Podcasts about Ameri

Človekoljubna pomoč, ki jo je Izrael odobril pripeljati v Gazo, je le kaplja v morje, pravi generalni sekretar Združenih narodov Antonio Guterres. Judovska država po njegovih besedah še vedno zadržuje večino pomoči. Kot je povedal, prebivalci enklave preživljajo morda najbolj okrutno fazo vojne. Izrael je skoraj 80 dni blokiral dostavo nujnih potrebščin, celotnemu prebivalstvu pa grozi lakota. Dodal je, da družine stradajo, svet pa to gleda v živo. V oddaji tudi o tem: - Kolesarska dirka po Italiji prihaja v Slovenijo. - Janezu Janši na kongresu SDS nov mandat na čelu stranke. - Ameriška vlada Evropski uniji zagrozila z dodatnimi carinami.

Ameriški predsednik Donald Trump in ruski predsednik Vladimir Putin sta ob 16-ih po našem času začela telefonski pogovor o možnostih za sklenitev trajnega miru v Ukrajini. Tretji pogovor med voditeljema velesil v zvezi z vojno v Ukrajini sledi ugotovitvi ameriške administracije, da se je zgodil zastoj pri iskanju rešitve tega konflikta, in prvemu neposrednemu pogovoru med rusko in ukrajinsko stranjo v petek v Carigradu, ko so se dogovorili o izmenjavi vojnih ujetnikov. Podrobnosti pogovora med Trumpom in Putinom še niso znane. Druge teme: - Izrael kljub pritisku mednarodne javnosti širi ofenzivo za zavzetje Gaze, a se strinja z omejenim razdeljevanjem pomoči civilistom. - Premier Golob slabše gospodarske napovedi pripisuje carinskim vojnam, gospodarstvo pa davčnim obremenitvam. - Savinja na območju Celja onesnažena s sivomodro tekočino, pogina rib za zdaj niso zaznali.

Grónsko je najväčší ostrov na svete, ktorý však kvôli svojmu podnebiu a polohe bol po väčšinu dejín skôr na okraji záujmu. No má aj zaujímavé kapitoly vo svojej histórii. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o dejinách Grónska od Vikingov po Donalda Trumpa, ktorý prejavil záujem ostrov kúpiť od Dánska. Neobídu pritom ani obdobie druhej svetovej vojny, keď sa Grónsko stalo okrajovým bojiskom. Dôležité bolo z hľadiska predpovedania počasia nad Európou. Nový význam nadobudlo Grónsko počas Studenej vojny.

Včerajšnja neposredna pogajanja med ukrajinsko in rusko delegacijo v Carigradu niso prinesla napredka pri sklenitvi prekinitve ognja - ruske sile po ukrajinskih navedbah nadaljujejo napade. Ameriški predsednik Donald Trump pa je za ameriške medije napovedal, da se bo po vsej verjetnosti dogovoril za srečanje z ruskim voditeljem. Drugi poudarki oddaje: - Izrael napovedal začetek nove vojaške operacije v Gazi. - Socialni partnerji bodo pogajanja glede urejanja trga dela nadaljevali prihodnji teden. - V Radencih 43-ič Maraton treh src.

V Carigradu naj bi se po včerajšnji zmešnjavi dopoldne le začela neposredna pogajanja med Ukrajino in Rusijo o končanju vojne, a brez predsednikov obeh držav. Ameriški zunanji minister Marco Rubio ocenjuje, da preboja ni pričakovati. Druge teme: - Pogajanja o spremembah na trgu dela: višje nadomestilo za brezposelnost, dodatne ure dela upokojencev - Dolgotrajna oskrba: bodo njene stroške - ki naj bi jih pokrival namenski davek - morale pokrivati občine? - Dela so štajersko avtocesto ohromila bolj, kot so pričakovali na Darsu; zastoji bodo poleti še pogostejši.

