village in Kurdistan, Iran
POPULARITY
Categories
Teoretik, novinář a kurátor designu a architektury Adam Štěch vydal novou příručku. Kapesní průvodce představuje kurátorský výběr téměř 400 příkladů modernistické architektury po celém světě. Nový kapesní průvodce představuje kurátorský výběr téměř 400 příkladů modernistické architektury po celém světě. Kniha je prvním vydavatelským počinem newyorského magazínu Sight Unseen. Čtenáře zavede do měst jako Paříž, Berlín, Tokio, Praha, Kodaň, Buenos Aires nebo San Francisco. Myšlenka na vznik průvodce se zrodila z opakovaných dotazů, které Adamovi Štěchovi posílali jeho sledující během vlastního cestování. Průvodce čerpá ze Štěchova rozsáhlého archivu o 150 000 fotografiích dokumentující více než 10 000 budov a interiérů ve 40 zemích. Na vizuální stránce knihy se podíleli grafičtí designéři z Čech, a to Matěj Činčera a Jan Kloss. Ti se Štěchem v roce 2009 spoluzaložili kreativní skupinu OKOLO a od té doby realizovali desítky publikací a výstav v Česku i zahraničí.Knihu zakoupíte také na https://eshop.archizoom.cz
" Jaké momenty nás formují? Čím vším je pro nás jídlo a proč by se o filosofii stravování mělo učit na základní škole? Moderuje Renata Kalenská.
„Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.
Soňa Rebrová je bývalá novinárka, redaktorka, spisovateľka, ale aj plavkyňa, ktorá zdolala La Manche. | Moderuje: Sandra Vychlopenová. | Repríza zo 22.11.2024. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.
Darina Křivánková dřív zpovídala celebrity, od kinematografie ale přešla ke gastronomii a pak si v Českém Krumlově založila restauraci. „Nic z toho jsem vlastně neplánovala. Všechno se tak nějak stalo, ani nevnímám jako nějakou zásluhu,“ říká v pořadu Hovory. „Jediné, co na co jsem hrdá, je, že když jsem se dostala do životní fáze, která mi přestala dávat smysl, netěšila mě, dokázala jsem ji ukončit. A to je hybatelem událostí – a pak se mi samy dějí další věci,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Gruzínske légie mali pripravovať puč. Teraz premiér obviňuje britskú vládu z manipulácie volieb v prospech Progresívneho Slovenska. Progresívci hovoria o čistom zúfalstve a dymovej clone. V ďalšej časti relácie Analýzy 24 sa o tejto téme rozprávali Erik Kaliňák zo Smeru a Zuzana Mesterová z Progresívneho Slovenska.
Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.
Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Akutní podvýživou trpí každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Kvůli katastrofální humanitární situaci čelí Izrael sílící mezinárodní kritice. Třicet zemí vyzvalo k okamžitému zastavení války v Gaze. Účinný tlak ze strany Evropské unie ale blokuje i pozice Česka. „Ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje, pro naše spojence neplatí,“ kritizuje český postoj v pořadu Jak to vidí... novinář Milan Rokos.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Divadle X10. Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o prvních poválečných dnech a týdnech roku 1945.
Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.
Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vlastně jsem překvapená, že žijeme,“ vzpomíná novinářka a moderátorka Fatima Rahimi na dobu, kdy musela s rodinou odejít z Afghánistánu do Evropy, když jí bylo šest let. Jako malé dítě tak strávila asi rok na cestě – s nedostatkem vody i jídla. „Nejtěžší byla ta hrozná nejistota. Nemáte kontrolu nad vlastním životem. Všechno řídí někdo jiný a to jsou převaděči. Nevíte, kde skončíte a musíte jim věřit,“ popisuje novinářka afghánského původu, jak s rodinou museli často přespávat třeba i v chlívcích pro dobytek nebo bez dostatku zásob strávili třeba i dva týdny v lese. Cesta začala rozhodnutím, které podle ní nebylo volbou, jak si spousta lidí představuje. „Buď žijete, nebo nežijete. A člověk má tendenci přežít,“ popisuje nutnost opustit Afghánistán kvůli problémům s vládou Tálibánu. Po příchodu do Česka strávila s příbuznými skoro čtyři roky v uprchlických zařízeních, která svým režimem podle Rahimi často trochu připomínala vězení – pokoje s mřížemi, nárok pouze na deset minut denně na dvorku a žádné hračky pro děti, které si tak musely vystačit třeba jen s propiskou a papírem. Na tuhle dobu nemá přesto novinářka špatné vzpomínky, nejvíce si ale vybavuje stres svých rodičů a dalších dospělých – ze zákonných důvodů nemohli pracovat, takže neustále čekali, co s nimi bude. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým mluví Rahimi ale i o tom, co jí v nové zemi chybělo – rodný jazyk, perská literatura, afghánské jídlo nebo babička. Vzpomíná na období, kdy si ji lidé pletli s Romkou a po roce 2015 začali klást otázky na islám a muslimy. „V tu chvíli jsem přemýšlela: Modlím se, nemodlím se? Mám se modlit, nemám se modlit?,“ vysvětluje Rahimi, jak se začala víc zajímat o sebe a hledat odpovědi, protože cítila, že by je měla umět dát. Novinářka mluví taky o fotbale, který ji fascinuje svou paradoxní povahou. „Je to jednoduchá hra – víte, co je cílem, a moc toho k ní nepotřebujete. Já si v dětství vyráběla míč z hadrů nebo plastu,“ vzpomíná, ale také dodává, že jde o strašně složitý svět, když sledujete, jak se skládají týmy, jakou roli hrají peníze a politika a jak se ovlivňují zápasy. Dnes se kromě novinařiny věnuje i studiu terapie, ke které má blízko nejen díky vlastní zkušenosti, ale i novinářské práci. Komu přesně chce pomoci a proč je takový rozdíl vést terapii v angličtině nebo perštině? Jak náročné je někdy debatovat o migraci a jak dnes vnímá náboženství, které ji provázelo dětstvím? Jak se žije jejím příbuzným v rodné zemi a proč si myslí, že změna musí přijít zevnitř – ať už v Íránu, nebo v Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor.
Rozhlasové cestování s Milanem Švihálkem vám chceme připomenout znovu proto, že životní cesta nesmírně silného chlapa, kamaráda, rozhlasáka, televizního dramaturga a scénáristy, spisovatele i vypravěče se bohužel před pár dny zastavila. Bylo mi ctí se s Milanem znát a jsem rád, že tento “nezastavitelný” vypravěč byl i jedním z hostů pořadu “Na cestách”…
Rozhlasové cestování s Milanem Švihálkem vám chceme připomenout znovu proto, že životní cesta nesmírně silného chlapa, kamaráda, rozhlasáka, televizního dramaturga a scénáristy, spisovatele i vypravěče se bohužel před pár dny zastavila. Bylo mi ctí se s Milanem znát a jsem rád, že tento “nezastavitelný” vypravěč byl i jedním z hostů pořadu “Na cestách”…
Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.
Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.
„Připadal jsem si jako laboratorní krysa.“ Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi v druhé epizodě podcastové série Protagonista popisuje, jak zjistil, že jeho telefon byl napaden špionážním softwarem Pegasus. Jaké je objevit své jméno vedle mafiánů, politiků i dalších novinářů v databázi lidí napíchnutých spywarem? Jak pracovat s vědomím, že vás někdo sleduje? Jak chránit své zdroje a zároveň vlastní psychiku? A proč má novinařina smysl i ve státě, kde mocní zneužívají nástroje určené proti nepřátelům k umlčování těch, kdo kladou nepohodlné otázky?Upřímný a silný rozhovor šéfredaktorky investigace.cz Pavly Holcové se Szabolcsem Panyim, editorem a reportérem projektu Direkt36, o jeho novinářských začátcích, průlomových kauzách i realitě, v níž je novinář vnímán jako hrozba – a sledování není paranoiou, ale každodenním rizikem.České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.
Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show
Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
"Sice se to nyní jeví jako zhola nemožné, přesto je potřeba pracovat s tím, že na spolupráci s Babišem po volbách kývne některá ze stran stávající vlády," napsal coby novinář sledující domácí politiku. Nabyl teď pocitu, že to připadá v úvahu? Na jakou nejdůležitější otázku šéf nejsilnější politické strany pár měsíců před volbami neodpovídá? A jak by dnes charakterizoval náladu mezi politiky a voliči před podzimními volbami? Moderuje Barbora Tachecí.
Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.
Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.
Film Shattered Glass pojednává o Stephenu Glassovi, který dokázal tři roky psát velké články o zajímavých kauzách. Jenže ty kauzy neexistovaly. Jeho odhalení navždy změnilo žurnalistiku. A jako přídavek ještě vyprávím o manželích Machoninových, architektech Kotvy a varského Thermalu.
HEROHERO: https://herohero.co/piatocek/subscribe Kanye West sa chystá na Slovensko. Alebo aj nie, ktovie, keďže festival, na ktorom má vystupovať, nemá povolenia a na poli, kde sá má konať, je ešte nedozretý jačmeň. Rudo Huliak zvolal tlačovku, na ktorej oznámil, že jeho strana sa odteraz nechá oslovovať menom Strana Vidieka a jej krédom je žiť a… žiť. Novinári opäť otravovali Roberta Fica pri žatve, kde povedal, že nie je predurčený na to, aby informoval o jej priebehu, a potom o ňom predsa informoval. Okrem toho sme sa konečne dostali k vyhodnoteniu prieskumov, za ktoré si síce platíme, ale vďaka Andrejovi Dankovi nevieme, aké majú vysledky. Tragédom týždňa sa stáva Viktor Orbán, ktorý chcel zakázať Pride, a namiesto toho sa postaral o to, že sa v Budapešti udial jeden z najväčších protestov za demokratické práva v Maďarsku. - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: http://youtube.com/@piatocek - Instagram: https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockarenSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.
Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V úvode sme sa so šéfkou Demagogu Veronikou Frankovskou rozprávali o výrokoch Andrew Tatea o ženách: “Tvrdil napríklad, že žena je majetkom muža, najprv patrí otcovi a potom svojmu mužovi. Je tiež obvinený v Rumunsku aj vo Veľkej Británii za znásilnenie a obchodovanie s ľuďmi.”Novinár Denníka N Vlado Šnídl dlhodobo chodí po slovenských školách a rozpráva sa so stovkami mladých ľudí o sociálnych sieťach: “Mám v podstate zmapované, že meno Andrew Tate alebo jeho napodobnovateľov poznajú už na všetkých školách, kde som bol. Od Sniny po Bratislavu v každej triede nachádzam minimálne polovicu chlapcov, ktorí ho poznajú.”Šokuje ho hulvátske správanie niektorých mladých chlapcov k dievčatám. “Názory, že ženy patria do kuchyne alebo že chcú byť iba na Onlyfans sú v niektorých triedach mainstream.” hovorí Šnídl. Vlado Šnídl pozoruje dieru na influencerskom trhu: “Veľmi by pomohlo, keby tu bol nejaký namakaný drsňák s drahým autom, ktorý by ale bol feminista.” Hovorí tiež o tom, že mladí ľudia trávia na Tiktoku enormné množstvo času. “Stretol som deti na školách, ktoré o 9 ráno už mali 4 hodiny odscrollované na Tiktoku. Bežne tam mladí ľudia trávia 7-8 hodín denne.”
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já ho prostě nemám. To ego,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, jejíž texty vedly k odhalení bitcoinové kauzy a pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Sama se ale vůči triumfalismu vymezuje. „Mně se obecně nelíbí ta rétorika, že cílem novináře má být někoho sundat. Mně jde o to, abychom dělali svou práci a chránili veřejný zájem,“ popisuje svůj přístup nejen ke své poslední kauze, po které čelila nebývalému tlaku – přicházely anonymní výhružky, nenávistné zprávy i snahy o znevěrohodnění její práce. „Svezlo se to po mně, byla jsem tvář těch věcí a strašně jsem si to brala. Jsem typ člověka, který si bere kritiku k srdci,“ říká. Její motivace ale nezmizela – dál objíždí města, analyzuje veřejné zakázky a mapuje regionální mocenské vazby: „První, co řeším, jsou vždy peníze. To je podle mě klíč ke všemu.“ V rozhovoru mluví otevřeně o tom, jak vznikala bitcoinová kauza, proč jí vadí, když ji někdo vykresluje jako nástroj vlivových skupin, i jak dlouho trvalo, než si připustila, že její práce má reálný dopad. Vysvětluje, proč podle ní nestačí schovávat se za značku média a proč se novináři musí naučit pracovat i se svou viditelností. „Už to nefunguje tak, že budujete důvěru pod hlavičkou redakce. Musíte ji budovat sami za sebe. A to není úplně příjemné.“ Proč věří v důležitost regionální novinařiny, i když za ni nedostane potlesk? Jak se vyrovnává s tlakem a jak se naučila bavit i s lidmi ze „šedé zóny“ bez odsudků? Proč si stále myslí, že nedělá nic zásadního – i když její práce hýbe politikou? Nejen o tom, ale i a pochybnostech a tom, že novináři musí být nohama na zemi, mluví Zdislava Pokorná, která za svou práci získala i Novinářskou křepelku, v rozhovoru.
Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.
Odkaz na celý dílApolena Rychlíková a Jakub Zelenka, naše oblíbené duo z druhé strany názorového spektra, se se svým projektem soustředí na on-line svět. V posledních měsících popsali kauzy o praktikách Adama Kajumiho nebo neúspěšnějšího českého tvůrce, který si říká „Mike je pán.” Tradiční média toto prostředí vůbec nechápou, platí zde jiná pravidla, dochází vlastně k digitální odluce státu od společenských fenoménů. Svět pražské mediální scény je pro „normální lidi” úplně irelevantní, shodují se oba hosté.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.
Začátek června 1990 přinesl v Československu událost, na jakou se čekalo od roku 1946. První svobodné volby po pádu komunismu. Všechno bylo tehdy poprvé – pro voliče, pro politické strany, pro média, pro místní samosprávy i zahraniční pozorovatelé. Na volby 1990 a vše kolem vzpomíná v pořadu Archiv Plus moderátor a bývalý ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na jaře letošního roku otřásla světem zpráva o návratu těla mladé ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny z Ruska. Více než rok byla v ruských věznicích protiprávně držena a mučena bez jakéhokoli obvinění, bez kontaktu s rodinou nebo právníky. Její případ ilustruje osudy tisíců ukrajinských civilistů. Viktoriiny ostatky jen potvrdily už dříve publikovaná svědectví o otřesných podmínkách v ruských věznicích a detenčních zařízeních na okupovaném území východní Ukrajiny i v samotném Rusku. Velkou investigativu o tom, po čem Viktoria Roščyna v okupované části Záporoží pátrala, jak byla zadržena a co si musela ve věznicích zažít, vedla ukrajinská redakce Slidstvo.info. Její šéfredaktorka Anna Babinec komentuje kauzu v rozhovoru s Petrem Gojdou.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386). Děkujeme!
Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.
Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rómovia často neveria novinárom, lebo nechcú byť stigmatizovaní. Musel som si získať ich dôveru, hovorí vedúci reportérov Denníka N Juraj Koník o svojej reportáži. V rozhovore so Šimonou Tomkovou opisuje stretnutia s mladými matkami, podmienky v osadách aj mimovládky, ktoré nahrádzajú štát. Celú reportáž nájdete na webe Denníka N.
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.
„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.
Peter Bárdy je novinár, komentátor a šéfredaktor aktualít a možno sa dozviete aj to, ktorému Káčerovi Gabo volal.Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 54 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na https://www.patreon.com/luzifcakAlebo na Toldo https://luzifcak.tol.doVideo môžete sledovať aj na našom Youtubehttps://youtu.be/7X3VAz0bh8wPrípadne nás môžete pozvať na kávu nahttps://www.buymeacoffee.com/luzifcakMôžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►https://Luzifcak.comVšetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►https://luzifcak.bio.linkUPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor anemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.
Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.
1. Predstierané vládnutie. 2. Novinári si robia svoju prácu. 3. Zrkadielko, zrkadielko, povedz že mi.
Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).