Podcasts about technick

Technický a hospodársky pokrok neustále napredujú – no ľudia nie sú šťastnejší. Prečo? Lebo progres jedným smerom sa spája s regresom v inom smere a celkovo stojíme na mieste. Ak vôbec existuje skutočný, trvalý a celkový pokrok, tak vďaka čomu? Je možný a dá sa merať len pokrokom hodnôt. Inak nové vymoženosti vytvárajú ďalší priestor len pre úpadok charakterov. Hosťom dnešného podcastu je doktor Emil Páleš, autor viacerých kníh, filozof a predstaviteľ sofiológie, ktorá sa usiluje o celostný pohľad na svet. Zhovárame sa o vzťahu medzi technikou a hodnotami, o nenahraditeľnosti duchovného kapitálu, rastúcej pseudorealite v mentálnych bublinách či zákonite sa opakujúcich dejinách. Viac o jeho práci sa môžete dozvedieť na webovej stránke www.sophia.sk

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Korupčný newsfilter Moniky Tódovej vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.

00:00 témata magazínu00:30 operační léčba páteře04:20 rozhovor s primářkou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári08:10 výzkum skvrn ve středověkých knihách09:55 nový přístroj na měření vzdálenosti mezi hvězdami13:50 kůrovec v Kunratickém lese17:50 Rozhovor s odbornicí na kyberbezpečnost z Technické univerzity v Tallinu Ágnes Kasperovou

00:00 témata magazínu00:30 operační léčba páteře04:20 rozhovor s primářkou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári08:10 výzkum skvrn ve středověkých knihách09:55 nový přístroj na měření vzdálenosti mezi hvězdami13:50 kůrovec v Kunratickém lese17:50 Rozhovor s odbornicí na kyberbezpečnost z Technické univerzity v Tallinu Ágnes KasperovouVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V přírodním areálu na Libušíně se opět rozehrával příběh posledních dnů Ježíše Krista.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava má nového rektora. Akademický senát zvolil dosavadního prorektora pro strategii a spolupráci Igora Ivana. V tajné volbě získal 26 z 38 hlasů.

Hlavní město připravuje zásadní změnu v regulaci provozu sdílené mobility. Městská společnost Technická správa komunikací připravila návrh, podle kterého umístění sdílených dopravních prostředků do parkovacích míst bude povoleno pouze pro jízdní kola a elektrokola. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou. O tomto návrhu řešení by měla Rada hl. m. Prahy hlasovat v květnu.

Jan Ullmann, ředitel TSML p.o. Jiří Házl, vedoucí zimní údržby. Údržba komunikací, zabezpečování dopravního značení, správa veřejné zeleně nebo likvidace černých skládek. To je pouze malý výčet činností Technických služeb města Liberce. Na co se nejvíce v tomto jarním období zaměřují, jak hodnotí uplynulou zimní sezonu, nejen to se dozvíme hodinu před polednem. Pozvání přijal ředitel podniku Jan Ullmann a vedoucí zimní údržby Jiří Házl.

Jan Ullmann, ředitel TSML p.o. Jiří Házl, vedoucí zimní údržby. Údržba komunikací, zabezpečování dopravního značení, správa veřejné zeleně nebo likvidace černých skládek. To je pouze malý výčet činností Technických služeb města Liberce. Na co se nejvíce v tomto jarním období zaměřují, jak hodnotí uplynulou zimní sezonu, nejen to se dozvíme hodinu před polednem. Pozvání přijal ředitel podniku Jan Ullmann a vedoucí zimní údržby Jiří Házl.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Senioři z Liberce se podívali na nejnovější technologie pro výrobu nanomateriálů ve specializovaném ústavu liberecké Technické univerzity. Zájem o exkurzi byl značný.

Hned několik pražských mostů je podle posledních informací Technické správy komunikací ve velmi vážném stavu. Které to jsou a jak jsou na tom další mosty? Nejen na to odpovídal ředitel TSK Filip Hájek. Zmínil také chystané projekty, které Pražané v ulicích města pocítí.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha zažívá tramvajový boom a pracuje na návratu trolejbusů do městských ulic, proto jsme pozvali do studia Jana Šurovského. Ten je místopředsedou představenstva pražského dopravního podniku, kde zastává pozici, která nese oficiální označení Technický ředitel-povrch. Je také už 31. rokem aktivním řidičem tramvaje. Vídat ho v ulicích s tramvají můžete pravidelně i když je jedním z vrcholových manažerů podniku. „Já bych řekl, že to nemá to žádná negativa. Jsem v kontaktu s lidmi, jsem v kontaktu s našimi stroji, s našimi tratěmi a udělám si i představu o dopravním režimu,který tam panuje,“ říká v podcastu Jan Šurovský.První část našeho rozhovoru věnujeme detailní diskusi o přípravě nových tramvajových tratí v Praze. Ať už jde o ty, které se staví, jako je Dvorecký most či Václavské náměstí, nebo ty, které se stavět velmi brzy budou – tedy trať Počernickou ulicí do Malešic, z Malovanky na Strahov (jež je komplikovaná především tím, že smyčka bude přímo na střeše velína Strahovského tunelu), prodloužení tramvají z Lhotky na Nové Dvory nebo tramvajovou trať skrz nákladové nádraží Žižkov. Ta povede dál na Jarov po železniční trati, kudy dřív jezdily těžké nákladní vlaky. „V úseku, kde bude jezdit tramvaj, bude muset dojít překategorizování z dráhy železniční místní na dráhu tramvajovou. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hned několik pražských mostů je podle posledních informací Technické správy komunikací ve velmi vážném stavu. Které to jsou a jak jsou na tom další mosty? Nejen na to odpovídal ředitel TSK Filip Hájek. Zmínil také chystané projekty, které Pražané v ulicích města pocítí.

27 studentů technických oborů se v Libereckém kraji zapojilo do prvního ročníku soutěžního programu TechStarter, který má pomoct podporovat technické vzdělávání a prohloubit spolupráci středních škol se zaměstnavateli.

Prostory třineckého muzea v současnosti připomínají spíše hernu. A na své si tam přijdou ti, které zajímají přírodní vědy, hlavně fyzika. Příjemně překvapit ale může expozice zapůjčená z Technického muzea v Brně i ty, kteří fyzice nikdy neholdovali. Na všechny exponáty je přitom nutné sahat, mačkat na ně či s nimi otáčet.

Bájný pták Fénix, jehož zobák mohou děti rozpohybovat. Netradiční velociped, na kterém si mohou zašlapat. Nejen to nabízí nová trasa libereckého Technického muzea Sochohraní.

Technických či oborových norem ve stavebnictví stále přibývá. Zatímco v roce 1990 jich bylo 680, dnes experti jejich počet odhadují na deset tisíc. Regulováno je totiž téměř vše - od velikosti místností až po uspořádání bytu. Bydlení se díky tomu stává sice komfortnější, ale zároveň i výrazně dražší.„Hlukové izolace, tepelné izolace, požární předpisy, všechno se zlepšuje a řada z těchto věcí je dána právě normami nebo vyhláškami. Řeší se osvětlení, oslunění a nakonec i výšky místností. Dřív bylo běžné, že rozvody ústředního topení byly vidět, dnes se vše seká do zdi. Těch požadavků je mnoho a všichni se tváří, že je to nový standard, že je to běžné. Dostali jsme se do stavu, že většina bytových staveb je v podstatě luxusní, ale pak se divíme, že i dražší,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička. Právě nejrůznější normy dle něj mohly vyhnat cenu bytu až o 20 procent výše.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

„Každý technický vynález přinese nové problémy. Zvýšení výnosu obilí vedlo k nárůstu počtu obyvatel a hladu. Technický rozvoj medicíny vedl k prodloužení délky života, ale počet let života ve zdraví je stejný,“ říká Emil Páleš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Bývalý člen vedení Šluknova za STAN převedl bagry a nákladní vozy z Technických služeb do otcovy firmy, která je pak následně městu pronajímala.Klíčovými figurami v případu, o kterém se tým Ve stínu dozvěděl od jednoho ze čtenářů, jsou Zdeněk Černý, bývalý šluknovský radní a někdejší jednatel Technických služeb v jedné osobně – a také Tomáš Kolonečný, dnešní starosta Šluknova. Oba muži byli zvoleni za hnutí Starostové a nezávislí.Ve stručnosti jde o to, že Zdeněk Černý nechal před šesti lety, coby tehdejší šéf Technických služeb, převést dva nákladní vozy a jeřáb z městské společnosti do firmy C+W Trans, patřící jeho otci. Převedená zařízení pak následně otcova firma pronajímala zpět Technickým službám.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl člen výkonné rady Českého konopného klastru František Švejda. Moderátorce Romaně Navarové vyjmenoval argumenty, proč mu vadí plánovaná regulace psychomodulačních látek. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Život ve středověku nebyl med a vy to teď můžete zažít na vlastní kůži. Česká hra s RPG prvky sbírá ovace doma i ve světě. Lukáš jako fanoušek série vysvětluje, co je na Kingdom Come: Deliverance 2 tak skvělé. Svět je živý, lidé v něm mají svoje rutiny a dynamicky reagují na vás a váš zjev. Soubojový systém se lépe ovládá, přibily kuše a první palné zbraně. Tentokrát nechybí český dabing.Na Doupěti vyšla recenze od Martina Nahodila. V podcastu řešíme, jestli má smysl se vracet k prvnímu dílu, pokud neznáte jeho příběh. Jestli chcete skočit rovnou do dvojky, můžete se předtím podívat na všechny herní filmečky spojené do jednoho. Na YouTubu je vystavilo samo tvůrčí studio Warhorse.03:23 – Co je a pro koho je KCD 216:56 – Warhorse Studios22:03 – Novinky oproti jedničce27:01 – Šaty dělají člověka34:00 – Ekonomika hry39:09 – Styly hraní46:53 – Technický stav53:04 – Český dabing58:24 – Spoiler z KCD59:17 – Kontroverze 

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček řešil zvýšený výskyt bakterie legionella na kolejích liberecké Technické univerzity. Obrátili se na něj přímo studenti, protože se nemohli sprchovat.

"Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hromady sněhu, kvůli tomu zúžené ulice a přibývající zákazové značky. Tak teď vypadají krkonošská města a obce. Sněhu je hodně, navíc mrzne a o to víc je jeho odklízení náročnější. Řidiči by proto měli počítat s komplikacemi. Technické služby se i tak snaží hromady sněhu odvážet na louky a místa za městy, kde je možné je nechat.

Technické služby v Mostě sváží odložené vánoční stromky od 2. ledna. Každý den jich pracovníci naloží na korbu auta stovky. Město z nich vyrobí štěpku k vysazování a péči městskou zeleň. Tu by jinak musel Most kupovat. Svozové auto projede mosteckými ulicemi i několikrát denně.

Podkrušnohorské technické muzeum vzniklo v roce 2003 v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III v Kopistech u Mostu. Návštěvníkům umožňuje nahlédnout do historie dobývání a zpracování uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve. A jelikož ředitel PTM je bývalý horník a srdcař, stále se snaží společně se svým týmem muzejní expozici rozšiřovat. Již v letošním roce odstartuje složitý, ale úžasný projekt za téměř100 milionů korun, rekonstrukce těžní věže. Více nejen o Podkrušnohorském technickém muzeu, ale také o hornictví v dnešním Ponte reports.

Potreba ochrániť podnikanie pred digitálnymi hrozbami sa v poslednom období spomína čoraz častejšie. Existujú totiž desiatky druhov kybernetických útokov, ktoré sa naviac stále vyvíjajú a menia, a samozrejme pribúdajú aj úplne nové. Inými slovami, kybernetickí útočníci sa neustále snažia nájsť iné spôsoby, ako obísť zabezpečenie zariadení a systémov. „Často sa vyskytujú DDoS útoky, ktoré zneprístupnia služby, ale aj ransomvérové útoky. Najčastejšie sa však stretávame so phisingovými aktivitami, ktorých cieľom je získať citlivé údaje,“ vyratúva Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Už dnes pritom platí európska legislatíva NIS1, ktorá vyše tisícke firiem na Slovensku prikazuje chrániť svoje systémy. Od januára sa však tento okruh vďaka aktualizácii smernice rozšíri až na viac ako päť tisíc spoločností. Podľa Priesola by sa však problematikou kyberbezpečnosti mali zaoberať aj tie, ktoré neviaže zákon. „Aj menej náročný ransomvérový útok môže firme spôsobiť stratu reputácie, ktorú si firma mohla budovať niekoľko rokov, naštrbené vzťahy so zákazníkmi aj dodávateľmi, čo môže viesť až k neplánovanému zániku,“ opisuje Priesol. Ako sme teda na tom čo sa týka kybernetickej bezpečnosti na Slovensku, aké chyby robia firmy najčastejšie a akými novými pravidlami sa čochvíľa mnohé firmy v prípade kyberbezpečnosti budú musieť riadiť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Tento diel Indexu vyšiel s podporou spoločnosti Slovanet. _ 00:00 Úvod.00:57 Čo je kybernetická bezpečnosť.02:10 Kyberbezpečnosť a Slovensko, respektíve EÚ.04:54 Najčastejšie spôsoby útokov.06:27 Príklad kybernetického útoku v praxi.08:40 Ako sa firmy chránia pred útokmi.10:11 Časté chyby pri kyberbezpečnosti.12:47 Čo sa firme môže stať pri útoku.14:11 Čo prinesie nová smernica o kyberbezpečnosti.19:52 Povinnosti vyplývajúce zo smernice.22:09 Kto môže firmám pomôcť.24:09 Kde získať financie na bezpečnostné systémy.24:59 Ako vie firme pomôcť externý odborník.26:08 Technické systémy bezpečnosti.31:19 Dodávateľské reťazce a kyberbezpečnosť.32:03 Čo by mali ovládať zamestnanci. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozpočet vyšší než dvě procenta HDP a nábor mnohem víc lidí, to jsou podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky i ministryně obrany Jany Černochové (ODS) klíčové výzvy pro českou armádu. „Technické vybavení se dávalo na Ukrajinu a proinvestovali jsme jen procento,“ kritizuje Radek Koten (SPD). „V obraně chybí 600 miliard,“ upozorňuje Josef Flek (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení Němčic nad Hanou na Prostějovsku chce nechat ve městě postupně opravit několik budov. Znamenat to bude stěhování technických služeb, ale taky úředníků a pošty. Tamní obyvatelé tak budou vyřizovat své záležitosti na jiných místech, než jsou roky zvyklí.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strahovským tunelem v Praze denně projedou desetitisíce aut. Řidiči mnohdy ani netuší, že jenom kousek od nich je v podzemí také rozsáhlé zázemí pro sprchy, toalety nebo ošetřovnu. Tunel může totiž v nouzi posloužit jako kryt. Každý den ho kontrolují pracovníci pražské Technické správy komunikací.

Další etapu modernizace veřejného osvětlení zahájili v těchto dnech v Olomouci pracovníci technických služeb. Téměř dva tisíce dosavadních sodíkových lamp nahradí úspornými svítidly.

Na konci června se v Jeruzalémské synagoze v Praze konala přednáška profesora Hanse Dietera Zimmermanna, literárního vědce a emeritního profesora Technické univerzity v Berlíně. Vystoupil zde na téma Franz Kafka a jeho rodina.

Ve spolupráci s očními lékaři z Ostravské fakultní nemocnice ji vyvíjejí vědci z tamní Technické univerzity. - Co jsou katalytické technologie, o kterých mluví čeští experti jako o vizi pro ukládání energie? -- Polární záři můžeme vidět i ve chvíli, kdy je sluneční vítr zcela klidný a ve vesmíru se neobjeví. Speciální demonstrační přístroj ji totiž dokáže udělat tady na Zemi.