POPULARITY
✨ Benjamínek Menšík posledním českým mohykánem v Madridu
Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Celý díl na http://zimakpodcast.cz nebo http://isport.cz Měly létat jiskry na ledě i v hledišti, místo toho se semifinále extraligového play off mezi Spartou a Kometou hraje v rukavičkách a jako na plese. O co tady jde a proč tomu tak je? Odpověď podává nový díl podcastu Zimák, kde vedle klasického obsazení Duda, Irgl, Horák přijal pozvání bývalý trenér Komety Martin Pešout, jenž moc dobře zná a ví, jak se odklízí Sparta z cesty a nenechá si to pro sebe… Zaostřeno je i na druhou sérií mezi Hradcem a Pardubicemi, dozvíte se názor na to, zda postih za úlet Martina Ševce je skutečným trestem, anebo spíš jen „trestem“. Dojde i na Maxa ligu, kde Martin Pešout s nováčkem z Chomutova čeří vody, rozebírá se, proč týmy z druhé nejvyšší soutěže nemají nárok postoupit o patro výš a extraliga je tím pádem v podstatě uzavřeným společenstvím. A jak to vypadá s případným angažmá Viktora Ujčíka v extralize? Nakonec se podíváme do NHL, kam se řítí mistr světa z Prahy David Tomášek. A rovnou k McDavidovi do Edmontonu. Jak velkou má šanci zahrát si dobrou roli a třeba i přesilovku? A jak je na tom Filip Chytil po otřesu mozku?
Politický podcast Podpásovka poprvé vyjel za hranice Česka. Ondřej Leinert se hlásí z Malty, která jako první na světě udělila takzvanou licenci MiCA – tu potřebují kryptoměnové burzy, aby mohly fungovat v Evropské unii. Petr Honzejk se hlásí z ještě větší dálky, Vietnamu, kde frčí zásadně cash a místo České republiky zde stále funguje značka Czechoslovakia. A proto také nejnovější díl Podpásovky vyrazil za hranice běžných politických událostí. Redaktoři inspirovaní poplachem kolem pistole na sněmovních záchodcích, kam ji měl přinést jeden ze spolupracovníků poslankyně ANO Heleny Válkové, vybírají ty nejbizarnější scény, jichž byli svědky. Případně svědky ani nebyli, protože se o nich tradují legendy jen mezi nejzasvěcenějšími – jako bylo lidovecké svěcení a vymítání ďábla z poslaneckých lavic v 90. letech. Dojde ale také na „cigaretku“ Miloše Zemana nebo pěsti a flákance – ať už v podobě nechvalně proslulého exposlance Lubomíra Volného nebo některých volebních kampaní.
V pátek proběhla v NHL tradiční uzávěrka přestupů s řadou výměn, které se tentokrát v notném počtu týkaly i českých hráčů. Redaktoři iSport.cz Adam Papoušek a Patrik Czepiec rozebírají situaci na trhu, které týmy se hnuly směrem ke Stanley Cupu, nebo kdo naopak propadl. Dojde řeč na Boston, který do soupisky hodně říznul, otevřeně přiznal přestavbu. Bude to mít vliv na budoucnost největší hvězdy Davida Pastrňáka? I to zazní v novém díle podcastu Zimák.
Byl u nedělní porážky 0:5 s Vítkovicemi, která Rytířům de facto ukončila sezonu. Zamával kladenským divákům, v pondělí ráno si šel spravit zuby a… A co teď? Jaká bude hokejová budoucnost Jaromíra Jágra? To probíral pondělní Zimák Živě s Jaroslavem Bednářem a enklávou expertů z deníku Sport a iSport.cz. U diskuse se všichni shodli: 53letý kmet bude pokračovat v kariéře, možná je jen otázkou k řešení, kde… Probírají se věci vítkovické, olomoucké, pardubické, liberecké a další, třeba bizarní kousnutí třineckého Petra Sikory do rukavice Jiřího Černocha. Dojde samozřejmě i na Spartu. Tady leckoho zaráží, že Pavel Gross podepsal s vítězem Pouzarova poháru pouze roční smlouvu. Co za tím může být?
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
Světové dění v posledních dvou týdnech je turbulentní a tak rychlé, že máloco z toho, co platilo včera, platí ještě dnes, natož aby to platilo zítra. Přičemž mnohé se pod vlivem ruské války na Ukrajině samozřejmě intenzivně dotýká slovanského světa. Rozhovor s Michalem Haškem o Robertu Fico jsme začali domlouvat před třemi týdny, mezitím ovšem se pozornost světa i Česka upnula k Ukrajině, Americe a Rusku. Vynechat v nové epizodě podcastu Hej, Slované tedy nelze nic z uvedeného – ostatně začínáme blahopřáním k narozeninám ukrajinského prezidenta.V dalších částech hovoru dojde na mnohé: jaký je čtvrtý premiérský mandát Roberta Fica? Chová se jako svrchovaný představitel své země? Podle Michala Haška představuje Robert Fico vlastně evropský úkaz: „Je jeden z mála sociálních demokratů, kterému se v posledních letech globalizace Evropy daří vyhrávat volby. V okolních státech tam, kde v minulosti významně vítězily sociální demokracie, vidíme, že ta doba je pryč. Ale na Slovensku dokonce dvě strany sociální demokracie popírají tento jinak evidentní trend. Takže slovenská vláda je jedna z mála vlád, která má ve svém programovém prohlášení podstatné prvky levicového sociálnědemokratického programu. V tomto směru je Robert Fico opravdu spíše výjimkou v prostoru střední a západní Evropy.“Kromě toho hovoříme také o plynové krizi, Vrběticích nebo o tom, jak se má Česko, které už teď má ve vztahu k Rusku jinou minulost než Slovensko, k Rusku nadále chovat – obzvlášť když Česko vnímá jako nepřátelskou zemi. „Je potřeba budovat vztahy pragmaticky a pragmatické, ale nezapomínat na to, co se stalo,“ říká k tomu Michal Hašek. Řeč je také o ochlazení česko-slovenských vládních vztahů a o tom, zda po roce od jejich „vypovězení“, jež host vnímá jako „české vyhlášení studené války Slovensku“, se náhodou neukazuje, že se nic strašného nestalo. Dojde rovněž na debatu okolo Petra Fialy či na soudní zrušení rumunských prezidentských voleb. Závěrem padne otázka, zda by se Michal Hašek znovu nechal fotit s Nočními vlky.Aneb konečně podcast, který hovoří se všemi.
Naprosto úděsná zpráva. I tak komentovala britská média dohodu mezi americkou firmou Amazon a strážci britského odkazu Jamese Bonda. Práva na nejslavnějšího filmového špiona totiž plně přecházejí do amerických rukou. Dojde k popcornizaci agenta 007? Má James Bond šanci na restart, když v posledním filmu zemřel? Nebo ho naopak víc než kdy jindy čeká pod americkým vedením zářná budoucnost?Host: Václav Rybář - filmový kritik, znalec akčních filmů a zákulisí HollywooduČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Německo o víkendu čekají spolkové volby. Jak se k nim staví v saské a braniborské Lužici, kde od minulých voleb vzrostla záliba mládeže v neonacismu? Ostatně je to vůbec pravda, anebo pověsti přehánějí? Jak to vypadá v hlavním městě Lužice Budyšíně na tamních demonstracích AfD, které se konají každé pondělí? A jak se v tom všem motají Lužičtí Srbové? O tom všem hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě podcastu Hej, Slované se svými hosty, kteří s osobním pobytem v Lužicí spojili roky svého života: etnologem Leošem Šatavou a rusistou a sorabistou Kryštofem Peršínem. V druhé části epizody je řeč především o tom, v jaké kondici jsou a jaké vyhlídky před sebou mají malé jazyky a národy bez vlastního státu. Mají tu nejlepší éru právě teď čerstvě za sebou a smráká se nad nimi? Anebo ještě pořád je naděje, že toto významné a přehlížené kulturní dědictví lze zachránit?„Byl jsem skeptický k tomu, když se AfD v české debatě démonizovala. Ale mám osobní zkušenost ze Saska z Budyšína, a tam bych se nebál nazvat to tak, že jsou tam neonacistické proudy. Poblíž české hranice se slaví letní slunovraty, kde ze slámy lidé přichystají skulptury ve tvaru hákového kříže, které pak zapalují. Nebo ženy objevují své pragermánství a germánskou bohyni v sobě. Lidé také běžně chodí v oblečení s nápisy ‚Láska k vlasti není žádný zločin‘, který sám osobě sice není na obtíž, ale když ho napíšete frakturou a přidáte k němu obrázek pochodujícího wehrmachtu, už to problém je,“ říká v diskusi Kryštof Peršín. A dodává, že AfD je mezi mládeží v Sasku nesmírně populární a demokracii „zachraňují“ penzisté, kteří volí tradiční strany. Lidé – celé rodiny – se podle něj scházejí na demonstracích AfD, které jim nahrazují duchovní život v církvi a kostele.Leoš Šatava zažil Budyšín v jiné době, v druhé půli devadesátých let, kdy šlo o poklidné město, kde se toho dělo málo. Byl to jiný svět. Vysvětluje, že tehdy zkoumal identitu lužickosrbské mládeže a že zjistil, že její národní slovanská identita není kdovíjak silná – že je v podstatě „hybridní“ a jde jí o to, aby se příliš nelišila od identity německé. Proto si lze snadno představit, že dnes lužickosrbské splývá s německým a nelze se divit, že se ve slovanském národě objevují i protislovanské tendence. Tomu oponuje Kryštof Peršín, který se domnívá, že tím, jak atmosféra v saské či lužické společnosti v současnosti houstne, stává se lužickosrbská mládež, alespoň ta intelektuálněji založená, naopak vyhraněně antiněmeckou.Lužice je zkrátka region složitý – o čemž je debata dále. Dojde na srovnání, jak jsou na tom Velšané, Sámové nebo Bretonci. Má ještě smysl, aby malé národy zakládaly své parlamenty, politizovaly se a dbaly na svá práva, jak se o to některé z nich v nedávné minulosti (dokonce iúspěšně) pokusily? Nebo je doba, která se výrazně starala o rozvoj a práva národnostních menšin, definitivně pryč? Kolik lidí vlastně stačí, aby šlo zachránit národ? A jak počítat, kolik mluvčích ten který malý evropský národ má?V druhé části epizody hovoří hosté především o tom, jak se předává v rodinách lužická srbština, jak vypadá lužickosrbské školství, v jaké řečové kondici jsou lužickosrbské děti a jaké jsou jejich další vyhlídky. Sami Lužičtí Srbové hovoří o tom, že by rádi měli do roku 2100 sto tisíc mluvčích (Velšané prý do roku 2050 dokonce milion). Je to reálné? A co by to lužickosrbské společnosti přineslo, kdyby se to podařilo? Je na takovou případnou změnu vůbec mentálně připravena? A může se mluvčí spisovného jazyka domluvit s mluvčími mateřskojazyčnými, kteří hovoří nářečími? Jsou to zkrátka témata, která Češi museli aktivně řešit a probírat naposledy v polovině 19. století – což neznamená, že se k nám za nějakou dobu nemohou vrátit jako bumerang.Aneb konečně podcast, který vám ukáže Evropu, o jejíž existenci jste vůbec netušili.
