Podcasts about Ameri

Pokud neuděláme zásadní změny, bude naším osudem pomalá agónie. Před tím Evropu nedávno varoval Mario Draghi ve své slavné zprávě o tom, jak zaostáváme za USA i za Čínou. Draghi pracoval s malým týmem lidí a byl v něm i Čech: ekonom Alexandr Hobza. V Bruselském diktátu teď Hobza vysvětluje mimo jiné to, co bychom měli udělat na prvním místě. Dobrá zpráva: jestli doženeme ztrátu na úspěšnější země, je jen na nás – vše máme ve svých rukou.

Vance má něco z mladého Václava Havla. Především schopnost iritovat staré struktury nabouráváním ustálených stereotypů, má jeho idealismus a jeho charisma. 21.04.2025, www.RadioUniversum.cz

S tradicijo in navadami je napolnjen današnji dan, vélika sobota, ko se kristjani spominjajo Jezusa v grobu. V pripravah na jutrišnji praznik, velíko noč, verniki k blagoslov odnašajo velikonočne jedi, zvečer bodo v cerkvah slovesne vigilije. Sinoči je v Rimu potekal tradicionalni Križev pot, v meditacijah, ki jih je za posamezne postaje napisal papež Frančišek, so odmevala svarila brez brezbrižnostjo današnjih gospodarstev in sebičnostjo. Ostali poudarki oddaje: Ameriški in iranski pogajalci v Rimu iščejo pot do jedrskega dogovora, iz katerega je izstopila prejšnja Trumpova vlada. Neučinkovitost slovenskega sodstva vpliva tudi na končurenčnost gospodarstva Začenja se končnica lige NBA, v kateri bo Luka Dončič prvič igral v dresu Los Angeles Lakersov

Papež v meditacijah za drevišnji križev pot v Koloseju: Jezusov križ ruši zidove in briše dolgove.​Prenos velikega tridnevja iz župnije Šentjur pri Celju, župnik Markovič pri sveti maši zadnje večerje: Evharistija ni za popolne čase.60 let po rojstvu Farnega ognjišča bogati naš prostor revija Ognjišče.Na celjskem sodišču razglasitev sodbe v zadevi Trenta. Bosta morala Janša in Kastelic v zapor?Voditelji krščanskih Cerkva v Jeruzalemu povabili k molitvi za mir v Sveti deželi in drugod po svetu.Ukrajinski škof Sus: Svet ne potrebuje le pogumnih vojakov, ampak tudi pogumne kristjane.Bodo ZDA opustile pogajanja za končanje vojne v Ukrajini?Vreme: Popoldne bo spremenljivo oblačno, nastajale bodo plohe. Jutri bo na zahodu pretežno oblačno z občasnimi plohami, drugod bo večinoma sončno.Ustavno sodišče razveljavilo del odloka o kategorizaciji cest v Ljubljani.Velikonočni konec tedna zdraviliškemu turizmu prinaša dobro zasedenost kapacitet.Hamas zavrnil zadnji izraelski predlog za novo prekinitev ognja v Gazi.Ameriška vojska uničila za Hutijevce pomemben pristaniški terminal v Jemnu.Šport: Nogometaši Celja evropsko pot končali z remijem v Firencah.

Ameriški predsednik Donald Trump je večkrat napovedal, da se bo v svojem drugem mandatu uveljavil kot mirovnik. Pred vnovičnim prevzemom Bele hiše je večkrat izrazil prepričanje, da bi lahko končal vojno v Ukrajini v 24 urah. To se tudi po treh mesecih njegovega predsednikovanja izkazuje za oreh odporen na rokohitrske rešitve, zdaj pa je Washington celo začel razmišljati o umiku iz posredniške vloge med Ukrajino in Rusijo. Z idejami o osnovanju počitniškega letovišča v Gazi je Trump popolnoma povozil resolucije Združenih narodov, s podporo izraelskemu izvajanju genocida v Gazi - pa tudi soodgovoren zanj. Pogajanja z Iranom o njegovem jedrskem programu je ameriški predsednik začel z grožnjami z vojaškim posredovanjem, s carinami pa je prisilil države po svetu k moledovanju Washingtona za pogajanja. Taki politiki - palice brez prepričljivega korenčka - se ne udinja edino Kitajska.

