Podcasts about muzea

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Kozlovice čp. 1. Tak to je budova Fojtství, ve které sídlí mimo jiné i Muzeum Obecná škola. Po delší pauze, kdy bylo toto muzeum uzavřeno, jej do správy vzala obec a roli průvodce na sebe vzal Stanislav Ulčák.

Celková oprava muzejní budovy ve Varnsdorfu vyjde na 86 milionů korun. Ústecký kraj investoval do rekonstrukcí muzeí jen letos více než 100 milionů korun.

Muzeum Ennery patří k nejnavštěvovanějším v Paříži, vyprodáno má i na několik měsíců dopředu. Co na tom, že je otevřené jen jednou týdně a jen na pár hodin – zájem je obrovský. Vrátíte se v něm totiž o 150 let zpět do minulosti, a to doslova.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď půjdeme na houby a zeptáme se, jestli rostou. Naším hostem je totiž Tereza Tejklová, známá mykoložka, vášnivá houbařka a především velká odbornice na houby z Muzea východních Čech v Hradci Králové. V historické budově muzea na hradeckém Eliščině nábřeží se koná až do soboty tradiční podzimní výstava Houby živé, jedle i jedovaté.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řítí bahno a kamení: Megasesuvy a sesuvy (4:58) – Procházka říjnovou oblohou (15:35) – Lidé a jejich předci v Národním muzeu, 1. část: paleolit a neolit (21:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, David Hora, Matěj Hora, Šárka Hrubcová, Anna Kubátová

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Największe kolekcje prac Witkacego, Beksińskiego czy Nikifora znajdują się w małych lokalnych muzeach. Choć trudno w to uwierzyć, można oglądać je bez kolejek w pustych salach. Sprawdzamy, gdzie warto zajrzeć w trakcie wakacyjnych podróży po Polsce. Autorka: Basia Czyżewska Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/gdzie-zobaczyc-najwieksze-zbiory-prac-witkacego-zdzislaw-beksinskiego-czy-nikifora

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion