Podcasts about muzea

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Kozlovice čp. 1. Tak to je budova Fojtství, ve které sídlí mimo jiné i Muzeum Obecná škola. Po delší pauze, kdy bylo toto muzeum uzavřeno, jej do správy vzala obec a roli průvodce na sebe vzal Stanislav Ulčák.

Celková oprava muzejní budovy ve Varnsdorfu vyjde na 86 milionů korun. Ústecký kraj investoval do rekonstrukcí muzeí jen letos více než 100 milionů korun.

Muzeum Ennery patří k nejnavštěvovanějším v Paříži, vyprodáno má i na několik měsíců dopředu. Co na tom, že je otevřené jen jednou týdně a jen na pár hodin – zájem je obrovský. Vrátíte se v něm totiž o 150 let zpět do minulosti, a to doslova.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď půjdeme na houby a zeptáme se, jestli rostou. Naším hostem je totiž Tereza Tejklová, známá mykoložka, vášnivá houbařka a především velká odbornice na houby z Muzea východních Čech v Hradci Králové. V historické budově muzea na hradeckém Eliščině nábřeží se koná až do soboty tradiční podzimní výstava Houby živé, jedle i jedovaté.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řítí bahno a kamení: Megasesuvy a sesuvy (4:58) – Procházka říjnovou oblohou (15:35) – Lidé a jejich předci v Národním muzeu, 1. část: paleolit a neolit (21:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, David Hora, Matěj Hora, Šárka Hrubcová, Anna Kubátová

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Sedí, má soustředěný výraz a na sobě kněžské roucho. A vypadá jako živý. Řeč je o budišovském rodáku, vědci, knězi a astronomovi Františku Ignáci Kassiánu Halaškovi. Jeho umně vytvořenou figurínu nově najdou návštěvníci v expozici Muzea břidlice a rozhodně nebude nečinná.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedí, má soustředěný výraz a na sobě kněžské roucho. A vypadá jako živý. Řeč je o budišovském rodáku, vědci, knězi a astronomovi Františku Ignáci Kassiánu Halaškovi. Jeho umně vytvořenou figurínu nově najdou návštěvníci v expozici Muzea břidlice a rozhodně nebude nečinná.

Po dokončení rekonstrukce bude černá kuchyně součástí expozice muzea. Památkově chráněný dům radnice naposledy opravovala v roce 2010.

Motorové tříkolky zvané Velorex se vyráběly na míru. Žádost musel tehdy schválit Svaz československých invalidů. Dnes je o ně mezi fanoušky veteránů velký zájem. Jeden zajímavý exemplář vystavují v muzeu v Kácově. Jeho původní majitel nosil 12 dioptrií. Přesto najel tolik, jako by 2 x objel Zeměkouli.

Do České knihy rekordů byl letos zapsán mimořádný cestovatelský počin. Pro své certifikáty si do pelhřimovského Muzea rekordů přijel Ivan Monev. Celkem 3971 dní strávil sám ve svém voze Škoda Rapid 136 z roku 1989 na cestě okolo světa. Projel šest kontinentů a 50 zemí. Už v průběhu cesty se jednou zapsal do České knihy rekordů, když v Argentině absolvoval výměnu pneumatiky v dosud nejvyšší nadmořské výšce dosahující téměř 5000 m.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Największe kolekcje prac Witkacego, Beksińskiego czy Nikifora znajdują się w małych lokalnych muzeach. Choć trudno w to uwierzyć, można oglądać je bez kolejek w pustych salach. Sprawdzamy, gdzie warto zajrzeć w trakcie wakacyjnych podróży po Polsce. Autorka: Basia Czyżewska Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/gdzie-zobaczyc-najwieksze-zbiory-prac-witkacego-zdzislaw-beksinskiego-czy-nikifora

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Etnografa a historika Jiřího Kříže, který je kurátorem sbírek Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, se ptáme na novinky a chystané akce.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajkářské muzeum ve Vamberku bude nově fungovat jako samostatná organizace. Rozhodla o tom Rada Královéhradeckého kraje. Posledních 30 let bylo vamberecké muzeum součástí většího Muzea a galerie Orlických hor.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Před 380 lety se Brno stalo dějištěm jedné z nejdramatičtějších epizod své historie – odolalo čtyřměsíčnímu obléhání švédskou armádou v závěru třicetileté války. Co se tehdy ve městě skutečně odehrálo? Jak vypadala každodennost obránců, obyvatel i nepřátelských vojáků? A proč si tuto událost dodnes připomínáme jako klíčový moment brněnské identity? Hostem pořadu je historik Mgr. Tomáš Koch z Muzea města Brna, který přiblíží nejen historické souvislosti švédského obléhání, ale i nově připravovanou výstavu, jež přenese návštěvníky do atmosféry roku 1645. Mluvit budeme o hrdinství i běžném životě v obklíčeném městě, ale také o tom, jakým způsobem dnes veřejnosti zprostředkovávat složité kapitoly minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Co byste vystavili v muzeu jako upomínku na vztah, který vám zlomil srdce? Eliška v kulturně nabitém díle hotcastu Pot vzpomíná na své narozeniny v Thajsku, kde takové muzeum navštívila, a jak by se dalo čekat, ukápla nejedna slza. Kája v poslední době v žádném muzeu nebyl, ale sdílel svůj silný kulturní zážitek s tzv. „binge-watchováním“ nového seriálu Overcompensating, který označuje jako teplé Prci, prci, prcičky pro novou generaci.

Jaká je dubajská čokoláda? „Jako většina arabských cukrovinek je přeslazená. A to, co se prodává na trhu, si s klidným srdcem můžeme nechat ujít,“ ujišťuje odbornice. Jaká je historie Muzea čokolády v Kutné Hoře? Kam se řadí pralinky? Jaká vypadá a co obsahuje zdravá čokoláda? Je složité vpravit do čokolády med? Co to znamená, že když čokoláda křupne a jak se správně uchovává? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňské muzeum loutek uspořádalo Velikonoční dračí dílnu. „Jsme rádi netradiční a i tématiku draků máme rádi. Láká návštěvníky, děti i dospělé,“ vysvětluje na Velikonoce neobvyklé téma edukátorka Jana Kaasová.

Jeho autorka Michaela Vetešková také nabídne reportáže z divadel, kde byly tento týden premiéry - například v Olomouci nabídli Langerovu hru Andělé mezi námi.

Jana Šustová mluvila s překladatelkou a hungaristkou Martou Pato, která minulý rok dostala prestižní ocenění Magnesia Litera. Z rozhovoru Tomáše Piláta se dozvíte, co všechno pro zachování rusínské kultury a jazyka podniká ředitelka Muzea rusínské kultury v Prešově Ľuba Kráľová. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.

Ve Spojených arabských emirátech s nimi vyrazíte do pouště za adrenalinovými zážitky - nabízí se brázdění písku ve sportovních autech nebo takzvaný sandboarding, tedy sjíždění dun na prkně, které připomíná snowboard. Ve Francii se dostanete do aukční síně, ve které zazářilo české umění - za víc než patnáct a půl milionu korun se tam prodaly tři obrazy českého malíře Josefa Šímy. A na Novém Zélandě se seznámíte s endemickými druhy - ptáky, co neumí létat a žábami, které nekvákají a místo pulců mají rovnou malá žabátka.