Graditev drugega tira bodo kljub finančnim težavam turškega izvajalca nadaljevali, sta včeraj zagotovila infrastrukturna ministrica Alenka Bratušek in njen turški kolega Abdulkadir Uraloglu. Dogovorila sta se za sprotno spremljanje poteka del. Druge teme: - Ameriška carinska politika bo najverjetneje izzvala znižanje inflacije v Evropi, čemur sledi tudi znižanje temeljnih obrestnih mer. - V Soški dolini naj bi azbestne bolnike nagovarjali k zdravljenju v tujini, ki je drago in v večini primerov neučinkovito. - Z današnjim vélikim četrrtkom se začenja dogajanje ob največjem krščanskem prazniku, velíki noči

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Moskva docílit ve válce i v jednáních o míru

V luči tektonskih premikov v globalni carinski vojni slovenski gospodarstveniki, zbrani v gospodarskem krogu, pozivajo državo, naj čim prej razbremeni podjetja in posameznike ter zavre zmanjševanje konkurenčnosti našega gospodarstva. Konkretno opozarjajo na davčno razbremenitev, odlog uveljavitve zakona o dolgotrajni oskrbi, omejitev cen elektrike ter debirokratizacijo. Drugi poudarki oddaje: - Na celjskem sodišču sklepne besede na sojenju v zadevi Trenta, tožilstvo za vodjo opozicijske SDS Janeza Janšo zahteva 2 leti zapora. - Izrael Hamasu ponuja 45-dnevno prekinitev ognja v Gazi v zameno za izpustitev 11 talcev; palestinsko gibanje zavrača svojo razorožitev v zameno za konec vojne. - Madžarska z ustavnimi spremembami krepi temelje za zakonsko prepoved parade ponosa.

Potem ko so se carinska zaostrovanja med Združenimi državami Amerike in Evropsko unijo začasno nekoliko umirila, 27-erica opozarja, da ne opušča možnosti povračilnih ukrepov. Njihov odlog za 90 dni pa so finančni ministri povezave v Varšavi označili za korak v pravo smer. Drugi poudarki oddaje: - Rusija novo srečanje z ameriško stranjo o Ukrajini označila za produktivno. - V Srbiji spet protesti: v Beogradu podporniki predsednika Vučića, v Novem Pazarju študentje. - Radovljica v znamenju 17-ega Festivala čokolade.

Finančni ministri Evropske unije so na neformalnem zasedanju v Varšavi podprli načrte Komisije o zagotovitvi 800 milijard evrov za oboroževanje v prihodnjih petih letih, od tega 150 milijard iz posojil. Druge teme: - V Beogradu provladni protest, v Novem Pazarju študentski - Ameriška vlada umaknila carine na elektroniko - Izrael obkolil mesto Rafa na jugu Gaze

Ameriške carine in morebiten odziv nanje ostajajo vroča tema evropske politike. Na Poljskem o tem danes razpravljajo finančni ministri. Evropski komisar za gospodarstvo Valdis Dombrovskis je ponovil temeljno evropsko načelo - če na ameriški strani v pogajanjih ne bo premikov, bo Unija branila svoje gospodarstvo in uvedla povračilne ukrepe. Medtem se z izmeničnim uvajanjem dodatnih carin vse bolj zaostrujejo odnosi med Združenimi državami in Kitajsko. V oddaji tudi o tem: - Kontaktna skupina za Ukrajino ostaja zavezana povečevanju pomoči Kijevu. - Naprave na vrhu Kanina bi z novimi vlagatelji lahko zagnali v prihodnji sezoni. - Za Parkinsonovo bolezen ni zdravila, lajšajo pa jo z nadomestnimi terapijami.

V luči negotove carinske politike po vsem svetu so danes v Varšavi zasedali finančni ministri Unije. Evropski komisar za gospodarstvo Valdis Dombrovskis je sporočil, da bodo ameriške carine bolj prizadele ameriško gospodarstvo kot evropsko. Druge teme: - ZDA za hitrejšo pot do končanja vojne v Ukrajini; Moskva kritično o evropski politiki do Rusije - Marijan Papež ostaja na čelu Zavoda za pokojninsko in invalidsko zavarovanje. - Župani haloških občin proti postavitvi vetrnic v občinah Žetale in Rogatec

Ameriške carine bodo bolj prizadele ameriško gospodarstvo kot evropsko, je ob zasedanju finančnih ministrov članic Unije v Varšavi dejal evropski komisar za gospodarstvo Valdis Dombrovskis. Finančni ministri so ob tem podprli ukrepanje Evropske komisije glede ameriških carin, pri čemer so se strinjali, da mora Unija ostati enotna. Evropska centralna banka bo ukrepala, če bodo dodatne carine, ki jih načrtuje ameriški predsednik Donald Trump, ogrozile finančno stabilnost evrskega območja.

Pri uvajanju ameriških zaščitnih carin se je sinoči zgodil nov preobrat. Ameriški predsednik Donald Trump se je odločil za 90-dnevno prekinitev uvajanja carin, tako da ostajajo veljavne 10-odstotne carine za večino držav. Njegova odločitev sicer ne spreminja že veljavnih dajatev na avtomobile, jeklo in aluminij. Dobre novice so obšle le Kitajsko. Ne le da zamik veljavnosti carin zanjo ne velja, namesto napovedane 104-odstotne stopnje se je Trump odločil za kar 125-odstotne carine na kitajsko blago, namenjeno na ameriški trg. V oddaji tudi o tem: - Je bodoči nemški kancler Merz pred volitvami obljubljal preveč? - Poudarek tokratnih sprememb zakona o osnovni šoli na njeni vzgojni vlogi - Mednarodni odbor PEN-a na obisku Goric o vojnah in koncu miru

Americký prezident Donald Trump bezprecedentně rozhýbal světové trhy. Hrozbou vysokých cel pro celý svět srazil cenu akcií na světových burzách a vyvolal paniku mezi obchodníky i veřejností. Teď zase otočil. Jak jeho kroky chápat? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.Další den, další prudká změna kurzu americké administrativy. Prezident Donald Trump ve středu překvapivě pozastavil na devadesát dní vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent. Zároveň ale řekl, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout se všemi partnery včetně Číny.Trump uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí po celém světě v minulém týdnu vyvolal paniku a propad globálních trhů. Sám přitom do poslední chvíle, než oznámil odklad nových celních opatření, vyzýval ke klidu. „Trump nám včera ukázal něco velice důležitého, že jeho práh bolesti není tak velký, jak si představoval. A z hlediska teorie her, myslím, že Čína to určitě nenechala bez povšimnutí.  Tedy to, že když trh klesnul zhruba o 10 % a možná ještě důležitěji, když úrokové sazby na amerických obligacích vystřelily docela prudce o nějakých 60 bodů, tak Trump couvnul,“ řekl Jonáš. Podle něj Trump tak ukázal, kam až je ochoten jít a kde začne couvat.Aktuální vývoj okamžitě přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trumpovo oznámení už ve středu výrazně podpořilo akcie ve Spojených státech. Na jejich růst ve čtvrtek navázala Asie a výrazným růstem zahájily obchodování také akcie v Evropě.Kritici americké hlavy státu už podle tamních médií hovoří o možné manipulaci s trhem. Trump totiž na své sociální síti Truth Social jen pár hodin před vyhlášením pozastavení recipročních cel vybízel k nákupům. Podle Bílého domu ale prezident chtěl jen „ujistit trhy a Američany o jejich ekonomické bezpečnosti tváří v tvář neustálému šíření strachu ze strany médií“.Co je za Trumpovou náhlou otočkou? Jak vážně brát podezření na to, zda nešlo o manipulaci s trhy? A kam může vyeskalovat celní válka s Čínou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Danes so začele veljati še višje dodatne carine na uvoz blaga v Združene države. Za Evropsko unijo je stopnja dodatnih carin po novem 20-odstotna. Carine za uvoz iz Kitajske pa skupaj z že predhodno uveljavljenimi po novem znašajo kar 104 odstotke. Ameriški predsednik Donald Trump je prepričan, da gre za pravilno odločitev, češ da je njihova prednost pred vsemi, da so velik trg. Članice povezave bodo medtem danes odločale o prvem naboru povračilnih ukrepov, povezanih s 25-odstotnimi dodatnimi carinami na uvoz jekla in aluminija v Združene države. Drugi poudarki oddaje: - Po uveljavitvi plačne reforme v več delih javnega sektorja razočarani. Začenjajo se pogajanja o nagrajevanju delovne uspešnosti. - Obetajo se spremembe pri nadomestilih za brezposelnost. - Visoka zmaga Arsenala proti Realu v prvi četrtfinalni tekmi lige prvakov. Inter slavil proti Bayernu.

Evropska unija je odobrila povračilne ukrepe na ameriške carine za jeklo in aluminij. V Bruslju ob današnjem začetku veljavnosti carin vseeno poudarjajo pripravljenost na pogajanja. Kot pravi državni sekretar na gospodarskem ministrstvu Matevž Frangež, Slovenija podpira skupen evropski odziv, ki je v tem pogledi po njegovih besedah skrbno odmerjen, zato da ne poslabša dodatna pogojev za gospodarstva in izvoz evropskih izdelkov. - Zaradi ameriških carin in vse večjega strahu pred globalno recesijo so v Nemčiji pohiteli s koalicijskim dogovorom. Danes so ga dosegli in podpisali konservativci in levosredinski Socialni demokrati. - Kakšni so učinki prenovljenega plačnega sistema v javnem sektorju? O tem danes prvič po uveljavitvi razpravljajo vlada in sindikati, na mizi imajo poročilo delovne skupine. Kot je povedala državna sekretarka na ministrstvu za javno upravo Mojca Ramšak Pešec, so vsi odzivi povezani z nestrinjanjem z vrednotenjem delovnih mest v kolektivnih pogodbah. - Parlamentarna preiskovalna komisija ni kazensko ovadila nekdanjega prvega moža policije Boštjana Lindava, kot ji je naložil državni zbor. Namesto tega je z dopisom odločanje prepustila policiji.

Obyvatelé Spojených států začínají pociťovat dopady cel, které zavedl prezident Donald Trump. „Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně. Trump je pod tlakem. Snaží se udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI, ředitel think-tanku idea a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.

Finančni minister Klemen Boštjančič pričakuje odločen in enoten odziv Evropske unije na ameriške carine. Evropski voditelji bodo o odzivu odločali jutri. Druge teme: - V izolski bolnišnici potrdili, da so prejšnji mesec mladoletni športnici operirali napačno koleno - Država dala zadnje ponudbe za odkup stanovanj blizu mariborske onkologije, ob neuspehu napovedana razlastitev; odvetnik stanovalcev: pogojev za to ni - Parlamentarni odbor za kulturo danes o predlogu zakona o medijih, ki med drugim predvideva državno pomoč za medije

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

V Luksemburgu se bodo danes srečali ministri članic Evropske unije, pristojni za trgovinske odnose. Osrednja razprava bo namenjena trgovinskim odnosom z Združenimi državami, potem ko je ameriški predsednik Donald Trump sredi minulega tedna razglasil carine za večino držav po svetu. Članice Unije se bodo morale spoprijeti z 20-odstotnimi carinami, kar bo nedvomno močno vplivalo na evropski izvoz dobrin v Združene države. Na današnjem srečanju ministri sicer ne bodo sprejemali nobenih evropskih protiukrepov. Drugi poudarki: - Novi srbski mandatar je Đuro Macut, Vučić znova omenjal tudi Jankovića. - Invalidske pokojnine bodo tudi po reformi nižje od minimalnih življenjskih stroškov. - Projekt Drugi tir zamuja, geologi pa opozarjajo, da se na kraških tleh ne sme hiteti.

Od danes veljajo 10-odstotne ameriške carine na uvoz blaga, v sredo pa bo začel veljati sveženj dodatnih, še višjih carin za približno 60 držav in Evropsko unijo. Unija ponuja pogajanja o carinah, a hkrati napoveduje povračilne ukrepe. Ni pa to vse, kar lahko stori pri soočanju s sedanjo carinsko krizo. Kot je dejal predstavnik gospodarske zbornice Evropske unije na Kitajskem Adam Dunnett, je bil doslej pristop Unije iskanje tistih, ki so pripravljeni na sodelovanje. Kot je nakazal, Združene države očitno na to niso pripravljene, zato morajo preostale države okrepiti medsebojno sodelovanje. V oddaji tudi: - Ukrajina: premirje bi že lahko dosegli, vendar ga Rusija zavrača - Kaj v praksi pomenijo dogovorjene spremembe pokojninske zakonodaje? - V okviru prostovoljskega Dneva za spremembe na Notranjskem akcija pogozditve

Američtí politici dlouhodobě vědí, že vůbec uvažovat o změnách ve federálním penzijním systému je sebevražda. Ne, že by to v uplynulých dekádách někteří stejně nezvažovali.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Today’s show sponsored by: Goldco — 10% Instant Match in BONUS SILVER, for qualified JLP Show listeners Learn more at https://JesseLovesGold.com or 855-644-GOLD

Združene države bodo doživele razcvet, po napovedi uvoznih carin napoveduje ameriški predsednik Donald Trump, kljub kritikam z vsega sveta in potopu bornih indeksov v rdeče številke. Druge teme: - Bruselj želi pogajanja o carinah, Washington jih zavrača. Premier Golob za ciljno pomoč prizadetim podjetjem - Zaradi izraelskih napadov eksplozije na poslopjih šol v mestu Gaza; med več kot sto ubitimi včeraj najmanj 33 otrok - Raziskava Ogledalo Slovenije: povečanje zaupanja javnosti v zdravnike, izrazit upad zaupanja v umetnike

Finančné trhy panikária a kapitál masovo opúšťa USA. Brokeri a bankári majú nádej na novú prácu – môžu počkať na výstavbu nových tovární a ísť šiť tenisky. Americký prezident ohlásením novej colnej politiky spôsobil najväčšiu paniku na amerických finančných troch od covidu. Investori prišli o bilióny dolárov. Padajú akcie bánk a posilňujú sa vládne dlhopisy v očakávaní ekonomickej recesie a možnej finančnej krízy. Analytici očakávajú stagfláciu – kým sa ekonomika môže prepadnúť, ceny rastú. Nový iPhone sa môže zdražiť o polovicu a tenisky o tretinu. Kým Američania budú bojovať s vysokými cenami, Európu čaká záplava lacných tovarov z Ázie. V druhej časti podcastu Ronald Ižip a Marek Janitor rozoberajú aj podobnú ekonomickú deštrukciou prebiehajúcu na Slovensku

