Podcasts about Obraz

Obraz sosedje ulice je slovenski hokejski klubski in reprezentančni trener Jure Verlič. Zadnji dve leti je članski trener mariborskih hokejistov in pomočnik selektorja v izbrani vrsti do 18 in 20 let.

Na początku XIX wieku, na fali czeskiego odrodzenia narodowego, popularność w Czechach zaczęła zdobywać idea zfederalizowania a może nawet zjednoczenia wszystkich Słowian. Projekt dość mglisty, często wewnętrznie sprzeczny - z jednej strony inspirowany dążeniami zjednoczeniowymi Niemców, z drugiej - przynajmniej w przypadku czeskim, wprost się wobec nich i przeciwko nim definiujący. Z trzeciej - przynajmniej zdaniem części jego teoretyków - zakładający zastąpienie Habsburgów Romanowami - czyli przeniesienie od jednego wielkiego brata do drugiego. Szczytowym momentem panslawistycznej euforii był nigdy nie dokończony Zjazd Słowiański, latem 1848 roku w Pradze, przerwany przez wybuch wpisującej się w Wiosnę Ludów Praskiej Rewolucji.W 104 odcinku Czechostacji na temat panslawizmu, czołowych postaci z nim związanych, jego ewolucji, ale też współczesności rozmawiam z prof. Karoliną Ćwiek-Rogalską z Instytutu Slawistyki Polskiej Akademii Nauk. Moja rozmówczyni wyjaśnia, czym się różnił panslawizm od neoslawizmu i jak się oba miały do austroslawizmu. Sporo jest też w rozmowie o Rosji, w stronę której niektórzy patrzyli z nadzieją, z której zwykle - tak jak Karel Havlicek Borovsky czy Tomasz Masaryk leczyli się po bezpośrednim kontakcie.I o tym, jakie było samej Rosji do panslawizmu podejście. Sporo miejsca poświęcamy też sprawie polskiej - tym jak panslawiści się do niej odnosili a jak w samej Polsce panslawizm postrzegano - w tym kontekście na chwilę na scenie pojawia się też Karol Marks.Jest również i o tym, że endek, niezależnie od tego czy polski czy czeski, z nadzieją spoglądał na wschód. Oraz, że idea nowoczesnych państw narodowych, wyłonionych z chaosu Wielkiej Wojny, nijak się miała, bo i nie mogła, do idei słowiańskiej wzajemności.Rozmowę, która zaczyna się w XIX wieku, wędrując przez wiek XX kończymy na współczesności, zastanawiając się m.in. na tym - jak obecnym prorosyjskim panslawistom - chociaż to gatunek raczej ginący, udaje się w głowie łączyć myśl o słowiańskiej wzajemności z wojną, w której jedni Słowianie usiłują sobie podporządkować drugich.Kilka razy odwołujemy się też do odcinka o czeskim odrodzeniu narodowym, który, jeśli go jeszcze nie znacie, znajdziecie tutaj.***Jeśli podcast Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydowali się na to:Paweł i SebastianBardzo Wam dziękuję

Hako Duljević gost je Vladimira Stankovića u 197. epizodi podkasta Biznis priče.Hako Duljević je privrednik iz Međugora na Pešteru i osnivač građevinske kompanije Duljević, koju vodi od 2001. godine. Poslovni put započeo je još u mladosti odlaskom u Nemačku, gde je stekao prva radna i životna iskustva. Po povratku u BiH pokreće firmu koja se vremenom razvila u stabilno i prepoznatljivo građevinsko preduzeće, angažovano na velikim projektima poput Park Residence kompleksa i poslovnog centra Europe Square u Sarajevu. U svoje životne uspehe Hako ubraja i realizaciju dokumentarnog filma "Hako", kao i objavljivanje knjige "Međugorac sa Peštera" - dva značajna autorska projekta kroz koja je sačuvao priče, identitet i vrednosti svog kraja.U epizodi je otvoreno delio svoje savete, zaključke i praktične lekcije o poštenom poslovanju, ljudima i principima koji vode do dugoročnog uspeha.Epizodu podržala: VODAVODAVODAVODA dolazi sa više hiljada godina starog izvora Banje Vrujci. Po svom sastavu, spada u red najkvalitetnijih arteških voda sveta. Slaveći moć prirode koja ju je stvorila, dolazi iz stenama zaštićenog arteškog izvora sa 605 metara dubine, bez ikakve prerade i uticaja na njena prirodna svojstva. Kada potrošač otvori flašu VODAVODE, svojim usnama prvi put ima kontakt sa vodom koju je priroda stvorila pre više hiljada godina, što je retkost u svetu. Iz srca Srbije, VODAVODA nastavlja da osvaja svet i prisutna je na 23 strana tržišta.⁠https://vodavoda.com/⁠Za stajling Vladimira Stankovića pobrinuo se TIFFANY MAN.Tiffany Production kompanija je već četiri decenije deo naše modne scene. Nakon svih ovih godina, TIFFANY je postao sinonim za kvalitet i stil. Pažljivo birani materijali i vrhunska izradamogu učiniti da u svakoj prilici izgledate moderno i dobro stilizovano uz kolekciju - TIFFANY MAN.⁠https://www.tiffanyproduction.com/⁠

