Podcasts about Ameri

Válka mezi Spojenými státy a Íránem začala. Účastní se jí i Izrael, který vypálil první střelu, pravděpodobně po dohodě s Američany. Tím se znovu mění celá hra.

Ameriški predsednik Donald Trump je včeraj izrazil razočaranje nad pogajanji s Teheranom o iranskem jedrskem programu. Od Irana zahteva, da se popolnoma odpove plemenitenju urana. Nočejo izreči ključnih besed - ne bomo imeli jedrskega orožja, je dejal Trump. Drugi poudarki oddaje: - Bill Clinton pred kongresniki pričal o povezavah z Epsteinom - Kmetijsko ministrstvo predstavilo projekt regijskih prehranskih verig - V dneh zimskih počitnic na Pohorju zimovanje Zveze prijateljev mladine

Severná Amerika: Trumpova nevyužitá príležitosť Ázia: Zaútočia Američania na Irán? Latinská Amerika: Mexiko zabilo drogového baróna Afrika: V Tunisku sa ide do väzenia aj za status

Predvolilno dogajanje je tudi uradno vstopilo v Radio Slovenija, kjer smo včeraj pripravili prvo soočenje. Razklanost politike, ki v obdobju kampanje pride še bolj do izraza, po besedah ekonomista Mojmirja Mraka predstavlja resno razvojno težavo naše države. V oddaji tudi o tem: - Američani se želijo z Iranci pogajati tudi o raketnem programu, ne le o jedrskem. - Zaostrovanje spora Madžarske in Slovaške z Ukrajino - Odprtje festivala Fabula, ki bo znova gostil vrhunske književnike

Na začátku byla tajná dohoda mezi Sovětským svazem a Československem. Psal se rok 1945. I když druhá světová válka teprve nedávno skončila, blížila se další. Studená. Sověti si dobře uvědomovali, že Američané mají atomové zbraně, které jim dávají drtivou převahu. SSSR nutně potřeboval uran a Československo k němu nabídlo snadný přístup – založený na otrocké práci desetitisíců politických vězňů.

Ameriški predsednik Donald Trump je v rekordno dolgem letnem govoru o stanju v državi izpostavil gospodarske dosežke. Preletel je gospodarsko politiko, carine, politiko priseljevanja ter zunanjepolitične dosežke, pri tem je izpostavil operacijo v Venezueli ter znova zagrozil Iranu. Svoje prvo leto drugega mandata je označil za zlato dobo Amerike. Javnomnenjske raziskave sicer kažejo, da 60 odstotkov državljanov Trumpove politike ne podpira. V oddaji tudi o tem: - Na poti čez Sredozemlje zaradi močnih neurij letos umrlo ali ostalo pogrešanih od 600 do tisoč migrantov - Električno omrežje se je dolgo zanemarjalo, za nadgradnjo bi potrebovali približno štiri milijarde evrov - Na individualne naložbene račune bi se lahko letos preselilo do milijarde evrov iz bančnih vlog

Še vedno odmeva govor Ameriškega predsednika Donalda Trumpa v kongresu, ki je trajal uro in 48 minut. S tem je podrl dosedanji rekord, ki ga je z eno uro in 20 minut dolgim govorom leta 2000 postavil Bill Clinton. Trump je tokrat govoril o 18.000 milijardah dolarjih novih naložb v ZDA, rekordnem visokem zaposlovanju, rekordno nizki inflaciji in cenah bencina ter uspehu svojih carin, pa tudi v o tem, da je končal osem vojn, med njimi tudi domnevno vojno med Kosovom in Srbijo. Vendar, so njegove navedbe preverljive?

Ameriški predsednik Donald Trump je v nagovoru kongresu Iran znova označil za resno varnostno grožnjo in ga obtožil razvoja raket, ki bi lahko prečkale tudi ocean. Čeprav je zatrdil, da želi rešitve po diplomatski poti, so ameriške sile pred kratkim na Bližnji vzhod odpremile največ vojaških sil v zadnjih dveh desetletjih. Iranski zunanji minister Abas Aragči je medtem sporočil, da je dogovor še vedno mogoč, če bo prevladala diplomacija. V oddaji tudi o tem: - Ob četrti obletnici vojne v Ukrajini generalna skupščina Združenih narodov poziva k miru. - Sezonskim s.p.-jem vendarle ne bo treba čakati pet let na vnovičen vstop v obdavčitev po normiranih odhodkih. - Na trasi drugega tira betonirajo še zadnje metre tira na togi podlagi.

Americký prezident Donald Trump stupňuje napětí ve sporu s Íránem kvůli tamnímu jadernému programu. Lídr Bílého domu připustil možnost vojenského úderu. Dojde k otevřenému konfliktu, nebo zvítězí diplomatické řešení? „Vzdávat se bez záruk by z íránského pohledu nedávalo smysl. Invaze pravděpodobně není na stole,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Društvenim mrežama proširile su se glasine o “čistki” u Googleu Hrvatska i otkazu direktoru, no iz Googlea su to službeno demantirali i naglasili da tvrtka i dalje održava značajnu prisutnost u Zagrebu kao inženjerskom središtu. Ipak, nisu precizirali koje su točno “predložene promjene”, tek su naknadno poručili da su zahvatile vrlo mali broj pozicija i da ne komentiraju situaciju po pojedinim odjelima.Neslužbeni izvori, s druge strane, tvrde da je pogođen prodajni tim za Google Ads u regiji Adriatics, uključujući i dugogodišnjeg regionalnog direktora, što se uklapa u širi globalni trend rezova u oglašavanju i prodaji oglasa. Istovremeno, zagrebački ured ostaje relevantan kroz inženjerske aktivnosti i zapošljavanje AI i software inženjera, što sugerira da se ne radi o gašenju Googlea u Hrvatskoj, već o restrukturiranju određenih poslovnih funkcija. Zagrebali smo ispod površine ove priče, ali ujedno stavili ju u širi i globaln kontekst._______________0:00 Uvod0:40 Google napravio "čistku" u Hrvatskoj4:15 Google "restrukturira" urede po cijeloj Europi?8:20 30.000 ljudi dobilo je otkaz u prvom mjesecu globalno15:00 Meta optužena da su namjerno napravili algoritam koji izaziva ovisnostTOP i FLOP23:50 Američki State Department želi informirati Europljane što naše Vlade zataškavaju28:00 Hollywood se naljutio na AI30:12 Kako je policija uhvatila pronašla autore deepfake sadržaja32:50 Farseer osigurao 7,2 milijuna dolara_______________

Americký prezident Donald Trump stupňuje napětí ve sporu s Íránem kvůli tamnímu jadernému programu. Lídr Bílého domu připustil možnost vojenského úderu. Dojde k otevřenému konfliktu, nebo zvítězí diplomatické řešení? „Vzdávat se bez záruk by z íránského pohledu nedávalo smysl. Invaze pravděpodobně není na stole,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ameriško vrhovno sodišče je odločilo, da je predsednik z zaščitnimi carinami prekoračil pooblastila. Ker so carine v zadnjem letu postale nekakšno orodje za oblikovanje ameriških odnosov s svetom, se seveda ves svet sprašuje, kako naprej? Donald Trump se bo s tradicionalnim letnim nagovorom State of The Union obrnil na oba domova kongresa in ameriško javnost. Zaradi tega so še posebej v ospredju pozornosti javnomnenjske raziskave podpore predsednikovi politiki. V kolikšni meri po letu dni drugega mandata Američani podpirajo predsednika Trumpa? Ameriški hokejisti so osvojili zlato odličje na olimpijskih igrah Milano Cortina, saj so po napeti končnici z zlatim golom premagali severne sosede Kanadčane. Zmaga, ki je več kot zmaga.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o aktualitách i dejinách skúmanie vesmíru. Aktuálne témy dnešnej videorelácie: Boeing čelí kritike z NASA pre Starliner Crew 12 úspešne na ISS. Čakáme na výsledky druhého WDR Artemis II, poletí sa v marci? Vŕtanie na Marse, sonda Curiosity. Test záchrannej rakety novej cinskej kozmickej lode. Aj Musk dáva prednosť Mesiacu pred Marsom - preteky titanov s Blue Origin. Problémy so SRB rakety Vulcan - podobnost s raketoplánom Challenger? Trenčín na Copernicus POD. Prstencové zatmenie Slnka na Antarktíde z orbity. Okúzlujúce prúdenie nad Floridou - diaľkový prieskum Zeme. Štyridsiate výročie základného bloku stanice Mir. Piate výročie pristátia roveru Perseverance na Marse. Historická téma: Misia Apollo 14, ktorá letela na Mesiac v roku 1971, mala v náplni to, čo bolo programom nešťastnej trinástky. No aj tento let sprevádzali problémy. Zúčastnil sa ho aj Alan Shepard, druhý človek a prvý Američan vo vesmíre, ktorý je v tieni Jurija Gagarina. Šťastnejší priebeh mala misia Apollo 15 o niekoľko mesiacov neskôr. Dôležitejšiu úlohu tu zohrávala veda. Astronauti doniesli na Zem 77 kilogramov hornín. A po povrchu Mesiaca sa presúvali pozoruhodným štvorkolesovým lunárnym vozidlom. Astronaut James Irwin mal na tejto misii srdečné potiaže. Do problémov sa však dostala celá trojica účastníkov letu kvôli kurióznemu spôsobu, akým si astronauti chceli privyrobiť.

v Severovzhodni Sloveniji še vedno nekaj tisoč gospodinjstev brez elektrike. Območje danes obiskal premier Golob.Pokojninska reforma in nekateri drugi ukrepi vplivali na nižjo uskladitev pokojnin od pričakovane.Posmrtni ostanki sv. Frančiška Asiškega bodo za en mesec izpostavljeni javnosti.V Sodražici in na Gori praznovanja ob 130. obletnici smrti místikinje Magdalene Gornik.Trump v novo odločitev glede carin.Medicinske sestre in babice zadovoljne z novim zakonom - omogoča več znanja, specializacije, pripravništvo in mentorstvo.Ameriška vojska v Perzijskem zalivu še vedno v stanju pripravljenosti.šport- Norvežan Klaebo še do šeste zlate olimpijske medalje na teh igrah.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o svetových ohniskách geopolitického napätia. Na úvod preberú zostavu americkej vojnovej flotily, ktorá pláva k Iránu. O čo Američanom ide? Zasiahne prezident Donald Trump podobne ako vo Venezuele? Pokračovať budú návštevou amerického ministra zahraničia v Európe. Marco Rubio predniesol zásadný prejav na bezpečnostnej konferencii v Mníchove a následne navštívil Bratislavu a Budapešť. O čom je jadrová spolupráca USA s Maďarskom? A potrebuje Slovensko ďalšie štyri stíhačky F-16? Medzi Slovenskom a Ukrajinou došlo k sporu pre zásah ropovodu Družba, zrejme v dôsledku bojových činností v rusko-ukrajinskej vojne. Aké sú možnosti SR a Maďarska? Budú mať Slováci dosť ropy? A dotkneme sa tiež rozhovoru, ktorý poskytol Valerij Zalužnyj. Veľvyslanec Ukrajiny v Spojenom kráľovstve v ňom mimoriadne otvorene kritizuje prezidenta Volodymyra Zelenského. V relácii sa dotkneme aj napätia v čínsko-japonských vzťahoch a možnosti, že ďalšie štáty sveta si zabezpečia atómové zbrane.

Finale hokejskega turnirja bo jutri severno-ameriški, potem ko so Američani suvereno premagali Slovake s 6:2, Kanadčani pa so znova trepetali do zadnje minute. Tako kot proti Čehom v četrtfinalu so tudi proti Fincem zaostajali, spet pa jim je uspel preobrat. Slišali boste kanadska hokejista Matta Stonea in Toma Wilsona, ki pravita, da so vseskozi verjeli, da jim bo uspelo, vedeli so, da bodo imeli priložnosti, le izkoristiti jih je bilo treba. Med biatlonci v Anterselvi pa je Jakov Fak namignil, da morda še ni rekel zadnje na olimpijskih igrah. Uroš Volk in Marko Pangerc o dogajanju v Milanu in Cortini debatirata z voditeljem Dolimita Luko Petričem.

Obilno sneženje je zlasti na severovzhodu države močno zagodlo tamkajšnjim prebivalcem: kar približno 40 tisoč jih je še vedno brez elektrike. Elektrodistributerji sporočajo, da bodo oskrbo za vse težko obnovili še danes, saj so razmere na terenu izjemno zahtevne. Obilen sneg - ponekod po nižinah ga je zapadlo več kot 25 centimetrov - ovira tudi promet, pri čemer železniški promet po nekaj ustavitvah znova deluje. Drugi poudarki oddaje: - SDS in NSi vložili ustavno presojo glede prispevka za dolgotrajno oskrbo - Ameriške sile nakopičene blizu Irana, Trumpov kabinet naj bi bil razdeljen v zvezi z napadom - Peterica evropskih obrambnih ministrov za skupni razvoj protizračne obrambe

Slovenskí hokejisti dnes po deviatej večer nastúpia na semifinálový zápas na olympiáde v Taliansku proti Spojeným štátom. Ako sa im podarilo zdolať Nemecko, aké sú ich šance proti USA ale tiež o iných hokejových témach sa v podcaste V redakcii rozprával Pavol Kliment s vyslaným reportérom Denníka N v Miláne Štefanom Buganom.

Težak in moker sneg je predvsem na vzhodu države danes povzročil nemalo nevšečnosti, predvsem v prometu. Brez elektrike ostaja več deset tisoč odjemalcev, marsikje so zato za nekaj časa ostali tudi brez oskrbe z vodo. Poškodovanih je več kot 50 tisoč kubičnih metrov dreves, zato Direktor zavoda za gozdove Gregor Danev poziva, naj ljudje ne hodijo v gozdove. Pregledali jih bodo, ko se bodo razmere umirile in bo to varno. Drugi poudarki oddaje: - Ameriško vrhovno sodišče razveljavilo večino Trumpovih carin. - Pet evropskih držav v Krakovu z načrti za krepitev protizračne obrambe. - Državna volilna komisija v osmih volilnih enotah prejela 18 kandidatnih list.

Guyana's Massive Oil Boom. Evan Ellis highlights the profound economic transformation of Guyana following the discovery of billions of barrels of light, sweet crude oil. Driven by massive investments from ExxonMobil and Chevron, the South American nation serves as a prime example of effective management and foreign partnerships generating transformative national wealth. #81925 GUYANA

Slalom žen na olympiádě v Itálii vyhrála Američanka Mikaela Shiffrinová, která zvítězila s obrovským náskokem sekundy a půl. Dočkala se tak druhého olympijského zlata ve slalomu. Přestože je legendou tohoto sportu, zlato v něm Shiffrinová získala po dlouhých 12 letech. „Každá medaile je podle mě symbol toho, jak svou práci děláte,“ prohlásila světoznámá alpská lyžařka.

Slalom žen na olympiádě v Itálii vyhrála Američanka Mikaela Shiffrinová, která zvítězila s obrovským náskokem sekundy a půl. Dočkala se tak druhého olympijského zlata ve slalomu. Přestože je legendou tohoto sportu, zlato v něm Shiffrinová získala po dlouhých 12 letech. „Každá medaile je podle mě symbol toho, jak svou práci děláte,“ prohlásila světoznámá alpská lyžařka.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štát otvára ropné rezervy a vyhlasuje stav núdze. Ropa totiž cez Družbu na Slovensko stále netečie. Premiér Fico v tom vidí politiku. Tvrdí, že ropovod je už opravený, no Ukrajina zámerne bráni obnoveniam dodávok. No a kým my riešime problém s ropou, Ukrajina riešila s Rusmi a Američanmi ukončenie vojny. Kam sa rokovania posunuli. O tom sme sa rozprávali s Branislavom Ondrušom (Hlas-SD/nezaradený) a Beátou Jurík (PS).

Jaké mají poslanci argumenty v debatě, jestli vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání? Jaký zájem mají Češi o očkování v ordinacích praktických lékařů anebo v lékárnách? A na jaké kompromisy by mohl přistoupit Írán v rozhovorech s Američany o svém jaderném programu?

Jaké mají poslanci argumenty v debatě, jestli vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání? Jaký zájem mají Češi o očkování v ordinacích praktických lékařů anebo v lékárnách? A na jaké kompromisy by mohl přistoupit Írán v rozhovorech s Američany o svém jaderném programu?

Kaj je zdaj s temi Hrvati? S pomladjo se vrnejo ptice selivke, z volitvami se vrnejo Hrvati. Točni kot švicarska ura. Včasih so prihajali s piranskim zalivom, Jožkom Jorasom, ratifikacijo in ostalimi obmejnimi praksami. Letos je drugače. Letos so predvolilna tema, ker so boljši od nas. V gospodarstvu in – če lahko dodamo – v nogometu. Toliko boljši so od nas, da se gospodarstveniki selijo na Hrvaško. Kot se prej omenjene ptice selivke jeseni selijo na jug. Ker pri nas »v gospodarskem okolju vlada zima«, pravijo podjetniki in gospodarstveniki. Oboje bi lahko združili v eno samo besedo in bi jim poslej pravili kapitalisti. Ampak ne moremo, ker bi bila nato gospodarska zbornica »kapitalistična zbornica«, Klub slovenskih podjetnikov pa »Klub slovenskih kapitalistov« – kar pa se ne sliši primerno. Kakorkoli. Hrvati so nas prehiteli. To se običajnim možganom sliši neverjetno, ampak tako zatrjujejo ljudje, ki poznajo gospodarske številke. In te govorijo Hrvatom v prid. Torej; ali lažejo številke, ali lažejo novodobni  hrvatofili, ki so bili še predvčerajšnjim hrvatofobi, ali pa laže razgled, če razumni potuje po Hrvaški. Pa s tem ne mislimo na Istro in  Dalmacijo, na Hvar in Dubrovnik. Mislimo, recimo, na podravsko magistralo od Virovitice do Osijeka. Tam se naši preroki gospodarske rasti zagotovo niso peljali. Ker tam so samo vasi brez ljudi, polja brez posevkov in obup in beda silita iz nemih oken. A vsaka trditev – tako tudi ta o hrvaškem prehitevanju -– ima na srečo svoj preizkus. Ker so nas po Slovaški, Češki, Poljski, Litvi Latviji in Estoniji ter najbrž tudi Romuniji sedaj prehiteli še Hrvati, Srbi pa so tako ali tako pokupili vse slovensko gospodarstvo, moramo izvesti eksaktni preizkus. Ki je, kot vsi eksaktni preizkusi, dokončen. Če torej slovenska javna občila poročajo, da so nas Hrvati prehiteli, bi morala hrvaška javna občila poročati, da so prehiteli Slovence. Pa tudi ob skrbnem pregledu, celo vsakodnevnem spremljanju medijev v sosednji državi, nismo naleteli na nič podobnega. Oni sami so prepričani, da so njihovo gospodarstvo, BDP, razvitost, socialna država in kar je te navlake, globoko pod slovensko ravnijo. Se pravi, da smo mi prepričani, kako so nas Hrvati prehiteli, Hrvati sami pa so prepričani, da capljajo za Slovenijo. Pa se naj človek zdaj na volitvah prav odloči. Nekje pa so nas Hrvati le prehiteli in dovolite, da naredimo manjši ovinek in današnjo oddajo intoniramo kot dvovsebinsko. Hrvati so namreč ponovno uvedli naborništvo. In se tako pridružili tistim evropskim državam, ki so prepričane, da bodo Rusi udarili čez – če citiramo legendarnega Zmaga Jelinčiča. Hrvaški mladeniči morajo odslej na vojaško usposabljanje in ko je vodja slovenske opozicije oni dan delil modrost, je verjetno mislil prav na nabornike, ko je Hrvaško postavil pred Slovenijo. In dodal, da pod njegovo vlado neka oblika vojaškega usposabljanja čaka tudi slovensko mladež. Oprostite, ampak na tem mestu moramo izraziti močno nestrinjanje z načrti vodje opozicije. Vemo in verjamemo, da je v Sloveniji mnogo navdušencev nad flintami in uniformami, še več je onih, ki menijo, da smo vojaško ogroženi, največ pa je tistih, ki trdijo, da je za obrambo domovine treba dati tudi življenje. V postmoderni družbi gre za preživete koncepte, za romantično nakladanje, ki bi se ga morala družba, obsedena s knjigami za samopomoč in osebnostno rast, globoko sramovati. Kar predlagamo – da ne bomo le a prióri proti – je začasna suspenzija anonimnosti volitev. Kot vemo, je anonimnost na internetu civilizacijo že tako ali tako prignala na rob propada, zato dajmo za določen čas ukiniti anonimnost demokratičnega odločanja. Se pravi, da boste tisti, ki boste volili politične opcije, ki zagovarjajo, da naši otroci postanejo ali žrtve, ali morilci, natančno registrirani. Ko pride uvedba naborništva v Sloveniji ponovno na mizo, naj se vojašnice napolnijo samo z vašimi otroki. Ker da nekdo anonimno upravlja z življenjem in usodo našega otroka, je povsem nesprejemljivo in v tretjem tisočletju moralno nevzdržno. Seveda ne gre le za opozicijo, tudi sedanja vlada je lepo zarezala v militarizacijo družbe, zato naj povzamemo mnenje civiliziranega dela slovenske javnosti: »Možnost, da nas napadejo ali Avstrijci, ali Italijani, ali Madžari, ali Hrvati, ali pač Rusi, Izraelci, Palestinci, Danci oziroma  Američani, je nična. Pika. Mnogo večja je možnost, da se voda spremeni v kri, da žabe preplavijo deželo, hiše in palače, da se prah dežele spremeni v insekte, da roji muh napadejo slovenske domove, da množično pogine živina, da toča z ognjem opustoši polja, nato pa pridejo kobilice in požrejo, kar je ostalo.« In tako naprej in tako nazaj.

Jaké mají poslanci argumenty v debatě, jestli vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání? Jaký zájem mají Češi o očkování v ordinacích praktických lékařů anebo v lékárnách? A na jaké kompromisy by mohl přistoupit Írán v rozhovorech s Američany o svém jaderném programu? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina Američanů by floridské městečko Hallandale Beach ani nedokázala najít na mapě. Přesto se tam nachází skvost, který nikde jinde není: obrovská socha koně, která je nejvyšší sochou tohoto zvířete na světě.

Většina Američanů by floridské městečko Hallandale Beach ani nedokázala najít na mapě. Přesto se tam nachází skvost, který nikde jinde není: obrovská socha koně, která je nejvyšší sochou tohoto zvířete na světě.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošnji nagovor najvišjega ameriškega predstavnika na varnostni konferenci v Münchnu je bil za Evropo precej bolj pomirjujoč kot lani. V nasprotju z bojevitimi besedami podpredsednika JD Vancea je zunanji minister Marco Rubio ubral spravljive tone ter poudaril skupne vrednote in preteklost transatlantskih partnerjev. Kljub temu pa je branil ameriško trgovinsko, migracijsko in energetsko politiko kot nujno za preživetje v novem svetu Druge teme: - Sporna ravnanja ameriške migracijske službe pod drobnogledom v več tisoč sodnih procesih - Poročilo vlade: Slovenija uspešno znižuje emisije, razen v prometu - Brazilec Braathen pokoril olimpijsko veleslalomsko konkurenco: Žan Kranjec 12-i

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Jedna danska aplikacija koja je uspostavljena kao odgovor na retoriku američkog predsjednika Donalda Trumpa o Grenlandu pretvara svakodnevnu kupovinu prehrambenih namirnica u tihi čin prosvjeda. Dok kupci skeniraju proizvode kako bi saznali gdje njihov novac zapravo odlazi, tehnologija, politika i izbor potrošača se isprepliću, otkrivajući da se globalne napetosti ne odigravaju samo u parlamentima ili na prosvjedima, već i na policama velikih trgovačkih centara.

Aplikacija nastala kao odgovor na retoriku Donalda Trumpa o Grenlandu, pretvara svakodnevnu kupovinu namirnica u tihi čin protesta. Dok kupci skeniraju proizvode kako bi vidjeli gdje njihov novac zaista završava, tehnologija, politika i potrošački izbor se sudaraju, otkrivajući kako se globalne tenzije mogu odigravati ne u parlamentima ili na protestima, već u prolazima supermarketa.

Da se vsaj nekoliko razbremenite od razburjenja zimskih športov, se na kratko vrnimo k izjavi Žana Mahniča o ustanovitvi urada za pregon. Vemo, vemo, da vam Mahnič do danes leze že iz vseh telesnih odprtin, a trdimo, da nihče v resnici ni analiziral njegove izjave. Tako smo prikrajšani za natančno védenje, kaj je jeznoriti Žan sploh povedal. Med medaljami se torej na kratko vrnimo do metanja tujcev iz države. Najprej izjava v celoti, da bo lahko analiza natančna in nepristranska. Citat: »Ustanovili bomo urad za deportacije z enim zaposlenim, dvema pomočnikoma, avtobusi in dvajsetimi policijskimi specialci. Vsi, ki so ilegalno prestopili mejo, bodo morali nazaj.« Konec citata. Kar so vsi analitiki spregledali, je seveda urad. Odkar nas je Marija Terezija z njimi zastrupila imamo Slovenci z uradi veliko veselje. Že dve stoletji jih ustanavljamo z nezmanjšanim tempom in nabralo se jih je toliko, da so postali resnično breme. Celo komunisti, zviti kujoni, ki so še bolj kot SDS sloveli po svoji učinkovitosti, se uradov niso znali znebiti, kljub temu da so ves čas svojega vladanja napovedovali vojno birokraciji. Na kratko; ženska s trajno ondulacijo in rolo omaro je ponosno upodobljena v grbu in na zastavi slovenskega uradništva in ni je sile, ki bi jo zrušil. Te dni poskuša uradništvo nadomestiti umetna inteligenca, pa slišimo, da je že obupala. In zdaj k Žanu. Napovedal je ustanovitev urada, kar je, kot smo ugotovili, za vsako novo oblast običajno. Ampak naša pozornost velja kadrovski zasedbi. »En zaposlen in dva pomočnika!« In v tem grmu tiči uradnik. Nikoli in nikdar se še ni zgodilo, da bi imel slovenski urad enega zaposlenega in dva pomočnika! Analizirajmo. En zaposlen je zagotovo šef. Brez njega ni pisarne. Dva pomočnika sta tajnica in blagajničarka. Ampak kot vemo, na uradu, ki da kaj nase, ne smeta manjkati še PR in pa sindikalni predstavnik. Tako imamo nenadoma štiri pomočnike in enega zaposlenega. Čim pa imaš takšno množico v uradu, šef potrebuje pomoč, se pravi namestnika oziroma podšefa. To bi vse še šlo, če uradniška logika ne bi bila piramidno zgrajena. Bolj se širi vrh, ustrezno se krepi tudi baza pod njim. Torej imamo nenadoma dva zaposlena, štiri pomočnike, avtobusi so bili že prej v množini, ampak policijski specialci pa se takoj povečajo na štirideset. Ampak tu se še ne konča. Predvidevamo, da bi bil urad v Ljubljani, in kot je splošno znano, je v Ljubljani nemogoče imeti urad, brez da bi v njem bilo nekaj premičnega pohištva, oziroma kadra, ki so nečaki od nekoga. Ko se v uradu zaposli nekaj teh, recimo še dva, dobimo štiri zaposlene, osem pomočnikov in osemdeset specialcev. Tako nastane že povsem spodoben urad, ki pa v teh razmerah kadrovske podhranjenosti že potrebuje strokovnega sodelavca, pravno službo, osebo za mednarodno sodelovanje in nekoga, ki ureja interno glasilo in počitniške zmogljivosti. Tako nekaj tednov po ustanovitvi urada Mahnič debelo pogleda, ko je v njegovem miselnem konstruktu zaposlenih osem ljudi, ki imajo šestnajst pomočnikov, avtobusnih šoferjev je okoli dvajset, pet uslužbencev je v avtoparku za vse te avtobuse, sto šestdeset policijskih specialcev pa je pripravljenih, da se požene v boj proti ilegalnim migrantom. Takšna bo realnost urada za deportacije in niti sam Janez Janša, ki je hodeča učinkovitost, pri tem ne more nič. Kaj šele Žan Mahnič. Gremo z analizo naprej. Imamo torej bataljon policijskih specialcev, ki se z avtobusi prevaža po deželi, akcijo pa koordinira urad s sedežem v kateri od steklenih stolpnic v prestolnici. Ampak težava je v tem, da prostoživečih ilegalnih migrantov v Sloveniji ni. Hočemo povedati, da ima ameriški urad, ki je vzornik našemu prihodnjemu, dosti bolj zahtevno delo. Tam se ilegalni migranti skušajo infiltrirati v družbo. Delajo za majhen denar, otroke pošiljajo v šolo, plačujejo davke in se nasploh obnašajo kot normalni državljani. Zato mora ameriški urad delati izjemno natančno, kdaj pa kdaj koga ustreliti, da splaši ostale – pač po modelu »Puška poči, ena pade, koliko jih še sedi?« Pri nas pa urad tega ne bo delal, ker so naši ilegalni migranti povsem drugačni od ameriških. Hočemo povedati, da ne letajo okoli po gozdovih, niti ne zalivajo naših vrtov, niti ne čistijo bazenov ali delajo v skladiščih. Naši ilegalni migranti najprej nimajo nobenega interesa ostati v Sloveniji (za kar bo v uradu skrbel oddelek za etiko ilegalnih migrantov), temveč se poskušajo čimprej odpraviti naprej. Tisti, ki se pri nas zataknejo, pa pohlevno čakajo v migrantskih centrih in se ga kdaj pa kdaj napijejo. Ter se tako poskušajo zliti z okolico. Torej; ko bo urad izdal odločbo za deportacijo, se bo sto šestdeset policijskih specialcev pripeljalo pred oni dom na Notranjskem, pospremilo nesrečneža v špalirju mitraljezov na avtobus in ga slavnostno vrnilo na Hrvaško. Mahnič pa se bo pri tem strogo in učinkovito držal. Pa še k zadnjemu poglavju analize … Ko so celo pri SDS-u ugotovili, da so tokrat brcnili v temo, so se rešili s pojasnilom, da mi ne bomo deportirali ilegalnih migrantov kot Američani, ki jih mečejo iz države po znamenitem modelu »Dead or Alive«, temveč bomo to počeli po danskem modelu. Danski model je jasno mnogo bolj human, ker je danska domovina Vikingov, čajnega peciva, lego kock in lepih manir. A nihče se v resnici ni vprašal, kako je videti danski model deportacije ... Torej; če si tam ilegalni migrant, te Danci začopatijo in vržejo iz države. In med procesom ponavljajo: »Tak!« in »Tak!« Kar pomeni prosim in hvala …

