Podcasts about muzea

Do České knihy rekordů byl letos zapsán mimořádný cestovatelský počin. Pro své certifikáty si do pelhřimovského Muzea rekordů přijel Ivan Monev. Celkem 3971 dní strávil sám ve svém voze Škoda Rapid 136 z roku 1989 na cestě okolo světa. Projel šest kontinentů a 50 zemí. Už v průběhu cesty se jednou zapsal do České knihy rekordů, když v Argentině absolvoval výměnu pneumatiky v dosud nejvyšší nadmořské výšce dosahující téměř 5000 m.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Największe kolekcje prac Witkacego, Beksińskiego czy Nikifora znajdują się w małych lokalnych muzeach. Choć trudno w to uwierzyć, można oglądać je bez kolejek w pustych salach. Sprawdzamy, gdzie warto zajrzeć w trakcie wakacyjnych podróży po Polsce. Autorka: Basia Czyżewska Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/gdzie-zobaczyc-najwieksze-zbiory-prac-witkacego-zdzislaw-beksinskiego-czy-nikifora

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Etnografa a historika Jiřího Kříže, který je kurátorem sbírek Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, se ptáme na novinky a chystané akce.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajkářské muzeum ve Vamberku bude nově fungovat jako samostatná organizace. Rozhodla o tom Rada Královéhradeckého kraje. Posledních 30 let bylo vamberecké muzeum součástí většího Muzea a galerie Orlických hor.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Před 380 lety se Brno stalo dějištěm jedné z nejdramatičtějších epizod své historie – odolalo čtyřměsíčnímu obléhání švédskou armádou v závěru třicetileté války. Co se tehdy ve městě skutečně odehrálo? Jak vypadala každodennost obránců, obyvatel i nepřátelských vojáků? A proč si tuto událost dodnes připomínáme jako klíčový moment brněnské identity? Hostem pořadu je historik Mgr. Tomáš Koch z Muzea města Brna, který přiblíží nejen historické souvislosti švédského obléhání, ale i nově připravovanou výstavu, jež přenese návštěvníky do atmosféry roku 1645. Mluvit budeme o hrdinství i běžném životě v obklíčeném městě, ale také o tom, jakým způsobem dnes veřejnosti zprostředkovávat složité kapitoly minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Liberecký kraj přispěl dvěma miliony korun na záchranu areálu Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce pod Smrkem na Frýdlantsku.

Základy Jizerskohorského technického muzea v bývalé přádelně v Bílém Potoce několikrát významně poškodila velká voda na řece Smědé. Hrozilo dokonce zřícení budov. Kulturní památku se podařilo zachránit, ač to muzejníky stálo hodně sil a ještě více peněz. Radost a chuť do další práce jim teď dávají spokojení návštěvníci. Za Pavlem Šerclem, který budovu zakoupil s otcem Iljou v roce 2002, se vydal redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do muzeí se občas dostávají předměty, které celý život někdo používal, radoval se z nich a měl je rád. Je to i případ hodin, které, ač nejdou, připomínají život jednoho zajímavého člověka. Krásný starý stroj stojí v depozitáři Muzea ve Velkém Meziříčí.

Vladimír Michálek je ředitelem Národního zemědělského muzea – Muzea zemědělské techniky v Čáslavi. Zemědělské stroje a technika obecně ho ale lákaly odmalička. A tak v roce 1993 nastoupil do muzea, kde působí už přes 30 let.

Poslední stálou expozicí Muzea Českého ráje, která čekala na novou podobu, byla Archeologie Českého ráje. Připomíná například výrobu kamenných sekerek, se kterými se před sedmi tisíci lety obchodovalo i daleko za hranicemi Tunovska.

Jak se vztahujeme k židovské kultuře a jejímu odkazu třeba i v místech, kde už její tradici nikdo nenese? Proč a jak si ji připomínáme, jaká to nese rizika a čím nás to obohacuje? Jaký smysl to má v Boskovicích a jak se to daří v Brně, kde působí židovská obec? K rozhovoru jsme do festivalových Ohlasů naživo pozvali vedoucí Centra židovské kultury Štetl Barboru Dočkalovou a bývalou ředitelku Muzea regionu Boskovicka Dagmar Hamalovou.

Celý svůj pracovní život spojil Michal Zábrš s Muzeem Vysočiny v Třebíči. Nastoupil tam hned po studiích, dnes instituci vede jako ředitel. V muzeu pracuje i jeho žena, a tak k rodinným dovoleným často patří návštěva jiných muzeí a porovnávání.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý svůj pracovní život spojil Michal Zábrš s Muzeem Vysočiny v Třebíči. Nastoupil tam hned po studiích, dnes instituci vede jako ředitel. V muzeu pracuje i jeho žena, a tak k rodinným dovoleným často patří návštěva jiných muzeí a porovnávání.

Tatiana Čabáková si povídala s ukrajinskými bratry Bušujevovými o jejich inovativní práci v oblasti farmacie. Tomáš Pilát zjišťoval, co všechno podniká ředitelka Muzea rusínské kultury v Prešově, Ĺuba Králová. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Pozveme vás do Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde u příležitosti letošních 800 let od první písemné zmínky o městě připravili výstavu Město plné pokladů. Ta představuje vůbec poprvé v unikátním souboru cenné mince nalezené na území města od starověku až po druhou světovou válku.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč lidé navštěvují muzea? A lze v muzeu dělat něco víc, než prohlížet exponáty? Slovní zásobu pro konverzaci v angličtině můžete doplnit s rozhlasovou lektorkou Ailsou v pořadu Life+.

Saša Michailidis se ptá Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a šéfa akvizice Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Petra Kotyka. Na Vltavě uvádíme projekt s názvem Zakázané léto. Zaměříme se v něm na různé podoby cenzury a zákazů v umění napříč časem a tuzemským i zahraničním prostorem. A v Akcentu rozvíjíme téma zakázané tuzemské literatury.

Saša Michailidis se ptá Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a šéfa akvizice Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Petra Kotyka. Na Vltavě uvádíme projekt s názvem Zakázané léto. Zaměříme se v něm na různé podoby cenzury a zákazů v umění napříč časem a tuzemským i zahraničním prostorem. A v Akcentu rozvíjíme téma zakázané tuzemské literatury. Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vydáme se do ostravského Muzea hraček v centru moravskoslezské metropole, kde instalovali před pár dny v sekci sběratelství novou výstavu s názvem Panenky z papíru, oblečky na míru. Jaká další překvapení tam malé i velké návštěvníky čekají? Vyzpovídali jsme šéfa muzea Radka Čižmáře a také sběratelku Šárku Zwardońovou.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci v Praze začali s budováním kolejí, které propojí Vinohradskou třídu kolem budovy Národního muzea s Václavským náměstím. Tam se tramvaje vrátí po skoro půl století. Stavební práce už teď omezují provoz na magistrále, ve směru do centra se od července navíc omezení rozšíří. V příštích dnech se na komplikace v dopravě budou muset připravit i cestující v MHD.

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Orlické muzeum v Chocni vzniklo v roce 1908. Už od samého počátku se snažilo rozšiřovat přírodovědnou sbírku. Podsbírky hmyzu nebo ptáků už mají dnes svým způsobem i historickou hodnotu.

V podkroví Muzea Bílovec se teď návštěvníci přenesou sto let zpátky. Do doby, kdy se barokní měšťanský dům v centru města měnil na muzeum a plnil se sbírkovými předměty.

Co byste vystavili v muzeu jako upomínku na vztah, který vám zlomil srdce? Eliška v kulturně nabitém díle hotcastu Pot vzpomíná na své narozeniny v Thajsku, kde takové muzeum navštívila, a jak by se dalo čekat, ukápla nejedna slza. Kája v poslední době v žádném muzeu nebyl, ale sdílel svůj silný kulturní zážitek s tzv. „binge-watchováním“ nového seriálu Overcompensating, který označuje jako teplé Prci, prci, prcičky pro novou generaci.

Tomáš Motlíček z Muzea Novojičínska prozradí, na jaké akce se můžete vydat do jednoho z celkem 9 objektů, které pod správu tohoto muzea patří. A nahlédneme taky pod pokličku galeristům, kteří připravují výstavu přibližující život císařovny Elisabeth na zámku v Kuníně.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je dubajská čokoláda? „Jako většina arabských cukrovinek je přeslazená. A to, co se prodává na trhu, si s klidným srdcem můžeme nechat ujít,“ ujišťuje odbornice. Jaká je historie Muzea čokolády v Kutné Hoře? Kam se řadí pralinky? Jaká vypadá a co obsahuje zdravá čokoláda? Je složité vpravit do čokolády med? Co to znamená, že když čokoláda křupne a jak se správně uchovává? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je dubajská čokoláda? „Jako většina arabských cukrovinek je přeslazená. A to, co se prodává na trhu, si s klidným srdcem můžeme nechat ujít,“ ujišťuje odbornice. Jaká je historie Muzea čokolády v Kutné Hoře? Kam se řadí pralinky? Jaká vypadá a co obsahuje zdravá čokoláda? Je složité vpravit do čokolády med? Co to znamená, že když čokoláda křupne a jak se správně uchovává?

Plzeňské muzeum loutek uspořádalo Velikonoční dračí dílnu. „Jsme rádi netradiční a i tématiku draků máme rádi. Láká návštěvníky, děti i dospělé,“ vysvětluje na Velikonoce neobvyklé téma edukátorka Jana Kaasová.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?

Jeho autorka Michaela Vetešková také nabídne reportáže z divadel, kde byly tento týden premiéry - například v Olomouci nabídli Langerovu hru Andělé mezi námi.

Jana Šustová mluvila s překladatelkou a hungaristkou Martou Pato, která minulý rok dostala prestižní ocenění Magnesia Litera. Z rozhovoru Tomáše Piláta se dozvíte, co všechno pro zachování rusínské kultury a jazyka podniká ředitelka Muzea rusínské kultury v Prešově Ľuba Kráľová. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.

Ve Spojených arabských emirátech s nimi vyrazíte do pouště za adrenalinovými zážitky - nabízí se brázdění písku ve sportovních autech nebo takzvaný sandboarding, tedy sjíždění dun na prkně, které připomíná snowboard. Ve Francii se dostanete do aukční síně, ve které zazářilo české umění - za víc než patnáct a půl milionu korun se tam prodaly tři obrazy českého malíře Josefa Šímy. A na Novém Zélandě se seznámíte s endemickými druhy - ptáky, co neumí létat a žábami, které nekvákají a místo pulců mají rovnou malá žabátka.

Odcinek 198 podcastu "Czytamy po rosyjsku" w całości poświęcony swoistemu podsumowaniu procesów społecznych i kulturze Rosji w roku 2024. Zaprasza Bartosz Gołąbek. Spis treści: (1:14) Społeczeństwo (13:25) Internet (30:13) Rynek książki (47:51) Muzyka (58:00) Ekrany (TV i kino) (1:11:21) Teatr (1:19:29) Muzea (1:28:23) Stand-upy Wybrane źródła: SPOŁECZEŃSTWO  ⁠https://re-russia.net/analytics/0227/⁠  https://novayagazeta.eu/articles/2024/12/31/stadiia-priniatiia https://verstka.media/kalendar-domashnego- https://www.svoboda.org/a/v-usloviyah-terrora-rossiyskoe-lgbt-soobschestvo-v-2024-godu/33255867.html https://verstka.media/v-chem-rossiiskie-siloviki-uvideli-gei-propagandu-v-2024-godu https://report2024.oprf.ru/ru-RU/civil-society-and-the-state.html https://snob.ru/made-in-russia/2024/ INTERNET  https://roskomsvoboda.org/ru/summary/2024/ https://премия.мывместе.рф/winners_2024#https://te-st.org/2024/12/31/2024-year-in-ngo-and-tech/ https://vk.com/2024/trends RYNEK KSIĄŻKI ⁠https://dtpojvfnjccrulhs.1tw.live/slides/10-luchshih-knig-2024-goda-po-versii-meduzy?utm_source=7%3A40&utm_campaign=343bc3bb98-EMAIL_CAMPAIGN_2024_12_27_10_36&utm_medium=email&utm_term=0_-343bc3bb98-32303530⁠  https://re-russia.net/analytics/0223/ https://www.svoboda.org/a/aglaya-asheshova-novyy-tamizdat-eto-zapas-vozduha-v-akvalange-/33202414.html https://snob.ru/literature/chto-my-chitali-v-2024-godu-reiting-knizhnykh-izdatelstv/ EKRAN  https://www.youtube.com/watch?v=rHisi71QLzchttps://re-russia.net/review/793/ TEATR ⁠https://iz.ru/1814397/svetlana-vovk/zritelnyi-zalp-samye-arkie-spektakli-2024⁠   https://theblueprint.ru/culture/theatre/theatre-24-25 ⁠https://s-t-o-l.com/kultura/54886-luchshie-teatralnye-premery-2024/⁠  MUZYKA https://novayagazeta.eu/articles/2025/01/03/ostanovilos https://meduza.io/slides/chto-nelzya-bylo-propustit-v-2024-godu-luchshie-serialy-igry-filmy-knigi-i-muzykalnye-albomy ⁠https://go.zvuk.com/stati/muzy-puls-populyarnye-artisty-treki-i-trendy-v-muzyke-za-2024-god.htm#%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BC%D1%83%D0%B7%D1%8B%D0%BA%D0%B0⁠ https://the-flow.ru/itogi-2024https://the-flow.ru/itogi-2024/top-50-pesen-final https://go.zvuk.com/stati/luchshie-russkoyazychnye-pop-albomy-2024-goda.htm MUZEA https://www.vokrugsveta.ru/articles/novye-ochagi-kultury-10-muzeev-kotorye-otkrylis-v-rossii-v-2024-godu-id5762111/ https://www.culture.ru/materials/257974/glavnye-vystavki-2024-goda https://novayagazeta.ru/articles/2024/12/30/vozvrashchenie-bludnogo-groznogo STAND-UPY 2024 https://meduza.io/slides/gorit-saray-gori-i-hata-pozorische-zhizn-hudshiy-dramaturg https://www.youtube.com/watch?v=STOWqjnnh1A&t=258s Skarbonka Spraw Wschodu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://buycoffee.to/sprawywschodu Patronite⁠⁠⁠⁠⁠:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://patronite.pl/sprawywschodu Instagram: https://www.instagram.com/sprawywschoduFacebook: https://www.facebook.com/SprawyWschodu/

Novinky ale muzeum chystá i ve stávajících budovách. Návštěvníkům nabídnou například novou expozici o středověkém vývoji Olomouce a výstavu věnovanou dvacátému pátému výročí zapsaní Čestného sloupu Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO.

Štramberk je místo s jedinečnou geologickou a pravěkou minulostí. Poznat ji můžete ve stálé expozici Muzea Šipka v centru městečka, jen pár kroků od náměstí. Je pobočkou Muzea Novojičínska a patří k oblíbeným návštěvnickým cílům. Muzejní expozici vévodí model známé jeskyně Šipky. Návštěvníci se do ní dostanou skrz velkou vyčiněnou kožešinu. Obydlí pravěkých lidí má vpravdě syrovou atmosféru.

Jak przywrócić glam instytucjom GLAM ( jak z angielskiego określa się galerie, biblioteki, archiwa i muzea)? Oczywiście dzięki AI i odrobinie innowacji. Muzea na całym świecie wprowadzają aplikacje, które dla zwiedzających wytyczają indywidualne trasy zwiedzania. AI pomaga w rekonstrukcji utraconych na zawsze dzieł sztuki (ach, ile pracy miałaby w Polsce!) i ułatwia pracę muzealnikom. Choć kuratorem wystawy chyba ponownie szybko nie zostanie. W tym odcinku odwiedzamy Florydę, Dubaj, Londyn, Singapur i kilka innych miejsc na świecie, które udowadniają, że mądrze wykorzystana AI może zachęcać do czytania, chodzenia do teatru czy na wystawy. Jak to wygląda w Polsce? GOŚĆMI PODCASTU SĄ: - Marcin Wilkowski z Laboratorium Humanistyki Cyfrowej, programista w Centrum Kompetencji Cyfrowych na Uniwersytecie Warszawskim, który naukowo zajmuje się archiwistyką sieci i badaniami wczesnej WWW, rozwija projekt https://humanistyka.dev. - Dr Anna Pluszyńska z Instytutu Kultury Wydziału Zarządzania i Komunikacji Społecznej Uniwersytetu Jagiellońskiego, animatorka, menedżerka kultury, koordynatorka dostępności i otwartości, współzałożycielka Instytutu Badań Organizacji Kultury – IBOK, członkini Humanistic Management Network. Techstorie i radio Tok FM objęły patronat nad II edycją Forum Kultury Cyfrowej, którego organizatorem jest Instytut Kultury Miejskiej w Gdańsku. NA SKRÓTY DO TREŚCI: 00:00:00 - Wprowadzenie 00:05:00 - Możliwości 00:13:56 - Rekonstrukcja dzieł sztuki 00:30:26 - Muzea 00:42:16 - Teatry 00:46:03 - Biblioteki 00:59:16 - Zagrożenia ZAGŁOSUJ NA TECHSTORIE: - Głosowanie w konkursie Podcast Roku: https://podcastroku.pl/nagrodapublicznosci/ LINKI DO ŻRÓDEŁ: - O Forum Kultury Cyfrowej w Gdańsku: https://forumkulturycyfrowej.ikm.gda.pl/ - O rekonstrukcji Rembrandta: www.theguardian.com/artanddesign/2016/apr/05/new-rembrandt-to-be-unveiled-in-amsterdam - O rekonstrukcji głosu w Muzeum POLIN: https://polin.pl/pl/sztuczna-inteligencja-odtworzyla-glos-ocalalej-z-holocaustu - Rekonstrukcja dzieł Klimta: https://www.wired.com/story/artificial-intelligence-reviving-lost-art - Rekonstrukcja dzieł Klimta na wideo: https://www.youtube.com/watch?v=1xYpIM_BVTI&t=14s - Muzeum Salvadora Dalego: https://thedali.org/ Muzeum Przyszłości https://museumofthefuture.ae/en - O AI, która została kuratorem wystawy: https://www.nytimes.com/2023/09/08/arts/ai-chatgpt-curators-museums.html - O hologramie na scenie teatru: https://tech.wp.pl/burza-w-szklance-wody-czyli-wirtualny-aktor-w-klasycznym-teatrze,6066293524460673a - O immersyjnym czytaniu: https://www.nlb.gov.sg/main/about-us/press-room-and-publications/media-releases/2024/Central-Public-Library-Reopens-with-a-Kaleidoscope-of-Collections-and-Experiences-for-Everyone - O AI-cenzorze: https://www.thegazette.com/k/19-books-pulled-from-mason-city-school-libraries/?ref=hackernoon.com POLECANY WCZEŚNIEJSZY ODCINEK TECHSTORII: - 43# Japońskie roboty, koreańskie chipy. Technologiczny wyścig o palmę pierwszeństwa - https://audycje.tokfm.pl/podcast/141181,43-Japonskie-roboty-koreanskie-chipy-Technologiczny-wyscig-o-palme-pierwszenstwa

Rusko má sice na Ukrajině obrovské ztráty, ale otázka vítězství Ukrajiny vězí také v dynamice ruské společnosti. „V tuto chvíli nelze uvažovat o tom, že by se ruská společnost nějak vzepřela režimu,“ je přesvědčený historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Dodává ale, že je skutečně možné, že Moskva válku prohraje.