Natalia Koniarz za film dokumentalny „Silver” otrzymała na 65. Krakowskim Festiwalu Filmowym aż sześć nagród i wygrała prestiżowy festiwal w Jihlavie. Obraz opowiada krwawą historię boliwijskiego srebra i zabiera do Potosí, kolebki kapitalizmu. Z reżyserką rozmawiamy o powstawaniu filmu, realiach kopalni w Cerro Rico, ale też samotności, która nauczyła ją społecznej wrażliwości. Autorka: Kara Becker Artykuł przeczytasz pod linkiem: https://www.vogue.pl/a/silver-dokument-natalia-koniarz

Herečka Elizaveta Maximová přichází do Kavek 2.0, aby otevřela příběh, který nezačíná ani nekončí filmem Máma, ale jejím vlastním tělem, hlavou a životem mezi kamerou a realitou. Mluvíme o roli, která ji fyzicky i psychicky přetavila: o osmi kilech navíc, o měsících strávených mezi pacientkami v psychiatrické léčebně, o rezignaci na vzhled i o paradoxu, kdy se žena, označovaná módními magazíny za ikonu elegance, učí přijímat svou nedokonalost. Řešíme tlak na výkon, přepracovanost i to, kde končí umění a začíná sebezáchrana. Jaké to je být herečkou, která musí občas ztratit samu sebe, aby našla postavu? Proč je krása někdy zbraň, jindy přítěž? A co pro Elizavetu znamená ticho – v šatně, doma, i v hlavě? Povídáme si i o módě, o ženské síle, o hranicích, o životě v obraze a mimo něj. O okamžicích, kdy tělo řekne stop. O rituálech, které vrací zpět z postavy do reality. O tom, jaké to je být krásná v branži, která krásu často zaměňuje za hodnotu. A kde se v tom všem vlastně nachází člověk, který zhasne světla a zůstane úplně sám.

Reportaż Krzysztofa Wyrzykowskiego pokazuje dramat kobiet, które w czterech ścianach doświadczają przemocy fizycznej, psychicznej i seksualnej. Strach przed samotnością, eskalacją agresji czy brakiem wsparcia instytucji sprawia, że wiele z nich tkwi w toksycznych relacjach, nie wiedząc, że życie może wyglądać inaczej. Reportaż powstał  2010 roku.

Za nami piękna niedziela, w której razem byliśmy blisko Boga

O tym dlaczego deweloperzy mają w Polsce złą opinię, kiedy popłynie prąd z polskiej elektrowni atomowej, jak faktycznie zadbać o local content w kluczowych inwestycjach i jakie są skutki urzędniczej opieszałości, mówi w WNP, w najnowszym odcinku BIGTalks Angelika Cieślowska, prezes zarządu Doraco.

Boli to rodiny, ktoré významne prispeli k ekonomickému, ale aj kultúrnemu rozvoju Bratislavy v 19. a 20. storočí. Ako vtedy vyzeral život v niekdajšom Prešporku? Vyberte sa s nami do Múzea mesta Bratislavy a prostredníctvom silných ľudských príbehov spoznajte, ako sa žilo na prelome storočí. Ďuro Šimko vás v tejto epizóde V múzeu prevedie výstavou s názvom „Rodinné skutočnosti. Obraz života bratislavských rodín“. | Múzeum mesta Bratislavy; Výstava: Rodinné skutočnosti. Obraz života bratislavských rodín. | Náučnú reláciu V múzeu s Ďurom Šimkom pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Je podložené tvrzení nové vládní koalice, že ve stávajícím návrhu rozpočtu na příští rok chybí ještě víc miliard, než dosud uváděla? Jak se města na západě Ukrajiny vyrovnávají s jedním z nejdrtivějších náletů od začátku ruské agrese? A co rozhodlo o tom, že se druhým nejdražším obrazem všech dob prodaným na aukci stal Portrét Elisabeth Ledererové od rakouského malíře Gustava Klimta?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Každý měl možnost se vyjádřit k tomu, co by v obraze o Děčíně nemělo chybět,“ přibližuje jeden z autorů.

Kalábrijské miniatury, tak nazvala kolekci svých nových obrazů jihočeská malířka Renata Štolbová. Kromě Holubova na Českokrumlovsku, kde žije a tvoří, našla totiž domov v městečku Scalea v Kalábrii. Italské barvy, vůně, hory a moře se otiskly do její tvorby.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

T. Máhrik

V Rusku v poslední době dochází k nečekané metamorfóze pravoslavného pojetí svatosti. Hierarchové Ruské pravoslavné církve prohlásili za hrdinu a mučedníka nedávno zastřeleného amerického krajně pravicového aktivistu Charlieho Kirka, píše na stránkách nezávislého ruského portálu Novaja Gazeta komentátor církevního dění Alexandr Soldatov.

V Rusku v poslední době dochází k nečekané metamorfóze pravoslavného pojetí svatosti. Hierarchové Ruské pravoslavné církve prohlásili za hrdinu a mučedníka nedávno zastřeleného amerického krajně pravicového aktivistu Charlieho Kirka, píše na stránkách nezávislého ruského portálu Novaja Gazeta komentátor církevního dění Alexandr Soldatov.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedné říjnové noci roku 1969 došlo v kostele svatého Vavřince v Palermu na Sicílii ke krádeži uměleckého díla. Nešlo o nic menšího než velký oltářní obraz od mistra barokní malby Michelangela Merisiho z Caravaggia.

Jedné říjnové noci roku 1969 došlo v kostele svatého Vavřince v Palermu na Sicílii ke krádeži uměleckého díla. Nešlo o nic menšího než velký oltářní obraz od mistra barokní malby Michelangela Merisiho z Caravaggia.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piše Tonja Jelen, bere Maja Moll. Roman Obraz Vesne Lemaić je zaveza tistemu, česar se je avtorica lotila že v prejšnjih romanesknih in kratkoproznih delih. Obravnavanje obrobij družbe se v tem delu pokaže tudi kot izrinjenost znotraj margine. Obraz se razkriva počasi. V romanu se obraz edine preživele v prometni nesreči razkriva skozi osebne, notranje stiske in pritiske drugih, za katere je mislila, da so njena skupnost. Tudi skvot ima svoja pravila in skorajda hierarhijo. Družbena lestvica je namreč pomembna povsod, kot pravi George Orwell v romanu Na robu in na dnu v Parizu in Londonu. Vesna Lemaić nas postavi v Ljubljano, kjer se je v zapuščeni tovarni treba znajti po svoje. Da bi zakrpali streho, si umislijo Titovo sobo, ki je vaba za turiste. Soba je bila že motiv Popularnih zgodb, a tokrat pomeni predvsem ujetost in strašljivost. Je ena izmed ključnih zank romana in prav zaradi nje romaneskna zgodba razkrije kompleksnost različnih oseb. Najbolj ranljiva je protagonistka Bruna, ki je zaradi smrti bližnjih polna notranje bolečine. Pisateljica je pri njej pozorna na stiske, o katerih intenzivno pripoveduje natakarici Nadi, ki na zadnji dan službe zaradi zaprtja lokala časti in prisluhne glavni junakinji, ki se bojuje s svojimi demoni. Bruno spodbuja in ji daje moč. Metaforičnost obraza je večplastna in opozarja na našo obsedenost z zunanjim videzom. Jezikovni in miselni presežki so najbolj opazni v primerih, ko se Bruna najbolj razkriva: »Njen obraz je bil pretrgan. Njen svet je bil prerezan,« piše. Poetični odstavki se prepletajo z Župančičevimi Mehurčki, usidranimi v Brunino podzavest. Ta skače na plan v različnih trenutkih, tudi najbolj groznih. Poudarjen in problematiziran je na primer nenehen boj za obstoj s spolnostjo. Prav vsak, vsaka si želi telesnosti in ljubezni, avtorica pa nas povabi k temeljnemu razmisleku, kako jo uresničiti. In tu je kljub srhu in bolečini spet eden izmed vrhuncev romana. Bolečina zaradi spolnosti je pri geju Janiju ali pri Bruni neznosna in v obeh primerih se prepričljivo stopnjuje proti razkroju osebnosti. Zanimive so tudi fantastične prvine romana, ki so seveda zgolj navidezne. Vesna Lemaić po tiho dodaja elemente čarovništva – likinje so v tem delu glasnice pravičnosti. Kaj še lahko naredi ženska, ki jo označijo za drugačno ali ki zboli? Boji in bolečina se vračajo na telesni in psihični ravni, za vse pa vedno obstajata racionalna in duhovna razlaga. Na koncu se vse skupaj prepričljivo sestavi v celotno zgodbo. Ta prikliče tudi resnične dogodke ob rušenju znane ljubljanske zapuščene tovarne, ki je že dolgo dajala zatočišče marsikomu. Pisateljica je pozorna na vse – na odvisnike, alternativne umetnike, umetnice, zapuščene. A tudi med njih se zarežejo nestrinjanje in zavrnitve. Na koncu zmagajo drugi. Roman Vesne Lemaić pripoveduje o pasteh, ki se skrivajo v človeku in družbi. To je obraz, ki kaže na vso človekovo rabeljstvo do samega sebe, na samouničevanje in uničevanje drugih. Rešiti se je mogoče le z močno voljo in paziti, da se ne ujameš že na verzih naključnih popevk z radia. Skratka, presunljivo in precizno.

Opowieść prosto z krainy Zaświatów. Jane Morris jako Prozerpina w oczach Gabriela Dante Rossettiego. Obraz z kolekcji Tate Britain.*A tu można kupić karnet na Podróż przez Sztukę https://app.evently.pl/events/10781-podroz-przez-sztuke-6-sezonow-20-odcinkow

Gabriela Kmošenová // Zj 3, 11b

Šumava vždy lákala, láká a pravděpodobně i nadále bude lákat nejrůznější umělce. Nádhernou přírodou se nechávají inspirovat literáti, hudební skladatelé, fotografové a také malíři. Její krásu ztvárnily na větší či menší plátna stovky malířů, z nichž asi ten nejznámější je Julius Mařák. Šumava mu byla inspirací při tvorbě dvou obrovských obrazů – jak významem, tak fyzickou velikostí.

Šumava vždy lákala, láká a pravděpodobně i nadále bude lákat nejrůznější umělce. Nádhernou přírodou se nechávají inspirovat literáti, hudební skladatelé, fotografové a také malíři. Její krásu ztvárnily na větší či menší plátna stovky malířů, z nichž asi ten nejznámější je Julius Mařák. Šumava mu byla inspirací při tvorbě dvou obrovských obrazů – jak významem, tak fyzickou velikostí.

Než samotná vánoční ozdoba vznikne, předchází tomu náročný proces. Začíná se ve foukárně, kde ze skleněné trubice vznikají polotovary různých tvarů a různých rozměrů.

„Začínala jsem malinkými soškami nebo zvonečky jako dárky. Později jsem se dostala přes andílky k takovým keramickým bytostem,“ popisuje Michaela Štarková, která s hlínou pracuje doma v kuchyni.

Jana Koller je popularizátorkou vědy, podle níž rostliny nevydávají zvuky, které bychom slyšeli, ale ve skutečnosti mezi sebou i se světem kolem vedou neustálý dialog. Svou lásku k rostlinám promítá i do obrazů z květin, které jsou až do 2. listopadu k vidění v Obecním domě v Opavě.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Koller je popularizátorkou vědy, podle níž rostliny nevydávají zvuky, které bychom slyšeli, ale ve skutečnosti mezi sebou i se světem kolem vedou neustálý dialog. Svou lásku k rostlinám promítá i do obrazů z květin, které jsou až do 2. listopadu k vidění v Obecním domě v Opavě.

Małgorzata Kleszcz rozmawia z dr Mirosławem Kuklickim, prezesem Stowarzyszenia Przyjaciół Helu. Gość odnosi się do niedawnej decyzji Samorządowego Kolegium Odwoławczego o wstrzymaniu pozwolenia na budowę ośrodka SPA Hel Hapiness. Pod tę budowę planowano wyciąć kilkaset drzew, co spotkało się z ogromnym sprzeciwem mieszkańców. Następnie łączymy się z Konradem Mędrzeckim, który nadaje prosto z Wawelu! Tam, rozmawia z Lidią Brzyską, kuratorką wystawy A może coś innego. Współczesność na Wawelu, która przedstawia treści towarzyszące ekspozycji. Następnie wypowiada się Bogumiła Wiśniowska, która zaprasza słuchaczy na ekspozycję czasową Obraz — czas. Roman Opałka oraz wraz z Natalią Koziarą-Ochęduszko z pasją opowiadają i zachęcają do odwiedzenia wystawy Abakanowicz. Bez reguł. Arrasy i abakany na Wawelu.  

V relácii V politike na ta3 diskutovali poslankyňa NR SR Martina Bajo Holečková (SaS) a minister práce, sociálnych vecí a rodiny Erik Tomáš (Hlas-SD). Hlas Migaľa neodvolá, hoci ho Raši nazýva „klamárom“, Ferenčák sa podľa Tomáša vylučuje sám. Bajo Holečková: Obraz vlády

Může muž něco smysluplného sdělit na téma mateřské dovolené? Poslechněte si tento podcast...

Pisateljica Vesna Lemaić piše kratke zgodbe in romane. Debitirala je leta 2008 s pripovedno zbirko Popularne zgodbe in z njo nemudoma opozorila bralke in bralce, da smo dobili dobro pisateljico. Za zbirko je dobila nagrado zlata ptica, pa nagrado za najboljši prvenec na Slovenskem knjižnem sejmu in Dnevnikovo fabulo, predvsem pa je že v prvenki pokazala, da ima razvit čut za portretiranje literarnih likov in da ne miži pred socialno tematiko. To velja tudi za njeno šesto knjigo, za roman z naslovom Obraz (objavljen pri Cankarjevi založbi). Naslov romana je na prvi pogled preprost, neambiciozen, vendar ga pisateljica s svojo pripovedjo več kot opraviči. Njena romaneskna junakinja, Bruna, ima brazgotinast obraz, ki morda že simbolizira njeno rastočo stisko. Kot študentka, ki vse manj študira in se vse težjo preživlja, najde svoje prenočišče v skvotu nekje v Ljubljani. Toda tudi tam ona in njeni znanci potrebujejo denar za popravilo strehe, ki neusmiljeno pušča. Pisateljica tako zastavi roman kot pripoved o osebni stiski in o socialni stiski mladih, nato pa pripoved presenetljivo zasuka v srhljivko: telesa osrednjih protagonistov pokažejo zobe, pa tudi soba, v kateri naj bi strašil pokojni predsednik Tito in tako prispeval k prenovi strehe, postaja vse bolj strašljiva. Več o romanu Obraz pove Vesna Lemaić v pogovoru z Markom Goljo. Nikar ne zamudite.

