Podcasts about muzea

Náklady na renovaci těžní věže vyjdou na 75 milionů korun. Muzeum ji uhradí z dotace za pomoci Ústeckého kraje a města Mostu. První návštěvníci se do věže podívají v polovině roku 2027.

Digitální průvodce funguje kromě češtiny také v polštině, němčině a angličtině. Návštěvníkům má pomoci lépe porozumět vystavovaným tématům.

Dobříš má další knihu o historii města. Autorem je ředitel místního muzea Jan Michl, který knihu složil ze svých článků pro dobříšské noviny. „Nebyl to můj nápad, o knihu si napsala fanynka muzea,“ říká. Díky novým technologiím se knihu podařilo rozšířit o velké množství fotografií.

Vydáme se do Bílovce za Tomášem Baťou. Právě tomuto hoževnatému a pragmatickému podnikateli je věnována výstava v tamním muzeu. Uvidíte na ní třeba dobovou obuv vyrobenou v prvorepublikovém Zlíně a dozvíte se také o propojení Bílovce s Baťovými podniky.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Václav Pošta byl od roku 1986 až do svého odchodu do záchranářského důchodu spojen báňským záchranářstvím. Ředitelem Hlavní báňské záchranné stanice byl rodák ze středních Čech celých 20 let. Zasloužil se o rozvoj likvidace důlních požárů s využitím plynného dusíku, ale také o vybudování Hornického muzea v Petřkovicích.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne těžba bahna a zubaté žáby ve spojení se slezským městem Bruntálem, je možné, že se mnoha lidem vybaví komediální televizní seriál Comeback. A právě ten byl inspirací pro vznik recesistického Muzea bahna. Vítání jsou v něm všichni, kdo mají rádi humor.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na příkladu rekordní návštěvnosti Národního muzea se na to pokusí odpovědět týdeník Kultura Plus. Pozve vás ale také na netradiční zpracování románu Oscara Wildea s názvem Obrazy Doriana Graye. A zeptá se, jak se Prague Philharmonia těší na turné po Spojených státech, při kterém zahrají také v ikonické newyorské Carnegie Hall. Připravila Michaela Vetešková.

Jana Hutníková pracuje na pozici ředitelky 28 let. Letos v srpnu to bude 40 let, co do muzea jako čerstvá absolventka vysoké školy přišla.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze zachycuje vývoj hodinářského řemesla od 15. století a představuje časoměrné přístroje od nejstarších typů až po přístroje sestavené za využití nejmodernějších technologií. K vidění jsou tu základní časomíry, jako jsou hodiny sluneční, vodní, ohňové či přesýpací. Ale také pozdější, v hodinářství dlouho převažující hodiny mechanické i hodiny elektronické.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

A co by prosadila jako první? Odpověď nabízí nová inscenace A proč, která měla 14. prosince premiéru v pražském kulturním centru Vzlet. Kulturní magazín Kultura Plus vás ale zavede i do Galerie výtvarného umění v Ostravě nebo do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Připravila Michaela Vetešková.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a majority? A chceme vůbec my, lidé, přemýšlet o stereotypech a předsudcích, jimž podléháme? Moderuje Jitka Novotná.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a majority? A chceme vůbec my, lidé, přemýšlet o stereotypech a předsudcích, jimž podléháme? Moderuje Jitka Novotná.Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když obec Kozlovice přebírala a znovu otvírala Muzeum Obecná škola, uvažovala, co s velkorysým půdním prostorem. Volba padla na sbírku sakrálního umění a předmětů. Jaké perly se tam nachází? Dozvíte se v reportáži.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

„Josef Švéda nebyl autorem, řezbářem ani výrobcem. On si ty figurky postupně kupoval,“ vypráví Mária Kudelová.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

O tom, že vůbec není špatný nápad v těchto dnech vyrazit do teplického regionálního muzea se vás pokusí přesvědčit Šárka Schonová.

O tom, že vůbec není špatný nápad v těchto dnech vyrazit do teplického regionálního muzea se vás pokusí přesvědčit Šárka Schonová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Městském muzeu v Hořicích bylo letos v adventu historicky poprvé zpřístupněno pískovcové muzejní podzemí, které tak pomohlo propojit tři projekty: Perličkové ozdoby, Stromečky plné kouzel a fotografickou výstavu Dvanáct zastavení v Hořicích.

K vidění je například Laurin a Klement SD, Škoda Favorit 2 000 OHV, Škoda Rapid II nebo Škoda kabriolet Monte Carlo.

Zář světýlek a především radost z bruslení si můžete užít před Škoda Muzeem v Mladé Boleslavi. Automobilka tam v rámci oslav 130 let od založení firmy (tehdy Laurin & Klement) nechala vybudovat kluziště, které bude zdarma sloužit veřejnosti až do 4. ledna 2026.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

Hostem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" je skvělá vypravěčka Veronika Valterová, která si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Opět se vydáváme za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Muzeum Ennery patří k nejnavštěvovanějším v Paříži, vyprodáno má i na několik měsíců dopředu. Co na tom, že je otevřené jen jednou týdně a jen na pár hodin – zájem je obrovský. Vrátíte se v něm totiž o 150 let zpět do minulosti, a to doslova.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řítí bahno a kamení: Megasesuvy a sesuvy (4:58) – Procházka říjnovou oblohou (15:35) – Lidé a jejich předci v Národním muzeu, 1. část: paleolit a neolit (21:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion