POPULARITY
Je to paradox. Navzdory obrovské podpoře Ukrajiny zůstává svět v podstatě cynický. A mnoho Rusů upřímně nechápe jednu základní věc: Západu jsou ukradení. Je mu úplně jedno, jak se vaří uvnitř své země, jaké mají nároky, když vyjedou do zahraničí, nezajímají ho ani opozičně naladění občané, ani putinovci. A to ne proto, že by lidé na Západě byli lhostejní, nebo Rusové nějak zvlášť výjimeční. Ale proto, že každý žije ve své zemi s vědomím, že nikdo nikomu nic nedluží.
Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.
Ranní brífink Martina Ehla: Donald Trump dal Rusku padesátidenním ultimátem čas a ukrajinskou armádu teď čeká velký tlak, říká Adam Sybera, analytik ukrajinského deníku The Kyiv Independent. Válka podle něj jen tak neskončí, s čímž se Ukrajinci postupně vyrovnávají.V rozhovoru z východní Ukrajiny popisuje, jaká je aktuální situace na frontě, jak Rusové pomocí tzv. masomlýnku postupují kupředu a co si Ukrajinci myslí o svých západních spojencích.
Ranní brífink Martina Ehla: Donald Trump dal Rusku padesátidenním ultimátem čas a ukrajinskou armádu teď čeká velký tlak, říká Adam Sybera, analytik ukrajinského deníku The Kyiv Independent. Válka podle něj jen tak neskončí, s čímž se Ukrajinci postupně vyrovnávají. V rozhovoru z východní Ukrajiny popisuje, jaká je aktuální situace na frontě, jak Rusové pomocí tzv. masomlýnku postupují kupředu a co si Ukrajinci myslí o svých západních spojencích.
Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.
Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.
Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Velel 150-tisícovým silám pod vedením NATO v Afghánistánu. Bojoval v Iráku, na Balkáně, v Karibiku. Později působil jako poradce pro mírový proces na Blízkém východě. Penzionovaný americký generál John Allen nabízí svůj pohled zkušeného vojáka na dva z nejdiskutovanějších válečných konfliktů současnosti i roli AI v moderním válčení.Host: John Allen - penzionovaný americký generál, člen správní rady nadace Globsec v AmericeČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:– od 1:00 – že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;– po 2:20 – prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;– do 4:00 – dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;– po 4:20 – prečo sa Merzovi ospravedlňujú;– od 6:00 – ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;– po 7:30 – či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;– od 9:30 – či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;– po 10:30 – že musíme Európe ukázať iné Slovensko;– od 12:20 – ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;– po 14:00 – akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;– od 15:45 – že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;– po 16:00 – ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;– od 18:00 – že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;– po 19:00 – prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;– po 20:30 – že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;– od 21:45 – že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;– od 22:50 – čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;– po 23:50 – v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;– od 25:30 – čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;– po 26:30 – čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;– od 28:00 – či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;– od 30:00 – že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;– od 31:00 – či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;– od 32:00 – že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;– po 32:30 – že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;– od 33:00 – že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;– po 33:30 – ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;– od 34:40 – že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;– po 35:30 – o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;– po 36:30 – že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;– od 37:50 – či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;– po 39:40 – že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;– od 40:00 – že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;– po 41:00 – že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...
Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:– od 1:00 – že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;– po 2:20 – prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;– do 4:00 – dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;– po 4:20 – prečo sa Merzovi ospravedlňujú;– od 6:00 – ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;– po 7:30 – či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;– od 9:30 – či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;– po 10:30 – že musíme Európe ukázať iné Slovensko;– od 12:20 – ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;– po 14:00 – akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;– od 15:45 – že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;– po 16:00 – ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;– od 18:00 – že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;– po 19:00 – prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;– po 20:30 – že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;– od 21:45 – že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;– od 22:50 – čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;– po 23:50 – v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;– od 25:30 – čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;– po 26:30 – čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;– od 28:00 – či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;– od 30:00 – že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;– od 31:00 – či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;– od 32:00 – že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;– po 32:30 – že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;– od 33:00 – že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;– po 33:30 – ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;– od 34:40 – že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;– po 35:30 – o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;– po 36:30 – že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;– od 37:50 – či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;– po 39:40 – že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;– od 40:00 – že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;– po 41:00 – že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...
