Podcasts about muzea

Expozice Archevita - Stopami věků (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Mezihvězdný poutník starší než Slunce (20:21) – Proč zkoumat asteroidy (repríza, 24:31)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Expozice Archevita - Stopami věků (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Mezihvězdný poutník starší než Slunce (20:21) – Proč zkoumat asteroidy (repríza, 24:31)

Říká se, že třetina obyvatel Česka žije nebo žila na sídlišti. Historici z Východočeského muzea proto začali před třemi lety mapovat historii pardubických sídlišť a jejich obyvatel.

Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznikČeskoslovenska. Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

W tym odcinku wracam do pytania, które pojawiło się po publikacji odcinka o portretach fajumskich. Jeden ze słuchaczy zapytał mnie wówczas, kiedy w europejskich muzeach pojawiły się mumie i skąd w ogóle wziął się ten pomysł. Teraz wreszcie rozwijam ten temat.Z odcinka dowiecie się m.in:Dlaczego mumie sprzedawano kiedyś w aptekach?Dlaczego część mumii egipskich sprowadzonych do Europy w XIX wieku nie przetrwała do naszych czasów?Jak wyglądały XIX-wieczne spektakle odwijania mumii?Z czego składały się fałszywe mumie?Dlaczego niektóre muzea rezygnują dziś z używania słowa „mumia”?Café Museum to seria, w której po wspólnym zwiedzaniu muzeów siadamy na wirtualną kawę, a ja rozszerzam co nie co tematy, które wydały się Wam najbardziej intrygujące.Seria powstaje dzięki wsparciu moich Patronek i Patronów w serwisie Patronite. Jeśli chcecie do nich dołączyć, zapraszam: https://patronite.pl/przedobrazemA jeśli macie ochotę na naukę historii sztuki w trochę bardziej analogowym wydaniu, zapraszam również do klubu korespondencyjnego „Rozmówki z obrazami”. Klubowicze co miesiąc otrzymują fizyczne listy wraz z dostępem do niedostępnego nigdzie indziej nagrania audio oraz materiałami, którymi można posiłkować się podczas słuchania. W pierwszym rozdziale “Rozmówek” przyglądamy się najbardziej ikonicznym portretom z różnych epok: https://przedobrazem.pl/rozmowki-z-obrazami/ Muzyka wykorzystana w odcinku pochodzi ze strony Epidemic Sounds.Wybrane źródła:A. Stienne, Mummified: The Stories Behind Egyptian Mummies in Museums, Manchester: Manchester University Press, 2022.A. Procter, The Whole Picture: The Colonial Story of the Art in Our Museums & Why We Need to Talk About It, London: Cassell, 2020.M. Dolińska, „Falsyfikaty nie całkiem fałszywe, mumie nie całkiem prawdziwe”, Światowit, t. 2 (43), 2000, cz. A, s. 29–35.IG: https://www.instagram.com/przed_obrazemFB: https://www.facebook.com/podcast.przedobrazem 

Příjezd velkého stěhovacího vozu znamenal začátek náročné operace. Z Brna dorazilo pět velkých beden, ve kterých byly uloženy jednotlivé části sgrafit.

Regionální muzeum v Teplicích ukazuje na nové výstavě stavební vývoj města ve druhé polovině 20. století. Teplice se po druhé světové válce výrazně změnily, mimo jiné v souvislosti s těžbou hnědého uhlí a potřebou bytů.

Skvělá vypravěčka Veronika Valterová, host pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Vydáváme se s ní ale nejen za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Skvělá vypravěčka Veronika Valterová, host pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Vydáváme se s ní ale nejen za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Pokud někdy zavítáte do Muzea praček ve Vraclávku na Bruntálsku, určitě vás uchvátí svět starobylého praní. Vedle valch a mechanických praček nejrůznějších typů předvádí zakladatel muzea a sběratel Libor Hajda svým návštěvníkům taky unikátní sbírku historických mandlů.

Skvělá vypravěčka Veronika Valterová, host pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” si získala i účastníky veřejné nahrávky pořadu v Kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové. Vydáváme se s ní ale nejen za indiány, mezi kterými tráví sympatická žena každoročně spoustu dní.

Expozice Škoda Muzea se na rok a půl rozrostla o jedinečný exemplář. Z italského muzea vojenské techniky Museo Storico della Motorizzazione Militare v Římě byl do Mladé Boleslavi se souhlasem italského ministerstva kultury zapůjčen jediný dochovaný kus raritního motocyklu Laurin & Klement CCCC. Ten byl v době svého vzniku v letech 1903 až 1906 jedním z prvních jednostopých strojů na světě poháněných řadovým čtyřválcovým motorem.

Do znárodnění několikero majitelů panství, pak korejské děti a následně klienti ústavu. Takoví byli obyvatelé zámku v Jindřichově na Bruntálsku. Památkově chráněný objekt ze 17. století teď prochází přestavbou.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vojenském kabátě pod císařským praporem. Tak se jmenuje přednáška historika Muzea východních Čech v Hradci Králové Josefa Šrámka, která ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové představí osudy rodáka z Hlinska Ladislava Prokopa během vojenského tažení v roce 1866, které absolvoval jako příslušník čáslavského pěšího pluku číslo 21.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vojenském kabátě pod císařským praporem. Tak se jmenuje přednáška historika Muzea východních Čech v Hradci Králové Josefa Šrámka, která ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové představí osudy rodáka z Hlinska Ladislava Prokopa během vojenského tažení v roce 1866, které absolvoval jako příslušník čáslavského pěšího pluku číslo 21.

Národní muzeum v přírodě, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, se letos rozšířilo o pátý subjekt, jež je součástí této příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR.Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna ze stálých expozic Muzea řemesel v Letohradu návštěvníky zavádí do historie lékařství. Najdete v ní i dvě zubní ordinace s původním vybavením.

V Klenotnici turnovského Muzea Českého ráje začala výstava jedinečné kolekce současného jantarového šperku. Výtvory umělců zvučných jmen, kteří pracují s tradičním materiálem netradičním způsobem, jsou k vidění do 21. září.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracovníci olomouckého Muzea umění připravili retrospektivní výstavu sochařky Marie Bartuszové. Umělkyně patřila mezi významné osobnosti středoevropského poválečného sochařství.

Zveme vás do Klatov na Den letiště Josef Hubáčka nebo do Rokycan na oslavy osvobození do Muzea na demarkační linii. Sušicko láká na Den otevřených pokladů. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

Představit nejen geologickou minulost Českolipska, ale i krásu kamene, historii těžby a pozapomenutou řemeslnou tradici, má výstava Člověk a kámen ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď nás čeká cesta do Vamberka, ke kterému neodmyslitelně patří krajka a paličkování už několik staletí. První krajkářky se v podhůří Orlických hor objevily před 400 lety a počátkem 20. století se zde krajky vyráběly téměř v každé domácnosti. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Tereza Švecová

Moderuje Tereza ŠvecováVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné má pro návštěvníky připravenou spoustu pozoruhodných expozic. Včetně jedné, která se nachází přímo na střeše muzea a nabízí zcela unikátní koncept. Jmenuje se Živá zahrada výhledů a najdete v ní včelí úly, malé políčko se zemědělskými plodinami a především úchvatné výhledy na Prahu. Kromě toho si na střeše klidně můžete sednout na trávník a dát si třeba svačinu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historická loď je uložená hned vedle nejstaršího plavidla v České republice, keltského monoxylu z třetího století před naším letopočtem. Obě plavidla teď budou součástí expozice s názvem Příběh lodí.

Starší část depozitáře podle Veroniky Hrbáčkové nechá olomoucké hejtmanství zbourat na přelomu roku. K novější stavbě, zkolaudované v roce 2020, pak přistaví další třípodlažní budovu.

Mimořádnou stavební a památkovou hodnotu má objekt Kosárny v Karlovicích na Bruntálsku, který slouží jako pobočka Muzea v Bruntále. Roubený patrový dům ze 17. století je úzce spojený se železářskou historií obce.

V záznamu veřejné nahrávky z Kavárny Muzea východních Čech budeme putovat po hradech a zámcích, ale také do Itálie, Francie či Slovinska. Cestovat s herečkou budeme ale i v roli mladičké Adiny Mandlové a nebo zvídavé autorky rozhovorů pod titulkem "Kam na výlet".

Muzeów są dzisiaj tysiące w krajach, regionach i na obszarach kulturowych, gdzie niedawno były ich setki, jeśli nie dziesiątki – zauważa historyk Krzysztof Pomian. Światowe muzealnictwo przeżywa rozkwit. Nowych instytucji wciąż przybywa, a te już istniejące powiększają kolekcje i rozbudowują swoje siedziby. Przyglądamy się najciekawszym świątyniom sztuki – zarówno nowo otwartym, jak i dopiero powstającym.   Autor: Wojciech Delikta   Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/nowe-muzea-sztuki-w-paryzu-brukseli-las-vegas-abu-zabi-i-aarhus

Digitální průvodce funguje kromě češtiny také v polštině, němčině a angličtině. Návštěvníkům má pomoci lépe porozumět vystavovaným tématům.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.

Na příkladu rekordní návštěvnosti Národního muzea se na to pokusí odpovědět týdeník Kultura Plus. Pozve vás ale také na netradiční zpracování románu Oscara Wildea s názvem Obrazy Doriana Graye. A zeptá se, jak se Prague Philharmonia těší na turné po Spojených státech, při kterém zahrají také v ikonické newyorské Carnegie Hall. Připravila Michaela Vetešková.

A co by prosadila jako první? Odpověď nabízí nová inscenace A proč, která měla 14. prosince premiéru v pražském kulturním centru Vzlet. Kulturní magazín Kultura Plus vás ale zavede i do Galerie výtvarného umění v Ostravě nebo do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Připravila Michaela Vetešková.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a majority? A chceme vůbec my, lidé, přemýšlet o stereotypech a předsudcích, jimž podléháme? Moderuje Jitka Novotná.

„Josef Švéda nebyl autorem, řezbářem ani výrobcem. On si ty figurky postupně kupoval,“ vypráví Mária Kudelová.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

I když je zima spíš časem, kdy se příroda ukládá ke spánku, může každý, kdo chce poznat přírodní krásy, navštívit Vlastivědné muzeum Jesenicka, které sídlí v areálu Vodní tvrze ve městě Jeseníku v Olomouckém kraji. Muzeum totiž v listopadu 2025 otevřelo zcela novou stálou expozici jesenické přírody.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

Muzeum Ennery patří k nejnavštěvovanějším v Paříži, vyprodáno má i na několik měsíců dopředu. Co na tom, že je otevřené jen jednou týdně a jen na pár hodin – zájem je obrovský. Vrátíte se v něm totiž o 150 let zpět do minulosti, a to doslova.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion