POPULARITY
Klid není na žádném úseku fronty na Ukrajině. Horkým místem je Časiv Jar, okolí Torecku, Pokrovska a třeba také Kupjansk. Rusové za to platí vysokými ztrátami, které si ukrajinská armáda nechce a nemůže dovolit.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Z obránce lidských práv vojákem. Z vojáka vězněm. Zajali ho, mučili ho, vyměnili ho. Maksym Butkevyč a jeho příběh. Kde ho Rusové drželi? Jak to celé zvládl? A nepřemýšlí o tom, že by se zase vrátil na frontu? Ptá se Matěj Skalický.
Z obránce lidských práv vojákem. Z vojáka vězněm. Zajali ho, mučili ho, vyměnili ho. Maksym Butkevyč a jeho příběh. Kde ho Rusové drželi? Jak to celé zvládl? A nepřemýšlí o tom, že by se zase vrátil na frontu? Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.
Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace. Co se (ne)stalo v Istanbulu. O bezpečnosti s prezidentem. Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů. V Polsku se ve volbách prezidenta rozhoduje, jestli bude Tuskova vláda skutečně vládnout.
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Jsou to ohromující čísla: 3982 tanků, 5934 bojových vozidel pěchoty, 2130 obrněných transportérů nebo 1896 dělostřeleckých systémů. A dalo by se pokračovat. Výčet ruských ztrát ve válce proti Ukrajině, kterých se dopočetl z veřejně dostupných záběrů a fotografií analytický tým Oryx. Přitom před pár dny se ruská armáda znovu pokusila na 9. května demonstrovat sílu. Má ji doopravdy? A v jakém stavu jsou obě válčící strany tři roky a tři měsíce po začátku ruské invaze? Hostem Ranního Brífinku je Jakub Janovský - český OSINT analytik, který právě za počítáním ztrát na Oryxu stojí.
Ranní brífink Jana T. Beránka: Jsou to ohromující čísla: 3982 tanků, 5934 bojových vozidel pěchoty, 2130 obrněných transportérů nebo 1896 dělostřeleckých systémů. A dalo by se pokračovat. Výčet ruských ztrát ve válce proti Ukrajině, kterých se dopočetl z veřejně dostupných záběrů a fotografií analytický tým Oryx. Přitom před pár dny se ruská armáda znovu pokusila na 9. května demonstrovat sílu. Má ji doopravdy? A v jakém stavu jsou obě válčící strany tři roky a tři měsíce po začátku ruské invaze? Hostem Ranního Brífinku je Jakub Janovský - český OSINT analytik, který právě za počítáním ztrát na Oryxu stojí.
Priatelia! V tejto epizóde sme sa opäť venovali vám a vašim správam.Akých Rusov stretávame v zahraničí? Aké to je byť mesiac bez stand-upu? Čo je to Gulíkov princíp? Toto a mnoho ďalšieho sa dozviete v našom podcaste.Koľko percent ruskej asertivity máte v sebe, či má váš pes separačnú úzkosť, či aký vek vám určujú hodinky, posielajte na podhumorom@gmail.comComedy slovníkhttp://downloads.bbc.co.uk/learning/comedyclassroom/Secondary_Glossary.pdf Lístky na naše vystúpenia https://silnereci.sk/vystupenia Separ - Neviemhttps://open.spotify.com/album/5wFxSYPYbdzPagxJ4n3uyC?si=kPt_U-_aT32nBh-9qLx6aw Martin Hatal stand-up - Najlepšie momenty 1https://youtu.be/o-KztrnvJsI?si=7v6Ob4he-YTRBG-jMartin Hatal stand-up - Najlepšie momenty 2https://youtu.be/v5Jm33z60DQ?si=e-04WwvMXUij9rct Substitute Teacher - Key & Peelehttps://youtu.be/v5Jm33z60DQ?si=e-04WwvMXUij9rct Jordan Peelehttps://www.csfd.cz/tvurce/109990-jordan-peele/prehled/ Black Mirrorhttps://www.netflix.com/us/title/70264888?s=i&trkid=258593161&vlang=en Kolostrumhttps://www.adamraw.cz/nepasterizovane-bio-kolostrum-svycarsko-100g/ Morgan Jayhttps://www.youtube.com/watch?v=ZvSxhXWk0Pg&ab_channel=MorganJay Chris Turnerhttps://youtube.com/@chrispjturner?si=aQKBPE_db2Mfzlzc
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Témou dnešnej epizódy relácie Za hranicou sú oslavy Dňa víťazstva nad fašizmom v Rusku. Priamo v ruskej metropole s prezidentom Vladimirom Putinom tento deň oslávili nielen slovenskí, ale aj zahraniční politici a viacerí lídri svetových krajín. V rozhovore sa dozvieš, čo oslavy znamenajú pre zvyšok svet, ale aj pre bežných Rusov. Pozvanie do relácie prijal analytik a novinár Jiří Just.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Rusko čistě vojensky a ekonomicky nepotřebuje uzavřít rychlý mír, na Ukrajině by vydrželo bojovat ještě měsíce či několik let. Ale jak se na válku dívají běžní Rusové? Odpovíme v dnešním Ranním brífinku HN.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Rusko čistě vojensky a ekonomicky nepotřebuje uzavřít rychlý mír, na Ukrajině by vydrželo bojovat ještě měsíce či několik let. Ale jak se na válku dívají běžní Rusové? Odpovíme v dnešním Ranním brífinku HN.
"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí
„Je to národní strategie přežití – zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit,“ říká na adresu Slováků slovenský spisovatel a novinář Arpád Soltész v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica do Prahy. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.
Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
V dubnu uplynulo patnáct let od leteckého neštěstí v ruském Smolensku, kde se zřítilo polské vládní letadlo, na jehož palubě zemřel prezident Lech Kaczyński s manželkou, vrchní představitelé parlamentu či představitelé armády. Neštěstí dodnes není uspokojivě vyřešeno a patrně ještě dlouho nebude, jelikož Rusko nepředalo všechny materiály – ostatně není ani jasné, zda se na havárii podílelo, nebo ne. Jaký vliv měla událost na polskou společnost? A přeceňujeme v zahraničí její dopad, nebo ne? Jak vůbec chápeme ve střední Evropě stát: jako dostatečně jakostní entitu, o kterou je třeba řádně pečovat, anebo se pořád podceňujeme? Nemá s tím co dělat také mizerná pověst našeho regionu, pokud jde o povědomí o něm v příběhu druhé světové války? Jak si vlastně připomínat osmdesáté výročí jejího konce? A proč na něj tak odlišně vzpomínají Poláci, Češi a Slováci a jak se to odráží v dnešní politice slovanských států střední Evropy? O tom všem tentokrát s Maciejem Ruczajem. Havárie ve Smolensku je událost, na které se z odstupu jeví všechno špatně. Zároveň nejsme schopni o ní dostatečně uvažovat, protože mnohé nevíme. To ovšem nebrání v tom, rozvíjet kolem Smolensku příběh vnitropolský, zahraničněpolitický i příběh „státu z dřevotřísky“, který sám o sobě dostatečně nedbá. „Myslíme si, že stát má být levný, že není nutné do něj investovat a starat se o něj. Proto se neustále ošíváme, když se má pořídit nové vládní letadlo nebo auto, zatímco na Západě toto nikdo neřeší. A proto střední Evropa stále hraje druhou ligu. Jenže třicet pět let po pádu komunismu už bychom si měli připustit, že nejsme chudí, že si to o sobě jenom myslíme,“ podotýká k tomu Ruczaj. Vycházejíce z tohoto bodu postupně probereme podstatné větve smolenského příběhu – a je to poutavé vyprávění, které je dobré si připomínat i kvůli vlastním předsudkům. Copak si dovedeme například představit, že by Rusové v příběhu nehráli zápornou roli?V druhé části epizody se obracíme k nadcházejícímu osmdesátému výročí konce druhé světové války. Má smysl si jej připomínat? „Samozřejmě, pořád je to nejdůležitější vztažný bod k historii, který máme,“ říká Maciej Ruczaj. A doplňuje, že střední Evropa má co dohánět, pokud jde o připomínání jejího příběhu války a jeho plnohodnotného včlenění do globálního povědomí o tomto konfliktu. „Středovýchodní Evropa je prostor, který bývá v globálních druhoválečných narativech nejvíce opomíjen. Máme silnou ruskou paměť o válce, anglosaskou, německou či židovskou. V každé z nich my jsme však periferie či negativní vztažný bod. V nejlepším případě jsme pasivní oběť. Čili měli bychom už konečně světu vyprávět náš vlastní příběh,“ vysvětluje Ruczaj.Pak snad také snáz pochopíme, proč tak odlišně reaguje na stávající evropské krize Polsko, Česko a Slovensko a jaký vliv na soudobé chování má naše historická zkušenost. Neboli proč je Polsko „pivotem“ a logistickým uzlem střední Evropy. Proč v Česku není pochybnost, kam patří (protože k západní Evropě náleží už tisíc let). Nebo proč na Slovensku nikdy nebyl důvod vnímat Rusko jako nepřítele a proč je tam silný strach být zatažen do něčeho, co přesahuje slovenské možnosti. Aneb konečně podcast, který dává Slovanům ve střední Evropě náležité rámce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.
Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Moskva docílit ve válce i v jednáních o míru
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novinář a dramatik Karel Steigerwald vždycky ve svých tématech kroužil kolem Ruska a imperiální mentality tamních lidí. To měl společné se svým celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou.V novém podcastu Kecy a politika se budeme bavit o široké ruské duši, Kunderově eseji Unesený Západ, proč Rusové strašně rádi trpí, nebo naopak někoho týrají, jestli stále platí, co řekl místodržitel Thun – že Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku –, co je to homo digitalis a jaké je to dožít se 80 let, když nejbližší příbuzní zemřeli už po padesátce.
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou
Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.
Hned první den roku 1995 připomněl České republice jeden z jejích tehdejších cílů. Prvního ledna se totiž Evropská unie rozšířila o Rakousko, Finsko a Švédsko. Přidat se k nim, o to tehdy Česká republika hodně stála. A také o vstup do Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Pochopil jsem, že Rusové se bojí svobody. Může jim totiž přinést nejednoznačný pohled na politiku. Soutěž názorů, kterou zažili v devadesátých letech, je pro ně pořád traumatem. Putin řekl, že to udělá líp, a oni tomu uvěřili,“ říká ve Studiu N dokumentarista Filip Remunda, který v Novosibirsku osm let sledoval jaderného fyzika, otužilce a Putinova příznivce Vitalije. Jak se dorozuměl s člověkem, který se radikalizoval? Co dobrého v něm našel? Proč Putinově propagandě podléhají i vzdělaní lidé? A jaké zážitky má s ruskými agenty a policisty? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion. S předplatným na HeroHero můžete také celé epizody poslouchat přes Spotify a další podcastové aplikace.
„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.
Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady.
Nedávno mi napsal jeden uživatel sociální sítě, že sice měl ve škole nejeden rok ruštinu, ale o skutečném obsahu života v Rusku v podstatě nic nevěděl. I když se o poznání tamních poměrů snažil čtením Tolstého, Dostojevského, Čechova či Solženicyna. Mně je snaha tohoto pána přiblížit si jinou zemi, tamější obyčeje a chování lidí prostřednictvím národní kultury sympatická.
Nedávno mi napsal jeden uživatel sociální sítě, že sice měl ve škole nejeden rok ruštinu, ale o skutečném obsahu života v Rusku v podstatě nic nevěděl. I když se o poznání tamních poměrů snažil čtením Tolstého, Dostojevského, Čechova či Solženicyna. Mně je snaha tohoto pána přiblížit si jinou zemi, tamější obyčeje a chování lidí prostřednictvím národní kultury sympatická. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusko zahájilo o víkendu velkou operaci v Kurské oblasti se zřetelným cílem vytlačit z ní Ukrajince. Už obkličují Sudžu. Podle analytika Milana Mikuleckého to nesouvisí s chystanými jednáními o míru. Rusko bralo okupaci svého území jako ponížení. Je to přitom jediná oblast, kde nyní Rusové postupují.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROsm let sledoval režisér a dokumentarista Filip Remunda život zapřisáhlého ruského patriota Vitalije, vystudovaného fyzika a rekordman v extrémním otužování, který v Novosibirsku pracuje jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zaujal ho nejen jeho názorový progres na putinovské Rusko a upřímnost, s jakou dokáže být ke své zemi a jejímu prezidentovi kritický, ale i frustrace, ze které to všechno pramení. Jakkoli daleko extrémnější, ne nepodobná té, kterou pociťují mnozí Češi. A to je podle Remundy tím, co by nás mělo zajímat a na co zaměřit. Právě takoví lidé totiž snáze sedají na lep nejrůznějším populistům, kteří ve skutečnosti vedou politiku proti jejich vlastním zájmům a v konečném důsledku proti zájmům celé demokratické společnosti. Dekády trvající ruské propagandě přitom často podléhají i kriticky smýšlející jedinci. Ostatně celá třetí říše vznikla s pomocí inteligentních lidí, kteří dokážou vymýšlet ďábelské mechanismy, jak eliminovat celé skupiny obyvatel, takže vzdělání mnohdy nepomáhá. Na to, aby se nenechal ovlivnit demagogickými zkratkami, si ostatně musí dávat velký pozor i Remunda. Dokud zuří válka a na Ukrajince padají bomby, diskuze o vnitroukrajinských otázkách podle něj není na místě. Až vyhrají, pak bude možné diskutovat o tom, jaké pomníky mají stát v jejich městech. Ze všeho nejlepší by ale bylo, kdyby o tom rozhodovali sami a nestavěli jim je tam exportovaní Rusové. Opravdu věří ve vítězství Ukrajiny? Co je základním kamenem ruské propagandy? Jak se natáčí v zemi, ve které jedou na plné obrátky represivní složky s pěti miliony dobře placených členů? Jak je v politice důležitý brand, který z nich to pravděpodobně nepřežije, nebo na co všechno se dá udělat reklama? I o tom jsme s Filipem Remundou mluvili. A pokud vás zajímá, co je s Vitalijem dnes, zajděte si na provokativní a podnětný snímek Štěstí a dobro všem, který na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava získal hned dvě hlavní ceny. V kinech bude k vidění od 27. února.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N „Rusové coby geniální loutkáři nás budou v těchto týdnech utvrzovat v pocitu, že se na nás Amerika úplně vykašlala. Je třeba mít oči na šťopkách,“ upozorňuje ve Studiu N historik a ukrajinista David Svoboda. „Pokud Ukrajina nedostane jasné bezpečnostní garance, což musí být buď členství v NATO, nebo vyzbrojení země po zuby, Rusku se v dohledné době po oddechu podaří sebrat síly a dokončit dílo.“ Nechá Západ Ukrajinu padnout? Jak moc se rozštěpil vztah mezi Evropou a Spojenými státy? A jakou ideologickou válku rozpoutal na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance? Podívejte se na celou epizodu.
„Na začátku války jsem si řekl, že tentokrát už nebudu stát stranou. Tím tenkrát myslím chvíli, když nám vzali Krym, ale byl jsem tehdy ještě moc mladý, abych něco konkrétního dělal,“ vzpomíná čerstvý absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a držitel ceny Jana Opletala za občanskou angažovanost Vasyl Kapustej.
Kataser stále nevyliečili, kto je za to zodpovedný? Aké príznačné – Bombica zastupuje premiérov poradca. Bodaj by bolo viac takých Rusov, akými bola protestujúca osmička v roku 1968.
Nedávné dění okolo voleb v Rumunsku a Moldavsku vyvolalo spekulace, zda se cizí vlivy nechystají ovlivňovat také nadcházející sněmovní volby v Česku. Trápit by nás ale měla spíš jiná otázka - dokážeme se ubránit?„Česká republika je naprosto nepochybně stejně jako Rumunsko a Moldavsko zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní vlivové informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní moci, a jejich schopnost a motivace vést a koordinovat operace tohoto typu rozhodně neklesá, spíše vzrůstá,“ říká šéf českých tajných služeb Michal Koudelka.Zároveň ale uklidňuje, že scénáře popsané v obou zemích „nejsou z různých důvodů do prostředí České republiky zcela a jednoznačně přenositelné.“Právě Koudelka je jednou z kapacit, které se sešly ve sněmovně na semináři s tématem ovlivňování voleb. Spolu s ním také bývalá komisařka Věra Jourová, šéf ČTÚ Marek Ebert a také analytik a expert na sociální sítě Josef Šlerka. A autoři podcastu Vlevo dole vyrazili za nimi, aby vám jejich poznatky zprostředkovali.„Úplně ideální je pro Rusy zaměřit se ne na velké politické strany, ale na někoho malého, kdo se potácí kolem té pětiprocentní hranice. Minimálně proto, že už tím vyvoláš chaos, nedůvěru v celý systém. A to vlastně těm silám stačí,“ říká Václav Dolejší.„Naše schopnost na takové zásahy reagovat je bohužel dost malá. Opatření jsou bezzubá a pomalá. Tím to nekritizuju, protože samozřejmě my jako demokratické státy musíme dodržovat nějaká pravidla, ale protistrana ne. Než se vzpamatujeme, je často pozdě,“ dodává Lucie Stuchlíková.Na koho v Česku se Rusové zaměří? Mají z nás velké sociální sítě jen legraci? A kde je hranice mezi dezinformací, politickou soutěží a satirou? Poslechněte si dezinformační speciál Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Při středečním útoku na Záporoží zemřelo nejméně 13 lidí a 113 jich bylo zraněno. „Je to vztek, je to zmar a je to určité zakousnutí se v tom nepolevit, protože jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje pocity místních politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v Záporoží dlouhodobě pobývá.