Podcasts about posledn

Případ Motol. Jedna dobrá zpráva nestačí. Poslední zasedání Sněmovny. Francie má nového premiéra Sébastiena Lecornu. Velcí kluci a svoboda slova. Volby v Norsku.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj o: - Rusko zaútočilo na Poľsko. Čo to znamená - Izrael je rozhodnutý Hamas vyhladiť zo zemského povrchu - Ficova konsolidácia nie je nič, čo Slovensku pomôže

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Případ Motol. Jedna dobrá zpráva nestačí. Poslední zasedání Sněmovny. Francie má nového premiéra Sébastiena Lecornu. Velcí kluci a svoboda slova. Volby v Norsku. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Exkluzívny rozhovor s Danom Brownom, autorom bestsellerov Da Vinciho kód, Anjeli a démoni, Stratený symbol, Inferno, Pôvod a najnovšie Posledné tajomstvo. Nahrávali sme priamo uňho doma v New Hamsphire neďaleko Bostonu.  Hovoríme o knihe, postavách, o Prahe, kde sa príbeh odohráva. Prečo oživil Golema? Ako sa mu páčila nádherná knižnica Klementinum v Prahe? Inšpirujú ho tajné chodby v jeho dome pri písaní? Čo je to syndróm učenca, ktorý sa objavuje v príbehu? A ako funguje aviváž reality? Z Posledného tajomstva bude aj seriál na Netfixe - čo na to Dan hovorí? Rozhovor pripravil literárny publicista Milan Buno. 

Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.

Poslední přikázání Desatera jakoby posouvá předchozí "Nepokradeš" a "Nesesmilníš" k samému jádru problému. Jak řekl Pán Ježíš, nejen dokonaný hřích jako je krádež, vražda nebo smilstvo, ale už jen pouhá myšlenka na cizí ženu, nenávist vůči bratru, závist, je hříchem. Desáté přikázání "Nebudeš dychtit" míří k touhám našeho srdce. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

1. Fico zas vychvaľuje krajinu, kde zajtra znamená včera. 2. A máme tu ďalšieho zemepána. 3. Ministri by sa už mohli vzchopiť.

Biohacking Camp 23.10. - 27.10. - Rozvoj potenciálu a plnej sebarealizácie pre mužov. Registrácia nutná tu: https://www.dusanplichta.com/biohacking-camp/ Posledné voľné miesta. Biohacking Summit 8.11. Praha pre všetkých fanúšikov holistického prístupu k zdraviu: https://biohackingsummit.cz/vstupenky/ Zaujíma ťa podnikanie? Vyskúšaj si ako začať budovať svoju prvú platenú komunitu na platforme Skool na 14 dní zdarma: https://www.skool.com/signup?ref=981b4b76fa6e4ba0bfa274446052779a Najnovšia kniha Mapa k bohatstvu, ako vybudovať slobodný a bohatý život objednajte s poštovným zdarma tu: https://stanislavlicko.com/

Dlouhá léta v Česku platilo, že se rodí kolem sta tisíc dětí ročně. Poslední roky se ale tento údaj dramaticky mění, porodnost v Česku klesá, loni se dokonce narodilo jen 83 311 dětí, nejméně od roku 1785, od kdy se tato data evidují.

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na ⁠⁠www.herohero.co/vyhonitdabla⁠⁠ "Když prohraváte, je těžké měnit skóre," říká Eliška Remešová, párová psychoterapeutka. Ale keď začnete otvárať náročné témy na začiatku, nemusíte sa do šachmat situácie dostať

„Odišiel druhý raz a modlil sa: „Otče môj, ak ma tento kalich nemôže minúť a musím ho vypiť, nech sa stane tvoja vôľa!“ Matúš 26:42 Posledným miestom, kde sa Ježiš zastavil pred svojim zatknutím, bola Getsemanská záhrada. Táto záhrada sa nachádzala na svahu Olivovej hory, hneď za Kedronským údolím oproti Jeruzalemu. Keď došlo k udalostiam […] Greg Laurie

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.

Poslední srpnovou sobotu se v Lešanech koná 21. ročník Tankového dne. Návštěvníci na něj mohou vyrazit stylově, speciálním historickým vlakem v čele s motorovou lokomotivou Bardotka, který vypraví České dráhy.