„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. „Rusové v některých věcech nejsou schopni se vcítit do myšlení odlišného národa. A tím pádem představa, že by ruská armáda měla zdroje a počet lidí, kteří by ovládli celou Ukrajinu a dokázali statisícům ozbrojených Ukrajinců dál klást odpor, je čirá iluze,“ je přesvědčený bývalý politik a zakladatel ODA Pavel Bratinka v pořadu Osobnost Plus. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Z obránce lidských práv vojákem. Z vojáka vězněm. Zajali ho, mučili ho, vyměnili ho. Maksym Butkevyč a jeho příběh. Kde ho Rusové drželi? Jak to celé zvládl? A nepřemýšlí o tom, že by se zase vrátil na frontu? Ptá se Matěj Skalický.
Z obránce lidských práv vojákem. Z vojáka vězněm. Zajali ho, mučili ho, vyměnili ho. Maksym Butkevyč a jeho příběh. Kde ho Rusové drželi? Jak to celé zvládl? A nepřemýšlí o tom, že by se zase vrátil na frontu? Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.
Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace. Co se (ne)stalo v Istanbulu. O bezpečnosti s prezidentem. Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů. V Polsku se ve volbách prezidenta rozhoduje, jestli bude Tuskova vláda skutečně vládnout.
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?
Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Témou dnešnej epizódy relácie Za hranicou sú oslavy Dňa víťazstva nad fašizmom v Rusku. Priamo v ruskej metropole s prezidentom Vladimirom Putinom tento deň oslávili nielen slovenskí, ale aj zahraniční politici a viacerí lídri svetových krajín. V rozhovore sa dozvieš, čo oslavy znamenajú pre zvyšok svet, ale aj pre bežných Rusov. Pozvanie do relácie prijal analytik a novinár Jiří Just.
"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí
„Je to národní strategie přežití – zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit,“ říká na adresu Slováků slovenský spisovatel a novinář Arpád Soltész v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica do Prahy. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.
Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.
Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Moskva docílit ve válce i v jednáních o míru
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.
Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novinář a dramatik Karel Steigerwald vždycky ve svých tématech kroužil kolem Ruska a imperiální mentality tamních lidí. To měl společné se svým celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou.V novém podcastu Kecy a politika se budeme bavit o široké ruské duši, Kunderově eseji Unesený Západ, proč Rusové strašně rádi trpí, nebo naopak někoho týrají, jestli stále platí, co řekl místodržitel Thun – že Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku –, co je to homo digitalis a jaké je to dožít se 80 let, když nejbližší příbuzní zemřeli už po padesátce.
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou
„Pochopil jsem, že Rusové se bojí svobody. Může jim totiž přinést nejednoznačný pohled na politiku. Soutěž názorů, kterou zažili v devadesátých letech, je pro ně pořád traumatem. Putin řekl, že to udělá líp, a oni tomu uvěřili,“ říká ve Studiu N dokumentarista Filip Remunda, který v Novosibirsku osm let sledoval jaderného fyzika, otužilce a Putinova příznivce Vitalije. Jak se dorozuměl s člověkem, který se radikalizoval? Co dobrého v něm našel? Proč Putinově propagandě podléhají i vzdělaní lidé? A jaké zážitky má s ruskými agenty a policisty? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion. S předplatným na HeroHero můžete také celé epizody poslouchat přes Spotify a další podcastové aplikace.
„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.
Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady.
Nedávno mi napsal jeden uživatel sociální sítě, že sice měl ve škole nejeden rok ruštinu, ale o skutečném obsahu života v Rusku v podstatě nic nevěděl. I když se o poznání tamních poměrů snažil čtením Tolstého, Dostojevského, Čechova či Solženicyna. Mně je snaha tohoto pána přiblížit si jinou zemi, tamější obyčeje a chování lidí prostřednictvím národní kultury sympatická.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N „Rusové coby geniální loutkáři nás budou v těchto týdnech utvrzovat v pocitu, že se na nás Amerika úplně vykašlala. Je třeba mít oči na šťopkách,“ upozorňuje ve Studiu N historik a ukrajinista David Svoboda. „Pokud Ukrajina nedostane jasné bezpečnostní garance, což musí být buď členství v NATO, nebo vyzbrojení země po zuby, Rusku se v dohledné době po oddechu podaří sebrat síly a dokončit dílo.“ Nechá Západ Ukrajinu padnout? Jak moc se rozštěpil vztah mezi Evropou a Spojenými státy? A jakou ideologickou válku rozpoutal na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance? Podívejte se na celou epizodu.
„Na začátku války jsem si řekl, že tentokrát už nebudu stát stranou. Tím tenkrát myslím chvíli, když nám vzali Krym, ale byl jsem tehdy ještě moc mladý, abych něco konkrétního dělal,“ vzpomíná čerstvý absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a držitel ceny Jana Opletala za občanskou angažovanost Vasyl Kapustej.