Podcasts about Novin

Novinár Denníka N Tomáš Grečko, ktorý sa venuje témam životného prostredia, v podcaste s Mirom Kernom opisuje aké riziká prinesie nová spaľovňa v Slovnafte, že veľkú časť spáleného odpadu budú musieť uložiť do skládok a vysvetľuje, ako sa k podobným projektom stavajú v zahraničí.

Moderátor Aleš Cibulka vzpomíná na novinářské začátky, lásku k rozhlasu, život s partnerem Michalem Jagelkou i chalupu, která změnila jeho pohled na dovolenou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderátor Aleš Cibulka vzpomíná na novinářské začátky, lásku k rozhlasu, život s partnerem Michalem Jagelkou i chalupu, která změnila jeho pohled na dovolenou.

Oproti době před šedesáti lety se role žen v katolické církvi změnila. Například díky minulému papeži Františkovi se ženy můžou oficiálně více uplatnit v oblastech správy, vzdělání a liturgické služby. Stačí to? Téma pro debatu novinářky Anežky Hesové s knězem Vojtěchem Razimou. (Debatu vysíláme v repríze, v premiéře jste ji mohli slyšet v březnu 2026.)Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začiatku vzniku života bola voda. Nikto nepozná zákutia Dunajskej delty tak ako on. Žil osudy ľudí zápasiacich so živlom trojtisícovej rieky v 10 krajinách. Ako lodník, fotograf a novinár objavoval všetko pod povrchom: od prírody, cez nevšedné udalosti a ľudské osudy s nesmiernou húževnatosťou a statočnosťou života. Autor fotografií, kníh, jedinečných dokumentárnych filmov a držiteľ viacerých medzinárodných ocenení, napríklad aj z ďalekého Japonska. Hosťom Juraja Turisa bol cestovateľ, ktorého fascinuje všetko zvláštne. Človek so vzácnou optikou - Vladimír Kampf. | Hosť: Vladimír Kampf. | Moderuje: Juraj Turis. | V Rádiu Regina Západ každú sobotu po 10. hod. Talkshow Hosť Panorámy Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Kubánci se tento týden museli obejít bez elektřiny už po třetí za posledního půl roku. Kuba čelí přísným sankcím Spojených států, které dlouhodobě označují komunistickou vládu v Havaně za hrozbu pro svou národní bezpečnost a viníka špatné ekonomické situace na ostrově. „Nezažil jsem období po rozpadu Sovětského svazu, kdy tam panoval hladomor. Ale za těch 25 let jsem neviděl Kubu v tak zbědovaném stavu,“ přiznává v Interview Plus novinář Eduard Freisler.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Studovně s novinářkou Veronikou Capákovou navazujeme na minulý díl o jejím podcastu a nové knize Generační konflikt. Probrali jsme její pobyt v Guatemale, kde se kromě psaní knihy věnovala i španělštině a také cestu k žurnalistice od studií přes novinářské začátky až po projekt Novinářky bez přetvářky.

Súd mi odkázal, že ma Bombicove výroky musia zničiť alebo dostať na psychiatriu, aby to bol trestný čin, hovorí novinárka Denníka Sme Zuzana Kovačič Hanzelová. V rozhovore s reportérkou Luciou Osvaldovou opisuje, ako jej dlhoročné ohováranie od známeho extrémistu zmenilo život a prečo je dôležité nastaviť proti klamstvám a vulgarizmom v online priestore mantinely.

„Je barevná, fresh a crispy a mám z ní velkou radost,” říká o knize Generační konflikt novinářka Veronika Capáková. Jak vznikala? Ve Studovně jsme probrali proces tvorby, téma generačního neporozumění, ale taky její cestu k novinařině a projekt Novinářky bez přetvářky.

Libanon, jedno z ohnisek širšího blízkovýchodního konfliktu, se stal domovem novinářky z Deníku N Dominiky Píhové, která z Bejrútu pravidelně reportuje o tamním konfliktu i dění na Blízkém východě. „Stal se z toho pro mě bezpečný domov, žije se mi tam hezky navzdory všemu. Chci pokračovat ve studiu arabštiny, chci být obklopená mořem a horami, chci poznávat dál Blízký východ. Můj cíl je objet region úplně celý a vidět co nejvíc, co budu moct,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

„Všimněte si, že v Čechách se tehdejším komunistům podařilo vyštvat špičky umění a vědy, a všeho možného, do světa. To znamená, že když přišel rok 1989–1990, tak vy jste měli obrovskou výhodu, protože jste měli všude po světě skvělé lidi, kteří sympatizovali s českým národem. My jsme nikoho nevyhnali, ale též jsme nikoho v roce 1989 neměli. Všechno je za něco,“ říká slovenský spisovatel Gustáv Murín v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Viac ako dvadsať rokov skúseností a stovky precíznych rozhovorov. Jaroslav Barborák a Braňo Dobšinský sú novinárske stálice, ktoré v podcaste Ráno nahlas pravidelne prinášali hĺbkové diskusie s výnimočnými hosťami. Tento formát však dnešným dňom končí.V záverečnom vydaní sme preto mikrofóny otočili a rozprávame sa s dvomi mužmi, ktorí stáli pri zrode tohto podcastu. Hoci oveľa radšej otázky kladú, než na ne odpovedajú, tentoraz sa sami ocitli v koži respondentov. Čo všetko ich novinárska práca naučila, v čom spočíva tajomstvo dobrého rozhovoru a kedy im príbehy cudzích ľudí pomohli vyrovnať sa s ich vlastnou realitou?Braňo Dobšinský otvorene hovorí o tom, či mu chýbajú nekompromisné debaty s politikmi, prečo ho fascinujú skryté osudy zdanlivo obyčajných ľudí a prečo odmieta nebezpečnú apatiu spoločnosti. Jaroslav Barborák zasa poodhaľuje, čo pre jeho život znamená viera, prečo sa programovo venuje náboženským témam a z akého dôvodu nevidí žiaden rozpor medzi životom úprimného katolíka a podporou queer ľudí.Vypočujte si posledná Ráno Nahlas. Moderuje Monika Vatrálová.

Viac ako dvadsať rokov skúseností a stovky precíznych rozhovorov. Jaroslav Barborák a Braňo Dobšinský sú novinárske stálice, ktoré v podcaste Ráno nahlas pravidelne prinášali hĺbkové diskusie s výnimočnými hosťami. Tento formát však dnešným dňom končí.V záverečnom vydaní sme preto mikrofóny otočili a rozprávame sa s dvomi mužmi, ktorí stáli pri zrode tohto podcastu. Hoci oveľa radšej otázky kladú, než na ne odpovedajú, tentoraz sa sami ocitli v koži respondentov. Čo všetko ich novinárska práca naučila, v čom spočíva tajomstvo dobrého rozhovoru a kedy im príbehy cudzích ľudí pomohli vyrovnať sa s ich vlastnou realitou?Braňo Dobšinský otvorene hovorí o tom, či mu chýbajú nekompromisné debaty s politikmi, prečo ho fascinujú skryté osudy zdanlivo obyčajných ľudí a prečo odmieta nebezpečnú apatiu spoločnosti. Jaroslav Barborák zasa poodhaľuje, čo pre jeho život znamená viera, prečo sa programovo venuje náboženským témam a z akého dôvodu nevidí žiaden rozpor medzi životom úprimného katolíka a podporou queer ľudí.Vypočujte si posledná Ráno Nahlas. Moderuje Monika Vatrálová.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.

Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejnáročnějších profesí na mistrovství světa ve fotbale je být novinářem z Argentiny – obzvlášť rozhlasovým nebo televizním. Národ si žádá, abyste byli argentinskému týmu v čele s Lionelem Messim neustále v patách a nové informace odečítali doslova i z výrazu ve tvářích hráčů. Dva dny po úvodním vítězství 3:0 nad Alžírskem, při kterém právě Messi dal všechny tři góly, Argentinci trénink novinářům na chvíli otevřeli. Vypravil se tam i náš zvláštní zpravodaj.

Igor Matovič pripúšťa, že by sa konzervatívci z KDH, Hnutia Slovensko a Maďarskej Aliancie mohli spojiť na jednu kandidátku. Zatiaľ sa ale, do toho nehrnie – vraj čaká, čo dokáže Michal Šimečka. U niektorých konzervatívcov pozoruje prevrátený rebríček hodnôt. Na jednej strane odmieta strašenie progresivizmom, na druhej strane sľubuje, že ak by budúca koalícia potrebovala jeho hlasy, zastaví „úchylky“. Novinári podľa neho pomáhali Sulíkovi a mafii. Vidí rozdiel medzi smeráckym kradnutím a Šimečkovým telefónom?V podcaste s Igorom Matovičom sa dozviete:– od 1. minúty – ako ďaleko sme od širokej konzervatívnej koalície a čo by sa muselo stať, aby ju zložili;– po 4:00 – že chce po voľbách pomôcť „Šimečkovej štvorke“;– od 4:30 – ako podľa neho Šimečka pripravil KDH o panenstvo a teraz si slečnu nechce vziať;– po 7:30 – či sa on, Igor Matovič, chopí KDH, ak budú mať 4 a pol percenta;– od 11:00 – čo hovorí na Milana Krajniaka, ktorý chce ísť radšej s Hlasom ako s PS;– po 13:00 – že nebude na kandidátke s nikým, kto nevylúči Hlas a Smer;– od 14:30 – či chce zmeniť svoju personálnu politiku výberu ľudí na kandidátku;– po 16:00 – čím to je, že niektorí konzervatívci by radšej išli aj s diablom ako s PS;– od 20:00 – že niektorí konzervatívci majú poprevracaný rebríček hodnôt;– po 21:45 – prečo publikum počúva na ideologický konštrukt o progresívnom strašiakovi;– od 23:00 – či sú ľudia hlúpi;– po 24:00 – aký typ konzervatívca je Igor Matovič;– od 25:00 – čo budú podmienky Hnutia Slovensko pre vstup do vlády s PS;– po 27:30 – prečo sa LGBTI ľudia môžu brať v katolíckom Rakúsku a u nás nie;– od 29:00 – či má štát nútiť 17-ročnú študentku porodiť, keď im nedovolia interrupcie;– po 31:00 – čo najviac cez neho prejde pre práva LGBTI;– od 35:00 – že by sa patrilo, aby si Michal Šimečka predrokoval spoluprácu s Hnutím Slovensko;– po 36:30 – či sa poučil z vlastnej vlády;– od 39:00 – ako sa môže sťažovať na novinárov, keď dostával neuveriteľne veľa nekritického priestoru v médiách;– po 41:00 – že Sulík bol podľa neho obľúbenec médií;– od 43:00 – kde je rozdiel, keď si zo štátneho príspevku platia synov Fico a Pročko;– po 46:30 – čo prežíva, keď vidí Michala Šimečku pred Ficovou vilou v Chorvátsku;– od 48:00 – že z Michala Šimečku možno naozaj bude raz politik;– po 49:30 – prečo hovorí stále o Šimečkovi, ak jeho súperom je Fico;– po 50:45 – či svojimi rečami nepomáha Robertovi Ficovi;– od 52:30 – či nie je trápne rozprávať sa o Šimečkovom telefóne;– po 54:00 – že voliči PS majú vysoko nastavenú latku;– od 54:50 – že sa snaží Šimečku zobudiť;– po 57:30 – či je kritika PS pomocou;– od 58:50 – či jeho auto najazdilo alebo nenajazdilo nereálne kilometre.

Igor Matovič pripúšťa, že by sa konzervatívci z KDH, Hnutia Slovensko a Maďarskej Aliancie mohli spojiť na jednu kandidátku. Zatiaľ sa ale, do toho nehrnie – vraj čaká, čo dokáže Michal Šimečka. U niektorých konzervatívcov pozoruje prevrátený rebríček hodnôt. Na jednej strane odmieta strašenie progresivizmom, na druhej strane sľubuje, že ak by budúca koalícia potrebovala jeho hlasy, zastaví „úchylky“. Novinári podľa neho pomáhali Sulíkovi a mafii. Vidí rozdiel medzi smeráckym kradnutím a Šimečkovým telefónom?V podcaste s Igorom Matovičom sa dozviete:– od 1. minúty – ako ďaleko sme od širokej konzervatívnej koalície a čo by sa muselo stať, aby ju zložili;– po 4:00 – že chce po voľbách pomôcť „Šimečkovej štvorke“;– od 4:30 – ako podľa neho Šimečka pripravil KDH o panenstvo a teraz si slečnu nechce vziať;– po 7:30 – či sa on, Igor Matovič, chopí KDH, ak budú mať 4 a pol percenta;– od 11:00 – čo hovorí na Milana Krajniaka, ktorý chce ísť radšej s Hlasom ako s PS;– po 13:00 – že nebude na kandidátke s nikým, kto nevylúči Hlas a Smer;– od 14:30 – či chce zmeniť svoju personálnu politiku výberu ľudí na kandidátku;– po 16:00 – čím to je, že niektorí konzervatívci by radšej išli aj s diablom ako s PS;– od 20:00 – že niektorí konzervatívci majú poprevracaný rebríček hodnôt;– po 21:45 – prečo publikum počúva na ideologický konštrukt o progresívnom strašiakovi;– od 23:00 – či sú ľudia hlúpi;– po 24:00 – aký typ konzervatívca je Igor Matovič;– od 25:00 – čo budú podmienky Hnutia Slovensko pre vstup do vlády s PS;– po 27:30 – prečo sa LGBTI ľudia môžu brať v katolíckom Rakúsku a u nás nie;– od 29:00 – či má štát nútiť 17-ročnú študentku porodiť, keď im nedovolia interrupcie;– po 31:00 – čo najviac cez neho prejde pre práva LGBTI;– od 35:00 – že by sa patrilo, aby si Michal Šimečka predrokoval spoluprácu s Hnutím Slovensko;– po 36:30 – či sa poučil z vlastnej vlády;– od 39:00 – ako sa môže sťažovať na novinárov, keď dostával neuveriteľne veľa nekritického priestoru v médiách;– po 41:00 – že Sulík bol podľa neho obľúbenec médií;– od 43:00 – kde je rozdiel, keď si zo štátneho príspevku platia synov Fico a Pročko;– po 46:30 – čo prežíva, keď vidí Michala Šimečku pred Ficovou vilou v Chorvátsku;– od 48:00 – že z Michala Šimečku možno naozaj bude raz politik;– po 49:30 – prečo hovorí stále o Šimečkovi, ak jeho súperom je Fico;– po 50:45 – či svojimi rečami nepomáha Robertovi Ficovi;– od 52:30 – či nie je trápne rozprávať sa o Šimečkovom telefóne;– po 54:00 – že voliči PS majú vysoko nastavenú latku;– od 54:50 – že sa snaží Šimečku zobudiť;– po 57:30 – či je kritika PS pomocou;– od 58:50 – či jeho auto najazdilo alebo nenajazdilo nereálne kilometre.

Kdo patří v Česku mezi nejmocnější podnikatele a čí byznys je spojený se státem a politickým rozhodováním, mapuje novinářka Deníku N Zdislava Pokorná. Vydala proto podcastovou sérii Tykačův svět. „Dost často jsou na fotbalovém hřišti hráči, kteří mají vazby na rozhodčí, na instituce. Pak se stírá rozdíl mezi tím, jestli instituce hraje pro nás, nebo pro ty, co z toho mají nějaký prospěch,“ vysvětluje v Osobnosti Plus, která vznikla na festivalu Slunovrat v Opavě.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry. Článek si můžete přečíst zde

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry.  Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nespokojení Albánci protestují proti vládě premiéra Ediho Ramy. Série demonstrací v zemi trvá už déle než týden a jejím spouštěčem byl plán zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera a jeho ženy Ivanky Trumpové postavit v chráněné ostrovní lokalitě luxusní resort. „Spouštěčem byl rozhovor, kde popisovala, jak ostrov objevili, vystoupili z lodí a chodili bosí, až se tam rozhodli stavět,“ popisuje v Interview Plus americký novinář Jolyon Naegele – to je však prý jen pohádka.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Nespokojení Albánci protestují proti vládě premiéra Ediho Ramy. Série demonstrací v zemi trvá už déle než týden a jejím spouštěčem byl plán zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera a jeho ženy Ivanky Trumpové postavit v chráněné ostrovní lokalitě luxusní resort. „Spouštěčem byl rozhovor, kde popisovala, jak ostrov objevili, vystoupili z lodí a chodili bosí, až se tam rozhodli stavět,“ popisuje v Interview Plus americký novinář Jolyon Naegele – to je však prý jen pohádka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První zápas českého týmu na Mistrovství světa ve fotbale se odehraje na Estadio Akron v srdci mexického státu Jalisco. Ten je zároveň domovem nejnásilnějšího a nejvlivnějšího drogového kartelu Mexika – Cartel Jalisco Nueva Generación. Jakkoli byla organizace v letošním roce opakovaně oslabena zásahy federální vlády, hladký průběh mistrovství spíš zajistí finanční zájem kartelu na peněženkách turistů a zákulisní dohody s lokálními autoritami. S mikrofonem za kartelem se vydáváme s Pavlou Holcovou a mexickými novináři Darwinem Franco a Liliou Saúl. Podcast uvádí Petr Gojda, české znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková.Podcast Odposlech z produkce investigace.cz získal už čtyři Novinářské ceny v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor nebo diskuse. Ocenění letos získala epizoda Gaza: Marah chce zemřít.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

Útoky politikov, vplyv oligarchov, šírenie dezinformácií a klesajúca dôvera v médiá. Ako na tieto výzvy reagujú popredné slovenské redakcie? Beata Balogová v podcaste otvorene hovorí o tom, prečo vznikla nová Organizácia nezávislej žurnalistiky, ktorá sa za nich postaví v časoch politického či ekonomického nátlaku.

Premiér Robert Fico sa v minulosti vyjadril, že ak by sa ukázalo, že jeho rodinný príslušník dostáva peniaze od štátu, odstúpil by z funkcie a na dva roky by sa schoval, aby ho nikto nevidel. Aktuality dnes odhalili, že jeho syn Michal Fico dostáva od štátu približne 5000 eur mesačne ako šéf Agentúry Smer, straníckej eseročky. Do tej strana Smer presmerúva peniaze zo štátneho príspevku za voľby. Ako na toto zistenie reaguje najväčšia vládna strana? Jej politici sa predbiehajú v nahnevaných reakciách a útokoch na novinárov. Smer plat pre Ficovho syna v podstate priznal. Generálny manažér strany a poslanec Marián Saloň potvrdzuje, že pracuje ako konateľ Agentúry Smer, ktorej jediným akcionárom je strana Smer. Smer síce tvrdí, že agentúra má aj súkromné príjmy, tie sú však v porovnaní s verejnými peniazmi zanedbateľné. Michal Fico tak dostáva štátne peniaze, ktoré iba pretečú straníckou firmou. Podcast pripravil Peter Hanák.