Putina, Zelenskega in Trumpa res ni bilo na carigrajskem diplomatskem plesu, a vendarle se Rusija in Ukrajina po treh letih neposredno pogovarjata o končanju vojne. Kakšna bo cena? Ameriški predsednik svojo ceno postavlja v visokih zneskih, s turneje po bogatih zalivskih državah se vrača z milijardnimi pogodbami v žepu. Pa pri nas? Vsi so zmagovalci referenduma, prešteli so se in štejejo naprej.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Carigradu potekajo neposredna pogajanja med Rusijo in Ukrajino po treh letih vojne. Ruskega predsednika Vladimirja Putina ni v Turčijo. Je Rusija sploh pripravljena končati vojno? Ameriški predsednik Donald Trump je zagrozil, da bo končal svoje posredovanje, če ne bo pripravljenosti za pogovore. Hkrati pa se zdi, da je pozornost Združenih držav vse bolj usmerjena v druga krizna žarišča. Smo priča nastajanju novega svetovnega reda? Bomo to izvedeli šele po srečanju Trumpa in Putina? O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Faris Kočan, strokovnjak za mednarodne odnose, FDV Univerze v Ljubljani; Vlasta Jeseničnik, dopisnica RTV Slovenija iz Ruske federacije; Karmen Švegelj, dopisnica RTV Slovenija iz Bližnjega vzhoda.

V Carigradu naj bi se danes začeli mirovni pogovori med Rusijo in Ukrajino, prvo neposredno mirovno srečanje delegacij obeh držav po treh letih. Obe delegaciji sta v Turčiji, a se pogovori še niso začeli. Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski se je najprej v Ankari sešel s turškim kolegom Redžepom Tajipom Erdoganom, Vladimir Putin pa je v Carigrad poslal uradnike na nižjih položajih, povečini svetovalce in namestnike ministrov. V oddaji tudi: - Generalni sekretar Nata Rutte je na srečanju zunanjih ministrov zaveznic v Antalji pozdravil napoved Slovenije o zvišanju obrambnih izdatkov na 2 odstotka BDP še letos - K prvemu padcu slovenske gospodarske rasti po več kot štirih letih sta najbolj prispevala zmanjšanje naložb in menjava s tujino - Rešitve za težave turških delavcev, ki so obtičali v Orehku, iščejo predstavniki več pristojnih služb

Nedávny návrat starej sovietskej vesmírnej družice na Zem oživil otázky o najstarších ľudských objektoch vo vesmíre. Medzi nimi rezonuje aj kuriózny príbeh o kanalizačnom poklope, ktorý mal byť do vesmíru vystrelený počas amerického jadrového testu v 50. rokoch. Čo je na tom pravdy a ktoré objekty skutočne dosiahli vesmír ako prvé? V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s redaktorom Živé.sk a astrofyzikom Marekom Jurčíkom o mýtoch a faktoch spojených s prvými ľudskými výpravami za hranice atmosféry, o divokých časoch jadrových testov a o zaujímavom príbehu rakety V-2.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Príbeh o kanalizačnom poklope vystrelenom do vesmíru: Mýtus a realita.Čo bolo skutočne prvým ľudským objektom vo vesmíre?Prečo Sputnik nebol prvý predmet vo vesmíre, ale na obežnej dráhe.Divoké 50. roky: Atómové testy a ich kuriózne vedľajšie produkty.Šialené podzemné nukleárne výbuchy.Odkazy na informácie spomínané v podcaste:Pravda alebo mýtus? Američania počas atómového testu vystrelili do vesmíru kanalizačný poklopTest pohonu Orion s nenukleárnymi náložamiOperácia Plumbbob - podzemné nukleárne testyPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Je velká škoda, že úsilí, které dnes Trumpovy Spojené státy vynakládají na ukončení konfliktu, nevynakládala Bidenova administrativa ve chvíli, kdy mu mohla předejít. Všichni víme, že Američané věděli půl roku dopředu, že se ruská armáda připravuje k nějaké akci, a nikdo vůbec nic neudělal,“ říká arabista a ekonom Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 13.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Donald Trump se na svoji prvi uradni službeni poti v vlogi 47-ega predsednika Združenih držav Amerike mudi na Bližnjem vzhodu. Tako kot v prvem mandatu se je najprej ustavil v Savdski Arabiji in tako ni sledil tradiciji, po kateri ameriški predsedniki obiščejo svoji južno in severno sosedo, Mehiko in Kanado. Drugi poudarki oddaje: - Geodetska uprava objavila nove posplošene vrednosti nepremičnin, ocene so se najbolj zvišale pri stanovanjskih nepremičninah. - Sindikat Agencije za varnost prometa zaradi slabih razmer in pomanjkanja ocenjevalcev izpitnih voženj zahteva ukrepe in napoveduje stavko. - Začenja se 78-ti filmski festival v Cannesu, ki mu slovensko noto tokrat dajeta kratki film Ether in celovečerec Belo se pere na devetdeset.

Ameriški predsednik Donald Trump je prispel v Rijad, kjer začenja svojo prvo večjo turnejo po vrnitvi v Belo hišo. Po pričakovanjih se bo Trump, ki bo obiskal tudi Združene arabske emirate in Katar, osredotočil na krepitev sodelovanja na področju trgovine in naložb, govor pa bo tudi o mednarodnopolitičnih vprašanjih. Razpravljali naj bi o prekinitvi ognja v Gazi in pogovorih med o normalizaciji razmer. Trumpova turneja utegne prinesti korak naprej tudi v luči rusko-ukrajinske vojne. Drugi poudarki oddaje: Bosta Moskva in Kijev v četrtek vendarle sedla za pogajalsko mizo? Geodetska uprava na podlagi posodobljenih modelov začela objavo novih vrednosti nepremičnin. Ameriška platforma za prevoze Uber bo pri nas začela delovati predvidoma čez teden dni.

Geodetska uprava je začela objavljati nove posplošene vrednosti nepremičnin, ki odražajo stanje na trgu prvega januarja letos. Danes je namreč začela veljati nova uredba o modelih vrednotenja nepremičnin, ki jo je konec aprila sprejela vlada in ki je modele vrednotenja, na podlagi katerih Gurs nepremičninam pripiše posplošeno vrednost, prilagodila stanju na trgu. Lastniki vrednosti lahko preverijo na spletnem portalu E-prostor, obvestili pa jih bodo tudi po pošti. Drugi poudarki oddaje: - Savdska Arabija ob obisku ameriškega predsednika Trumpa napovedala ogromne naložbe v Združene države. - Ameriška platforma Uber pri nas predvidoma od prihodnjega tedna, a zaradi neprilagojene zakonodaje verjetno v nekoliko drugačni obliki. - Finančni minister Boštjančič: za potrebe obrambe se ne bomo brezglavo zadolževali.

Za papežem Argentincem smo dobili papeža Američana. Osebno spremljanje konklava je še bolj doživeto, če moraš pri tem kot novinar tudi sodelovati. Kaj nam Leon XIV sporoča? Petrov namestnik, ki želi biti z nami eden od vernikov in za nas tudi škof - pastir, želi, da skupaj sledimo Kristusu. Želi poslušati, graditi mostove, pozivati k miru in opozarjati na zapostavljene.

Zakon o dodatku k pokojninam umetnikom na včerajšnjem referendumu ni bil podprt. Opozicija izid slavi kot udarec vladi - ta poudarja, da je bila udeležba prenizka, da bi bila to zanjo nezaupnica. Ministrica za kulturo Asta Vrečko pozive k odstopu zavrača in poudarja, da je bil poziv k bojkotu glasovanja pravilen korak. S tem se ne strinja doktor pravnih znanosti Igor Kaučič. Druge teme: - Pogajanja za mir v Ukrajini: Zelenski in Putin bi se lahko v Turčiji sešla v četrtek. Unija se odreka ruskemu plinu, a za kakšno ceno? - Ameriški in kitajski pogajalci naj bi sklenili trgovinski dogovor. V Bruslju se pripravljajo na morebitne ukrepe proti Washingtonu. - Koliko je vredna vaša nepremičnina? Na portalu PROSTOR bodo od jutri objavljene posplošene vrednosti.

Papež Lev XIV. se ujímá úřadu jako první Američan v dějinách katolické církve. Ke katolicismu se hlásí i někteří představitelé administrativy Donalda Trumpa v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. S novým papežem se ale názorově rozcházejí. „Pod vedením papeže Františka se Vatikán stal spíše progresivnějším a leccos nasvědčuje tomu, že Lev bude pokračovatelem jeho linie,“ míní amerikanistka Kateřina Březinová, podle níž mezi americkými katolíky přibývají spíš tradicionalisté.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým v pořadí 267. papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost. Přijal jméno Lev XIV., hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Jeho zvolení mě překvapilo, a to i v kombinaci s rychlostí samotné volby. Prevost sice byl v seznamech kandidátů na papeže, rozhodně ale nebyl první volbou,“ říká historik Martin Vaňáč z Evangelické teologické fakulty UK.

Kašmír ve varu. V Himálaji se ostřelují Indie s Pákistánem. Američané jim sice dohodli příměří, útoky přesto pokračují. Aspoň se z nich tedy obě strany obviňují. Proč ke konfliktu došlo? A co z toho může mít Čína? Téma pro indologa a politologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity v Praze, který působí také ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kašmír ve varu. V Himálaji se ostřelují Indie s Pákistánem. Američané jim sice dohodli příměří, útoky přesto pokračují. Aspoň se z nich tedy obě strany obviňují. Proč ke konfliktu došlo? A co z toho může mít Čína? Téma pro indologa a politologa Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity v Praze, který působí také ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.

V průběhu právě končícího týdne se událo mnohé. S odstupem času si ale osmý květen roku 2025 budou lidé nejspíš spojovat se zvolením prvního Američana na papežský stolec, který přijal jméno Lev XIV.

V průběhu právě končícího týdne se událo mnohé. S odstupem času si ale osmý květen roku 2025 budou lidé nejspíš spojovat se zvolením prvního Američana na papežský stolec, který přijal jméno Lev XIV.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

Beli dim iz dimnika na Sikstinski kapeli v Vatikanu je sinoči naznanil, da je izvoljen novi poglavar Rimskokatoliške cerkve. To je postal ameriški kardinal Robert Francis Prevost, ki si je izbral ime Leon XIV. Novi papež je kmalu po izvolitvi na balkonu bazilike pozdravil številne zbrane vernike in v nagovoru svetu poslal sporočilo miru. Kot je dejal, si želi sinodalno cerkev, ki si vedno prizadeva za mir, deluje človekoljubno in je blizu tistim, ki trpijo. V oddaji tudi: - Ob 80-ti obletnici konca druge svetovne vojne drevi v Stožicah državna proslava. - Ob napovedi povečanja obrambnih izdatkov pomisleki, ali bodo vanje res lahko umeščeni tudi infrastrukturni in drugi projekti. - Začenja se kolesarska dirka po Italiji, na kateri bo Primož Roglič skušal ponoviti uspeh izpred dveh let.

Katolička crkva dobila je novog poglavara. Nakon prošlomjesečne smrti pape Franje, konklava u Vatikanu završena je izborom njegovog nasljednika - 267. poglavara katoličke crkve. Američki kardinal Robert Francis Prevost izabran je za novog papu. Odabrao je ime Lav XIV.

Americká krása #58 s Jiřím Sobotou o prvním americkém papežovi Lvu XIV. a roli, kterou může sehrát nejen v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Stodvadsaťdva rokov nestál na čele najstaršej nepretržite fungujúcej inštitúcie na svete, Katolíckej cirkvi, Lev. Vo štvrtok podvečer sa nad Sixtínskou kaplnkou objavil biely dym a o necelú hodinku na to sa médiami celého sveta prehnalo meno Robert Francis Prevost.Američan, ktorý veľkú časť svojho života pôsobil v Peru v Latinskej Amerike prijal meno Lev štrnásty a stal sa novou hlavou katolíckej cirkvi.Prvému príhovoru nového pápeža dominovali slová pokoj a mier. Očakáva sa, že bude pokračovať v politike, ktorú nastavil František - cirkev, ktorá sa chce priblížiť k slabým a chudobným. Na Námestí sv. Petra vo Vatikáne v tej chvíli počúvalo asi 100-tisíc ľudí a medzi nimi aj reportér denníka SME.O tom, kto je nový pápež, či je jeho zvolenie prekvapením, čo čaká kresťanský svet pod jeho vedením, a čo by jeho zvolenie mohlo znamenať pre cirkev na Slovensku.Moderátor Michal Katuška sa v mimoriadnom vydaní podcastu Dobré ráno spojil s s Jánom Krempaským, ktorý konkláve pozorne monitoroval priamo z Ríma.Zdroj zvukov: Vatican News, TV LUX–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Diváci a diváčky, poslucháči a poslucháčky a diváctvo, poslucháčstvo a humorectvo! Politikár je tu opäť a tentoraz s kvitnúcou ružou slovenskej komédie a vydrou národného humoru.Chúďatká vyhorené, prepracované! Aj takto zhrnul komik Silných rečí Matej Makovický pôsobenie poslancov Národnej rady Slovenskej republiky, ktorí tento rok strávili v laviciach len 28 dní. Komička Silných rečí Diana Renner je zase presvedčená, že poslanci by mali ísť každý mesiac rokovať napríklad do Prievidze, čo by podľa nej garantovalo primerané pracovné nasadenie.V relácii sa dozviete:Prečo je parlament permanentne v PMS;Čo to znamená, keď je ako „zbytočné vajcia";Kde by mal byť slovenský Brusel;Prečo na Slovensku nemôže byť nedeľa dňom pokoja;Kto platí komikom lístky do vlaku;Prečo treba presadiť Takešiho hrad s politikmi;Ako Diana už v piatich rokoch vedela, ako chutí podradný Merlot;Čo je pravá Mačeta na mačizmus;Ako Andrej Danko menifestuje 42 percentný výsledok;Ako sa volá odchádzajúca ruská diva;Kto by mal byť v salóne odmietnutých;Za čo sa Mako poďakoval Romane Tabakovej;Kedy príde kultúra Slovenská a žiadna iná;Prečo je Američan vláde drahší, ako Rus.

