Podcasts about Doba

Dieťa je celý deň v škole poslušné a doma do desiatich minút vybuchne. Poznáte to? Nie je to rozmaznanosť ani zlá výchova. Je to nervový systém, ktorý celý deň držal pokope a doma konečne „pustil".Doba je rýchla, deti majú priveľa podnetov a často sú jednoducho preťažené. Keď sa pohár naplní, dieťa vybuchne. V tej chvíli nevie vnímať slová, ale vníma náš nervový systém. Správanie totiž nie je problém, ktorý treba potrestať. Je to signál toho, čo sa deje vo vnútri.Moderátorka Martina Beňová sa o tom rozpráva s hostkou MUDr. Mirkou Jurákovou – lekárkou a odbornou poradkyňou značky Nidū®, ktorá sa dlhodobo venuje tomu, čo sa skrýva pod povrchom detského správania.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

Televizní působení na mou strukturu, od rána až do večera nosí kulturu...Všechny díly podcastu Fouskův svět můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádrová? A čím je specifický veřejný prostor českých měst? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

On 25 June 2021, oil workers employed by ExxonMobil on the Doba oilfield in Chad went on strike when the potential sale of the oilfield was announced. The workers were demanding that in the event the sale went through that they would still receive benefits and redundancy pay they were previously entitled to.The stoppage continued for two weeks, and worker protests continued for some time. In September, Chad's government announced they would work to ensure the workers kept their jobs.More information, sources and map: https://stories.workingclasshistory.com/article/7908/doba-oil-workers-strikeOur work is only possible because of support from you, our listeners on patreon. If you appreciate our work, please join us and access exclusive content and benefits at patreon.com/workingclasshistory.See all of our anniversaries each day, alongside sources and maps on the On This Day section of our Stories app: stories.workingclasshistory.com/date/todayBrowse all Stories by Date here on the Date index: https://stories.workingclasshistory.com/dateCheck out our Map of historical Stories: https://map.workingclasshistory.comCheck out books, posters, clothing and more in our online store, here: https://shop.workingclasshistory.comIf you enjoy this podcast, make sure to check out our flagship longform podcast, Working Class History

„Ukazuje se, že dětské mozky se proměňují. Pokud předškoláci tráví příliš času s obrazovkami, můžou se chovat až autisticky a pochopitelně to může zhoršovat symptomatologie ADHD nebo autistů,“ říká dětský neurolog a zakladatel moderní epileptologie Vladimír Komárek. Kolik toho ještě nevíme o mozku? Jak se proměnila neurologie vlivem nových technologií? A jaká témata otevírá nová kniha O mozku, životě a zázracích? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukazuje se, že dětské mozky se proměňují. Pokud předškoláci tráví příliš času s obrazovkami, můžou se chovat až autisticky a pochopitelně to může zhoršovat symptomatologie ADHD nebo autistů,“ říká dětský neurolog a zakladatel moderní epileptologie Vladimír Komárek. Kolik toho ještě nevíme o mozku? Jak se proměnila neurologie vlivem nových technologií? A jaká témata otevírá nová kniha O mozku, životě a zázracích? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukazuje se, že dětské mozky se proměňují. Pokud předškoláci tráví příliš času s obrazovkami, můžou se chovat až autisticky a pochopitelně to může zhoršovat symptomatologie ADHD nebo autistů,“ říká dětský neurolog a zakladatel moderní epileptologie Vladimír Komárek. Kolik toho ještě nevíme o mozku? Jak se proměnila neurologie vlivem nových technologií? A jaká témata otevírá nová kniha O mozku, životě a zázracích? Poslechněte si rozhovor.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doba se mění, rychleji, než jsme si možná uměli představit. A s ní se mění i lidé. Jaká je současná mladá generace? Co chce, co umí, co snese? To jsou otázky, které Kateřina Hodecová směřovala na Lukáše Stejskala, primáře hematologicko-transfuzního oddělení Moravskoslezské nemocnice Opava, který se dlouhé roky věnuje dětem a mladým lidem.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Host: Jana Černovská, vedoucí správy sbírek a správkyně depozitáře historického skla Uměleckoprůmyslového muzea. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: Jana Černovská, vedoucí správy sbírek a správkyně depozitáře historického skla Uměleckoprůmyslového muzea. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tržištích se začaly objevovat jahody a hospodyňky nakupují cukr. To je známka toho, že nastává doba vaření džemů a marmelád. Jaké jsou nejnovější trendy?

Hostia: Ondrej Gavenda (vedúci rybárskej stráže a rybárskych hospodárov na revíroch Rady SRZ). | Nahrávka: Roland Machala (rybárska stráž Dunaj). | Pytliaci boli, sú, aj budú. Toto „remeslo“ sa neraz dedí z generácie na generáciu. Doba sa však mení a digitálne inovácie nachádzajú uplatnenie aj u pytliakov: mobily, navigácie, satelity, drony… Ako pomáhajú rybárskej mafii? Platí, že pytliakmi sú prevažne cudzinci? V Kontaktoch s Petrou Strižkovou budeme hovoriť o tom, ako na moderných nelegálnych rybárov, ktorí drancujú naše vody vo veľkom. | Rybárska mafia alebo Digitálni pytliaci. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Doba letních cest a výletů se blíží, a tak vám dáme pár tipů, jak si co nejlépe uchovat vzpomínky. Bavit se totiž budeme o fotografování. O své zkušenosti se s námi podělí ostravský fotograf Eduard Pašek.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Nekaj dni po obisku Donalda Trumpa v Pekingu so v Pekingu sprejeli še ruskega predsednika Vladimirja Putina. Kitajska tako daje vedeti, da je ena osrednjih držav mednarodne skupnosti. S krepitvijo voditeljskega videza Ši Džinpinga država tako stopa v ospredje vse bolj personalizirane mednarodne geopolitike Trumpa, Putina, Erdogana in drugih, ki poosebljajo osebne geopolitične pristope držav. To politično smetano zaznamuje pomanjkanje čuta za odgovornost in vse bolj očitna nezmožnost preprečevanja slabih dejanj, kaj šele kaznovanja. K temu pripnimo še ravnanje izraelskega ministra za nacionalno varnost Itamarja Ben-Gvira, ki je kar sam objavil posnetek pridržanih aktivistov s prestreženih plovil humanitarne flotilje za Gazo. Posnetek priča o ponižujočem ravnanju z aktivisti. Sprašujemo se lahko, kaj se šele dogaja s Palestinci, ko so kamere ugasnjene. Tokrat vas po Labirintih sveta vodi Matjaž Trošt.

Místo, kde v národním parku České Švýcarsko před dvěma týdny hořelo, už je bez nepřetržitého dohledu hasičů i strážců parku. U Rynartic nedaleko Jetřichovic na Děčínsku o půlnoci skončil.

Pridružite se našim zatvorenim Satsanzima koji se niti prenose, niti objavljuju javno - što vama otvara prostor za osjetljiva pitanja, a nama omogućava dublji ulaz u različite tabu-teme. Info o njihovom održavanju šaljemo Viberom - samo kliknite na https://cli.re/viber-manifestiranje Podržite nas donacijom: ✅ Kreditnim karticama: https://cli.re/donacija-karticama ✅ Ostalo (IBAN, Paypal): https://www.manifestiranje.com/donacija  

Nikdo už dneska neví nic jistě. Slůvka jako možná, asi, kdyby a uvidíme ovládla svět. Politik říká: „Je vysoce nepravděpodobné, že by k této možnosti došlo.“ A druhý mu oponuje: „Nesouhlasím. Je vysoce pravděpodobné, že k této možnosti nedojde.“ Potud rétorika vyvolených.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha 8 podle místostarostky a senátorky za ODS Vladimíry Ludkové zvládá zájem o domácí péči bez dlouhých čekacích lhůt. Jak se jim daří shánět personál? A proč Praha podle ní nezvládá přípravu na stárnutí populace?Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha 8 podle místostarostky a senátorky za ODS Vladimíry Ludkové zvládá zájem o domácí péči bez dlouhých čekacích lhůt. Jak se jim daří shánět personál? A proč Praha podle ní nezvládá přípravu na stárnutí populace?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud se bude každý rok určovat rozpočet České televize, já v ní nebudu,“ říká moderátor Daniel Stach. V debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií podle něj nejde jen o peníze, ale o hranici mezi médiem veřejné služby a státním médiem. „Veřejnoprávní a státní jsou opravdu dvě velmi odlišné věci,“ říká a dodává, že se k současné situaci rozhodl veřejně vystupovat, i když je mu to osobně nekomfortní. „Radši bych dělal něco jiného. Ale myslím si, že to je věc, kterou mám udělat,“ vysvětluje. Česká televize podle něj není dokonalá, chyby dělá a prostor pro lepší hospodaření bude vždycky. Zároveň ale odmítá představu, že se dá dlouhodobě jen škrtat bez následků. Televize podle něj musí mít být na vlně trendů a musí růst a pokud se ale bude dál snižovat rozpočet, tak to nebude možné a stane se z ní pomalu vařená žába. Když Stach mluví o tom, co by se mohlo ztratit, nejde jen o jeho pořady nebo vědeckou redakci, ale o instituci jako celek. Česká republika by podle něj přišla „o jednu z jistot a o pojistku, kterou teď má“. A pokud se jednou rozbije tým nebo redakce, která se budovala roky, nejde ji podle něj jednoduše postavit znovu. „Když rozbiješ vědeckou redakci, tak ji nepostavíš příští rok znova,“ říká. V rozhovoru mluví také o tom, proč podle něj Česká televize musí hledat nové formáty a chodit za diváky tam, kde jsou, i když tím vstupuje do prostoru podcastů, sociálních sítí nebo nových debatních pořadů. „Dneska přece není možné, abys stejné množství diváků oslovil televizním vysíláním jako před patnácti lety,“ říká. Připouští, že některé věci mohou soukromým tvůrcům vadit, ale trvá na tom, že veřejná služba má vzdělávat, informovat, bavit i spojovat. Mluví také o novém pořadu Na dosah, o Václavu Moravcovi, o tom, proč nechce být jeho náhradou i tom, že ho pořád baví „bavit se s těmi nejchytřejšími lidmi na světě“. Vedle televize ale řeší i širší stav společnosti. „Nikdy nebylo levnější a snazší lhát tolika lidem, co dneska,“ říká k době, ve které se dezinformace šíří rychleji než dřív. A když přijde řeč na jeho vlastní budoucnost, připouští, že by mohl odejít. Ne kvůli gestu, ale ve chvíli, kdy by cítil, že už nedokáže dělat práci, která má smysl. „Musím mít v sobě tu vnitřní odvahu podepsat ten papír a říct: děkuju moc za všechno a odcházím,“ říká. Kde má Daniel Stach svoji červenou linii? Má Česká televize šetřit, růst, nebo se radikálně proměnit? A proč podle něj nejde veřejnoprávní média rozbít a za pár let jednoduše postavit znovu? Pusťte si celý rozhovor.

Drugi poudarki oddaje: - Članice večgeneracijskega centra Posavje + klepetajo in kvačkajo tudi med potepanjem, na vlakih. - V Ajdovščini bodo zaznamovali občinski praznik. Občina, pravi župan, je v dobri kondiciji. - V Črenšovcih ob občinskem prazniku dajo besedo tudi mladim. - Ljudski pevci Jezerci, ki ohranjajo ljudsko pesem svojih babic, v prazničnih dneh gostovali v Sarajevu

Rok 1996. Doba, kdy se herní světy začaly lámat do polygonů, CD mechaniky se stávaly standardem a Windows 95 definitivně potvrzovaly svou nadvládu. V dalším díle pořadu Rewind vás Mirek Pakr provede rokem, ve kterém hry začaly mít jedinečný styl, humor a nečekanou drzost.V oblíbené rubrice Nad dopisy posluchačů ožijí vaše bizarní i dojemné vzpomínky – od tragické výměny počítače za pultový mrazák až po hraní v bundě a s aktovkou na zádech, aby se neztratila ani vteřina. Společně pak prolistujeme Excalibur, Level a Score z května 1996. Čekají nás reklamy na počítače za cenu slušného ojetého auta, reportáže z Londýna o „lepších“ teniskách i drsné redakční apríly, které by dnes internet nepřežil.Samozřejmě nesmí chybět tři herní hádanky. Dokážete podle zvuků a indicií poznat hláškujícího akčního hrdinu, temnou 3D střílečku pro Amigu nebo poslední oficiální bojovku pro Atari Jaguar? Pro tři nejrychlejší z vás je připraveno půlroční předplatné Retro Nation na Patreonu.Tipy posílejte na rewind@retronation.cz nebo do facebookové skupiny Retro Nation.V technologickém okénku si připomeneme revoluční PalmPilot, příchod stabilních Windows NT 4.0, legendární Nintendo 64 s Mariem, grafické kouzlo 3DFX Voodoo a zrod formátu DVD. A filmy? Rok 1996 nabídl totální kontrast: na jedné straně bláznivou parodii Agent WC40 s Leslie Nielsenem a na straně druhé syrový kultovní nářez Trainspotting.O podcastech Retro NationPodcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

Tvořil hudební tandem s Michaelem Janíkem. Začínali na Karlově mostě a spojeni jsou hlavně s divadlem Semafor. V současné době je jeho hudebním parťákem zpívající právník Ivo Jahelka.

Tvořil hudební tandem s Michaelem Janíkem. Začínali na Karlově mostě a spojeni jsou hlavně s divadlem Semafor. V současné době je jeho hudebním parťákem zpívající právník Ivo Jahelka.

Masterclass "Fizika Svjesnosti": https://www.manifestiranje.com/fizika/ Pridružite se našim zatvorenim Satsanzima koji se niti prenose, niti objavljuju javno - što vama otvara prostor za osjetljiva pitanja, a nama omogućava dublji ulaz u različite tabu-teme. Info o njihovom održavanju šaljemo Viberom - samo kliknite na https://cli.re/viber-manifestiranje Podržite nas donacijom: ✅ Kreditnim karticama: https://cli.re/donacija-karticama ✅ Ostalo (IBAN, Paypal): https://www.manifestiranje.com/donacija  

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Je fotbalistou, trenérem i moderátorem. Když má Pavel Horváth odpovědět na otázku, jak by si své profese seřadil, má jasno. „Snažím se dělat všechno naplno. Pokud si mám ale mezi nimi vybrat, tak fotbalistou jsem byl jednoznačně nejdéle, takže bych ho dal na první místo,“ říká bez váhání v rozhovoru s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je fotbalistou, trenérem i moderátorem. Když má Pavel Horváth odpovědět na otázku, jak by si své profese seřadil, má jasno. „Snažím se dělat všechno naplno. Pokud si mám ale mezi nimi vybrat, tak fotbalistou jsem byl jednoznačně nejdéle, takže bych ho dal na první místo,“ říká bez váhání v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Kad pomislite na promatranje ptica, vjerojatno vam prvo na pamet padnu umirovljenici. Ipak, sve više mladih otkriva dvoglede i okreće se tom hobiju. Hobi koji je nekad bio bijeg od interneta danas se ponovno popularizira – na internetu.

SNS chce znižovať tresty za extrémizmus, Hlas je proti a Smer chce o tom najprv diskutovať s koaličnými partnermi a Kaliňák sa postavil za Magáta, Rastasa a Bombica. Maroš Žilinka napadol na Ústavnom súde koaličný prílepok ku kajúcnikom a v kauze predaja parku Voderady štátu začal prokurátor trestné stíhanie. Premiér odcestoval do USA a nášho kolegu Petra Schutza napadli v obchodnom centre v Košiciach. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvukov: TV Markíza, TA3, Infovojna – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Polčas vládnutia máme za sebou, ale k žiadnemu poučeniu sa vládnej moci neprišlo. Potvrdilo sa, že žiadny plán nemali a išlo iba o personálnu pomstu a trafiky, hodnotí pôsobenie ministerky kultúry a jej rezortu bývalá šéfka SNG Alexandra Kusá. A má ešte zmysel brániť inštitúcie zvnútra alebo už je to aktom kolaborácie s mocou bez úrovne, vkusu i hanby?Zo Slovenskej národnej galérie sa stal dom duchov. Ani oni sami nevedia, čo je to ich „národné“ či „slovenské a žiadne iné“ umenie, úprimne by aj chceli mať výsledky, ale vôbec nevedia, ako ich dosiahnuť. Ich návštevníci vôbec nezaujímajú, zaujímajú sa iba o seba samých. Slobodnej kultúre to však výrazne zlepšilo PR a kultúra sa aj morálne posilnila, hovorí na margo pôsobenia tejto vládnej garnitúry v oblasti kultúry bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá.To, čo sa z pozície tejto moci udialo v kultúre podľa nej dobre nasvietilo problém, ktorý v našej spoločnosti máme aj my – ako spoločnosť sa teraz môžeme rozhodnúť, či to takto (ako sa vládna moc správa k štátu, kultúre i nám občanom) chceme alebo to odmietneme.No a má ešte podľa Alexandry Kusej zmysel brániť inštitúcie zvnútra? Zostávať dnes v tých inštitúciách (ako napr. SNG) je ako pokus rozložiť komunistickú stranu zvnútra. To sa proste nedá. Čas bránenia inštitúcií zvnútra uplynul. Nejde to, treba počkať kým to uplynie, tvrdí exšéfka SNG.Počúvate Ráno Nahlas, tentoraz s bývalou šéfkou SNG Alexandrou Kusou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Po desítky let byl Norman Podhoretz jedním z nejviditelnějších a nejslyšitelnějších hlasů v americké politické debatě. Teď ve věku pětadevadesáti let zemřel. A s ním odešla i jeho éra – pokud neskončila už dříve.

V zadnji epizodi Radia Ga Ga − Nova generacija v tem letu se bo od nas poslovila božičkova koalicija s predsednikom vlade Robertom Golobom, Urško Klakočar Zupančič, Karlom Erjavcem in drugimi prijatelji vlade na čelu, seveda ne bosta manjkala niti Donald Trump in Ursula von der Layen. Uroš Slak bo gostil župana Jankovića, Magnifica in Martelanca, ki imajo vsak svoj pogled na prepoved trubačev v Ljubljani, Vladimir Prebilič sestavlja program za prihajajoče volitve pod budnim očesom Mira Cerarja, Marcel skupaj z Vesno Milek analizira prihajajoča nova filma o Melaniji in Janezu Janši, Strojani po Ljubljanski borzi prevzemajo še novomeško ortopedijo, vse skupaj pa prekinja gospa Magda, ki je polna ekskluzivnih novic o Luki Dončiću. Vse to, razen tistega, česar ne bo v petek dopoldan na Prvem.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloZáznam živého vystoupení vznikl 18. listopadu v městském divadle v TurnověJihočeský hejtman Martin Kuba oznámil ve čtvrtek svůj odchod z ODS. Potvrdil tak tezi, o níž se mluví v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo, natočené o týden dřív: Čas klasických politických stran pominul. Doba si žádá silné lídry - a ti strany už ani nepotřebujíDarujte 50% slevu na první měsíc předplatného podcastu Dobrovský & Šídlo na herohero

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion