Podcasts about Novin

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí posledných dní týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Současní političtí lídři Skotska, Severního Irska a Walesu usilují o nezávislost na Spojeném království. Minulý týden ve velšském Cardiffu podepsali memorandum o porozumění. „V tuto chvíli to není úplně dobrý nápad,“ tvrdí Ondřej Šmigol novinář a historik, který se zaměřuje na poválečnou Británii. „Pokud se podíváme na vnitřní politiku Velké Británie, je to země, kde skoro nic nefunguje,“ namítá anglistka a historička Johana Kłusek z Jagelonské univerzity v Krakově.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se do Poslanecké sněmovny znovu vrací podnět ke zmrazení platů politiků? Jak vážná je nejnovější bitva ve válce Donalda Trumpa s předními americkými médii? A jaké tóny dnes rozezní pražské Rudolfinum na úvod jubilejní 100. sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Naděje neexistuje. Mít naděje je nezralý přístup. Musíte vidět realitu.“ Novinář, komentátor a publicista Alexandr Mitrofanov přichází s knihou Doba pitomců, jejíž prvotní podnět vznikl už před lety při jeho předchozím rozhovoru v tomto podcastu. Pitomcem přitom nemyslí člověka bez inteligence. Podle definice, se kterou pracuje, má takový člověk informace potřebné k rozumnému úsudku, ale přesto jedná proti logice, etice i vlastnímu zájmu - a často reaguje agresivně, když někdo jeho pohled zpochybní. Mitrofanov říká, že se s podobnými lidmi patnáct let snažil vést dialog. Dnes už v jeho smysl nevěří. Jeho pohled na současnou společnost je mimořádně skeptický. Mluví o „studené občanské válce“, uplynulých pětatřicet let považuje za výjimečně šťastné období, které se podle něj „vylomilo z dějin“ - a teď se poměry vracejí k tomu, co považuje za jejich běžný průběh. Současnou českou vládu označuje za „lůzovládu, která připravuje kapitulaci před Ruskem“, demokratickou opozici považuje za slabou a příliš zaměstnanou vlastními stranickými zájmy. Přesto říká, že lidé, kteří s vývojem nesouhlasí, mají dělat to, co umějí. „Já je taky neopouštím, nikam jsem se neschoval,“ dodává. Nejtemnější je Mitrofanov ve chvíli, kdy přijde řeč na Rusko. Očekává, že se Moskva pokusí otestovat soudržnost NATO, a je přesvědčený, že k ovládnutí země, jako je Česko, nepotřebuje ruské tanky. „Dveře se otevřou samy,“ říká. Pokud by se ruský vliv skutečně prosadil, pro jeho odpůrce podle něj připadají v úvahu dvě možnosti: „V lepším případě emigrace, v horším případě smrt.“ Podle něj je místo uklidňování potřeba dívat se na realitu a připravit se na to, co může přijít. Proč se Mitrofanov definitivně vzdal snahy přesvědčovat lidi, se kterými nesouhlasí? Proč považuje dnešní situaci v Česku za začátek „nové normalizace“? Opravdu podle něj Rusko zkusí otestovat článek 5 NATO? A jak se žije člověku, který říká, že žádnou naději nepotřebuje a chce být hlavně „psychologicky ozbrojený“? Pusťte si celý rozhovor.

Donald Trump zakázal vstup do Bílého domu novinářům televizí CNN a MS NOW a serveru Politico. Dotčená média se odvolávají na ústavou zaručené právo veřejnosti na informace, prezident namítá, že vstup je výsadou, nikoli právem. „To je vždycky problém, ať už ve Washingtonu nebo v Praze, když se politik rozhodne nepřipustit nějakého novináře, protože se mu nelíbí jeho práce,“ říká v Interview Plus americko-český novinář Jolyon Naegele.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímalo ho už v dětství, jak věci fungují? Je důležité, aby byl vědecký novinář hluboko ponořený do tématu, o kterém píše? Proč svůj přístup popisuje jako "šnorchlování"? Proč podle něho novináři někdy píší o vědě jako o kuriozitě? Co je cílem dezinformací a dá se nad nimi vyhrát? Jakou práci rád přenechává AI? Může i chatbot inspirovat? Proč si chatboty často polidšťujeme? Čím nás podle Pavla Kasíka AI odděluje nejen od ostatních lidí, ale i od světa?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímalo ho už v dětství, jak věci fungují? Je důležité, aby byl vědecký novinář hluboko ponořený do tématu, o kterém píše? Proč svůj přístup popisuje jako "šnorchlování"? Proč podle něho novináři někdy píší o vědě jako o kuriozitě? Co je cílem dezinformací a dá se nad nimi vyhrát? Jakou práci rád přenechává AI? Může i chatbot inspirovat? Proč si chatboty často polidšťujeme? Čím nás podle Pavla Kasíka AI odděluje nejen od ostatních lidí, ale i od světa?

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí posledných dní týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí posledných dní týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Už 124 let chodí turisté po Pojmanově stezce v Polné na Vysočině. Je dlouhá něco málo přes šest kilometrů a začíná i končí na Husově náměstí. Prochází nejen ulicemi města, ale i po loukách, kolem vody a přes mokřady a má několik krásných vyhlídek. Včetně jedné, která má podobu ptačího hnízda. I s vejci.

Už 124 let chodí turisté po Pojmanově stezce v Polné na Vysočině. Je dlouhá něco málo přes šest kilometrů a začíná i končí na Husově náměstí. Prochází nejen ulicemi města, ale i po loukách, kolem vody a přes mokřady a má několik krásných vyhlídek. Včetně jedné, která má podobu ptačího hnízda. I s vejci.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už 124 let chodí turisté po Pojmanově stezce v Polné na Vysočině. Je dlouhá něco málo přes šest kilometrů a začíná i končí na Husově náměstí. Prochází nejen ulicemi města, ale i po loukách, kolem vody a přes mokřady a má několik krásných vyhlídek. Včetně jedné, která má podobu ptačího hnízda. I s vejci.

Už 124 let chodí turisté po Pojmanově stezce v Polné na Vysočině. Je dlouhá něco málo přes šest kilometrů a začíná i končí na Husově náměstí. Prochází nejen ulicemi města, ale i po loukách, kolem vody a přes mokřady a má několik krásných vyhlídek. Včetně jedné, která má podobu ptačího hnízda. I s vejci.

Hostem nejnovější epizody podcastu Odposlech je Rajneesh Bhandari, nepálský investigativní novinář a šéfredaktor Nepal Investigative Multimedia Journalism Network.Jako reportér pokrýval dění na hranici Nepálu a Tibetu, v oblasti, kterou 26. srpna zasáhla ničivá přívalová povodeň. V rozhovoru s redaktorem investigace.cz Dávidem Pásztorem vypráví o situaci na místě, obnově zasažené oblasti, vlivu Číny i dezinformacích, které katastrofu provázejí. České znění Petr Gojda, připravil Jiří Slavičínský.

Evě Karlíkové vyšla v červnu nová kniha Obušky a chačapuri: Zápisky z Gruzie, v níž přibližuje současnou Gruzii, její politiku i společnost. Země pod Kavkazem ji přitom fascinuje už od studentských let. Na FSV UK prošla hned třemi instituty – studovala na Institutu politologických studií, Institutu mezinárodních studií a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, kde dnes pokračuje v doktorském studiu. Oblast Kavkazu přitom zůstává středobodem jejího profesního i akademického zájmu.V čem se dnešní Gruzie přibližuje Rusku? Podobá se v něčem i Česku? A co ji na zemích Kavkazu přitahuje už od studentských let? Dozvíte se v podcastu.

Otázka, kdo si objednal vraždu maltské investigativní novinářky Daphne Caruany Galizii, zůstává po devíti letech bez soudně potvrzené odpovědi. Ve středu byl totiž zproštěn obžaloby podnikatel Yorgen Fenech. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko drtivě vyhrála Alternativa pro Německo s bezmála 44 procenty hlasů, druhá CDU získala méně než polovinu. „Kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do čela strany sliboval dostat AfD na polovinu, místo toho oslabil svou CDU. V Německu se znovu otevře debata o tom, jak AfD čelit,“ předpokládá v Interview Plus Tomáš Lindner, redaktor týdeníku RespektVšechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Denníka N Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí posledných dní týkajúcich sa boja proti korupcii, právneho štátu a transparentnosti.

Novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup dlouhodobě sledují dění v Rusku, na Ukrajině nebo v Zakavkazí – tedy v prostoru, který je sice geograficky blízko, ale často mu překvapivě málo rozumíme. Teď za to dostanou Cenu Rudolfa Medka. Co člověk pochopí o Rusku až ve chvíli, kdy v něm skutečně žije? Proč je tak snadné se v postsovětském prostoru ztratit? A proč v Rusku přežívá touha po impériu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup dlouhodobě sledují dění v Rusku, na Ukrajině nebo v Zakavkazí – tedy v prostoru, který je sice geograficky blízko, ale často mu překvapivě málo rozumíme. Teď za to dostanou Cenu Rudolfa Medka. Co člověk pochopí o Rusku až ve chvíli, kdy v něm skutečně žije? Proč je tak snadné se v postsovětském prostoru ztratit? A proč v Rusku přežívá touha po impériu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina dnes nebojuje jen na frontě. Uprostřed ruské invaze řeší také korupci, politické konflikty, tlak na občanskou společnost a otázku, jak udržet demokracii v zemi, která už roky žije ve válce. Jak se v takové situaci pracuje investigativním novinářům? A kde dnes hledat naději? Hostkou Odposlechu je Janina Korněnko z ukrajinské redakce Slidstvo.info, autorka rozsáhlé investigace o smrti Viktorie Roščyny i řady investigací z oblasti finanční kriminality. Připravil Petr Gojda.

Novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup dlouhodobě sledují dění v Rusku, na Ukrajině nebo v Zakavkazí – tedy v prostoru, který je sice geograficky blízko, ale často mu překvapivě málo rozumíme. Teď za to dostanou Cenu Rudolfa Medka. Co člověk pochopí o Rusku až ve chvíli, kdy v něm skutečně žije? Proč je tak snadné se v postsovětském prostoru ztratit? A proč v Rusku přežívá touha po impériu? Poslechněte si rozhovor.

Arcibiskup pražský a primas český Stanislav Přibyl zdědil po svých předchůdcích několik kostlivců ve skříni. Jedním z nich je hospodaření s majetkem, o čemž píše novinář Prokop Vodrážka v Deníku N. „Nejvíce mě překvapilo, jak velké mocenské boje se na arcibiskupství vedly. Tolik intrik a snah o převzetí moci. Vhled do církve je nedostatečný. Jako organizaci ji vnímáme přes jakési dobro, které by měla dávat. Ale je protkána boji o moc,“ upozorňuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Andrej Babiš chce vyhrát 100:0. Není typ člověka, který by se uspokojil s vítězstvím 99:1,“ říká o současném premiérovi politický komentátor a novinář Václav Dolejší. Politiku sleduje profesně už 27 let a přiznává, že před několika lety byl „milimetr“ od odchodu z médií. Měl pocit, že se v české politice stále opakují stejné příběhy, jen s jinými jmény a zachránily ho až nové formáty, humor a podcast Vlevo dole, který spolumoderuje s Lucií Stuchlíkovou. Zároveň vidí, jak zásadně se proměnila novinařina: část veřejnosti podle něj novináři pohrdá, politici zjistili, že útoky na média fungují a samotné redakce jsou často mladší a liberálnější než zbytek společnosti. Proměnila se i politika. Kauzy, kvůli kterým by podle Dolejšího před lety politik pravděpodobně skončil, už dnes takový účinek nemají. Andrej Babiš přitom podle něj umí své koaliční partnery „vysát“ - přisvojit si jejich úspěchy a nechat jim neúspěchy. Petr Macinka se naopak během jediného roku stal politickou „superstar“. Jeho provokace podle Dolejšího fungují, byť za cenu role drzého fracka. Babišovi navíc mohou výrazní partneři vyhovovat: zaměstnávají média a vedle nich může premiér působit umírněněji. „Dnešní politika je daleko víc showbyznys, jde o ty dojmy,“ říká Dolejší. Podle něj často nerozhoduje program, ale lídr, dojem a emoce. Babišovi, Okamurovi a Macinkovi se podle něj podařilo vytvořit dojem, že Fialova vláda byla mimořádně špatná. Nešlo ale jen o marketing. „To nejzásadnější bylo, že vláda působila nekompetentně a tak trochu arogantně,“ hodnotí novinář. Petr Fiala podle něj působil jako profesor, který lidem vysvětluje, že špatně pochopili otázku, zatímco Babiš umí „vyhrnout rukávy“ a vytvořit dojem, že problém osobně řeší. Dnešní opozice tak podle Dolejšího nakonec bude muset najít člověka, který bude schopen proti Babišovi stát jeden na jednoho. Souhlasí přitom s tím, že tuto roli dnes v očích části veřejnosti spíš než opoziční lídři plní prezident Petr Pavel. Je Petr Macinka skutečně politickou hvězdou s budoucností? Proč Fialova vláda působila na část společnosti arogantně a nekompetentně? Dokáže opozice najít lídra schopného porazit Andreje Babiše? A jak se proměnila novinařina i tolerance společnosti k politickým kauzám? I to se dozvíte v rozhovoru.

Petr Šimůnek je novinář a podnikatel, je aktivní v životě i na sociálních sítích. Právě tam také zhruba před rokem poprvé sdílel, že mu byla diagnostikována rakovina. O své nemoci mluví otevřeně a většinou s optimismem. „Šel jsem na pravidelný screening, který ukázal problém s krvinkami. Na hematologii mi pak rovnou řekli, že mám někde nádor. Možná jsem tak blbej, že jsem si to hned neuvědomil, co to znamená,“ přibližuje Šimůnek moment kdy se o nemoci dozvěděl.

Petr Šimůnek je novinář a podnikatel, je aktivní v životě i na sociálních sítích. Právě tam také zhruba před rokem poprvé sdílel, že mu byla diagnostikována rakovina. O své nemoci mluví otevřeně a většinou s optimismem. „Šel jsem na pravidelný screening, který ukázal problém s krvinkami. Na hematologii mi pak rovnou řekli, že mám někde nádor. Možná jsem tak blbej, že jsem si to hned neuvědomil, co to znamená,“ přibližuje Šimůnek moment, kdy se o nemoci dozvěděl.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů generál Ratko Mladić, který zemřel minulý týden, si ve vězení v nizozemském Haagu odpykával doživotní trest za válečné zločiny. V Srbsku ho ale pohřbí se všemi vojenskými a státními poctami, oznámil tamní ministr spravedlnosti. „Část srbské veřejnosti věří, že Ratko Mladić byl potrestán buď příliš přísně, anebo vyloženě nespravedlivě,“ přibližuje v Interview Plus redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová.

„V slušných štátoch je úplne normálne, že novinári preverujú majetkové pozadie politikov a pýtajú sa ich na vnútornú integritu. Ak si človek, ktorý iných osočuje zo snobizmu, sám kúpi miliónovú vilu, stráca právo nadávať komukoľvek do snobov.“ — Tomáš Kysel, reportér Aktuality.skRoky z poslaneckých lavíc vyhlasoval, že neznáša bohatých ľudí, a na oponentov útočil ako na „zbohatlíckych snobov“, no dnes sám kúpil luxusnú trojposchodovú vilu na bratislavských Kramároch za takmer milión eur.Europoslanec a marxista-teoretik Ľuboš Blaha. A jeho paradox.Kým voličom ponúka imidž skromného človeka z ľudu jazdiaceho na ojazdenom aute, hodnota jeho dvoch bratislavských nehnuteľností už presahuje poldruha milióna eur.So zistením prišiel reportér portálu Aktuality.sk Tomáš Kyseľ. Len v horizonte týždňov odhalil iné realitné portfólio za takmer tri milióny eur, ktoré chcel nechať pred svetom utajené Marián Kotleba.Mení politika majetkové štandardy? Alebo sa politik Blaha len prispôsobil tomu, čo vidí u najvyšších v Smere? Pozrieme sa na to práve s Tomášom Kyseľom.

„V slušných štátoch je úplne normálne, že novinári preverujú majetkové pozadie politikov a pýtajú sa ich na vnútornú integritu. Ak si človek, ktorý iných osočuje zo snobizmu, sám kúpi miliónovú vilu, stráca právo nadávať komukoľvek do snobov.“ — Tomáš Kysel, reportér Aktuality.skRoky z poslaneckých lavíc vyhlasoval, že neznáša bohatých ľudí, a na oponentov útočil ako na „zbohatlíckych snobov“, no dnes sám kúpil luxusnú trojposchodovú vilu na bratislavských Kramároch za takmer milión eur.Europoslanec a marxista-teoretik Ľuboš Blaha. A jeho paradox.Kým voličom ponúka imidž skromného človeka z ľudu jazdiaceho na ojazdenom aute, hodnota jeho dvoch bratislavských nehnuteľností už presahuje poldruha milióna eur.So zistením prišiel reportér portálu Aktuality.sk Tomáš Kyseľ. Len v horizonte týždňov odhalil iné realitné portfólio za takmer tri milióny eur, ktoré chcel nechať pred svetom utajené Marián Kotleba.Mení politika majetkové štandardy? Alebo sa politik Blaha len prispôsobil tomu, čo vidí u najvyšších v Smere? Pozrieme sa na to práve s Tomášom Kyseľom.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů generál Ratko Mladić, který zemřel minulý týden, si ve vězení v nizozemském Haagu odpykával doživotní trest za válečné zločiny. V Srbsku ho ale pohřbí se všemi vojenskými a státními poctami, oznámil tamní ministr spravedlnosti. „Část srbské veřejnosti věří, že Ratko Mladić byl potrestán buď příliš přísně, anebo vyloženě nespravedlivě,“ přibližuje v Interview Plus redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Španielska Ceuta čelí výraznému nárastu počtu prichádzajúcich migrantov. Na konci júla ich podľa údajov španielskej vlády dorazili za jediný deň desaťtisíce. Čo stojí za týmto náporom? Aké dezinformácie sa v súvislosti s migráciou šíria a aké môžu mať dôsledky? Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúďme v bludoch, v ktorej sa moderátorka Veronika Jursová Prachárová rozprávala so šéfkou portálu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a s novinárkou Janou Čavojskou.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila na hoaxy, ktoré sa v poslednom období šírili v súvislosti so suchom. Podľa nich nemá ísť o následok klimatickej krízy, ale o geoinžinierstvo, chemtrails či dokonca pôsobenie zariadení podobných projektu HAARP. „V skutočnosti však ide o rádiolokátory SHMÚ, ktoré merajú dáta, ale rozhodne počasie neovplyvňujú,“ vysvetlila Frankovská.Pri téme migrácie do Ceuty Frankovská zdôraznila, že je dôležité uvedomiť si jej geografické postavenie. Nejde o územie na európskom kontinente, ale o španielsku enklávu na severe Afriky obklopenú Marokom. „To znamená, že toto územie je síce súčasťou Európskej únie, ale nie je súčasťou Schengenu, čiže ktokoľvek sa tam dostane, musí ešte prejsť prísnou kontrolou na hraniciach Schengenu,“ uviedla. Diskutuje sa podľa nej aj o tom, koľko ľudí v Ceute naďalej zostáva. Frankovská však zdôraznila, že v čase nahrávania sa žiadny z ľudí, ktorí sa tam dostali na konci júla 2026, nedostal na európsku pevninu.Za jeden z impulzov, ktoré spustili pohyb ľudí smerom do Ceuty, označila Frankovská videá šírené na sociálnych sieťach, najmä na TikToku a Instagrame. „Ľudia sa z nich dozvedali, že by mohli prísť do Ceuty a že by im to mohlo splniť ich sny,“ povedala.V druhej časti podcastu novinárka Jana Čavojská upozornila, že meniaca sa realita môže viesť aj k potrebe nanovo premýšľať o tom, komu by mala patriť medzinárodná ochrana. Podľa nej stojí za diskusiu aj situácia ľudí, ktorí si v krajine, kde žijú, nedokážu zabezpečiť ani základné životné potreby.„Ďalšou kategóriou sú klimatickí utečenci. Bola som v Senegale, kde rybárom stúpajúca hladina oceánu zaplavuje dediny a oni zostávajú bez možnosti bývania pri mori a prichádzajú o prácu. Keďže morská voda preniká aj do podzemných vôd, poľnohospodári nemajú také výnosy. Život sa tam stáva naozaj ťažkým a tí ľudia naozaj nemajú kam ísť. Teraz sa otvára otázka, či by aj takíto ľudia nemali mať právo na azyl,“ povedala Čavojská.Čavojská zároveň spochybnila často opakovanú predstavu, že hlavným cieľom migrantov a utečencov je Európa. Podľa nej čísla medzinárodných organizácií z rôznych afrických krajín aj Blízkeho východu ukazujú, že veľká časť ľudí zostáva v susedných štátoch.Ako príklad uviedla utečeneckú krízu v roku 2015, keď ľudia utekali najmä zo Sýrie. „Hovorilo sa, že idú do Európy, ale už nikto nepovedal, že v Turecku je 1,2 milióna utečencov. Bola to prvá krajina, ktorú mohli dosiahnuť, bola im kultúrne blízka a mnohí z nich nechceli ísť ďalej aj preto, že boli zvyknutí na svoj štýl života,“ dodala Čavojská.

Nakoľko krehký je Putinov režim a ako sa menia nálady ruskej spoločnosti uprostred ukrajinských útokov? Český novinár Ondřej Soukup v rozhovore s Tomášom Čorejom analyzuje aktuálne dianie v Rusku.

Obloha šedá, vzduch plný prachu, vesnice, které kdysi stály a dnes nejsou. Novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N jezdí na sever Čech dva roky a přiznává, že jí tam bývá smutno. Ne ze zlomyslnosti krajiny, ale z pocitu, že se o lidi v mostecké pánvi nikdo moc nezajímá. „Třeba v Mostě jsem obcházela místní a ptala se, kdo je Pavel Tykač a co se plánuje za jejich baráky. Prostě to nevěděli."

Britský novinár Rob Cameron po 22 rokoch končí ako korešpondent BBC v Prahe. V rozhovore s Tomášom Čorejom hodnotí štyri vlády premiéra Roberta Fica a vysvetľuje, prečo bol Miloš Zeman najcharizmatickejším politikom, ktorého pokrýval.

Hosťom relácie Dírerov filter bol moderátor Rasťo Iliev. V médiách pracuje od roku 2008. Novinársku kariéru začínal v Slovenskom rozhlase, kde sa venoval najmä regionálnej politike a spravodajstvu. Neskôr moderoval v TV Bratislava. Od roku 2015 moderoval v spravodajskej televízii Ta3, pričom okrem spravodajstva bol moderátorom hlavnej politickej relácie V politike. Bol jedným z tvorcov „úvodníka“ – krátkeho komentáru o aktuálnej politickej situácii na úvod relácie. Po 10 rokoch v decembri 2025 oznámil svoj odchod z Ta3. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- prečo by sa do Ta3 už nevrátil- prečo politici stupňujú útoky na novinárov- či nenávisť šíria novinári alebo politici- kedy naposledy sa mu niekto vyhrážal na ulici

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gastronomická novinářka Darina Sieglová už jako malá nakukovala babičkám pod ruce při přípravě dortů a buchet. Prošla několika restauracemi a od psaní si někdy odskočila do více či méně profesionální kuchyně. Jak vzpomíná na stáže v New Yorku a Dubaji? Které chyby Češi dělají při letním grilování? Čím ji baví aspik a zeleninové oblohy? A proč bychom měli být hrdí na svou národní kuchyni? Poslechněte si rozhovor.

Novinář Rob Cameron po více než dvaceti letech končí na postu dopisovatele v Praze. Na svou kariéru se dívá nostalgicky, k české politické scéně je ale kritický. „V Británii je větší profesionalita. Absolutně by se nestalo, že by nepustili novináře na tiskovou konferenci, je to nelogické,“ v pořadu Interview Plus. „Boris Johnson a jiní lídři přímo nesnášeli různě deníky nebo novináře, ale nepustit je na tiskovku je uznání, že nemáme protiargumenty na jejich kritiku.“

Novinář Rob Cameron po více než dvaceti letech končí na postu dopisovatele v Praze. Na svou kariéru se dívá nostalgicky, k české politické scéně je ale kritický. „V Británii je větší profesionalita. Absolutně by se nestalo, že by nepustili novináře na tiskovou konferenci, je to nelogické,“ v pořadu Interview Plus. „Boris Johnson a jiní lídři přímo nesnášeli různě deníky nebo novináře, ale nepustit je na tiskovku je uznání, že nemáme protiargumenty na jejich kritiku.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vedlo novináře žijícího v Káhiře a jeho ženu, že koupili polorozpadlé nádraží v Krušných horách? Proč Macháčkovi přikoupili k nádraží ještě několik vagónů? A proč se jeden z nich jmenuje Alois a další Františka? Jaké bylo setkání někdejších zaměstnanců nádraží Kovářská, které spolek uspořádal? Co v nádražní budově najdou návštěvníci po skončení rekonstrukce? Čím to, že bohemistika na káhirské univerzitě je největší na světě? Co má rád Štěpán Macháček na cestování vlakem?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vedlo novináře žijícího v Káhiře a jeho ženu, že koupili polorozpadlé nádraží v Krušných horách? Proč Macháčkovi přikoupili k nádraží ještě několik vagónů? A proč se jeden z nich jmenuje Alois a další Františka? Jaké bylo setkání někdejších zaměstnanců nádraží Kovářská, které spolek uspořádal? Co v nádražní budově najdou návštěvníci po skončení rekonstrukce? Čím to, že bohemistika na káhirské univerzitě je největší na světě? Co má rád Štěpán Macháček na cestování vlakem?

Bývala zemí doutníků, tanečnic a veselí. To už ale o Kubě neplatí. Pod tíhou ropné blokády zemi dochází jídlo, léky i elektrická energie. „Žije se tam strašně. Na venkově lidé nemají proud týden, dva, někdy i déle,“ líčí reportér. „Hladomor to ještě není, ale každopádně aspoň všichni moji přátelé dost výrazně zhubli,“ vypráví zahraniční reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Freisler na Kubu jezdí už 25 let, naposledy tam byl letos na jaře. Na přelomu roku o zemi vydal knihu Kubánské tango v rytmu blues, za kterou dostal Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis roku. „V rámci příjmového potravinového systému mají od vlády takové knížečky, ‚libreta‘, a když se do ní člověk podívá, vidí, že každý Kubánec by měl mít nárok na tohle, na tohle, na tohle. Ale pak zjistíš, že většina kolonek je prázdná, že spousta lidí měsíce nedostala zubní pastu nebo šampon,“ popisuje s tím, že nejtíživější jsou výpadky elektrické energie. „V Havaně vypnou proud klidně na 72 hodin, 100 hodin. Každý večer město úplně potemní, protože nemají palivo. Svítí se jenom v několika oblastech, kde jsou turistické hotely. Je dobré se po osmé, deváté večer vrátit někam k hotelu, protože jinak člověk uvízne někde v totální tmě a není jak hledat cestu domů,“ líčí novinář. Dělala to už moje máma i babička Jeho poutavě psaný cestopis o Kubě stojí na příbězích obyčejných Kubánců a zážitcích z mnoha cest na karibský ostrov, ale i z několika let soužití s kubánskou manželkou. „Vždycky připomínám příběh ‚jineteras‘, což jsou takové prostitutky. Přijíždějí z venkova, kde je opravdu hlad, není elektřina a práce s cílem najít si nějakého bělocha, který by jim pomohl ven. Jedna z nich mi teď na jaře řekla: ‚Ona to dělala už moje máma a moje babička. Už tehdy měly nějaký materiální nedostatek a chtěly se odsud dostat.‘ “ Kuba trpí především desítkami let vlády diktátorského režimu. Teď ji navíc srazila ropná blokáda, kterou na ostrov uvalil americký prezident Donald Trump. Cílem bylo oslabit tamní komunistický režim, omezit jeho vliv v regionu a potrestat Havanu za podporu Venezuely. Šokuje mě Trumpismus Freisler pracoval pro řadu českých redakcí, pravidelně ale pobyt v Česku prokládá dlouhými epizodami v zahraničí. Teď by ho lákaly Spojené státy americké. „Šokuje mě trumpismus. A to, co všechno se v té zemi za pár let událo a jak to i země údajně silných institucí, která nedovolí, aby to tam jeden člověk začal radikálně měnit, neustála. Mám pocit, že tam je spousta příběhů, které by se daly sledovat a dobře by to ilustrovaly,“ přemítá reportér. „Mě tam asi nejvíc ohromilo to, že desítky milionů Američanů ti řeknou, že by chtěli diktátora víc než demokracii. Když jsem jel v Arkansasu po venkově, tak Američani měli před domem stožár, kde mají americkou vlajku, ale na některých obydlích nad tou americkou vlajkou byla vlajka Trumpa, jako kdyby byl víc než Amerika,“ popisuje. A proč si jako práci vlastně vybral právě novinařinu? „Můj život je nekonečná honba za příběhem, tím nejlepším příběhem, který můžu najít. A myslím si, že ten kubánský se pro mě stal jedním z vrcholů,“ odpovídá Eduard Freisler a oklikou se tím vrací ke své oblíbené Kubě. Jak se píše z Venezuely pro americká média? Proč americké noviny nechtěly vydat pozitivní článek o Trumpovi? A má Kuba šanci na světlou budoucnost? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce Rozvoj Plus. Vyvrcholil tím rozkol ve straně Právo a spravedlnost (PiS), která se považuje za hlavní opoziční sílu v zemi. „Je to velké překvapení, protože nikdo netušil, že by k takové krizi mělo dojít. Morawiecki asi už počítal s tím, že bude nástupcem Jaroslawa Kaczyńského, ale ukázalo se, že své postavení přecenil,“ hodnotí polská novinářka Klara Klinger.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce Rozvoj Plus. Vyvrcholil tím rozkol ve straně Právo a spravedlnost (PiS), která se považuje za hlavní opoziční sílu v zemi. „Je to velké překvapení, protože nikdo netušil, že by k takové krizi mělo dojít. Morawiecki asi už počítal s tím, že bude nástupcem Jaroslawa Kaczyńského, ale ukázalo se, že své postavení přecenil,“ hodnotí polská novinářka Klara Klinger.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda Rady slovenského Fondu na podporu umění Matúš Oľha ve čtvrtek oznámil, že končí ve funkci. Zdůvodnil to mimo jiné mediálním lynčem. Ve slovenských médiích, ale také na sociálních sítích se v minulých dnech šířilo video, na kterém novináři Oľhovi pokládají otázky týkající se údajného odposlouchávání zaměstnanců fondu. Ti totiž ve svých kancelářích našli odposlouchávací zařízení, přičemž případem se již zabývá policie. Oľha se však místo odpovědí rozhodl pro až bizarní útěk, který se stal virálním. Proč se novinářům vyhýbal, když podezření nepadá přímo na něj? Co o odposlouchávání zaměstnanců víme? Jaký význam má na Slovensku Fond na podporu umění a jakou roli v něm má právě Oľha? Vysvětluje šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.