80 let od konca druge svetovne vojne govorimo o mednarodnem denarnem sistemu, s katerim so zahodne države na čelu z ZDA oblikovale pravila povojnega kapitalizma in institucionalizirale ameriško ekonomsko hegemonijoDobro vemo, da so prav s koncem druge svetovne vojne, od katerega te dni mineva 80 let, Združene države resnično začele igrati vlogo osrednje svetovne geopolitične sile. Tega pa ni omogočila samo njihova vojaška premoč, ampak tudi dejstvo, da so z uveljavitvijo dolarja kot svetovne rezervne valute ZDA dokončno zamenjale Veliko Britanijo na mestu najbolj vplivnega gospodarstva na svetu. V času, ko so spričo sprememb, s katerimi utegne Donald Trump temeljito premešati delovanje svetovne ekonomije, naše oči še bolj kot sicer uperjene čez Atlantik, se bomo v Intelekti posvetili temu, kako se je gospodarska prevlada ZDA in ameriškega dolarja sploh vzpostavila. Vrnili se bomo torej na sredino 40. let preteklega stoletja, ko so voditelji zavezniških držav oblikovali tako imenovani brettonwoodski sistem, mednarodno denarno ureditev, ki je po eni strani omogočila povojno okrevanje in gospodarsko rast tudi državam poraženkam, po drugi strani pa ZDA postavila v samo središče svetovnega gospodarstva in njeno vojaško zmago prevedla tudi v institucionalno ekonomsko in finančno moč. O tem, kako so si zahodni voditelji še v času druge svetovne vojne zamislili mednarodna denarna pravila povojnega sveta, kakšni razmisleki in interesi so jih pri tem gnali, kaj je ta sistem prinesel različnim delom sveta in kakšna je njegova dediščina danes, pol stoletja po razpadu Brettonwoodskega sistema in v odsotnosti novega dogovora te vrste, nam bodo pomagali razmišljati dr. ekonomskih znanosti in znanosti s področja zgodovine Neven Borak, dr. Kornelija Ajlec z Oddelka za zgodovino ljubljanske Filozofske fakultete in ekonomist dr. Urban Sušnik z NLB Lease&Go. Oddajo je pripravila Alja Zore. foto: Pixabay

Byla to jedna z nejbizarnějších bitev druhé světové války a vlastně vůbec nesouvisela s bojem proti nacismu. A byla to spíš bitka než bitva. Ale o to pozoruhodnější, že tu bojovali Američané proti Američanům. Konflikt v severozápadní Anglii, v malém městečku Bamber Bridge z 24. června 1943 se zapsal do dějin jako rozbuška, která urychlila konec segregace v americké společnosti a především armádě.