Klukům ve Spojených státech se ještě relativně nedávno ostatní smáli, když začali s evropským fotbalem. V Americe byl dlouho vnímaný jako dívčí sport. Ta doba už je pryč, přesto blížící se mistrovství světa nemusí skončit takovou euforií jako tamní turnaj před 32 lety. O stavu „socceru“ v USA uslyšíte v dalším dílu seriálu i od muže, který na hřišti uhlídal Maradonu.

Premiér Robert Fico sa v minulosti vyjadril, že ak by sa ukázalo, že jeho rodinný príslušník dostáva peniaze od štátu, odstúpil by z funkcie a na dva roky by sa schoval, aby ho nikto nevidel. Aktuality dnes odhalili, že jeho syn Michal Fico dostáva od štátu približne 5000 eur mesačne ako šéf Agentúry Smer, straníckej eseročky. Do tej strana Smer presmerúva peniaze zo štátneho príspevku za voľby. Ako na toto zistenie reaguje najväčšia vládna strana? Jej politici sa predbiehajú v nahnevaných reakciách a útokoch na novinárov. Smer plat pre Ficovho syna v podstate priznal. Generálny manažér strany a poslanec Marián Saloň potvrdzuje, že pracuje ako konateľ Agentúry Smer, ktorej jediným akcionárom je strana Smer. Smer síce tvrdí, že agentúra má aj súkromné príjmy, tie sú však v porovnaní s verejnými peniazmi zanedbateľné. Michal Fico tak dostáva štátne peniaze, ktoré iba pretečú straníckou firmou. Podcast pripravil Peter Hanák.

V další premiéře poradu “Na cestách s Petrem Voldánem” se tentokrát od Eduarda Freislera hlavně dovíte, jak se žije v exotické Venezuele. Proč tam lidé nemají nic z bohatství země s největšími zásobami ropy na světě a jak snášel život v tropech? Přidáme ale také zajímavosti ze studií a života v Americe.

Hosťom relácie Dírerov filter bol novinár Peter Bárdý.Vyštudoval publicistiku na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Novinársku kariéru začínal v žilinskom rádiu Frontinus, pracoval pre Žilinský večerník či Novom čase. Spolurpacoval s viacerými denníkmi a týždenníkmi. Od roku 2018 je šéfredaktorom spravodajského portálu aktuality.sk. Je autorom viacerých kníh: Fico: Posadnutý mocou, Zuzana Čaputová: Odvaha k ľudskosti. Najnovšie vydal knihu o bývalej premiérke Ivete Radičovej. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:kedy si uvedomi, že sa stal spolitickým terčomprečo leží v žalúdku premiéra Fica a vládnej koalíciekedy a čo premiéra Fica zmeniloprečo nejde premiér Fico do dôchodkuako do zoznamu kníh o Matovičovi a Ficovi zapadá Iveta Radičová

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Vo videorozhovore s Miriam Šramovou sa dozviete: – koľko má dohôd na štátnych úradoch;– za akú prácu jej všetci platíme z verejných zdrojov;– koľko jej štát platí;– ktorí politici a strany jej platili za čo konkrétne;– že sa považuje za PR profesionálku, nie novinárku;– či jej nenapadli otázky o konflikte záujmov;– prečo sa na ňu nevzťahujú etické pravidlá;– ako sa môže cítiť nezávislá, keď robí rozhovor s ministrom, ktorý jej podpisuje odmeny;– prečo svojim divákom nepovedala, že ju platia politici;– či je pravda, že kedysi pracovala pre americkú ambasádu a podporovala Zuzanu Čaputovú;– kde sa to zlomilo;– čo sa jej páči na Robertovi Ficovi a či je provládna z presvedčenia;– či by pracovala aj pre ministra z PS alebo Igora Matoviča.

Influencerka Miriam Šramová sa nepovažuje za novinárku, napriek tomu, že sa na internete prezentuje ako redaktorka či šéfredaktorka webu. Podľa nej sa preto na ňu nevzťahujú novinárske štandardy, etika ani pravidlá pre konflikt záujmov. Nevidí problém v tom, že má príjmy v tisícoch eur mesačne od úradu vlády, ministerstiev a úradov, o ktorých informoval denník SME, a zároveň robí rozhovory s predstaviteľmi vlády. Za najlepšieho politika považuje Roberta Fica, ale konzultácie poskytovala aj Marianovi Kotlebovi a nemala by problém pracovať ani pre ministerstvo pod Igorom Matovičom.V podcaste s Miriam Šramovou sa dozviete:– koľko má dohôd na štátnych úradoch;– za akú prácu jej všetci platíme z verejných zdrojov;– koľko jej štát platí;– ktorí politici a strany jej platili za čo konkrétne;– že sa považuje za PR profesionálku, nie novinárku;– či jej nenapadli otázky o konflikte záujmov;– prečo sa na ňu nevzťahujú etické pravidlá;– ako sa môže cítiť nezávislá, keď robí rozhovor s ministrom, ktorý jej podpisuje odmeny;– prečo svojim divákom nepovedala, že ju platia politici;– či je pravda, že kedysi pracovala pre americkú ambasádu a podporovala Zuzanu Čaputovú;– kde sa to zlomilo;– čo sa jej páči na Robertovi Ficovi a či je provládna z presvedčenia;– či by pracovala aj pre ministra z PS alebo Igora Matoviča.

Vo videorozhovore s Miriam Šramovou sa dozviete: – koľko má dohôd na štátnych úradoch;– za akú prácu jej všetci platíme z verejných zdrojov;– koľko jej štát platí;– ktorí politici a strany jej platili za čo konkrétne;– že sa považuje za PR profesionálku, nie novinárku;– či jej nenapadli otázky o konflikte záujmov;– prečo sa na ňu nevzťahujú etické pravidlá;– ako sa môže cítiť nezávislá, keď robí rozhovor s ministrom, ktorý jej podpisuje odmeny;– prečo svojim divákom nepovedala, že ju platia politici;– či je pravda, že kedysi pracovala pre americkú ambasádu a podporovala Zuzanu Čaputovú;– kde sa to zlomilo;– čo sa jej páči na Robertovi Ficovi a či je provládna z presvedčenia;– či by pracovala aj pre ministra z PS alebo Igora Matoviča.

Uniklý dokument a prolustrovaní novináři. Policie zjišťovala, kdo jim vynesl informace. Povolil jí to soud. Měl na to právo? Případ Kydalka a kauza Čapí hnízdo. Téma Vinohradské 12 a Jan Cibulka, datový novinář Českého rozhlasu a spoluautor pořadu Antivirus na Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Letošním laureátem ceny Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let se stal autor podcastu Vinohradská 12 Matěj Skalický. Proč je pro něj novinařina spíše služba lidem než práce? Podle čeho vybírá témata jednotlivých epizod? A v čem je pro něj důležité zázemí Českého rozhlasu? „Toto je jedna z nejdůvěryhodnějších, ne-li ta nejdůvěryhodnější mediální instituce v zemi. A to je něco, co člověk na vlastní noze nebo kdekoliv jinde jen tak nezíská,“ pochvaluje si.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Jedna zpráva. Jeden tip. A najednou stojíte uprostřed příběhu, který může otřást byznysem, politikou nebo celou zemí. Co stálo na začátku kauz mocných lidí v Česku? Jak se hledají stopy, skládají důkazy a ověřují fakta v klíčových příbězích? A jakému zastrašování čelí investigativní novinářky a novináři? Podívejte se na záznam Studia N live v Olomouci se Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem z investigativního oddělení Deníku N. O zákulisí práce mluvili s Filipem Titlbachem během festivalu Academia Film Olomouc v kině Metropol. Celý záznam najdete na