Podcasts about Ameri

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Pred začetkom tradicionalne varnostne konference v Münchnu so vnovič vzniknile napetosti v transatlantskih odnosih. Evropski voditelji vse bolj odkrito govorijo o nujni strateški avtonomiji na področju obrambe in industrije. Prizadevanja za čim prejšnje končanje skoraj 4-letne vojne v Ukrajini spremljajo stopnjevanje ruskih napadov in pritiski na Kijev, naj pripravi predsedniške volitve. V diplomatskem ozadju pa potekajo tudi previdni poskusi obnovitve dialoga med Teheranom in Washingtonom. Do odprtja zimskih olimpijskih iger na severu Italije nas loči le še en dan, a poročila s terena kažejo, da priprave še zdaleč niso povsod končane. Med gradbišči, prometnimi ozkimi grli in logističnimi izzivi organizatorji lovijo zadnje roke, hkrati pa stopnjujejo tudi varnostne ukrepe — tako na prizoriščih kot v digitalnem prostoru, kjer so preprečili več kibernetskih napadov. O vzdušju v Milanu in o tem, kako blizu so igre tisti pravi olimpijski podobi, smo se pogovarjali z našo dopisnico iz Italije Mojco Širok, ki se je iz Rima začasno preselila v prestolnico Lombardije.

Jedna danska aplikacija koja je uspostavljena kao odgovor na retoriku američkog predsjednika Donalda Trumpa o Grenlandu pretvara svakodnevnu kupovinu prehrambenih namirnica u tihi čin prosvjeda. Dok kupci skeniraju proizvode kako bi saznali gdje njihov novac zapravo odlazi, tehnologija, politika i izbor potrošača se isprepliću, otkrivajući da se globalne napetosti ne odigravaju samo u parlamentima ili na prosvjedima, već i na policama velikih trgovačkih centara.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku.“Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Aplikacija nastala kao odgovor na retoriku Donalda Trumpa o Grenlandu, pretvara svakodnevnu kupovinu namirnica u tihi čin protesta. Dok kupci skeniraju proizvode kako bi vidjeli gdje njihov novac zaista završava, tehnologija, politika i potrošački izbor se sudaraju, otkrivajući kako se globalne tenzije mogu odigravati ne u parlamentima ili na protestima, već u prolazima supermarketa.

Da se vsaj nekoliko razbremenite od razburjenja zimskih športov, se na kratko vrnimo k izjavi Žana Mahniča o ustanovitvi urada za pregon. Vemo, vemo, da vam Mahnič do danes leze že iz vseh telesnih odprtin, a trdimo, da nihče v resnici ni analiziral njegove izjave. Tako smo prikrajšani za natančno védenje, kaj je jeznoriti Žan sploh povedal. Med medaljami se torej na kratko vrnimo do metanja tujcev iz države. Najprej izjava v celoti, da bo lahko analiza natančna in nepristranska. Citat: »Ustanovili bomo urad za deportacije z enim zaposlenim, dvema pomočnikoma, avtobusi in dvajsetimi policijskimi specialci. Vsi, ki so ilegalno prestopili mejo, bodo morali nazaj.« Konec citata. Kar so vsi analitiki spregledali, je seveda urad. Odkar nas je Marija Terezija z njimi zastrupila imamo Slovenci z uradi veliko veselje. Že dve stoletji jih ustanavljamo z nezmanjšanim tempom in nabralo se jih je toliko, da so postali resnično breme. Celo komunisti, zviti kujoni, ki so še bolj kot SDS sloveli po svoji učinkovitosti, se uradov niso znali znebiti, kljub temu da so ves čas svojega vladanja napovedovali vojno birokraciji. Na kratko; ženska s trajno ondulacijo in rolo omaro je ponosno upodobljena v grbu in na zastavi slovenskega uradništva in ni je sile, ki bi jo zrušil. Te dni poskuša uradništvo nadomestiti umetna inteligenca, pa slišimo, da je že obupala. In zdaj k Žanu. Napovedal je ustanovitev urada, kar je, kot smo ugotovili, za vsako novo oblast običajno. Ampak naša pozornost velja kadrovski zasedbi. »En zaposlen in dva pomočnika!« In v tem grmu tiči uradnik. Nikoli in nikdar se še ni zgodilo, da bi imel slovenski urad enega zaposlenega in dva pomočnika! Analizirajmo. En zaposlen je zagotovo šef. Brez njega ni pisarne. Dva pomočnika sta tajnica in blagajničarka. Ampak kot vemo, na uradu, ki da kaj nase, ne smeta manjkati še PR in pa sindikalni predstavnik. Tako imamo nenadoma štiri pomočnike in enega zaposlenega. Čim pa imaš takšno množico v uradu, šef potrebuje pomoč, se pravi namestnika oziroma podšefa. To bi vse še šlo, če uradniška logika ne bi bila piramidno zgrajena. Bolj se širi vrh, ustrezno se krepi tudi baza pod njim. Torej imamo nenadoma dva zaposlena, štiri pomočnike, avtobusi so bili že prej v množini, ampak policijski specialci pa se takoj povečajo na štirideset. Ampak tu se še ne konča. Predvidevamo, da bi bil urad v Ljubljani, in kot je splošno znano, je v Ljubljani nemogoče imeti urad, brez da bi v njem bilo nekaj premičnega pohištva, oziroma kadra, ki so nečaki od nekoga. Ko se v uradu zaposli nekaj teh, recimo še dva, dobimo štiri zaposlene, osem pomočnikov in osemdeset specialcev. Tako nastane že povsem spodoben urad, ki pa v teh razmerah kadrovske podhranjenosti že potrebuje strokovnega sodelavca, pravno službo, osebo za mednarodno sodelovanje in nekoga, ki ureja interno glasilo in počitniške zmogljivosti. Tako nekaj tednov po ustanovitvi urada Mahnič debelo pogleda, ko je v njegovem miselnem konstruktu zaposlenih osem ljudi, ki imajo šestnajst pomočnikov, avtobusnih šoferjev je okoli dvajset, pet uslužbencev je v avtoparku za vse te avtobuse, sto šestdeset policijskih specialcev pa je pripravljenih, da se požene v boj proti ilegalnim migrantom. Takšna bo realnost urada za deportacije in niti sam Janez Janša, ki je hodeča učinkovitost, pri tem ne more nič. Kaj šele Žan Mahnič. Gremo z analizo naprej. Imamo torej bataljon policijskih specialcev, ki se z avtobusi prevaža po deželi, akcijo pa koordinira urad s sedežem v kateri od steklenih stolpnic v prestolnici. Ampak težava je v tem, da prostoživečih ilegalnih migrantov v Sloveniji ni. Hočemo povedati, da ima ameriški urad, ki je vzornik našemu prihodnjemu, dosti bolj zahtevno delo. Tam se ilegalni migranti skušajo infiltrirati v družbo. Delajo za majhen denar, otroke pošiljajo v šolo, plačujejo davke in se nasploh obnašajo kot normalni državljani. Zato mora ameriški urad delati izjemno natančno, kdaj pa kdaj koga ustreliti, da splaši ostale – pač po modelu »Puška poči, ena pade, koliko jih še sedi?« Pri nas pa urad tega ne bo delal, ker so naši ilegalni migranti povsem drugačni od ameriških. Hočemo povedati, da ne letajo okoli po gozdovih, niti ne zalivajo naših vrtov, niti ne čistijo bazenov ali delajo v skladiščih. Naši ilegalni migranti najprej nimajo nobenega interesa ostati v Sloveniji (za kar bo v uradu skrbel oddelek za etiko ilegalnih migrantov), temveč se poskušajo čimprej odpraviti naprej. Tisti, ki se pri nas zataknejo, pa pohlevno čakajo v migrantskih centrih in se ga kdaj pa kdaj napijejo. Ter se tako poskušajo zliti z okolico. Torej; ko bo urad izdal odločbo za deportacijo, se bo sto šestdeset policijskih specialcev pripeljalo pred oni dom na Notranjskem, pospremilo nesrečneža v špalirju mitraljezov na avtobus in ga slavnostno vrnilo na Hrvaško. Mahnič pa se bo pri tem strogo in učinkovito držal. Pa še k zadnjemu poglavju analize … Ko so celo pri SDS-u ugotovili, da so tokrat brcnili v temo, so se rešili s pojasnilom, da mi ne bomo deportirali ilegalnih migrantov kot Američani, ki jih mečejo iz države po znamenitem modelu »Dead or Alive«, temveč bomo to počeli po danskem modelu. Danski model je jasno mnogo bolj human, ker je danska domovina Vikingov, čajnega peciva, lego kock in lepih manir. A nihče se v resnici ni vprašal, kako je videti danski model deportacije ... Torej; če si tam ilegalni migrant, te Danci začopatijo in vržejo iz države. In med procesom ponavljajo: »Tak!« in »Tak!« Kar pomeni prosim in hvala …

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak si mohli Američané zvolit do svého čela člověka, jakým je Donald Trump? Zvolili ho z nerozumu či nedopatřením? Nebo snad záměrně? Že by se naopak mýlili ti, kteří ho v Bílém domě nevidí rádi? O volbě „proti“, tedy o volbě se snahou především něčemu zabránit uvažuje i tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dvě socioložky, jedna z Německa a druhá z USA, zkoumají na Ostravské univerzitě identitu horníků a jejich adaptaci na změny v oboru. K výzkumu používají kvalitativní metody.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&utm_source=youtube. Ďakujeme.

U novoj epizodi Netokracija Podcasta ugostili smo Emu Menđušić Škugor, odvjetnicu i partner u odvjetničkom društvu DTB. Povod razgovoru bila je njezina kolumna Ogledalce, ogledalce, kaži – kolike su mi šanse u sporu? u kojem analizira projekt Predvidive sudske odluke.Riječ je o inicijativi koja bi građanima trebala unaprijed procijeniti vjerojatnost uspjeha u sudskom postupku. Ideja je jednostavna, ako znate kolike su vam šanse, možda ćete izbjeći nepotrebne troškove i dugotrajne procese, a sudovi će biti rasterećeniji. No postavlja se pitanje može li se složenost pravnog sustava doista svesti na postotak._______________0:00 Može li vam algoritam reći imate li šanse na sudu?0:43 AI ulazi u sudnice – revolucija ili opasan eksperiment?6:20 Postoji li spor koji se stvarno može svesti na postotak?10:02 Kako odvjetnica koristi AI u stvarnim predmetima14:00 Ako AI pogriješi – tko snosi odgovornost?20:30 Hoće li AI promijeniti (ili ugroziti) ulogu odvjetnika?29:30 Otvorene su prijave za novu Inženjerku godineTOP & FLOP35:30 Američka vlada traži podatke od tech divova36:40 16.000 otkaza u Amazonu38:10 Spotify prodaje fizičke knjige40:20 Astronautima dozvoljeni telefoni _______________

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti okolo rusko-ukrajinskej vojny a ďalších globálnych geopolitických ohnísk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij priznal 55-tisíc padlých vo vojne s Ruskom. Podľa Andreja Žiarovského je to viac. Predstavuje vlastný odhad ukrajinských i ruských strát na životoch. Mierové rokovanie medzi Ruskom a Ukrajinou v Spojených arabských emirátoch síce narazili na otázku územia a bezpečnostných garancií, no strany sa dohodli aspoň na výmene vojnových zajatcov. Porozprávame sa aj o zmluve New START, ktorá vypršala. Ako sa bude vyvíjať situácia okolo jadrových arzenálov Ruska a USA? Andrej Žiarovský tiež predstaví pozoruhodné novinky ohľadne diania vo Venezuele. Tá zdvojnásobila vývoz ropy a je ochotná vpustiť do ropného priemyslu americký kapitál. No proti spolupráci s Američanmi narastá opozícia priamo znútra chávezistického režimu.

Na dan odprtja 25. zimskih olimpijskih iger že vsi poznamo bistvene številke, povezane z izvedbo športnega dela spektakla. Kako pa je z vzdušjem na sodelujočih prizoriščih, kakšna so pričakovanja gostiteljev in navijačev, ali je prisoten strah pred varnostnimi tveganji, kakšna bo finančna slika po končanih igrah in kakšen vtis bi rada država gostiteljica zapustila, ko bo olimpijski ogenj ugasnil? Naša italijanska dopisnica Mojca Širok se nam bo oglasila iz neposredne bližine milanskega stadiona San Siro, kjer se bo samo nekaj ur zatem začelo slovesno odprtje iger.

Neskončna pogajanja o miru v Ukrajini so se ta teden nadaljevala v Abu Dabiju. Rezultatov še ni, čeprav naj bi bili strani povsem blizu dogovora. Ameriški predsednik Donald Trump pritiska na Iran in mu hkrati grozi z vojaškim napadom, pogajalski ekipi sta se sestali v Omanu. Tudi Trump je večkrat omenjen v obširni zbirki dokumentov o spolnem prestopniku Jeffreyju Epsteinu, zaradi njih pa glava boli še marsikoga, ne le v ZDA, pač pa tudi v evropskih političnih krogih. Svetlo točko bi lahko iskali v zimskih olimpijskih igrah, ki bodo naslednja dva tedna skrbele za razvedrilo. A tudi pri tem dogodku lahko bolj kot pozitivna sporočila razberemo bolezni sodobnega časa.

Da je spoštovanje načel pravne države nujno, se strinjajo tako premier Robert Golob kot predstavniki večine opozicijskih strank, ki smo jih gostili v včerajšnjem Studiu ob 17-ih. Nihče ne predlaga ukinitve Komisije za preprečevanje korupcije, večina opozicije pa bi ji podelila dodatna pooblastila, saj korupcijo vidijo kot eno večjih težav države. Druge teme: - Z imenovanjem Primoža Dolenca na čelo Banke Slovenije naša država vendarle pridobiva glasovalne pravice v svetu Evropske centralne banke. - Pred za danes napovedanimi tristranskimi pogovori med Ukrajino, Rusijo in Združenimi državami veliko previdnosti in zadržanosti. - Resnobnost današnjega časa bodo v Celju prekinili že 34-i Dnevi komedije.

Zdravo. V tokratni epizodi se zapletemo v kulinarično filozofsko razpravo marcipanu, grozinah in jagodni čokoladi. Ugotovimo tudi, da je najboljša študentska hrana vodka, ker je najbolj poceni alkohol in ne vsebuje oreščkov. Nato preidemo na geopolitične debate in se spomnimo na ameriško zastavo, ki bo kmalu potrebovala prostor za dodatne zvezdice. V drugem delu pa se resno lotimo poglavja. Douglas in ekipa končno ugledajo gorsko gorilo, mi pa tudi o pozitivnih učinkih goriljega turizma, kolonialnih muzejih in preživetju planeta. Skratka: klasična epizoda o življenju, vesolju in sploh vsem. ;)

V UKC Maribor so danes dobili prvega izmed skupno štirih novih obsevalnikov za oddelek za onkologijo, ki bodo nadomestili stara, ki se nenehno kvarita. Nove naprave bodo omogočile kakovostnejše in prijaznejše zdravljenje onkoloških bolnikov. Druge teme: - Odstopilo vodstvo Kluba slovenskih podjetnikov - Ameriški demokrati vladi očitajo objavo le polovice dosjejev v primeru Epstein - Skakalka Nika Prevc druga v Willingenu, čez pol ure začetek moške tekme

Donald Trump potrebuje rýchly úspech, preto je pravdepodobné, že zaútočí na Irán. Čo sa to deje v USA? Podľa bývalého premiéra a ministra zahraničných vecí Mikuláša Dzurindu sa už Američania spamätávajú zo svojho prezidenta. Šestica krajín EÚ plánuje dvojrýchlostnú Európu, ktorá pomôže obísť krajiny ako Slovensko a Maďarsko. Mikuláša Dzurindu to neprekvapuje, čakal to už skôr. Maroš Šefčovič podľa neho robí v Bruseli dobrú prácu, špeciálne s obchodnými dohodami s Indiou a Mercosurom.V podcaste s Mikulášom Dzurindom sa dozviete:– od 1. minúty – či máme tentoraz veriť Donaldovi Trumpovi, že zaútočí na Irán;– po 3:00 – či má svet fungovať tak, že Donald Trump bude svetovým policajtom zasahujúcim proti diktátorom;– od 5:20 – či sme si idealizovali USA ako vo filme Pelíšky, a nevideli sme ich odvrátenú stránku;– po 10:00 – že príliš sa zaoberať Donaldom Trumpom je pasca;– od 16:00 – že technologickí miliardári nemajú mieru;– po 17:00 – prečo musíme regulovať sociálne siete aj nenávistné prejavy;– od 18:40 – kto sa tu iba vydáva za konzervatívca, ale v skutočnosti ním nie je;– po 19:30 – či sa medzi konzervatívcami v USA bijú dve skupiny medzi Rubiom a Vancom;– od 22:30 – prečo ľudia volia nelogicky proti svojim vlastným záujmom;– po 24:00 – ako sa dá žiť vo svete, kde nevieme predvídať, čo bude zajtra;– od 29:00 – ako sa vysporiadať s krajnou pravicou v Európe;– po 32:00 – čo hovorí na to, že za liberálky sa označujú aj umiernené konzervatívne političky Angela Merkel aj Ursula von der Leyen;– od 33:30 – ako sa vysporiadať s migráciou;– po 34:00 – či sa dav nakazí Mazurekom a potom je dopyt po extréme;– od 37:00 – že Robert Fico o migrantoch len hovorí, ale nič nerobí;– od 39:00 – že Budapešť ani Bratislava si nemohli vážne myslieť, že budú donekonečna blokovať Európu;– po 39:30 – či je reálna dvojrýchlostná Európa;– po 40:00 – že myšlienka EÚ vznikla najprv na otázke spoločnej obrany, nie uhlia a ocele;– po 42:00 – že Maroš Šefčovič robí dobrú robotu s obchodnými dohodami, najmä s Indiou.

Ameriški dolar izgublja del svoje dolgoletne dominantne vloge, evro pa se krepi. Takšno okolje ima neposredne posledice za evropske vlagatelje, saj lahko krepitev evra občutno zmanjša ali celo izniči kapitalske dobičke, ustvarjene na ameriških delniških trgih. Kako se vlagatelji lahko zaščitijo pred valutnimi nihanji? Kot naravno zaščito pred razvrednotenjem papirnatih valut sogovornika izpostavita zlato in srebro, ki zgodovinsko ohranjata kupno moč v obdobjih valutne in geopolitične negotovosti. Pred mikrofonom: Simon Skubin in Nikola Maljković (OptimTrader) ____________________________ NOVO: Mami, oči, ali smo mi bogati? Od žepnine do investiranja. Vodnik za starše, ki želijo razumeti upravljanje denarja in to znanje samozavestno prenesti na otroke. Tiskana knjiga https://money-how.si/knjiga/mami-oci-ali-smo-mi-bogati/ E-knjiga + bootcamp https://money-how.si/knjiga/mami-oci-ali-smo-mi-bogati-2/ ____________________________ Money-How Premium: https://money-how.si/narocnine/ vključuje: - Modri AI - Finančni asistent, ki pomaga pri raznih finančnih dilemah https://money-how.si/modri-ai/ - Taxistent - Davčni asistent, ki pomaga pri oddaji davčne napovedi https://money-how.si/taxistent/ (deluje za IBKR; Revolut, Trade Republic... in kombinacijo vseh) - poglobljene članke ____________________________ Bootcamp v živo: Investiranje – kako sploh začeti Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Nimaš energije, da bi raziskoval vse podrobnosti. Skrbijo te davki? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Termini: Ljubljana - 19. marec 2026 med 17.00 in 20.30 Maribor 5. februar 2026 med 17:00 in 20:30 Info: www.money-how.si/dogodki ______________________ Finančna delavnica je lahko čudovito darilo. Več preveri https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje v delnice: Kaj moram vedeti, ko se odločam za investiranje v delnice Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje za začetnike. Praktično o osnovah investiranja. Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja _________________________________ DISCORD skupnost: V finančnih zagatah nismo sami, pridružite se nam na Discord Money-How / discord ______________________________ Več o Money-How na https://money-how.si/

Janez Žakelj oziroma danes John Zakelj je bil rojen leta 1948 v taborišču v Avstriji, s starši je kot begunec leto pozneje pripotoval v Združene države, v Cleveland. Od leta 1970 živi v Saint Paulu, glavnem mestu zvezne države Minnesota, ki te dni polni naslovnice in družbena omrežja zaradi nasilnega delovanja agentov Ameriške zvezne službe za priseljevanje in carino (ICE). Kako on in njegova hči Cecilia spremljata razmere? Kako spremenjena je ameriška družba pod Trumpovo administracijo, kakšno je vsakdanje življenje?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

In this episode of The Right Side with Doug Billings, we go beyond the headlines to explore what actually holds a free nation together when protest becomes pressure, law becomes optional, and politics starts replacing moral limits.We examine the difference between grassroots movements and engineered activism, the role of institutions in shaping legitimacy, and why ethics must come before ideology in a constitutional republic.This is a long-form, America-first civic conversation about faith, freedom, persuasion, and the quiet strength of self-governance — designed to inform, challenge, and equip listeners who care about the future of the United States, not just the next news cycle.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Vlada očitno glede samostojnih podjetnikov namerava storiti nov korak nazaj. Potem ko je uvedla 5-letno prepoved vnovičnega vstopa v sistem normiranstva za tiste, ki zaprejo svoj s.p., zdaj razmišlja o odpravi omenjene prepovedi. V gospodarstvu so temu naklonjeni, a dodajajo, da jih je vlada ob sprejemanju prepovedi ignorirala. Drugi poudarki oddaje: Slovenija letos skladno z zavezo Natu povečuje izdatke za obrambo na približno 1,6 milijarde evrov; v znesek spadajo tudi vlaganja v odpornost. Ameriški predsednik Trump napovedal umirjanje razmer v Minnesoti; do vrelišča sta jih pognala uboja dveh ameriških državljanov. Klinika Golnik in ljubljanski klinični center uspešno uvedla dodaten način zdravljenja obstruktivne spalne apneje.

Poslanke in poslanci bodo na zadnji redni seji v tem mandatu, ki se je začela danes, poskušali zapreti nekaj pomembnih kadrovskih vprašanj. Primož Dolenc bo najverjetneje postal novi guverner Banke Slovenije. Prav tako naj bi dobili tri nove ustavne sodnike. Dve tretjini glasov pa za imenovanje na funkcijo varuhinje človekovih pravic potrebuje Simona Drenik Bavdek. Vsi so dobili podporo mandatno-volilne komisije. Tri kandidate za ustavne sodnike in kandidatko za varuhinjo je podprla tudi opozicijska Nova Slovenija. Državni zbor bo o kandidatih glasoval prihodnji teden v torek. Ostali poudarki oddaje: - Bo država dosegla poravnavo s turškim gradbincem na drugem tiru? Ministrstvo zahtevek za 330 milijonov evrov označuje kot neutemeljeno izsiljevanje. - Bančnih in poštnih poslovalnic po državi vse manj in s krajšimi delovnimi časi, posledice čutijo zlasti starejši občani in digitalno slabo pismeni. - Ameriška javnost, tudi s protesti, vse bolj pritiska na vlado predsednika Trumpa, naj Agencija za priseljevanje in carino opusti racije.

Domen Prevc je svetovni prvak v poletih. V Oberstdorfu je konkurenco premagal za 59 točk in pol. Svetovni rekorder in lanski dobitnik malega globusa za polete je po Robertu Kranjcu in Petru Prevcu tretji prvak v poletih iz Slovenije. Četverica slovenskih skakalcev pa bo danes v Oberstdorfu branila ekipni naslov iz svetovnih prvenstev pred dvema in štirimi leti. Nekaj drugih poudarkov oddaje: - V Minneapolisu po novem smrtonosnem incidentu vse glasnejše zahteve za odhod zveznih agentov - Ameriške ladje plujejo proti Perzijskemu zalivu, Iran v visoki pripravljenosti - Med kandidati za župana v občini Pliberk dva koroška Slovenca

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Další díl týdenního reflexního podcastu Gastromapy Lukáše Hejlíka je tu. Těch cest a inspekcí bylo poměrně dost. Na kusu koláče, ke kterému se u mě na sítích vyjádřil úplně každý, až po finedining v restauraci, která hvězdu určitě získá. Od pařátků po superkafíčka, na sendvič korejský, americký bagel nebo na jídlo s třiceti mladými Američankami.  Do toho divoké cesty a další přijdou. Díky za poslech a zpětnou  vazbu, o kterou si v díle říkám! Tak do toho!

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Prīncipēs probātī atque improbātī Novo annō ineunte, doctī hominēs populāris opīniōnis metiendī perītī referunt quī summī magistrātūs ā suīs cīvibus probentur et quī improbentur. Sōlī, quī ā māiōre parte suōrum probantur, sunt Narendra Mōdī Indus, Sanāē Takaīchī Iāpō, Lee Jae-Myung Corēānus Merīdiōnālis, et Javier Milei Argentīnus. Ā duābus quīntīs partibus suōrum probantur Donaldus Trump Americānus, Lula da Silva Brasiliānus, Geōrgia Melōnī Ītala. Nōn nisi ā tertiā parte suōrum probantur Frederīcus Merz Germānus, Recep Tayyip Erdogan Turca, Petrus Sanchez Hispānus. Maximē autem omnium improbantur Keir Starmer Britannus et Emmanuēl Macron Gallus. Glīscit rēs Americāna Ab Iūliō mēnse usque per Septembrem annōna tōtīus reīpūblicae quattuor partibus centēsimīs crēvit, quod incrēmentum tam cīvium spem quam doctōrum hominum exspectātiōnem superāvit. Scelera adeō pauciōra quam priōre annō patrantur, ut numerus raedārum hōc annō sublātārum quartā parte sit dēminūtus, et quīntā parte numerus dēminūtus sit interfectōrum. Pretia sortium in forō bursālī altiōra stant quam umquam anteā. Nigeria Diē Nātīvitātis, praeses Americānus nuntiāvit sē fēlīcem diem nātālem Christī Mahometānīs terrōristīs exoptāre, quī in Nigeriā stragem Christiānōrum fēcissent; nam eōdem diē, paulō ante praesidis nūntium, mīlitēs Americānī stragem eōrundem terrōristārum fēcerant. Petrus autem Hegseth, Americānus minister bellī, grātiās ēgit Nigeriānīs magistrātibus, quī permīsissent ut impetus fīeret. Ex eō tempore pergunt Nigeriānī contrā terroristās Mahometānōs pugnāre. Venetiola Tertiō diē mēnsis Iānuāriī, Nīcolāus Madūrō, illēgitimus tyrannus quī rempūblicam Venetiolānōrum ēverserat et cum Irāniānīs aliīsque mōliēbātur rempūblicam Americānam subvertere, in dīciōnem Americānōrum redactus est, ut reus fīeret. Incursiō, quā mīlitēs Americānī tyrannum cēpērunt, intrā paucās hōrās est absolūta, et omnēs Americānī reductī sunt integrī et incolumēs, quamquam triginta et duo Cūbānī, satellitēs tyrannī, sunt interfectī. Michāēl Diaz-Canel, quī hāc hebdomade tyrannus pergit esse Cūbānōrum, “Patria aut mors!” clāmāvit, et “Vincēmus.” Dīxit autem praeses Americānus aliīs novi orbis terrārum dūcibus principibusque cavendum esse, nē id, quod Madūrō accidisset, dēnuō alicui accideret alterī. Claudiae Scheinbaum, praesidī Mexicānōrum, posteā vīsum est triginta et septem narcoterroristās in dīciōnem Americānōrum reddere, quōs illī petīverant. Ex eō tempore Americānī nautae etiam coepērunt nāvēs petroleāriās capere, quibus interdictum petroleum vehēbātur ut lucrum variīs tyrannīs redderētur. Unam nāvem, ōlim “Bellam” deinde “Marinēram” nōmine, prope Islandiam Americānī intercēpērunt coram nāve subaquāneā Russicā, quæ tamen Americānīs nōn obstitit. Quinque nāvēs captae sunt, vidēlicet Skipper, Centuries, Marinera, Sophia, Olina sīve Minerva M. Cūba Praeses Americānus monuit nec petroleum nec pecūniam ā Venetiolā ad tyrannidem in Cūbā īnsulā sustinendam lātum īrī; melius fore Cūbānīs negōtium cum Americānīs agere dē suīs rēbus futūrīs. Novī enim magistrātūs Ventiolanī nunc cum Americānīs agunt, ut Americānī petroleum Venetiolānum emant, cūius lucrum ad Venetiolam restaurandam nōn sine moderātiōne Americānā ērogētur. Cūbāna autem dominātiō, quae sexāginta sex annōs populum nōn solum suum opprimit sed etiam Ventiolānum oppressit, et quae strenuē mōlītur rempūblicam Americānam subvertere, nihil petroleī accipiet. Sȳria Hōc mēnse Americānī ūndecimum impetum in Chalifātum Islāmicum lēge tāliōnis fēcērunt, postquam priōre mēnse trēs Ameriānī sunt ab ūnō terroristā interfectī. Petrus Hegseth, minister bellī, “Numquam,” inquit, “oblīvīscēmur, neque īra nostra umquam resīdet.” Magistrātūs Syriānī, quī in hāc rē cum Americānīs stant, quinque terroristās comprehendērunt. Vietnamia Tō Lam, secretārius generālis factiōnis quae communista verbōtenus dīcitur et summus magistrātus Vietnamiēnsium, quinque annōs perget clavum reī pūblicae tractāre. Lam, quī abhinc duōbus annīs coepit magistrātum exercēre, negōtiātōrēs mercātōrēsque, id est prīvātam prōvinciam reī oeconomicae, adeō fovet dum pūblica ministeria restringit, ut Vietnamia magnōpere dītēscat. Iāpōnia Sanāē Takaīchī, ministra prīmāria Iāpōnum, īnferiōrem cameram senātōriam hodiē dissolvit et comitia octāvō diē mēnsis Februāriī habenda indīxit. Quō audītō senātōrēs “Banzae” ex mōre clāmāvērunt. Takaīchī, prīma fēmina dux facta Iāpōnum, ā septēnīs ē dēnīs cīvibus laudātur, itaque spērat fore ut possit comitiīs habendīs factiōnis suae auctōritātem rōborāre. Ītalia In Ītaliā pūblicī accūsātōrēs nūntiāvērunt Batāvōrum auxiliō novem hominēs esse comprehēnsōs, quī videntur stipem hūmānitātis causā collectam potius in ūsum terroristārum dēstinasse. Feruntur enim sub falsīs caritātis nōminibus octōgiēs centēna mīlia dollarōrum terroristīs dedisse Hamas dictīs. Hispānia Intrā septem diēs quattuor trāminibus ferroviāriīs in Hispāniā variae calamitātēs accidērunt. Quadraginta et trēs hominēs sunt interfectī.

Ameriška, ruska in ukrajinska delegacija so v Združenih arabskih emiratih opravile prvi krog pogovorov o vojni v Ukrajini. Po besedah ukrajinskega predsednika Volodimirja Zelenskega so v središču ozemeljska vprašanja, a bo pred kakršnimi koli sklepi treba počakati na današnje nadaljevanje pogovorov. Medtem iz Ukrajine poročajo o novih ruskih napadih. Drugi poudarki oddaje: - Misija Evropskega parlamenta po obisku Srbije napovedala vnovični obisk. - Večji del Združenih držav bo zajel ledeni primež. - Domen Prevc lovi prvi posamični naslov svetovnega prvaka v poletih; rokometaši na evropskem prvenstvu prvič izgubili.

ZÁZNAM TRAGÉDA ROKA 2025: https://piatocek.com Kým pred troma rokmi sa Robo dušoval, že proti obrannej zmluve s USA treba zorganizovať referendum, dnes chce, aby nám Američania stavali atómku. Išiel kvôli tomu za Donaldom Trumpom, aby pokecali, z čoho nakoniec nebola ani len fotka na socky. Svoj týždeň nemal ani minister Takáč, ktorý sa zase snažil dokázať, že na Slovensku nie sú vysoké ceny potravín. SPOILER: Sú. Vývoj vo svete je taký, že venezuelská opozičná líderka Maria Corina Machado sa pokúsila Trumpa upokojiť tým, že mu dala svoju Nobelovku. A moc jej to nevyšlo. HEROHERO: ⁠https://herohero.co/piatocek/subscribe - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Ove nedelje u fokusu: Grenland više nije mim nego potencijalno poprište sukoba. Američka vojska vežba iskrcavanje, Danska dobija ponudu koja se „ne odbija“, a mi se pitamo da li gledamo početak kraja NATO saveza kakvog poznajemo i „nekretninsku kupovinu veka“. Tramp je Nemačkoj ispostavio račun za 70 godina „besplatne zaštite“ – pričamo zašto Mercedes i BMW postaju kolateralna šteta trgovinskog rata i kako retroaktivna naplata dugova može da razdrma evropski socijalni mir i ekonomiju. U Srbiji, ministar Nikola Selaković JTOK naziva „kriminalnom bandom“ jer se usudilo da ga optuži u slučaju „Generalštab“. Vlast po hitnom postupku menja zakone da tužilaštvu „slomi kičmu“ i stavi ga pod političku kontrolu, brišući i poslednji privid borbe protiv visoke korupcije. Prebacujemo se i na Venecuelu: Marija Korina Mačado poklanja Trampu svoju Nobelovu medalju, zauzvrat dobija „seen“, a Bela kuća bira naftu i „čvrstu ruku“ umesto demokratije. Dok iranski režim na demonstrante šalje teško oružje i gasi internet, zapadna empatija ćuti. Pričamo o selektivnoj solidarnosti i svetu koji reaguje samo na tragedije koje su uživo na streamu. Za kraj – estradno-politički cirkus: Lidija Vukićević proglašava Vučića za „najboljeg frajera politike“, dok u Čačku publika grudvama gađa Anu Bekutu jer grad daje 40.000 evra za koncert, a ljudi danima nemaju struju i vodu. Dramu zaokružuje predsednik koga u tri ujutru bude u Abu Dabiju zbog „napada“, pa Bekutu proglašava heroinom jer je nastup završila pevajući iz policijskog kombija. Podržite naš rad i rani pristup epizodama: Patreon: www.patreon.com/dopisi

Ameriški predsednik Donald Trump je po pogovoru z generalnim sekretarjem Nata Markom Ruttejem ob robu Svetovnega gospodarskega foruma v Davosu vnovič spremenil svojo retoriko. V nagovoru zbranim je sicer vztrajal, da Združene države potrebujejo Grenlandijo zaradi varnosti. Po pogovoru z Ruttejem pa je preklical grožnjo z dodatnimi carinami na uvoz iz osmih evropskih držav, ki so na omenjeni arktični otok napotile svoje vojake. Srečanje sta obe strani označili za zelo produktivno. Druge teme: - Evropski voditelji danes na izrednem zasedanju o krepitvi neodvisnosti Unije v napetih transatlantskih odnosih. - Slovenija, tako kot večina zahodnoevropskih držav, za zdaj skeptična do vabila v nov Odbor za mir. - Na veterinarje letijo očitki o visokih stroških cepljenja proti modrikastemu jeziku; rejci pričakujejo subvencijo.

Ameriški predsednik Donald Trump je na svetovnem gospodarskem forumu v Davosu v nagovoru najprej laskal samemu sebi in ameriškemu gospodarstvu, v Evropo pa usmeril številne ostre puščice, češ da si škoduje z množičnimi migracijami in zelenim prehodom. Ponovil je tudi zahtevo po Grenlandiji. Kot je dejal, ne bo uporabil sile. Po njegovih besedah je vse, kar si želijo, lastništvo Grenlandije v celoti. Drugi poudarki: - Častnika Slovenske vojske bosta ta konec tedna odpotovala na Grenlandijo; tam bosta nekaj dni. - Kaj bi ob ameriških carinskih grožnjah pomenil evropski povračilen ukrep prodaje ameriških dolžniških papirjev? - Zakon o dolgotrajni oskrbi obšel ljudi s posebnimi potrebami, ki si želijo enakopravne obravnave.

Policajti v kuklách zasahovali v dome političky a šéfky Pirátskej strany Zuzany Šubovej. Podľa strany Demokrati ide o pomstu za kauzu haciendy, na ktorú Šubová upozorňuje a o týždeň má o nej vypovedať v Bruseli. Môže to byť skutočne pomsta a šikana? A čo sa to dnes deje na finančnej správe?Premiér Robert Fico sa bez verejnej súťaže rozhodol, že Slovensko postaví za miliardy eur jadrovú elektráreň s americkým Westinghousom. A vláda už aj s Američanmi podpísala medzivládnu dohodu.Koľko nás to bude stáť v skutočnosti a máme na to vôbec peniaze? Máme o tomto mega projekte dostatok informácií? Prečo premiér tvrdí, že nová elektráreň bude mašina za peniaze a jej výstavba nás nebude nič stáť? Potrebuje naozaj Slovensko novú jadrovú elektráreň? A prečo mešká energopomoc, ktorej vybavovanie je pre mnohých ľudí nočnou morou?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým ministrom hospodárstva a členom predsedníctva strany Demokrati Karlom Hirmanom.

Ameriške težnje po prevzemu Grenlandije in grožnje s carinami zaostrujejo odnose med Brusljem in Washingtonom. Evropa je jasna: nujen je dialog, a grožnjam se ne bomo uklonili. Slovenija po navedbah ministra Klemna Boštjančiča zagovarja enoten odziv. Druge teme: - Premier Golob neuradno ni naklonjen ponujenemu članstvu v Trumpovem Odboru za mir; povabilo dobil tudi Putin. - Kmetje protestirali proti načrtovani graditvi suhih zadrževalnikov v Spodnji Savinjski dolini. - Kaja Juvan na OP Avstralije klonila pred kazahstansko favoritinjo Jeleno Ribakino.

Pred udeležbo na Svetovnem gospodarskem forumu, ki se začenja v Davosu, ameriški predsednik Trump vztraja, da bo Grenlandija postala ameriška. Danska na drugi strani skuša vsaj nekoliko gasiti posledice njegovih izjav. Če se izrazim diplomatsko, je ameriški predsednik nenavaden, je dejal danski zunanji minister Lars Lokke Rasmussen. Ostali poudarki oddaje: Če bi bile volitve včeraj, bi parlamentarni prag prestopilo sedem strank, a bi bilo težko sestaviti vlado. Po podpisu sporazuma Evropska unija-Mercosur predstavniki kmetov danes pri ministrici Čalušič. Rokometaši na evropskem prvenstvu po dramatični končnici premagali Švico in si zagotovili napredovanje v glavni del.

Manufacturing has traditionally been a tentpole of the American economy. And car manufacturing has historically played a big part in the nation’s strong economy. President Trump made a deal with Japanese vehicle maker Toyota to reshore its car manufacturing on US soil. It appears the threat of tariffs worked. Meanwhile, at the Port of Long Beach, the amount of trade has exploded, moving a record amount of cargo last year. Because of Trump tariffs, American workers now have the advantage. In the 1980s, we shipped all manufacturing overseas to countries like Mexico, Canada and parts of Asia. But now manufacturing is making a return to prop up our economy. And we don’t even have to build the infrastructure — because all the old factories and rail lines are still here. President Trump was in Detroit this week to talk about bringing the manufacturing plants back to the US. US auto workers historically got a bad rap because of the way they were treated, not because of anything bad they did. They lived under constant threats of factory closures, robot replacement and docked pay, which was demoralizing to the American labor force. Meanwhile Frigidaire mini fridges are being recalled as a fire hazard. Where are they manufactured? Mostly in China. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nekatere evropske države, med njimi Francija, Nemčija, Švedska in Norveška, so na Grenladnijo napotile svoje vojake, da se pridružijo danskim v okviru misije Arktična vzdržljivost. A to ne bo spremenilo načrtov ameriškega predsednika Donalda Trumpa za prevzem otoka, sporočajo iz Bele hiše. V oddaji tudi: - Kremelj pozdravlja Trumpovo oceno, da Zelenski zavira mirovni proces - Minister Mesec bo socialnim partnerjem tudi uradno predlagal zvišanje minimalne plače na tisoč evrov neto - Tržaški filmski festival, ki se začenja danes, bo obarvan izrazito slovensko

Tentokrát nabízíme 100 minut debat o nejkrizovějších oblastech současného světa. Hostem je politolog Jan Železný, výkonný ředitel Centra asijských a pacifických studií na CEVRO Univerzitě. V podcastu probíráme, jestli jsme skutečně svědky systémové změny v Íránu, jestli tamní situaci světová média příliš nehodnotí podle života ve velkých městech, do jaké míry má náboženský režim podporu na vesnicích a jestli tamní 47letá islámská diktatura nebyla jen křížovou cestou od jedné světské monarchie Rézy Páhlavího ke druhé.Únos prezidenta Madura ve Venezuele zase srovnáváme s akcí Američanů v prosinci 1989, kdy odvlekli z Panamy vojenského diktátora Noriegu, který do USA pašoval drogy. A znovu se ptáme: nebyl venezuelský pokus o „socialismus 21. století“, jak to nazval diktátor Chávez, jen omylem, který přivedl bohatou zemi k chudobě?Tyto dva konflikty vyvolávají další otázku: nedojde k invazi Číny na Tchaj-wan? Jan Železný soudí, že by to znamenalo neuvěřitelnou katastrofu pro mezinárodní obchod, následné sankce a zchudnutí celých částí světa, včetně Evropy. Je to černý scénář roku 2026.

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Ficova atómovka. 2. Začína sa boj o Bratislavu. 3. Orbánov súper pomáha Ficovi aj Pellegrinimu.

Irán – revolúcia proti nedôstojnosti biedy a útlaku a proti neslobode. Už tretí týždeň je deväťdesiat miliónová krajina na nohách. Krajina s teokraciou islamských ajatolláhov na čele s Alím Chameneím.Ak sa po útokoch Američanov na jej jadrové zariadenia pred časom akoby zomkla, aktuálne povstala. Spúšťačom decembrového povstania bol radikálny prepad domácej meny a rovnako drastický nárast cien.A ak je na jednej strane hnev z mizérie, do ktorej krajinu priviedla moc, na druhej sa táto moc bráni zabíjaním, zatváraním do väzení či vypínaním internetu. Šéfka fínskej diplomacie Elina Valtonenová to dáva do súvisu: iránsky teokratický režim podľa nej „vypol internet, aby mohol v tichosti zabíjať a utláčať“.Podľa ľudskoprávnej organizácie Iran Human Rights so sídlom v Osle od začiatku protestov zahynulo v Iráne najmenej 600 ľudí, mŕtvych však môže byť viac ako šesť tisíc. Zadržaných má byť viac ako 10 tisíc Iránčanov. Organizácia však upozorňuje, že údaje sa dajú len ťažko nezávisle overiť.Čo je za dianím v Iráne. A aké môžu byť scenáre vývoja? Zaobíde sa to bez Trumpovej intervencie?Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z bratislavskej Univerzity Komenského.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

1. Máme sa síce dobre, ale okolité krajiny nás predbiehajú, tvrdí analytik Šuster 2. Energošeky za teplo prídu neskôr poštou 3. Obchodná vojna odhalila slabiny slovenskej ekonomiky 4. Náš ostrov musíme proti Číne ubrániť, tvrdí zástupca Taiwanu na Slovensku    

Send us a textIn a world where change is the only constant, Jessica Meuse's journey from a civilian to an officer in the Coast Guard serves as an inspiring reminder of the power of resilience and authenticity. In a recent podcast episode, she shares her experiences, challenges, and the surprising joys of military life, all while maintaining her unique sense of humor and passion for music.-Quick Episode Summary:Jessica Meuse shares military journey, music, friendships, and future plans.-SEO Description:Jessica Meuse returns for her second episode of Passing The Torch! Hear her Coast Guard journey, life changes, music, gaming, and inspiring advice.-

CONGRESSIONAL TESTIMONY AND THE AIR POWER DEBATE Colleague H.W. Brands. H.W. Brandsdescribes Lindbergh's testimony before Congress and his popularity at massive rallies. A key debate emerges regarding air power: Roosevelt argues it makes America vulnerable to attack, whereas Lindbergh insists it enhances hemispheric defense, making invasion impossible. Brands notes that while Lindbergh was politically naive compared to FDR, his message of "America First" and a fortress America initially resonated with large audiences who cheered his anti-war message. NUMBER 6