Umělecká skupina Rafani připravila na Signal festival zvláštní představení nazvané Grill Flame, kdy hostinu sesbíranou ze zbytků jídla spálí na opulentních automobilech. „Obraz může být nepříjemný, ale divákovi něco naznačuje: nežijeme v podivné době, když se takto chováme k jídlu, když se takto chováme k zemi? Když si máme vybrat mezi autem a zemí?“ nastiňuje výtvarník Rafanů Jiří Franta. V jakých obrazech chápe dnešní svět? A jak umělci uvažují o vyvolání šoku?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od zemětřesení na jihovýchodě Afghánistánu uplynuly více než dva týdny. Během několika dní přišla řada silných otřesů, které si podle vládnoucího hnutí Tálibán vyžádaly víc než dva tisíce obětí, další tisícovky osob byly zraněny. „V prvních dnech byla koordinace pomoci pod organizací The Afghanistan National Disaster Management Authority (ANDMA), kteří fungují překvapivě dobře," říká ve Výtahu Respektu regionální ředitel pro Blízký východ z Člověka v tísni Tomáš Kocian. „Není to jako v prvních měsících, kdy se do úřadu dostávali lidé, kteří žádnou kompetenci kromě dlouhého vousu, zacházení s kalašnikovem a čtení z koránu neměli. I Tálibán se učí vládnout. V prvních dnech tedy naskočili okamžitě, hodně se angažovala i armáda. Vláda se soustředila na tu bezprostřední pomoc tam, kam humanitární organizace nedosáhnou," vysvětluje s tím, že největší problém je v současnosti se zapojením ženských doktorek: „Obecně v Afghánistánu je jich málo a situace bude jen horší, protože zakazují ženám nejen pracovat v některých oborech, ale především studovat," doplňuje Kocian. Je naděje, že by se situace žen a dívek v Afghánistánu zlepšila? Jak v zemi mohou fungovat humanitární organizace? A jaký vliv mělo zastavení americké pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa?

Temat tej Bożej lekcji to: „Nie dziel swojego serca!” Pan Jezus powiedział: „Nikt, kto przykłada rękę do pługa i ogląda się na to, co zostało w tyle, nie jest zdatny do Królestwa Bożego.” Ja pragnę być przydatny, dlatego chcę się uczyć. W tym fragmencie mamy obraz zaczerpnięty z rolnictwa w Palestynie I wieku. Rolnik, który prowadził pług, musiał patrzeć przed siebie, aby bruzdy były proste. Gdy oglądał się za siebie, pług zbaczał z toru. Nie tylko bruzda była krzywa, zdarzało się też, że wchodził na cudze pole. A to właśnie i nam często się przydarza. Dlatego nie oglądaj się wstecz. Bo gdy się odwracasz, tracisz Jezusa z oczu. Im bardziej się odwracasz, tym słabiej Go widać. To trochę tak, jakby dziś powiedzieć komuś, że nie można patrzeć za siebie, jadąc na rowerze. Sens jest ten sam. Nasza decyzja sprowadza się do wyboru: albo do przodu, albo wstecz, bo nie da się w obie strony naraz. Obraz rolnika orzącego pole pokazuje, że uczeń Jezusa musi patrzeć przed siebie. Rozdarte serce, między dawnym życiem a nowym powołaniem, nie pozwala iść prosto za Nim. Jeśli masz pragnienie wesprzeć to, co robię, a moja służba przynosi Ci zachętę, posilenie i duchowy pożytek, możesz postawić mi wirtualną kawę. Oczywiście nic na siłę — jeśli to nie ten moment, życzę Ci błogosławieństwa i owocnego czasu z Bożym Słowem < Wirtualna kawka ☕️: https://buycoffee.to/mirek-kulec

Běhal na oválu, kopal do míče, pak ale v Basileji uviděl obraz, který mu změnil život. Sochař a vizuální umělec Krištof Kintera vyměnil dřinu na atletickém hřišti za tvůrčí práci v ateliéru, jejíž výsledky jsou dnes vidět nejen v galeriích, ale i ve veřejném prostoru. Co pro něj znamená „To“, jeho slavná socha na kolečkách? Kdy začala jeho fascinace veřejným osvětlením? A jak se rodí světelný park na Dvoreckého mostě? Poslechněte si Blízká setkání Vasila Fridricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejsme velká země, do chodu světa moc často nemluvíme. Na jednání o Ukrajině do Washingtonu nás nikdo nezve a na rozdíl od Poláků to nepovažujeme za potupu. V Praze se nezastavují velké putovní výstavy typu Rembrandta nebo Van Eycka, které vidí vždy Paříž a Vídeň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedící žena, vedle ní malé dítě a na pozadí šumavská krajina s kopcem Roklan. Tak vypadá nový oltářní obraz v kostele Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách.

„Mně je hrozně sympatické, když mají hlavy států, které nejsou o nic větší než Česká republika, zdravé a opodstatněné sebevědomí,“ říká prezident Petr Pavel. Se kterými státníky se mu nejlépe vyjednává? Jak v lidech a institucích budovat odolnost? A kdy se seznámil s olympijským medailistou a několikanásobným mistrem světa na divoké vodě Vavřincem Hradilkem? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mně je hrozně sympatické, když mají hlavy států, které nejsou o nic větší než Česká republika, zdravé a opodstatněné sebevědomí,“ říká prezident Petr Pavel. Se kterými státníky se mu nejlépe vyjednává? Jak v lidech a institucích budovat odolnost? A kdy se seznámil s olympijským medailistou a několikanásobným mistrem světa na divoké vodě Vavřincem Hradilkem? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

Toksyczne algi pustoszą wybrzeże Australii Południowej. Ginie życie morskie, cierpi rybołówstwo, a mieszkańcy są coraz bardziej zaniepokojeni...

W 221 - ostatnim przed letnią przerwą wydaniu "Czytamy po rosyjsku" Bartosz Gołąbek i Marcin Strzyżewski rozmawiają o spadku popularności Z-blogerów i Z-korespondendtów o wojnie odciskającej piętno na regionach, o uwolnieniu białoruskich więźniów politycznych wśród których jest Siarhiej Cichanouski, o konferencji "Rosja 2050. Obraz przyszłości" zorganizowanej przez oligarchę Małofiejewa. Źródła: https://baikal-journal.ru/2025/06/21/u-nas-prosto-vzyali-i-pyat-voditelej-ushli-na-svo-v-chite-nekomu-vyvozit-musor/https://holod.media/2025/06/20/z-kanaly-v-krizise/https://novayagazeta.eu/articles/2025/06/21/to-o-chem-nasha-semia-mechtala-eti-piat-let https://ridl.io/ru/kommivoyazher-patriotizma/ Skarbonka Spraw Wschodu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://buycoffee.to/sprawywschoduPatronite⁠⁠⁠⁠⁠:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://patronite.pl/sprawywschoduInstagram: https://www.instagram.com/sprawywschoduFacebook: https://www.facebook.com/SprawyWschodu

Niemal w każdej klasie szkoły ponadpodstawowej jest przynajmniej jeden uczeń lub uczennica doświadczający/a przemocy rówieśniczej – wynika z najnowszego raportu „Obraz bullyingu w szkołach ponadpodstawowych" przygotowanego przez Uniwersytet SWPS, Fundację UNIQA i zespół RESQL. Jaką formę najczęściej przybiera przemoc rówieśnicza? Dlaczego rodzi się w małych społecznościach klasowych? Czy samotność może stać się cichym sprzymierzeńcem bullyingu? Czym jest „przemoc w białych rękawiczkach"? Jaką rolę w walce z tym problemem odgrywa nauczyciel? Raport „Obraz bullyingu w szkołach ponadpodstawowych" dostarcza cennych informacji na ten temat. W nawiązaniu do jego wyników odbyło się spotkanie psychologów rozwojowych RESQL – dr. Radosława Kaczana i dr. Piotra Rycielskiego. Rozmowa jest częścią II edycji projektu „Przerwij krąg przemocy w swojej szkole” realizowanego przez Uniwersytet SWPS, Fundację UNIQA i RESQL. Strefa Psyche Uniwersytetu SWPS to projekt popularyzujący wiedzę psychologiczną na najwyższym merytorycznym poziomie oraz odkrywający możliwości działania, jakie daje psychologia w różnych sferach życia zarówno prywatnego, jak i zawodowego. Projekt obejmuje działania online, których celem jest umożliwienie rozwoju każdemu, kto ma taką potrzebę lub ochotę, niezależnie od miejsca, w którym się znajduje. Więcej o projekcie: https://web.swps.pl/strefa-psyche