Podcasts about Rusov

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Blíží se už čtvrté výročí války na Ukrajině. Civilní obyvatelé trpí v mrazech, protože Rusové letošní zimu zintenzivnili útoky na tamní energetickou infrastrukturu. Jak vypadá situace na místě? Jak a kde pomáhají na místě čeští dobrovolníci? Jaká opatření sami podnikají, aby se v rámci možností nevystavovali zbytečnému riziku? A jak využívají agresoři sexuální násilí jako válečnou taktiku - nejen na Ukrajině?O tom se budeme v Zátiší bavit s Laurou Przybylakovou, českou dobrovolnicí, které se tento týden vrátila z Ukrajiny, kam vezla humanitární pomoc.

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Rusko se snaží přelstít přírodu a vrací se k staronovému plánu – obracení ruských řek. Cílem je odvést části některých sibiřských vodních toků ze severního směru, kam přirozeně plynou, na jih. Podle historika Petra Hlaváčka má velkolepý plán hlavně posílit domácí hrdost. „Rusové by do toho projektu vůbec neměli jít,“ hodnotí v Leonardu Plus hydrolog a geograf Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noční teploty v Kyjevě klesají hluboko pod nulu a Rusové využívají mrazy jako zbraň. Desítky tisíc domácností si po ničivých náletech ruských dronů a raket nemůže zatopit ani posvítit nebo ohřát jídlo. „Vladimir Putin vždy vyhlašoval, že cílem útoků jsou vojenské síly. V Kyjevě ale žádné vojenské síly nemáme, Rusko napadá naši civilní infrastrukturu. Hlavním cílem je přivést společnost do deprese a zlomit vůli k odporu,“ říká v Interview Plus kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Noční teploty v Kyjevě klesají hluboko pod nulu a Rusové využívají mrazy jako zbraň. Desítky tisíc domácností si po ničivých náletech ruských dronů a raket nemůže zatopit ani posvítit nebo ohřát jídlo. „Vladimir Putin vždy vyhlašoval, že cílem útoků jsou vojenské síly. V Kyjevě ale žádné vojenské síly nemáme, Rusko napadá naši civilní infrastrukturu. Hlavním cílem je přivést společnost do deprese a zlomit vůli k odporu,“ říká v Interview Plus kyjevský starosta Vitalij Kličko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Ruskí agresori sa nezastavia pred ničím. Uprostred treskúcich mrazov útočí na ukrajinské energetické zdroje, ľudia v zničených bytovkách mrznú bez elektriny a tepla. Túto zákernú ruskú taktiku už odsúdil aj náš šéf diplomacie Juraj Blanár. Ukrajinskí a ruskí vyjednávači sa medzitým stretli v Abú Dabí, vraj v konštruktívnom duchu. Prezident Zelenský kritizoval Európsku úniu, že je v závese Spojených štátov.Ako sa proti ruským útok na civilistov brániť? Čo má robiť svet, pomôže Ukrajine s protivzdušnou obranou? A ako môžu dopadnúť rokovania, ak ruská strana stála žiada od Ukrajiny celý Donbas? Dokázali by ho Rusi vôbec dobiť, ak len minulý týždeň stratili na Ukrajine takmer 8-tisíc vojakov? Ako to vôbec vyzerá na fronte, kde zúria najťažšie boje a ako zmení ukrajinskú stratégiu nový minister obrany?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, část českých dobrovolníků se rozhodla reagovat okamžitě. Členové organizace Team 4 Ukraine patří mezi ty, kteří se z podpory na dálku rychle přesunuli přímo do terénu a dva z nich byli hosty podcastu Men's Factor.„U mě to bylo v den invaze. Bylo jasné, že se to stane. Rusové naváželi krev ke svým jednotkám – a to je drahá věc, kterou nevezete, pokud ji nechcete použít,“ popisuje jeden z nich moment rozhodnutí.První výjezdy byly spontánní. Lidé nosili vybavení, které měli doma, někdy i zcela nové balistické vesty. „Za den a půl jsme naplnili dvě dodávky. Přišli lidé, které jsem vůbec neznal, a prostě chtěli pomoct,“ zaznívá v podcastu.Pomoc se týkala všeho od kojenecké výživy po vojenský materiál. „Když se podíváte na první videa z války, chlapi tam běhají v mikině s puškou. Neměli vesty, sumky, nic,“ popisuje realitu začátku invaze další člen týmu.

Ve dvanácti stopem po Kypru: Nejvíc mě zaujal řidič, který v mém věku uprchl ze Sýrie na lodiAniž by o to kdovíjak stál, stopoval už zhruba v deseti zemích světa na třech kontinentech. „Ale možná je to bezpečnější, než kdyby se táta rozhodl řídit,“ uznává dvanáctiletý Bartoloměj Poláček. „Zvlášť na Kypru, kde se jezdí vlevo. Jak ho znám, na prvním kruháči by vjel do protisměru.“V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví Bárt o tom, co ho minulý týden na Kypru překvapilo. „Zastavilo nám tak pětadvacet řidičů,“ odhaduje, „ale byli snad z deseti různých zemí. Hned několikrát Němci nebo Rusové. Z těch exotičtějších například muž ze Srí Lanky nebo dva Syřané.“Zvláště jeden Syřan, který Bárta a Tomáše Poláčka vezl do vnitrozemské vesnice v kopcích nad mořem, měl zajímavý osud: „Když mu bylo třináct, rodina v Sýrii sehnala tři tisíce dolarů a posadila ho na převaděčskou loď mířící za lepším životem. Nejprve přistál v Turecku, ale po měsíc trvajícím útěku nakonec skončil právě na Kypru.“V další části podcastu hovoří Bárt například o neobvyklém množství koček, které na své nedávné cestě potkal, o obřích porcích kyperského jídla, o teplotě vody v rozbouřeném moři nebo o fotbale.„Zašli jsme na ligový zápas v Pafosu,“ popisuje. „Sice tam mají jeden z nejošklivějších stadionů, který jsem kdy navštívil, ale zase jsem si popovídal s jedním hráčem a mám přislíbeno, že až přijedu příště, věnuje mi dres. Každopádně Kypr je sice hezký, ale za rok bych ještě raději vyrazil oslavit Silvestra buď do Barcelony, nebo do Dubaje.“

V novej epizóde relácie Za hranicou sme sa pozreli na témy, ktoré môžu hýbať svetom v roku 2026. S hosťami sme zhodnotili priebeh a budúcnosť vojny na Ukrajine, v súvislosti s ktorou sme sa venovali aj Rusku, USA a EÚ. O Európskej únii a Spojených štátoch bola reč aj v kontexte zbrojenia v Európe a možného rozpadu spojenectva medzi Európou a Spojenými štátmi. Zamerali sme sa tiež na Čínu a možnú inváziu na Taiwan. Na záver sme hovorili o konfliktoch na Blízkom východe, pričom sme sa venovali Iránu, Izraelu, Pásmu Gazy a ďalším oblastiam. Pozvanie do relácie tentoraz prijali dvaja hostia – bezpečnostní analytici Vladimír Bednár a Jozef Hrabina.

Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.

Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. Podle Adama Sybery ze serveru Kyiv Independent jsou sice Rusové schopni obrátit ve svůj prospěch leccos, dokud ale bude existovat Ukrajina, nemůže Vladimir Putin prezentovat mír jako vítězství. „Absenci vnitřní politiky nahrazuje megalomanstvím a příběhem o Západu, který chce Rusko zničit. Jakmile si Rusové uvědomí, že mají na výběr, tak jim nebude Putin stačit. Toho se obává,“ soudí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká ukrajinský herec a moderátor Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Budou se moci ruští a běloruští sportovci účastnit zimní olympiády jako tzv. neutrálové? Proč i zástupci Mezinárodního olympijského výboru lobbují za jejich účast? Zorganizují si Rusové vlastní truc olympiádu? A jak je na tom momentálně český biatlon? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Českého svazu biatlonu a viceprezidenta Mezinárodní biatlonové unie Jiřího Hamzy.

Budou se moci ruští a běloruští sportovci účastnit zimní olympiády jako tzv. neutrálové? Proč i zástupci Mezinárodního olympijského výboru lobbují za jejich účast? Zorganizují si Rusové vlastní truc olympiádu? A jak je na tom momentálně český biatlon? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Českého svazu biatlonu a viceprezidenta Mezinárodní biatlonové unie Jiřího Hamzy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký náměstek ministra obrany Daniel Driscoll tvrdí, že Rusko vyrábí čím dál víc zbraní dlouhého doletu a hromadí je ve skladu. Podle Driscolla tak Rusové mohou Ukrajině zasadit drtivý konečný úder a pak by mohli zaútočit jinde. „Říká to člen Trumpovy administrativy, buďme opatrní. Může to tak být, ale nemusí. Evidentně jsme se dostali do doby, kdy začíná být konflikt na Ukrajině čím dál víc o Američanech,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Americký náměstek ministra obrany Daniel Driscoll tvrdí, že Rusko vyrábí čím dál víc zbraní dlouhého doletu a hromadí je ve skladu. Podle Driscolla tak Rusové mohou Ukrajině zasadit drtivý konečný úder a pak by mohli zaútočit jinde. „Říká to člen Trumpovy administrativy, buďme opatrní. Může to tak být, ale nemusí. Evidentně jsme se dostali do doby, kdy začíná být konflikt na Ukrajině čím dál víc o Američanech,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladimir Putin Ukrajině neslibuje blažené spočinutí. Slibuje narkózu, ze které už se neprobudí, hodnotí ukrajinista a historik David Svoboda současné vyjednávání o mírovém plánu, který představil americký prezident Donald Trump. „Rusové evidentně prodali americké administrativě plán, který sestavili za účelem získat maximum, aby mohli dál hrát o čas. Neustále hrají o čas,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

„Trump si nemůže dovolit, že dopustí cenzuru v Evropě. Pokud by došlo k tvrdému uplatňování DSA, reciproční nátlak by USA vyvolaly. Třeba si představ, že by Američani řekli: vypneme vám GPS. A kde je Evropa? Jedinou další formu GPS mají Rusové,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 14.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské manipulace na sociálních sítích. To je jedna ze sil, která mění současnost, mění mysl voličů, mění nás, pokud jí nerozumíme, pokud ji neumíme prokouknout.

Babišova úporná tajnosnubnost kolem střetu zájmů nevěstí nic dobrého. Rusové jsou mistři manipulace, využívají ji na sociálních sítích. Nebývalá stabilita, aneb tři roky Giorgie Meloniové v čele italské vlády. Umělá inteligence, internet a měnící se svět.

Ruské manipulace na sociálních sítích. To je jedna ze sil, která mění současnost, mění mysl voličů, mění nás, pokud jí nerozumíme, pokud ji neumíme prokouknout.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babišova úporná tajnosnubnost kolem střetu zájmů nevěstí nic dobrého. Rusové jsou mistři manipulace, využívají ji na sociálních sítích. Nebývalá stabilita, aneb tři roky Giorgie Meloniové v čele italské vlády. Umělá inteligence, internet a měnící se svět.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

1. Hocaký poslanec už používa Ficovu výhovorku

Spojené státy uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti. Evropa chystá pro Ukrajinu mírový plán, který má podle zahraničních agentur 12 bodů a na jeho plnění má dohlížet mírový výbor pod dohledem USA. „Nemůžeme Rusku slíbit, že zmrazíme frontovou linii, všichni se rozejdeme a bude klid. Možná se nebude střílet, ale co bude s Ruskou federací?“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová a doplňuje, že po válce dojde k vyšetřování válečných zločinů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obrambni izdatki nikakor nočejo z jedilnika, kar pomeni, da še kako vplivajo nanj. Zato o Parlamentarni skupščini Nata, ki jo je gostila Ljubljana. Podrobnosti, tudi ustreznejša poročanja o dogodku, najdete v običajnih medijih, kot analitična avantgarda pa se spoprimimo z eno samo mislijo generalnega sekretarja. Takole je sporočil članicam in njihovim državljanom: "3,5 odstotka BDP potrebujemo, da bomo ohranili Atlantik, Arktiko, Evropo in ZDA varne." Takole je rekel – in kdo smo mi, da bi dvomili o njegovih besedah. Ali namenih, če smo že pri tem. Ampak samo zaradi informativne vloge nacionalnega medija razčistimo nekaj dilem … Da ohranimo omenjene pokrajine varne, pomeni, da jih obranimo pred sovražnikom. Sovražnik, tako generalni sekretar, ima očitno velike apetite po Atlantiku, Arktiki, Evropi in ZDA. Za varnost teh področij, območij in držav bo šel naš denar. Slovenci nismo naivni, predvsem pa ne brezglavo razsipni, da ne bi poskusili nekaj prišparati … Pod dva odstotka, kot dajemo zdaj, se zdi sprejemljivo, tako da moramo samo nekoliko oklestiti pri treh ali štirih postavkah, pa spustimo odstotke do današnje vrednosti. Šparovnost je lepa čednost in na prvi pogled se zdi, da bi najlažje prišparali pri Arktiki. Pustimo vnemar, da pri pešajočem javnem šolstvu zadnje generacije volivcev ne ločijo več natančno med Arktiko in Antarktiko – po podobni analogiji, kot se mešata Iran in Irak. In bi se verjetno Slovenija in Slovaška, če po naključju ne bi živeli v eni od obeh. Kakorkoli. Arktika se zdi zelo zelo oddaljena, ampak kot članica Nata smo zavezani braniti vse, kar brani Nato. Zdaj: morski levi, tjulnji in nekaj Eskimov se zdijo za slovenski braniteljski potencial precej abstraktna zadeva, ampak glede prihrankov se moramo vprašati, kdo je na Arktiki resnični sovražnik. Če vprašaš tam gori, koga se resnično ves čas in najbolj bojijo, ti bodo vsi odgovorili – se pravi tjulnji, polarne lisice, arktični zajci in Eskimi – da severnega medveda. Severni medved je največji plenilec na Arktiki in če Rutte misli z ohranjanjem arktične varnosti na Ruse in njihove apetite, se moti. Vsako živo bitje na daljnem severu se enega polarnega medveda boji bolj, kot se boji stotih Rusov. Če smo že pri tem … Sicer ne vemo zagotovo, ampak rajtamo, da se tudi Rusi sami bojijo polarnih medvedov. Za ohranitev Arktike varne bi se morali slovenski obrambni strokovnjaki, pa vojska, si mislimo, odpraviti na jago severnih medvedov. Kar pa se zdi problematično, ker ne zmoremo upleniti niti domačih rjavih, ki po Rakitni strašijo prebivalce; če pa jih že dobimo pred cevi, se oglasi kakšna civilna iniciativa. Se pravi, da moramo nemudoma pojasniti gospodu generalnemu sekretarju, da smo Slovenci za varovanje Arktike čisto neprimerni in da bi vsled tega prispevali le tri odstotke BDP. Svojo polovico odstotka odstopimo nekomu, ki ima z mrazom in ledom večje veselje. Dancem, recimo. Potem gremo naprej. Tu so Američani. Se pravi, da se moramo s tremi odstotki potruditi, da bodo ostali varni tudi Američani. V tej državi je situacija še bolj zapletena, kot je to na skrajnem severu. Kot vemo, so največji sovražniki Američanov in njihove varnosti Američani sami. Američani imajo s pobijanjem Američanov veliko veselje in letne številke mrtvih gredo v tisoče. Slovenci pa, kot veleva dobra vzgoja, se v prepire drugih ne vtikamo radi. Vsaj ne z odstotki. Pa še nekaj je. Z Melanijo, ki je kljub posavski provenienci mentalno očitno najbolj stabilen del družine Trump, za varnost Amerike naredimo več kot nekatere druge članice Nata. Tako nam lahko na račun Amerike Rutte ponovno zmanjša prispevek za pol odstotka. In smo že na 2,5. Atlantik bomo branili z vsemi silami. Slovenci radi hodimo na morje. Država bo prispevala vsa plovila, ki so ji na razpolago. Policija policijski čoln, vojska vojaško ladjo, Narodni muzej pa koliščarski deblak. Namesto po jadranskih obalah se bomo razmestili po atlantskih in namesto "Večeras je naša fešta" prepevali "Jutri gremo v napad!" Vse ostalo bo ostalo enako. Tako pridemo do Evrope in njene varnosti. Ki jo je treba ohraniti z vsem, kar imamo. Parlamentarna skupščina Nata je bila v Ljubljani o tem jasna. Evropo bomo branili z orožjem in z obrambnimi izdatki. O tem ni dvoma. Kot kaže, jo branimo in jo bomo branili pred Rusi. Nekoliko manj je jasno, kako jo bomo obranili pred domačimi norci. Oziroma, če citiramo slavnega Rusa: "Glave nas bodo stali bedaki v lastnih vrstah."

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend.Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl.„Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková.V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu.„Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková.Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší.Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.

Rusko testuje ochotu zemí na to se bránit, o čemž podle expertů svědčí řada incidentů z poslední doby. V pátek tři ruské stíhačky na dvanáct minut vnikly do vzdušného prostoru Estonska. „Příště je nutné je sestřelit. Rusové riskovali životy svých pilotů, ale myslím, že si dopředu velmi spočítali, že sestřeleni nebudou. Testují naše rozhodovací procesy, které jsou na rozdíl od Ruska skutečně komplikované,“ soudí filmař a donedávna člen aktivních záloh Václav Marhoul.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

Je to paradox. Navzdory obrovské podpoře Ukrajiny zůstává svět v podstatě cynický. A mnoho Rusů upřímně nechápe jednu základní věc: Západu jsou ukradení. Je mu úplně jedno, jak se vaří uvnitř své země, jaké mají nároky, když vyjedou do zahraničí, nezajímají ho ani opozičně naladění občané, ani putinovci. A to ne proto, že by lidé na Západě byli lhostejní, nebo Rusové nějak zvlášť výjimeční. Ale proto, že každý žije ve své zemi s vědomím, že nikdo nikomu nic nedluží.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.