Podcasts about Novin

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František s Michaelem rozebrali nejen remízu 2:2 s Teplicemi.Členové redakce Sparťanských Novin například debatovali, proč jsme si měli nahrát body v první polovině základní části. Ostatně Spartu čekají výjezdy do Olomouce, Plzně i na Slavii. Spartu také tíží pokles formy klíčových hráčů či repre pauzy, které nám "ukradnou" nejlepší hráče do zahraničí. Reálně pak Spartě hrozí také hororový scénáře, kdy vypadne z EKL, poháru a v Lize bude dohánět ztrátu na Slavii. A to všechno v situaci, kdy už nebude sešívané "tížit" Liga mistrů.Kromě toho jsme probrali: - Vyprchalo Priskeho kouzlo? - Proč je současná sparta "bez ducha"? - Propsalo se to i na tribuny?- Chybí nám útočník číslo tři a proč to není Milla? - Na jaké hráče se zaměřit z ligy? A mnoho dalšího. Nalaďte si nás jako vždy v neděli nebo v pondělí od 20:00 na našem Twitteru @spartanske.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

AI asistenti se během krátké doby stali každodenním zdrojem informací pro miliony lidí. Nejnovější výzkum koordinovaný Evropskou vysílací unií ale odhalil, že ChatGPT, Copilot, Gemini nebo Perplexity navzdory stále vyspělejším verzím zkreslují zpravodajský obsah téměř v polovině odpovědí. „Chyby byly velmi podobné. Velké jazykové modely předpovídají syntakticky pravděpodobný text, koncept pravdy vůbec nemají,“ shrnuje výzkum datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.

AI asistenti se během krátké doby stali každodenním zdrojem informací pro miliony lidí. Nejnovější výzkum koordinovaný Evropskou vysílací unií ale odhalil, že ChatGPT, Copilot, Gemini nebo Perplexity navzdory stále vyspělejším verzím zkreslují zpravodajský obsah téměř v polovině odpovědí. „Chyby byly velmi podobné. Velké jazykové modely předpovídají syntakticky pravděpodobný text, koncept pravdy vůbec nemají,“ shrnuje výzkum datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V spoločnosti Putina, Orbána, izraelskej armády či čínskej komunistickej strany. Práve do nej sa dostal slovenský premiér Robert Fico podľa kritérií medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc. Zaradila ho do spoločnosti „predátorov“ slobody tlače, ktorí podľa nej v tomto roku útočili na novinárov a na právo na informácie. Tri desiatky predátorov podľa Reportérov bez hraníc spája nenávisť k slobode tlače. A hoci rozdielnymi metódami cieľom je „umlčať nezávislé médiá a pošliapať právo verejnosti na informácie“.Vraždy, väznenie, očierňovacie kampane, propaganda, armády trollov – to všetko sú podľa reportérov prostriedky, ktorými chcú predátori vynucovať mlčanie.Premiérov úrad vlády označil zoznam za „pseudorebríček“ a Reportérom bez hraníc vyčíta ich ticho z rokov 2020 až 2023.Čo je za zaradením Roberta Fica do zoznamu? Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom, riaditeľom novej pobočky Reportérov bez hraníc, ktorú organizácia pred pár dňami otvorila v Prahe.„Všetci - nejde len o politických lídrov – cítia nenávisť voči novinárom, voči slobode tlače a systematicky ju podrývajú,“ hovorí o zozname predátorov z dielne Reportérov bez hraníc. „Napriek tomu, že Robert Fico samozrejme nie je iránsky ajatolláh alebo šéf Talibanu, tak jednoducho systematicky oslabuje slobodu tlače, každý deň z nej kúsok odkrajuje ako z takej klobásy.“ Slovenský premiér nemá podľa Szalaia v európskom priestore obdobu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V spoločnosti Putina, Orbána, izraelskej armády či čínskej komunistickej strany. Práve do nej sa dostal slovenský premiér Robert Fico podľa kritérií medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc. Zaradila ho do spoločnosti „predátorov“ slobody tlače, ktorí podľa nej v tomto roku útočili na novinárov a na právo na informácie. Tri desiatky predátorov podľa Reportérov bez hraníc spája nenávisť k slobode tlače. A hoci rozdielnymi metódami cieľom je „umlčať nezávislé médiá a pošliapať právo verejnosti na informácie“.Vraždy, väznenie, očierňovacie kampane, propaganda, armády trollov – to všetko sú podľa reportérov prostriedky, ktorými chcú predátori vynucovať mlčanie.Premiérov úrad vlády označil zoznam za „pseudorebríček“ a Reportérom bez hraníc vyčíta ich ticho z rokov 2020 až 2023.Čo je za zaradením Roberta Fica do zoznamu? Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom, riaditeľom novej pobočky Reportérov bez hraníc, ktorú organizácia pred pár dňami otvorila v Prahe.„Všetci - nejde len o politických lídrov – cítia nenávisť voči novinárom, voči slobode tlače a systematicky ju podrývajú,“ hovorí o zozname predátorov z dielne Reportérov bez hraníc. „Napriek tomu, že Robert Fico samozrejme nie je iránsky ajatolláh alebo šéf Talibanu, tak jednoducho systematicky oslabuje slobodu tlače, každý deň z nej kúsok odkrajuje ako z takej klobásy.“ Slovenský premiér nemá podľa Szalaia v európskom priestore obdobu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.

K čemu se schyluje v Karibiku a východním Tichomoří, kde mají Spojené státy na deset tisíc vojáků? Proč Donald Trump povolil Ústřední zpravodajské službě tajné akce proti Caracasu? Chystá Pentagon pozemní invazi do Venezuely? A proč Bílý dům hrotí vztahy s Kolumbií? Vladimír Kroc se zeptal odborníka na oblast Latinské Ameriky, novináře a redaktora serveru Seznam zprávy Eduarda Freislera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů. Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů.

Nástroje k udržení dobrého zdraví máme v sobě a v přírodě kolem nás. Jak je využít? To je jedna z otázek, které si klade a na které hledá odpovědi doktorka Kristina Höschlova, zakladatelka Mehana Institutu, tedy Mezinárodního institutu celostní medicíny, lékařka urgentní a horské medicíny, autorka mezinárodně uznávaných vzdělávacích kurzů.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.

Sedem inšpiratívnych žien, ktoré menia svet k lepšiemu, si v stredu v bratislavskom DPOH prevezme ocenenie Hrdinka Denníka N. Zástupkyňa šéfredaktora Vitalia Bella v rozhovore s redaktorkou Beátou Obradovičovou rozpráva, že prišlo takmer 600 nominácií s menami výnimočných žien, aké mala porota kritériá výberu ocenených, ale aj o tom, ako stále náročnejšie to majú ženy aktívne vo verejnom priestore. Na slávnostný galavečer Hrdinky Denníka N, kde vystúpi speváčka Katarína Koščová, slamerka Veroni Gyenge, komička Diana Renner a moderujú ho redaktori Dušan Mikušovič a Šimona Tomková, je ešte možnosť kúpiť si lístky.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Zvykol písať o mafii aj stratených ľuďoch. A nakoniec sám zmizol. Novinár, ktorý mal v hľadáčiku rozpor s pravidlami, potieranie zákona v jeho najhrubšej verzii, ktoré vtedy – pred takmer dvoma desaťročiami – predstavoval organizovaný zločin alias mafia. Pavol či Paľo Rýpal.Od apríla 2008 je nezvestný. Po 17-tich rokoch – tohtoročné leto - sa však objavili nové informácie. Prišiel s nimi obžalovaný Norbert Kosťov. Hovorí o novinárovom únose. A o vražde. Za 10-tisíc korún! Na objednávku mafie. S parťákom.Toho pred časom konfrontoval aj kolega a šéf investigatívy v Aktualitách Ján Petrovič, ktorý rovnako píše o mafii. Na konte má aj bestseller o dejinách podsvetia Slovenská mafia, s príznačným podtitulom Príbehy písané krvou.Sme pred definitívnym rozuzlením „prípadu Rýpal“? Nie je 17 rokov nevedomia o osude investigatívca, ktorý sa snažil očisťovať krajinu od nezákonnosti, pridlho? A nie je to nespravodlivé vzhľadom na jeho službu tejto spoločnosti?Otázky, na ktoré sa pozrieme s tými, čo Paľa Rýpala poznali. So spomínaným Jánom Petrovičom a Petrom Bárdym.„Po sedemnástich rokoch sa dejú veci. A kým sme doteraz pri Paľovi Rýpalovi hovorili o verziách, kde polícia pátrala po ňom „len“ ako osobe nezvestnej, teda bez dôrazu, že tomu mohla predchádzať udalosť, ktorá bola trestným činom, tak vlastne teraz je to prvýkrát, že celá táto aktivita polície je vyvolaná podozrením, že on bol obeťou vraždy,“ hovorí Petrovič.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zvykol písať o mafii aj stratených ľuďoch. A nakoniec sám zmizol. Novinár, ktorý mal v hľadáčiku rozpor s pravidlami, potieranie zákona v jeho najhrubšej verzii, ktoré vtedy – pred takmer dvoma desaťročiami – predstavoval organizovaný zločin alias mafia. Pavol či Paľo Rýpal.Od apríla 2008 je nezvestný. Po 17-tich rokoch – tohtoročné leto - sa však objavili nové informácie. Prišiel s nimi obžalovaný Norbert Kosťov. Hovorí o novinárovom únose. A o vražde. Za 10-tisíc korún! Na objednávku mafie. S parťákom.Toho pred časom konfrontoval aj kolega a šéf investigatívy v Aktualitách Ján Petrovič, ktorý rovnako píše o mafii. Na konte má aj bestseller o dejinách podsvetia Slovenská mafia, s príznačným podtitulom Príbehy písané krvou.Sme pred definitívnym rozuzlením „prípadu Rýpal“? Nie je 17 rokov nevedomia o osude investigatívca, ktorý sa snažil očisťovať krajinu od nezákonnosti, pridlho? A nie je to nespravodlivé vzhľadom na jeho službu tejto spoločnosti?Otázky, na ktoré sa pozrieme s tými, čo Paľa Rýpala poznali. So spomínaným Jánom Petrovičom a Petrom Bárdym.„Po sedemnástich rokoch sa dejú veci. A kým sme doteraz pri Paľovi Rýpalovi hovorili o verziách, kde polícia pátrala po ňom „len“ ako osobe nezvestnej, teda bez dôrazu, že tomu mohla predchádzať udalosť, ktorá bola trestným činom, tak vlastne teraz je to prvýkrát, že celá táto aktivita polície je vyvolaná podozrením, že on bol obeťou vraždy,“ hovorí Petrovič.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Živé rozhovory s politology a komentátory, které vysíláme od uzavření volebních místností až do sečtení výsledků. Jaká byla volební účast? Naplnily se volební modely?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti. 

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Novinář, básník a reportér Luboš Palata se rozhodl vyzkoušet si také řemeslo spisovatele. Jeho kniha Elbe: Velká řeka si hned vysloužila cenu Egona Erwina Kische. Jak vypadalo putování podél řeky Labe? A proč se novinář rozhodl absolvovat celou cestu na kole? „Kolo je ideální v tom, že se posunujete natolik rychle, že toho stihnete spoustu, a zároveň natolik pomalu a že jste v kontaktu s krajinou,“ vysvětluje Palata v pořadu Host Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti. 

Byli mladí a zdraví, přesto se jim nedařilo počít dítě. Verdikt lékařů zněl jasně: málo spermií. Novinářka a moderátorka Lucie Ptáčková nejen o své cestě za dítětem napsala knihu Loterie IVF. „Chtěla jsem nabourat tabu a ukázat, že IVF není jen složitá cesta ke štěstí, ale hlavně velká nejistota,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Jak zvládala nevyžádané rady okolí? A co pro ni znamenaly hádky o jméno?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický.

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.