Podcasts about bydl

„Je to jako kdybych žil i nežil ve městě,“ shrnuje zkušenost z bydlení v zahradním domku umělec Epos 257, který zkoumá veřejný prostor, sociální témata a testuje limity města. Do zahradního domku ho příznačně dovedl zájem o lidi bez domova. Snažil se najít bydlení ženě, která o něj přišla. Nakonec našel příbytek sobě.

„Je to jako kdybych žil i nežil ve městě,“ shrnuje zkušenost z bydlení v zahradním domku umělec Epos 257, který zkoumá veřejný prostor, sociální témata a testuje limity města. Do zahradního domku ho příznačně dovedl zájem o lidi bez domova. Snažil se najít bydlení ženě, která o něj přišla. Nakonec našel příbytek sobě.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROdmala věděl, že chce dělat velké věci. Dnes je zakladateli vzdělávací skupiny Consilium a podnikateli Ondřeji Kaniovi teprve třicet dva let, ale už stihl vybudovat síť škol, ve které prodal podíl za stamiliony a také koupil fotbalový klub Slovan Liberec. Za tím vším ale stojí dětství, které ho poznamenalo. „Prvních asi osm let svého života jsem zažíval extrémní šikanu ze strany dospělého člověka, protože jsem nebyl jeho syn. Překážel jsem,“ popisuje investor, jak se snažil lidem okolo dokázat, že není jen „přebytečný člověk“. V devíti letech se přestěhoval k prarodičům - až tam poprvé pocítil lásku a svobodu. Složité dětství Kania přetavil v motor. Ve 23 letech si na papír načrtl ideální školu a založil American Academy. „První rok jsme fungovali tak jaksi nelegálně, měli jsme 75 dětí,“ vzpomíná Kania a popisuje, jak jednoho dne zjistil, že jeho společník vybral peníze na dlouhé měsíce provozu a koupil si za ně auto. Najednou zůstal bez prostředků, zhubl třicet kilo kvůli vážné nemoci a podepsal smlouvy, které ho mohly připravit o všechno. „To byl největší risk mého života,“ přiznává. Přesto dokázal firmu zachránit. Ke svému dnešnímu úspěchu říká, že nešlo o peníze. „Nebyla za tím myšlenka, že prodám síť škol a bude ze mě miliardář,“ dodává k tomu, že si nevybral variantu dalšího růstu a podíl v Consiliu prodal hlavně proto, že chtěl být nezávislý. A přišla investice do fotbalu. „Jestli to byla nejlepší investice? Finančně ano. Emocionálně bych ti peníze radši oželel,“ směje se. Třeba prohra Slovanu 5:0 v derby ho zasáhla tak, že tři týdny nevycházel z domu. Kania vnímá, že navenek působí sebevědomě. „Nejsem ale politik, ani celebrita, nepotřebuju si budova image. Bydlíme v lese, našimi sousedy jsou mufloni a srnky,“ říká podnikatel s tím, že se ale na svoje veřejné vystupování v souvislosti s fotbalem bude muset dávat větší pozor. S manželkou Petrou, bývalou auditorkou z Deloitte, vychovávají malého syna, který má oční poruchu. „Hodně přemýšlíme nad tím, jak ho vychovat silného,“ říká Kania, který sám vzpomíná na volnost, kterou měl u babičky s dědou, a která pro něj byla klíčová. A politika? „Hodně se sebou bojuju, protože se ze mě stává dezolát. Jsem pořád v opozici, mám tendenci ve volbách trestat společnost,“ říká muž, který kdysi chodil s tričkem Hillary Clinton a dnes dodává, že naprosto rozumí tomu, proč si Američané znovu zvolili prezidentem Donalda Trumpa. Jak vypadá život člověka, který si prošel dětstvím plným traumat a přetavil je v sílu? Co znamená svoboda pro muže, který vybudoval miliardovou firmu, koupil fotbalový klub a říká, že se nechává „unášet osudem“? Jak náročné je snažit se změnit české školství a co by mu nejvíce pomohlo? Nejen o tom mluví Ondřej Kania v rozhovoru.

Velkou raritu ukrývá secesní budova První české vzájemné pojišťovny ve Spálené ulici v Praze. Sama je skvostem architektury navrženým Osvaldem Polívkou.

Velkou raritu ukrývá secesní budova První české vzájemné pojišťovny ve Spálené ulici v Praze. Sama je skvostem architektury navrženým Osvaldem Polívkou.

Velkou raritu ukrývá secesní budova První české vzájemné pojišťovny ve Spálené ulici v Praze. Sama je skvostem architektury navrženým Osvaldem Polívkou.

Velkou raritu ukrývá secesní budova První české vzájemné pojišťovny ve Spálené ulici v Praze. Sama je skvostem architektury navrženým Osvaldem Polívkou.

Velkou raritu ukrývá secesní budova První české vzájemné pojišťovny ve Spálené ulici v Praze. Sama je skvostem architektury navrženým Osvaldem Polívkou.

Vyšlo ve sbírce Jablko s klína, vydalo nakladatelství Melantrich v roce 1933.Podpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podpora.Podcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.cz.Odebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Civilní profesí je karosář, Radka Beneše ale milovníci kol znají především jako organizátora závodů v nejrůznějších disciplínách. Bydlí v Jabkenicích na Mladoboleslavsku a v nedalekých Vinařicích bude v sobotu 30. srpna pořádat závěrečný závod mistrovství republiku v gravelu. Lásku ke kolům ale objevil až po třicítce.

Výzkumníci zjišťovali, co brání tomu, aby se lidé dohodli. - Kterým pacientům pomáhá nová metoda kardiostimulace, kterou lékaři začali používat? - Jak vypadá tajemný sukulent, který se umí maskovat tak dokonale, že splyne s okolními kameny? Moderuje Lukáš Matoška.

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář.

Spali jste někdy s někým, jen abyste měli kde spát? Váša dissuje kavárny, slavíme narozeniny Posh Spice a řešíme, jaký dětinský aktivity milujem jako dospělí. Ve WAKE UP SHOW.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

„Většinou vás jeden úřad odkáže na druhý,“ říká spolumajitelka řadového domu, která se dlouhá léta marně domáhala ráznějšího zásahu proti sousední restauraci. Druhá strana se hájí, že je všechno v pořádku.Problémy s hlukem se podle Radky Velitšové z Litoměřic táhnou už od roku 1995. Majitel přilehlého domu tehdy začal ve sklepě budovat hospodu. Když začala fungovat, stavební rachot nahradilo dunění z reproduktorů. „Bydlíme v řadovce, řadovky samozřejmě mají společné zdi a pokud na jedné straně pustím repráky, tak je to samozřejmě na druhé straně slyšet a nese se to celou tou zdí. Můžete být u nás ve sklepě, zrovna tak můžete být u nás v podkroví a slyšíte to všude. Chodíme do práce, děti chodí do školy, samozřejmě se chceme vyspat,“ líčí Radka Velitšová pro pořad Ve stínu, který můžete na webu Seznam Zpráv sledovat také jako video.Majitel budovy s restaurací Eduard Svoboda se hájí, že je všechno v pořádku a zdůrazňuje, že nikdy nedostal pokutu. Také současný provozovatel podniku, synovec vlastníka budovy Petr Svoboda odmítá, že by se porušovaly nějaké předpisy. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Proč Pražané rádi žijí v okolí Letné? Co je pro ně ve věci bydlení důležité a jaké (nejen) politické změny je třeba udělat, aby se u nás stavělo víc dostupných bytů? Pražský Institut plánování a rozvoje vydal knihu Domy, byty, lidi, ve které na část otázek odpovídá. Na další souvislosti se Hana Slívová v Artcafé ptala autorů publikace Eugena Lišky, fotografa Vojtěcha Veškrny a ředitele IPRu Ondřeje Boháče.

Proč Pražané rádi žijí v okolí Letné? Co je pro ně ve věci bydlení důležité a jaké (nejen) politické změny je třeba udělat, aby se u nás stavělo víc dostupných bytů? Pražský Institut plánování a rozvoje vydal knihu Domy, byty, lidi, ve které na část otázek odpovídá. Na další souvislosti se Hana Slívová v Artcafé ptala autorů publikace Eugena Lišky, fotografa Vojtěcha Veškrny a ředitele IPRu Ondřeje Boháče.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Referendum v Horní Lidči nemířilo proti seniorům, jak se dosud jevilo ze zpráv části médií. Podle zjištění pořadu Ve stínu se místní lidé v referendu postavili proti politice starosty, který „umí chodit v dotacích“.Na konci loňského září se lidé z východomoravské Horní Lidče v referendu vyslovili proti výstavbě nového domova pro seniory. Odmítavý postoj skoro dvou třetin hlasujících se tehdy dočkal odsouzení v médiích, valašská obec dostala ostudnou nálepku místa, kde se obyvatelům příčí spolužití se staršími občany.Podrobnější vhled do poměrů v obci, který přináší nová epizoda pořadu Ve stínu, však ukazuje, že kritika odpůrců stavby domova seniorů nebyla úplně fér. Ve skutečnosti v Horní Lidči nejde o averzi vůči seniorům.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Některá města v Ústeckém kraji se snaží vykupovat byty a snížit tím riziko spekulace a sestěhování sociálně slabých. Třeba Most má na tento rok připravených na výkupy 30 milionů korun. Polovinu této částky chtějí letos za byty utratit také ústecké Neštěmice.

Naše srdce jsou stvořena jako chrám, svatyně svatých, kde chce Bůh bydlet, přebývat. Co když tam ale najde spíš skládku nebo chlívek? K nečekanému nahlédnutí do příbytku pro Boha zvou adventní Modlitby podle Bible s Danou Kenningovou.

Jeden z nejžádanějších českých malířů tohoto století tvoří poslední rok v srdci italských Benátek, kde si koupil ateliér. Benátkami se nechává inspirovat, Benátky maluje a miluje - dalším hostem podcastu Host Reportéra je výtvarník Jakub Špaňhel.    „V létě bývají Benátky na hlavní turistické trase přeplněné, ale v bočních ulicích najdete pořád celkem normální život. A teď? Na konci podzimu, v zimě? To jste večer na ulici často sám, bývá to až strašidelné,“ směje se Špaňhel: „Já se ale nebojím, protože pocházím z Karviné!“ V rozhovoru vypráví, že jsou Benátky kouzelným městem přímo určeným k tomu, aby se malovaly. „Život tam je jako život v obraze. Bydlíte v uměleckém díle. Kdybych chtěl, můžu do konce života dělat už jen Benátky, nabízejí miliony motivů...“ V první části podcastu Jakub Špaňhel vtipně vzpomíná na karvinské dětství. Na to, jak vášnivě maloval od čtyř let („tehdy jsem se tomu věnoval víc než dnes!)“, jak lovil motýly a choval hroznýše i anakondu. Sametová revoluce ho zastihla coby třináctiletého kluka. „Hned jsme s mámou vyjeli na otočku do Vídně, a vzápětí do Benátek. Fascinovalo mě, že je to město, kde můžu skočit z okna baráku přímo do vody, tak jsem si to tehdy aspoň představoval - dnes vím, že je ta voda poměrně mělká a špinavá. Nicméně město mě už tehdy nadchlo, mrzela mě jediná věc. Prodávali tam na ulici nakrájený kokos, ale my byli takoví ti autobusoví turisté, co si vezou z domova svačinu a láhev na vodu. Kokos jsem si koupit nemohl, a možná o to víc mě před rokem potěšilo, když jsem si tam pořídil ten ateliér.“ Benátky má vyloženě jako pracovnu, nastálo tam pravděpodobně nikdy žít nebude. Miluje svůj skutečný domov, což je okolí vesnice Svatý Jan pod Skalou: „Tam mám na zahradě starou lípu, pod kterou rád sedím, piju kafe, a loni mi došlo, že pokud okamžitě něco nepodniknu, budu takhle spokojeně sedět pod lípou už navždy. Byla to asi poslední šance podniknout něco jinde než v Česku. Nejsem velký cestovatel, změny mi nedělají dobře, ale Benátky jsou kousek a dnes mám radost, že jsem tu energii našel. V Benátkách například denně chodívám do kostelů, mému naturelu vyhovuje středověk a baroko, jsem sto let za opicema...“ Sedmnáct benátských obrazů, které zatím ve svém novém ateliéru Jakub Špaňhel vytvořil, je až do začátku ledna k vidění na výstavě nazvané Venesia v pražské Trafo Gallery.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikala a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikala a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.

Do dnešní epizody dorazil největší mobilní youtuber v Česku JAKUB DESTRO. Probrali jsme jeho začátky, kdy začínal jako vedoucí na youtuberských táborech, taky jsme probrali herní minulost Stejka, o prvních youtuberských akcích, kde jsme byli úplně posraní z youtuberů, jak se Kuba Destro poprvé proslavil, o Pokémon GO, jak se dostal k Brawl Stars, jak to hrál i 10 hodin denně, jak má jako jediný v Česku speciální přístup k Brawl Stars, o pokémon kartičkách, jak mu vydělali 10 násobek, kolik peněz má v pokémonech, o spolupráci se Samsungem, jaký byl na škole a proč měl dvojku z chování, o tom, jak spolužáka prohodil stěnou, jak podpalovali popelnice, o crazy fanoušcích, kteří ho pronásledovali až domů a další historky o stalkerech, jak se dětem podepisuje na čelo a jejich mamkám na prsa.

Bydlím na horách, v Jeseníkách, kousek od Červenohorského sedla. Tam se dá báječně putovat po hřebeni, který připomíná hřbet nějakého ohromného, prastarého zvířete. Do Jeseníků jsem jezdila už jako malá hanácká holka a nikdy jsem se jim nevzdálila a nakonec se v nich i zabydlela.

„Bydlím tu sedm let, za tu dobu jsem se stala show girl a matkou Kiki House of Ambichious a už se sem vůbec nemůžu vejít,“ vítá mě Monina. Nejvíc místa v nuselském 2kk zabírá oblečení a kostýmy, mezi tím prorůstá džungle květin. Nahlížíme do šatníků v ložnici i v kuchyni a probíráme kousky pro show i všední život. „Mám ráda, když vidím, že někdo o svém outfitu přemýšlí. Není to o penězích, super look může stát pár korun,“ říká Monina.

Jak se bydlí lidem v Česku a jak své bydlení hodnotí starší a mladší generace? Jaké otázky ruských občanů si vybral pro svou dnešní galakonferenci ruský prezident Putin? Služba Threads je ode dneška dostupná i v Evropě. Jak velkou konkukrencí by mohla být pro sociální síť X?

Jak se bydlí lidem v Česku a jak své bydlení hodnotí starší a mladší generace? Jaké otázky ruských občanů si vybral pro svou dnešní galakonferenci ruský prezident Putin? Služba Threads je ode dneška dostupná i v Evropě. Jak velkou konkukrencí by mohla být pro sociální síť X? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"The inspiration for »lwrcs« was mainly driven by the feedback-like howling of the wind in the original field recording. It's rich in frequencies but also has something eerie yet warm to it. When being played silently it sounds like a sung melody. Digital and analog feedback loops and warm tape noise create the framework for the heavily processed fragments of the field recording. Here and there you can catch a glimpse of recordings from my collaboration with AM (in paseule) as well as an inaudible voice reading a poem about the conquering of nightmares. "As studies indicate that it takes (healthy) people about 15 minutes on average to fall asleep, the piece is exactly 15 minutes in length.  "To add to the idea of creating music that aids your sleep, the overall mix and master of »lwrcs« peaks about -30dB. Thus, you won't be able to draw any rewarding experience from listening via phone or laptop speakers. »lwrcs« is meant to be listened with earphones while in bed with the volume turned all the way up. But be cautious that it's the only track in line – otherwise your sleep will end abruptly. Good night!" Toronto storm reimagined by BYDL.  Part of the Music for Sleep project - for more information and to hear more sounds from the collection, visit https://citiesandmemory.com/music-for-sleep/

Někteří rodiče se ve snaze najít dítěti dobrou školu mění ve spádové turisty, jiní si už několik dní okusují nehty, než se dozvědí výsledky přijímaček na střední školy. Vlevo dole rozebírá neduhy českého školství a jejich příčiny.Odborníci varují před prohlubující se segregací v českém školství a před systémem jednotných přijímacích zkoušek. Zabetonovaný systém často dává šanci uspět jen dětem z „lepších“ rodin a regionů, nikoliv těm skutečně nadaným.„Nerovnosti považuju za největším problém. Jestli dítě uspěje, fakt záleží na tom, kde bydlíte. I podle zjištění školní inspekce jsou někteří žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji ve znalostech dva tři roky pozadu,“ říká reportérka Lucie Stuchlíková.A co na to politici, kteří tak rádi mluví o vzdělanostní ekonomice a o tom, že budoucnost každé vyspělé země je úzce spjata s kvalitou vzdělávání? Samozřejmě slibují, že zastaralý školský systém se musí reformovat. Uspořádali o tom nespočet konferencí, vyšla řada tlustých koncepcí a nablýskaných strategií. Ale většina nápadů zůstává roky jen na papíře, protože k jejich prosazení není čas, prostor a hlavně odvaha.Ministři školství se už střídají rychlejším tempem než dosavadní přeborníci v této disciplíně, ministři zdravotnictví. Petr Gazdík odešel po šesti měsících, Vladimír Balaš teď končí po deseti. V čele resortu, který v současné vládě obsadilo hnutí STAN, ho má nahradit Mikuláš Bek.„Politikům se možná do větší reformy vzdělávání vůbec nechce, protože výsledky změn nejsou vidět během jednoho volebního období. Když vidíme, jak se rychle střídají ministři a že politické strany tam ani neposílají silné politické figury, které by měly sílu tím obřím parníkem pohnout, zdá se, jako by to ani nebylo skutečnou prioritou,“ tvrdí Václav Dolejší.Neměly by se děti pro jistotu segregovat už ve školce? Byla Lucie ve škole dobrá na matematiku? A jak rozumíte slovní úloze o sudu, kbelíku a konvičce? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

"Protests are happening all over the planet in this very moment. The struggle for freedom, a decent and sustainable life is constant. To bring your messages across you have to step into the ring against the mighty and omnipresent noise of the status quo. 'This kinda eerie ambient sound design is meant to reflect on that. The protest chants of Edinburgh are accompanied with a pitched down recording of my friend CB playing the piano and some feedback chains drenched in reverb.  "Imagine sitting on a bench in a park on a windy day. Somebody plays the rusty old piano standing across the pond while a demonstration against fossil fuels is passing by. Strangers are arguing over the protest's demands. You feel melancholic, but empowered to unite." Edinburgh climate protests reimagined by Sandro N. (BYDL).

Od středy 5. do neděle 9. října se v Praze koná výstava designu a krásných produktů Designblok. Radek Hegmon pro něj vytvořil malý domek na půdorysu 5 × 5 metrů. Jmenuje se Ulita a sám designér v podobném domě už tři roky žije. „Byl jsem rád, že to omezení 5 × 5 metrů máme. Bylo to zadání, které na jednu stranu zjednoduší legislativu a na druhou zjednoduší kreativní přístup,“ popisuje. Co ho ke stavbě malého domu vedlo? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek odpoledne jsem se vypravil volit. Bydlím ve vesnici, volební místnost máme na obecním úřadě. Od domu to mám kilometr dvě stě metrů, vím to přesně. Úřad je od letoška na návsi, kousek od naší sámošky a jezdím tam na kole. Na 350. metru jsem si uvědomil, že jedu bez peněženky, tudíž bez občanky. Peněženku si beru, jenom když jedu autem. Tak tedy návrat. Volí se s občanským průkazem, i tady u nás na vesnici, kde skoro každý skoro každého zná.

S architektem Martinem Rajnišem se v dětství nemazlili, zažil doslova studený odchov. Dnes je však uznávanou a prostořekou autoritou ve svém oboru. Je spolupodepsán pod pražským obchodním domem Máj, z pozdější doby pod obchodními centry Nový Smíchov či Zličín. Od roku 2002 je ale jeho tvorba odlišná, věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů.

Lukáš Kunst je kastelánem jedné z nejnavštěvovanějších památek v zemi. Umí si představit, že by za pár let dělal úplně jinou práci? Bydlí na hradě? Jak na Karlštejně zvládli období během pandemie? A proč mají v pondělí hrady a zámky zavřeno? V Hovorech se ptá Naděžda Hávová.