Podcasts about Novin

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti. 

Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Na žádost Polska aktivovalo NATO konzultace podle článku 4. „Díky varování Běloruska reagovali Poláci rychle a dobře. Sestřelovat levný dron drahou raketou ale příliš ekonomické není,“ říká komentátor Luboš Palata. Podle něj je evropská obrana proti dalekonosným dronům teprve v plenkách, a Unie by se měla urychleně učit od Ukrajiny.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.

Novinář, básník a reportér Luboš Palata se rozhodl vyzkoušet si také řemeslo spisovatele. Jeho kniha Elbe: Velká řeka si hned vysloužila cenu Egona Erwina Kische. Jak vypadalo putování podél řeky Labe? A proč se novinář rozhodl absolvovat celou cestu na kole? „Kolo je ideální v tom, že se posunujete natolik rychle, že toho stihnete spoustu, a zároveň natolik pomalu a že jste v kontaktu s krajinou,“ vysvětluje Palata v pořadu Host Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinář, básník a reportér Luboš Palata se rozhodl vyzkoušet si také řemeslo spisovatele. Jeho kniha Elbe: Velká řeka si hned vysloužila cenu Egona Erwina Kische. Jak vypadalo putování podél řeky Labe? A proč se novinář rozhodl absolvovat celou cestu na kole? „Kolo je ideální v tom, že se posunujete natolik rychle, že toho stihnete spoustu, a zároveň natolik pomalu a že jste v kontaktu s krajinou,“ vysvětluje Palata v pořadu Host Radiožurnálu.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti. 

Byli mladí a zdraví, přesto se jim nedařilo počít dítě. Verdikt lékařů zněl jasně: málo spermií. Novinářka a moderátorka Lucie Ptáčková nejen o své cestě za dítětem napsala knihu Loterie IVF. „Chtěla jsem nabourat tabu a ukázat, že IVF není jen složitá cesta ke štěstí, ale hlavně velká nejistota,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Jak zvládala nevyžádané rady okolí? A co pro ni znamenaly hádky o jméno?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dr. JP Novin speaks with Dr. James Lentini, President of Molloy University, about leadership in education, AI, and the future workforce. Dr. Lentini highlights Molloy's history, current enrollment growth, and the university's proactive integration of AI into both administrative and academic functions, including new certificates and courses. Together, Dr. Lentini and Dr. Novin emphasize the importance of ethically controlled AI use across disciplines and industries, and the need for education to prepare students for an AI-driven future while maintaining the crucial human element.

Byli mladí a zdraví, přesto se jim nedařilo počít dítě. Verdikt lékařů zněl jasně: málo spermií. Novinářka a moderátorka Lucie Ptáčková nejen o své cestě za dítětem napsala knihu Loterie IVF. „Chtěla jsem nabourat tabu a ukázat, že IVF není jen složitá cesta ke štěstí, ale hlavně velká nejistota,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Jak zvládala nevyžádané rady okolí? A co pro ni znamenaly hádky o jméno?

Bolo to niečo medzi smiechom a ťukaním si na čelo, čo všetko je ešte možné, hovorí zástupca šéfredaktora Respektu a autor podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundra o dopravnej nehode a tetovaní riaditeľa SIS Pavla Gašpara. Rozprávala sa s ním Monika Tódová.

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický.

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř tři stovky českých novinářů žádají vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze. Podle otevřeného dopisu je Izrael „trýzní hladem a záměrně zabíjí.“ „Formulace jsou konsensuálním pohledem mezinárodní novinářské komunity,“ říká v Pro a proti iniciátor petice, šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka. „Zavánějí propagandou pro Hamás,“ kritizuje šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr, který svůj podpis stáhl.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se mohou světová média postarat o bezpečnost svých spolupracovníků v Pásmu Gazy? Jak důležitá byla spisovatelka Zdena Salivarová pro uchování české literatury, která nemohla svobodně vycházet v někdejším Československu? A jak se líbí prvním návštěvníkům ojedinělá výstava více než tři miliony let starých zkamenělin předků člověka v pražském Národním muzeu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patrik Garaj a Pavol Hubinák v rozhovore o knihách, ktoré sa zaoberajú témou starnutia. Nechýbajú ani tipy na to, čo počúvať.