U novoj epizodi Netokracija Podcasta ugostili smo Emu Menđušić Škugor, odvjetnicu i partner u odvjetničkom društvu DTB. Povod razgovoru bila je njezina kolumna Ogledalce, ogledalce, kaži – kolike su mi šanse u sporu? u kojem analizira projekt Predvidive sudske odluke.Riječ je o inicijativi koja bi građanima trebala unaprijed procijeniti vjerojatnost uspjeha u sudskom postupku. Ideja je jednostavna, ako znate kolike su vam šanse, možda ćete izbjeći nepotrebne troškove i dugotrajne procese, a sudovi će biti rasterećeniji. No postavlja se pitanje može li se složenost pravnog sustava doista svesti na postotak._______________0:00 Može li vam algoritam reći imate li šanse na sudu?0:43 AI ulazi u sudnice – revolucija ili opasan eksperiment?6:20 Postoji li spor koji se stvarno može svesti na postotak?10:02 Kako odvjetnica koristi AI u stvarnim predmetima14:00 Ako AI pogriješi – tko snosi odgovornost?20:30 Hoće li AI promijeniti (ili ugroziti) ulogu odvjetnika?29:30 Otvorene su prijave za novu Inženjerku godineTOP & FLOP35:30 Američka vlada traži podatke od tech divova36:40 16.000 otkaza u Amazonu38:10 Spotify prodaje fizičke knjige40:20 Astronautima dozvoljeni telefoni _______________

Da je spoštovanje načel pravne države nujno, se strinjajo tako premier Robert Golob kot predstavniki večine opozicijskih strank, ki smo jih gostili v včerajšnjem Studiu ob 17-ih. Nihče ne predlaga ukinitve Komisije za preprečevanje korupcije, večina opozicije pa bi ji podelila dodatna pooblastila, saj korupcijo vidijo kot eno večjih težav države. Druge teme: - Z imenovanjem Primoža Dolenca na čelo Banke Slovenije naša država vendarle pridobiva glasovalne pravice v svetu Evropske centralne banke. - Pred za danes napovedanimi tristranskimi pogovori med Ukrajino, Rusijo in Združenimi državami veliko previdnosti in zadržanosti. - Resnobnost današnjega časa bodo v Celju prekinili že 34-i Dnevi komedije.

Zdravo. V tokratni epizodi se zapletemo v kulinarično filozofsko razpravo marcipanu, grozinah in jagodni čokoladi. Ugotovimo tudi, da je najboljša študentska hrana vodka, ker je najbolj poceni alkohol in ne vsebuje oreščkov. Nato preidemo na geopolitične debate in se spomnimo na ameriško zastavo, ki bo kmalu potrebovala prostor za dodatne zvezdice. V drugem delu pa se resno lotimo poglavja. Douglas in ekipa končno ugledajo gorsko gorilo, mi pa tudi o pozitivnih učinkih goriljega turizma, kolonialnih muzejih in preživetju planeta. Skratka: klasična epizoda o življenju, vesolju in sploh vsem. ;)

In this episode of The Right Side with Doug Billings, we go beyond the headlines to explore what actually holds a free nation together when protest becomes pressure, law becomes optional, and politics starts replacing moral limits.We examine the difference between grassroots movements and engineered activism, the role of institutions in shaping legitimacy, and why ethics must come before ideology in a constitutional republic.This is a long-form, America-first civic conversation about faith, freedom, persuasion, and the quiet strength of self-governance — designed to inform, challenge, and equip listeners who care about the future of the United States, not just the next news cycle.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Domen Prevc je svetovni prvak v poletih. V Oberstdorfu je konkurenco premagal za 59 točk in pol. Svetovni rekorder in lanski dobitnik malega globusa za polete je po Robertu Kranjcu in Petru Prevcu tretji prvak v poletih iz Slovenije. Četverica slovenskih skakalcev pa bo danes v Oberstdorfu branila ekipni naslov iz svetovnih prvenstev pred dvema in štirimi leti. Nekaj drugih poudarkov oddaje: - V Minneapolisu po novem smrtonosnem incidentu vse glasnejše zahteve za odhod zveznih agentov - Ameriške ladje plujejo proti Perzijskemu zalivu, Iran v visoki pripravljenosti - Med kandidati za župana v občini Pliberk dva koroška Slovenca

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Prīncipēs probātī atque improbātī Novo annō ineunte, doctī hominēs populāris opīniōnis metiendī perītī referunt quī summī magistrātūs ā suīs cīvibus probentur et quī improbentur. Sōlī, quī ā māiōre parte suōrum probantur, sunt Narendra Mōdī Indus, Sanāē Takaīchī Iāpō, Lee Jae-Myung Corēānus Merīdiōnālis, et Javier Milei Argentīnus. Ā duābus quīntīs partibus suōrum probantur Donaldus Trump Americānus, Lula da Silva Brasiliānus, Geōrgia Melōnī Ītala. Nōn nisi ā tertiā parte suōrum probantur Frederīcus Merz Germānus, Recep Tayyip Erdogan Turca, Petrus Sanchez Hispānus. Maximē autem omnium improbantur Keir Starmer Britannus et Emmanuēl Macron Gallus. Glīscit rēs Americāna Ab Iūliō mēnse usque per Septembrem annōna tōtīus reīpūblicae quattuor partibus centēsimīs crēvit, quod incrēmentum tam cīvium spem quam doctōrum hominum exspectātiōnem superāvit. Scelera adeō pauciōra quam priōre annō patrantur, ut numerus raedārum hōc annō sublātārum quartā parte sit dēminūtus, et quīntā parte numerus dēminūtus sit interfectōrum. Pretia sortium in forō bursālī altiōra stant quam umquam anteā. Nigeria Diē Nātīvitātis, praeses Americānus nuntiāvit sē fēlīcem diem nātālem Christī Mahometānīs terrōristīs exoptāre, quī in Nigeriā stragem Christiānōrum fēcissent; nam eōdem diē, paulō ante praesidis nūntium, mīlitēs Americānī stragem eōrundem terrōristārum fēcerant. Petrus autem Hegseth, Americānus minister bellī, grātiās ēgit Nigeriānīs magistrātibus, quī permīsissent ut impetus fīeret. Ex eō tempore pergunt Nigeriānī contrā terroristās Mahometānōs pugnāre. Venetiola Tertiō diē mēnsis Iānuāriī, Nīcolāus Madūrō, illēgitimus tyrannus quī rempūblicam Venetiolānōrum ēverserat et cum Irāniānīs aliīsque mōliēbātur rempūblicam Americānam subvertere, in dīciōnem Americānōrum redactus est, ut reus fīeret. Incursiō, quā mīlitēs Americānī tyrannum cēpērunt, intrā paucās hōrās est absolūta, et omnēs Americānī reductī sunt integrī et incolumēs, quamquam triginta et duo Cūbānī, satellitēs tyrannī, sunt interfectī. Michāēl Diaz-Canel, quī hāc hebdomade tyrannus pergit esse Cūbānōrum, “Patria aut mors!” clāmāvit, et “Vincēmus.” Dīxit autem praeses Americānus aliīs novi orbis terrārum dūcibus principibusque cavendum esse, nē id, quod Madūrō accidisset, dēnuō alicui accideret alterī. Claudiae Scheinbaum, praesidī Mexicānōrum, posteā vīsum est triginta et septem narcoterroristās in dīciōnem Americānōrum reddere, quōs illī petīverant. Ex eō tempore Americānī nautae etiam coepērunt nāvēs petroleāriās capere, quibus interdictum petroleum vehēbātur ut lucrum variīs tyrannīs redderētur. Unam nāvem, ōlim “Bellam” deinde “Marinēram” nōmine, prope Islandiam Americānī intercēpērunt coram nāve subaquāneā Russicā, quæ tamen Americānīs nōn obstitit. Quinque nāvēs captae sunt, vidēlicet Skipper, Centuries, Marinera, Sophia, Olina sīve Minerva M. Cūba Praeses Americānus monuit nec petroleum nec pecūniam ā Venetiolā ad tyrannidem in Cūbā īnsulā sustinendam lātum īrī; melius fore Cūbānīs negōtium cum Americānīs agere dē suīs rēbus futūrīs. Novī enim magistrātūs Ventiolanī nunc cum Americānīs agunt, ut Americānī petroleum Venetiolānum emant, cūius lucrum ad Venetiolam restaurandam nōn sine moderātiōne Americānā ērogētur. Cūbāna autem dominātiō, quae sexāginta sex annōs populum nōn solum suum opprimit sed etiam Ventiolānum oppressit, et quae strenuē mōlītur rempūblicam Americānam subvertere, nihil petroleī accipiet. Sȳria Hōc mēnse Americānī ūndecimum impetum in Chalifātum Islāmicum lēge tāliōnis fēcērunt, postquam priōre mēnse trēs Ameriānī sunt ab ūnō terroristā interfectī. Petrus Hegseth, minister bellī, “Numquam,” inquit, “oblīvīscēmur, neque īra nostra umquam resīdet.” Magistrātūs Syriānī, quī in hāc rē cum Americānīs stant, quinque terroristās comprehendērunt. Vietnamia Tō Lam, secretārius generālis factiōnis quae communista verbōtenus dīcitur et summus magistrātus Vietnamiēnsium, quinque annōs perget clavum reī pūblicae tractāre. Lam, quī abhinc duōbus annīs coepit magistrātum exercēre, negōtiātōrēs mercātōrēsque, id est prīvātam prōvinciam reī oeconomicae, adeō fovet dum pūblica ministeria restringit, ut Vietnamia magnōpere dītēscat. Iāpōnia Sanāē Takaīchī, ministra prīmāria Iāpōnum, īnferiōrem cameram senātōriam hodiē dissolvit et comitia octāvō diē mēnsis Februāriī habenda indīxit. Quō audītō senātōrēs “Banzae” ex mōre clāmāvērunt. Takaīchī, prīma fēmina dux facta Iāpōnum, ā septēnīs ē dēnīs cīvibus laudātur, itaque spērat fore ut possit comitiīs habendīs factiōnis suae auctōritātem rōborāre. Ītalia In Ītaliā pūblicī accūsātōrēs nūntiāvērunt Batāvōrum auxiliō novem hominēs esse comprehēnsōs, quī videntur stipem hūmānitātis causā collectam potius in ūsum terroristārum dēstinasse. Feruntur enim sub falsīs caritātis nōminibus octōgiēs centēna mīlia dollarōrum terroristīs dedisse Hamas dictīs. Hispānia Intrā septem diēs quattuor trāminibus ferroviāriīs in Hispāniā variae calamitātēs accidērunt. Quadraginta et trēs hominēs sunt interfectī.

Ameriška, ruska in ukrajinska delegacija so v Združenih arabskih emiratih opravile prvi krog pogovorov o vojni v Ukrajini. Po besedah ukrajinskega predsednika Volodimirja Zelenskega so v središču ozemeljska vprašanja, a bo pred kakršnimi koli sklepi treba počakati na današnje nadaljevanje pogovorov. Medtem iz Ukrajine poročajo o novih ruskih napadih. Drugi poudarki oddaje: - Misija Evropskega parlamenta po obisku Srbije napovedala vnovični obisk. - Večji del Združenih držav bo zajel ledeni primež. - Domen Prevc lovi prvi posamični naslov svetovnega prvaka v poletih; rokometaši na evropskem prvenstvu prvič izgubili.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Ove nedelje u fokusu: Grenland više nije mim nego potencijalno poprište sukoba. Američka vojska vežba iskrcavanje, Danska dobija ponudu koja se „ne odbija“, a mi se pitamo da li gledamo početak kraja NATO saveza kakvog poznajemo i „nekretninsku kupovinu veka“. Tramp je Nemačkoj ispostavio račun za 70 godina „besplatne zaštite“ – pričamo zašto Mercedes i BMW postaju kolateralna šteta trgovinskog rata i kako retroaktivna naplata dugova može da razdrma evropski socijalni mir i ekonomiju. U Srbiji, ministar Nikola Selaković JTOK naziva „kriminalnom bandom“ jer se usudilo da ga optuži u slučaju „Generalštab“. Vlast po hitnom postupku menja zakone da tužilaštvu „slomi kičmu“ i stavi ga pod političku kontrolu, brišući i poslednji privid borbe protiv visoke korupcije. Prebacujemo se i na Venecuelu: Marija Korina Mačado poklanja Trampu svoju Nobelovu medalju, zauzvrat dobija „seen“, a Bela kuća bira naftu i „čvrstu ruku“ umesto demokratije. Dok iranski režim na demonstrante šalje teško oružje i gasi internet, zapadna empatija ćuti. Pričamo o selektivnoj solidarnosti i svetu koji reaguje samo na tragedije koje su uživo na streamu. Za kraj – estradno-politički cirkus: Lidija Vukićević proglašava Vučića za „najboljeg frajera politike“, dok u Čačku publika grudvama gađa Anu Bekutu jer grad daje 40.000 evra za koncert, a ljudi danima nemaju struju i vodu. Dramu zaokružuje predsednik koga u tri ujutru bude u Abu Dabiju zbog „napada“, pa Bekutu proglašava heroinom jer je nastup završila pevajući iz policijskog kombija. Podržite naš rad i rani pristup epizodama: Patreon: www.patreon.com/dopisi

Policajti v kuklách zasahovali v dome političky a šéfky Pirátskej strany Zuzany Šubovej. Podľa strany Demokrati ide o pomstu za kauzu haciendy, na ktorú Šubová upozorňuje a o týždeň má o nej vypovedať v Bruseli. Môže to byť skutočne pomsta a šikana? A čo sa to dnes deje na finančnej správe?Premiér Robert Fico sa bez verejnej súťaže rozhodol, že Slovensko postaví za miliardy eur jadrovú elektráreň s americkým Westinghousom. A vláda už aj s Američanmi podpísala medzivládnu dohodu.Koľko nás to bude stáť v skutočnosti a máme na to vôbec peniaze? Máme o tomto mega projekte dostatok informácií? Prečo premiér tvrdí, že nová elektráreň bude mašina za peniaze a jej výstavba nás nebude nič stáť? Potrebuje naozaj Slovensko novú jadrovú elektráreň? A prečo mešká energopomoc, ktorej vybavovanie je pre mnohých ľudí nočnou morou?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým ministrom hospodárstva a členom predsedníctva strany Demokrati Karlom Hirmanom.

CONGRESSIONAL TESTIMONY AND THE AIR POWER DEBATE Colleague H.W. Brands. H.W. Brandsdescribes Lindbergh's testimony before Congress and his popularity at massive rallies. A key debate emerges regarding air power: Roosevelt argues it makes America vulnerable to attack, whereas Lindbergh insists it enhances hemispheric defense, making invasion impossible. Brands notes that while Lindbergh was politically naive compared to FDR, his message of "America First" and a fortress America initially resonated with large audiences who cheered his anti-war message. NUMBER 6