V zahraničí se začínají testovat alternativní způsoby pohřbívání. Jde o metody jako terramace či akvamace, kdy se tělo nechá takzvaně kontrolovaně zkompostovat nebo rozpustit. Je to důstojné zacházení s lidskými těly? „Nabízí to možnost lidem být po smrti u sebe na zahradě,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti hrobník Adam Vokáč ze spolku Poslední stopa. „Pokojný klid v hrobě je nenahraditelný,“ namítá vedoucí oddělení pohřebnictví ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.

V dnešnom dieli podcastu Flešbeky môžeme počúvať príbeh otca projektu Godzone, Jula Slováka. Dozvedáme sa, že už ako 9-ročný začal zarábať a pracovať a že všetko, čo sa v jeho živote udialo, smerovalo do bodu, v ktorom žije dnes. Popri službe v projekte Godzone Julo vedie aj kapelu Espé a voľné chvíle trávi so svojou rodinou. V podcaste sa okrem iného dozviete aj pozadie témy tohtoročného turné: Vitaj v slobode, ktorej je Julo tvorcom. Podcast je plný inšpiratívnych príbehov, svedectiev a Božej starostlivosti, ktorú Julo vo svojom živote aj v službe projektu Godzone môže zažívať. 0:00 Úvod a privítanie0:51 Miska otázok1:40 Súťaž o knihu Odhodlaní zmeniť svet2:40 Posledná kniha, ktorú si čítal3:25 Čo bolo najväčšie dobrodružstvo Tvojho života?4:38 Akú radu by si dal svojmu mladšiemu ja?6:35 Pozvanie do podpory 500x2008:00 začiatky Julovej cesty s Pánom12:20 čo sa dialo potom?15:00 Gitara, ktorá padla z neba16:50 Rozvíjanie sa v modlitbe chvál19:15 Ísť do toho s Bohom naplno - ako sa to vlastne prejavilo?24:00 Sen o Projekte Godzone27:50 Svedectvo Božej starostlivosti31:10 Zázraky vo financiách Projektu Godzone 36:26 Pozadie témy GODZONE TOUR: Vitaj v slobode43:00 Instagram GDZN43:23 Otázky z instagramu43:26 Ako si si užil Campfest?44:07 ako si sa naučil hrať na gitare?44:26 Existuje vízia projektu Godzone o 10 rokov?45:35 Ak by si nehral a nespieval v kapele, čo by si robil?46:05 aké je tvoje obľúbené jedlo?46:23 Pocítil si niekedy vyhorenie?48:27 Ako to všetko stíhaš ?49:20 Ako horieť a nevyhorieť ? Zmena životného štýlu?51:00 Čo by si odporúčil tínedžerovi v ceste za Ježišom?53:00 Čo pre Teba znamená, že Boh je dobrý?54:14 Najsilnejší moment z GDZN tour?54:48 Poďakovanie a rozlúčenie

V zahraničí se začínají testovat alternativní způsoby pohřbívání. Jde o metody jako terramace či akvamace, kdy se tělo nechá takzvaně kontrolovaně zkompostovat nebo rozpustit. Je to důstojné zacházení s lidskými těly? „Nabízí to možnost lidem být po smrti u sebe na zahradě,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti hrobník Adam Vokáč ze spolku Poslední stopa. „Pokojný klid v hrobě je nenahraditelný,“ namítá vedoucí oddělení pohřebnictví ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední prázdninový víkend v Hradci Králové bude ve znamení velkých akcí. V neděli večer nás v multifunkčním areálu Parku 360 na letišti v Hradci Králové čeká na druhý pokus ohromující dronová show i s koncertem skupiny Tata Bojs a o den dříve, tedy v sobotu, to bude babypunkový festival Kefír.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Sila a dôstojnosť je jej odevom a s úsmevom sa díva na budúci deň.“ Príslovia 31:25 Posledná kapitola Šalamúnových prísloví ospevuje dobrú ženu. Vzťah Boha a Jeho ľudu je často opísaný ako manželský vzťah. Táto skutočnosť vrhá na túto kapitolu výnimočné svetlo. Jej odevom je sila a dôstojnosť! Toto slovo obsahuje tajomstvo spásy. Hriešnik nemá […] Hans Erik Nissen

Výzvy Slovenskej akadémie vied. Posledné zbohom Oldovi Hlaváčkovi. S nami po Slovensku: Pieniny

Je to už 57 let od počátku sovětské okupace Československa. Začala 21. srpna 1968 vpádem vojsk „spřátelených států“ Varšavské smlouvy, rozhodlo se o ní v Moskvě – a poměrně málo se zdůrazňuje, že trvala více než dvacet let. Poslední z desítek tisíc sovětských vojáků odešli v roce 1991. Příběhy 20. století tentokrát přináší vzpomínky na srpen 1968, na to, jak okupace zasáhla do životů lidí, kteří ji nepřijali, a na brutálně potlačené demonstrace z roku 1969.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Zákupy se nachází ve stejnojmenném městě, osm kilometrů východně od České Lípy v Libereckém kraji. Historie zámku i městečka je spojena s významnými šlechtickými rody, jako byli Vartenberkové, Novohradští, Berkové z Dubé či Habsburkové. Posledně jmenovaní přinesli zámku největší rozkvět.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel Tadeáš Šíma na své cyklovýpravě z Mysu Dobré naděje do Prachatic dorazil do osmého afrického státu. Rozloučení se Zambií ale rozhodně nebylo podle jeho představ. Poslední noc si totiž užil dobrodružství se zlodějem. „Když jsem se s plným žaludkem vrátil zpátky z večeře, okna mého pokoje byla vysklena a můj foťák s dronem zmizely,“ líčí nepříjemné momenty ve svém audio deníku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci kultury #18 Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - výstavu Views 2.0 (The Chemistry Gallery, Praha) - koncert Načevy- knihy Vládci jídla od Stefana Libertiho a Monika od Daniela Clowese - fenomén slovenského punk rapu: Fvck_kvlt, Berlin Manson, Dušan Vlk- filmy Barb Wire (1996), Bláznivá střela (2025), Papírový měsíc (Peter Bogdanovich, 1973), Poslední filmové představení (Peter Bogdanovich, 1971), Amélie z Montmartru (2001).- album Archives Vol. 2. Music To Films By František Vláčil, 2025- audioknihu Pavel Juráček, Deník (1959–1974) - seriály Pobřežní hlídka (1989 - 2001) a Pam a Tommy (2022)- podcast You Must Remember This (2014-2025)  Amélie z Montmartru  Doporučujeme také článek: Nová Pamela: Sexsymbol devadesátek zkouší přepsat svůj příběh

Od pondělí jezdí opět vlaky z Kladna až na Masarykovo nádraží. Posledního téměř dva a půl roku končily v Dejvicích, předtím zase poměrně dlouhou dobu v Bubnech kvůli přestavbě Negrelliho viaduktu. Výluky a uzavírky jsou součástí obří stavby takzvané rychlodráhy s odbočkou na letiště za desítky miliard korun. Jde o jeden z největších infrastrukturních projektů od revoluce, ale i názornou ukázku toho, jak takové investice mohou rozhýbat zdánlivě stojaté byznysové vody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Poslednú epizódu o přátelení sme sa rozhodli urobiť o komunite a komunitnejšom spôsobe nažívania. Aké to je spoliehať sa nas svoju ex aj po rozchode, nám povedali Nina a Káťa. O hojivej praxi spoločných večerí u seba doma pre svoje široké kámošstvo zase Linda a Teri. A Anna nám dala nahliadnuť do svojho experimentálneho bývania so svojími blízkymi v sociálnom družstve.Kniha o ktorej rozprávali Linda: Hanging Out: The Radical Power of Killing Time - Sheila Liming

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemřel Ozzy Osbourne. Zakladateli heavy metalové kapely Black Sabbath bylo 76 let a v posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. Poslední rozlučkový koncert své kariéry odehrál před pár týdny v rodném Birminghamu za mocné podpory fanoušků. Jak Osbournovu tvorbu ovlivnilo složité dětství a beatlemánie? A jaký by byl dnešní heavy metal bez jeho stopy? Host: Štěpán Šanda - kulturní novinář a spolupracovník Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Posledná vlna horúčav v Európe si vyžiadala vyše 2-tisíc životov. Európa sa otepľuje najrýchlejšie zo všetkých kontinentov. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a udržateľnej energetike.

Princ temnoty, jeden ze zakladatelů legendární britské kapely Black Sabbath a člověk s tak pestrým a kontroverzním životem, že se jednou nechal slyšet, že by ho nikdo nedokázal popsat ani v případě, že by byl nejlepším spisovatelem na světě. V týdnu rodina Ozzyho Osbourna oznámila, že v šestasedmdesáti letech zemřel. Stalo se tak zhruba dva týdny po jeho posledním koncertu, který se uskutečnil v jeho rodném Birminghamu, a kde se kapela Black Sabbath dala dohromady. A také na beznadějně vyprodaném koncertu, na který přišlo čtyřicet tisíc lidí a další milion ho sledoval online, vystoupila. V podcastu Výtah Respektu Pavel Turek shrnuje, jak se Ozzy Osbourne k hudbě dostal, v čem pro něj bylo zásadní setkání s jeho ženou a manažerkou Sharon, ale také co za sebou nejen ve světě hudby nechává.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je tady nová letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Začínají zostra, ponořili se do předvolebních písní. A vy hlasováním rozhodnete o vítězi.Tradici mobilizačních songů, které mají dostat příznivce k volebním urnám, založila ODS v roce 1998. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze zpívali Lucie Bílá a Karel Gott společně s Václavem Klausem (a mnoha dalšími) sborovou píseň Když mi dáš pac. Skončilo to tak, že po volbách si „pac“ dali dva rivalové - Klaus se Zemanem. A vznikla nechvalně známá opoziční smlouva.Na pomyslném festivalu politických písní nesmí chybět ani legendární pokus sociální demokracie z roku 2010. Tehdejší předseda Jiří Paroubek povolal na pomoc normalizační popovou hvězdu Michala Davida, který společně se stranickými bafuňáři na pódiu zahalekal song Správnej tým, původně složený pro hokejové šampiony z olympiády v Naganu.„Boom předvolebních songů jsme viděli a hlavně slyšeli v kampani v roce 2013, od té doby trend trochu uvadá. Dřív se lidé umělcům najatým stranami jen posmívali, přišlo jim to trapné. S nástupem sociálních sítí ale zpěváci zažívají lavinu hejtů od fanoušků a výčitky, jak se mohli za tučný honorář zaprodat. Takže se do toho nikomu už asi nechce,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Posledním varováním je příběh rockera Petra Koláře, který v roce 2021 nazpíval hymnu pro Okamurovu SPD. Za text „chránit svůj národ, svůj stát, za lidi férově hrát“ pak schytal velkou kritiku od svých posluchačů.„Výsledkem je to, že strany už nenajímají hvězdy, ale nově spíš sami politici občas něco nazpívají, jako třeba Pirát Ivan Bartoš nebo kdysi Ondřej Liška ze Strany zelených. Alespoň je to pak autentické. Další cestou, jak vytvořit song, je momentálně umělá inteligence, na níž dnes spoléhá třeba Okamurova SPD,“ dodává reportérka Lucie Stuchlíková.Politici, kteří se rozhodli sami zpívat, nejčastěji volí jako žánr rap. Například kandidát Zemanovců a bývalý železniční odborář Jaromír Dušek jednoduše rytmicky rýmuje slova „Jaromír, Dušomír, dáme mu mandát, pošleme ho do Sněmovny, ať jim to tam nandá.“ Podobně se v rappera a tanečníka před komunálními volbami v roce 2018 proměnil bývalý primátor Brna Petr Vokřál, tehdy byl v hnutí ANO.Rýmování Dominika Feriho „volby nejsou sexy, z nich nemáš erekci“, kterým se snažil zaujmout někdejší mladý politik TOP 09 před volbami v roce 2017, dnes získalo úplně nový význam. Feri je totiž v současnosti ve vězení za znásilnění.Všechny tyto umělecké pokusy politiků a snahy netradičně zaujmout voliče by přitom měly být spíš jakýmsi varováním pro potenciální následovníky - k úspěchu tyhle songy nikdy nevedly. Ba právě naopak, zpívající politici ve volbách buď vůbec neuspěli, nebo ji později museli opustit.Dostaly by vás dnes k urně verše o onanii? Zpívá Michal David politikům schválně falešně? A umí Lucie Stuchlíková pracovat rameny líp než Petr Vokřál? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a hlasujte v anketě o nejbizarnější volební song!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Předsednictvo hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté, mají ve čtvrtek rozhodnout o návrhu spolupráce se SOCDEM v nadcházejících sněmovních volbách, a případně i o kandidátkách. Ke společné kandidatuře vyzvali sociální demokraté i přesto, že ještě před nedávnem Jana Maláčová tvrdila, že budou na podzim kandidovat sami. Poté, co otočila, stranu opustily desítky členů. Jak ve Výtahu Respektu říká František Trojan, problém by nemusela být vyloženě spolupráce s komunisty, ale i se zbylými stranami, které ve Stačilo! jsou: „Jsou tam zástupci z dezinformační scény i krajní pravice. To je v něčem podstatnější aspekt celé té spolupráce. S komunisty by se totiž kromě NATO na spoustě věcech asi shodli." Kdo by z tohoto spojení těžil? S kým by se mohli spojit po volbách? A co když Stačilo! spolupráci se SOCDEM neodsouhlasí?

Poslední den karlovarského festivalu je tu a s ním i finální epizoda podcastu VýVar. V něm řekneme, na co určitě jít do kina a dozvíte se taky o prvním zkušenosti Stellana Skarsgårda s českou kulturou. Příjemný poslech.

„Poslední dobou jsem posedlá odpočinkem. Snažím se nespěchat a užívat si jednotlivé okamžiky,“ prozradila herečka Michaela Badinková, známá z filmu Jak básníci neztrácejí naději. V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 popsala, jaká byla její cesta ze slovenských Malacek na pražskou DAMU, v jakém jazyce nejraději nadává a co pro ni znamená angažmá v nekonečném seriálu Ulice.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povídání o pavoučích vzduchoplavcích (4:47) – Příběhy s pětkou: Ponorkové eso z Brna (20:17) – Kniha měsíce: Oceán. Poslední divočina (24:56) – Ze života netopýrů (28:30)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední díl série, v němž prozkoumáme, proč jsou kvantové počítače tak lákavé pro státy a jak jejich schopnost lámat šifry ovlivňuje bezpečnost naší komunikace.Seznámíme se s různými typy kvantových čipů – od supravodivých až po nové topologické qubity Microsoftu – a probereme, proč je stabilita qubitů tím největším oříškem. Dozvíte se také, jak funguje kvantový internet, jaké výhody přináší kvantová provázanost a proč je budování takových sítí spíše záležitostí budoucnosti. Na závěr shrneme, jestli se kvantové počítače opravdu stanou součástí našich životů, nebo zůstanou jen nástrojem pro specialisty a geopolitické hráčePříloha z povídání:Shorův algoritmus – https://scottaaronson.blog/?p=208Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na retronation.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jana Maláčová znovu otočila. Po krachu jednání SOCDEM se Stačilo! a pak s ANO a poté, co oznámila samostatnou kandidaturu, se obloukem vrátila ke spolupráci se Stačilo!Poslední pamětníci, kteří ze strany neodešli při předchozích veletočích, ji opouštějí teď - exministr Jiří Dienstbier, senátor Petr Vícha nebo exposlanec Václav Votava. Řada dalších lidí odchod zvažuje.„V regionech jsou v šoku. Maláčová je nechala připravovat samostatné kandidátky a když jí je přinesli, řekla jim, ať si je zase odnesou, že chce místa u komunistů pro sebe a pár dalších vyvolených,“ popisuje v podcastu Lucie Stuchlíková.Středeční jednání vedení SOCDEM bylo dramatické - členové se navzájem obviňovali z toho, kdo nerozumí politice, nebo si vyříkávali, kdo má vlastně právo mluvit. „Část lidí se v průběhu jednání raději ze společného zoomu odpojila, aby s tím hlasováním nemohli být spojováni,“ líčí Stuchlíková.Maláčová se Zaorálkem za zavřenými dveřmi spolustraníky přesvědčovali, že bez Stačilo! sociální demokracie končí. A nakonec je podpořilo 24 členů předsednictva, proti jich bylo 11. „Je za tím logika, že je lepší se ušpinit a přežít, než se podruhé za sebou nedostat do Sněmovny a upadnout v zapomnění,“ říká Václav Dolejší.Jenže pomůže spojení se Stačilo!, které navíc není ještě jisté, SOCDEM k záchraně? „Smrt je podle mě prakticky jistá. Už si můžeš jenom vybrat, jestli se zabiješ sám nebo spácháš asistovanou sebevraždu,“ komentuje Václav dolejší.Zlikvidují Kateřina Konečná a Daniel Sterzik zbytky SOCDEM tím, že na nabídku kývnou, nebo tím, že na ni nekývnou? Kolik členů letos nezaplatí členské příspěvky? A jak je to s prostitutkami, které nikdo nechce? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.