Podcasts about pekingu

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/potrebujeme-vas?suma=10&referral_campaign=reakcia_simecka_maj_26&referral_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Viktor Zeman a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o aktualitách z oblasti umelej inteligencie. V piatok vstúpila na technologickú burzu Nasdaq technologická spoločnosť SpaceX Elona Muska, z ktorého sa stal prvý dolárový bilionár. Hoci spoločnosť SpaceX sme si doteraz spájali predovšetkým s letmi do vesmíru, či so satelitnou konšteláciou Starlink, Musk má tiež firmu, ktorá sa špecializuje na oblasť umelej inteligencie X.ai. Do budúcnosti očakávajme synergie ako dátové centrá vo vesmíre. Málo sa tiež doceňuje, že Musk stavia v Texase fabriku na výrobu čipov (Terafab), ktorá môže doterajšie pravidlá hry v tejto oblasti prevrátiť naruby. Európska únia je v nezávideniahodnej pozícii. Americká vláda sa snaží obmedziť používanie modelov Fable 5 a Mythos 5 pre Neameričanov. V EÚ sme tak vydaní napospas Pekingu a Washingtonu. Zámienkou pre americkú vládu bol fenomén jailbreakov a bezpečnosť AI agentov. O čo ide pri tomto jave? Dotkneme sa aj otázky, či sa radiť s umelou inteligenciou, koľko si máte vypýtať v práci, či za akú cenu predať/kúpiť byt.

„Čína má silu (Putina nakloniť k rokovaniam). Otázkou je, či má aj motiváciu, pretože čiastočne jej táto situácia vyhovuje“, hovorí generál vo výslužbe Pavel Macko. „Čína je obchodná veľmoc, zaplavuje svet tovarom a má strategický záujem na globálnej stabilite. Dopady vojny na Ukrajine však poškodzujú čínske záujmy oveľa menej, ako napríklad konflikty v Perzskom zálive. Ak by mala Čína zatlačiť na Rusko, bude to pravdepodobne systémom „niečo za niečo“, dopĺňa.Táto vojna sa môže skončiť už dnes večer, ak sa Ukrajinci stiahnu z ruských území,“ odkazuje Kremeľ ústami Putinovho hovorcu. V tom istom čase však Rusko pokračuje v masívnych raketových a dronových útokoch na ukrajinské mestá, zatiaľ čo analytici už druhý mesiac po sebe hovoria, že Kyjev na fronte získava späť stratené pozície.Objavujú sa aj správy, že ruskí finanční predstavitelia varujú Kremeľ pred neudržateľnosťou vojnových výdavkov.Z Paríža zaznieva, že rozsiahle ruské bombardovanie je prejavom úplnej neúcty k snahám o mier, Volodymyr Zelenskyj hovorí o „okne príležitosti“ pre diplomaciu ešte pred zimou a Donald Trump mal dokonca požiadať čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga, aby využil svoj vplyv na Vladimíra Putina.Je vojenské víťazstvo jednej zo strán čoraz menej pravdepodobné a bude o osude vojny rozhodovať skôr ekonomika, technológie a diplomacia? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák

„Čína má silu (Putina nakloniť k rokovaniam). Otázkou je, či má aj motiváciu, pretože čiastočne jej táto situácia vyhovuje“, hovorí generál vo výslužbe Pavel Macko. „Čína je obchodná veľmoc, zaplavuje svet tovarom a má strategický záujem na globálnej stabilite. Dopady vojny na Ukrajine však poškodzujú čínske záujmy oveľa menej, ako napríklad konflikty v Perzskom zálive. Ak by mala Čína zatlačiť na Rusko, bude to pravdepodobne systémom „niečo za niečo“, dopĺňa.Táto vojna sa môže skončiť už dnes večer, ak sa Ukrajinci stiahnu z ruských území,“ odkazuje Kremeľ ústami Putinovho hovorcu. V tom istom čase však Rusko pokračuje v masívnych raketových a dronových útokoch na ukrajinské mestá, zatiaľ čo analytici už druhý mesiac po sebe hovoria, že Kyjev na fronte získava späť stratené pozície.Objavujú sa aj správy, že ruskí finanční predstavitelia varujú Kremeľ pred neudržateľnosťou vojnových výdavkov.Z Paríža zaznieva, že rozsiahle ruské bombardovanie je prejavom úplnej neúcty k snahám o mier, Volodymyr Zelenskyj hovorí o „okne príležitosti“ pre diplomaciu ešte pred zimou a Donald Trump mal dokonca požiadať čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga, aby využil svoj vplyv na Vladimíra Putina.Je vojenské víťazstvo jednej zo strán čoraz menej pravdepodobné a bude o osude vojny rozhodovať skôr ekonomika, technológie a diplomacia? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko. Text Dávida Pásztora čte Renata Klusáková.

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

Týždenné spravodajstvo z finančných trhov.Návšteva Donalda Trumpa v Pekingu nepriniesla žiadne podpísané dohody, no odkryla nový pomer síl medzi USA a Čínou. Kým Washington hľadal rýchle obchodné víťazstvá, Peking opäť ukázal, že hrá dlhú hru a postupne sa stáva novým gravitačným centrom svetovej ekonomiky aj diplomacie. Viac sa o tejto téme dozviete v našom tradičnom týždňovom komentári. ..IAD TALKS, týždenník, IAD Investments,správ. spol., a.s., Malý trh 2/A, 811 08 Bratislava, IČO: 17 330 254, dátum vydania: 25.05.2026, 27/2026, EV 139/23/EPP..*UPOZORNENIE. Tento materiál je marketingovým oznámením. Kompletné znenie upozornenia nájdete na stránke www.iad.sk/marketingoveoznamenia

Setkání Si Ťin-pchinga s D. Trumpem a V. Putinem v květnu 2026. Hosté: Jan Hornát (Institut mezinárodních studií FSV UK), Jan Švec (Ústav mezinárodních vztahů) Moderuje: Aleš Karmazin (Metropolitní univerzita Praha) Zprávy a redakce: Radka Jančová a Michaela Buchníčková (Metropolitní univerzita Praha)

Keď do Pekingu prichádzajú Donald Trump aj Vladimir Putin, nie je to náhoda. Čína sa z „továrne sveta“ stala jedným z hlavných centier globálnej moci. Sinológ z Univerzity v Bazileji Filip Jirouš v rozhovore vysvetľuje, prečo sú dnes Spojené štáty aj Rusko odkázané na Peking, ako Si Ťin-pching mení svetový poriadok a prečo Európa stále podceňuje čínsky vplyv.

Nekaj dni po obisku Donalda Trumpa v Pekingu so v Pekingu sprejeli še ruskega predsednika Vladimirja Putina. Kitajska tako daje vedeti, da je ena osrednjih držav mednarodne skupnosti. S krepitvijo voditeljskega videza Ši Džinpinga država tako stopa v ospredje vse bolj personalizirane mednarodne geopolitike Trumpa, Putina, Erdogana in drugih, ki poosebljajo osebne geopolitične pristope držav. To politično smetano zaznamuje pomanjkanje čuta za odgovornost in vse bolj očitna nezmožnost preprečevanja slabih dejanj, kaj šele kaznovanja. K temu pripnimo še ravnanje izraelskega ministra za nacionalno varnost Itamarja Ben-Gvira, ki je kar sam objavil posnetek pridržanih aktivistov s prestreženih plovil humanitarne flotilje za Gazo. Posnetek priča o ponižujočem ravnanju z aktivisti. Sprašujemo se lahko, kaj se šele dogaja s Palestinci, ko so kamere ugasnjene. Tokrat vas po Labirintih sveta vodi Matjaž Trošt.

Stranke SDS, trojček NSi, SLS in Fokus ter Demokrati, ki se pogovarjajo o oblikovanju nove vlade, bi lahko po nekaterih informacijah že danes podpisale koalicijsko pogodbo. Desna koalicija med prioritetami navaja razvoj in blaginjo, boj proti korupciji, decentralizacijo in debirokratizacijo. Glasovanje o mandatarju Janezu Janši bo jutri. Ostali poudarki oddaje: Umik ameriških vojakov iz Evrope ne bo vplival na obrambne načrte Nata, trdi njegov generalni sekretar Rutte; tudi o tem bodo na Švedskem govorili zunanji ministri članic zavezništva. Predsednika Rusije in Kitajske Putin in Ši v Pekingu pozvala k pravičnejšemu sistemu globalnega upravljanja. Nogometaši Aston Ville zmagovalci evropske lige; slovenski hokejisti na svetovnem prvenstvu elitne skupine doživeli hud poraz proti Švedom.

V politiki se bo nadaljevalo dinamično dogajanje. Kolegij predsednika državnega zbora bo danes za petek sklical izredno sejo, na kateri bodo poslanci odločali o predlogu za izvolitev Janeza Janše za predsednika vlade. Kandidaturo je s podpisi podprlo 48 poslancev SDS, trojčka NSi, SLS, Fokus, Demokratov in Resnice. V prihodnjih dneh je pričakovati tudi podpis koalicijske pogodbe in podrobnejšo predstavitev ukrepov, ki jih namerava prihodnja koalicija uresničiti v novem mandatu. V oddaji tudi o tem: - Evropska unija dosegla dogovor o odpravi carin na industrijsko blago in nekatere kmetijske izdelke iz Združenih držav. - Kitajski predsednik Ši Džinping v Pekingu sprejel ruskega kolega Vladimirja Putina - Slovenski hokejisti z novo izjemno predstavo na svetovnem prvenstvu, Slovaki boljši šele po izvajanju kazenskih strelov

Po šestih mesecih se je vrnil Seba! V podcast je prinesel poročilo iz najbolj razkošnega avtosalona v Pekingu, za piko na i pa je bil priča preizkusnemu trčenju. Jure in Ciril sta v Milano odpotovala z vlakom in tam potegnila rjuho z novega Hyundaja IONIQ 3. Mimogrede, Jure opaža, da na slovenskih avtocestah spet razsaja epidemija vozniške stekline. Seveda predlaga učinkovito zdravilo!.Zapiski:Zeekr 7X - geodetski parkirni izzivhttps://youtube.com/shorts/IX8Cdy3NfOE?si=g4P3dhhyN1YvmLijHyundai IONIQ3 - aero-hatch premiera na tednu oblikovanja v Milanuhttps://www.instagram.com/p/DXXAMIXITWV/Juretov 4x4 “nalovdan” Tuco je naprodaj!https://www.doberavto.si/oglas/hyundai-tucson-4wd-1-6-crdi-impression-2019/TPRKMPB8Kitajska pnevmatika, ki je odlična v dežju, a je zato plačal visoko ceno!https://www.amzs.si/motorevija/test/pnevmatike/2026-02-24-amzs-test-16-letnih-pnevmatik-dimenzije-225-50-r-17Kako dobro kitajski avtomobili vidijo v dežju in megli?https://www.amzs.si/motorevija/test/naprave/2026-04-17-amzs-test-asistencnih-sistemov-v-slabih-vremenskih-razmerah.IGRALNE KARTE "KONJE NA MIZO Mk2" - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://app.vibeit.co/en/atmosferci/product/karte-konje-na-mizo-mk2⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠PODPRI ATMOSFERCE - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://app.vibeit.co/en/atmosferci⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠PODPRI KOMOTAR MINUTO - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://shop.komotarminuta.com/en⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠JURE GREGORČIČ INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/jure_gregorcic/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠CIRIL KOMOTAR INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/komotar_minuta/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SEBASTJAN PLEVNJAK INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/sebastjan_plevnjak/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Proč bude v Česku přijat americký občan s podezřením na nákazu ebolou? Jakou podobu nabírá nová koncepce české armády do roku 2040? Ruský prezident Putin jedná v Pekingu. Jak důležitá je Čína pro odbyt ruské ropy a plynu?

Proč bude v Česku přijat americký občan s podezřením na nákazu ebolou? Jakou podobu nabírá nová koncepce české armády do roku 2040? Ruský prezident Putin jedná v Pekingu. Jak důležitá je Čína pro odbyt ruské ropy a plynu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Državni zbor bo na petkovi izredni seji odločal o kandidatu za mandatarja, prvak SDS Janez Janša le še korak do oblikovanja četrte vlade.Leva politična retorika o interventnem zakonu zavajajoča, poudarja Juvančičeva.ZDA iz Evrope umikajo 5 tisoč vojakov. Po mnenju profesorice Jelene Juvan je to precej bolj pomembno, kot kažejo številke.Po Trumpu v Pekingu na obisku še Putin.Deset let prvega pomurskega materinskega doma: prostor varnosti, upanja in novih začetkov za matere in otroke.Ob svetovnem dnevu čebel tudi o problematiki ponarejanja medu.V tednu vseživljenjskega učenja danes brezplačni dogodki na različnih lokacijah po državi.Ritem srca bo jutri združil glasbo, druženje in slavljenje; vodja Andrej Jerman zagotavlja, da je festival primeren za različne generacije.ŠPORT: Slovenski hokejisti na svetovnem prvenstvu elitne skupine proti Slovaški do nove velike točke. Drevi proti Švedski.Vreme- bolj sončni dnevi so pred nami, a ponekod bo pihal severni veter.

Nadaljuje se oboroževanje na obeh straneh. Ukrajina je v minulem tednu z Litvo podpisala sporazum o skupni proizvodnji dronov, Kijev je obiskal nemški obrambni minister Pistorius in napovedal razširitev sodelovanja, tudi s pomočjo umetne inteligence, v Rusiji pa spet rožljajo z novim medcelinskim orožjem. Kaj pomeni pospešeno oboroževanje in napenjanje mišic? Ta teden naj bi ruski predsednik Putin, zoper katerega je Mednarodno kazensko sodišče izdalo zaporni nalog, obiskal Kitajsko. Kaj si v Rusiji obetajo od tega obiska, glede na to, da je le nekaj dni prej bil v Pekingu tudi ameriški predsednik Trump?

Po téměř deseti letech se v Pekingu odehrává summit prezidentů Spojených států a Číny. Setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga přichází v době rostoucího geopolitického napětí, obchodních sporů i soupeření o technologickou dominanci. Jak se od poslední návštěvy amerického prezidenta v roce 2017 proměnily vztahy obou velmocí? A může nynější setkání přispět k jejich stabilizaci?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poprvé po téměř devíti letech se americký prezident vydává na návštěvu Číny. Donalda Trumpa čeká v zemi, s níž loni rozpoutal a svedl tvrdou obchodní válku, mimo jiné setkání s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Jakou taktiku při jednání s impulzivním politikem Peking zvolí? A jaký je teď vůbec poměr sil mezi oběma velmocemi?Host: Martin Hála - sinolog, vedoucí projektu SinopsisČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Česká reprezentantka ve skocích na lyžích Anežka Indráčková byla hostem podcastu Men's Factor a mluvila o psychických problémech po olympiádě v Pekingu, strachu při skákání i podmínkách českého sportu. Devatenáctiletá závodnice přiznala, že po hrách v Číně chtěla se sportem definitivně skončit. „Byla jsem hrozně izolovaná. Do školy jsem nechodila, s rodinou jsem se nevídala, měla jsem toho plný zuby,“ popsala atmosféru olympiády v Pekingu, kterou výrazně ovlivnila covidová opatření. Podle Indráčkové se tehdy přidaly také problémy s psychikou a poruchy příjmu potravy. „Člověk se fyzicky i psychicky úplně složil,“ řekla. A po návratu skutečně ukončila kariéru. „Byla jsem přesvědčená, že už nikdy nic víc,“ uvedla. Ke sportu se ale nakonec vrátila i díky podpoře rodiny. Letos následně dosáhla největšího úspěchu kariéry, když vyhrála juniorské mistrovství světa v norském Trondheimu.Indráčková zároveň popsala i tlak, který podle ní přinášejí sociální sítě a veřejná očekávání. Negativní komentáře ji zasáhly už během první olympiády v patnácti letech. „Psali mi, že holka tam nemá být a že mám radši sedět v lavici,“ řekla. Přiznala, že tehdy začala pochybovat sama o sobě. „Člověk začne uvažovat, jestli fakt nemají pravdu.“ V rozhovoru mluvila i o samotném strachu při skocích na lyžích. Podle ní není možné strach jednoduše odstranit. „Můžete ho přijmout. Říct si: mám strach, tak mám strach. Je tu se mnou,“ popsala svůj přístup. Paradoxně prý sama trpí strachem z výšek. Česká reprezentantka upozornila i na rozdílné podmínky mezi českými skokany a zahraniční konkurencí. Zatímco velké skokanské země mají podle ní špičkové zázemí a dostatek vybavení, čeští sportovci často fungují v omezených podmínkách. Víc v rozhovoru. 

U ovoj epizodi podkasta „Mindset“, gošća je Sanja Malagurski – proslavljena odbojkašica koja je svoj profesionalni put započela veoma rano, odlaskom u inostranstvo sa samo 16 godina.Govori o prvim velikim koracima u karijeri – pozivu za seniorsku reprezentaciju i odlasku na Olimpijske igre u Pekingu, ali i o izazovima koji dolaze uz rani profesionalizam i dugu inostranu karijeru .Otvoreno pričamo o periodima koji se ređe vide spolja – o oporavku nakon dve operacije prednjih ukrštenih ligamenata, o psihološkim izazovima i momentima kada je bilo najteže ostati na tom putu.Nakon 12 godina profesionalne karijere, Sanja se suočila sa burnout sindromom – temom koja je u sportu veoma prisutna, ali se o njoj i dalje nedovoljno govori. Iz današnje perspektive, sedam godina nakon završetka karijere, govori o važnosti prepoznavanja signala, otvorene komunikacije i traženja stručne pomoći.Ova epizoda donosi iskren uvid u to koliko sport oblikuje ličnost, ali i koliko je važno izgraditi identitet i van terena.  Ovo je takođe priča o snazi, trpljenju i onome o čemu se ćuti u sportu.Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Sanja MalagurskiDatum: 18 April  2026. Autor i domaćin: Tina KrajišnikLokacija: Studio Long MileProdukcija: Jao Mile#jaomilepodcast #sanjamalagulski #tinakrajisnik #crvenazvezda #kkpartizan #NikolaJovic #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic #micic

Vztahy s Tchaj-wanem jsou dlouhodobě srdečné, cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není jeho osobní agenda. V Press klubu F1 to řekl senátor Pavel Fischer (za TOP 09), který je zároveň i předseda zahraničního výboru horní komory Parlamentu. Kabinet Andreje Babiše nedávno zamítl poskytnout vládní speciál pro šéfa Senátu kvůli cestě na Tchaj-wan. Vláda ale podle Fischera neřekla, proč k tomuto rozhodnutí došla. „Česká republika je suverénní země, nemusíme se chodit ptát do Pekingu, co by se jim líbilo,“ řekl Fischer. Vystrčil poprvé navštívil Tchaj-wan v září 2020 v doprovodu zástupců 36 českých firem, které jsou zaměřené především na moderní a pokročilé technologie.See omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Amerika: Trumpovi sa čudujú aj jeho bývalí spojenci 2. Afrika: Tri roky vojny v Sudáne 3. Ázia: Nezvyčajné stretnutie v Pekingu 4. Latinská Amerika: Peru bude mať deviateho prezidenta za desať rokov

Na Zimných paralympijských hrách 2022 v Pekingu získala zlatú medailu v super G a bronzovú v slalome. Alexandra Rexová svoju prvú paralympijskú medailu získala vo veku 16 rokov. Na majstrovstvách sveta v Maribore získala vo februári 2025 bronzovú medailu. Na Zimných paralympijských hrách 2026 v Miláne a Cortine získala tri bronzové medaily: v zjazde, v super-G a v slalome. | Hostka: Alexandra Rexová. | Moderuje: Juraj Turis. | V Rádiu Regina Západ každú sobotu po 10. hod. Talkshow Hosť Panorámy Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Herec, glosátor, vyštudovaný sklár a milovník poézie Lukáš Latinák je stále zaneprázdnený. Čo ho teraz zamestnáva? Odborník na medvede, zoológ Michal Haring sa venuje problematike spolužitia medveďa s človekom. V tomto období sa medvede prebúdzajú zo zimného spánku. Ktorý prípad zo zásahového tímu mu utkvel najviac v pamäti? A pomáhajú známe rolničky na batohu pri prechádzke v lese? Čo najčastejšie robia ľudia v lese nesprávne a čo robiť, keď už sa ocitnete niekoľko metrov od medveďa. Spisovateľ František Kozmon v mladosti experimentoval s rôznymi žánrami, nakoniec skončil pri detektívke. Jeho debut zvíťazil v súťaži Detektívka 2014. Kde hľadá pri písaní inšpiráciu? IT špecialista a technologický novinár Ondrej Macko hovorí o novinkách z oblasti technológií. Doniesol zaujímavosti z Barcelony, kde bol na veľtrhu moderných technológií. Čo znamená agentná umelá inteligencia? Ako budú podľa neho vyzerať telefóny o pár rokov? Počúvajte rozhovor s Gabikou a Richardom. Zjazdová lyžiarka Alexandra Rexová bude bojovať o cenné kovy na paralympiáde v Taliansku. Aké sú jej očakávania? Podarí sa jej doniesť opäť zlato ako z Pekingu? | Hostia: Lukáš Latinák, Michal Haring, František Kozmon, Ondrej Macko, Alexandra Rexová. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„V plánu jsem měla končit po Pekingu, ale pak jsem se chtěla rozloučit s fanoušky, které mám doma, a řekla jsem si, že se zkusím probojovat do Milána,“ popisuje rychlobruslařka a nejúspěšnější česká sportovkyně v historii zimních olympijských her Martina Sáblíková. I když měla hodně trablů, tak si olympiádu pochvaluje: „Zážitky je to nejvíc, co si člověk může odvézt. Jsem spokojená, že jsem tu mohla být a znovu to prožít.“ Čím je Metoděj Jílek výjimečný?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V plánu jsem měla končit po Pekingu, ale pak jsem se chtěla rozloučit s fanoušky, které mám doma, a řekla jsem si, že se zkusím probojovat do Milána,“ popisuje rychlobruslařka a nejúspěšnější česká sportovkyně v historii zimních olympijských her Martina Sáblíková. I když měla hodně trablů, tak si olympiádu pochvaluje: „Zážitky je to nejvíc, co si člověk může odvézt. Jsem spokojená, že jsem tu mohla být a znovu to prožít.“ Čím je Metoděj Jílek výjimečný?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V plánu jsem měla končit po Pekingu, ale pak jsem se chtěla rozloučit s fanoušky, které mám doma, a řekla jsem si, že se zkusím probojovat do Milána,“ popisuje rychlobruslařka a nejúspěšnější česká sportovkyně v historii zimních olympijských her Martina Sáblíková. I když měla hodně trablů, tak si olympiádu pochvaluje: „Zážitky je to nejvíc, co si člověk může odvézt. Jsem spokojená, že jsem tu mohla být a znovu to prožít.“ Čím je Metoděj Jílek výjimečný?

Akrobatický lyžař Matěj Švancer patří ke špičce, ale na olympijskou medaili musí ještě čekat. Do juniorských let úspěšně reprezentoval ČR, ale už na minulých hrách v Pekingu bojoval v rakouských barvách. V Číně skončil ve slopestylu osmý, teď v Livignu byl sedmý. Viditelně zklamaný Švancer hodnotil svůj posun s nadhledem: „Tlak na mě nebyl tak velký jako před třemi roky. Asi s tím umím trošku líp zacházet, ale ne dost dobře. Upgrade o jedno místo? Trošku líp mi to asi šlo.“

Za vrhunske športne dosežke so na sinočnji prireditvi na Brdu pri Kranju 61-ič podelili Bloudkove nagrade in plakete, najvišja državna priznanja v športu. Bloudkovo nagrado za življenjsko delo je prejel alpinist Iztok Tomazin. V oddaji tudi o tem: - Z razpravo v Evropskem parlamentu se začenja vrsta srečanj o krepitvi obrambnih zmogljivosti Unije in podpori Ukrajini - Poslanke in poslanci o predlogu zakona o zdravstveni negi in babištvu - Danes je dan varne rabe interneta, ki letos postavlja v središče mlade v digitalnem okolju

Telesná dokonalosť, česť a harmónia tela a ducha – ideál, ktorý sa z gréckej Olympie šíri od roku 776 pred Kristom. Práve tam majú svoj rodný list olympijské hry. Tie antické. Vydržali do 4. storočia nového letopočtu, lebo sa znepáčili rímskemu cisárovi Theodosiovi.Tie moderné si museli počkať až do roku 1896, kedy ich obnovil Pierre de Coubertin v Aténach. A špeciálne zimné do roku 1924, kedy sa konali prvé vo francúzskom ŠAMONÍ (Chamonix). Odvtedy bolo tých moderných 54, z toho zimných doteraz 24, naposledy v Pekingu.Už v horizonte hodín sa otvoria 25. zimné v talianskom Miláne. Metropola severu je už nejaký čas v zovretí bezpečnostných opatrení. Na takmer tritisíc športovcov tam bude dohliadať šesťtisíc príslušníkov bezpečnostných služieb. V slovenských farbách bude reprezentovať päťdesiatka športovcov.Ich výkony tam bude pre nás sledovať aj dvojica našich kolegov Ján Jasenka a Martin Tóth Vaňo z nášho sesterského portálu Šport.sk, s ktorými sa na tie 25. Zimné olympijské hry pozrieme bližšie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Telesná dokonalosť, česť a harmónia tela a ducha – ideál, ktorý sa z gréckej Olympie šíri od roku 776 pred Kristom. Práve tam majú svoj rodný list olympijské hry. Tie antické. Vydržali do 4. storočia nového letopočtu, lebo sa znepáčili rímskemu cisárovi Theodosiovi.Tie moderné si museli počkať až do roku 1896, kedy ich obnovil Pierre de Coubertin v Aténach. A špeciálne zimné do roku 1924, kedy sa konali prvé vo francúzskom ŠAMONÍ (Chamonix). Odvtedy bolo tých moderných 54, z toho zimných doteraz 24, naposledy v Pekingu.Už v horizonte hodín sa otvoria 25. zimné v talianskom Miláne. Metropola severu je už nejaký čas v zovretí bezpečnostných opatrení. Na takmer tritisíc športovcov tam bude dohliadať šesťtisíc príslušníkov bezpečnostných služieb. V slovenských farbách bude reprezentovať päťdesiatka športovcov.Ich výkony tam bude pre nás sledovať aj dvojica našich kolegov Ján Jasenka a Martin Tóth Vaňo z nášho sesterského portálu Šport.sk, s ktorými sa na tie 25. Zimné olympijské hry pozrieme bližšie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rok 2026 sa začal dramaticky. Donald Trump vyhlásil, že nepotrebuje medzinárodné právo a hrozí anexiou Grónska. To však patrí Dánsku, ktoré je členom NATO. Rusi ďalej zabíjajú ľudí na Ukrajine, no od Zelenského žiadajú celý Donbas. Čína sa vyhráža Taiwanu.Slovenský premiér Fico sa medzitým chváli rokovaním a fotkami s Trumpom z jeho súkromnej luxusnej floridskej rezidencie a vyhlasuje, že nie sme bruselskí papagáji. Naše peňaženky ale majú po jeho troch konsolidáciách vážny problém. A koalícia chce po kajúcnikoch ďalšou novelou trestného zákona oslabiť aj postihovanie extrémizmu.Mení sa nám pred očami svetový poriadok a stáva sa z Ameriky namiesto svetového ochrancu, svetový problém? Kam sa teraz zaradí Slovensko, ak náš premiér cestuje do Moskvy, Pekingu či Washingtonu, no útočí na Európsku úniu, hovorí o jej kríze a kríze demokracie? Aký rok má za sebou Slovensko a svet a čo nás čaká v roku 2026?Braňo Závodský sa rozprával s politickým komentátorom a šéfredaktorom časopisu .týždeň Štefanom Hríbom.

„Představte si, že bude robotická armáda, řízená někde z Pekingu, která bude schopna zlikvidovat Evropu. My tady nasadíme proti robotům s umělou inteligencí lidi z masa a kostí. Nemají šanci. Takže jakmile se ocitneme v této situaci, kdy zaspíme technologicky, tak jsme prostě zničeni i vojensky, a pak je úplně jedno, jestli budeme mít emise takové či makové,“ říká ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 16.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Počas prvej reprezentačnej prestávky prijal pozvanie do podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk slovenský hokejista Miloš Roman, hráč HC Oceláři Třinec, trojnásobný účastník majstrovstiev sveta, štvornásobný český šampión a bronzový medailista z olympiády v Pekingu.V rozhovore porozprával o úspešnom vstupe do sezóny, o tom, ako sa mužstvo po menej vydarenej sezóne znovu naštartovalo, a aj o tom, prečo si váži prácu v tieni hviezd.V Třinci patrí medzi útočníkov, ktorí robia poctivú robotu v defenzíve, často v tieni ofenzívnych hviezd. Vie, že práve takíto hokejisti sú pre úspech mužstva kľúčoví: „Tím musí byť dobre poskladaný, je to ako puzzle. Keď tréner žiada odo mňa čiernu robotu, prijmem ju a snažím sa byť užitočný pre tím.”S trénerom Václavom Varaďom ho spája dlhoročná spolupráca. Práve on ho počas pandémie COVID-19 priviedol do Třinca, keď Miloš Roman čakal na rozhodnutie Calgary Flames. Tréner mu dal dôveru a šancu medzi mužmi: „Aj keď som spravil chybu, veril mi ďalej. On ma vlastne vtiahol do mužského hokeja a odštartoval moje kroky k reprezentácii aj olympiáde.”Na medzinárodnej scéne si vybudoval stabilné miesto aj vďaka zodpovednosti. V slovenskej reprezentácii nastupuje najmä v úlohách, kde sa od neho očakáva spoľahlivá defenzíva, dôslednosť v detailoch a aktívne korčuľovanie. Práve to podľa neho často rozhoduje o úspechu tímu.V podcaste hovoril aj o spomienkach na zimné olympijské hry v Pekingu 2022, kde Slovensko získalo bronz. Hoci začínali s Jurajom Slafkovským a Pavlom Regendom ako štvrtá formácia, postupne sa stali dôležitou súčasťou zostavy. „S Paľom a Jurom sme boli najmä vďační za šancu, ktorú sme dostali. Hrali sme naplno, získavali puky, tlačili sa do útoku a Jurovi to tam začalo padať,” opísal slovenský reprezentant.

Ali se v mednarodni politiki 21. stoletja vlade res lahko zanašajo samo še na izsiljevanja in grožnje z uporabo sile – ali pa je druge države vendarle mogoče prepričevati tudi z znanstvenimi in umetnostnimi dosežki ter smelimi idejami?Četudi še nikoli niste bili v Združenih državah, najbrž dobro veste, kaj bi vam rekli tamkajšnji policisti, če bi vas slučajno prijeli – povedali bi vam, da ste aretirani, da imate pravico molčati in da imate pravico do odvetnika. To veste, ker ste si skozi leta ogledali kopico ameriških filmov in televizijskih serij. Pa veste, kaj bi vam v enakem položaju rekli kitajski, ruski, francoski, nemški ali, zakaj pa ne, slovenski policisti? Ne? No, če je tako, tedaj lahko rečemo, da so ameriške kriminalke izvrstno opravile svoje delo in vam približale ameriški vsakdanjik, ameriške vrednote, ameriško kulturo. In domnevati je mogoče, da smo Združenim državam, kadar lomastijo po svetovnem odru in kršijo mednarodno pravo, táko ravnanje marsikje po svetu lažje in hitreje pripravljeni spregledati ali ga opravičiti, ker nas v naših vsakdanjih življenjih pač preplavljajo ameriški filmi in glasba, ker občudujemo prebojnost ameriških vesoljskih in digitalnih tehnologij, ker zagrizeno spremljamo športne tekme v tamkajšnjih profesionalnih ligah. Temu politologi in raziskovalci mednarodnih odnosov menda rečejo mehka moč. In Združenim državam je ne primanjkuje. Ali pač? Zunanja politika druge Trumpove administracije namreč v pomembni meri temelji na grobih grožnjah najstarejšim in najbolj zvestim zaveznicam in tako se postavlja vprašanje, ali filmi in glasba res še lahko amortizirajo tesnobo ob ameriških ozemeljskih pretenzijah po Grenlandiji in Kanadi, ali res še lahko ublažijo ogorčenje ob izsiljevalskih carinah? Pa ne le to; bolj ko se namreč Trumpova administracija – tak je vsaj vtis – požvižga na ugled Združenih držav, bolj ostro se postavlja vprašanje, ali lahko ta trend izkoristijo v poglavitni ameriški tekmici in Kitajsko predstavijo kot tisočletno velesilo, ki ima svetu marsikaj ponuditi – od globoke Konfucijeve filozofske misli prek slastnih mandžurskih cmočkov do osupljivih zmogljivosti futurističnih maglev železnic? In kaj je v takih okoliščinah z mehko močjo drugih akterjev globalne politike od Rusije in Indije do Evropske unije? To so vprašanja, ki so nas zaposlovala v tokratni Intelekti, ko smo pred mikrofonom gostili sinologinjo dr. Heleno Motoh z Znanstveno-raziskovalnega središča Koper ter politologe dr. Danico Fink Hafner, dr. Ano Bojinović Fenko in dr. Jureta Požgana s Fakultete za družbene vede Univerze v Ljubljani. Foto kolaž:- Konfucij (Wikipedija, javna last)- Michael Jordan na ploetnih v Barceloni leta 1992 (Wikipedija, gapvenezia)- Panorama Šanghaja (Wikipedija, xiquinhosilva)- Hamburger (Wikipedija, hongreddotbrewhouse)- Bob Dylan, Nobelova nagrada za književnost l. 2016 (Wikipedija, Chris Hakkens)- Tradicionalni mandžurski cmočki »jiaozi« (Wikipedija, Emcc83)- Bela hiša (Wikipedija, Zach Rudisin)- Maglev vlak v Šanghaju (Wikipedija, chainwit.)- Kip svobode v New Yorku (Wikipedija, AskALotI)- Buzz Aldrin na Luni, 20. julij 1969 (Wikipedija, Neil Armstrong)- Veliki kitajski zid pri Jinshanlingu (Wikipedija, Jakub Hałun)- Hollywood, Los Angeles (Wikipedija, Thomas Wolf)- Mo Yan, Nobelova nagrada za književnost l. 2012 (Wikipedija, Johannes Kolfhaus)- Prizor z otvoritve poletnih OI v Pekingu l. 2008 (Wikipedija, Tim Hipps)- Panorama New Yorka (Wikipedija, King of Hearts)- Promocijski plakat za kitajsko video-igrico Black Myth Wukong (Wikipedija, DatBot)

V najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa v štúdiu predstavil jeden z najspoľahlivejších slovenských brankárov 21. storočia Branislav Konrád. Tridsaťdvanásobný reprezentant so štyrmi účasťami na MS, bronzom z olympiády v Pekingu a titulom so Slovanom Bratislava z roku 2012 porozprával o kariére, ktorá ho zaviedla z rodnej Nitry až do českej extraligy.Branislav Konrád sa v rozhovore obzrel za dlhoročným pôsobením v HC Olomouc, kde si vybudoval výnimočné postavenie. Prezradil, prečo zostával verný jednému klubu napriek ponukám z iných líg a ako mu vyhovoval defenzívny štýl mužstva. Nevyhol sa ani téme hrozivého zranenia z prípravného zápasu, po ktorom mu zostali trvalé následky, no aj tak dokázal v sezóne odchytať 17 duelov s výbornou úspešnosťou.Reprezentačná kapitola zahŕňala aj pamätnú olympiádu v Pekingu, kde Slovensko vybojovalo historický bronz. „Hneď v prvom zápase ma dali do bránky, nevyšlo to podľa predstáv, ale asi to tak malo byť,” povedal s úsmevom. Spomenul aj majstrovstvá sveta, na ktoré sa dostal viackrát, hoci neraz mu v rozlete zabránili zranenia.Na Slovensku sa zapísal najmä majstrovskou sezónou so Slovanom Bratislava, kde ako jasná jednotka výrazne prispel k úspechu tímu. Po tejto sezóne klub pokračoval v KHL a Branislav Konrád sa musel zmieriť s pozíciou dvojky, čo bral realisticky: „Jaro Janus mal fantastickú sezónu. Keby som bol tréner ja, sám seba by som tam nedal.”Otázka ukončenia kariéry v rodnej Nitre zostávala otvorená až do poslednej chvíle. Branislav Konrád priznal, že plán sa neustále odkladal a nakoniec o tom ani neuvažoval. Hoci ho oslovili na pôsobenie vo výcvikovom tábore brankárov, momentálne sa sústredí na iné záležitosti a hokej si necháva ako cennú spomienku po bohatej kariére.

Do armády investovala viac ako dvesto miliárd dolárov a túto investíciu Čína minulý týždeň ukázala svetu.Okrem techniky ale predviedla aj svoje vnímanie sveta, ukotvené v partnerstvách s diktátormi, nedemokratickými režimami a ako už intenzívne rozoberáme niekoľko dní aj Slovenskom.Dobré ráno sa teraz vráti do Číny a pozrie sa na to, čo bolo na vojenskej prehliadke v Pekingu vidieť a takisto na to, ako sa táto veľmoc snaží zaplniť priestor, z ktorého sa sťahujú Spojené štáty.Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s Danielom Hoťkom, redaktorom zahraničného spravodajstva denníka SME.Zdroje zvukov: Reuters, YouTube/Associated Press, SMER-SDOdporúčanie:Pracovný týždeň začínam skôr víkendovým odporúčaním, ale som presvedčená o tom, že vzhľadom na aktuálne udalosti nie je na škodu utiecť od reality hocikedy od pondelka do nedele. Preto by som vašu pozornosť chcela upriamiť na hru Split Fiction, ktorú priniesli tvorcovia úžasného počinu It Takes Two. Split Fiction vás a vášho spoluhráča zavedie doslova do rozdvojenej fikcie a v rámci jednej hry skáčete medzi sci-fi a fantasy scenármi, ktoré zaručia, že sa ani chvíľku nenudíte.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Zatiaľ čo premiér Fico kráča v Pekingu po červenom koberci s lídrami autoritárskych režimov a diktatúr a rieši zahraničnú politiku orientovanú na všetky štyri svetové strany, jeho koalícia stále odkladá predstavenie dvojmiliardových konsolidačných opatrení a podpredseda parlamentu Gašpar vysvetľuje nehodu svojho syna, šéfa SIS na krikľavom americkom športovom aute. A parlament čaká schôdza aj o premiérom návrhom na dve pohlavia do Ústavy.Opozícia medzitým v prieskumoch stúpa a líder jej najsilnejšej strany PS Šimečka hovorí jej lepšej spolupráci. Čo pre Slovensko znamená, že sa náš premiér pravidelne stretáva s Putinom? A čo znamená že koalícia ešte nepredstavia svoju ďalšiu multimiliardovú konsolidáciu? Dokáže koalícia presadiť svoje ústavné zmeny? Ako sa vysporiada so splnomocnencom pre Covid, ktorého vraj odvolajú len cez premiérovu mŕtvolu? A čo na to opozícia? Bude sa vedieť zjednotiť a spolupracovať?Braňo Závodský sa rozprával s politológom a dekanom Fakulty aplikovaných jazykov Ekonomickej univerzity Radoslavom Štefančíkom.

Fico v Pekingu zradil nielen Ukrajinu a Európsku úniu, ale aj občanov Slovenska. Rusko sa snaží preraziť na Ukrajine front – zatiaľ sa mu to nedarí.

V Paríži sa dohadoval mier, v Pekingu nové usporiadanie sveta. Hádajte, kde bol Fico. Prečo Fico verí Kotlárovi. Trump chce, aby sme prestali nakupovať ruskú ropu.

Proč vláda a odbory nedošly k dohodě o navýšení platů ve veřejném sektoru? Jaké symboly provázely dnešní vojenskou přehlídku v Pekingu – nejmohutnější v čínských dějinách? A proč si automobilka Toyota vybrala právě Kolík pro svůj první evropský závod na výrobu elektromobilů?

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

Vučić najavio moguću nabavku oružja od Kine, i optužio susjede da prave vojni savez protiv Srbije. Dan nakon što je Republika Srpska dobila neustavnu Vladu, Izborna komisija tog bh. eniteta odbila da učestvuje u sprovođenju predsjedničkih izbora 23.novembra. Kako nasilni ekstremizam pogađa Kosovo?

Jakou výzvu představuje pro Evropu vize nového světového řádu, která provází v Pekingu oslavy 80. výročí konce druhé světové války? S jakými prioritami jde do říjnových sněmovních voleb Pirátská strana a nakolik se v její kampani odráží někdejší působení ve vládní koalici? A jak je nastaven systém, v jehož rámci dnes převezli tygra ussurijské ho z liberecké zoo do záchranné stanice v Nizozemsku. Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Bilateralni razgovori lidera Kine i Rusije Si Đinpinga i Vladimira Putina, pridružio im se u Pekingu i Aleksandar Vučić. Skupština RS bira novu Vladu bh. entiteta. Autoprevoznici i vlasti BiH postigli dogovor, te se očekuje povlačenje svih vozila koja su učestvovala u blokadi saobraćajnica.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americké technologické firmy přesvědčily Donalda Trumpa, aby telefony, počítače, čipy a další elektroniku, kterou do USA dováží z Číny, vyřadil z povinnosti platit nová cla. Někteří američtí novináři to interpretují jako první vstřícný krok směrem k Pekingu. „Trump je totálně korumpovatelný, mnohokrát o tom přesvědčil,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus politolog a publicista Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.