Podcasts about posledn

Tesco vraj uvažuje o odchode z českého a slovenského trhu. Reťazec, ktorý na Slovensko prišiel okolo roku 2000, už niekoľkokrát zvažoval odchod, respektíve sa o ňom aspoň pošuškávalo. Teraz však už spoločnosť má mať v tejto veci najatých bankárov a spoločne s nimi riešiť, čo s trhmi v strednej Európe. Podľa Filipa Kužmu, riaditeľa Inštitútu moderného spotrebiteľa, ktorý bol hosťom Indexu s Evou Frantovou, to dáva zmysel hlavne vzhľadom na to, ako bezvýznamný je stredoeurópsky trh pre samotné Tesco. „Slovensko tvorí len dve percentá tržieb skupiny Tesco, v prípade celej strednej Európy hovoríme o tržbách okolo šesť percent a upravenom očistenom prevádzkovom zisku niekde nad tromi percentami,“ vysvetľuje Kužma. Problémom však je aj tlak na obchodníkov, ktorý spôsobuje niekoľkoročná konsolidácia a fakt, že sa mení nákupné správanie ľudí. Hlavne čo sa týka nakupovania v hypermarketoch, ktoré má Tesco vo svojom portfóliu. „Hypermarkety v prípade tržieb oslabujú. Posledné údaje z júna ukazujú už tretí pokles za sebou pri pohľade na medziročnú zmenu v stálych cenách,“ dodáva Kužma s tým, že v segmente oblečenia, elektroniky či domácich potrieb sa tešia popularite hlavne zahraničné platformy vrátane ázijských a čínskych e-shopov. Kto môže byť potenciálnym kupcom predajní Tesco, zatiaľ jasné nie je. Podľa Kužmu to môžu byť aj etablovaní hráči na slovenskom trhu, ale aj finančné skupiny. „Koluje informácia, že by Tesco chcelo svoje prevádzky predať v dvoch balíkoch. Slovenský a český trh dokopy a maďarský zvlášť,“ vysvetľuje. Problémom však podľa neho môže byť nájsť reťazec, ktorý je ochotný odkúpiť všetko vzhľadom na široké portfólio Tesca. V rozhovore sa dozviete: Prečo môže Tesco uvažovať nad odchodom zo strednej Európy, do akej miery sťažuje situáciu retailu konsolidácia, ako sa zmenilo nákupné správanie ľudí na Slovensku, kto by mohol mať záujem Tesco kúpiť, či je Slovensko ešte atraktívnym trhom pre retail vzhľadom na množstvo konkurencie. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Brankárska legenda, dvojnásobný držiteľ prestížnej Jennings Trophy a muž, ktorý si v zámorí vybudoval obrovské meno. Hosťom najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu bol po druhýkrát bývalý slovenský reprezentačný brankár Jaroslav Halák, ktorý si v NHL obliekol dresy Bostonu Bruins, Montrealu Canadiens, St. Louis Blues či New Yorku Islanders.Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali jeho súčasný život po kariére, elektrizujúce spomienky na play-off v Montreale, ale aj zákulisie dlhej cesty, ktorú v najlepšej lige sveta absolvoval. Rozhovor prináša uvoľnený pohľad na hokej z pozície človeka, ktorý si momentálne plnými dúškami užíva zaslúžený športový dôchodok.Hoci slávny bratislavský rodák už zhruba tri roky nestál v bránkovisku, onedlho ho čaká veľký a ostro sledovaný návrat. Dôvodom je pripravovaný exhibičný zápas „Posledné striedanie“ legendárneho slovenského obrancu Zdena Cháru. Jaroslav Halák s úsmevom priznáva, že hoci ide o priateľský rozlúčkový duel, ako brankár sa musí pripraviť a odkrútiť si zopár tréningov, pretože exhibície plné nájazdov a prečíslení bývajú pre gólmanov bez formy mimoriadne kruté.Okrem jednorazovej prípravy na exhibíciu sa Jaroslav Halák v súčasnosti naplno venuje rodine na americkom kontinente, najmä 10-ročnému synovi a dcére, ktorí takisto prepadli kúzlu hokeja. Bývalý špičkový brankár sa snaží deťom odovzdávať cenné rady na ľade, pričom občas dochádza k úsmevným situáciám, keď mu mladá generácia pri jeho usmerneniach oponuje.Pri výchove mladých hokejistov často s nadhľadom prízvukuje jedno dôležité a rokmi overené pravidlo: „Vždy hovorím brankárom: ‚Nikdy never svojim obrancom ani útočníkom, keď vyvážajú puk spoza bránky, lebo z nejakého dôvodu ho chcú nahrávať krížom cez stred.‘“Od rodinného života sa debata prirodzene presunula k bilancovaniu jeho vlastnej hviezdnej dráhy. Jaroslav Halák zaspomínal na svoje začiatky a dotkol sa aj obrovského tlaku v hokejovom meste, akým je Montreal, fantastických spomienok na tamojšiu fanúšikovskú atmosféru a nezabudnuteľného momentu zo súčasného obdobia, keď pred zápasom play-off NHL z tejto sezóny viedol pochod s horiacou fakľou v ikonickej hale Bell Centre.Nevyhli sa však ani téme samotného záveru jeho aktívnej profesionálnej dráhy. Netajil sa tým, že na sklonku kariéry ho hnala vpred najmä magická hranica 300 víťazstiev v základnej časti NHL. Práve to bol primárny dôvod, prečo v posledných rokoch na voľnom hráčskom trhu preferoval kratšie ročné kontrakty s vidinou, že tento vzácny míľnik nakoniec definitívne pokorí. „Pre mňa bolo tých 300 víťazstiev métou, pre ktorú som to robil, a hoci som na ňu nakoniec nedosiahol, pokus tam bol,“ zhodnotil úprimne a bez kúska trpkosti.Debata v štúdiu sa presunula aj k špekuláciám ohľadom jeho možného pôsobenia v drese bratislavského Slovana pred koncom kariéry, ktoré objektívne objasnil. Rozsiahly priestor v príjemnej diskusii dostal aj jeho triezvy pohľad na súčasnú mladú generáciu slovenských brankárov, draftové úspechy Juraja Slafkovského a celkový progres domáceho hokeja.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka nesmierne otvorený rozhovor s jednou z najvýraznejších postáv našej modernej hokejovej histórie. Odhaľuje nielen silné spomienky na vrcholy a tlak v zámorskej NHL, ale pripomína aj to, že za každou výnimočnou kariérou stojí aj trpezlivosť, pokora a v neposlednom rade dôležitá podpora najbližšej rodiny.

NFL Fantasy séria uzatvára divíznu prehliadku posledným dielom – AFC East.V epizóde riešime príchod A.J. Browna do Patriots, fantasy hodnotu Drakea Mayea, situáciu v Bills po zmene trénera, otázky okolo De'Vona Achana v Miami a veľké mená Jets ako Garrett Wilson či Breece Hall.Posledný diel skladačky pri tvorbe fantasy draft boardu pred sezónou 2026.

Brankárska legenda, dvojnásobný držiteľ prestížnej Jennings Trophy a muž, ktorý si v zámorí vybudoval obrovské meno. Hosťom najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu bol po druhýkrát bývalý slovenský reprezentačný brankár Jaroslav Halák, ktorý si v NHL obliekol dresy Bostonu Bruins, Montrealu Canadiens, St. Louis Blues či New Yorku Islanders.Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali jeho súčasný život po kariére, elektrizujúce spomienky na play-off v Montreale, ale aj zákulisie dlhej cesty, ktorú v najlepšej lige sveta absolvoval. Rozhovor prináša uvoľnený pohľad na hokej z pozície človeka, ktorý si momentálne plnými dúškami užíva zaslúžený športový dôchodok.Hoci slávny bratislavský rodák už zhruba tri roky nestál v bránkovisku, onedlho ho čaká veľký a ostro sledovaný návrat. Dôvodom je pripravovaný exhibičný zápas „Posledné striedanie“ legendárneho slovenského obrancu Zdena Cháru. Jaroslav Halák s úsmevom priznáva, že hoci ide o priateľský rozlúčkový duel, ako brankár sa musí pripraviť a odkrútiť si zopár tréningov, pretože exhibície plné nájazdov a prečíslení bývajú pre gólmanov bez formy mimoriadne kruté.Okrem jednorazovej prípravy na exhibíciu sa Jaroslav Halák v súčasnosti naplno venuje rodine na americkom kontinente, najmä 10-ročnému synovi a dcére, ktorí takisto prepadli kúzlu hokeja. Bývalý špičkový brankár sa snaží deťom odovzdávať cenné rady na ľade, pričom občas dochádza k úsmevným situáciám, keď mu mladá generácia pri jeho usmerneniach oponuje.Pri výchove mladých hokejistov často s nadhľadom prízvukuje jedno dôležité a rokmi overené pravidlo: „Vždy hovorím brankárom: ‚Nikdy never svojim obrancom ani útočníkom, keď vyvážajú puk spoza bránky, lebo z nejakého dôvodu ho chcú nahrávať krížom cez stred.‘“Od rodinného života sa debata prirodzene presunula k bilancovaniu jeho vlastnej hviezdnej dráhy. Jaroslav Halák zaspomínal na svoje začiatky a dotkol sa aj obrovského tlaku v hokejovom meste, akým je Montreal, fantastických spomienok na tamojšiu fanúšikovskú atmosféru a nezabudnuteľného momentu zo súčasného obdobia, keď pred zápasom play-off NHL z tejto sezóny viedol pochod s horiacou fakľou v ikonickej hale Bell Centre.Nevyhli sa však ani téme samotného záveru jeho aktívnej profesionálnej dráhy. Netajil sa tým, že na sklonku kariéry ho hnala vpred najmä magická hranica 300 víťazstiev v základnej časti NHL. Práve to bol primárny dôvod, prečo v posledných rokoch na voľnom hráčskom trhu preferoval kratšie ročné kontrakty s vidinou, že tento vzácny míľnik nakoniec definitívne pokorí. „Pre mňa bolo tých 300 víťazstiev métou, pre ktorú som to robil, a hoci som na ňu nakoniec nedosiahol, pokus tam bol,“ zhodnotil úprimne a bez kúska trpkosti.Debata v štúdiu sa presunula aj k špekuláciám ohľadom jeho možného pôsobenia v drese bratislavského Slovana pred koncom kariéry, ktoré objektívne objasnil. Rozsiahly priestor v príjemnej diskusii dostal aj jeho triezvy pohľad na súčasnú mladú generáciu slovenských brankárov, draftové úspechy Juraja Slafkovského a celkový progres domáceho hokeja.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka nesmierne otvorený rozhovor s jednou z najvýraznejších postáv našej modernej hokejovej histórie. Odhaľuje nielen silné spomienky na vrcholy a tlak v zámorskej NHL, ale pripomína aj to, že za každou výnimočnou kariérou stojí aj trpezlivosť, pokora a v neposlednom rade dôležitá podpora najbližšej rodiny.

V jakém stavu je česká ekumena, tedy spolupráce různých církví, a co české církvi v tomto směru chybí? Poslední část rozhovoru Vojty Barota s Petrem Rausem přináší praktické příklady vedení v ekumenickém prostředí.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. Autorkou knihy Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování (Ringier Slovakia Media, 2024), ze které výňatky pocházejí, je slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská (Aktuality.sk). Díl I.: Poslední den na svobodě. Čte Matěj Skalický.

Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. Autorkou knihy Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování (Ringier Slovakia Media, 2024), ze které výňatky pocházejí, je slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská (Aktuality.sk). Díl I.: Poslední den na svobodě. Čte Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. Autorkou knihy Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování (Ringier Slovakia Media, 2024), ze které výňatky pocházejí, je slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská (Aktuality.sk). Díl I.: Poslední den na svobodě. Čte Matěj Skalický.

Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. Autorkou knihy Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování (Ringier Slovakia Media, 2024), ze které výňatky pocházejí, je slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská (Aktuality.sk). Díl I.: Poslední den na svobodě. Čte Matěj Skalický.

Páter Bonfilius patří mezi osobnosti Novohradska, na které se dodnes vzpomíná s úctou. Poslední servitský kněz v Čechách se narodil před sto lety a zasloužil se o obnovu kláštera v Nových Hradech. Jeho příběh zmapoval regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední soudce je Samson - temperamentní muž, kterého celoživotně poháněl hněv a pomsta. Navzdory tomu soudil Izraelský národ a Bůh si ho použil pro své záměry.

Bývalá vojenská plovárna v Pardubicích už řadu let chátrá a město stále řeší, jestli má ještě šanci na záchranu. Poslední technický průzkum potvrdil, že je budova ve velmi špatném stavu.

Poslední měření hluku v Čeperce zadávalo Ředitelství silnic a dálnic v roce 2024. Získané hodnoty prokázaly, že hluk v nové čtvrti překračuje povolený noční limit 50 decibelů o sedm desetin.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Ivan Vodochodský peče kunštátský zámecký perník, vítězný recept roku 2022. Víte, jak poznat padělaný muškátový oříšek? Rada z etikety: Poslední sousto.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/dAUW4PCaEh Linky: Deti a sociálne siete https://www.sme.sk/domov/c/psychologicka-nezakazujeme-pristup-deti-na-siete-ale-pristup-toxickeho-obsahu-k-detom EU a kvantové počítače https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/82e2e2aa-6085-11f1-9b18-01aa75ed71a1 PlayStation končí s fyzickými médiami https://www.techmeme.com/260701/p24#a260701p24 Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:38 Deti majú posledné leto na Instagrame09:26 AI drobnosti13:41 Sony končí s fyzickými hrami26:50 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Demonštrácia spupnosti  2. Prečo Fico zachraňuje Slovalco 3. Tajní proti Rážovi, Kaliňákov múr a Ficova smotánka

Jak vypadá „boj zlé AI proti hodné AI“? O tom něco ví Martin Rehák, zakladatel firmy Resistant AI, která pomocí umělé inteligence chytá zločince v kyberprostoru a chrání peníze bank a pojišťoven ve válce algoritmů. „Statisticky benefitují zločinci z nástupu AI mnohem více než finanční instituce nebo firmy. Poslední dva roky radikálně stoupá úspěšnost a sofistikovanost podvodníků. Zvládli přechod k byznysu poháněnému umělou inteligencí podstatně lépe, než většina českých podniků,“ popisuje drsnou realitu Rehák v podcastu Faktor AI.

Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

Scéna, která se za posledních deset let zopakovala už pošesté: Premiér jejího veličenstva vychází před svou úřadovnu v Downing Street a oznamuje rezignaci. Posledním v řadě byl v pondělí labourista Keir Starmer. Jeden z nejméně populárních premiérů v historii Spojeného království odchází mimo jiné kvůli tomu, že se na scéně objevil slibný nástupce. Na post premiéra velmi pravděpodobně zamíří úspěšný labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham přezdívaný „Král severu“. Dokáže uniknout osudu svých předchůdců z poslední dekády? Host: Andy Bounds - reportér britského deníku The Financial Times Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Konec starých časů zažívají obyvatelé egyptské metropole. V Káhiře se pomalu loučí s tramvajemi, které brázdily tamní ulice více než sto let. Na krásu vozů, které jsou v bídném stavu, má každý svůj názor. Se zaléváním kolejí asfaltem a rozšiřováním ulic kvůli automobilům však mnozí obyvatelé nesouhlasí. Poslední tramvajovou linkou v Káhiře se svezl také náš zpravodaj Štěpán Macháček.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledným hosťom relácie Zo zákulisia politiky bol hlavný analytik agentúry SCIO Martin Klus, s ktorým sme sa rozprávali o tom, ako Slováci vnímajú svoju finančnú situáciu, zdražovanie a dopady vládnej konsolidácie na rodinné rozpočty. Venovali sme sa aj výsledkom exkluzívneho prieskumu  pre Startitup, podľa ktorého veľká časť domácností pociťuje zhoršenie životnej úrovne a čoraz viac ľudí si nedokáže vytvárať finančné rezervy.Hovorili sme tiež o tom, prečo rôzne skupiny voličov odlišne vnímajú príčiny zdražovania, akú úlohu zohráva politická komunikácia pri hodnotení ekonomickej situácie a prečo sú nálady v spoločnosti čoraz pesimistickejšie. Témou bola aj inflácia, finančná gramotnosť Slovákov, regionálne rozdiely a ekonomický výhľad krajiny na najbližšie obdobie.Prečo si čoraz viac Slovákov nedokáže odložiť ani euro? Kto podľa ľudí nesie zodpovednosť za zdražovanie? Ako ovplyvňujú politické preferencie pohľad na ekonomiku? A čaká Slovensko zlepšenie alebo ďalšie zhoršovanie životnej úrovne? To všetko sa dozvieš v relácii Zo zákulisia politiky.