Hokej je krásný sport. Jen když se nemotáte u dna extraligové tabulky, to pak stoupá spotřeba prášků na uklidnění nervů. Jak u trenérů, tak u fanoušků a možná i u některých hráčů. Ať tak či onak, nejvyšší domácí soutěž má parádní drajv svou vyrovnaností na konci extraligové čtrnáctky. Pondělní podcast ZIMÁK ŽIVĚ rozebírá vše podstatné: od facky na kladenském stadionu, kterou schytal útočník Kurovský, přes škaredé fauly v Karlových Varech až po další aktuální nepohodu Pardubic, které prohrály čtyřikrát v řadě. Jedno řešení by se v Dynamu nabízelo, mohl by jím být návrat jednoho z nedávno odvolaných trenérů. Dojde i na 4 Nations Face-Off a nový problém IIHF, který ji vyvstal poté, co NHL oznámila pravidelné pořádání Světových pohárů. Znamená to soumrak hráčů NHL na mistrovství světa?
V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.Začala jednání, na něž se dlouho čekalo: jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Nevíme samozřejmě ještě nic, přesto jeden bod doposud známých plánů stojí za pozornost: a sice odhodlání garantovat ze zahraničí Ukrajině její (nové) hranice. To se této zemi stalo už v roce 1994 i 2015. A garanci hranic zná i Československo, stejně tak jiné země Evropy. Jak si historicky tento koncept vede? Co nám o něm historie říká? Je udržitelný, anebo vždy znovu odsouzený k neúspěchu, jelikož pokaždé odráží pouze momentální sílu vyjednávajících stran?Druhou polovinu rozhovoru tvoří připomínka toho, co znamená odsun národa či velké skupiny osob, jak se o tom nyní uvažuje v Gaze. Střední Evropa v letech 1945 a 1946 zažila pohyb milionů lidí tam a sem: z Československa odešly tři miliony Němců, Polsko změnilo své hranice, posunulo se na západ, kde nikdy nebylo, a lidé přišli do jiné země, na původně německou půdu. Naopak slovanská Lužice byla přišedšími Němci germanizována. Zároveň nedošlo k odsunu slovenských Maďarů, pouze k výměně jejich části za Slováky žijící v Uhrech. Dojde také na meziválečnou řecko-tureckou výměnu obyvatelstva nebo na Jugoslávii, která představuje v dějinách ojedinělý pokus stvořit v zemích slovanské Evropy stát, který nebude stát na jazykové identitě svých občanů. Co tedy odsuny a přesuny obyvatel (střední) Evropě přinesly? A už jsme to v sobě zpracovali?Aneb podcast plně ponořený do historie.
Jak si zástupci českého průmyslu představují další vyjednávání Evropské unie se Spojenými státy o clech? Dojde ke snížení cla na dovoz amerických automobilů? Proč Česko znovu kleslo na světovém žebříčku vnímání korupce? Jak současná vláda plní své závazky týkající se posílení průhlednosti státní správy a prevence korupce? A jak chce Evropská komise přispět k rozvoji umělé inteligence v unijních státech?
Jak si zástupci českého průmyslu představují další vyjednávání Evropské unie se Spojenými státy o clech? Dojde ke snížení cla na dovoz amerických automobilů? Proč Česko znovu kleslo na světovém žebříčku vnímání korupce? Jak současná vláda plní své závazky týkající se posílení průhlednosti státní správy a prevence korupce? A jak chce Evropská komise přispět k rozvoji umělé inteligence v unijních státech?
Jak si zástupci českého průmyslu představují další vyjednávání Evropské unie se Spojenými státy o clech? Dojde ke snížení cla na dovoz amerických automobilů? Proč Česko znovu kleslo na světovém žebříčku vnímání korupce? Jak současná vláda plní své závazky týkající se posílení průhlednosti státní správy a prevence korupce? A jak chce Evropská komise přispět k rozvoji umělé inteligence v unijních státech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Extraligová Plzeň šlape nečekaně na plné obrátky, za čímž do značné míry hledejte práci realizačního štábu, v jehož čele stojí Josef Jandač. Muž, který si dal dva roky pauzu od trénování a pak vyslyšel přání Martina Straky. Tématem čím dál zvonivějšího comebacku na hokejovou scénu začíná i nový díl podcastu Zimák z dílny iSport.cz, jehož obvyklými hosty jsou Radek Duda, Zbyněk Irgl, jimž přikuluje Miroslav Horák. Dojde samozřejmě i na zmrtvýchvstání Vítkovic, po němž se opět začínají potit v Jágrově (Drastilově) Kladně. Podíváme se i na dění v kuchyni Třince, kam si rozhodl udělat výlet Radek Duda a po pondělním tréninku mu nedalo a šel sdělit svůj pohled kouči Ocelářů Zdeňkem Motákem. V prémiové části dojde na extraligové přesuny, jak by vypadala česká přestupová senzace, kdyby měla napodobit megatrejd v NHL na trase Colorado – Carolina a výměnu pozic Mikka Rantanena a Martina Nečase?
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
Hostem Frekvence 1 byl bývalý akrobatický lyžař Aleš Valenta, olympijský vítěz z roku 2002 v Salt Lake City, který dříve na našem rádiu dokonce moderoval talk show Sportbar. Kdy udělal první a kdy poslední salto na lyžích? Proč je lepší s touto aktivitou začínat na vodních můstcích? Jak dlouho trvá, než se děti salto naučí? Dojde i na možná netradiční téma – design automobilů. Poslechněte si celý rozhovor.
Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních. Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne? Sourozenci proberou saské silnice pro motorová vozidla o třech pruzích, kde se dva pruhy na té či protější straně střídají pravidelně po několika kilometrech, což je řešení, které Lukáš považuje za elegantní a u nás málo využívané jako mezistupeň mezi dálnicemi a okresními silnicemi. Hovoří se o tom, že Česko je intenzivně tranzitní země, přinejmenším ve střední Evropě kamiony nepopiratelně přetížená, a že je tedy nové dálnice potřeba stavět, aby se ulevilo stávajícím. Hodnotí se přínos dálniční výstavby v Chorvatsku či v Polsku. Jakub také dodává, že je potřeba počkat s hodnocením využití nových dálnic, než si na ně řidiči zvyknou a začnou po nich jezdit automaticky a bude skutečně zřejmé, jak s novými cesty zacházejí a jak je používají. Jemu samotnému se prý novinka, jež mu stojí za zahradou, paradoxně prozatím vlastně spíše nevyplatí. Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat. Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.
Ano, už i na TVZone došlo. Pokecy a podcasty z MovieZone se s novým rokem rozrůstají o další přírůstek, v němž budeme probírat seriálové novinky ze světa streamu a televize. V úvodních dílech však dojde na největší seriálové události uplynulého roku. V první části ročního recapu probere klasicky nabušená sestava např. oceňovaného Šóguna, který pobral snad všechny ceny, co mohl. Dojde ale také na druhou sérii Rodu draka, videoherní Fallout, komiksovou Agathu či počin Star Wars: Akolytka, jenž se stal loni asi nejnenáviděnějším seriálem na internetu. A probereme toho samozřejmě ještě mnohem více. A odpovídat budeme i na vaše dotazy z Herohero. Web: https://www.moviezone.cz Web: https://www.tvzone.cz/ FB: https://www.facebook.com/moviezonecz FB: https://www.facebook.com/tvzonecz/ IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/
Pořad NHL INSIDER z dílny tvůrců podcastu Zimák přináší hodinový rozhovor s Václavem Prospalem. Dvojnásobný mistr světa a jeden z nejproduktivnějších Čechův v historii NHL nyní z pozice asistenta hlavního kouče Rochesteru Americans cepuje druhý nejlepší tým farmářské AHL. Sezona jde nad očekávání, ale Prospalův obzor je mnohem širší. S bývalým trenérem budějovického Motoru rozebíráme situaci Lukáše Rouska a jeho eventuální návrat do Sparty, definitivní zásek Jiřího Kulicha v Buffalu. K dění v Sabers má však 49letý kouč výhrady, nezdá se mu přístup některých útočníků. Poví, o co jde. Spoustu času jsme strávili rozborem úspěšného tažení české dvacítky na šampionátu v Ottawě, řeč se stočí k Eduardu Šalému či Jakubu Štanclovi a k jejich šancím hrát jednou NHL. Dojde samozřejmě i na hodně diskutovaný faul Kanady na Petra Sikoru a další okolnosti s ním spjaté.
Hokejové Česko prožilo další příjemnou noc, když z neděle na pondělí tleskalo vystoupení národního týmu dvacítky na šampionátu v Ottawě. Mladí bojovníci v penaltovém thrilleru přetlačili favorizované Švédsko a domů vezou po zásluze bronzové medaile. Pondělní Zimák živě probral turnaj od A do Z, k věci měli hodně co říci zpravodaj iSport.cz z Ottawy Patrik Czepiec, ale jednoznačně i speciální host Zimáku Tomáš Vlasák, trojnásobný mistr světa a bývalý účastník MS dvacítek z roku 1994. Debata se hodně stáčela k lídrovi týmu Eduardu Šalému, ke kouči Patriku Augustovi, ale i ke kanadskému publiku, které si během čtvrtfinále nepočínalo zrovna vzorově. Další téma? Budoucnost českého hokeje. Dojde i na hodnocení absence obránce švédské SHL Dominika Badinky, jenž se do nominace nevešel. A podle většiny expertů nechyběl… Nebo ano?
14. prosinec je dnem pro Evropu významného výročí, jež si ale připomínáme jen zřídka, neboť do obecného povědomí prostě nepatří. V tento den přitom byla v roce 1995 v Paříži definitivně podepsána Daytonská mírová dohoda, poslední podmínka pro ukončení války v Bosně a Hercegovině, jednoho z vůbec nejhorších evropských konfliktů od konce 2. světové války. Jak významná Daytonská dohoda byla? Šlo o v tu chvíli nejlepší možné řešení? A jakým způsobem probíhalo poválečné usmiřování znepřátelených etnik? O tom a mnohém dalším si Jakub a Lukáš Novosadovi v další epizodě svého sourozeneckého podcastu povídají se dvěma vzácnými hosty: panem armádním generálem Jiřím Šedivým, bývalým náčelníkem generálního štábu Armády ČR a také velitelem kontingentu AČR v misi IFOR, následující bezprostředně po podpisu Daytonu, a Blankou Čechovou, spisovatelkou, právničkou a účastnicí civilní mise v Kosovu, kde dodnes v mnoha ohledech panuje situace srovnatelná s Bosnou a Hercegovinou.Uzavřením Daytonské mírové dohody se podařilo definitivně ukončit válku v Bosně a Hercegovině. Tento pro budoucnost západního Balkánu i celé Evropy zcela zásadní a poměrně komplikovaný dokument po skoro 30 letech od uzavření i nadále určuje uspořádání i další směřování Bosny a Hercegoviny. Smlouvou nastavený systém se ovšem ukázal jako nefunkční, Bosna a Hercegovina se nadále potýká s obrovskými problémy, v místní společnosti opět roste napětí a množí se hlasy o hrozícím nebezpečí dalšího krveprolití.V době, kdy se čím dál víc řeší téma nutnosti uzavření míru v Ukrajině, je nasnadě podívat se na okolnosti vzniku Daytonské dohody a jeho důsledky trochu blíž. Co o tomto dokumentu vlastně víme? Jaké byly jeho cíle? A povedlo se je naplnit? Tehdejší úsilí mezinárodního společenství motivovala snaha udržet Bosnu a Hercegovinu pohromadě a rovnoměrně rozdělit správu země mezi tři v tu dobu znesvářená etnika. Kvůli implementaci sjednaných podmínek vznikl speciální Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. NATO zároveň organizovalo několik vojenských misí, které měly dohlížet na udržení míru. První a nejzásadnější byla právě mise IFOR, v rámci které působil i kontingent AČR pod vedením armádního generála Jiřího Šedivého. Ten v rámci podcastu nastiňuje tehdejší nálady v bosensko-hercegovské společnost i hlavní problémy, s nimiž se vojáci museli v prvních měsících potýkat. V rámci rozhovoru se vyjádří i k problematice rozdílných mandátů vojskOSN a NATO, přičemž se postupně dobereme i k tomu, že průběh válek na Balkáně, ale i v dnešní Ukrajině, by zcela jistě vypadal jinak, kdyby mezinárodní společenství dokázalo na vývoj situace reagovat rychleji a razantněji. Pan generál to ostatně dokládá i konkrétními příklady.S tím souhlasí i druhý host této epizody, spisovatelka Blanka Čechová, která se účastnila civilní mise v Kosovu a dlouhodobě žije v Chorvatsku, takže do rozhovoru přináší spoustu osobních zkušeností jak s válkami na západním Balkáně, tak i se současnými náladami v místní společnosti. Jakožto vystudovaná právnička se také vyjadřuje k samotné podstatě podepsané mírové dohody, jejíž naplnění považuje za nebývalý a poměrně nečekaný úspěch mezinárodní diplomacie. Jedním dechem ale hned vše problematizuje, neboť další postup mezinárodního společenství označuje za hloupý až skandální. Dokládá to i svými zkušenostmi z Kosova, přičemž neopomene zmínit i kontroverzní zapojení Madelaine Albrightové.Hosté v průběhu podcastu opakovaně vyjadřují obavy o další budoucnost Bosny a Hercegoviny, vzrůstající napětí a separatistické tendence srbské části Bosny a Hercegoviny dokládají i vlastními zážitky. Dojde na opakovanou kritiku přístupu mezinárodního společenství k válečným konfliktům, diskusi o úloze vojáka v kritických situacích i konkrétních příkladech nefunkčních programů, které mají pomáhat s obnovou poválečných společností.Jakub několikrát vše zmíněné uvede do širšího kontextu, Lukáš si závěrem povzdechne nad deziluzivním směřováním celé diskuse.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Co se děje v Sýrii, co se bude dít a co z toho plyne pro Evropu? Asadovy děti budou asi v pohodě, co ovšem znamená krize otců pro ostatní potomky? Alena Schillerová je v kostýmu hranolků autentická a Petr Fiala není. A co bude s Motoristy, kteří mají za sebou první kongres? Dojde i na windfall tax a Lex Babiš. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz
Kádr hokejové Sparty pořádně vytuní Michael Špaček, který přichází ze Ženevy v rámci asi největší transakce mezi českým a evropským klubem. Hvězdné války pražského klubu a Pardubic pokračují a získávají další grády. Nejen tohle téma rozebíral pondělní díl Zimáku ŽIVĚ, do nějž dostal speciální „nominaci“ Jaroslav Bednář, někdejší ligový šampion se Slavií, Davosem, Bernem či Omskem. Řeč přišla na aktuální výkony Sparty, Pardubic a tudíž se rozebíral i Roman Červenka, kterého Bednář kdysi hokejově vychovával ve Slavii. Dojde i na Kometu a její zbytečné kolapsy, na potápějící se Kladno, skočili jsme i na půdu NHL, kde došlo k vysvobození Davida Jiříčka z Columbusu směr Minnesota Wild. Velký prostor dostanou i otázky na Jaroslava Bednáře, proč skončil ve Slavii a zda je opravdu příbuzný s útočníkem Capitals Jakubem Vránou.
Tento díl podcastu přináší rozhovor s lektorem programu zvládání vzteku, psychoterapeutem a supervizorem Evženem Novým, který sdílí své zkušenosti z práce s dospělými klienty v oblasti prevence i řešení následků vzteku, agrese a násilí. Zaměřili jsme se na roli vzteku jako emoce, rozdíl mezi emocemi a chováním, a na to, jaký dopad může mít nezvládnutý vztek na mezilidské vztahy – zejména v rodinách a partnerství. Dojde, ale i na užitečné vhledy či tipy pro rodiče, partnery i profesionály, kteří chtějí lépe zvládat emoce a přispívat k budování zdravých vztahů. Odkazy na zdroje, jako je web vwww.zvladanivzteku.cz, brožura Papiňáci a motorkáři. Další programy: www.ilom.cz
Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Pardubice byly první v tabulce, ale na její první parádní výkon se vším všudy jste čekali 23 kol. Odnesl to Hradec v derby, vypráskaný 1:7. Kdo Dynamo probral? Mistrovský Třinec v pátek a neděli prohrál (pokaždé s bodem), možná se budete divit, ale nám se jeho víkendové výkony líbily. Stroj šlape, ale zatím neseje. Proti Ocelářům byli v neděli i rozhodčí. Dojde i na Kometu, jejíž herní potenciál je vyšší než zatím předvádí. Proč a kým je kolikrát držena zbytečně při zdi? A jak blízko má do Brna mistr světa Ondřej Beránek? Věnovat se musíme i Mladé Boleslavi, která si o víkendu poradila se Spartou i Litvínovem. V tradiční pondělní Pětce Zimáku se jen neshodneme, jak by Bruslaři dopadli, kdyby právě teď začalo play off… Co si myslíte vy?
David Krejčí nový seriál rozjel, druhý díl obstaral Radko Gudas, po něm se přihlásil Aleš Hemský. A nyní se pořad NHL INSIDER spojil s Václavem Prospalem, koučem farmářského týmu Buffalo Sabers se sídlem v Rochesteru. Někdejší vynikající útočník, jenž v NHL sehrál obří porci 1108 utkání, otevřeně popisuje situaci s Jiřím Kulichem, jenž sice hraje elitní světovou soutěž, ovšem ne vždy a na pozici, která není pro něj. Složitá věc, do níž 49letý trenér vnáší zajímavé světlo. NHL INSIDER rovněž probírá aktuální dění okolo Lukáše Rouska, dalšího člena buffalské organizace, jenž nyní dlí na farmě. Dvojnásobný mistr světa z let 2000 a 2005 zajímavě vypráví o hráčově přístupu k hokeji i o rozdílech, jak šikovný útočník vidí sám sebe a jak jej vnímá trenérským okem on. Dojde i na téma extraligový Pardubic, s nimiž je Václav Prospal v zákulisí spojován. Přišla nabídka od vedení Dynama? A lákal by jej návrat do Českých Budějovic? A teď to hlavní: jak dlouho bude jihočeský patriot trénovat? Kdyby zavolali z NHL, má jasno.
Pět klíčových témat, to je tradiční povíkendová Pětka Zimáku, kde redaktoři a reportéři Sportu a webu iSport.cz rozebírají zásadní dění v nejvyšší domácí soutěži a občas i v NHL. Trio Pavel Bárta, Miroslav Horák a Pavel Ryšavý hodnotí situaci u dna tabulky, kde překvapivě uvízl Liberec kouče Filipa Pešána a je tam namočená Jandačova Plzeň. Proč? A bude to lepší v další fázi sezony? Dojde i na Jágrovo Kladno, které se po výtečném úvodu začíná propadat, navíc majitel Rytířů nezaplatil nájem za městský stadion. Co za tím může být? V posledních dnech se rozbíral i úprk Jakuba Zbořila z mateřského Brna do Pardubic. Zdá se, že tahle transakce se Dynamu začne vyplácet. A nakonec David Pastrňák. Stala se totiž nevídaná věc: kouč Bruins jednoho z nejlíp placených hráčů na světě na celou jednu třetinu posadil. Z jakého důvodu a jak to poběží dál?
A na vlně nostalgie se povezeme i tento měsíc. Také vás od dětství pronásledují noční můry o topícím se koni Artaxovi v bažinách smutku, o po očku hledící sfinze nebo o příliš přátelském knihkupci? Naopak rádi vzpomínáte na psovitého rychlodraka Falka a zpomaleného kamenožrouta? Nebo vás již dětská fantazie opustila a nahradila ji všudypřítomná nicota? Ne? Tak jste tu správně! Nekonečný příběh, jeden z nejdražších filmů německé kinematografie, vyvolává mnoho otázek i po letech, a proto jsme se v podcastu sešli rovnou ve čtyřech, abychom filmové zpracování sotva poloviny původní knižní předlohy rozklíčovali. Dojde na německé ponorky, děsivě špatná pokračování i Campbellovu cestu hrdiny. Podcast Naše filmy je novinkou pro rok 2024. Bude vycházet pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.
Česká ekonomika je podle premiéra Petra Fialy ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Klíčové je podle něj zůstat aktivní a zajistit energetickou soběstačnost. Opravdu je ale důvod k optimismu? Proč se nedaří průmyslu a stavebnictví? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě přiblíží, v jaké ekonomické kondici se nacházejí Spojené státy před volbou prezidenta, i to, jaké impulzy potřebuje evropská ekonomika, aby zvýšila svou konkurenceschopnost.
Česká ekonomika je podle premiéra Petra Fialy ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Klíčové je podle něj zůstat aktivní a zajistit energetickou soběstačnost. Opravdu je ale důvod k optimismu? Proč se nedaří průmyslu a stavebnictví? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě přiblíží, v jaké ekonomické kondici se nacházejí Spojené státy před volbou prezidenta, i to, jaké impulzy potřebuje evropská ekonomika, aby zvýšila svou konkurenceschopnost.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česká ekonomika je podle premiéra Petra Fialy ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Klíčové je podle něj zůstat aktivní a zajistit energetickou soběstačnost. Opravdu je ale důvod k optimismu? Proč se nedaří průmyslu a stavebnictví? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě přiblíží, v jaké ekonomické kondici se nacházejí Spojené státy před volbou prezidenta, i to, jaké impulzy potřebuje evropská ekonomika, aby zvýšila svou konkurenceschopnost.
Tento týden je na roztrhání, aby ne, když New Jersey Devils startují sezonu NHL v Praze. Patrik Eliáš jako vážená legenda klubu u toho nemůže chybět, navíc si poctivě plní čím dál tučnější závazky v prvoligové Slavii, kde převzal zase větší odpovědnost za výsledky a směřování týmu. Ve speciálním dílu podcastu Zimák s ním Miroslav Horák dopodrobna rozebírá jeho aktuální pozici v českém hokeji i na půdě v NHL, řeší například, proč nevyužil nabídku na roli asistenta kouče v týmu Minnesota Wild. Velkým tématem je chabé trenérské zastoupení Evropanů v nejlepší světové lize, spoustu minut spolyká rozebírání Václava Varadi, jeho možnosti pracovat v zámoří a vůbec způsobu práce. V zamčené části Zimáku vás obšírně provedeme možnostmi české scény v novém ročníku NHL. Bývalý skvělý útočník a majitel řady rekordů Devils představí svůj pohled na složitou minulost i budoucnost Pavla Zachy, podívá se na Martina Nečase nebo na Davida Jiříčka a jeho slovní atak vůči šéfům Columbusu. Dojde i na Adama Klapku či Matěje Blümela.
„Já věřím českým lidem, věřím České republice, my jsme tady vždycky měli šikovné lidi, viděla jsem to v krajích, kde byl Baťa, a podobně. A věřím, že mohu být i příkladem, že to jde, když se chce. I když do mě kopou, uráží mě, a komolí mi jméno,“ říká advokátka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 01.10.2024, www.RadioUniversum.cz
Další týden nemůže odstartovat jinak než s naším vidcastem. Tentokrát v trochu jiném složení, ale s tradiční strukturou. Čeká vás jedno klasické téma. Dojde na kvíz. Hostem byla grafička Anna Voříšková z SCS Software. A chybět nemůže ani závěrečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 11:55 - Velké propouštění ve studiu Bungie 40:58 - Kvíz: Poznej hru podle popisu 1:01:42 - Rozhovor s Annou Voříškovou z SCS Software 1:41:44 - Závěrečný mišmaš
Potíže s odbavením zavazadel se na začátku prázdnin dotkly mnohých cestujících na pražském ruzyňském letišti. Jak se z této krize vedení letiště poučilo? Hrozí, že by lidé znovu museli čekat několik dní, než jim dorazí jejich kufry? „To, co situaci komplikuje i do dnešních dnů a čelíme tomu dál, je výrazná, řekl bych až extrémní nepravidelnost letového provozu,“ vysvětluje Jiří Jarkovský, nový předseda představenstva Czech Airlines Handling, dceřinné firmy Letiště Praha.
Potíže s odbavením zavazadel se na začátku prázdnin dotkly mnohých cestujících na pražském ruzyňském letišti. Jak se z této krize vedení letiště poučilo? Hrozí, že by lidé znovu museli čekat několik dní, než jim dorazí jejich kufry? „To, co situaci komplikuje i do dnešních dnů a čelíme tomu dál, je výrazná, řekl bych až extrémní nepravidelnost letového provozu,“ vysvětluje Jiří Jarkovský, nový předseda představenstva Czech Airlines Handling, dceřinné firmy Letiště Praha.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jubilejní 222. díl je skutečně speciál, protože k nám přišla Natálie, ale jiná než v předchozích dílech! Tahle je volnočasová badatelka na síti TikTok a žena s nejednou nepravděpodobnou historkou. Rozebíráme spolu tiktokové streamy, jak dobře na téhle SÍTI PRO MLADÉ funguje algoritmus i jak lákavé je stát se tiktokovým hudebníkem. Dojde i na Eda Sheerana, který je aktivní na TikToku i v Hradci Králové.Na herohero.co/starnoucimilenialove pak Natálie objasňuje život a dílo hvězdy bizarní televize A11 Luboše Bailadora a přináší drby z karlovarského festivalu, kde se hvězdy TikToku potkávají s Jiřím Bartoškou (neznají se). Dominik nám pouští vtip z Always Sunny a Natálie prozrazuje, jak ji najít na Instagramu. Líbezné povídání!Jako bonus přikládáme tiktoky na míru, které nám Natálie připravila.Jinak víme, že se nám teď moc nedaří pravidelně vydávat díly, a přemýšlíme, jak to udělat, abychom i po těch pěti letech zvládali tzv. tvořit konťas a nevyhořeli a zároveň aby vám stálo za to si nás předplácet. Už jsme i na něco přišli, víc v příštím díle! Díky za přízeň ❤️
Remíza s Gruzií, poslední místo, nashledanou. „Výsledková blamáž. Jestli budeme hodnotit jeden bod jinak než slovem ostuda, tak si lžeme. Pro mě je to ostuda,“ říká ve speciálním díle Ligy naruby, do kterého svými dotazy zasahovali i fanoušci, redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica. „Hráli jsme se Skotskem jeden z nejhorších fotbalů na turnaji, to mi vadí nejvíc,“ přidává se Jiří Fejgl: „Výsledkově už to hůř nemohlo dopadnout, tým na mě působil nedopečeně – třeba střední záložníci byli slabí při přechodu do útoku.“ Jak Liga naruby hodnotí blikance Antonína Baráka ze zápasu proti Turecku? Dojde na střídání stráží na kapitánském postu? Co se povedlo a nepovadlo trenérskému týmu Ivana Haška?
První duel lídrů kandidátky SPOLU a STAN ve volbách do Evropského parlamentu. Co všechno přinesou Evropské volby? Vývoj posledních let ukázal, že Evropa kupila prokazatelné chyby minimálně v bezpečnostní a energetické politice. Dojde k sebereflexi evropských elit? Jak nová EU bude konat v řešení dopadů greendealu, zákazu spalovacích motorů a upadající konkurenceschopnosti starého kontinentu? Je pro voliče pochopitelné, že ve vedení Komise bude pravděpodobně pokračovat Ursula von der Leyen? V čem jsou hlavní rozdíly mezi Danuší Nerudovou a Sašou Vondrou? Je víc zkušenost nebo mládí a energie? A co z toho bude mít český volič? I o tom byl místy vyhrocený duel dvou hlavních vládních sil, koalice SPOLU a STANu. Chcete si s námi popovídat o tom jak evropské volby dopadly? Přijďte za námi na akci do CAMP v Praze - https://goout.net/cs/bruselsky-insider/szuaffx/ Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY a Vývojářská agentura Able.
Americký exprezident Donald Trump byl shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování plateb pornoherečce za mlčenlivost před volbami v roce 2016. Je to vůbec poprvé, kdy byl bývalý prezident shledán vinným za trestný čin. Nakolik výbušné téma to je pro americkou politiku? Politolog Petr Just ještě přiblíží, co rezonuje ve veřejném prostoru před nadcházejícími eurovolbami, i to, čím je zajímavá prezidentská volba na Islandu.
Americký exprezident Donald Trump byl shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování plateb pornoherečce za mlčenlivost před volbami v roce 2016. Je to vůbec poprvé, kdy byl bývalý prezident shledán vinným za trestný čin. Nakolik výbušné téma to je pro americkou politiku? Politolog Petr Just ještě přiblíží, co rezonuje ve veřejném prostoru před nadcházejícími eurovolbami, i to, čím je zajímavá prezidentská volba na Islandu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nálet izraelských sil na uprchlický tábor v Rafáhu si vyžádal 45 mrtvých a stovky lidí utrpěly vážné popáleniny. Přestože útok vyvolal pobouření světových lídrů i humanitárních organizací, izraelský premiér Benjamin Netanjahu ujistil, že vojenské akce budou pokračovat. Kdy světu dojde trpělivost? Filip Titlbach se ptá Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
CELÝ DÍL ZDE První duel lídrů kandidátky SPOLU a STAN ve volbách do Evropského parlamentu. Co všechno přinesou Evropské volby? Vývoj posledních let ukázal, že Evropa kupila prokazatelné chyby minimálně v bezpečnostní a energetické politice. Dojde k sebereflexi evropských elit? Jak nová EU bude konat v řešení dopadů greendealu, zákazu spalovacích motorů a upadající konkurenceschopnosti starého kontinentu? Je pro voliče pochopitelné, že ve vedení Komise bude pravděpodobně pokračovat Ursula von der Leyen? V čem jsou hlavní rozdíly mezi Danuší Nerudovou a Sašou Vondrou? Je víc zkušenost nebo mládí a energie? A co z toho bude mít český volič? I o tom byl místy vyhrocený duel dvou hlavních vládních sil, koalice SPOLU a STANu. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY a Vývojářská agentura Able. Sledujte nás:
Růst cen v Česku výrazně zpomalil. Lednová meziroční inflace vzrostla jen o 2,3 % – což je nejméně od března roku 2021. V prosinci přitom činila meziroční inflace ještě 6,9 %. A právě lednová inflace předznamenává cenový vývoj na celý rok – loňská inflace v prvním měsíci roku pak byla vysokých 17,5 %. Jsou tato čísla důvodem k radosti? Znamená to, že se ekonomika zotavuje? Dojde ke snižování úrokových sazeb? Nebo je za tím potřeba vidět především vysokou srovnávací základnu z loňska? Budeme se na to ptát v 90´ČT24. A zajímají nás i vaše dotazy – posílejte nám je! https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130215/
nflace v Česku i nadále zpomaluje – v závěru roku dosáhla meziročně 6,9 %. Tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 %. Za celý loňský rok pak dosáhla průměrná inflace 10,7 %. Zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Některé potraviny na konci roku 2023 zrychlily zlevňování. Naopak zdražení se projevilo zejména u bydlení – za nájemné zaplatili lidé o 7,3 % více než v roce 2022. Jak se budou spotřebitelské ceny vyvíjet dál? Dojde letos ke zlevnění potravin? A jak bude ČNB podporovat pokles inflace? Pořadem provázely Klára Radilová a Vendula Pokorná https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130111/
Tisíce lékařů od zítřka hrozí nesloužením přesčasů. Pokud se tak stane, měla by od prosince část nemocnic fungovat v omezeném režimu. Lékaři protestují proti nadmíře přesčasových hodin, ale i výdělkům. Posledním pokusem odvrátit takovou formu protestu je jednání s premiérem Fialou. Na kolik by dle ministra zdravotnictví Válka vyšlo splnění požadavků lékařů? A dojde v Česku k výraznému omezení zdravotnické péče?https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131130/