Podcasts about muzea

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?

Saša Michailidis se ptá vedoucího Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Tomáše Pavlíčka a předsedy Klubu sběratelů autogramů Martina Prose. Od 30. září do 2. října se můžete zajít podívat do Muzea literatury v Praze Bubenči na nově nalezený autentický rukopis Švejka. Jak časté jsou podobně vzácné nálezy v paměťových institucích? A jak se nakládá s takovými objevy na komerční bázi, mezi soukromými sběrateli?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, David Hora, Matěj Hora, Šárka Hrubcová, Anna Kubátová

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Sedí, má soustředěný výraz a na sobě kněžské roucho. A vypadá jako živý. Řeč je o budišovském rodáku, vědci, knězi a astronomovi Františku Ignáci Kassiánu Halaškovi. Jeho umně vytvořenou figurínu nově najdou návštěvníci v expozici Muzea břidlice a rozhodně nebude nečinná.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedí, má soustředěný výraz a na sobě kněžské roucho. A vypadá jako živý. Řeč je o budišovském rodáku, vědci, knězi a astronomovi Františku Ignáci Kassiánu Halaškovi. Jeho umně vytvořenou figurínu nově najdou návštěvníci v expozici Muzea břidlice a rozhodně nebude nečinná.

Po dokončení rekonstrukce bude černá kuchyně součástí expozice muzea. Památkově chráněný dům radnice naposledy opravovala v roce 2010.

Motorové tříkolky zvané Velorex se vyráběly na míru. Žádost musel tehdy schválit Svaz československých invalidů. Dnes je o ně mezi fanoušky veteránů velký zájem. Jeden zajímavý exemplář vystavují v muzeu v Kácově. Jeho původní majitel nosil 12 dioptrií. Přesto najel tolik, jako by 2 x objel Zeměkouli.

Do České knihy rekordů byl letos zapsán mimořádný cestovatelský počin. Pro své certifikáty si do pelhřimovského Muzea rekordů přijel Ivan Monev. Celkem 3971 dní strávil sám ve svém voze Škoda Rapid 136 z roku 1989 na cestě okolo světa. Projel šest kontinentů a 50 zemí. Už v průběhu cesty se jednou zapsal do České knihy rekordů, když v Argentině absolvoval výměnu pneumatiky v dosud nejvyšší nadmořské výšce dosahující téměř 5000 m.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Największe kolekcje prac Witkacego, Beksińskiego czy Nikifora znajdują się w małych lokalnych muzeach. Choć trudno w to uwierzyć, można oglądać je bez kolejek w pustych salach. Sprawdzamy, gdzie warto zajrzeć w trakcie wakacyjnych podróży po Polsce. Autorka: Basia Czyżewska Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/gdzie-zobaczyc-najwieksze-zbiory-prac-witkacego-zdzislaw-beksinskiego-czy-nikifora

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Etnografa a historika Jiřího Kříže, který je kurátorem sbírek Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, se ptáme na novinky a chystané akce.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajkářské muzeum ve Vamberku bude nově fungovat jako samostatná organizace. Rozhodla o tom Rada Královéhradeckého kraje. Posledních 30 let bylo vamberecké muzeum součástí většího Muzea a galerie Orlických hor.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Před 380 lety se Brno stalo dějištěm jedné z nejdramatičtějších epizod své historie – odolalo čtyřměsíčnímu obléhání švédskou armádou v závěru třicetileté války. Co se tehdy ve městě skutečně odehrálo? Jak vypadala každodennost obránců, obyvatel i nepřátelských vojáků? A proč si tuto událost dodnes připomínáme jako klíčový moment brněnské identity? Hostem pořadu je historik Mgr. Tomáš Koch z Muzea města Brna, který přiblíží nejen historické souvislosti švédského obléhání, ale i nově připravovanou výstavu, jež přenese návštěvníky do atmosféry roku 1645. Mluvit budeme o hrdinství i běžném životě v obklíčeném městě, ale také o tom, jakým způsobem dnes veřejnosti zprostředkovávat složité kapitoly minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Liberecký kraj přispěl dvěma miliony korun na záchranu areálu Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce pod Smrkem na Frýdlantsku.

Základy Jizerskohorského technického muzea v bývalé přádelně v Bílém Potoce několikrát významně poškodila velká voda na řece Smědé. Hrozilo dokonce zřícení budov. Kulturní památku se podařilo zachránit, ač to muzejníky stálo hodně sil a ještě více peněz. Radost a chuť do další práce jim teď dávají spokojení návštěvníci. Za Pavlem Šerclem, který budovu zakoupil s otcem Iljou v roce 2002, se vydal redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladimír Michálek je ředitelem Národního zemědělského muzea – Muzea zemědělské techniky v Čáslavi. Zemědělské stroje a technika obecně ho ale lákaly odmalička. A tak v roce 1993 nastoupil do muzea, kde působí už přes 30 let.

Do muzeí se občas dostávají předměty, které celý život někdo používal, radoval se z nich a měl je rád. Je to i případ hodin, které, ač nejdou, připomínají život jednoho zajímavého člověka. Krásný starý stroj stojí v depozitáři Muzea ve Velkém Meziříčí.

Poslední stálou expozicí Muzea Českého ráje, která čekala na novou podobu, byla Archeologie Českého ráje. Připomíná například výrobu kamenných sekerek, se kterými se před sedmi tisíci lety obchodovalo i daleko za hranicemi Tunovska.

Jak se vztahujeme k židovské kultuře a jejímu odkazu třeba i v místech, kde už její tradici nikdo nenese? Proč a jak si ji připomínáme, jaká to nese rizika a čím nás to obohacuje? Jaký smysl to má v Boskovicích a jak se to daří v Brně, kde působí židovská obec? K rozhovoru jsme do festivalových Ohlasů naživo pozvali vedoucí Centra židovské kultury Štetl Barboru Dočkalovou a bývalou ředitelku Muzea regionu Boskovicka Dagmar Hamalovou.

Celý svůj pracovní život spojil Michal Zábrš s Muzeem Vysočiny v Třebíči. Nastoupil tam hned po studiích, dnes instituci vede jako ředitel. V muzeu pracuje i jeho žena, a tak k rodinným dovoleným často patří návštěva jiných muzeí a porovnávání.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Co byste vystavili v muzeu jako upomínku na vztah, který vám zlomil srdce? Eliška v kulturně nabitém díle hotcastu Pot vzpomíná na své narozeniny v Thajsku, kde takové muzeum navštívila, a jak by se dalo čekat, ukápla nejedna slza. Kája v poslední době v žádném muzeu nebyl, ale sdílel svůj silný kulturní zážitek s tzv. „binge-watchováním“ nového seriálu Overcompensating, který označuje jako teplé Prci, prci, prcičky pro novou generaci.

Jaká je dubajská čokoláda? „Jako většina arabských cukrovinek je přeslazená. A to, co se prodává na trhu, si s klidným srdcem můžeme nechat ujít,“ ujišťuje odbornice. Jaká je historie Muzea čokolády v Kutné Hoře? Kam se řadí pralinky? Jaká vypadá a co obsahuje zdravá čokoláda? Je složité vpravit do čokolády med? Co to znamená, že když čokoláda křupne a jak se správně uchovává? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je dubajská čokoláda? „Jako většina arabských cukrovinek je přeslazená. A to, co se prodává na trhu, si s klidným srdcem můžeme nechat ujít,“ ujišťuje odbornice. Jaká je historie Muzea čokolády v Kutné Hoře? Kam se řadí pralinky? Jaká vypadá a co obsahuje zdravá čokoláda? Je složité vpravit do čokolády med? Co to znamená, že když čokoláda křupne a jak se správně uchovává?

Plzeňské muzeum loutek uspořádalo Velikonoční dračí dílnu. „Jsme rádi netradiční a i tématiku draků máme rádi. Láká návštěvníky, děti i dospělé,“ vysvětluje na Velikonoce neobvyklé téma edukátorka Jana Kaasová.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho autorka Michaela Vetešková také nabídne reportáže z divadel, kde byly tento týden premiéry - například v Olomouci nabídli Langerovu hru Andělé mezi námi.

Jana Šustová mluvila s překladatelkou a hungaristkou Martou Pato, která minulý rok dostala prestižní ocenění Magnesia Litera. Z rozhovoru Tomáše Piláta se dozvíte, co všechno pro zachování rusínské kultury a jazyka podniká ředitelka Muzea rusínské kultury v Prešově Ľuba Kráľová. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.

Ve Spojených arabských emirátech s nimi vyrazíte do pouště za adrenalinovými zážitky - nabízí se brázdění písku ve sportovních autech nebo takzvaný sandboarding, tedy sjíždění dun na prkně, které připomíná snowboard. Ve Francii se dostanete do aukční síně, ve které zazářilo české umění - za víc než patnáct a půl milionu korun se tam prodaly tři obrazy českého malíře Josefa Šímy. A na Novém Zélandě se seznámíte s endemickými druhy - ptáky, co neumí létat a žábami, které nekvákají a místo pulců mají rovnou malá žabátka.