Podcasts about Novin

V prvním speciálním vánočním bonusu Hlasů paměti dorazil do studia Českého rozhlasu režisér Martin Vrbický, který natočil dokument Ve službě horám. Novinářka Lucie Korcová si s ním povídala nejen o jeho práci, ale i o tom, jak se proměnily hory a lidé, kteří tam žijí.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Poslanci prelomili prezidentovo veto a schválili zmenu úradu na ochranu oznamovateľov. Diskusia odhalila nedostatok podloženej argumentácie a šíriace sa dezinformácie.Poslanci Národnej rady SR prelomili veto prezidenta Petra Pellegriniho a opätovne schválili zákon týkajúci sa transformácie Úradu na ochranu oznamovateľov na nový úrad. Aké boli ich argumenty? Čo táto zmena znamená v praxi a aké dezinformácie sa v tejto súvislosti šírili?Aj týmto témam sa venoval nový podcast Nezablúďme v bludoch. Veronika Jursová Prachárová v ňom diskutovala so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a následne s predsedníčkou Úradu na ochranu oznamovateľov Zuzanou Dlugošovou.V úvode Veronika Frankovská upozornila na viacero dezinformácií, ktoré sa v poslednom období objavili v informačnom priestore. Spomenula napríklad špekulácie, podľa ktorých mali byť zrážky či takmer zrážky vlakov údajne zosnované s cieľom vyvolať protesty proti vláde.„Po proteste proti progresivizmu v Košiciach sa navyše šírila fotografia, ktorú v skutočnosti vytvorila umelá inteligencia. Na snímke pritom neboli Košice ani len rozpoznateľné,“ upozornila Frankovská.V súvislosti s Úradom na ochranu oznamovateľov sa podľa nej medzi politikmi šírilo najmä nepravdivé tvrdenie, že ochranu okolo vyšetrovateľa Jána Čurillu udelil práve tento úrad. „To nesedí. Ochranu v takýchto prípadoch udeľuje prokurátor, konkrétne špeciálna prokuratúra,“ vysvetlila Frankovská.V druhej časti diskusie predsedníčka Úradu na ochranu oznamovateľov Zuzana Dlugošová uviedla, že o plánovanom zrušení úradu sa dozvedela zo SMS správ od novinárov. Na argument niektorých poslancov, že agenda sa má presunúť na nový úrad, reagovala otázkou: „Prečo je potrebné rušiť pôvodný úrad? Ak zužujete alebo rozširujete právomoci, prípadne meníte procesné pravidlá konaní, nepotrebujete na to novú inštitúciu. Tá existujúca je už etablovaná.“Dlugošová zároveň zdôraznila, že nevidí žiaden legitímny dôvod na zrušenie úradu. „Ja tu nevidím žiaden dôvod a podľa mňa ho nevideli ani odborníci,“ dodala.Predsedníčka úradu zároveň pripomenula, že Slovenská republika má medzinárodné záväzky v oblasti fungovania nezávislých inštitúcií a zabezpečenia autonómneho kanála na prijímanie oznámení. Tieto záväzky vyplývajú aj z Plánu obnovy, kde je Úrad na ochranu oznamovateľov uvedený ako súčasť míľnika v oblasti boja proti korupcii.„Niekoľko stoviek tisíc eur z Plánu obnovy bolo investovaných do propagácie úradu, aby sa dostal do povedomia verejnosti a aby bolo jasné, akú má úlohu a kompetencie,“ uzavrela Dlugošová.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že život má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, přestože bychom měli? Co by mohlo znamenat přátelství, kdybychom o něm začali uvažovat trochu jinak? A v čem všem se mýlíme, když si vyprávíme o různých generacích? Novinářka Deníku N a autorka nové knihy Lidský rozměr Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků, se kterými pátrá po povaze dnešního člověka. Ve Studiu N přinášíme nečekanou optiku na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

Dr. JP Novin welcomes Dr. Mahesh Daas, President of Boston Architectural College, to the podcast to discuss AI's impact on higher education and the future workforce. Dr. Novin highlights Plexuss's role in enrollment marketing and shares his pursuit of a doctorate in higher education. Dr. Daas provides an overview of Boston Architectural College's 137-year history and its distinctive work-integrated educational model, along with the institution's scholarly focus on robotics, AI, and design computation, including works such as Towards Robotic Architecture.Their conversation frames AI as the fourth industrial revolution, using the SMR framework, and explores how creative and cognitive work is increasingly vulnerable, while human excellence and the bespoke, relationship-driven nature of architecture continue to hold value. Dr. Daas emphasizes that education must prioritize “learning to learn” in order to adapt to collaboration with nonhuman intelligences and that experimentation through “sandboxes” is essential before regulation. He further stresses the responsibility of leadership to ensure that rapid AI adoption does not deepen social inequity by creating a divide between “humans with AI” and “humans without AI,” urging thoughtful, critical engagement with AI to empower individuals and society during this period of disruption.

Dnes k nám prišiel Jozef Kollár – dlhoročný novinár a spisovateľ, autor takmer dvadsiatky kníh a držiteľ Ceny Ivana Kraska za literárny debut. Porozprával o svojej novej knihe, v ktorej sa na myjavských kopaniciach na jednu noc ocitne mladý Salvador Dalí a spolu s hrdinami rieši, či sa dá včasným postavením sa proti zlu meniť svet k lepšiemu. Časť roka žije v Španielsku, takže pridal aj svoje postrehy o každodennom živote v tejto multikultúrnej krajine, o bývaní, cenách, fiestach a Vianociach pri mori – a reč boíla aj o jeho novej detskej knižke. Rozprávals a s ním Juraj Turis.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vašek a Jakub Dvořák z Livesport rozebrali bolestivou domácí remízu s Libercem a výhru v Rumunsku na půdě U Craiova.Členové redakce Sparťanských Novin a host dále debatovali o:•Celém podzimu a kdy se to zlomilo?•Řešení brankářské otázky?•Co čekat od Aberdeenu?Čeká nás ještě jedno utkání, ještě jedna příležitost hráčů a realizačního týmu ukázat fanouškům co je to bojovat za Spartu. Ve čtvrtek nás nečeká nic jednoduchého, přiletí Aberdeen ze Skotska. Nalaďte si nás i příště, přesněji den po zápase s Aberdeenem ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

Do Nočnej pyramídy prijal pozvanie novinár, publicista, dramaturg a komentátor Robert Kotian. Mnohí sme čítali jeho články, alebo knihy, počuli príspevky v rozhlase či zachytili jeho tvár na obrazovke. Robert Kotian maturoval na gymnáziu v Liptovskom Mikuláši, na univerzite UPJŠ v Prešove vyštudoval učiteľské zameranie Slovenský jazyk - dejepis a začínal, ako literárny kritik a editor vo Východoslovenskom vydavateľstve v Košiciach. Neskôr pôsobil v novozaloženom časopise Dotyky a ako spravodajca a komentátor vydavateľstva Smena. V Slovenskom rozhlase bol dramaturgom relácie Z prvej ruky, v televízii spolupracoval na relácii Reportéri a je tvorcom a moderátorom diskusie Dejiny SK. Práve dejiny sú mu veľmi blízke dokazujú aj ocenenia, ako Krištáľové krídlo z roku 2004, alebo aktuálne Výročné ocenenie Pamiatky a múzeá, v kategórii Audiovízia- Multimédiá, ktoré dostali spolu s Petrom Turčíkom, za Rozhlasovú historickú revue Dejiny SK. Určite aj, ale nie len, o dejinách bude Nočná pyramída, s autorom dvoch knižných titulov z novodobej histórie Slovenska Robertom Kotianom. Rozprávať sa s ním bude Ľ. J. | Hosť: Robert Kotian (novinár, publicista, dramturg, komentátor, dostal cenu Pamiatky a múzeá za rozhlasovú reláciu Dejiny.sk). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinářka Jolana Humpálová z Voxpotu vyrazila na svoji první reportážní cestu na Blízký východ. Spolu s fotografkou Dorotou Holubovou sbíraly během patnácti dnů materiál v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. V Bejrútu se zaměřily kromě jiného na noční život a queer scénu libanonského hlavního města. V Sýrii zažily přípravy na obrovské oslavy výročí jednoho roku od pádu režimu Bašára Asada. V Jordánsku sledovaly začlenění palestinské komunity do společnosti.

Andrej Babiš (ANO) byl jmenován předsedou vlády, opozice se chystá na první střety. Nový kabinet má být jmenován v pondělí, ale zřejmě bez Filipa Turka (za Motoristy sobě), který kvůli zdravotním problémům ještě nejednal s prezidentem Petrem Pavlem. „Pro Filipa Turka je to konečná,“ míní v pořadu Osobnost Plus novinářka Marie Bastlová. „Ve vládě se neobjeví. Podle kuloárních informací, které kolují éterem a politickým přítmím, si ho prezident v ministerské funkci nepřeje.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vašek a Honza rozebrali kostrbatou výhru v Olomouci a postup přes Artis v poháru.Členové redakce Sparťanských Novin a host z Hané dále debatovali o:•Neschopnosti dominovat ve venkovních zápasech.•Potencionálních odchodech/příchodech v zimě.•Doklepeme nějak konec podzimní části?Stále nás čekají těžká utkání, nevyzpytatelný výjezd do Rumunska, doma rozjetý Liberec a nakonec Aberdeen. V lize ztrácíme 4 body a všechny naše zraky směřují k zimnímu přestupovému období.Nalaďte si nás i příště, každou neděli/pondělí ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Kauza Jeffreyho Epsteina ani po jeho smrti neutícha. Tisíce strán spisov môžu priniesť nové informácie o kontaktoch, vplyvných menách aj politických súvislostiach. Novinárka a analytička amerického diania Jana Ciglerová v relácii PRAVDA VO SVETE hovorí o tom, prečo sa téma vracia a kam až môžu siahať jej dôsledky.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Server EU Observer přišel spolu s novináři z Novaja Gazeta Europe se zajímavou analýzou. Sestavili seznam moskevských přisluhovačů neboli ruských kolaborantů v Evropském parlamentu. Novináři porovnávají deváté volební období europarlamentu, trvalo od roku 2019 do roku 2024, s novým volebním obdobím. V obou nacházejí skupinu poslanců, která důsledně hlasovala, a ta nová hlasuje dál, proti rezolucím odsuzujícím Moskvu nebo podporujícím Kyjev.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V roku 1999 počas vojny v Kosove spoluzakladal a trinásť rokov viedol organizáciu Človek v ohrození. V roku 2004 získal cenu Krištáľové krídlo v kategórii publicistika a literatúra. Deväťkrát vyhral Novinársku cenu v kategóriách reportáž a fotografia. 