Borzne krivulje so se po nekaj letni rasti borznih indeksov po uveljavitvi ameriških carin obrnile navzdol. Kapitalske trge prežemajo negotovost in strah pred recesijo. Po besedah borznika Igorja Štembergerja lahko pričakujemo povratne carine. V oddaji tudi: - ZDA od zaveznic v Natu pričakujejo, da se bodo zavezale k dvigu obrambnih izdatkov vse do 5-tih odstotkov BDP-ja - Referendum o zakonu o dodatku k pokojnini za izjemne dosežke na področju umetnosti bo 11-tega maja - Pristojni pred napovedano pozebo kmetovalcem med drugim svetujejo škropljenje dreves z biostimulanti

Ameriški predsednik Donald Trump je uresničil napovedi in uvedel carine na skoraj ves uvoz, za večino držav 10-odstotne, za tiste, ki so po njegovem najbolj nepoštene do Združenih držav, med njimi je tudi Unija, pa še višje. Danes je dan osvoboditve, dan, ko se je vnovič rodila ameriška industrija in ko bomo Ameriko znova naredili bogato, je dejal Trump. Ostali poudarki oddaje: - Rutte: Članice Nata za letos napovedale 20 milijard evrov pomoči Ukrajini. - V Šaleški dolini opozarjajo - pravičen izstop iz premoga čez osem let ni uresničljiv. - V polfinale slovenskega pokala še nogometaši Brava in Celja.

Po svetu se vrstijo odzivi na sinočnjo razglasitev 10-odstotnih ameriških carin na uvoz z vsega sveta, ki bodo začele veljati v soboto, ter dodatnih carin za približno 60 držav in Evropsko unijo, ki bodo začele veljati v sredo. Svetovni voditelji drug za drugim ponavljajo, da gre za nespametno potezo in da v trgovinskih vojnah ni zmagovalcev; tečaji svetovnih borz se odzivajo s padci. Ameriška gospodarska združenja opozarjajo, da bodo carine le okrepile inflacijo. Drugi poudarki: - Ameriški zunanji minister Rubio na srečanju kolegov zveze Nato v Bruslju za zvišanje obrambnih izdatkov članic na pet odstotkov BDP-ja. - Madžarska napoveduje izstop iz Mednarodnega kazenskega sodišča, ki jo opominja, da bi morala prijeti izraelskega premierja Netanjahuja. - Zdravniški sindikat Fides napovedal ustavno presojo včeraj sprejete novele zakona o zdravstveni dejavnosti.

Ameriški predsednik Donald Trump je predstavil podrobnosti o carinah, ki jih Združene države uvajajo na uvoženo blago. Za uvoz iz Evropske unije je določil 20-odstotne carine. Da gre za velik udarec za svetovno gospodarstvo, je dejala predsednica Evropske komisije Ursula von der Leyen in opozorila, da bodo posledice čutili ljudje po vsem svetu, prav tako velika in mala podjetja. Bruselj se je bil, kot je dejala, vedno pripravljen pogajati z Washingtonom. V Pekingu so pozvali k takojšnjemu preklicu carin.Sogovorniki: Bojan Ivanc, glavni finančni analitik pri Gospodarski zbornici Slovenije Davorin Kračun, predsednik Fiskalnega sveta Maja Zalaznik, Ekonomska fakulteta v Ljubljani Iztok Seljak, član upravnega odbora Hidrie Marko Voljč, finančni strokovnjak Andrej Brglez, poznavalec avtomobilskega trga in industrije

Proti spalničkám místo očkování doporučuje nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. jen olej z tresčích jater. Výpověď dostali experti na předpověď počasí, kteří se podíleli na systému varování obyvatel před bouřemi. Také 10 tisíc zaměstnanců ze zdravotnictví. V ohrožení jsou celé výzkumné projekty vývoje léků, kde jsou – možná spíš byly – Spojené státy světovým lídrem. Přední vědci a výzkumníci varují v otevřeném dopise, další odcházejí dobrovolně.

Sindrom “prolećnog umora” stigao je mnoge. Američki državni i vojni vrh - pa je u grupu za dogovaranje o ratu pozvao novinare, a onda za to optužio aplikaciju za komunikaciju. Apple - jer je obećao nešto što ne može da ispuni još najmanje godinu dana. Ali mi nismo umorni da vam predložimo evropske alternative u digitalnom svetu, gde neki mogu okrenuti ključ i mnogo toga lako ugasiti.

Európsky automobilový trh čaká cenová vojna – profitovať budú spotrebitelia, nie fabriky

Američki potpredsjednik J.D. Vance posjetio je američku vojnu bazu na Grenlandu, izazvavši oštru osudu danskih vlasti. Grenland je autonomno područje Danske, a od prvih dana Trumpove administracije nalazi se na listi zemalja i teritorija koju američka vlada želi pripojiti.

Automobilska industrija postala je nova bojišnica u rastućem globalnom trgovinskom ratu, nakon što je predsjednik Sjedinjenih Američkih Država Donald Trump najavio carine od 25% na uvoz svih stranih automobila i automobilskih dijelova . Carine, koje bi na snagu trebale stupiti 2. travnja, posebno će pogoditi japanske i europske proizvođače automobile, ali na udaru neće biti samo oni.

Osobnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vyvolává u části Američanů nadšení, u jiné části odpor, až zoufalství. Společnost ale není rozdělená jen na dvě protichůdné poloviny. Je tam i třetí skupina, která zastává názor, že je potřeba dát novému prezidentovi čas, aby ukázal, co dokáže změnit.

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.

Staronový americký prezident Donald Trump nazval ukrajinského prezidenta Zelenského diktátorem, o Putinovi to pak říct odmítl. Trumpova administrativa hlasovala v OSN po boku Ruska, Běloruska či KLDR a její představitelé často opakují propagandu Kremlu, se kterým jsou ochotní spolupracovat. Naopak dosavadní spojence Trump a jeho lidé kritizují, hrozí jim zavedením cel nebo dokonce anexí jejich území. Co tomuto obratu Spojených států v mezinárodních vztazích říkají Američané?

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potem ko sta se v nedeljo v Riadu sešli ameriška in ukrajinska delegacija, so se včeraj tam več kot 12 ur pogovarjali še ameriški in ruski predstavniki. Na ameriškem zunanjem ministrstvu pravijo, da se lahko mirovna pogajanja med Ukrajino in Rusijo začnejo šele po uveljavitvi popolnega premirja, pot do prekinitve ognja pa vodi prav prek pogovorov v Savdski Arabiji, kamor se je vrnil ukrajinski obrambni minister Rustem Umerov, na še en krog pogovorov z Američani. Drugi poudarki: - Ob nadaljevanju koalicijskih pogajanj v Nemčiji ustanovna seja parlamenta, v katerem bo več kot petina skrajnih desničarjev. - Po končanih pogajanjih socialnih partnerjev o pokojninski reformi bo vsebino dogovorjenega danes pretresalo malo gospodarstvo. - Liter bencina zunaj avtocest cenejši za 1,3 centa in dizla za 3,7 centa, liter kurilnega olja se je pocenil za 4 cente.

Washington je vzhůru nohama kvůli snaze o plošné škrtání a propouštění ze strany nové administrativy Donalda Trumpa. Sousední země i dosavadní evropští spojenci sledují, jak americká vláda hrozí zavedením cla nebo dokonce připojením cizího území. Ekonomové mluví o možné recesi. Podle průzkumů mnoho z těchto kroků americká společnost spíš neschvaluje. Značné části Američanů se to ale líbí. Jednu takovou rodinu v obci Weare ve státě New Hampshire navštívil reportér Jan Kaliba.

Trump versus soudci, Trump versus Západ, Trump versus LGBTQ, Trump versus vědci, Trump versus historie USA. Seznam střetů prezidenta s americkými institucemi, komunitami a obyčejnými Američany je už pořádně dlouhý. Trump – jak ostatně sliboval – se vedle změny světového řádu pustil do radikální transformace americké společnosti, její ekonomiky, kultury a vzdělávání.

Podaří se Američanům zprostředkovat ukrajinsko-ruské příměří do Velikonoc? A za jakých podmínek? Jak se zatím rýsuje podoba kandidátek Spolu a ANO do podzimních voleb? A co ukázal rekordní zájem lidí zapsat se do registru dárců krvetvorných buněk? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

„Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. „Nenávisť nikdy neviedla k ničomu dobrému“, dopĺňa ju Madeline Vadkerty, autorka knihy Slovutný pán prezident, v ktorej predstavil svoj výskum listov, ktorými sa Židia obracali so žiadosťami o milosť u prezidenta Tisa. Jediná nádej. Posledná záchrana. Dobrý otec. Aj takto sa obracali mnohí slovenskí Židia na prezidenta vojnového Slovenského štátu. V listoch. Jozefa Tisa pritom žiadali o záchranu, milosť či pomoc. Z položenia, do ktorého ich dostali protižidovské zákony štátneho zriadenia, ktoré svoju samostatnosť postavilo na vazalstve Hitlerovi. Zo zabudnutých zaprášených krabíc archívu tieto listy na svetlo vytiahla Američanka. Aby na ne upozornila Slovákov. Knihou. A ďalšia žena – tentoraz Slovenka – z nej pripravila text pre divadelnú hru. V tomto ženskom duu – v jeho géniu – sa tak reportážno-knižný Slovutný pán prezident rodí/transformuje do divadelnoscénického Hitlerovho prezidenta. Aký bol osud pisateľov tých listov? Lebo osud ich mocného adresáta poznáme. No aj pri ňom je otázok viac ako odpovedí: Kde zostalo jeho svedomie kňaza pri vyše 70 tisíc deportovaných? A prečo o téme spred takmer storočia hovoriť dnes? Téma pre Madeline Vadkerty a Ľubu Lesnú. „Židia, ktorí napísali Tisovi, ak by sa mohli vrátiť k životu, iste by nám hovorili, aby sme nechodili cestou nenávisti, lebo to nikdy neviedlo k ničomu dobrému“, hovorí Madeline Vadkerty. „Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Današnja Frekvenca X je v znamenju pomladi. V tem delu leta je na severni polobli vse bolj očitno, da pomlad iz leta v leto prehiteva, to pa vpliva na hitrejše cvetenje rastlin in sproža neusklajenost razvojnih ciklov živali. Naša osrednja gostja bo Američanka Camille Parmesan, ki je kot ena prvih z raziskavami selitev metuljev v 90. letih prejšnjega stoletja empirično dokazala delovanje podnebnih sprememb na naravo. Maja Ratej ob njej gosti še vrsto slovenskih strokovnjakov, ki prehitevanje pomladi spremljajo v sadovnjakih, med opraševalci in pticami. Gostje: dr. Camille Parmesan, raziskovalni center CNRS v Franciji, vodilna znanstvenica pri IPCC, dr. Matej Stopar, Kmetijski inštitut Slovenije, dr. Danilo Bevk, Nacionalni inštitut za biologijo, dr. Al Vrezec, Nacionalni inštitut za biologijo. Zapiski: Akcija Pru Čmru Članek Camille Parmesan iz leta 2003 Fotografija: Ricardo B. Brazziell / Austin American-Statesman

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).

Některé země přehodnocují rozhodnutí pořídit si od Američanů stíhačky F-35. Česko k tomu podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá důvod. „Není k nim žádná alternativa,“ připomíná v Pro a proti místopředseda sněmovního výboru pro obranu, poslanec hnutí STAN Josef Flek. „Můžeme pořídit něco jiného,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec hnutí SPD Radek Koten.