Podcasts about Novin

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Server EU Observer přišel spolu s novináři z Novaja Gazeta Europe se zajímavou analýzou. Sestavili seznam moskevských přisluhovačů neboli ruských kolaborantů v Evropském parlamentu. Novináři porovnávají deváté volební období europarlamentu, trvalo od roku 2019 do roku 2024, s novým volebním obdobím. V obou nacházejí skupinu poslanců, která důsledně hlasovala, a ta nová hlasuje dál, proti rezolucím odsuzujícím Moskvu nebo podporujícím Kyjev.

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vojta a Vašek rozebrali domácí ostudu s Pardubicemi a výhru ve Varšavě.Členové redakce Sparťanských Novin dále debatovali o:•Případném Priskeho vyhazovu, zda problém je ve vyšších patrech sportovního úseku?•Letním přestupovém období a zda naši legionáři na hostování mají co současné Spartě nabídnout?•Musíme hrát čtyřku vzadu proti Olomouci a Liberci?Stále není konec podzimní části sezóny a čeká nás složitý program, čekají nás 3 složité venkovní utkání ve 3 soutěžích. Doma rozjetý Liberec a marný Aberdeen. Nalaďte si nás i příště, každou neděli/pondělí ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V roku 1999 počas vojny v Kosove spoluzakladal a trinásť rokov viedol organizáciu Človek v ohrození. V roku 2004 získal cenu Krištáľové krídlo v kategórii publicistika a literatúra. Deväťkrát vyhral Novinársku cenu v kategóriách reportáž a fotografia. 

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

V Rusku je momentálně na seznamu odsouzených zločinců. Za hanobení ruské armády si má odsedět osm let v trestanecké kolonii. Dmitrij Gluchovskij však už nějakou dobu v rodné zemi nežije a zařadil se mezi ty exilové novináře a spisovatele, kteří svůj boj s ruským prezidentem Putinem hlasitě svádějí prostřednictvím internetu a médií.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pořad Bojs má za sebou další živé natáčení. Moderátor Kryštof Šimek si v rámci oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem povídal s novinářem Filipem Titlbachem z Deníku N a také s Františkem Trojanem. Mluvili o pocitech, „hejtech,” životních krocích i o tom, co pro ně znamená svoboda.

Pořad Bojs má za sebou další živé natáčení. Moderátor Kryštof Šimek si v rámci oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem povídal s novinářem Filipem Titlbachem z Deníku N a také s Františkem Trojanem. Mluvili o pocitech, „hejtech,” životních krocích i o tom, co pro ně znamená svoboda.Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Saša Michailidis se ptá advokátky Adély Hořejší, která zastupuje oběti sexuálního násilí a je spoluzakladatelkou Institutu pro restorativní justici a spisovatele, novináře z časopisu Heroine Lukáše Houdka. Příští rok diváci uvidí druhou řadu série Metoda Markovič, která mapuje další slavný případ kriminalisty Jiřího Markoviče. Tentokrát jde o spartakiádního vraha Jiřího Straku. Jenže dcera jedné z obětí se vůči projektu TV Nova ohradila.

Saša Michailidis se ptá advokátky Adély Hořejší, která zastupuje oběti sexuálního násilí a je spoluzakladatelkou Institutu pro restorativní justici a spisovatele, novináře z časopisu Heroine Lukáše Houdka. Příští rok diváci uvidí druhou řadu série Metoda Markovič, která mapuje další slavný případ kriminalisty Jiřího Markoviče. Tentokrát jde o spartakiádního vraha Jiřího Straku. Jenže dcera jedné z obětí se vůči projektu TV Nova ohradila.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autokratický štát – na jeho vrchole sedí zloduch. Má pod palcom armádu a políciu. Armáda a polícia hrozia obyvateľstvu násilím. Na jednej strane sú bezškrupulózni kolaboranti, na druhej pár statočných disidentov. V dnešných autokraciách však nevládne jeden zloduch, ich základom je prepletená sieť kleptokratických finančných štruktúr, komplexu bezpečnostných služieb – vojenských, paramilitantných, policajných – a odborníkov na sledovanie, propagandu a dezinformácie. Členovia tejto siete v danej krajine nie sú prepojení len medzi sebou, ale aj so sieťami v ďalších autokratických krajinách, ba niekedy aj v demokraciách. Skorumpované štátne spoločnosti v jednej diktatúre robia biznis so skorumpovanými štátnymi spoločnosťami v druhej. Novinárka a spisovateľka Anne Applebaum prináša sugestívny pohľad na celosvetový fenomén – modernú autokraciu fungujúcu na princípe medzinárodnej kleptokracie. Najrozšírenejším a relatívne novým presvedčením autokratov je, že sú vonkajším svetom nedotknuteľní, že sa ich netýkajú názory a postoje iných krajín a že nepodliehajú súdu verejnej mienky. Sú ľahostajní k medzinárodnej kritike a nezdráhajú sa používať otvorenú brutalitu. Ich hlavným cieľom je udržať sa pri moci a v mene toho sú ochotní destabilizovať svojich susedov a nivočiť životy obyčajných ľudí. Anne Applebaum vyzýva demokratické štáty, aby preorientovali svoju politiku na boj proti tomuto novému druhu svetovej hrozby. „Autokracia s.r.o. mapuje vzostup tyranských vodcov modernej histórie – a odhaľuje spoluúčasť západných demokracií na ich úspechu. Anne Applebaum je majsterka v odhaľovaní tenkých vlákien oddeľujúcich „slobodný“ a „tyranský“ svet.“ – Poppy Coburn ― Telegraph „Anne Applebaum opisuje, ako autokracia otravuje mysle ľudí a korumpuje tých, ktorí rozhodujú na demokratickom Západe – a ponúka užitočné tipy na odpor.“ – The Econimist Audiokniha: Autokracia, s.r.o. Autor: Anne Applebaum Interpret: Nora Ibsenová Dĺžka: 5:51 h Vydavateľstvo: Publixing a N press Audiokniha Autokracia, s.r.o. na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Otvorené nebo na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Známá novinářka a moderátorka vyzpovídala výjimečné ženy a napsala knihu rozhovorů Sebe-vědomé. „Jedná se o ženy z různých oborů, které se dostaly na vrchol kariéry a mají zajímavý příběh. Ta pomlčka v titulu knihy je tam proto, že na rozdíl od mužů není ženské sebevědomí stále vnímáno kladně,“ říká autorka v Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