Vtipy Roberta Fica o sklenených guliach, rozprava trvajúca celé hodiny a hádky o verejnom dlhu. Aj takto vyzeralo vyslovenie dôvery vládnemu kabinetu v národnej rade. Po siedmych mesiacoch totiž donútil Ústavný súd premiéra Fica, aby konečne prišiel do parlamentu a poslancov požiadal o dôveru. Šéf Smeru to dlhodobo odmietal a tvrdil, že ide len o cirkus, ktorý si vymyslela opozícia.Sudcovia napokon vyhodnotili, že zákon platí a vláda musí bezodkladne žiadať o dôveru. Posledný deň pred parlamentnými prázdninami tak zvolali mimoriadnu schôdzu, ktorej sa zúčastnili ministri aj Robert Fico.Ako napokon dopadla vláda? Podržali ju koaliční partneri aj napriek vysokému štátnemu dlhu?Aj o týchto otázkach sa dnes budeme rozprávať s politickým redaktorom Aktualít Marekom Biroom.

Vtipy Roberta Fica o sklenených guliach, rozprava trvajúca celé hodiny a hádky o verejnom dlhu. Aj takto vyzeralo vyslovenie dôvery vládnemu kabinetu v národnej rade. Po siedmych mesiacoch totiž donútil Ústavný súd premiéra Fica, aby konečne prišiel do parlamentu a poslancov požiadal o dôveru. Šéf Smeru to dlhodobo odmietal a tvrdil, že ide len o cirkus, ktorý si vymyslela opozícia.Sudcovia napokon vyhodnotili, že zákon platí a vláda musí bezodkladne žiadať o dôveru. Posledný deň pred parlamentnými prázdninami tak zvolali mimoriadnu schôdzu, ktorej sa zúčastnili ministri aj Robert Fico.Ako napokon dopadla vláda? Podržali ju koaliční partneri aj napriek vysokému štátnemu dlhu?Aj o týchto otázkach sa dnes budeme rozprávať s politickým redaktorom Aktualít Marekom Biroom.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru.

Od poetických tónů až po burácení. Takovou gradaci umožňují nové Grenzingovy svatovítské varhany. Posledním krokem před rozezněním byla jejich intonace a ladění, které trvalo 900 hodin. Vyžadovalo naprosté ticho, proto varhanáři přicházeli do katedrály v noci. „Varhany se musí ladit zhruba jednou za měsíc, ale když jsou koncerty nebo větší mše, tak před každou takovou akcí je potřeba vše zkontrolovat a doladit,“ vysvětluje svatovítský varhaník Ondřej Valenta.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Poslední ruský vzdušný útok na Kyjev zažila v noci na úterý i Olena Budahovská, která působí jako vedoucí oddělení advokacie a komunikace Člověka v tísni. O svých zkušenostech a dopadech náletů na Ukrajinu hovořila v podcastu Novinek Zbytečná válka. Uvedla přitom, že už v roce 2014 musela odejít z Doněcku.

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.

Poslední díl seriálu o fotbalové sázkařské aféře přináší detaily o úplatku pro prvoligového rozhodčího Jana Petříka. Ten se podle informací reportérů Radiožurnálu policii přiznal k tomu, že před hlavním nádražím v Praze převzal úplatek 200 tisíc korun, a to za ovlivnění utkání ve prospěch Opavy. Slíbený za to měl i kariérní postup. Nové detaily k sázkařské kauze získal Radiožurnál z policejních dokumentů, do kterých mohl nahlédnout. Jak přesně mělo k předání těch peněz dojít?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Skoč s námi do neznáma! V dnešní epizodě se ponoříme do limitujících přesvědčení o sobě a vlastní hodnotě, probereme zlatý stín, bias dospěláka a strategie našeho rozhodování. Také se vrhneme do partnerství a zjistíme, co se můžeme naučit od lišejníků. A na závěr Vás čeká smršť těch nejlepších myšlenek, se kterými jsme se za poslední dobu setkali.Parťáci epizody jsou:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Úvod01:23 Proč se ve vztahu nechceme stát tím druhým04:14 Kryštofův příběh o Dinosaurech06:26 Kryštofovo ¨progranování identity¨08:21 Vyjádření sebe sama & Lidskost10:51 Co nás drří zpátky13:34 Co na nás má vliv15:13 Bias doapěláka17:57 Jak bude probíhat podcast & Citát od Asimova19:06 Připomenutí konceptu zlatého stínu20:59 Jezevectí22:48 Komunity & Podpora ostatních24:26 2 biasy volby26:13 Důležité životní volby27:23 Lišejníky29:13 Co se můžeme naučit od lišejníků32:08 Rozbor symbiózy ve vzrtazích34:49 Proč se ve vztahu nechceme stát tím druhým38:49 Citát o Identitě41:36 Inspirace postavami z filmů45:57 Magnety identity48:03 Vliv lidí na Tvou identitu & Nebuďte NPCčka48:59 Rychlé citáty k závěru49:52 1. citát od Senecy50:51 Když tě někdo podělá... & Odpouštějte54:27 2. citát od Senecy: Nebuď neštěstný když...54:53 3. ciát od Roberta Andersona56:58 Past ospravedlňování se01:00:15 Citát od Marka Mansona: Čas sám se sebou01:00:42 Ciát Chrise Williamsona: Beznaděj01:01:36 Poslední citát: Tragédie01:05:22 Vztahy na závěr01:07:32 Opravdu závěrPoznámka k lišejníkům: V dílu se bavíme o symbiotickém vztahu houby a řasy. Trochu jsme tento vztah idealizovali. Ve skutečnosti je trochu komplikovanější a mezi houbou a řasou může být i vedle symbiotického i vztah komenzální až parazitický.

V dobách kríz sa množia predpovede konca dejín a apokalyptické očakávania, ktoré sa za istých okolností môžu zmeniť na revolučné programy a pokusy zinscenovať súdny deň vo vlastnej réžii. Naša doba je v niečom nová, no v niečom pripomína aj dávnejšie historické zlomy. Ako teda správne čítať „znamenia čias“? O čom nás môžu poučiť proroctvá z minulosti?

„Pápež Lev je slabý v (otázkach) kriminality a katastrofálny v oblasti zahraničnej politiky. Nemyslím si, že odvádza veľmi dobrú prácu,“ napísal šéf Bieleho domu na sociálnych sieťach po tom, ako najvyšší predstaviteľ katolíckej cirkvi vyzval na mier na Blízkom východe. Trump dodal, že nepatrí k jeho fanúšikom. Lev XIV. je Američan, v krajine má rastúcu podporu a americký prezident týmto krokom až tak veľa ľudí neohúril. Práve naopak. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva so zahraničnopolitickým analytikom a moderátorom podcastu Kde je sever Daliborom Roháčom. Odporúčanie: V kinách aktuálne premietajú skvelý film Posledná šanca. Je to napínavé, vtipné, vizuálne krásne a oplatí sa to vidieť vo veľkom formáte. Mojím odporúčaním je však okrem tohto filmu aj jeho rovnomenná knižná predloha od Andyho Weira, ktorá v sebe nesie ešte oveľa viac, ako sa podarilo preniesť na plátno. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslední dny se stále více mluví o hrozbě likvidace ropných a plynových zařízení jak v Íránu, tak i v arabských státech v okolí. Je to na místě, ale není to jediné riziko této války. Tím druhým je osud zdrojů vody, a situace je vážnější, než se může zdát.