Byla to jedna z nejbizarnějších bitev druhé světové války a vlastně vůbec nesouvisela s bojem proti nacismu. A byla to spíš bitka než bitva. Ale o to pozoruhodnější, že tu bojovali Američané proti Američanům. Konflikt v severozápadní Anglii, v malém městečku Bamber Bridge z 24. června 1943 se zapsal do dějin jako rozbuška, která urychlila konec segregace v americké společnosti a především armádě.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes je, tako kot včeraj, praznik dela, ki je državni praznik in dela prost dan. Znotraj Evropske unije smo edina država, širom sveta pa ena redkih, ki praznovanju dela nameni tako prvi kot drugi maj. Ob tej priliki smo preverili, kako na delavske vrednote gledajo rudarji in kakšne so delavske razmere v turizmu, kjer se delo kljub prazniku ne ustavi. Druge teme: - Ameriški svetovalec za nacionalno varnost Mike Waltz zapušča položaj. - Turški predsednik Erdogan naj bi obiskal severni del Cipra, kjer potekajo množični protesti ciprskih Turkov. - Na mednarodnem razpisu SozialMarie za družbene inovacije na Dunaju slavil Časoris.

Prečo spadla Američanom stíhačka do mora. Dôležité body dôležitej zmluvy Ukrajiny s USA o nerastných surovinách. Prečo by mal Robert Fico zostať v Moskve. Účinkujú: gen. Pavel Macko a Eugen Korda Podcast vychádza každý piatok.

1.máj je státním svátkem. Proč vlastně? Sice za to můžou Američani, ale nejvíc ho slavili komunisti. Jak je to možný? A kdo může za to, že v práci sedíme 8 hodin denně? A komu přišlo fajn zaměstnávat devítiletý děti?

Po všech jednáních o Ukrajině z poslední doby – včetně poněkud tajemné vatikánské čtvrthodinky Trump-Zelenskyj – má před sebou Ukrajina podle britského The Telegraphu jen dvě cesty. Obě ale mimořádně bolestné: Zřejmě jí nezbude než souhlasit se zastavením aktivních válečných akcí za každou cenu, anebo se smířit s realitou, že Američani odmítnou veškeré role, ve kterých až dosud byli.

v podcaste si vypočujete aj: - Dobrá správa, väčšina Američanov považuje Putina za zločinca - Prečo by sme mali byť obozretní pri odsudzovaní USA - Prečo Robert Fico zo svojej hlavy nikdy nedostal Moskvu

Po všech jednáních o Ukrajině z poslední doby – včetně poněkud tajemné vatikánské čtvrthodinky Trump-Zelenskyj – má před sebou Ukrajina podle britského The Telegraphu jen dvě cesty. Obě ale mimořádně bolestné: Zřejmě jí nezbude než souhlasit se zastavením aktivních válečných akcí za každou cenu, anebo se smířit s realitou, že Američani odmítnou veškeré role, ve kterých až dosud byli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bolj ko postajajo mednarodni odnosi negotovi in napeti, bolj so pomembne na videz obrobne podrobnosti, ki lahko odločijo, v katero smer se bodo odvila pogajanjaVsaj del zahodnega sveta je bil po koncu hladne vojne in padcu socializma prepričan, da je nastopil konec zgodovine, zahodni politični in ekonomski ustroj pa bo slej ko prej prevladal povsod po svetu. V tem kontekstu je verjetno jasno, da to ni bil ravno čas, ki bi Zahod silil v premislek marsikdaj arogantnega obnašanja do drugih sil in spregledovanja njihovih pogledov ter miselnega in kulturnega sveta, iz katerega izhajajo in ki v veliki meri določa njihove odločitve. Danes pa je že jasno, da je Zahod le eden od centrov geopolitične moči in da bodo pogovori s predstavniki kultur, ki so lahko zelo drugačne od zahodne, ključni ne le za dobre gospodarske odnose, ampak tudi za razreševanje političnih in celo vojaških konfliktov. Čeprav je bilo poznavanje drugega od nekdaj pomemben del stikov med ljudmi iz različnih okolij, smo se torej znašli v multipolarnem svetu, v katerem bodo gospodarstveniki, diplomati in politiki prisiljeni še precej bolje spoznati kulture svojih sogovornikov, kakršni so denimo Rusija, Kitajska, Indija in Brazilija, v kontekstu vedno manj samoumevnih zavezništev znotraj samega Zahoda pa seveda nikakor ni nepomembna tudi pozornost na naše notranje medsebojne razlike, ki včasih nikakor niso tako majhne. Korak v tej meri predstavlja tudi delo Medkulturna pogajanja: izzivi, dileme in rešitve, ki je nedavno izšlo pri založbi Fakultete za družbene vede. Kako pravzaprav pristopiti k medkulturnim pogajanjem ter kako na različnih koncih sveta razmišljajo o sklepanju dogovorov, pa tudi o odnosih in svetu nasploh, sta predstavila zaslužni profesor, strokovnjak za mednarodne ekonomske odnose dr. Marjan Svetličič ter dr. Boštjan Udovič s katedre za mednarodne odnose na Fakulteti za družbene vede Univerze v Ljubljani. Pogovor je bil prvotno predvajan v oddaji Glasovi svetov na programu Ars. foto: Pogovori kitajske in ameriške delegacije na vrhu G20 v Buenos Airesu leta 2018, Wikipedija, javna last