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Pořad Bojs má za sebou další živé natáčení. Moderátor Kryštof Šimek si v rámci oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem povídal s novinářem Filipem Titlbachem z Deníku N a také s Františkem Trojanem. Mluvili o pocitech, „hejtech,” životních krocích i o tom, co pro ně znamená svoboda.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Autokratický štát – na jeho vrchole sedí zloduch. Má pod palcom armádu a políciu. Armáda a polícia hrozia obyvateľstvu násilím. Na jednej strane sú bezškrupulózni kolaboranti, na druhej pár statočných disidentov. V dnešných autokraciách však nevládne jeden zloduch, ich základom je prepletená sieť kleptokratických finančných štruktúr, komplexu bezpečnostných služieb – vojenských, paramilitantných, policajných – a odborníkov na sledovanie, propagandu a dezinformácie. Členovia tejto siete v danej krajine nie sú prepojení len medzi sebou, ale aj so sieťami v ďalších autokratických krajinách, ba niekedy aj v demokraciách. Skorumpované štátne spoločnosti v jednej diktatúre robia biznis so skorumpovanými štátnymi spoločnosťami v druhej. Novinárka a spisovateľka Anne Applebaum prináša sugestívny pohľad na celosvetový fenomén – modernú autokraciu fungujúcu na princípe medzinárodnej kleptokracie. Najrozšírenejším a relatívne novým presvedčením autokratov je, že sú vonkajším svetom nedotknuteľní, že sa ich netýkajú názory a postoje iných krajín a že nepodliehajú súdu verejnej mienky. Sú ľahostajní k medzinárodnej kritike a nezdráhajú sa používať otvorenú brutalitu. Ich hlavným cieľom je udržať sa pri moci a v mene toho sú ochotní destabilizovať svojich susedov a nivočiť životy obyčajných ľudí. Anne Applebaum vyzýva demokratické štáty, aby preorientovali svoju politiku na boj proti tomuto novému druhu svetovej hrozby. „Autokracia s.r.o. mapuje vzostup tyranských vodcov modernej histórie – a odhaľuje spoluúčasť západných demokracií na ich úspechu. Anne Applebaum je majsterka v odhaľovaní tenkých vlákien oddeľujúcich „slobodný“ a „tyranský“ svet.“ – Poppy Coburn ― Telegraph „Anne Applebaum opisuje, ako autokracia otravuje mysle ľudí a korumpuje tých, ktorí rozhodujú na demokratickom Západe – a ponúka užitočné tipy na odpor.“ – The Econimist Audiokniha: Autokracia, s.r.o. Autor: Anne Applebaum Interpret: Nora Ibsenová Dĺžka: 5:51 h Vydavateľstvo: Publixing a N press Audiokniha Autokracia, s.r.o. na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Otvorené nebo na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Známá novinářka a moderátorka vyzpovídala výjimečné ženy a napsala knihu rozhovorů Sebe-vědomé. „Jedná se o ženy z různých oborů, které se dostaly na vrchol kariéry a mají zajímavý příběh. Ta pomlčka v titulu knihy je tam proto, že na rozdíl od mužů není ženské sebevědomí stále vnímáno kladně,“ říká autorka v Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.

Novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR (Slovenská televízia a rozhlas) Márie Hlucháňové se stal bývalý novinář Petr Bohuš, známý z dezinformační scény. Coby poradce byl představen už minulý týden a v prostředí televize se prý pohybuje od srpna, v centrálním registru smluv ale zatím není zveřejněn žádný odpovídající dokument. Píše o tom slovenský Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

V spoločnosti Putina, Orbána, izraelskej armády či čínskej komunistickej strany. Práve do nej sa dostal slovenský premiér Robert Fico podľa kritérií medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc. Zaradila ho do spoločnosti „predátorov“ slobody tlače, ktorí podľa nej v tomto roku útočili na novinárov a na právo na informácie. Tri desiatky predátorov podľa Reportérov bez hraníc spája nenávisť k slobode tlače. A hoci rozdielnymi metódami cieľom je „umlčať nezávislé médiá a pošliapať právo verejnosti na informácie“.Vraždy, väznenie, očierňovacie kampane, propaganda, armády trollov – to všetko sú podľa reportérov prostriedky, ktorými chcú predátori vynucovať mlčanie.Premiérov úrad vlády označil zoznam za „pseudorebríček“ a Reportérom bez hraníc vyčíta ich ticho z rokov 2020 až 2023.Čo je za zaradením Roberta Fica do zoznamu? Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom, riaditeľom novej pobočky Reportérov bez hraníc, ktorú organizácia pred pár dňami otvorila v Prahe.„Všetci - nejde len o politických lídrov – cítia nenávisť voči novinárom, voči slobode tlače a systematicky ju podrývajú,“ hovorí o zozname predátorov z dielne Reportérov bez hraníc. „Napriek tomu, že Robert Fico samozrejme nie je iránsky ajatolláh alebo šéf Talibanu, tak jednoducho systematicky oslabuje slobodu tlače, každý deň z nej kúsok odkrajuje ako z takej klobásy.“ Slovenský premiér nemá podľa Szalaia v európskom priestore obdobu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestli byla nějaká otázka téměř už zodpovězena před volbami, byla to ta o zastoupení skutečně širokých názorových skupin napříč Sněmovnou. Novinářská a odborná obec mluvila o tom, že nás možná ve sněmovních lavicích čeká nejvíce politických stran od devadesátých let. A téměř se to vyplnilo.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá každý piatok 10 dôležitých udalostí týždňa týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion