Podcasts about Rusov

Zaslúži si film o ruskom opozičníkovi Alexejovi Navaľnom Oscara za najlepší dokument roka? Na Ukrajine ten pocit nemajú, najmä keď medzi nominovanými na víkendovom udeľovaní cien bol aj film o únosoch ukrajinských detí Rusmi. Ukrajincov tiež sklamalo rozhodnutie organizátorov, ktorí ani druhý rok po sebe nedali priestor na prejav ukrajinského prezidenta. Na Medzinárodnom trestnom súde sa už začína pripravovať zatykač za ruské zločiny na Ukrajine. Žalobca bude zrejme hovoriť o genocíde, za ktorú považuje únosy ukrajinských detí. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Matúš Krčmárik, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Ukrajina přichází o děti. Okupanti jich do své země vyvážejí tisíce, pod různými záminkami. Mnoho z nich je už teď nenávratně ztraceno kdesi v Rusku. A některé mají stále naději na návrat domů. Filip Titlbach mluví s válečnou reportérkou Petrou Procházkovou, která osudy ukradených dětí a jejich rodičů sledovala přímo na Ukrajině.

Keď v piatok popoludní pred prezidentským palácom pred tisícami podporovateľov Putinovho Ruska a jeho agresie v Bratislave povedal, že „väčšinu života prežil v Rusku“, zožal potlesk. Rovnako v momente, keď volal po skutočnom mieri. Otočilo sa to až v momente, keď podporil Ukrajinu. Dav ho „vybučal“. Filipp Sedov. Mladý Rus, ktorý našiel druhý domov na Slovensku. A o Rusku, tom skutočnom, ako hovorí, chodí rozprávať aj po slovenských školách.   „Nemôžem byť ticho, vojna už trvá príliš dlho. Pre mňa je to veľmi ťažké, že Rusko – moja krajina – napadla Ukrajinu“, vysvetľuje prečo šiel do rozvášneného davu. A ak v ňom tisíce Slovákov podporovali Putina a jeho agresiu, on, sám, k tomu Rus, sa postavil za napadnutú Ukrajinu. „Nesmiem o tom mlčať“, opakuje.   Či mal strach? „V porovnaní s tým, čo sa deje na Ukrajine, to je nič“, reaguje. „Nesmiem sa báť, lebo je tu skutočná vojna“, dopĺňa.   Filipp Sedov je tridsiatnik, má manželku, zatiaľ bez detí. Na Slovensko prišiel v roku 2018 ako dobrovoľník v rámci programu Erazmus. Rok vyučoval v Dolnom Kubíne.   „Musím byť na strane obetí“   Keď sa ho pýtam na popud, ktorý mu nedovolí mlčať - ako hovorí – reaguje poukazom na svedomie. „Moje svedomie mi hovorí, že musím niečo robiť“.   Rozvášnený dav v Bratislave pred prezidentským palácom mu v reakcii na jeho verejnú podporu Ukrajiny vytrhol ukrajinskú vlajku, ktorý tam rozbalil. Prečo jeden Rus vôbec nosí vlajku Ukrajiny?   „Ukrajina je obeťou. Je napadnutá Ruskom. Počas vojny jednoducho musím byť na strane obetí“, odpovedá.   Pred prezidentský palác, medzi hlučných podporovateľov Putina a jeho vojny, ktorý si zorganizovali tzv. pochod za mier, šiel s vedomím, že mu môžu aj ublížiť.   „Hodinu predtým mi zavolali priatelia a hovorili, že ak tam pôjdem a poviem niečo, s čím dav nebude súhlasiť, určite mi ublížia“. Napriek tomu tam šiel, s tým, že „bol pripravený na všetko“, ako hovorí.   O Vladimírovi Putinovi, ktorý mal na tzv. mierovom pochode aj svoje transparenty a mnohých podporovateľov, hovorí, že nie je „jeho prezidentom“. „Putin nie je môj prezident. Nebol vôbec vybratý demokratickým spôsobom. Absolútne ho nepovažujem za svojho prezidenta“.   Väčšina mlčí, lebo sa bojí   „Ako Rus sa cítim zodpovedný za to, čo sa deje na Ukrajine. Preto robím to, čo robím. Preto nie som ticho“, rozpráva o svojich motiváciach Filipp. Vedie ho k tomu podľa jeho rozprávania aj fakt, že väčšina Rusov je ticho. „Od začiatku vojny väčšina Rusov vyjadruje akýsi tichý súhlas, s tým, čo sa deje. Preto ja nemôžem byť ticho ja“, opakuje.   Mlčiaca väčšina, ktorá akoby legimizovala Putinovu agresiu, je tam podľa Filippa Sedova len z čistého strachu. „Putinovi podporovatelia môžu kričať, je ich počuť, na rozdiel od tých, čo nesúhlasia s vojnou. Režim od začiatku vojny zaviedol obrovské tresty pre tých, čo sa odvážia protestovať“, vysvetľuje Sedov.   Odporcom vojny tak hrozí aj pätnásť ročné väzenie, len pre obyčajnú účasť na prípadnom proteste.   Nie informovanie, ale otrasná propaganda   Od začiatku vojny bolo podľa Filippa Sedova v Rusku zablokovaných štátom viac ako tisíc webových informačných stránok. „Zablokovaný je dokonca Facebook, či Instagram“, hovorí mladý ruský protivojnový aktivista.   „V televízii máme už dlhé roky len propagandu, ktorá tvrdí, že na Ukrajine sú nacisti, že Rusko sa len bráni, chce mier. Je to otrasná propaganda“, rozpráva Sedov. Človek, ktorý chce počuť niečo iné, musí sa pracne prepracovať k nezávislým zdrojom cez špeciálne siete, ktoré nepodliehajú štátnej kontrole.   Rada Putinovým podporovateľom na Slovensku: vycestujte do Ruska   Keď sme sa v Filippom Sedovom rozprávali, čo sa v ňom „zlomilo“, že sa z neho Rusa stal podporovateľ napadnutej Ukrajiny, zareagoval tým, že on sám si veci overuje. Keď mu napríklad západnú Ukrajinu ešte pred vojnou vykresľovali ako brloch neonacistov, v ktorej nenávidia Rusov a ak tam započujú ruštinu, hrozí za ňu rovno bitka, rozhodol sa vycestovať do oblasti Ľvova.   „Bol som zvedavý, ako to so mnou skončí, lebo sa rozprával len rusky! A žiadny problém. Všetci mi rozumeli, vedeli mi odpovedať. Rozprával som sa dokonca s policajtami, v kaviarňach, reštauráciách, na univerzite...A nikde som nemal žiadny problém s tým, že som Rus a hovorím po rusky.“   Sedov radí aj slovenským podporovateľom Putina a organizátorom tzv. mierových pochodov navštíviť Rusko. „Tu počúvajú o Rusku ako o vysnívanej krajine, nech to Rusko zažijú aspoň na týždeň. A nie Moskvu či Petrohrad. Vidiek. Nebudú to už pohľady ako z pohľadnice, ale chudoba. “   V rozprávaní tak vraciame do hry výraz „potemkinových dedín“, ktorý je podľa Filippa pre Rusko aj dnes aktuálny. „Rusko sa snaží vyzerať lepšie, aké v skutočnosti je“, tvrdí.   Rusko bez Putina   Na Slovensku chodí po školách rozprávať o skutočnom Rusku. „Napríklad hovorím svoj príbeh, ako som volil v prezidentských voľbách z roku 2018“, rozpráva Filipp. Opisuje, ako sa rozhodol ísť do volebnej miestnosti a kedže nesúhlasil s tým, ako vládne Vladimír Putin, na hlasovací lístok napísal: Rusko bez Putina. Rovno si to aj odfotil.   „O pár minút prišiel za mnou policajt, ktorý sa začal pýtať na môj pas. Keď som sa spýtal, na čo to potrebuje, on mi hovorí, že chce dať moje meno na zoznam teroristov a extrémistov“. Filipp zdôrazňuje, že tento policajný postup bol len preto, čo napísal.   Filipp verí vo víťazstvo Ukrajiny. Berie to ako „predpoklad toho, že diktátorský režim v Rusku padne“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.  

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO. „Třídenní speciální operace“ už trvá rok, proto jsme si pozvali naše obvyklé hosty z FSV UK – politického geografa a analytika Jana Kofroně a Karla Svobodu z katedry ruských a východoevropských studií. A probrali jsme situaci ze všech úhlů pohledu. Situace na bojišti Kdo má navrch? Co jsou teď strategicky významné cíle? Kdo by byl vítěz, kdyby válka skončila dnes?  Ekonomická situace RuskaJsou protiruské sankce efektivní? Jak dlouho ještě Rusko může financovat válku? Dodávky zbraní a klesající podpora? Co se stane, pokud bude slábnout podpora ze západu? Jak velké problémy dělá ukrajinské armádě nekompatibilní technika? Rozhodnou zásoby?  Uvnitř Kremlu Jaké jsou nálady v Ruské společnosti? Kdo stoupá a klesá v hierarchii Kremlu? Proč se mluví o Putinově nástupci? Mír Za jakých podmínek se začne jednat o míru? ZtrátyKolik je padlých, zajatých nebo těžce zraněných vojáků na obou stranách? Koho nyní povolalo Rusko do zbraně? A Jan Kofroň vysvětlil řadu zdánlivě nabízejících se návrhů např. proč Rusové neútočí na zásobovací trasy z Polska, proč se nevyplatí dát Ukrajině F-16 a proč už nikoho neděsí jaderné zbraně? Partnerem tohoto podcastu je American Academy, americká mezinárodní základní a střední škola v Praze. Projektová výuka, zahraniční učitelé, výuka STEM a studium pouze v angličtině. První kolo přihlášek se uzavírá 1. dubna. Více na americanacademy.comSledujte nás: 

Ukrajinci urputne bránia mesto Bachmut. Aj za cenu veľkých strát. Ešte väčšie straty však vraj majú ruskí agresori. Svetom tiež letí video, na ktorom podľa všetkého Rusi popravia ukrajinského zajatca s jeho poslednými slovami Sláva Ukrajine. Slovensko medzi tým pripravuje Migy a čaká na rozhodnutie, či ich pošle na Ukrajinu. Prečo je boj o Bachmut taký dôležitý a čo sa tam práve deje? Čo bude znamenať ak mesto padne? Mal by svet aj Slovensko pomáhať ešte viac aby Ukrajinci zastavili Rusov a bol zasa mier? Sú v tom podstatné aj naše stíhačky? Pošleme ich Kyjevu? Braňo Závodský sa rozprával s bývalým šéfom zahraničného výboru parlamentu Františkom Šebejom.

Veľké spájanie stredo-pravých strán nejde podľa plánov. Namiesto spájania sme skôr svedkami rozkolov, ktoré voličov už unavujú a berú im akúkoľvek nádej.  Podľa všetkého to vyzerá tak, že lídrom pravice bude nakoniec dočasne poverený premiér Eduard Heger. Či je to správna voľba, a prečo nakoniec nie je tým lídrom Mikuláš Dzurinda a ako vnímať konflikt medzi Petrom Pellegrinim a Robertom Ficom? V podcaste povie viac politológ Pavol Baboš. V druhej téme podcastu sa pozrieme na vplyv ekonomických sankcií proti Rusku. Po roku ruskej invázie na ukrajinské územie prijala Európska únia desiaty sankčný balík. V europarlamente sa ani nie týždeň po ňom začalo hovoriť už o jedenástom balíku reštrikcií. Kedy začne vplyvom sankcií kolabovať ruská ekonomika? „Tie negatívne efekty na ruskú ekonomiku, ktoré sa očakávali už skôr a ktoré sa prejavia aj v každodennom živote Rusov - v znížení ich životnej, sociálnej a ekonomickej úrovne, by mohli nastať už v priebehu druhej polovice tohto roka. To môže mať vážne dôsledky pre Putina a jeho popularitu," hovorí exminister financií Ivan Mikloš v podcaste.  Putinov režim v ohrození Podľa exministra šéfovi Kremľa výrazne klesli príjmy a stúpli výdavky. Tento deficit v rozpočte zatiaľ Putin financuje z fondu národného blahobytu. „Rusko už v decembri a januári dosahuje obrovské deficity verejných financií, nedostatok peňazí, ktorý zatiaľ vykrýva z národného fondu blahobytu. Oni si ho vytvorili v minulosti, keď ceny ropy a plynu boli vysoké. Fond mal asi 140 miliárd dolárov a už teraz je polovica peňazí fuč." Rusko však podľa bývalého ministra financií bude musieť čoskoro znižovať výdavky, časť z nich ide aj na vojnu, alebo inflačne tlačiť peniaze. Obe možnosti znížia životnú úroveň Rusov a tým aj popularitu Putinovho režimu.

Ani po uplynutí prvého výročia boje na Ukrajine neutíchajú. Najhoršia situácia je okolo mesta Bachmut na východe Ukrajiny. Mesto sa podľa ukrajinských zdrojov snažia obkľúčiť členovia žoldnierskej skupiny Wagner, pričom na tento účel nasadili svojich najlepších vojakov. Od začiatku februárovej invázie ruské orgány na svoje územie nezákonne premiestnili tisícky ukrajinských detí, ktoré chcú prerobiť na svoj obraz. Poľsko preto spolu s Európskou komisiou spustí iniciatívu na odhalenie miest, kde sa deti v Rusku nachádzajú, ako aj na potrestanie Rusov za zločiny. Čína podporuje Rusko dlhodobo, avšak nie priamo. Naposledy na to upozornil americký minister zahraničných vecí Antony Blinken v polovici februára, keď varoval, že Peking možno ruským vojakom na fronte po prvýkrát dodá zbrane. To sa zatiaľ nestalo. Čína však predstavila svoj vlastný mierový plán, ako by sa vojna na Ukrajine mala skončiť. Spojené štáty ho takmer hneď odsúdili, Zelenskyj je však podľa vlastných slov pripravený s čínskymi predstaviteľmi hovoriť. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravila Barbora Paľovčíková, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Zmenili sme sa počas pandémie my alebo vírusy? Dá sa zabrániť ďalšiemu medzidruhovému preskoku, ktorý môže spôsobiť pandémiu? Prečo máme v poslednej dobe boom vírusov z netopierov? O tom, ako sa čo najlepšie pripraviť na nové vírusy, sme sa rozprávali s virológom Borisom Klempom. 

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach vyzval Ukrajinu, aby nehrozila bojkotem olympiády v roce 2024 kvůli možné účasti ruských sportovců. Výbor zvažuje, že by povolil Rusům soutěžit pod neutrální vlajkou. „Velmi mě to mrzí a vysílá to nevhodný signál. Cítím z toho podporu ruských funkcionářů, kteří se snaží, aby Rusové mohli na olympiádu, což by byla naprostá chyba,“ zdůrazňuje bývalý hokejový brankář a olympijský vítěz Dominik Hašek.

Už nějakou dobu se spekuluje, co Rusové chystají na první výročí invaze na Ukrajinu. „Dovolil bych si tipovat, že pokus nebo pokračování pokusu o ofenzivu, zřejmě začne v Luhanské oblasti s využitím mobilizovaných jednotek. Bude to pokus docílit alespoň nějakého vítězství – a v této oblasti se to nabízí,“ vysvětluje vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.

"Čakal by som, že si sadneme okolo guľatého stolu. Pridám sa za predpokladu, že budú súhlasiť naši členovia, a že bude jasný cieľ," hovorí Pavel Macko, predseda ODS, o možnom spájaní sa s Modrou koalíciou Mikuláša Dzurindu. "Keby ste sa ma spýtali v septembri, poviem, že je veľká šanca, že v roku 2023 dôjde k zlomu a konflikt bude rozhodnutý a dotlačí Rusov k negociáciám. V tomto okamihu je stále šanca, ale pravdepodobnosť sa znižuje. Už to nie je 70 ku 30 ale pol na pol. Je stále šanca, ak Ukrajinci nájdu moment prekvapenia, zatlačia na Rusov a dotlačia ich do situácie, že ani mobilizácia im nebude stačiť, ak nie, Putin sa na to pozerá tak, že z dlhodobého hľadiska unaví Ukrajinu," hovorí generál vo výslužbe Pavel Macko o možnom víťazstve Ukrajiny v tomto roku. Ako sa pozerá na spájanie strán pred predčasnými voľbami? Kde zoberú peniaze na kampaň? Ako je na tom Ukrajina a vyzbrojuje sa na to, aby začala ofenzívu proti Rusku? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Pavlom Mackom, generálom vo výslužbe a predsedom strany ODS. Rozhovor sme nahrávali pred rozhodnutím Nemecka o darovaní tankov Leopard na Ukrajinu. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Přinejmenším od loňského února nejen u nás běží intenzivní debata o tom, co obyčejní Rusové vědí o válce a co si o ní myslí. Nikdo to nemůže říct s určitostí, můžeme jen kombinovat různé zdroje. Jedno okno do ruské duše se jmenuje 1420 a je to název youtubového kanálu.

O město Soledar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny svádějí obránci nejzuřivější boje s okupační ruskou armádou a Wagnerovci. Hanna Maljarová z ukrajinského ministerstva obrany uvedla, že nepřítel doslova šlape na mrtvoly vlastních vojáků, masivně využívá dělostřelectvo, salvové palebné systémy a minomety. Podle vyjádření generálního štábu ukrajinské armády Rusko provádí ofenzívu ve třech částech východní Ukrajiny včetně Soledaru ve snaze obsadit celou Doněckou oblast.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud se oprávněná solidarita s napadenými Ukrajinci změní v to, že začneme škrtat ruskou hudbu, kulturu, a dokonce i interprety – možná s výjimkami těch, kteří se přímo angažují s tím válečným zločincem –, tak to je pitomost,“ odpovídá divadelní historik a vysokoškolský pedagog Vladimír Just. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„S největší pravděpodobností platí to, co víme o Rusku obecně: zdaleka to není tak úžasné, jak Rusko tvrdí, ale zdaleka to není ani takový průšvih, jak bychom si přáli,“ nastiňuje stav režimu Vladimira Putina politický geograf Michael Romancov. Válka má přesto řadu negativních dopadů na ruské elity i společnost. „Je vidět, že se válka nedaří, Rusové mají obrovské ztráty na životech, na technice, což je něco, co se dostane i dovnitř společnosti a nějak tam rezonuje.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kradou kufry i cizí území. A taky ukrajinské děti. V Rusku jdou na převýchovu i do armády - říká k deportacím právnička Kateryna Raševská z Regionálního centra pro lidská práva v Kyjevě a dodává: Rusko nechce okupovat jen naši zemi, ale i mysl.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kradou kufry i cizí území. A taky ukrajinské děti. V Rusku jdou na převýchovu i do armády - říká k deportacím právnička Kateryna Raševská z Regionálního centra pro lidská práva v Kyjevě a dodává: Rusko nechce okupovat jen naši zemi, ale i mysl.

Když 9. června 1954 přiletěl na pražské letiště nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov a ptal se, kde je jeho válečný přítel z fronty generál Ludvík Svoboda, muselo být československým soudruhům úzko. Svoboda nejenže tehdy nebyl v Praze, neměl ani žádnou funkci, ale pracoval jako dobrovolník v Jednotném zemědělském družstvu na Vysočině, v Hroznatíně. Zůstal mu sice poslanecký mandát, ovšem schůzí se účastnit nesměl. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do novej časti relácie Startitup Diskusný Klub prijal pozvanie nezávislý novinár, ktorý podáva správy o konfliktoch z krízových oblastí na celom svete, Tomáš Forró. S naším moderátorom Šimonom Žďárským sa dopodrobna ponorili do vojenského konfliktu na Ukrajine, ktorý náš hosť aktívne monitoruje, ale taktiež nám porozprával aj zážitky priamo z centra konfliktu. Ak ťa zaujíma, aká je morálka Ukrajinskej armády alebo prečo Tomáš Forró skoro zhorel, tak si pozri tento rozhovor. "Mobilizovaných Rusov zabijú skôr, ako uvidia prvého ukrajinského vojaka. Rusi posielajú mobilizovaných ako na bitúnok, ani si nevystrelia, ich život nemá hodnotu ." Pre viac rozhovorov so zaujímavými osobnosťami a o aktuálnej politickej situácii sleduj aj ďalšie epizódy Diskusný Klub.

Nebojte, dobre bude! Glosa Igora Matoviča cestou na zasadnutie možno posledného riadneho rokovania tejto vlády. A hoci koaličná Sme rodina ústami ministra Krajniaka opakuje, že radšej predčasné voľby ako chaos, Juraj Šeliga preferuje rekonštrukciu vlády, aby sulíkovci nezahlasovali za jej pád. A Kollárov poslanec Patrick Linhart prišiel dokonca s ultimátom: alebo dá Matovič peniaze na potravinový semafór, alebo vládna koalícia príde o ďalšieho poslanca. S odpoveďou sa poponáhľal rezortný minister Samuel Vlčan: „Máme dohodu na finančné krytie“.   Aj tak to vyzerá deň pred rozhodujúcim hlasovaním o budúcnosti tejto vládnej zostavy. V druhej časti podcastu sa pozrieme aj na zverstvá ruskej armáddy, ktoré vychádzajú na povrch pri jej agresii na Ukrajine. S Róbertom Vassom z Globsecu.  Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Jak tvrdí moskevští insideři, Rusko ve válce na Ukrajině používá 40 let staré dělostřelecké granáty: obsluhy ruských děl to nutí křížit pověrčivě prsty, „aby se nedej bože něco nestalo“. Když nabíjíte do děla podobnou munici, určitě se musíte modlit, konstatuje vysoce postavený úředník Reutera v Pentagonu. Američané také upozorňují, že Rusové se s žádostmi o pomoc vytrvale obracejí i na Severní Koreu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebojte, dobre bude! Glosa Igora Matoviča cestou na zasadnutie možno posledného riadneho rokovania tejto vlády. A hoci koaličná Sme rodina ústami ministra Krajniaka opakuje, že radšej predčasné voľby ako chaos, Juraj Šeliga preferuje rekonštrukciu vlády, aby sulíkovci nezahlasovali za jej pád. A Kollárov poslanec Patrick Linhart prišiel dokonca s ultimátom: alebo dá Matovič peniaze na potravinový semafór, alebo vládna koalícia príde o ďalšieho poslanca. S odpoveďou sa poponáhľal rezortný minister Samuel Vlčan: „Máme dohodu na finančné krytie“.   Aj tak to vyzerá deň pred rozhodujúcim hlasovaním o budúcnosti tejto vládnej zostavy. V druhej časti podcastu sa pozrieme aj na zverstvá ruskej armáddy, ktoré vychádzajú na povrch pri jej agresii na Ukrajine. S Róbertom Vassom z Globsecu.  Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ruské útoky na energetickou infrastrukturu nemohou zlomit odpor Ukrajinců, myslí si válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého si to uvědomuje i ruské velení. „Má to i postranní cíle. Když ničíte infrastrukturu, tak ta země pak musí daleko víc prostředků vynakládat na její obnovu než na zbraně a armádu. A váže to i nemalé prostředky Západu,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko a ruskou společnost zná dokonale, protože tam studoval, žil a dnes o něm přednáší. Kdo je podle něj ze současné ruské vlády nejschopnější? Čím to je, že Rusové vždy měli dokonalou propagandu, když v jiných oborech selhávají? A upřesnil si nebo dokonce změnil nějak své názory na Rusko od doby předinvazní? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusi naďalej cielia na energetickú infraštruktúru Ukrajiny. Napríklad v stredu večer bola časť Kyjeva po zásahu ruských rakiet bez vody a elektriny. Ako sa dokážu Ukrajinci pripraviť na takúto situáciu? Kam v tomto smere môže Rusko zájsť? A ako ovplyvní zima situáciu na fronte - čo sa týka terénu, presunu techniky či používania zbraní? Téma pre analytika Pavla Havlíčka z Asociácie pre medzinárodné otázky. Podľa neho ruské raketové útoky na energetickú infraštruktúru zásadnym spôsobom poznamenávajú bežné životy Ukrajincov. Niektoré ukrajinské mestá obmedzujú dodávky aj zámerne, aby šetrili. V podcaste opisuje, že Kyjev pôsobí ako temné miesto, kde sa nesvieti, nefungujú obchody, či benzínové stanice. „Je to každodenná realita, kedy Ukrajinci zvyknú po zatmení používať sviečky a presúvajú sa tak sa do pomyselného stredoveku v dôsledku ruskej agresie," hovorí Havlíček. Podľa analytika sa Rusi nebudú brániť tomu použiť akúkoľvek metódu. „Aby čo najviac zničili, ponížili a ochromili ukrajinskú spoločnosť a západnú podporu Ukrajine." Zima podľa neho okrem každodených životov Ukrajincov skomplikuje aj situáciu na fronte - a to logistiku, zásobovanie či presuny vojsk. Podľa neho tiež budeme skôr sledovať spomalenie bojov či preskupovanie síl. V podcaste tiež opisuje, ako zima oplyvní aj samotné vojenské operácie. „Je náročnejšia pre vojakov, pre spotrebu paliva, techniku. Všetko je zložité a viac sa kazí," opisuje. Počas čiastočnej mobilizácie si niektorí ruskí muži museli priniesť svoje vlastné uniformy, topánky a nedostali základné vybavenie, ktoré malo byť na skladoch, no bolo rozkradnuté - spomína tiež Havlíček v podcaste. Analytik tiež opisuje, že síce Putinova popularita klesá, ale nemožno hovoriť o jeho konci. „Nevypovedá to, že by chceli koniec Vladimira Putina, skôr je tu nejaká frustrácia z toho kam sa vojna bude uberať a rovnako aj celá krajina. Tam žiadne dobré východisko dnes neexistuje." Podľa Havlíčka v Rusku ešte dôjde k mobilizácii, ale nebude to už ako naposledy. Tá rozšírila kritiku vedenia operácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Rusi naďalej cielia na energetickú infraštruktúru Ukrajiny. Napríklad v stredu večer bola časť Kyjeva po zásahu ruských rakiet bez vody a elektriny. Ako sa dokážu Ukrajinci pripraviť na takúto situáciu? Kam v tomto smere môže Rusko zájsť? A ako ovplyvní zima situáciu na fronte - čo sa týka terénu, presunu techniky či používania zbraní? Téma pre analytika Pavla Havlíčka z Asociácie pre medzinárodné otázky. Podľa neho ruské raketové útoky na energetickú infraštruktúru zásadnym spôsobom poznamenávajú bežné životy Ukrajincov. Niektoré ukrajinské mestá obmedzujú dodávky aj zámerne, aby šetrili. V podcaste opisuje, že Kyjev pôsobí ako temné miesto, kde sa nesvieti, nefungujú obchody, či benzínové stanice. „Je to každodenná realita, kedy Ukrajinci zvyknú po zatmení používať sviečky a presúvajú sa tak sa do pomyselného stredoveku v dôsledku ruskej agresie," hovorí Havlíček. Podľa analytika sa Rusi nebudú brániť tomu použiť akúkoľvek metódu. „Aby čo najviac zničili, ponížili a ochromili ukrajinskú spoločnosť a západnú podporu Ukrajine." Zima podľa neho okrem každodených životov Ukrajincov skomplikuje aj situáciu na fronte - a to logistiku, zásobovanie či presuny vojsk. Podľa neho tiež budeme skôr sledovať spomalenie bojov či preskupovanie síl. V podcaste tiež opisuje, ako zima oplyvní aj samotné vojenské operácie. „Je náročnejšia pre vojakov, pre spotrebu paliva, techniku. Všetko je zložité a viac sa kazí," opisuje. Počas čiastočnej mobilizácie si niektorí ruskí muži museli priniesť svoje vlastné uniformy, topánky a nedostali základné vybavenie, ktoré malo byť na skladoch, no bolo rozkradnuté - spomína tiež Havlíček v podcaste. Analytik tiež opisuje, že síce Putinova popularita klesá, ale nemožno hovoriť o jeho konci. „Nevypovedá to, že by chceli koniec Vladimira Putina, skôr je tu nejaká frustrácia z toho kam sa vojna bude uberať a rovnako aj celá krajina. Tam žiadne dobré východisko dnes neexistuje." Podľa Havlíčka v Rusku ešte dôjde k mobilizácii, ale nebude to už ako naposledy. Tá rozšírila kritiku vedenia operácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

V den vydání tohoto podcastu je to na den přesně 13 let, co po dlouhém mučení v ruských věznicích zemřel právník Sergej Magnitskij, který se svou odvahou znelíbil představitelům Ruska. Jeho smrt ovšem nezůstala bez povšimnutí a nepřipojila se k řadě podobných osudů, jež sice na čas vzruší svět, ale pozvolna se na ně zapomnene. Jméno Sergeje Magnitského naopak přinejmenším Rusové jen tak nezapomenou. Jeho smrt dodnes hýbe světem a s mnohaletým odstupem letos i Českou republikou. Kdo byl Sergej Magnitskij? Jak a kvůli čemu zemřel? A jaká byla a stále je odezva na jeho smrt ve světě i u nás? Magnitského dopis ve kterém popisuje podmínky, v jakých byl vězněn: https://www.rferl.org/a/Sergei_Magnitskys_Letter_From_Prison/1881706.html - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Jsou další mimořádně intenzivní ruské nálety na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle odvetou za osvobození města Chersonu, které Rusové okupovali do minulého pátku? Na kolik podložené jsou výhrady poslanecké opozice k upravenému rozpočtu na tento rok, který se vrátil do sněmovny po prezidentově vetu? A vrátí se do české krajiny díky novým zemědělským dotacím motýli a další druhy hmyzu, které mizí ze zdejšího ekosystému? Poslechněte si odpolední publicistiku.

Kolik peněz získá stát z historicky nejvyššího zisku ČEZ? Jak dlouho ještě může Česká republika prodlužovat kontroly na hranicích se Slovenskem? A co víme o osudech lidí, které Rusové násilně deportovali z obsazených území na Ukrajině? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Slovenští celníci pouštějí do Ruska a Íránu tisíce kusů zboží, které Rusové mohou využít k výrobě těžkých zbraní. Ve společné investigaci to zjistil český a slovenský Deník N. Kde se stala chyba? A je tedy Slovensko fakticky ruským spojencem ve válce na Ukrajině? Hostem podcastu je investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal.

Aká je súčasná situácia na ukrajinskom fronte a ako ju môže ovplyvniť blížiaca sa zima? Prečo si myslí, že ruský prezident Putin už vojnu prehral a skončil? V podcaste odpovedá analytik Alexander Duleba. Analytik si myslí, že Rusko vojnu nemôže vyhrať. „Ked ju nevyhralo prvý týždeň, tak ju už vyhrať nemôže," hovorí v podcaste s tým, že od tretieho júla sa Rusi vojensky zastavili. Ruský prezident je podľa neho v zlej situácii a zahnaný do kúta. „Putin sa sám dostal do kúta a nevie sa z neho dostať. Pokračuje v niečom, čo nemôže mať dobrý koniec pre Rusko." Myslí si, že sa všetko rozhodne na frontovej línii bez ohľadu na to, čo bude Putin chcieť. Duleba v podcaste hovorí, že ak bude chcieť Putin zatiahnuť do vojny Spojené štáty a Veľkú Britániu, tak môže použiť taktickú jadrovú zbraň. „V prípade, že by Spojené štáty a Británia zasiahli, tak by to len urýchlilo porážku Ruska na Ukrajine," dodáva. Duleba očakáva čoraz väčiu nespokojnosť medzi Rusmi, pretože do krajiny bude prichádzať stále viac truhiel s vojakmi. „Ľudia môžu zniesť veľa, ale všetko má svoju krajnú hranicu," hovorí s tým, že pre ruskú verejnosť to už nie je obývačková vojna a boli narušené dva piliere lojality Rusov voči Putinovi. Aj jeho zaskočilo, v akom stave je ruská armáda, hovorí tiež v podcaste. Podcast pripravila Denisa Hopková.

Novinárom z investigatívneho tímu Bellingcat sa podarilo odhaliť tajnú skupinu vojenských inžinierov s profesionálnym vzdelaním v oblasti programovania rakiet. Práve členovia tejto skupiny stoja za odstreľovaním rakiet na Ukrajinu. Podľa šéfa investigatívneho tímu Aktuality.sk Jána Petroviča ide o novodobú žurnalistiku. A aký dopad na budú mať zverejnené informácie na Rusko? V podcaste prezradí generál Pavel Macko. Rezort vnútra oddnes spúšťa kampaň, ktorá má prispieť k obmedzeniu alkoholu u vodičov. Ministerstvo tak reaguje na vysokú spotrebu alkoholu u vodičov a zvýšenú nehodovosť pod vplyvom alkoholu. Je toto riešením, ako obmedziť pitie za volantom? V druhej téme podcastu budete počuť reakciu odborníka na závislosti Ľubomíra Okruhlicu. 

Před osmi měsíci začala ruská invaze na Ukrajinu. V březnu předkládal ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj návrh dohody, ve kterém měla být jeho země neutrální. „Vždy záleží na konkrétní situaci na bojišti. Vidíme, jak se mění i ukrajinská pozice: na začátku byli ochotni vyjednávat, proběhlo i několik kol, ale když Rusové začali zcela evidentně ztrácet a prohrávat, Ukrajina ucítila příležitost,“ říká Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Hosté: Miroslava Němcová /ODS/, senátorka Lukáš Kintr, ředitel, Národní úřad kybernetické a informační bezpečnosti Jan Jireš, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie, Ministerstvo obrany https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371020/

Nespokojení Rusové prchají od počátku okupace Ukrajiny přes hranice. Někteří našli útočiště v Pobaltí, dokud to ještě bylo možné. Jací utečenci v pobaltských státech působí a o co usilují? Jsou to pouze Rusové? Moderuje Jan Bumba.

"Mobilizácia v Rusku prináša väčšie riziká pre Vladimíra Putina, než pre Volodymyra Zelenského. Zatiaľ všetko, čo sa udialo odvtedy, túto predpoveď len potvrdzuje," hovorí poslanec a bývalý veľvyslanec pri NATO Tomáš Valášek o tom, či je Putin zúfalý a robí chyby. "Jeden argument je, že čím menej ľudí je k dispozícii ruským veliteľom pre boje na Ukrajine, tým lepšie pre Ukrajinu aj pre nás. Čiže dovoľme im utiecť, lebo tým pádom sú ruské sily slabšie. Druhý argument je, že keď tam aj prídu, reálne na bojisku bez tréningu a bez výcviku nič nezmôžu. A ak teda ostanú doma, aspoň majú dôvod postaviť sa proti Putinovi a zvrátiť ten režim zvnútra. Čiže ten cynický argument za to, aby sme ich sem nepustili, je, že niekto Putina musí zvrhnúť, inak sa vojna neskončí. Proces zvrhnutia urýchlime tým, že aby títo ľudia nemohli odísť, museli zostať v Rusku, a tým pádom by museli formou demonštrácií alebo iného nátlaku, zvýšiť tlak na Putina. Keď som nad tým rozmýšľal, ten druhý argument u mňa prevážil,” hovorí Valášek o tom, či by sme mali prijímať ruských utečencov, ktorí utekajú po tom, čo Putin vyhlásil mobilizáciu pre časť mužov v krajine. Ako veľmi môže vyeskalovať konflikt na Ukrajine? Mali by sme Ukrajine dodávať viac protiraketových systémov? Je Putin naozaj v zlej situácii alebo je to len zbožné prianie západu? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s poslancom a bývalým veľvyslancom pri NATO Tomášom Valáškom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Poškození Kerčského mostu, který byl jedinou bezpečnou spojnicí mezi Ruskem a Krymem, je pro Moskvu velkou ránou. Neutrpěla totiž jen logistika. Poškozen byl i symbol Putinova vládnutí. Jaká bude odpověď Kremlu? Jsou noční výbuchy na Ukrajině odplatou? A do jaké míry jsou pravdivé informace o čistkách v ruské armádě? Politický geograf Michael Romancov se v audiozáznamu ještě ohlédne za uplynulými evropskými summity v Praze a vysvětlí i, proč nemají Rusové smysl pro humor.

Rusové pokračují v bombardování ukrajinských měst od Lvova po Dnipro – vypálili přes 80 raket, asi polovinu se podařilo zneškodnit. „Mrtví a zranění jsou po celé Ukrajině,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a proti lidem. Čas a místo úderů byly vybrány tak, aby napáchaly co největší škody.“ Nejméně 8 obětí hlásí také Kyjev, který Rusové ostřelovali poprvé od června. Jaké jsou škody a jak účinnou obranou disponují Ukrajinci?

Rusové ostřelují města napříč Ukrajinou, podle prezidenta Volodymyra Zelenského rakety mířily na civilní cíle a zabíjely po celé zemi. Dopadly i na centrum Kyjeva, kde je nejméně osm mrtvých a 24 raněných. Agentura Reuters informuje o útocích ve Lvovu a Ternopilu na západě a v Dnipru v centrální části země. Britský list The Guardian mluví také o výbuších v městech Žytomyr a Chmelnyckyj, ozvaly se i v Mykolajivu, Oděse a dalších městech. Podle českého velvyslance Radka Matuly nejsou zprávy o zabitých ani zraněných Češích. Ruská odveta za výbuch na Krymském mostě? Co bude následovat po ruských raketách? Jak se může Ukrajina účinně bránit? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131010/

Před válkou rozpoutanou Putinovým režimem začali prchat nejen Ukrajinci ale také Rusové, kteří nechtějí být odvedeni na frontu. Podle ministerstva zahraničních věcí ale Česko Rusům víza – až na výjimky – nevydává. Je to tak správně?

Ruská „referenda“ - falešná. Ruská armáda - prohrávající. Ruská propaganda - v problémech. Ruská vláda a vojáci jako fašisté a zločinci očima světoznámého historika Timothyho Snydera. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas.

Ruská „referenda“ - falešná. Ruská armáda - prohrávající. Ruská propaganda - v problémech. Ruská vláda a vojáci jako fašisté a zločinci očima světoznámého historika Timothyho Snydera. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před mobilizací v Rusku prchají nejen Rusové, ale i místní Židé. Počet zájemců o vystěhování do Izraele vzrostl hned po ruském vpádu na Ukrajinu a teď se ještě zvýšil. Letos jich do Izraele odjelo na 25 tisíc a dalších asi 55 tisíc Židů čeká na vyřízení žádosti. Žádostí o izraelské pasy je tolik, že vyřízení může údajně trvat až jeden rok. Tisíce čekatelů by chtěly odjet do Izraele hned, ale není jak, protože Rusko zakázalo zvýšit počet letů do Tel Avivu nad sedm týdně.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem připojilo čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajinští obránci mezitím hlásí postup na východě i na jihu. Po osvobození města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny se ukrajinské jednotky probíjejí dál směrem na východ. Dalším cílem jsou velká města v Luhanské oblasti – Severodoněck a Lysyčansk. Jaká je situace na frontě po ruské anexi? Jakou další pomoc Ukrajině chystá Západ a jaká je atmosféra v Rusku, kde pokračuje mobilizace?

Vladimir Putin a další politici naznačovali, že Rusko má právo ve válce na Ukrajině použít jaderné zbraně. Bývalý šéf americké CIA David Petraeus ale v nejnovějším rozhovoru se stanicí ABC New prohlásil, že Spojené státy a jejich spojenci by v takovém případě zničily ruské jednotky a jejich vybavení na Ukrajině a potopí Černomořskou flotilu.

Jaroslav Hašek by měl radost. Jeho životní dílo, Osudy dobrého vojáka Švejka, je dnes v Rusku patrně nejcitovanějším literárním dílem na sociálních sítích. Kolují memy s obrázkem paní Müllerové, odvážející Švejka k odvodu na vozíčku, jen tvář Švejka je nahrazena fotkami kremelských politiků. YouTuber z Ivanova vytvořil video, ve kterém na melodii Jožina z Bažin Josef Švejk gratuluje Rusům k částečné mobilizaci s tím, že dobře ví, o co jde. On sám tam bojoval před sto lety.

Jak hodnotit druhou demonstraci na Václavském náměstí. Kdy se pohnou úrokové sazby. A kdy cena rohlíku. Babišovo prezidentské momentum se kvůli jeho skandálům vytrácí. Proč dnes Rusové tolik citují Haškova Švejka. Rusko právě prochází bodem nenávratu.

Po referendech na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny požádali jejich proruští zástupci o připojení k Rusku. Z Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti utíkají přes poslední ruská kontrolní stanoviště Ukrajinci, kteří by nyní mohli být nuceni bojovat v ruské armádě. Jak by probíhala mobilizace na anektovaných územích? A jak chce Rusko zorganizovat anexi nových území?

Mnozí Rusové, zejména muži ve věku předpokládajícím brannou povinnost, se v těchto dnech často za každou cenu pokoušejí svou vlast opustit. Mluví o tom nejen četné zprávy hlavně světových médií, ale i fotografie a televizní reportáže z ruské hranice, zveřejňované na sociálních sítích.