AI asistenti se během krátké doby stali každodenním zdrojem informací pro miliony lidí. Nejnovější výzkum koordinovaný Evropskou vysílací unií ale odhalil, že ChatGPT, Copilot, Gemini nebo Perplexity navzdory stále vyspělejším verzím zkreslují zpravodajský obsah téměř v polovině odpovědí. „Chyby byly velmi podobné. Velké jazykové modely předpovídají syntakticky pravděpodobný text, koncept pravdy vůbec nemají,“ shrnuje výzkum datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.

V spoločnosti Putina, Orbána, izraelskej armády či čínskej komunistickej strany. Práve do nej sa dostal slovenský premiér Robert Fico podľa kritérií medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc. Zaradila ho do spoločnosti „predátorov“ slobody tlače, ktorí podľa nej v tomto roku útočili na novinárov a na právo na informácie. Tri desiatky predátorov podľa Reportérov bez hraníc spája nenávisť k slobode tlače. A hoci rozdielnymi metódami cieľom je „umlčať nezávislé médiá a pošliapať právo verejnosti na informácie“.Vraždy, väznenie, očierňovacie kampane, propaganda, armády trollov – to všetko sú podľa reportérov prostriedky, ktorými chcú predátori vynucovať mlčanie.Premiérov úrad vlády označil zoznam za „pseudorebríček“ a Reportérom bez hraníc vyčíta ich ticho z rokov 2020 až 2023.Čo je za zaradením Roberta Fica do zoznamu? Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom, riaditeľom novej pobočky Reportérov bez hraníc, ktorú organizácia pred pár dňami otvorila v Prahe.„Všetci - nejde len o politických lídrov – cítia nenávisť voči novinárom, voči slobode tlače a systematicky ju podrývajú,“ hovorí o zozname predátorov z dielne Reportérov bez hraníc. „Napriek tomu, že Robert Fico samozrejme nie je iránsky ajatolláh alebo šéf Talibanu, tak jednoducho systematicky oslabuje slobodu tlače, každý deň z nej kúsok odkrajuje ako z takej klobásy.“ Slovenský premiér nemá podľa Szalaia v európskom priestore obdobu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V spoločnosti Putina, Orbána, izraelskej armády či čínskej komunistickej strany. Práve do nej sa dostal slovenský premiér Robert Fico podľa kritérií medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc. Zaradila ho do spoločnosti „predátorov“ slobody tlače, ktorí podľa nej v tomto roku útočili na novinárov a na právo na informácie. Tri desiatky predátorov podľa Reportérov bez hraníc spája nenávisť k slobode tlače. A hoci rozdielnymi metódami cieľom je „umlčať nezávislé médiá a pošliapať právo verejnosti na informácie“.Vraždy, väznenie, očierňovacie kampane, propaganda, armády trollov – to všetko sú podľa reportérov prostriedky, ktorými chcú predátori vynucovať mlčanie.Premiérov úrad vlády označil zoznam za „pseudorebríček“ a Reportérom bez hraníc vyčíta ich ticho z rokov 2020 až 2023.Čo je za zaradením Roberta Fica do zoznamu? Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom, riaditeľom novej pobočky Reportérov bez hraníc, ktorú organizácia pred pár dňami otvorila v Prahe.„Všetci - nejde len o politických lídrov – cítia nenávisť voči novinárom, voči slobode tlače a systematicky ju podrývajú,“ hovorí o zozname predátorov z dielne Reportérov bez hraníc. „Napriek tomu, že Robert Fico samozrejme nie je iránsky ajatolláh alebo šéf Talibanu, tak jednoducho systematicky oslabuje slobodu tlače, každý deň z nej kúsok odkrajuje ako z takej klobásy.“ Slovenský premiér nemá podľa Szalaia v európskom priestore obdobu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.

Sedem inšpiratívnych žien, ktoré menia svet k lepšiemu, si v stredu v bratislavskom DPOH prevezme ocenenie Hrdinka Denníka N. Zástupkyňa šéfredaktora Vitalia Bella v rozhovore s redaktorkou Beátou Obradovičovou rozpráva, že prišlo takmer 600 nominácií s menami výnimočných žien, aké mala porota kritériá výberu ocenených, ale aj o tom, ako stále náročnejšie to majú ženy aktívne vo verejnom priestore. Na slávnostný galavečer Hrdinky Denníka N, kde vystúpi speváčka Katarína Koščová, slamerka Veroni Gyenge, komička Diana Renner a moderujú ho redaktori Dušan Mikušovič a Šimona Tomková, je ešte možnosť kúpiť si lístky.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Zvykol písať o mafii aj stratených ľuďoch. A nakoniec sám zmizol. Novinár, ktorý mal v hľadáčiku rozpor s pravidlami, potieranie zákona v jeho najhrubšej verzii, ktoré vtedy – pred takmer dvoma desaťročiami – predstavoval organizovaný zločin alias mafia. Pavol či Paľo Rýpal.Od apríla 2008 je nezvestný. Po 17-tich rokoch – tohtoročné leto - sa však objavili nové informácie. Prišiel s nimi obžalovaný Norbert Kosťov. Hovorí o novinárovom únose. A o vražde. Za 10-tisíc korún! Na objednávku mafie. S parťákom.Toho pred časom konfrontoval aj kolega a šéf investigatívy v Aktualitách Ján Petrovič, ktorý rovnako píše o mafii. Na konte má aj bestseller o dejinách podsvetia Slovenská mafia, s príznačným podtitulom Príbehy písané krvou.Sme pred definitívnym rozuzlením „prípadu Rýpal“? Nie je 17 rokov nevedomia o osude investigatívca, ktorý sa snažil očisťovať krajinu od nezákonnosti, pridlho? A nie je to nespravodlivé vzhľadom na jeho službu tejto spoločnosti?Otázky, na ktoré sa pozrieme s tými, čo Paľa Rýpala poznali. So spomínaným Jánom Petrovičom a Petrom Bárdym.„Po sedemnástich rokoch sa dejú veci. A kým sme doteraz pri Paľovi Rýpalovi hovorili o verziách, kde polícia pátrala po ňom „len“ ako osobe nezvestnej, teda bez dôrazu, že tomu mohla predchádzať udalosť, ktorá bola trestným činom, tak vlastne teraz je to prvýkrát, že celá táto aktivita polície je vyvolaná podozrením, že on bol obeťou vraždy,“ hovorí Petrovič.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zvykol písať o mafii aj stratených ľuďoch. A nakoniec sám zmizol. Novinár, ktorý mal v hľadáčiku rozpor s pravidlami, potieranie zákona v jeho najhrubšej verzii, ktoré vtedy – pred takmer dvoma desaťročiami – predstavoval organizovaný zločin alias mafia. Pavol či Paľo Rýpal.Od apríla 2008 je nezvestný. Po 17-tich rokoch – tohtoročné leto - sa však objavili nové informácie. Prišiel s nimi obžalovaný Norbert Kosťov. Hovorí o novinárovom únose. A o vražde. Za 10-tisíc korún! Na objednávku mafie. S parťákom.Toho pred časom konfrontoval aj kolega a šéf investigatívy v Aktualitách Ján Petrovič, ktorý rovnako píše o mafii. Na konte má aj bestseller o dejinách podsvetia Slovenská mafia, s príznačným podtitulom Príbehy písané krvou.Sme pred definitívnym rozuzlením „prípadu Rýpal“? Nie je 17 rokov nevedomia o osude investigatívca, ktorý sa snažil očisťovať krajinu od nezákonnosti, pridlho? A nie je to nespravodlivé vzhľadom na jeho službu tejto spoločnosti?Otázky, na ktoré sa pozrieme s tými, čo Paľa Rýpala poznali. So spomínaným Jánom Petrovičom a Petrom Bárdym.„Po sedemnástich rokoch sa dejú veci. A kým sme doteraz pri Paľovi Rýpalovi hovorili o verziách, kde polícia pátrala po ňom „len“ ako osobe nezvestnej, teda bez dôrazu, že tomu mohla predchádzať udalosť, ktorá bola trestným činom, tak vlastne teraz je to prvýkrát, že celá táto aktivita polície je vyvolaná podozrením, že on bol obeťou vraždy,“ hovorí Petrovič.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Živé rozhovory s politology a komentátory, které vysíláme od uzavření volebních místností až do sečtení výsledků. Jaká byla volební účast? Naplnily se volební modely?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion