village in Kurdistan, Iran
POPULARITY
Categories
Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.
Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V úvode sme sa so šéfkou Demagogu Veronikou Frankovskou rozprávali o výrokoch Andrew Tatea o ženách: “Tvrdil napríklad, že žena je majetkom muža, najprv patrí otcovi a potom svojmu mužovi. Je tiež obvinený v Rumunsku aj vo Veľkej Británii za znásilnenie a obchodovanie s ľuďmi.”Novinár Denníka N Vlado Šnídl dlhodobo chodí po slovenských školách a rozpráva sa so stovkami mladých ľudí o sociálnych sieťach: “Mám v podstate zmapované, že meno Andrew Tate alebo jeho napodobnovateľov poznajú už na všetkých školách, kde som bol. Od Sniny po Bratislavu v každej triede nachádzam minimálne polovicu chlapcov, ktorí ho poznajú.”Šokuje ho hulvátske správanie niektorých mladých chlapcov k dievčatám. “Názory, že ženy patria do kuchyne alebo že chcú byť iba na Onlyfans sú v niektorých triedach mainstream.” hovorí Šnídl. Vlado Šnídl pozoruje dieru na influencerskom trhu: “Veľmi by pomohlo, keby tu bol nejaký namakaný drsňák s drahým autom, ktorý by ale bol feminista.” Hovorí tiež o tom, že mladí ľudia trávia na Tiktoku enormné množstvo času. “Stretol som deti na školách, ktoré o 9 ráno už mali 4 hodiny odscrollované na Tiktoku. Bežne tam mladí ľudia trávia 7-8 hodín denne.”
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já ho prostě nemám. To ego,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, jejíž texty vedly k odhalení bitcoinové kauzy a pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Sama se ale vůči triumfalismu vymezuje. „Mně se obecně nelíbí ta rétorika, že cílem novináře má být někoho sundat. Mně jde o to, abychom dělali svou práci a chránili veřejný zájem,“ popisuje svůj přístup nejen ke své poslední kauze, po které čelila nebývalému tlaku – přicházely anonymní výhružky, nenávistné zprávy i snahy o znevěrohodnění její práce. „Svezlo se to po mně, byla jsem tvář těch věcí a strašně jsem si to brala. Jsem typ člověka, který si bere kritiku k srdci,“ říká. Její motivace ale nezmizela – dál objíždí města, analyzuje veřejné zakázky a mapuje regionální mocenské vazby: „První, co řeším, jsou vždy peníze. To je podle mě klíč ke všemu.“ V rozhovoru mluví otevřeně o tom, jak vznikala bitcoinová kauza, proč jí vadí, když ji někdo vykresluje jako nástroj vlivových skupin, i jak dlouho trvalo, než si připustila, že její práce má reálný dopad. Vysvětluje, proč podle ní nestačí schovávat se za značku média a proč se novináři musí naučit pracovat i se svou viditelností. „Už to nefunguje tak, že budujete důvěru pod hlavičkou redakce. Musíte ji budovat sami za sebe. A to není úplně příjemné.“ Proč věří v důležitost regionální novinařiny, i když za ni nedostane potlesk? Jak se vyrovnává s tlakem a jak se naučila bavit i s lidmi ze „šedé zóny“ bez odsudků? Proč si stále myslí, že nedělá nic zásadního – i když její práce hýbe politikou? Nejen o tom, ale i a pochybnostech a tom, že novináři musí být nohama na zemi, mluví Zdislava Pokorná, která za svou práci získala i Novinářskou křepelku, v rozhovoru.
Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.
Odkaz na celý dílApolena Rychlíková a Jakub Zelenka, naše oblíbené duo z druhé strany názorového spektra, se se svým projektem soustředí na on-line svět. V posledních měsících popsali kauzy o praktikách Adama Kajumiho nebo neúspěšnějšího českého tvůrce, který si říká „Mike je pán.” Tradiční média toto prostředí vůbec nechápou, platí zde jiná pravidla, dochází vlastně k digitální odluce státu od společenských fenoménů. Svět pražské mediální scény je pro „normální lidi” úplně irelevantní, shodují se oba hosté.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.
Začátek června 1990 přinesl v Československu událost, na jakou se čekalo od roku 1946. První svobodné volby po pádu komunismu. Všechno bylo tehdy poprvé – pro voliče, pro politické strany, pro média, pro místní samosprávy i zahraniční pozorovatelé. Na volby 1990 a vše kolem vzpomíná v pořadu Archiv Plus moderátor a bývalý ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na jaře letošního roku otřásla světem zpráva o návratu těla mladé ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny z Ruska. Více než rok byla v ruských věznicích protiprávně držena a mučena bez jakéhokoli obvinění, bez kontaktu s rodinou nebo právníky. Její případ ilustruje osudy tisíců ukrajinských civilistů. Viktoriiny ostatky jen potvrdily už dříve publikovaná svědectví o otřesných podmínkách v ruských věznicích a detenčních zařízeních na okupovaném území východní Ukrajiny i v samotném Rusku. Velkou investigativu o tom, po čem Viktoria Roščyna v okupované části Záporoží pátrala, jak byla zadržena a co si musela ve věznicích zažít, vedla ukrajinská redakce Slidstvo.info. Její šéfredaktorka Anna Babinec komentuje kauzu v rozhovoru s Petrem Gojdou.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386). Děkujeme!
Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.
Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rómovia často neveria novinárom, lebo nechcú byť stigmatizovaní. Musel som si získať ich dôveru, hovorí vedúci reportérov Denníka N Juraj Koník o svojej reportáži. V rozhovore so Šimonou Tomkovou opisuje stretnutia s mladými matkami, podmienky v osadách aj mimovládky, ktoré nahrádzajú štát. Celú reportáž nájdete na webe Denníka N.
V nejnovější epizodě SecurityCastu rozkrýváme případ špehování evropských novinářů pomocí iPhonů a izraelského spyware Graphite. Ukážeme, jak zneužitá zranitelnost v iMessage umožnila zero-click útoky, a proč se na scénu vrací i nechvalně známý spyware Predator. Dále rozebíráme zneužití systému pozvánek na Discordu pro šíření malwaru Skuld a AsyncRAT. Ve zrychleném přehledu přinášíme výsledky mezinárodní operace INTERPOL proti infostealerům a klíčové zranitelnosti z červnového Microsoft Patch Tuesday – včetně zero-day chyby ve WebDAV a AI útoku EchoLeak na Microsoft 365 Copilot. V pozitivní novince týdne představujeme projekt Kyberpohádky, který učí děti základy bezpečnosti na internetu.
Zuzana Petková – novinárka, bojovníčka proti korupcii a riaditeľka Nadácie Zastavme korupci otvorene o tom, ako sa na Slovensku darí (alebo nedarí) vyrovnávať s klientelizmom, tichou korupciou a mlčaním tam, kde by mala znieť pravda. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.
Nemám sice svaly, ale slovo je mnohem silnější a přitáhlo mě k novinařině, říká moderátor, učitel, milovník přírody a také spisovatel Vladimír Kořen. Jak vypadají hodiny, ve kterých mu jde o to, aby se děti radovaly? Co vidí v zrcadle, které mu nastavují vlastní čtyři potomci? A jakého experimentu by se rád dočkal v Zázracích přírody?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Českom otriasa škandál, v ktorom ministerstvo spravodlivosti prijalo miliardu českých korún v bitcoinoch od obchodníka s drogami na DarkNete. Šéf rezortu obhajoval dar s tým, že ide o ultralegálne peniaze. Zvláštnu kauzu odkrýva investigatívna novinárka českého Deníka N Zdislava Pokorná v rozhovore so Soňou Weissovou.
„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?
„Na žurnalistiku jsem se dvakrát nedostala, neprošla jsem ani prvním kolem přijímaček. Tak jsem šla rovnou do praxe. Musela jsem k tomu mít další dvě práce,“ říká novinářka Zdislava Pokorná o své práci a o tématu tzv. podsvětí, na které se v českém prostředí zaměřuje.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.
Peter Bárdy je novinár, komentátor a šéfredaktor aktualít a možno sa dozviete aj to, ktorému Káčerovi Gabo volal.Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 54 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na https://www.patreon.com/luzifcakAlebo na Toldo https://luzifcak.tol.doVideo môžete sledovať aj na našom Youtubehttps://youtu.be/7X3VAz0bh8wPrípadne nás môžete pozvať na kávu nahttps://www.buymeacoffee.com/luzifcakMôžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►https://Luzifcak.comVšetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►https://luzifcak.bio.linkUPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor anemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.
Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
1. Predstierané vládnutie. 2. Novinári si robia svoju prácu. 3. Zrkadielko, zrkadielko, povedz že mi.
Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).
Redakční kuchyňka #4 se Zuzanou Machálkovou. V podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory
Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace. V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté? Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a byl oceněn Novinářskou cenou v kategorii audiovizuální rozhovor.Poslechnout epizodu (https://open.spotify.com/episode/2vVEBlNmw3G6fishsoRPTF?si=E-iYDoqhRqawJWzKdoLKIg).
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou
Redakční kuchyňka #3 s Františkem Trojanem. V nové podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory
„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.
"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí
O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda, Jaroslav Malák, přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?
Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Pánové Viktor Orbán či Donald Trump, zůstaneme-li jen v naší civilizaci, předvádějí absurdní divadlo a stylizují se do role všemocných králů, proto stojí žurnalistika před novými problémy.
Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Dnešný 29. apríl je výročím vraždy Roberta Remiáša. 29. výročím. Robert bol bývalý policajt a spojka na svedka únosu prezidentovho syna. Z nastraženia nálože pod jeho autom bola od začiatku podozrivá vtedajšia SIS pod vedením Ivana Lexu, prípad je však doteraz neobjasnený. A bez trestu. Vražda je stále najväčšou škvrnou spojenou s garnitúrou vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara a jeho šéf tajnej služby. Pripomenieme si ju s novinárkou Ľubou Lesnou, ktorá systematicky odkrývala prešľapy vtedajšieho režimu. „To je zneužitie polície na politické ciele“, hovorí novinárka, pričom poukazuje na čerstvý prípad úniku videa s premiérovým atentátnikom Cintulom, pri ktorom policajná inšpekcia tvrdí, že sa nedopracovala k osobe, ktorá za ním stojí. Paradoxne ide o video, ktoré bolo nahraté na policajnej stanici. „Prístup k tomu videu mali dvaja-traja ľudia, určite z radov polície a policajná inšpekcia nevie zistiť, kto to pustil médiám?“, čuduje sa novinárka Lesná. Hovorí, že dnes za premiéra Roberta Fica je situácia „oveľa nebezpečnejšia“ ako za Vladimíra Mečiara na konci deväťdesiatych rokov. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Dnešný 29. apríl je výročím vraždy Roberta Remiáša. 29. výročím. Robert bol bývalý policajt a spojka na svedka únosu prezidentovho syna. Z nastraženia nálože pod jeho autom bola od začiatku podozrivá vtedajšia SIS pod vedením Ivana Lexu, prípad je však doteraz neobjasnený. A bez trestu. Vražda je stále najväčšou škvrnou spojenou s garnitúrou vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara a jeho šéf tajnej služby. Pripomenieme si ju s novinárkou Ľubou Lesnou, ktorá systematicky odkrývala prešľapy vtedajšieho režimu. „To je zneužitie polície na politické ciele“, hovorí novinárka, pričom poukazuje na čerstvý prípad úniku videa s premiérovým atentátnikom Cintulom, pri ktorom policajná inšpekcia tvrdí, že sa nedopracovala k osobe, ktorá za ním stojí. Paradoxne ide o video, ktoré bolo nahraté na policajnej stanici. „Prístup k tomu videu mali dvaja-traja ľudia, určite z radov polície a policajná inšpekcia nevie zistiť, kto to pustil médiám?“, čuduje sa novinárka Lesná. Hovorí, že dnes za premiéra Roberta Fica je situácia „oveľa nebezpečnejšia“ ako za Vladimíra Mečiara na konci deväťdesiatych rokov. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti korupcie, transparentnosti a právneho štátu.
Jannis Moras si povídal s klasickou filoložkou Kateřinou Bočkovou Loudovou o řečtině, jak se vyvíjela a v jaké situaci se nachází dnes? Jana Šustová natáčela na vzpomínkovém podvečeru věnovaném známému bulharskému spisovateli Aleku Popovovi, který před rokem zemřel ve věku pouhých 58 let. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová
Hostem Odposlechu je rumunský investigativní novinář Victor Ilie. Dlouhodobě se zabývá aktivitami internetové celebrity Andrewa Tatea a jeho bratra Tristana, jeho napojením na organizovaný zločin, online slávou i jeho tzv. pasáckou akademií.S Victorem Ilie nahrávala rozhovor šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Setkali se na novinářském festivalu v italské Perugii. Náš podcast byl nominován na Cenu veřejnosti Novinářské ceny 2024. Hlasovat pro nás můžete na https://nominace.novinarskacena.cz/hlasovani.
Pornhub je jednou z největších a nejnavštěvovanějších pornografických platforem na světě. V posledních letech se stal terčem rozsáhlých žalob kvůli obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, v roce 2023 však bylo trestní stíhání mateřské společnosti Pornhub odloženo. Kanadská investigativní novinářka Nora T. Lamontagne z deníku Le Journal de Montréal vydala spolu s kolegy knihu L'Empire du Sexe, která podrobně mapuje historii aktivit Pornhubu i jeho vlastníků. Podle Nory se jména v obchodním rejstříku sice mění, ale moc nadále zůstává v rukou několika jedinců, kteří si říkají „Bro Club“. Rozhovor natáčel Paul May. Postprodukce Petr Gojda. České znění Renata Klusáková a Petr Gojda.
Novinář a dramatik Karel Steigerwald vždycky ve svých tématech kroužil kolem Ruska a imperiální mentality tamních lidí. To měl společné se svým celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou.V novém podcastu Kecy a politika se budeme bavit o široké ruské duši, Kunderově eseji Unesený Západ, proč Rusové strašně rádi trpí, nebo naopak někoho týrají, jestli stále platí, co řekl místodržitel Thun – že Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku –, co je to homo digitalis a jaké je to dožít se 80 let, když nejbližší příbuzní zemřeli už po padesátce.
Tentokrát je mým hostem - no, vlastně bych měl říct, že velmi výjimečně mám hosty dva. Nebo měl jsem, v Knihovně Čermáka a Staňka na živém natáčení této epizody.Taky bych mohl říct, že mým hostem bylo belgické pivo, ale to by bylo nezdvořilé k mým opravdovým dvěma hostům. A těmi byli šéfbarmanka Lucie Borská z baru Gulden Draak a novinář Filip Nerad z Českého rozhlasu. Proč zrovna oni dva, se dozvíte ze samotného podcastu.Když se mě zeptáte, proč jsem natáčel s těmito dvěma lidmi zrovna o belgickém pivu, odpovím vám, že jsem jeho fanoušek, že ho mám rád, že se stalo součástí mého života. Od kdy?V roce 2008 jsem jako mnoho jiných Čechů v Belgii, konkrétně v Brugách, zašel takzvaně na jedno. Byl nejdřív rozčílený, že točí jenom takzvaně malé, a když jsem jich vypil pět, což bylo množství, které se každému správnému českému pijáku piva zdá jako směšně malé, zjistil jsem, že je to docela dost.A hlavně, láska byla na světě. Od prvního napití, pamatuju si to dobře.Že si to přesně pamatuju, zdůrazňuju proto, že když se mnoha lidí zeptáte, od kdy milují belgické pivo nebo jaké bylo to jejich první setkání, tak vám řeknou: Poslyš, to si vlastně už moc dobře nepamatuju.Ze zjevných důvodů. 7a piva jsou poměrně silná, běžně osmi- až dvanáctiprocentní, takže nějaký podcast s názvem Jedno procento jim musí připadat legrační.Zároveň platí, že belgické pivo nemilujete kvůli alkoholu. Ty důvody jsou jiné. Může to být jeho skvělá chuť, zajímavá vůně nebo příběhy, které toto pivo provázejí.Ale nic, to všechno se dozvíte v našem podcastu. Přeju vám příjemný poslech!
Proč se vláda rozhodla zařadit na sankční seznam a vyhostit z Česka běloruskou novinářku, která v této zemi žila 25 let? Jak se američtí republikáni dívají na plán prezidenta Trumpa zavést reciproční cla proti obchodním partnerům USA? A jak podložené je rozhodnutí slovenské vlády povolit odstřel až 350 medvědů?
Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.