Podcasts about Doba

Je fotbalistou, trenérem i moderátorem. Když má Pavel Horváth odpovědět na otázku, jak by si své profese seřadil, má jasno. „Snažím se dělat všechno naplno. Pokud si mám ale mezi nimi vybrat, tak fotbalistou jsem byl jednoznačně nejdéle, takže bych ho dal na první místo,“ říká bez váhání v rozhovoru s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je fotbalistou, trenérem i moderátorem. Když má Pavel Horváth odpovědět na otázku, jak by si své profese seřadil, má jasno. „Snažím se dělat všechno naplno. Pokud si mám ale mezi nimi vybrat, tak fotbalistou jsem byl jednoznačně nejdéle, takže bych ho dal na první místo,“ říká bez váhání v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Hypotéka není dobrá ani špatná. Je to nástroj. Dobrý nápad je tehdy, když zapadá do vašeho života a cashflow. Špatný nápad je ve chvíli, kdy vás nutí žít na krev. V téhle epizodě shrnuju témata, která od klientů slyším pořád dokola a dávám k nim kontext z praxe.00:00 Hlavní témata epizody:

Připadám si mnohem mladší než dřív. Herec má být psychicky v pohodě, éra geniálních šílenců pomíjíV posledních letech je Denisa Barešová na roztrhání jak před kamerou, tak i v divadlech. Před pár týdny oslavila třicítku a protože je skvělá vypravěčka, zajímavě a do hloubky analyzuje tento milník v dalším díle podcastu Host Reportéra.Připadá si výrazně mladší a spokojenější než například před pěti lety, kdy chtěla s herectvím dokonce skončit. Hodně jí pomáhají psychoterapie. „Když jsem kdysi začala chodit ke své doktorce na čínskou medicínu, hned mi řekla zajímavou věc: prý jsem nejspíš přeskočila nějaký životní cyklus, část dětství nebo dospívání. Dokonce tehdy řekla, že mentálně jsem čtyřicetiletá, a to mi bylo čtyřiadvacet! Nějak se prostě stalo, že jsem vnitřně rychle zestárla.“Od osmi chodila do přísného Dismanova dětského rozhlasového souboru; dostala se na víceleté gymnázium. Ve dvanácti poprvé hostovala v Národním divadle, kde je dnes mimochodem ve stálém angažmá a fantasticky tam hraje hlavní roli ve hře Paní Bovaryová.„Vzpomínám, že jsem se vždycky líp cítila v dospělém světě a tak jsem například jako ta školačka v Národním byla nadšená a chtěla tam být pokud možno pořád. Dnes mám ale pocit, že to pro dvanáctileté dítě nemusel být ten pravý svět a že mi zároveň uteklo něco důležitého jinde, což bylo později třeba napravovat například právě psychoterapiemi. Ty mě nakonec zase omladily; teď se cítím nejlíp.“V podcastu Denisa Barešová pozoruhodně vypráví o tom, jak se například právě v Národním divadle změnilo během jejího krátkého života prostředí. „Už například nejsou zakouřené všechny chodby,“ zasměje se, potom ale zvážní. „Taky postupně mizí kult hvězdných herců, kteří jsou si vědomi své slávy a mají vzhledem k ní své požadavky; atmosféra je mnohem souborovější. A skoro všichni herci si dnes v divadle dávají větší pozor na svoje fyzické a hlavně psychické zdraví.“Doba šílených géniů s vnitřními démony, kteří dávají přednost hereckému poslání před osobním životem, podle Denisy Barešové končí. „Moje generace už vesměs chápe, že se nevylučuje, aby dobrý herec po nocích klidně spal,“ říká. „Podle mě, čím líp na tom psychicky jste, tím lepšími jste herci i lidmi a tím líp je i vašemu okolí. Pořád známe maniaky, kteří jsou na jevišti fantastičtí, ale nikdo s nimi už nechce zkoušet a taková já bych být nechtěla.“Ve třiceti letech přemýšlí, co s herectvím dál. Nebylo by divu, kdyby ho postupně omezila, zatím to ale vypadá jinak: „Měla jsem sen, že si zahostuju s pražským Divadlem JEDL, které dlouhodobě obdivuju, a ten se mi teď splní. Za pár dnů, 7. února, máme pod vedením režiséra Jana Nebeského v Rokoku premiéru inscenace „Tohle se stalo!“, kde si strašně ráda zahraju s Davidem Prachařem, Lucií Trmíkovou a Tomášem Havlínkem.“Hned o měsíc později uvedou do kin film Poberta, pak přijde na řadu televizní seriál Monyová a tak dále – o tom všem Denisa Barešová hovoří v novém díle podcastu Host Reportéra.

Ratovi, krize, katastrofe - i vijesti koje nas prate bez pauze. Sve više ljudi osjeća umor, tjeskobu i potrebu da se "isključi". No smijemo li to učiniti? U ovom podcastu Maja Marić i Nenad Kreizer govore o fenomenu izbjegavanja vijesti, zašto nas negativni sadržaji toliko pogađaju i kako ostati informiran bez da žrtvujemo mentalno zdravlje. Psihoterapeutkinja dr. Sanja Ilić-Ćoćić, specijalistica psihosomatike iz Münchena, objašnjava kako se nositi s ovakvom vrstom preopterećenosti. Von Maja Maric.

Kad pomislite na promatranje ptica, vjerojatno vam prvo na pamet padnu umirovljenici. Ipak, sve više mladih otkriva dvoglede i okreće se tom hobiju. Hobi koji je nekad bio bijeg od interneta danas se ponovno popularizira – na internetu.

SNS chce znižovať tresty za extrémizmus, Hlas je proti a Smer chce o tom najprv diskutovať s koaličnými partnermi a Kaliňák sa postavil za Magáta, Rastasa a Bombica. Maroš Žilinka napadol na Ústavnom súde koaličný prílepok ku kajúcnikom a v kauze predaja parku Voderady štátu začal prokurátor trestné stíhanie. Premiér odcestoval do USA a nášho kolegu Petra Schutza napadli v obchodnom centre v Košiciach. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvukov: TV Markíza, TA3, Infovojna – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Návrat ztraceného palce! Doba se mění, Honza se vrátil, aby dal několik palců nahoru a taky prozradil, jaké menu by nabídl v pořadu Prostřeno. Zůstane Velký Marty po premiéře 1. 1. filmem roku i na jeho konci? Rozebereme úskalí Citové hodnoty a skrytý humor nové řady Metody Markovič. Které filmy dostaly od palců nejvíce hlasů v Cenách kritiky? A jak to dopadlo s Viktorem a Schindlerovým seznamem?

Polčas vládnutia máme za sebou, ale k žiadnemu poučeniu sa vládnej moci neprišlo. Potvrdilo sa, že žiadny plán nemali a išlo iba o personálnu pomstu a trafiky, hodnotí pôsobenie ministerky kultúry a jej rezortu bývalá šéfka SNG Alexandra Kusá. A má ešte zmysel brániť inštitúcie zvnútra alebo už je to aktom kolaborácie s mocou bez úrovne, vkusu i hanby?Zo Slovenskej národnej galérie sa stal dom duchov. Ani oni sami nevedia, čo je to ich „národné“ či „slovenské a žiadne iné“ umenie, úprimne by aj chceli mať výsledky, ale vôbec nevedia, ako ich dosiahnuť. Ich návštevníci vôbec nezaujímajú, zaujímajú sa iba o seba samých. Slobodnej kultúre to však výrazne zlepšilo PR a kultúra sa aj morálne posilnila, hovorí na margo pôsobenia tejto vládnej garnitúry v oblasti kultúry bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá.To, čo sa z pozície tejto moci udialo v kultúre podľa nej dobre nasvietilo problém, ktorý v našej spoločnosti máme aj my – ako spoločnosť sa teraz môžeme rozhodnúť, či to takto (ako sa vládna moc správa k štátu, kultúre i nám občanom) chceme alebo to odmietneme.No a má ešte podľa Alexandry Kusej zmysel brániť inštitúcie zvnútra? Zostávať dnes v tých inštitúciách (ako napr. SNG) je ako pokus rozložiť komunistickú stranu zvnútra. To sa proste nedá. Čas bránenia inštitúcií zvnútra uplynul. Nejde to, treba počkať kým to uplynie, tvrdí exšéfka SNG.Počúvate Ráno Nahlas, tentoraz s bývalou šéfkou SNG Alexandrou Kusou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Polčas vládnutia máme za sebou, ale k žiadnemu poučeniu sa vládnej moci neprišlo. Potvrdilo sa, že žiadny plán nemali a išlo iba o personálnu pomstu a trafiky, hodnotí pôsobenie ministerky kultúry a jej rezortu bývalá šéfka SNG Alexandra Kusá. A má ešte zmysel brániť inštitúcie zvnútra alebo už je to aktom kolaborácie s mocou bez úrovne, vkusu i hanby?Zo Slovenskej národnej galérie sa stal dom duchov. Ani oni sami nevedia, čo je to ich „národné“ či „slovenské a žiadne iné“ umenie, úprimne by aj chceli mať výsledky, ale vôbec nevedia, ako ich dosiahnuť. Ich návštevníci vôbec nezaujímajú, zaujímajú sa iba o seba samých. Slobodnej kultúre to však výrazne zlepšilo PR a kultúra sa aj morálne posilnila, hovorí na margo pôsobenia tejto vládnej garnitúry v oblasti kultúry bývalá šéfka Slovenskej národnej galérie Alexandra Kusá.To, čo sa z pozície tejto moci udialo v kultúre podľa nej dobre nasvietilo problém, ktorý v našej spoločnosti máme aj my – ako spoločnosť sa teraz môžeme rozhodnúť, či to takto (ako sa vládna moc správa k štátu, kultúre i nám občanom) chceme alebo to odmietneme.No a má ešte podľa Alexandry Kusej zmysel brániť inštitúcie zvnútra? Zostávať dnes v tých inštitúciách (ako napr. SNG) je ako pokus rozložiť komunistickú stranu zvnútra. To sa proste nedá. Čas bránenia inštitúcií zvnútra uplynul. Nejde to, treba počkať kým to uplynie, tvrdí exšéfka SNG.Počúvate Ráno Nahlas, tentoraz s bývalou šéfkou SNG Alexandrou Kusou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Báseň vyšla ve sbírce Nebe jasně zelené, vydala Mladá Fronta v roce 1964.Profilové foto: Josef ProšekPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Zápisy dětí do prvních tříd základních škol začnou už za dva týdny. Podstatně dříve než v předchozích letech. V rámci Evropy máme nejvíce odkladů, novela zákona to má změnit

Po desítky let byl Norman Podhoretz jedním z nejviditelnějších a nejslyšitelnějších hlasů v americké politické debatě. Teď ve věku pětadevadesáti let zemřel. A s ním odešla i jeho éra – pokud neskončila už dříve.

Po desítky let byl Norman Podhoretz jedním z nejviditelnějších a nejslyšitelnějších hlasů v americké politické debatě. Teď ve věku pětadevadesáti let zemřel. A s ním odešla i jeho éra – pokud neskončila už dříve.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V zadnji epizodi Radia Ga Ga − Nova generacija v tem letu se bo od nas poslovila božičkova koalicija s predsednikom vlade Robertom Golobom, Urško Klakočar Zupančič, Karlom Erjavcem in drugimi prijatelji vlade na čelu, seveda ne bosta manjkala niti Donald Trump in Ursula von der Layen. Uroš Slak bo gostil župana Jankovića, Magnifica in Martelanca, ki imajo vsak svoj pogled na prepoved trubačev v Ljubljani, Vladimir Prebilič sestavlja program za prihajajoče volitve pod budnim očesom Mira Cerarja, Marcel skupaj z Vesno Milek analizira prihajajoča nova filma o Melaniji in Janezu Janši, Strojani po Ljubljanski borzi prevzemajo še novomeško ortopedijo, vse skupaj pa prekinja gospa Magda, ki je polna ekskluzivnih novic o Luki Dončiću. Vse to, razen tistega, česar ne bo v petek dopoldan na Prvem.

Děkujeme za podporu na Hero: https://herohero.co/fightandtalk Silný rozhovor, který by si měl každý rodič poslechnout. S Vojtou Veselým jsme se bavili o těch nejzávažnějších trestných činech páchaných na dětech - zejména sexuální násilí. Které případy řeší nejčastěji? Kde na vás dnes číhá nebezpečí? O čem jako rodič přemýšlet? Je důležitější důvěra nebo autorita? Tento díl vás nemá vystrašit! Cílem je otevřít rodičům (i těm budoucím) oči. Doba se změnila a dnešní rodiče by se jí výchovou měli přizpůsobit.

»Doba množičnih (nenadzorovanih) migracij je končana, je v Strategiji nacionalne varnosti ZDA pred kratkim poudaril ameriški predsednik Donald Trump. Tovrstne migracije namreč bremenijo ciljne države, povečujejo nasilje in druge oblike kriminala. V Evropi to žal še kako izkušamo,« je med drugim zapisal Glücks.

V Královéhradeckém kraji je 113 pošt Partner z celkového počtu 226 provozoven, tedy přesně polovina. Letos pak vzniklo v kraji 17 nových poboček, například na Rychnovsku ve Žďáře nad Orlicí.

Doba je godine kada se od nas očekuje da se utopimo u prazničnu atmosferu, ukrasimo domove i sudjelujemo u društvenim ritualima. No što ako nekome nije do slavlja ili druženja? Ili ako neko želi pobjeći od običaja? Nenad Kreizer razgovara s psihologinjom Sandrom Puljiz Vidović i reporterkom Majom Marić o tome kako izbjeći stres u prazničnim danima koji donose mnogo potencijala za napete situacije. Kako pronaći ravnotežu između očekivanog zajedništva i osobnih potreba? Von Nenad Kreizer.

V předvánočním čase lidé nejčastěji přispívají na podporu lidí s hendikepem nebo těch, kteří jsou ve složitých životních situacích, což se oproti zbytku roku neliší.

„To, že někdo prezentuje své nahé tělo na veřejnosti, je jeden z čítankových způsobů, jak tvořit. A ne něco, co by mělo člověka jakkoliv pobuřovat,“ říká Jan H. Vitvar v doprovodném rozhovoru k nové audio sérii Umění pobouřit. Poslechněte si, jaké české výtvarné umění budilo kontroverze v devadesátkách, co provokuje dnes a jak se proměňuje veřejná debata o přijatelném a kvalitním umění.

Možná také někdy přemýšlíte o tom, co se to vlastně v lidské společnosti spustilo za zvláštní procesy, že se tak polarizuje a hádá. Nejde jenom o možné manipulace a propagandu různých skupin. Jde o naši psychiku, o dynamiku v mysli a v duši, které posouvají celé národy a možná celý svět k neznámé budoucnosti. Dlouho jsem na toto téma hledal hosta.Pavel Špatenka vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Několik let pracoval v klinické praxi jako lékař a od roku 2000 se věnuje terapii sebepoznáním. Zabývá se také psychologií velkých skupin lidí. Možná jste, podobně jako já, narazili na facebooku na jeho komentáře, které velmi zajímavým způsobem analyzují to, co se s námi všemi děje.Byl jsem proto moc rád, když souhlasil, že spolu natočíme rozhovor. Jsem moc zvědav, co na to budete říkat!Plnou délku rozhovoru najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Budu moc rád, pokud podpoříte natáčení hausbotových rozhovorů svým předplatným - získáte všechny moje rozhovory v plném znění a bez reklam.Support the show

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloZáznam živého vystoupení vznikl 18. listopadu v městském divadle v TurnověJihočeský hejtman Martin Kuba oznámil ve čtvrtek svůj odchod z ODS. Potvrdil tak tezi, o níž se mluví v další epizodě podcastu Dobrovský&Šídlo, natočené o týden dřív: Čas klasických politických stran pominul. Doba si žádá silné lídry - a ti strany už ani nepotřebujíDarujte 50% slevu na první měsíc předplatného podcastu Dobrovský & Šídlo na herohero

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

Bude to v dnešním díle podcastu 111 dlouhé zamyšlení, však to také byla dlouuhá procházka lesem. Někdy je těžké vystoupat na vrchol, v gastru obzvlášť, u toho se člověk hodně zadýchá, tak jak jsem se zadýchal tomto venčení já. Opět se svým věrným psíkem Karlem jsem mudroval nad výstrahmi dnešní doby, ať je to rozvoz, proč lidi chodí méně do podniků a něco si, třeba i dráž, objednají raději domů. Proč je pak ale koncept, který naopak do bistra, a může to být klidně venku, lidi dostane dobře. Do toho i docela dost inspekcí, které jsem za poslední týden stihnul a teď o nich poreferoval podrobně v 47. epizodě druhé série podcastu 111. Je to na všech podcastových platformách.

K-beauty, skinimalismus i neurověda. Generace Z mění kosmetický byznys rychleji než kdy dřív. Mladí lidé od třinácti do osmadvaceti let se s přípravky chtějí identifikovat, musejí na ně dobře působit, musejí být trendy a esteticky krásné. „Doba se exponenciálně zrychluje, reagovat na trendy je nevyhnutelné, jinak nemáte šanci uspět,“ říká Martin Vrána, CEO italské společnosti Givet. Givet dnes působí ve 27 zemích, prodal přes šest milionů produktů a jen příští rok uvede kolem 500 novinek, od korejské skincare po parfémy. Jedním z nejsilnějších příkladů je parfém I/ME. Vznikal dva a půl roku a obsahuje technologii, která podporuje náladu. Umožňuje vrstvit vůně podle vlastní identity, a tím přesně odpovídá na touhu Gen Z vyjádřit sebe sama. Výzkumy potvrzují, že pro tuto generaci jsou zásadní estetika, design a emoce. „Na sítích to znamená, že pracují s algoritmy, které jim ukazují, co je pro ně relevantní. Úkolem značek je dostat se jim do feedu a stát se součástí jejich inspirace,“ vysvětluje Alice Jeřábková z NMS Market Research.

Devět let trvalo, než se Evropská unie a Indonésie propracovaly k podpisu vzájemné obchodní dohody. Vnitroevropská bezcelní oblast se tak rozšířila o další území, obývané čtvrtým nejlidnatějším národem na světě. Doba, kterou zabralo vyjednávání o dohodě, proti dvacetileté době, během které trvalo uzavřít podobnou dohodu s jihoamerickými státy, sdruženým pod názvem Mercosur, byla zázračně krátká.

S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?

Byznysovými a finančními kruhy v Česku už pár týdnů hýbou problémy investiční skupiny RSBC, která nabrala od obyčejných investorů z řad domácností stovky milionů korun výměnou za své dluhopisy. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

DONATE @ HTTPS://WWW.PAYPAL.ME/SERBIANRADIOCHICAGOSRPSKI RADIO ČIKAGO – DŽEVAD GALIJAŠEVIĆEKSPERT ZA BEZBEDNOST I BORBU PROTIV TERORIZMA*DOBA ISLAMIZMA I TERORA BOSNA, ODSKOČNA DASKA GLOBALNOG TERORIZMASERBIAN RADIO CHICAGO IS A KEY PLAYER AMONG THE ETHNIC BROADCASTERS IN THE U.S. AND IS CONSIDERED THE NUMBER ONE MEDIA OUTLET IN THE SERBIAN-AMERICAN AND BALKAN COMMUNITY IN THE UNITED STATES OF AMERICA AND CANADA.SERBIAN RADIO CHICAGO BROADCASTS DAILY FROM 3PM TO 4PM CST ON WNWI AM 1080, CHICAGO.HTTPS://WWW.SERBIANRADIOCHICAGO.COMHTTPS://WWW.SERBIANRADIOCHICAGO.NETSupport the show

Rusko – země neomezených možností, kterou na začátku 90. let zmítal chaos. „Doba byla neuvěřitelně divoká. Tam každý den někoho zavraždili,“ vzpomíná na podnikatelské začátky PPF v Rusku Kellnerův blízký spolupracovník Petr Chajda, pro místní obchodní partnery Piotr Jaroslavovič. PPF sázela na dokonalé mimikry – splynout a nevyčnívat. Asociace fondů Petra Velikého postupně díky privatizaci nashromáždila podíly v desítkách tamních firem. Jenže blahobyt netrvá nikdy věčně...

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Doba, kdy srnky ukrývají srnčata do trávy na loukách a v polích, pomalu končí. Díky spolkům, které usilují o záchranu mláďat před sekačkami, unikly letos tisíce srnčat před krutou smrtí.

Doba, kdy srnky ukrývají srnčata do trávy na loukách a v polích, pomalu končí. Díky spolkům, které usilují o záchranu mláďat před sekačkami, unikly letos tisíce srnčat před krutou smrtí.

Mirek Náplava je spisovatel a režisér několika řad cestopisného seriálu o srdcařích na cestách.Vím, že Mirek má moc rád řeky a proto byl cyklus Srdcaři na vodě z celé řady důvodů doopravdy jeho srdeční. Je tu pomalý rozhovor do rychlé doby. Užijte si klid a pohodu, jako kdyby vás řeka unášela…Začíná rozhovor, který tady na herohero máte jako předplatitelé skoro dvojnásobně dlouhý oproti veřejné části na youtube.Šťastnou plavbu na vlnách kolíbavé doby přeje z hausbotu Petr Horký!Celý rozhovor a bez reklam najdete na http://herohero.co/petrhorkyOdkazy:Trailer k seriálu:SRDCAŘ NA VODĚ teaser POMALÉHO SERIÁLU DO RYCHLÉ DOBYSeriál Srdcaři na vodě:https://www.iprima.cz/serialy/srdcari-na-vode00:00 Řeka jako průvodce životem.08:37 Plavba řekou nabízí unikátní pohled do krajiny.19:27 Umění zpomalit – na vodě i v každodennosti.26:47 Boj s uspěchaností a upouštění od výsledků.Support the show

„Zkracujeme si dobu spánku, která je zásadní pro naše duševní zdraví,“ upozorňuje v rozhovoru lékař. „Já sám s tím mám problém. Svádí to. Pro děti, které v prostředí techologií vyrůstají, to je náročné. Doba, kterou tráví u obrazovek, je fakt masakr.“ Jak s digitální nespavostí bojovat? Jak se proměnil dětský psychiatrický pacient? Pomáhá Šalandovi v jeho lékařské praxi to, že vystudoval i hudbu a věnuje se hraní na saxofon a dýdžejingu jako Saxofrancis alias John Sarkander?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní volby do poslanecké sněmovny spojují - hlavně tedy politické strany. Řada z nich se rozhodla kandidovat v koalicích nebo jejích kvazipodobách. Jaké kryptokoalice na se na české politické scéně objevily? Proč se spojují hlavně takzvané vlastenecké síly? A mají takové aliance šanci udržet se na politické mapě i po volbách?Hostka: Barbora Kučerová - redaktorka domácí redakce Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.

Doba 70. a 80. let minulého století byla zvláštním obdobím naší historie. Takzvaná normalizace s sebou nepřinášela praktiky hrůzných 50. let, ale důsledky „lámání charakterů“ byly součástí nejen tehdejšího dění – provázejí nás i v současnosti. Jak se chovala římskokatolická církev? Při podrobnějším pohledu je možné v ní objevit statečné a inspirující osobnosti, stejně jako ty odpudivé. Taky je třeba připočíst spolupracovníky Státní bezpečnosti.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk

Pápež František sa stáva súčasťou dejín, v sobotu budeme svedkami jeho pohrebu a čo bude potom? Konkláve, výber novej hlavy cirkvi a čakanie na to, ako sa budúci pápež bude pozerať na svet, výzvy doby, akceptáciu menšín a či sa stane prirodzenou autoritou aj pre časť neveriacich - ako František.V podcaste Dobré ráno s Janou Krescanko Dibákovou cirkevný právnik Igor Augustinič vysvetlí pohrebné, organizačné či volebné procesy, ktoré budú nasledovať. Ale aj možnosti zmien v cirkvy, ktoré narážajú na dogmy alebo cirkevné zvyklosti. Môže nový pápež zrušiť celibát? Budú môcť byť v kňazskom povolaní ženy? Mohla by cirkev uznať manželstvo alebo registrované partnerstvo osôb rovnakého pohlavia?Zdroj zvukov: STVR, Vatican NewsOdporúčanie:Dnešné odporúčanie sa tak trochu spája s mojím veľkonočným výletom v Berlíne. Na mieste, kde sídlilo veliteľstvo SS, dnes s pokorou voči vlastným historickým chybám nájdete múzeum s názvom Topografia teroru a hneď vedľa výstavu venovanú židovským obetiam. Čoskoro bude výročie oslobodenia a to ponúka príležitosť zmúdrieť prečítaním si niečoho múdreho. Veľmi veľa užitočnej práce v tomto urobila napríklad spisovateľka, novinárka a dokumentaristka Veronika Homolová Tóthová, odporúčam teda čokoľvek z jej produkcie. Knihu Mengeleho dievča, Mama milovala Gabčíka alebo dokumenty. Má aj svoj web - history.noviny.sk.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Vládní koalice hodlá zpřísnit azylovou a migrační legislativu, aby tím odradila potenciální nelegální uprchlíky od vstupu do České republiky. Opozice ji za tuto snahu kritizuje. Podle ní Fialův kabinet pomocí chystané novely hodlá především skrytě prosadit do tuzemského práva migrační pakt Evropské unie.

Můžete o dnešní době vykládat cokoli a můžete mít tisíc a jednu výhradu, jedno se jí upřít nedá. Je zábavná. K zábavnosti přispívá i to, jak je těžké nebo dokonce nemožné rozlišit, co je pravda a co si někdo vycucal z palce. Může vás to samozřejmě rozčilovat. Špatně je na tom ten, kdo informaci vezme na vědomí a už dál nepátrá, jestli je pravdivá.