Většina z nás ho denně bere do ruky a ani nás nenapadne se zamyslet nad tím, kdo a jak tuhle praktickou věc vymyslel. Američan Gideon Sundback získal patent na zip 29. dubna roku 1917. Cesta zipu k masovému používání byla poměrně dlouhá. A snad vůbec nejdéle používání zipu odolával pánský poklopec. Která významná osobnost se nezdráhala nosit kalhoty s vulgárním zapínáním na zip, a pomohla tak k jeho masovému rozšíření? A co další módní vynálezy, které způsobily revoluci?

Ameriške oblasti nadaljujejo časovni pritisk za sklenitev premirja med Rusijo in Ukrajino. Ameriški predsednik Trump je dejal, da pričakuje dogovor približno v dveh tednih, pri tem pa poudaril veliko število smrtnih žrtev na obeh straneh. Znova je bil kritičen do ruskega predsednika Putina, češ da ob napadih Moskve na Kijev njegovi mirovni nameni niso iskreni. Druge teme: - V Haagu zaslišanja zaradi obtožb o izraelskem kršenju človekovih pravic v Gazi - Kardinali na kongregacije pred določitvijo datuma konklava - Svetovni dan varnosti in zdravja pri delu: kljub uporabi novih tehnologij se število delovnih nezgod ne zmanjšuje

Osrednja proslava ob dnevu upora proti okupatorju je bila v petek, več prireditev se bo po državi zvrstilo tudi danes. Predsednica republike Nataša Pirc Musar bo položila venec k spomeniku Osvobodilne fronte v Ljubljani in v poslanici opozorila, da sta mir in svoboda odgovornost vsake generacije. Ostali poudarki oddaje: Papežu Frančišku se je od danes mogoče pokloniti pred njegovim grobom. Ameriški predsednik Trump ob vračanju iz Rima žugal ruskemu kolegu Putinu. Hribovske kmetije kljub zahtevnejšim razmeram z manj podpore od ravninskih.

Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se Evropská unie zachová vůči už zcela evidentní snaze Donalda Trumpa a jeho týmu v čele USA „zařídit“ mír na Ukrajině tím, že se přistoupí na ruské požadavky včetně trvalé anexe Krymu? Její manévrovací prostor je omezený, protože není součástí jednacího procesu vedeného v režii Američanů.

Graditev drugega tira bodo kljub finančnim težavam turškega izvajalca nadaljevali, sta včeraj zagotovila infrastrukturna ministrica Alenka Bratušek in njen turški kolega Abdulkadir Uraloglu. Dogovorila sta se za sprotno spremljanje poteka del. Druge teme: - Ameriška carinska politika bo najverjetneje izzvala znižanje inflacije v Evropi, čemur sledi tudi znižanje temeljnih obrestnih mer. - V Soški dolini naj bi azbestne bolnike nagovarjali k zdravljenju v tujini, ki je drago in v večini primerov neučinkovito. - Z današnjim vélikim četrrtkom se začenja dogajanje ob največjem krščanskem prazniku, velíki noči

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.

Today’s show sponsored by: Goldco — 10% Instant Match in BONUS SILVER, for qualified JLP Show listeners Learn more at https://JesseLovesGold.com or 855-644-GOLD