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump sa Putina jednoducho bojí. Pred Volodymyrom Zelenským nemá rešpekt, hovorí novinárka Deníka N Jana Ciglerová. V podcaste V redakcii porovnáva prístup šéfa Bieleho domu k obom prezidentom a vysvetľuje, prečo sa stretnutie v Bielom dome tentoraz neskončilo katastrofou.

Pavol Hubinák a Jana Močková v rozhovore o architektúre, ktorá rozdeľuje odborníkov aj verejnosť. Nechýba ani kultúrny tip, tento raz o tom kam nechodiť.

Může do jednání o klidu zbraní na Ukrajině zásadně zasáhnout unijní sedmadvacítka? Jak Izrael obhajuje cílený útok na novináře televize Al-Džazíra v Gaze? A jak přijala dokumentaristka Klára Tasovská rozhodnutí České filmové a televizní akademie nominovat na Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být?

Může do jednání o klidu zbraní na Ukrajině zásadně zasáhnout unijní sedmadvacítka? Jak Izrael obhajuje cílený útok na novináře televize Al-Džazíra v Gaze? A jak přijala dokumentaristka Klára Tasovská rozhodnutí České filmové a televizní akademie nominovat na Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavítejte s Agátou Pilátovou na Světový kongres Rusínů v Bukurešti. Jana Šustová si povídala s překladatelem Davidem Bernsteinem o jeho překladech jednoho z nejuznávanějších současných bulharských spisovatelů, Georgie Gospodinova. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

" Jaké momenty nás formují? Čím vším je pro nás jídlo a proč by se o filosofii stravování mělo učit na základní škole? Moderuje Renata Kalenská.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.

Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.

Policisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny v Dnipru dopadli muže, který loni adresoval českým základním školám výhrůžky. Podle všeho měl vazby na ruské tajné služby. Slovenská policie o jeho zadržení informovala i přes přísné pokyny, které vydala evropská agentura pro mezinárodní policejní spolupráci. „Mluví se o napojení slovenských politických špiček na Rusko. Slovenská vláda je hlavním zástupcem ruských zájmů v EU,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akutní podvýživou trpí každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Kvůli katastrofální humanitární situaci čelí Izrael sílící mezinárodní kritice. Třicet zemí vyzvalo k okamžitému zastavení války v Gaze. Účinný tlak ze strany Evropské unie ale blokuje i pozice Česka. „Ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje, pro naše spojence neplatí,“ kritizuje český postoj v pořadu Jak to vidí... novinář Milan Rokos.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Divadle X10. Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o prvních poválečných dnech a týdnech roku 1945.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vlastně jsem překvapená, že žijeme,“ vzpomíná novinářka a moderátorka Fatima Rahimi na dobu, kdy musela s rodinou odejít z Afghánistánu do Evropy, když jí bylo šest let. Jako malé dítě tak strávila asi rok na cestě – s nedostatkem vody i jídla. „Nejtěžší byla ta hrozná nejistota. Nemáte kontrolu nad vlastním životem. Všechno řídí někdo jiný a to jsou převaděči. Nevíte, kde skončíte a musíte jim věřit,“ popisuje novinářka afghánského původu, jak s rodinou museli často přespávat třeba i v chlívcích pro dobytek nebo bez dostatku zásob strávili třeba i dva týdny v lese. Cesta začala rozhodnutím, které podle ní nebylo volbou, jak si spousta lidí představuje. „Buď žijete, nebo nežijete. A člověk má tendenci přežít,“ popisuje nutnost opustit Afghánistán kvůli problémům s vládou Tálibánu. Po příchodu do Česka strávila s příbuznými skoro čtyři roky v uprchlických zařízeních, která svým režimem podle Rahimi často trochu připomínala vězení – pokoje s mřížemi, nárok pouze na deset minut denně na dvorku a žádné hračky pro děti, které si tak musely vystačit třeba jen s propiskou a papírem. Na tuhle dobu nemá přesto novinářka špatné vzpomínky, nejvíce si ale vybavuje stres svých rodičů a dalších dospělých – ze zákonných důvodů nemohli pracovat, takže neustále čekali, co s nimi bude. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým mluví Rahimi ale i o tom, co jí v nové zemi chybělo – rodný jazyk, perská literatura, afghánské jídlo nebo babička. Vzpomíná na období, kdy si ji lidé pletli s Romkou a po roce 2015 začali klást otázky na islám a muslimy. „V tu chvíli jsem přemýšlela: Modlím se, nemodlím se? Mám se modlit, nemám se modlit?,“ vysvětluje Rahimi, jak se začala víc zajímat o sebe a hledat odpovědi, protože cítila, že by je měla umět dát. Novinářka mluví taky o fotbale, který ji fascinuje svou paradoxní povahou. „Je to jednoduchá hra – víte, co je cílem, a moc toho k ní nepotřebujete. Já si v dětství vyráběla míč z hadrů nebo plastu,“ vzpomíná, ale také dodává, že jde o strašně složitý svět, když sledujete, jak se skládají týmy, jakou roli hrají peníze a politika a jak se ovlivňují zápasy. Dnes se kromě novinařiny věnuje i studiu terapie, ke které má blízko nejen díky vlastní zkušenosti, ale i novinářské práci. Komu přesně chce pomoci a proč je takový rozdíl vést terapii v angličtině nebo perštině? Jak náročné je někdy debatovat o migraci a jak dnes vnímá náboženství, které ji provázelo dětstvím? Jak se žije jejím příbuzným v rodné zemi a proč si myslí, že změna musí přijít zevnitř – ať už v Íránu, nebo v Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor.

Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neopětovaná láska. Ruská opoziční novinářka Jelena Kosťučenková miluje svou zemi. A to má tisíc důvodů se k ní otočit zády. Jenže zůstává nezlomná. Odmítá se své lásky k vlasti a lidem vzdát i přesto, že existuje vážné podezření, že se ji agenti Kremlu pokusili v zahraničí otrávit. Ptá se Matěj Skalický.

Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.

„Připadal jsem si jako laboratorní krysa.“ Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi v druhé epizodě podcastové série Protagonista popisuje, jak zjistil, že jeho telefon byl napaden špionážním softwarem Pegasus. Jaké je objevit své jméno vedle mafiánů, politiků i dalších novinářů v databázi lidí napíchnutých spywarem? Jak pracovat s vědomím, že vás někdo sleduje? Jak chránit své zdroje a zároveň vlastní psychiku? A proč má novinařina smysl i ve státě, kde mocní zneužívají nástroje určené proti nepřátelům k umlčování těch, kdo kladou nepohodlné otázky?Upřímný a silný rozhovor šéfredaktorky investigace.cz Pavly Holcové se Szabolcsem Panyim, editorem a reportérem projektu Direkt36, o jeho novinářských začátcích, průlomových kauzách i realitě, v níž je novinář vnímán jako hrozba – a sledování není paranoiou, ale každodenním rizikem.České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Starostou desetimilionového New Yorku bude podle papírových předpokladů Zohran Mamdani, který zvítězil v demokratických primárkách – mladý socialista, imigrant a muslim, který slibuje zmrazení nájmů, autobusy zdarma a samoobsluhy pro chudé. „V New Yorku téměř vždy vyhraje demokratických kandidát, registrovaných republikánů je zde šestkrát méně než demokratů. Jenže letos je to trochu jinak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinář týdeníku Respekt Jiří Sobota.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Sice se to nyní jeví jako zhola nemožné, přesto je potřeba pracovat s tím, že na spolupráci s Babišem po volbách kývne některá ze stran stávající vlády," napsal coby novinář sledující domácí politiku. Nabyl teď pocitu, že to připadá v úvahu? Na jakou nejdůležitější otázku šéf nejsilnější politické strany pár měsíců před volbami neodpovídá? A jak by dnes charakterizoval náladu mezi politiky a voliči před podzimními volbami? Moderuje Barbora Tachecí.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.