinter. Iberia ha lanzado dos nuevas tarifas para el Puente Aéreo entre Madrid y Barcelona, una flexible y la otra confort, con la intención de adaptarse a las necesidades de sus clientes. Los viajeros españoles apuntan a explorar destinos internacionales en 2025, con Portugal, China y Perú liderando las búsquedas, según el informe Travel Predictions 2025 de Booking.com. A nivel nacional, el interés por el turismo rural se mantiene al alza, con La Hermida (Cantabria) y Orbaneja del Castillo (Burgos) como los pueblos más deseados por los españoles que buscan desconectar en enclaves auténticos y llenos de encanto. IAG aceptará hasta un total de 576,4 millones de euros de la recompra de bonos emitidos con vencimiento en 2027 y 2029 de su oferta pública de adquisición (OPA) para reducir el apalancamiento y la deuda bruta de su balance, según ha informado a la Comisión Nacional del Mercado de Valores.

Brandýský závod Continental Automotive zazářil v letošním ročníku Global Lighthouse Network. Ocenění dostal za rychlost v zavádění technologii průmyslu 4.0. Jak se jim to povedlo? V novém díle Forbes BrandVoice podcastu o tom diskutovali Jakub Hamerník ze společnosti Continental Automotive a Pavel Burget, který působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Je garantkou Dětské univerzity ČVUT v Praze. „Působila jsem několik let na ČVUT a na zasedáních pořád poslouchala, že nám ubývá studentů a průmysl potřebuje inženýry,“ vzpomíná. Proč považuje Dětskou univerzitu za své další dítě? V čem byl začátek nápadu na založení výjimečného příměstského tábora nejtěžší? V čem se zapojilo policejní prezidium a co říká dětem při táborové promoci?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je garantkou Dětské univerzity ČVUT v Praze. „Působila jsem několik let na ČVUT a na zasedáních pořád poslouchala, že nám ubývá studentů a průmysl potřebuje inženýry,“ vzpomíná. Proč považuje Dětskou univerzitu za své další dítě? V čem byl začátek nápadu na založení výjimečného příměstského tábora nejtěžší? V čem se zapojilo policejní prezidium a co říká dětem při táborové promoci?

S léčbou neurodegenerativních nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoct elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že pacientovi se do určitých center mozku zavedou elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a ČVUT v Praze Václav Křemen.

Klára Salzmann se celý život věnuje krajinotvorbě. Poslední dobou je jejím oblíbeným tématem zejména říční krajina. Na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér krajinářské architektury. Žije v jižním cípu Brd v domečku u lesa, odkud je to kousek na krásnou louku s výhledy na Plzeň, Nepomuk nebo hřebeny Šumavy. Na štědrodenní procházce jsme si povídali o tom, že krajina jsou lidé, kteří v ní žijí.

Po téměř padesáti letech se tak český astronaut připravuje na cestu do vesmíru. Co všechno musel v Kolíně nad Rýnem podstoupit a co ho ještě čeká? - Jak se nejlepší beachvolejbalové týmy připravují na zápasy? Nejen tréninkem, ale taky analýzou turnajů. Záznamy doposud stříhali a analyzovali skauti ručně, nově to umí speciální systém, který vymyslela studentka ČVUT ve své diplomové práci. Jak trenérům pomáhá? - Jak ovlivňují dětské prožívání Vánoc knihy, televize nebo filmy? Jak důležité je aktivní zapojení rodiny?

Kladno, Bílina, Most, Ostrava a Karviná jsou města, která mnoho lidí opouští. Prochází tudíž dynamickou proměnou a hledají novou tvář. „Kladno je lokalita, která opravdu přestála velkou krizi a do jisté míry i svou smrt,“ dává příklad v rozhovoru pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak umělá inteligence ovlivní trh práce a jak se mohou jednotlivci i společnosti na tyto změny adaptovat? Jaké dovednosti budou v éře AI klíčové a jak by se měly změnit vzdělávací systémy? A jak zajistit, aby vývoj umělé inteligence probíhal v souladu s etickými normami a lidskými hodnotami? Hostem jubilejního 200. dílu podcastu DEEP TALKS byl profesor Michal Pěchouček, přední český odborník na umělou inteligenci. Působí jako ředitel Centra umělé inteligence (AIC) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Publikoval více než 400 impaktovaných publikací, které přispěly k výzkumu umělé inteligence, a jako hostující profesor působil na mnoha zahraničních univerzitách. Podílel se také na založení několika technologických startupů, například společnosti Cognitive Security, kterou v roce 2013 koupila firma Cisco, a v letech 2019 až 2024 zastával pozici technického ředitele ve společnosti Gen (dříve Avast).

Historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů a novinář Jiří Peňás na Národní třídě mluví o tom, kdy se podle nich dařilo českým mediím nejlépe, o událostech 17. listopadu a o iniciativě Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví tehdejších demonstrantů. „Dodnes zůstávají některé otázky nezodpovězené,“ shodují se. Jak se StB dostala i mezi studenty? A jak fungovala studentská hnutí na ČVUT nebo FAMU?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů a novinář Jiří Peňás na Národní třídě mluví o tom, kdy se podle nich dařilo českým mediím nejlépe, o událostech 17. listopadu a o iniciativě Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví tehdejších demonstrantů. „Dodnes zůstávají některé otázky nezodpovězené,“ shodují se. Jak se StB dostala i mezi studenty? A jak fungovala studentská hnutí na ČVUT nebo FAMU?

Říká, že se stavbami je to jako s dětmi a že miluje osamělé běžce v kultuře. David Vávra je pražský rodák, obyvatel čtvrti Braník. Je synem architekta Zdeňka Vávry, vystudoval ČVUT a absolvoval například stáž v Paříži. Spoluzaložil kdysi divadlo Sklep. Byl průvodcem a je průvodcem pořady Šumná města a Šumné stopy a autorem mnoha architektonických návrhů.

Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnské VUT otevřelo studijní program Jaderná energetika i s laboratoří s několika přístroji z jaderné elektrárny. Co se na nich studenti naučí? - Jak často je u neplodných párů problém na straně muže? Co je příčinou mužské neplodnosti a jak se dá léčit? - Začíná měsíc AI - co je to za akci, jaký program a kde lidem nabídne?

Brněnské VUT otevřelo studijní program Jaderná energetika i s laboratoří s několika přístroji z jaderné elektrárny. Co se na nich studenti naučí? - Jak často je u neplodných párů problém na straně muže? Co je příčinou mužské neplodnosti a jak se dá léčit? - Začíná měsíc AI - co je to za akci, jaký program a kde lidem nabídne?

Automobily procházejí velkými technologickými změnami a stávají se z nich stále více počítače na čtyřech kolech. „Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo výpadku systému,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci?

Automobily procházejí velkými technologickými změnami a stávají se z nich stále více počítače na čtyřech kolech. „Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo výpadku systému,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci? Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hybridní hlubinný modul s názvem Hydronaut o víkendu zakotvil nedaleko Fakulty strojní v areálu ČVUT v Praze. Osmimetrový objekt se na 48 hodin stal domovem pro tříčlennou posádku v čele s Alešem Svobodou, adeptem na budoucího českého astronauta. Jak tento netypický potápěčský zvon vypadá a v čem přesně pomáhá při přípravách na cestu do vesmíru?

13. února 1992 se tehdejší Československo oficiálně připojilo k internetu. Stalo se tak na pražském ČVUT. Slovo internet však u nás tou dobou znalo jen pár vědců a technických nadšenců, kteří byli u toho.

13. února 1992 se tehdejší Československo oficiálně připojilo k internetu. Stalo se tak na pražském ČVUT. Slovo internet však u nás tou dobou znalo jen pár vědců a technických nadšenců, kteří byli u toho.

Podle lékařů z IKEM za šíření žloutenky typu E může špatně tepelně upravené maso. - Gravitační vlny jsou podle opavský vědců jako symfonie zvuků - v jejich dozvucích a podtónech se můžou skrývat důležité informace o fungování vesmíru. Dokážeme je správně poslouchat? - Česko má nový rekord v délce nepřetržitého letu civilního bezpilotního stroje. Jak dlouho vydržel letoun na solární pohon od vědců z ČVUT ve vzduchu? - Kde všude drony nacházejí využití? A kdy se stanou běžným dopravním prostředkem, kterým se dostaneme třeba z centra města na letiště? Moderuje Renata Kropáčková.

Pacientům po mozkové příhodě nebo třeba plicní embolii by mohly pomáhat nové, šetrnější léky. Tým vědců z ČVUT, Akademie věd a Masarykovy univerzity totiž učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií a vyvíjí z nich nové přípravky na rozpouštění krevních sraženin. Podle prvních testů by měly být bezpečnější, levnější, a navíc také účinkovat rychleji.

Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deset miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat? „Lidé možná budou chtít bydlet na samotě u lesa. Bohužel ale nebude tolik samot u lesa pro takové množství lidí,“ míní v pořadu Leonardo Plus architektka Zuzana Pešková, proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Pětiapůltunový přístroj se dnes po dvou letech renovace vrací do své kopule. - Jak vnímáme anonymitu na internetu a v jakých situacích cítíme potřebuje svoji online identitu skrýt? To nově zkoumají vědci z Masarykovy univerzity. - Jak pokročil vývoj elektromobilů ? to dnes předvádějí na ČVUT v Praze Dejvicích. Kromě odborného setkání tu je i výstava aut.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Europoslanci schválili emisní normu pro osobní i nákladní automobily Euro 7. Z původního návrhu přitom příliš nezbylo, podle Michala Vojtíška z Centra udržitelné mobility ČVUT má ale i tak smysl, protože se zaměřuje na omezení dalších škodlivých látek, a to i v reálném světě. „Někteří výrobci interpretovali emisní limity jako něco, co musí splnit v laboratoři, ale ne v každodenním provozu,“ podotýká.

Podle amerických odborníků se z nich dají vyrobit například účinnější léky. - Jak mladí lidé v Česku vnímají problematiku sociálního vyloučení? Přineseme výsledky nové studie. - Brněnské VUT vyvíjí zdroj plazmatu pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze - jak to funguje, v čem by to mohlo být užitečné?