Podcasts about labem

Hohe Benzinpreise und was die Regierung dagegen macht, viele Unternehmen in Tschechien geben schnell wieder auf, Besuch im Zoo von Dvůr Králové nad Labem

Už je to hodně dávno, ale ne zas tak, abych si to nepamatoval. Vyrůstal jsem na sídlišti v pohraničí, byly to nově postavené paneláky, dole byla fabrika, téměř všichni obyvatelé toho sídliště tam pracovali. Bylo to vzorové komunistické sídliště, hlavní ulice se jmenovala V. I. Lenina, slavil se První máj, VŘSR a takové věci. Bylo to v pohraničí, takže to mělo přídech exotiky, jehož výrazným zdrojem byli Romové. Ti ovšem nebydleli na sídlišti, nýbrž jim byla dána k užívání od odsunu Němců neobydlená osada Smolná-Pechbach. Trochu si vzpomínám na jejich příjezd na začátku sedmdesátých let. Přijela, či lépe řečeno na valnících byla dovezena celá romská osada, pravděpodobně z východního Slovenska. Vysazena byla do stále ještě asi zachovalých domů po Němcích a ponechána svému osudu. Za několik let zbyly z těch solidních domů jen holé zdi. Pak jednoho dne opět přijely vozy, naložily osadu a odvezly ji zase o kus dál. Volných domů v různých polozaniklých obcích bylo v té době ještě plno.V devadesátých letech, to už jsem tam nežil, došlo k tomu, k čemu i jinde: ta velká fabrika se změnila v malou fabričku, takže mnoho lidí ze sídliště odešlo, takže se uvolnily byty, které se dostaly do rukou tzv. obchodníků s chudobou – ti do nich stěhovali převážně romské rodiny, které vystěhovali z měst, v jejichž často historických domech Romové za socialismu bydleli. V obci se začala měnit skladba obyvatelstva, což vyvolávalo napětí. Začalo se o ní psát i v celostátních médiích. Vzpomínám si, jak tam kvůli reportáži odjel spisovatel Jáchym Topol, jenž když se vrátil, udiveně pravil: Jiří, to jsem nevěděl, že jsi Rom, ty jsi bílý cikán. A já se k tomu hrdě hlásil a říkal mu, neser se do nás, gadžo! Prý se i tehdy ujalo jméno Romava. To město či městečko se jmenuje Rotava – a já tady vítám dlouholetého starostu toho města, pana Michala Červenku.Já už dávno nemám Rotavě do jejích záležitostí co mluvit. Moje pozorování nejsou jiná než krátce návštěvnická. Přijedu na Rotavu jednou za čas, projdu se po starých místech, skoro už nikoho nepoznávám, snad jen rozeznávám rysy rodičů ve tvářích jejich dětí. A samozřejmě potkávám dost Romů, kteří rádi postávají venku, neboť je to družný lid. Ale tvrdím, že Rotava má daleko do ghetta, do vyloučené komunity, že o nějakém Chanově se tady nedá mluvit. Zřejmá je naopak snaha udržet tady snesitelné žití a soužití pro všechny. Nebo skoro pro všechny.Ten rotavský model mi připadá tak zajímavý, že jsem s ním chtěl seznámit jednak své posluchače, ale také své hosty: takže vedle pana Červenky tady sedí Radek Burda, který je sice fotograf, ale také podnikatel se sociálním bydlením v Ústí nad Labem, městě se spoustou sociálně vyloučených lokalit, v nichž se tedy Radek Burda pohybuje. Dále Jan Milota, což je sociální pracovník, aktivista, jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení s programem Housing First, tedy Bydlení především, jež se snaží nalézt byty pro ty, kteří o ně přišli nebo se k nim nikdy ani nedostali a hrozí jim, že skončí na ulici, nebo už na ní jsou. A nakonec Pavel Veleman, sociální pracovník, který se myslím na Praze 7 snaží o totéž. A já bych dal první slovo panu starostovi, aby nám řekl něco o Rotavě a o tom, jak v takovém příkladném městečku, vystaveném sociálně-demografickým nárokům, udržet obyvatelský smír a neztratit přitom lidskost. A ostatní poprosím, abyste se vyjádřili, jaká je vaše zkušenost se snahou o totéž. O smír a lidskost.

Nová nosorožčí samička jménem Malia přijela do zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku z německého Magdeburku i se svou ošetřovatelkou a už má za sebou první zkušenosti s novým prostředím. Jako mládě po odstavu od matky překonala brzy nervozitu z cesty a dvorské chovatele těší, že s ní mohou v budoucnu počítat jako s novou chovnou samicí.

Nová nosorožčí samička jménem Malia přijela do zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku z německého Magdeburku i se svou ošetřovatelkou a už má za sebou první zkušenosti s novým prostředím. Jako mládě po odstavu od matky překonala brzy nervozitu z cesty a dvorské chovatele těší, že s ní mohou v budoucnu počítat jako s novou chovnou samicí. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení Roudnice nad Labem představilo budoucí podobu ulic Jeronýmova a Hochmanova, které v následujících letech čeká komplexní rekonstrukce.

Rozhlasová stopařka Zuzana Boučková se byla podívat do zákulisí Družstva umělecké výroby ve Dvoře Králové nad Labem, kde pořádají pro zájemce kreativní dílničky a exkurze.

Jen v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem ročně řeší desítky případů, kdy je právě narozené dítě nějak ohrožené. Díky pilotnímu projektu Nadace Sirius se zde ale během dvou let podařilo vytvořit metodiky k tomu, jak takové situace správně detekovat a jak maminky navázat na potřebné služby už v porodnici, kdy jsou k tomu nejotevřenější.Jak taková podpora ze strany zdravotně – sociálních pracovnic vypadá, jsme si povídali s Vladimírou Dvořákovou z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.Pište nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠nazory@sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠facebookové stránce Šance Dětem⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Lyrik: Ghasele von Ursula Haas – gelesen von der Autorin – aus: "Ich kröne dich mit Schnee"(Hördauer ca. 34 Minuten)Formal gebändigte Lyrik von überzeugender BildkraftDieser Band mit Gedichten zeigt Ursula Haas auf dem Höhepunkt ihrer lyrischen Kunst und Kunstfertigkeit. Er gliedert sich in drei Kapitel, wobei das zweite Kapitel „Im Schleier des Morgens“ aus Ghaselen besteht und einer alten morgenländischen Versform, die im 19. Jahrhundert eine große Faszination auf die Lyriker ausübte, neues Leben einhaucht. Tradition und Moderne begegnen und vereinigen sich hier.Ursula Haas wechselt in ihren Gedichten zwischen längst vergangenen Bildungslandschaften und unserer Jetzt-Zeit. Genauso rasch wechselt sie die Orte: von Prag im Winter zum Erntedank auf der Insel Reichenau, von einem Sommertag auf Kap Corse zum Herbst in Berchtesgaden. „Die Zeit der Verpuppung ist lang“, so heißt es in einem ihrer Gedichte, aber dafür entschädigt der Sommerflug, bei dem „das Blau des Himmels/zum Garten Eden wird.“Dieser Gedichtband ist eine Entdeckung für alle Freunde und Kenner der zeitgenössischen Lyrik. Ursula Haas wurde in der ehemaligen Tschechoslowakei in Aussig a.d. Elbe (Usti nad Labem) geboren. Sie wuchs in Düsseldorf und Bonn auf und studierte Geschichte, Germanistik und Pädagogik in Bonn und Freiburg. Nach ihrer Referendarzeit in München trat sie nicht in den Schuldienst, sondern gab Privatunterricht und begann zu schreiben. Verheiratet mit dem Chirurgen Werner Haas, bekam sie eine Tochter und einen Sohn. Inzwischen alleinstehend, lebt und arbeitet Ursula Haas nach wie vor in München als freie Schriftstellerin in den Genres Lyrik, Roman, Erzählung, Libretto, Theaterstück und Essay. Ihre Gedichte sind in zahlreiche Sprachen übersetzt."Ich bin im Krieg in Tschechien geboren, wuchs in NRW auf und lebe seit langem in München. Trotz Germanistikstudium schreibe ich seit gut 20 Jahren literarische Bücher. Mein Medea-Roman war der erste von einer Frau geschriebene! Er brachte mir auch insofern Glück, weil ich durch ihn zum Schreiben von Musiktexten (Libretti) kam. Daraus entstand z.B. die Medea-Oper mit der Musik von Rolf Liebermann, die 2001 in der Pariser Oper aufgeführt wurde. Mein Roman "Drei Frauen" von 2009 beschäftigt sich mit drei Künstlerinnenbiografien. (Camille Claudel, Tina Modotti und Lenka, die meinem Leben nachgeht). Siehe die Kritiken bei Amazon! Mein ebenfalls 2009 erschienener Lyrikband " Ich kröne dich mit Schnee" bekam 2010 den Nikolaus-Lenau-Preis. 2014 erschien im A1 Verlag der Band mit Erzählungen "Busenfreundinnen. Geschichten zu Lust und Brust". 2018 der Gedichte -und Poesie-Band "Wortfisch im Grünen Aquarium" (edition bodoni).2020 das Tagebuch "Zerzauste Tage. Ein Jahr der Wirklichkeiten" (edition bodoni)."⁠Wenn Ihnen dies gefallen hat, hören Sie doch auch einmal hier hinein⁠oder hierSchnitt und Realisation Uwe Kullnick

 Konflikt im Nahen Osten: Tschechien organisiert Repatriierungsflüge, „Die Welt aus der Sicht der Pflanzen“: Ausstellung in Ústí nad Labem, Es war einmal ein König… Heiratspolitik im mittelalterlichen Böhmen

 Konflikt im Nahen Osten: Tschechien organisiert Repatriierungsflüge, „Die Welt aus der Sicht der Pflanzen“: Ausstellung in Ústí nad Labem, Es war einmal ein König… Heiratspolitik im mittelalterlichen Böhmen

Na vzniku výstavy Planeta Plantae – svět podle rostlin se podílela Fakulta umění a designu místní univerzity. Expozice nabízí jiný pohled na svět rostlin.

Příběh nejstarší a nejpřetržitě fungující chemičky v Evropě, ústecké Spolchemie, nám nám představí její generální ředitel Jan Křička.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh nejstarší a nejpřetržitě fungující chemičky v Evropě, ústecké Spolchemie, nám nám představí její generální ředitel Jan Křička.

Činoherní studio města Ústí nad Labem se snaží vyjít vstříc rodičům s dětmi. Ti nově mohou přijít do divadla, předat děti do péče a užít si představení bez starostí.

Krajská zdravotní má už sedmnáctou společnou kliniku společně s Fakultou zdravotnických studií na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Jde o Kliniku urgentní medicíny na Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajská zdravotní má už sedmnáctou společnou kliniku společně s Fakultou zdravotnických studií na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Jde o Kliniku urgentní medicíny na Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Hana Lajnerová podporuje seniory už více než 30 let. V posledních letech se s ní můžete setkat v denním stacionáři v centru Lysé nad Labem. Letos se zařadila mezi šest osobností z celé republiky, kterým byla udělena Národní cena sociálních služeb Pečovatelka roku 2025.

Vypravíme se do Dvora Králové nad Labem, kde je úžasná Galerie minerálů. Její majitel Luboš Blaha, velký dobrodruh a nadšenec, rád návštěvníkům kromě drahých kamenů představuje i další výjimečné exponáty. Třeba obří kus zlata z Kalifornie nebo kostru pravěkého mořského tvora mosasaura. Teď přibyl další prehistorický poklad, kostra mořského ještěra plesiosaura.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po loňském odchodu Miloše Formáčka z pozice ředitele Divadla města Ústí nad Labem ho provizorně vedl Tomáš Christian Brázda. Nově vybrala rada města do čela ústeckého divadla dirigenta a dosavadního šéfa opery Martina Peschíka.

Ústecké metro, díra či blok 004 – pod těmito názvy se skrývá dlouhé roky nedostavěná budova v centru Ústí nad Labem pod krajským úřadem.

Základní umělecká škola Evy Randové v Ústí nad Labem připravila ke svému stému výročí výstavu s názvem „Město Místo Věc“ v Galerii Emila Filly. Žáci tam vystavují obrázky a modely.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Na Mariánskou skálu, mohutný znělcový vrch s výškou sto dvacet metrů, se v Ústí nad Labem doptáte jako na Mariánku. Stojí uprostřed města a je unikátem v několika ohledech. Jinak ji vnímá geolog, jinak fotograf a historik, jinak obyčejný turista. Geologové vznik skály datují do třetihor, kdy horké magma vytvořilo podpovrchový rozložitý útvar, který následná eroze odkryla a posléze rozdělila na dvě pobřežní skály.

Sbírky Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem obsahují přes 3 600 výtvarných prací. Orientují se především na tvorbu významných českých umělců od konce 19. století po současnost.

Divadlo města Ústí nad Labem uvede 13. února večer premiéru klasického baletu Petra Iljiče Čajkovského Labutí jezero.

Oproti roku 2024 vzrostlo v roce 2025 množství případů lymeské boreliózy o 180 procent. Vzrostl i počet lidí, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu. A právě o nemocech, které klíšťata přenášejí, si povídáme s Janou Pazderkovou z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Žáci v Roudnici nad Labem se rozhodli pomoci pětileté holčičce Lotě a vybírají zbytek peněz na jejího asistenčního psa Cairu. I přesto, že jí pes pomáhá, stát na něj nepřispívá.

Víte, proč ptáci chodili v Ústí pěšky? I na tuhle otázku vám odpoví Lenka Šubrtová, autorka knihy Procházky Ústím nad Labem Hustý z Ústí aneb Tam, kde i ptáci chodí pěšky. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů z festivalů Štěrkovna Open Music a Rock for People, které se vyhouply na evropskou špičku, dbají na ekologii a bezpečnost. Projekt Čitelná Praha má zjednodušit orientaci v hlavním městě, daří se to? Ústí nad Labem opravilo divadelní sál v Domě kultury, České Budějovice zase Kulturní dům Slavie, a to i díky penězům z Národního plánu obnovy. Umělá inteligence údajně oslabuje kritické myšlení, ohroženi jsou hlavně současní žáci a studenti.

Saša Michailidis se ptá hostů z festivalů Štěrkovna Open Music a Rock for People, které se vyhouply na evropskou špičku, dbají na ekologii a bezpečnost. Projekt Čitelná Praha má zjednodušit orientaci v hlavním městě, daří se to? Ústí nad Labem opravilo divadelní sál v Domě kultury, České Budějovice zase Kulturní dům Slavie, a to i díky penězům z Národního plánu obnovy. Umělá inteligence údajně oslabuje kritické myšlení, ohroženi jsou hlavně současní žáci a studenti. Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitele Kulturního střediska města Ústí nad Labem Jana Kvasničky a prvního náměstka primátorky Českých Budějovic Petra Maroše. Města v Česku rekonstruují své kulturní domy a vznikají kulturní a kreativní centra. Děje se tak i díky evropským prostředkům z Národního plánu obnovy. Třeba v Ústí n. L. se tak podařilo opravit divadelní sál v Domě kultury, Českým Budějovicím zase Kulturní dům Slavie.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 39. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- návrat filmu Věry Chytilové a Boleslava Polívky Dědictví aneb Kurvahošigutntag do kin- nominace na České lvy a Oscary- inscenaci Goldoniho Sluhy dvou pánů v Činoherním studiu Ústí nad Labem- film KPop Demon Hunters a seriál Loudermilk- výstavy Oty Prouzy Takhle to prostě je!!! (Galerie Art Brut Praha) a Terezy Tomanové Překlenutí (Karpuchina Gallery)- knihy Neige Sinno Smutný tygr (Paseka) a Za oponou Stínadel: Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jiřího Gruse (Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem.

V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem.

Sedmiletý chlapec zoufale volá o pomoc. Odmítá být u otce, se kterým nevyrůstal. Soud a OSPOD jej odebírají matce, která ho otci nepředávala. Pořad Ve stínu přináší nové detaily případu, který otřásl Českem.Začátkem listopadu Tomáš utekl od otce, do jehož péče ho soud letos na jaře svěřil. A to po několika letech, kdy žil jen s matkou. U táty být ale nechtěl.Nahrávka, pořízená jeho starším bratrem, zachytila situaci, kdy si pro Tomáše po útěku přišla v doprovodu dvou policistů sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí neboli OSPOD z Ústí nad Labem a v sobotu pozdě večer, po dvouhodinovém naléhání a nahánění plačícího a třesoucího se chlapce po bytě matky, ho proti jeho vůli odvlekla pryč z bytu.Záběry, které laické veřejnosti připadaly jako scéna únosu dítěte, následně obletěly sociální sítě. Pořad Ve stínu se v poslední epizodě tohoto roku vrací k aktuálnímu vývoji v případu a vůbec poprvé se k metodám práce OSPOD vyjadřuje i kompetentní člověk z ministerstva práce a sociálních věcí.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.