Podcasts about Ameri

Izraelske sile so davi znova ukazale umik civilistov z več območij v Iranu, v katerem naj bi zadele že več kot tisoč ciljev. Znova so napadle Teheran in več drugih mest po državi. Tudi Iran je davi nad Izrael poslal nov val izstrelkov, o eksplozijah poročajo iz Tel Aviva in Jeruzalema. Ameriški predsednik Donald Trump podpira izraelske napade na Iran, spodbuja premierja Benjamina Netanjahuja k nadaljnjim napadom, od Irana pričakuje brezpogojno vdajo, ni pa še povedal, ali se bodo Združene države vključile v vojaške operacije proti Iranu. Drugi poudarki oddaje: - Ruski predsednik Putin zavrača trditve, da Moskva predstavlja grožnjo Natu. - Premier Golob v Ribnici za sistematično in dolgoročno obravnavo romske tematike. - Slovenske košarkarice na evropskem prvenstvu po porazu proti Litvi čaka Italija.

Izrael in Iran zaostrujeta vojno retoriko, vse manj potrpežljiv je tudi ameriški predsednik Donald Trump. Vodja evropske diplomacije Kaja Kallas je ob nadaljevanju spopadov dejala, da Iran ostaja glavni vir nestabilnosti v regiji, a obsodila izraelske napade. Po njenih besedah izraelskih dejanj v humanitarnem in mednarodnem pravu ni mogoče upravičiti. Drugi poudarki oddaje: - Občine po večini še niso podpisale pogodb z izvajalci dolgotrajne oskrbe, pravica do nje začne veljati čez dva tedna. - Državni zbor danes o predlogu za imenovanje Dijane Možina Zupanc za varuhinjo človekovih pravic. - V Ljubljani se začenja mednarodni festival plesa in performativnih umetnosti Spider.

Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Eskalace mezi Izraelem a Íránem může přerůst v otevřený konflikt, který destabilizuje celý region i globální rovnováhu. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka. Podle něj je realita zamlžená propagandou obou stran. „Nevidíme pravdivý obraz. Izrael tají civilní ztráty, Írán zamlčuje rozsah škod. Nikdo nechce vypadat slabě,“ říká.Írán podle Turečka stále může aktivizovat své spojence, například Hizballáh, nebo spustit sabotáže. A co víc, podle něj rozhodně nelze Írán technologicky podceňovat. „Irán je rozvinutá země, v řadě oblastí překvapivě vyspělá. Kdo ho považuje jen za stát fanatiků, dělá chybu.“ Tureček připomíná i podceněná rizika destabilizace íránského režimu. „Pokud by došlo ke kolapsu režimu, hrozí chaos s dopadem na celý region. Írán není Gaza, je to osmdesátimilionová země s vlivem v celé Asii.“Podle něj zároveň nelze vyloučit, že Izrael vyvíjí tlak na USA, aby se do konfliktu zapojily. „Izrael už dlouho touží po tom, aby Američané vojensky zaútočili na Írán. A třeba si na to teď připravují půdu,“ dodává. Jako možní mediátoři míru přicházejí do úvahy státy jako Rusko nebo Čína. Tureček však varuje před přeceňováním role EU. „Z pohledu Íránu je Unie bezzubá. Opravdové garance očekávají pouze od USA.“

Izrael in Iran nadaljujeta medsebojne napade. Po poročanju iranskih medijev se je pravkar začel nov val iranskih raketnih napadov na cilje v Izraelu. Teheran je svoja dejanja označil za samoobrambo, evropske države pa pozval k pritisku na Izrael, da ustavi napade na islamsko republiko, ti so med drugim zadeli več ciljev v Teheranu in na zahodu države. Ameriški predsednik Donald Trump pa je Teheran pozval k pogovorom. Druge teme: - V Svobodi odrekli podporo še četrtemu kandidatu za guvernerja Banke Slovenije - Premier Golob: Slovenija ostaja varna država - Cene goriv od polnoči dalje nekoliko višje cene, spet regulacija na avtocestah

Izrael in Iran nadaljujeta medsebojne napade. Izraelska vojska je popoldne potrdila, da bo še naprej izvajala napade na različne cilje v Iranu, kjer je v raketiranju prestolnice ubila več deset civilistov. Z več kot 200 izstreljenimi balističnimi raketami pa je iranska stran pokazala, da lahko prebije izraelsko protiraketno obrambo. Medtem ko Izrael grozi s še hujšimi napadi, narašča skrb, da bi se konflikt lahko razlil širše po regiji. V oddaji tudi: - V političnem atentatu v Minnesoti dve smrtni žrtvi in dva ranjena. - Na medverskem Forumu za mir na Balkanu poudarili vrednote življenja in družine. - Tadej Pogačar le še korak stran od prve osvojitve dirke po Dofineji.

Iran je proti Izraelu po izraelskih navedbah izstrelil več deset balističnih raket in po iranskih več sto. Eksplozije se odjeknile v Tel Avivu in Jeruzalemu. O najmanj sedmih ranjenih poročajo iz osrednjega dela države. Ameriška vojska je izraelski pomagala prestrezati izstrelke. Napad Irana sledi obsežnim izraelskim, ki so bili usmerjeni na jedrske objekte v islamski republiki in vrh tamkajšnjih oboroženih sil. Mednarodna agencija za jedrsko energijo poroča o kemičnem in radiološkem onesnaženju znotraj objekta v Natancu.

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Slovenska reprezentanca v vaterpolu je uspešno končala domače kvalifikacije za uvrstitev na evropsko prvenstvo. Tretji zaporedni nastop na turnirju stare celine si je v Kranju zagotovila z zmagami nad Češko, Poljsko in Veliko Britanijo. Slovenske košarkarice pa so s prijateljsko tekmo proti Črni gori sklenile priprave na evropsko prvenstvo, ki se bo začelo prihodnji teden. Na tekmi v ljubljanski dvorani Tivoli se je ekipi priključila tudi naturalizirana Američanka Jessica Shepard.

Ob vseh potezah, ki jih odmerja nova ameriška vlada, odmeva in razburja napovedano drastično krčenje sredstev za tamkajšnjo znanost in raziskovanje. Slovenskega profesorja v Združenih državah smo vprašali o vzdušju na ameriških raziskovalnih ustanovah, pri dveh slovenskih poznavalcih znanosti pa preverjali, koliko je takšna drastična proračunska odločitev tudi simbolna poteza, kakšne bodo posledice napovedanih rezov in kako skrb vzbujajoč je vnovičen vzpon antiintelektualizma. Gostje: - dr. Jure Zupan, profesor na univerzi v Cincinnatiju- dr. Sašo Dolenc, urednik portala Kvarkadabra in poznavalec znanosti- dr. Oto Luthar, direktor ZRC SAZU

Slovenski odbojkarji so odpotovali na prvi turnir letošnje sezone lige narodov. V Braziliji se bodo ob gostiteljih pomerili še s Kubanci, Iranci in Američani. Novi selektor Fabio Soli je v reprezentanco ob izkušenih nosilcih igre vpoklical tudi nekaj mlajših odbojkarjev. V oddaji se posvetimo še kolesarski dirki po Dofineji, na kateri so se tekmovalci pomerili v posamični vožnji na čas. Cilj trase je bil po dobrih 17 kilometrih v kraju Saint Peray.

V Lemontu pri Chicagu v ZDA so praznovali stoletnico Ameriških Brezij. O tem nam je več na začetku povedal frančiškan p. Metod Ogorevc. V Slovenski hiši v Buenos Airesu v Argentini je bila Spominska proslava. Slišali (od 22:09 naprej) ste, kaj je pri pridigi povedal nadškof Andrej Stanovnik. Pred nami je letošnje srečanje Dobrodošli doma. Več sta nam (od 35:46 naprej) povedali državna sekretarka Vesna Humar in Ana Šket Daneu z Urada za Slovence v zamejstvu in po svetu.

„Přecházíme největší disrupcí mezinárodního pořádku za poslední dekády. Na jejím konci nevznikne svět, jaký jsme znali, ale něco úplně nového,“ říká prezident organizace Globsec Róbert Vass. Podle Vasse vstupujeme do nové éry, která definitivně ukončuje svět založený na pravidlech a institucích vzniklých po druhé světové válce. „Tato transformace je nevratná,“ řekl v rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce. Vass varuje, že Spojené státy se dnes samy staly disruptivní silou. „Zatímco dřív byly USA garantem systému založeného na mezinárodním právu, dnes z mnoha institucí odcházejí. Nahradilo to právo síly,“ uvedl. To podle něj představuje existenční ohrožení pro menší státy jako je Slovensko či Česko, jejichž bezpečnost závisí na síle mezinárodních pravidel, ne na vojenské moci. „Musíme přestat čekat, co rozhodnou Američané. Pokud chceme, aby nás brali vážně, musíme investovat do vlastní obrany.“A mluvilo se i o situaci na Ukrajině: „Rusko zatím ignoruje všechny mezinárodní iniciativy na zastavení bojů. K míru se nedostaneme tím, že přestaneme podporovat oběť. Dostaneme se k němu tehdy, až si agresor uvědomí, že cena za pokračování bojů je neakceptovatelná. Zatím ale Rusko tuto cenu necítí." dodává Vass. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Škof Saje pred Jamo pod Macesnovo Gorico: resnica nas bo osvobodila.V Vatikanu jubilej gibanj in skupnosti.Ameriški predsednik Trump napovedal nadaljevanje carinskih pogajanj s Kitajsko.Ladja Aktivistov namenjena v Gazo, dosegla obalo Egipta. Komentar Nejca Krevsa.ŠPORT: Slovenski nogometaši zmagali v Luksemburgu na prvi od dveh pripravljalnih tekem.ŠPORT: Ciljni vzpon na Golte osrednje dejanje predzadnje etape kolesarske dirke po Sloveniji.VREME: Jutri bo večinoma sončno. Popoldne na severu in severovzhodu posamične plohe in nevihte. Najvišje dnevne temperature bodo od 26 do 30°C.

Slovenija bo poskušala zavarovati Beti Hohler, ki so jo - kot eno od štirih sodnic Mednarodnega kazenskega sodišča - doletele sankcije ameriških oblasti. Združene države so kritične do sodb sodišča v Haagu, ki je med drugim izdalo priporni nalog za izraelskega premiera Netanjahuja. Druge teme: - Predsednica republike za varuhinjo človekovih pravic uradno predlaga Dijano Možina Zupanc. - Zvečer v Mariboru uradno odprtje 60-ega Borštnikovega srečanja s svežim pogledom na sodobno gledališče. - Poletno festivalsko dogajanje uvaja Festival 202, ki v Križanke prinaša novi val slovenske glasbe.

Naše verejné financie a ich udržateľnosť je zlá. Slovensko je medzi najchudobnejšími krajiny Európy, životná úroveň sa nezlepšuje a investori sa nám vyhýbajú. Američania zdvojnásobili clá na oceľ a hliník. Vláda však stále mlčí o ďalšom takmer dvojmiliardovom konsolidačnom balíčku, zatiaľ sa hovorí len o vyšších daniach z bývania a hazardu. Na pomoc tak prichádzajú zamestnávatelia. Vláde pripravili vlastný konsolidačný balík, takmer lego kocky, z ktorých si už premiér aj jedno opatrenia vybral. Výmenou za zrušenie časti nezrušiteľnej transkačnej dane prídeme o štátnym sviatok na 17. novembra.Čo na to hovoria firmy a podniky, a ako to pomôže? S akými nápadmi pre ministra financií prichádzajú oni ak hovoria že ich opatrenia sú za viac ako šesť miliárd eur? Prečo má Slovensko problémy s konkurencieschopnosťou a prečo zahraničné investície na Slovensku klesli na nulu? Čo to pre Slovensko znamená a aké máme možnosti stať sa raz opäť tatranským tigrom? Alebo to už nejde?Braňo Závodský sa rozprával s viceprezidentom Republikovej únie zamestnávateľom Jozefom Špirkom.

Ameriški predsednik Donald Trump kljub sodnim odločitvam v zvezi z njegovo carinsko politiko vztraja pri svojem. Včeraj je podpisal razglas o podvojitvi uvoznih dajatev na jeklo in aluminij, ki so tako od danes 50-odstotne. Drugi poudarki oddaje: - Poljaki med političnima poloma: novi predsednik Karol Nawrocki načrtuje blokade reform vlade. - Izola znova gosti Kino otok, ki postaja oaza premislekov in pogovorov o filmih z vsega sveta. - Na Obali se začenja kolesarska dirka po Sloveniji: pristojni ob zaporah pozivajo k strpnosti.

Fotovoltické systémy, najmä meniče a batérie, sa stávajú čoraz bežnejšou súčasťou našich domácností aj kritickej infraštruktúry. Veľká časť týchto zariadení pochádza z Číny a s tým sú spojené potenciálne kyberbezpečnostné hrozby – od neúmyselných zraniteľností až po možné skryté komunikačné moduly. Aké sú riziká a čo s tým môžeme robiť?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčín rozpráva s redaktorom Živé.sk Lukášom Koškárom o tom, prečo by sme sa mali zaujímať o pôvod a bezpečnosť našich solárnych systémov, aké konkrétne hrozby boli objavené a aké dôsledky by mohla mať naša technologická závislosť od Číny v tejto oblasti.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Aké bezpečnostné hrozby skrývajú solárne panely a meniče z Číny.Môže vaša fotovoltika posielať dáta do Číny bez vášho vedomia?Hrozí destabilizácia elektrickej siete cez hacknuté solárne elektrárne?Prečo Európa stráca kontrolu nad kľúčovou "zelenou" technológiou.Čo môžu robiť bežní používatelia a štáty na zníženie rizík.Téme sa venujeme aj tu:Američania našli v čínskych meničoch pre solárne elektrárne neznáme komunikačné modulyVyrábate si elektrinu zo slnka? Dáta môžu putovať do Číny, no je tu ešte väčší problém (rozhovor)Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Skrajno palestinsko gibanje Hamas je v odzivu na najnovejši ameriški predlog o prekinitvi ognja v Gazi izrazilo pripravljenost na izpustitev omejenega števila talcev. Ameriški posebni odposlanec Steve Witkoff je protipredlog označil za nesprejemljivega. Izraelska vojska medtem nadaljuje napade na Gazo. Po podatkih palestinskih virov je bilo na razdelilni točki v mestu Rafa ubitih najmanj 26 ljudi, več kot 100 je ranjenih. Poljska v znamenju drugega kroga predsedniških volitev. Z današnjim dnem višje trošarine na pivo. Nogometaši pariškega PSG-ja do prvega naslova zmagovalcev lige prvakov.

Minister za notranje zadeve Boštjan Poklukar bo moral drugič v tem mandatu pred državnim zborom pojasnjevati očitke iz interpelacije. Včeraj so jo namreč zoper njega vložili poslanci iz vrst NSi in Demokratov. Med drugim mu očitajo neustrezen odziv ob aferi izkoriščanja tujih delavcev in problematično reorganizacijo centra za varovanje. Drugi poudarki oddaje: Ameriško vrhovno sodišče dovolilo suspenz že drugega programa za zaščito priseljencev. Dan brez tobaka letos pod geslom »Razkrijmo manipulacije tobačne industrije« . Mehičan Isaac del Toro le še korak od skupne zmage na kolesarski dirki po Italiji.

Slovenskí hokejoví reprezentanti obsadili na MS v hokeji 2025 až 11. miesto, čo bol ich najhorší výsledok od roku 2017. S len deviatimi strelenými gólmi sme si pripísali nelichotivý rekord v ére samostatnosti. Šampionát však priniesol viac než len nepriaznivé štatistiky. Hráči bojovali so sebadôverou, absenciou skúsených lídrov aj očakávaniami fanúšikov, ktoré nedokázali naplniť.V podcaste Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa o celkovom priebehu turnaja, výkonoch Slovákov, ale aj o širších súvislostiach rozprávali moderátori s bývalým hokejistom a reprezentantom Slovenska, dnes odborníkom JOJ Šport Michalom Hudecom. Vysvetlil, prečo podľa neho nestačí len mladý tím, ak chýba sebavedomie a skúsenosť, prečo sa Slováci trápili v zakončení, ale aj čím si ho získali Američania, ktorí vo finále porazili Švajčiarov. Okrem iného sa pozrel aj na stav slovenského hokeja, vývoj v zahraničí a otázky smerovania reprezentácie.Poukázal aj na to, že Slovákom často chýbala vnútorná istota v rozhodujúcich momentoch „To je podľa mňa ten rozdiel. Na veľa zápasoch to bolo veľakrát o tom, že chalani mali strach, taký ten náš slovenský, že sa nevedeli presadiť. Keď mali šancu, tak zlyhali,” skonštatoval Michal Hudec v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu.

Združene države so oblikovale nov predlog premirja v Gazi, ki predvideva 60-dnevno prekinitev ognja in izpustitev nekaj izraelskih talcev v zameno za palestinske zapornike, po podpisu pa takojšnje pošiljanje pomoči v Gazo. Hamas je po poročanju nekaterih medijev napovedal zavrnitev predloga, saj ta ne predvideva končanja vojne. V oddaji tudi o tem: - Začasna pravna zmaga Trumpove administracije: po pritožbi Bele hiše uvozne carine spet veljavne. - Vlada sklenila kompromis glede novele zakona o vrtcih: v občinah in vrtcih so vsaj delno zadovoljni. - Cankarjeva nagrada Barbari Korun za pesniško zbirko Vnazaj o izginjanju vere v človečnost.

Ameriški predsednik Donald Trump je z aprilsko uvedbo 10-odstotnih zaščitnih carin na uvoz dobrin z vsega sveta prekoračil svoja pooblastila. Tako je razsodilo ameriško zvezno sodišče za mednarodno trgovino. To razume carine kot zvišanje davkov Američanov, o čemer lahko odloča le kongres. Druge teme: - Vlada danes o predlogu obrambne resolucije. Bo poleg finančne injekcije treba tudi vnovič uvesti služenje vojaškega roka? - Varnostni svet Združenih narodov zahteva konec izraelskega nasilja v Gazi in dostop človekoljubne pomoči v enklavo. - Nogometaši Chelseaja zmagovalci letošnje konferenčne lige. Po preobratu prepričljivo, s 4:1, boljši od španskega Betisa n

Od Harvarda do Nase, od raziskav podnebnih sprememb do razvoja novih zdravil, ameriški znanstveno-raziskovalni in visokošolski prostor doživlja pretrese, ki so brez pravih vzporednic v zgodovini. Zaustavljene ali ukinjene so raziskave v višini več milijard ameriških dolarjev, sredstva za prihodnje raziskave se prepolavljajo. Raznolikost, enakost in vključevanje so postale najbolj cenzurirane besede, prav tako nezaželena je omemba podnebnih sprememb. A v praksi ni znanstvenega področja, ki ne bi bilo na tnalu. Nekoč najbolj odprto in stimulativno okolje za raziskave in magnet za talente z vsega sveta, se spreminja v prostor negotovosti in celo cenzure. Kako globoki so pretresi in kakšne utegnejo biti njegove širše posledice, preverjamo v tokratnem Studiu ob 17h. Gostje: dr. Tina Lebar, sintezna biologinja s Kemijskega inštituta, ki se je marca letos vrnila z univerze Harvard;dr. Roman Kuhar, sociolog, Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani;dr. Maruša Bradač, astrofizičarka, Fakulteta za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani, predtem dolgoletna predavateljica na Kalifornijski univerzi v Daviesu;dr. Matjaž Ličer, oceanograf, Agencija RS za okolje.

Cas Holman je slovita ameriška oblikovalka igrač – zaslovela je z igračo Rigamajig, namenjeno vrtcem –, znana je tudi po svojem inovativnem pristopu k oblikovanju igrišč. V središču njenega razmisleka je vedno potencial igre, saj kot poudarja, otroci za igro ne potrebujejo igrač, če pa jih že imajo, morajo te ponujati čim več prostora domišljiji. Pri njenih kreacijah je v ospredju tudi ideja skupne igre, sodelovanja otrok. Cas Holman razmišlja tudi o tem, kako bi se kot odrasli morali več igrati, pri čemer nima v mislih le računalniških ali športnih iger. Jeseni bo pri založbi Avery izšla njena knjiga, posvečena prav tej temi. O vsem tem v pogovoru, ki ga je z njo posnela Tesa Drev Juh in ga tudi prevedla. Bralka Mateja Perpar, ton in montaža Maks Pust.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Človekoljubna pomoč, ki jo je Izrael odobril pripeljati v Gazo, je le kaplja v morje, pravi generalni sekretar Združenih narodov Antonio Guterres. Judovska država po njegovih besedah še vedno zadržuje večino pomoči. Kot je povedal, prebivalci enklave preživljajo morda najbolj okrutno fazo vojne. Izrael je skoraj 80 dni blokiral dostavo nujnih potrebščin, celotnemu prebivalstvu pa grozi lakota. Dodal je, da družine stradajo, svet pa to gleda v živo. V oddaji tudi o tem: - Kolesarska dirka po Italiji prihaja v Slovenijo. - Janezu Janši na kongresu SDS nov mandat na čelu stranke. - Ameriška vlada Evropski uniji zagrozila z dodatnimi carinami.

Kljub nekaterim poskusom pogajanj o končanju vojne v Ukrajini ali vsaj prekinitvi ognja ni videti, da bi bila Kijev in Moskva kaj bliže takšnemu scenariju. Nekdanji poveljnik ukrajinskih sil Valerij Zalužni meni, da ni realno upati na vrnitev mej z Rusijo iz leta 1991 ali 2022. Druge teme: - Ameriški predsednik Trump predlaga 50-odstotne carine na uvoz iz Evropske unije; veljati bi začele čez 9 dni. - Poslanci podprli začetek postopka za vpis pravice do uporabe gotovine v ustavo. - Borštnikov prstan bo letos dobila igralka Nataša Barbara Gračner.

V řadě metropolí Evropy se od návratu Donalda Trumpa k moci usilovně přemýšlí, zda by se evropské země dokázaly ubránit bez pomoci Američanů. Podle britského novináře Shashanka Joshiho, který o obraně píše pro týdeník The Economist, ale hlavní výzva nespočívá ani tak v chybějící výbavě nebo nedostatku peněz, jako v psychologické rovině. Co tím má na mysli? Host: Shashank Joshi - editor týdeníku The Economist pro obranné záležitostiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Včerajšnja neposredna pogajanja med ukrajinsko in rusko delegacijo v Carigradu niso prinesla napredka pri sklenitvi prekinitve ognja - ruske sile po ukrajinskih navedbah nadaljujejo napade. Ameriški predsednik Donald Trump pa je za ameriške medije napovedal, da se bo po vsej verjetnosti dogovoril za srečanje z ruskim voditeljem. Drugi poudarki oddaje: - Izrael napovedal začetek nove vojaške operacije v Gazi. - Socialni partnerji bodo pogajanja glede urejanja trga dela nadaljevali prihodnji teden. - V Radencih 43-ič Maraton treh src.

V Carigradu naj bi se po včerajšnji zmešnjavi dopoldne le začela neposredna pogajanja med Ukrajino in Rusijo o končanju vojne, a brez predsednikov obeh držav. Ameriški zunanji minister Marco Rubio ocenjuje, da preboja ni pričakovati. Druge teme: - Pogajanja o spremembah na trgu dela: višje nadomestilo za brezposelnost, dodatne ure dela upokojencev - Dolgotrajna oskrba: bodo njene stroške - ki naj bi jih pokrival namenski davek - morale pokrivati občine? - Dela so štajersko avtocesto ohromila bolj, kot so pričakovali na Darsu; zastoji bodo poleti še pogostejši.

Putina, Zelenskega in Trumpa res ni bilo na carigrajskem diplomatskem plesu, a vendarle se Rusija in Ukrajina po treh letih neposredno pogovarjata o končanju vojne. Kakšna bo cena? Ameriški predsednik svojo ceno postavlja v visokih zneskih, s turneje po bogatih zalivskih državah se vrača z milijardnimi pogodbami v žepu. Pa pri nas? Vsi so zmagovalci referenduma, prešteli so se in štejejo naprej.

Už tuto neděli se během inaugurační mše na Svatopetrském náměstí oficiálně ujme nejvyššího postu v katolické církvi Robert Prevost, který přijal jméno Lev XIV. Během svého pontifikátu - jak oznámil kardinálům - se hodlá věnovat mimo jiné výzvám spojeným s novou průmyslovou revolucí a rozvojem umělé inteligence. Co dalšího od Lva XIV. očekávat?Host: Michal Opatrný - děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Vlastní dům, dvě děti na studiích, auto a dovolená ročně - symboly hezkého života, na které na první pohled dosáhne každý, kdo pracuje. U nás to nevychází. Cenovka za „americký sen“ po Česku je 22 milionů, odhadl podcast ve Vatě.Život úspěšného Američana má několik milníků: svatba, vlastní dům, dvě děti na studiích, auto, jedna dovolená ročně a úspory na penzi. Americký web Investopedia vyčíslil, že takový „americký sen“ vyjde domácnost na 4,4 miliony dolarů, v přepočtu 100 milionů korun.Obdobný sen by v tuzemsku vyšel na 22 milionů, odhaduje podcast Ve vatě. Pro českou střední třídu nedosažitelná částka stejně jako ve Spojených státech.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V Carigradu potekajo neposredna pogajanja med Rusijo in Ukrajino po treh letih vojne. Ruskega predsednika Vladimirja Putina ni v Turčijo. Je Rusija sploh pripravljena končati vojno? Ameriški predsednik Donald Trump je zagrozil, da bo končal svoje posredovanje, če ne bo pripravljenosti za pogovore. Hkrati pa se zdi, da je pozornost Združenih držav vse bolj usmerjena v druga krizna žarišča. Smo priča nastajanju novega svetovnega reda? Bomo to izvedeli šele po srečanju Trumpa in Putina? O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Faris Kočan, strokovnjak za mednarodne odnose, FDV Univerze v Ljubljani; Vlasta Jeseničnik, dopisnica RTV Slovenija iz Ruske federacije; Karmen Švegelj, dopisnica RTV Slovenija iz Bližnjega vzhoda.

Zakon o dodatku k pokojninam umetnikom na včerajšnjem referendumu ni bil podprt. Opozicija izid slavi kot udarec vladi - ta poudarja, da je bila udeležba prenizka, da bi bila to zanjo nezaupnica. Ministrica za kulturo Asta Vrečko pozive k odstopu zavrača in poudarja, da je bil poziv k bojkotu glasovanja pravilen korak. S tem se ne strinja doktor pravnih znanosti Igor Kaučič. Druge teme: - Pogajanja za mir v Ukrajini: Zelenski in Putin bi se lahko v Turčiji sešla v četrtek. Unija se odreka ruskemu plinu, a za kakšno ceno? - Ameriški in kitajski pogajalci naj bi sklenili trgovinski dogovor. V Bruslju se pripravljajo na morebitne ukrepe proti Washingtonu. - Koliko je vredna vaša nepremičnina? Na portalu PROSTOR bodo od jutri objavljene posplošene vrednosti.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.

Kašmír ve varu. V Himálaji se ostřelují Indie s Pákistánem. Američané jim sice dohodli příměří, útoky přesto pokračují. Aspoň se z nich tedy obě strany obviňují. Proč ke konfliktu došlo? A co z toho může mít Čína? Téma pro indologa a politologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity v Praze, který působí také ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V průběhu právě končícího týdne se událo mnohé. S odstupem času si ale osmý květen roku 2025 budou lidé nejspíš spojovat se zvolením prvního Američana na papežský stolec, který přijal jméno Lev XIV.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

Beli dim iz dimnika na Sikstinski kapeli v Vatikanu je sinoči naznanil, da je izvoljen novi poglavar Rimskokatoliške cerkve. To je postal ameriški kardinal Robert Francis Prevost, ki si je izbral ime Leon XIV. Novi papež je kmalu po izvolitvi na balkonu bazilike pozdravil številne zbrane vernike in v nagovoru svetu poslal sporočilo miru. Kot je dejal, si želi sinodalno cerkev, ki si vedno prizadeva za mir, deluje človekoljubno in je blizu tistim, ki trpijo. V oddaji tudi: - Ob 80-ti obletnici konca druge svetovne vojne drevi v Stožicah državna proslava. - Ob napovedi povečanja obrambnih izdatkov pomisleki, ali bodo vanje res lahko umeščeni tudi infrastrukturni in drugi projekti. - Začenja se kolesarska dirka po Italiji, na kateri bo Primož Roglič skušal ponoviti uspeh izpred dveh let.

Stodvadsaťdva rokov nestál na čele najstaršej nepretržite fungujúcej inštitúcie na svete, Katolíckej cirkvi, Lev. Vo štvrtok podvečer sa nad Sixtínskou kaplnkou objavil biely dym a o necelú hodinku na to sa médiami celého sveta prehnalo meno Robert Francis Prevost.Američan, ktorý veľkú časť svojho života pôsobil v Peru v Latinskej Amerike prijal meno Lev štrnásty a stal sa novou hlavou katolíckej cirkvi.Prvému príhovoru nového pápeža dominovali slová pokoj a mier. Očakáva sa, že bude pokračovať v politike, ktorú nastavil František - cirkev, ktorá sa chce priblížiť k slabým a chudobným. Na Námestí sv. Petra vo Vatikáne v tej chvíli počúvalo asi 100-tisíc ľudí a medzi nimi aj reportér denníka SME.O tom, kto je nový pápež, či je jeho zvolenie prekvapením, čo čaká kresťanský svet pod jeho vedením, a čo by jeho zvolenie mohlo znamenať pre cirkev na Slovensku.Moderátor Michal Katuška sa v mimoriadnom vydaní podcastu Dobré ráno spojil s s Jánom Krempaským, ktorý konkláve pozorne monitoroval priamo z Ríma.Zdroj zvukov: Vatican News, TV LUX–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Byla to jedna z nejbizarnějších bitev druhé světové války a vlastně vůbec nesouvisela s bojem proti nacismu. A byla to spíš bitka než bitva. Ale o to pozoruhodnější, že tu bojovali Američané proti Američanům. Konflikt v severozápadní Anglii, v malém městečku Bamber Bridge z 24. června 1943 se zapsal do dějin jako rozbuška, která urychlila konec segregace v americké společnosti a především armádě.