Podcasts about Novin

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti korupcii, právneho štátu a transparentnosti. 

Odišiel z médií a zanechal po sebe kus práce. Dnes prednáša na niektorých slovenských univerzitách. Za popularizáciu vedy a techniky získal Jakub Prokeš cenu SAV. Zorganizoval aj výstavu legendárneho maliara Jiŕího Načeradského. Okrem prednášania robí ešte aj dnes rozhovory s výtvarníkmi a cestopisy. Témou v Nočnej pyramíde je tentoraz umenie, informatika, ale aj matematika či pomoc umelej inteligencie človeku v jeho práci. | Hosť: Jakub Prokeš (publicista, za popularizáciu vedy a techniky získal cenu SAV). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Spisovatelka, cestovatelka a někdejší rozhlasová novinářka vypráví o tom, jak se ve dvaceti letech dostala do rozhlasu díky skvělé francouzštině. Popisuje, že se v životě často cítila jako bílá vrána a mluví také o svém poznání, že lidé jsou všude na světě stejní.

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?

„Na žurnalistiku jsem se dvakrát nedostala, neprošla jsem ani prvním kolem přijímaček. Tak jsem šla rovnou do praxe. Musela jsem k tomu mít další dvě práce,“ říká novinářka Zdislava Pokorná o své práci a o tématu tzv. podsvětí, na které se v českém prostředí zaměřuje.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

Peter Bárdy je novinár, komentátor a šéfredaktor aktualít a možno sa dozviete aj to, ktorému Káčerovi Gabo volal.Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 54 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠https://www.patreon.com/luzifcak⁠⁠Alebo na Toldo ⁠⁠https://luzifcak.tol.do⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtubehttps://youtu.be/7X3VAz0bh8wPrípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor anemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Predstierané vládnutie. 2. Novinári si robia svoju prácu. 3. Zrkadielko, zrkadielko, povedz že mi.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakční kuchyňka #4 se Zuzanou Machálkovou. V podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory

Charkov je tavící kotel celé Ukrajiny, těžko se to popisuje, ale to město je jako obrovský organismus. Zažila jsem tam propastné rozdíly mezi dobrou a špatnou novinařinou, jezdí tam štáby světových médií nebo dokumentaristů, kteří už předem mají připravený syžet. Mezi místními se pro Charkov vžilo slovo safari," popisuje svou zkušenost. "Rozhodnutí být v Charkově považuju za veliký dar, cítím, že jsem na místě, kde mám být. Dokážu snad přinášet pohledy, které třeba změní něčí názor." Jak našla klíč k válkou zmítanému městu? Je Charkov zdrojem síly Ukrajinců a Ukrajinek, i když je blíž do Moskvy než do Kyjeva? Moderuje Petr Vizina.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace. V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté? Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a byl oceněn Novinářskou cenou v kategorii audiovizuální rozhovor.Poslechnout epizodu (https://open.spotify.com/episode/2vVEBlNmw3G6fishsoRPTF?si=E-iYDoqhRqawJWzKdoLKIg).

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Hostem podcastu Men's Factor je reportérka Valérie Fišrová, která se věnuje investigativní žurnalistice a infiltrovala se do sekty vedené Jaroslavem Dobešem alias guru Járou. „Byla jsem aktivní členkou jejich skupiny, která v podstatě nikdy nepřestala fungovat,“ popisuje. Dobeš a jeho blízká spolupracovnice Barbara Plášková byli v minulosti odsouzeni za šest znásilnění, která probíhala mezi lety 2004 až 2011. Trest si odpykali ve filipínské detenční vazbě.Reportérka čelila tlaku, aby odletěla na Filipíny. „Měla jsem odletět zadarmo, což pro mladé dívky bez prostředků může být velké lákadlo. Tehdy mi pomohl partner, který mě doslova odvezl pryč na dovolenou,“ přiznává. Členky sekty podle ní hovořily o tzv. „háčcích“, které ženy mají od předchozích partnerů a které jim prý brání v osobní svobodě. Jak se do sekty dostala a proč podle ní není česká společnost vůči podobným uskupením imunní? Sledujte nový podcast Hynka Čermáka a Josefa Tomana.

„Když jsem přijela do Charkova poprvé, byl večer a usnula jsem s tím, že si užiju krásný literární pobyt. Jen po pár hodinách mě probudil dopad rakety v sousední ulici. Vyděsilo mě to, nebudu lhát, že ne, dokonce hodně,“ vzpomíná novinářka a spisovatelka Adéla Knapová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakční kuchyňka #3 s Františkem Trojanem. V nové podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá s redaktorkami a redaktory

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda, Jaroslav Malák, přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?

Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Pánové Viktor Orbán či Donald Trump, zůstaneme-li jen v naší civilizaci, předvádějí absurdní divadlo a stylizují se do role všemocných králů, proto stojí žurnalistika před novými problémy.

Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Pánové Viktor Orbán či Donald Trump, zůstaneme-li jen v naší civilizaci, předvádějí absurdní divadlo a stylizují se do role všemocných králů, proto stojí žurnalistika před novými problémy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dnešný 29. apríl je výročím vraždy Roberta Remiáša. 29. výročím. Robert bol bývalý policajt a spojka na svedka únosu prezidentovho syna. Z nastraženia nálože pod jeho autom bola od začiatku podozrivá vtedajšia SIS pod vedením Ivana Lexu, prípad je však doteraz neobjasnený. A bez trestu. Vražda je stále najväčšou škvrnou spojenou s garnitúrou vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara a jeho šéf tajnej služby. Pripomenieme si ju s novinárkou Ľubou Lesnou, ktorá systematicky odkrývala prešľapy vtedajšieho režimu. „To je zneužitie polície na politické ciele“, hovorí novinárka, pričom poukazuje na čerstvý prípad úniku videa s premiérovým atentátnikom Cintulom, pri ktorom policajná inšpekcia tvrdí, že sa nedopracovala k osobe, ktorá za ním stojí. Paradoxne ide o video, ktoré bolo nahraté na policajnej stanici. „Prístup k tomu videu mali dvaja-traja ľudia, určite z radov polície a policajná inšpekcia nevie zistiť, kto to pustil médiám?“, čuduje sa novinárka Lesná. Hovorí, že dnes za premiéra Roberta Fica je situácia „oveľa nebezpečnejšia“ ako za Vladimíra Mečiara na konci deväťdesiatych rokov. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnešný 29. apríl je výročím vraždy Roberta Remiáša. 29. výročím. Robert bol bývalý policajt a spojka na svedka únosu prezidentovho syna. Z nastraženia nálože pod jeho autom bola od začiatku podozrivá vtedajšia SIS pod vedením Ivana Lexu, prípad je však doteraz neobjasnený. A bez trestu. Vražda je stále najväčšou škvrnou spojenou s garnitúrou vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara a jeho šéf tajnej služby. Pripomenieme si ju s novinárkou Ľubou Lesnou, ktorá systematicky odkrývala prešľapy vtedajšieho režimu. „To je zneužitie polície na politické ciele“, hovorí novinárka, pričom poukazuje na čerstvý prípad úniku videa s premiérovým atentátnikom Cintulom, pri ktorom policajná inšpekcia tvrdí, že sa nedopracovala k osobe, ktorá za ním stojí. Paradoxne ide o video, ktoré bolo nahraté na policajnej stanici. „Prístup k tomu videu mali dvaja-traja ľudia, určite z radov polície a policajná inšpekcia nevie zistiť, kto to pustil médiám?“, čuduje sa novinárka Lesná. Hovorí, že dnes za premiéra Roberta Fica je situácia „oveľa nebezpečnejšia“ ako za Vladimíra Mečiara na konci deväťdesiatych rokov. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 udalostí týždňa v oblasti korupcie, transparentnosti a právneho štátu. 

Jannis Moras si povídal s klasickou filoložkou Kateřinou Bočkovou Loudovou o řečtině, jak se vyvíjela a v jaké situaci se nachází dnes? Jana Šustová natáčela na vzpomínkovém podvečeru věnovaném známému bulharskému spisovateli Aleku Popovovi, který před rokem zemřel ve věku pouhých 58 let. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

Hostem Odposlechu je rumunský investigativní novinář Victor Ilie. Dlouhodobě se zabývá aktivitami internetové celebrity Andrewa Tatea a jeho bratra Tristana, jeho napojením na organizovaný zločin, online slávou i jeho tzv. pasáckou akademií.S Victorem Ilie nahrávala rozhovor šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Setkali se na novinářském festivalu v italské Perugii. Náš podcast byl nominován na Cenu veřejnosti Novinářské ceny 2024. Hlasovat pro nás můžete na ⁠https://nominace.novinarskacena.cz/hlasovani⁠.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pornhub je jednou z největších a nejnavštěvovanějších pornografických platforem na světě. V posledních letech se stal terčem rozsáhlých žalob kvůli obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, v roce 2023 však bylo trestní stíhání mateřské společnosti Pornhub odloženo. Kanadská investigativní novinářka Nora T. Lamontagne z deníku Le Journal de Montréal vydala spolu s kolegy knihu L'Empire du Sexe, která podrobně mapuje historii aktivit Pornhubu i jeho vlastníků. Podle Nory se jména v obchodním rejstříku sice mění, ale moc nadále zůstává v rukou několika jedinců, kteří si říkají „Bro Club“. Rozhovor natáčel Paul May. Postprodukce Petr Gojda. České znění Renata Klusáková a Petr Gojda.

„Česká televize má v oficiálních amerických zdrojích přímo své unikátní grantové číslo, což v podstatě znamená, že tady máme veřejnoprávní televizi, která má napojení na jednu z nejvlivnějších neziskových organizací v Evropě, na Člověka v tísni, a ještě navíc zřejmě je financována z amerických vládních zdrojů,“ upozorňuje mediální analytička Natálie Vachatová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 11.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Novinář a dramatik Karel Steigerwald vždycky ve svých tématech kroužil kolem Ruska a imperiální mentality tamních lidí. To měl společné se svým celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou.V novém podcastu Kecy a politika se budeme bavit o široké ruské duši, Kunderově eseji Unesený Západ, proč Rusové strašně rádi trpí, nebo naopak někoho týrají, jestli stále platí, co řekl místodržitel Thun – že Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku –, co je to homo digitalis a jaké je to dožít se 80 let, když nejbližší příbuzní zemřeli už po padesátce.

Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, které zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Rozhovory s nimi vydala v knížce Jako by mě opustila všechna síla, o níž byl další díl podcastu Lit.

Tentokrát je mým hostem - no, vlastně bych měl říct, že velmi výjimečně mám hosty dva. Nebo měl jsem, v Knihovně Čermáka a Staňka na živém natáčení této epizody.Taky bych mohl říct, že mým hostem bylo belgické pivo, ale to by bylo nezdvořilé k mým opravdovým dvěma hostům. A těmi byli šéfbarmanka Lucie Borská z baru Gulden Draak a novinář Filip Nerad z Českého rozhlasu. Proč zrovna oni dva, se dozvíte ze samotného podcastu.Když se mě zeptáte, proč jsem natáčel s těmito dvěma lidmi zrovna o belgickém pivu, odpovím vám, že jsem jeho fanoušek, že ho mám rád, že se stalo součástí mého života. Od kdy?V roce 2008 jsem jako mnoho jiných Čechů v Belgii, konkrétně v Brugách, zašel takzvaně na jedno. Byl nejdřív rozčílený, že točí jenom takzvaně malé, a když jsem jich vypil pět, což bylo množství, které se každému správnému českému pijáku piva zdá jako směšně malé, zjistil jsem, že je to docela dost.A hlavně, láska byla na světě. Od prvního napití, pamatuju si to dobře.Že si to přesně pamatuju, zdůrazňuju proto, že když se mnoha lidí zeptáte, od kdy milují belgické pivo nebo jaké bylo to jejich první setkání, tak vám řeknou: Poslyš, to si vlastně už moc dobře nepamatuju.Ze zjevných důvodů. 7a piva jsou poměrně silná, běžně osmi- až dvanáctiprocentní, takže nějaký podcast s názvem Jedno procento jim musí připadat legrační.Zároveň platí, že belgické pivo nemilujete kvůli alkoholu. Ty důvody jsou jiné. Může to být jeho skvělá chuť, zajímavá vůně nebo příběhy, které toto pivo provázejí.Ale nic, to všechno se dozvíte v našem podcastu. Přeju vám příjemný poslech!

Skupina maďarských investigativních novinářů natočila dokument o Viktoru Orbánovi a postarala se o trhák. Film s názvem Dynastie o zrodu ekonomického impéria Orbánovy rodiny má miliony shlédnutí. Novináři ve volně přístupném snímku vyprávějí, jak se z dcery, zetě a osobních přátel maďarského premiéra stali jedni z nejbohatších lidí v zemi. Na co maďarští investigativci přišli? A roste mezi lidmi nespokojenost s vládou Viktora Orbána?  Host: András Pethö - spoluzakladatel a šéf maďarského investigativního centra Direkt36, spoluautor dokumentu „Dynastie“ Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Proč se vláda rozhodla zařadit na sankční seznam a vyhostit z Česka běloruskou novinářku, která v této zemi žila 25 let? Jak se američtí republikáni dívají na plán prezidenta Trumpa zavést reciproční cla proti obchodním partnerům USA? A jak podložené je rozhodnutí slovenské vlády povolit odstřel až 350 medvědů?

Proč se vláda rozhodla zařadit na sankční seznam a vyhostit z Česka běloruskou novinářku, která v této zemi žila 25 let? Jak se američtí republikáni dívají na plán prezidenta Trumpa zavést reciproční cla proti obchodním partnerům USA? A jak podložené je rozhodnutí slovenské vlády povolit odstřel až 350 medvědů?

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký je výsledek diplomatických jednání v Rijádu o Ukrajině? Jak se mohl k přísně tajné korespondenci nejvyšších bezpečnostních představitelů USA dostat bez vlastního přičinění novinář? A kolik budou chovatele stát opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky?

Premiér Fico útočí na médiá a novinárov, no odmieta s nimi hovoriť. Ide o pascu pre médiá, tvrdí Pavol Szalai z organizácie Reportéri bez hraníc.Novinári sú tu na to, aby kontrolovali moc. A keď moc nevie zniesť otázky, začne útočiť. Verbálne, systematicky a niekedy aj nebezpečne. Dnes sa pozrieme na to, ako premiér Robert Fico tento týždeň útočil na konkrétnych novinárov, čo to znamená pre slobodu tlače a kde končí kritika a začína ohrozenie.V podcaste budete počuť Pavla Szalaia z organizácie Reportéri bez hraníc a novinárku Denníka N Moniku Tódovú.Moderuje Zorislav Poljak.