Podcasts about technick

„Ledová šupiny má jádro o teplotě minus pět stupňů, proto málo taje a nemusí tam být žádná chemie," vysvětluje majitel skiareálu Jaroslav Krejčí.

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější? Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na základě rozhodnutí antimonopolního úřadu přerušila Technická správa komunikací práce na Libeňském mostě. Podle předsedy pražského hnutí ANO a opozičního zastupitele Ondřeje Prokopa už mohl stát nový most, kritizuje zdržení i značné prodražení projektu.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava má nového rektora, své funkce se na záčátku září ujal profesor Igor Ivan. S jakými vizemi a plány kandidoval? Jaké jsou slabiny a naopak silné stránky jedné z nejvýznamnějších technických univerzit ve střední Evropě? A jaká by měla být VŠB-TUO za čtyři roky?

V rámci Týdne pro digitální Česko uspořádala Agentura regionálního rozvoje na Technické univerzitě Liberec setkání se skláři s názvem Digitální sklo. Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Horních Datyních, části Vratimova, je k vidění větrný mlýnek. Původně stával v Rychvaldě, chátrající zařízení bylo ale rozebráno a jako částečná vědecká kopie postaveno na novém, symbolickém místě. Slavnostně byl mlýnek otevřen ke sto letům republiky, tedy v roce 2018.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Nizozemská Grand Prix v Zandvoortu otočila kormidlem v boji o titul. Osudný dým z McLarenu Landa Norrise zmrazil úsměv na tvářích jeho fanoušků. Znamená jeho odstoupení ze závodu konec mistrovským ambicím? V našem novém díle se ponoříme do detailní analýzy technické závady, která ho vyřadila z boje, a vysvětlíme, proč tahle záležitost o titulu nerozhodla. Znovu také kroutíme hlavou nad verdikty sportovních komisařů. Pod drobnohledem rozebereme kontroverzní incidenty mezi dvojicemi Sainz – Lawson a Leclerc – Russell, které opět vyvolaly debatu o konzistenci rozhodování. Vrcholem všeho je pak bizarní a nesmyslný trest pro Lewise Hamiltona. Proč dostal penalizaci za opatření, které postrádalo logiku, a jak to ovlivní jeho start v Monze? Zatímco někteří chybovali, Red Bull s Maxem Verstappenem předvedl na domácí půdě odvážnou a chytrou strategii, která jim v náročných podmínkách zachránila cenné body. Jak to v Red Bullu dokázali, zatímco jiní tápali? Zaměříme se i na budoucnost. Poodhalíme vám, proč mladá hvězda Isack Hadjar, o kterém se mluví v souvislosti s Red Bullem, ve skutečnosti o sedačku v hlavním týmu (určitě!) nestojí a proč by pro něj taková nabídka byla spíše polibkem smrti. A co nás čeká dál? Podíváme se do křišťálové koule a prozradíme, jaké neuvěřitelné rychlosti, atakující hranici 400 km/h, dosáhnou nové formule už od příštího roku. Teda mohly by. A na vlně rychlosti se rovnou přesuneme na nadcházející Velkou cenu Itálie. Kdo bude králem rovinek v legendárním „chrámu rychlosti“ v Monze a na jaké drama se můžeme těšit?

„Konečne som pochopila, čo to vlastne robíš,“ povedala manželka nášmu hosťovi, keď si vypočula túto epizódu podcastu NA PLNÝ PRÚD. A presne o to nám v SEVA a aj v tomto podcaste ide: zrozumiteľne vysvetľovať zložité témy, evanjelizovať, presviedčať faktami a prinášať odpovede na ťažké otázky tak, aby im rozumel každý.

Ocenený tím z EVPÚ predstavuje mobilný energokontajner –zariadenie schopné dodávať stabilnú energiu aj v náročných podmienkach. Ako to celé funguje?

00:00 témata magazínu00:30 Rossova operace srdce03:55 chytrá hůl pro nevidomé07:50 obnova lesů Mendelovy univerzity10:40 Den vzdělávání na EXPO 202517:05 rozhovor s Gabrielem Herlem z Technické univerzity v DeggendorfuVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. mája 2025 vstúpila do platnosti nová slovenská technická norma (STN 33 1630:2025), ktorá upravuje spôsob vykonávania revízií a kontrol elektrických spotrebičov a predlžovacích prívodov počas ich používania.Ide predovšetkým o bezpečnosť a v zmysle zákona sa jej dodržiavanie týka každého jedného zamestnávateľa. Aké povinnosti s tým súvisia a na čo všetko by mali firmy a podnikatelia myslieť, o tom sme sa porozprávali s expertom z praxe.Ing. Michal Sahuľ, MBA – expert pre oblasť elektrickej bezpečnosti, revízny technik a bezpečnostný technik, konateľ spol. Forrest, s. r. o., člen prezídia Slovenského elektrotechnického zväzu a Komory elektrotechnikov Slovenska (SEZ-KES) a predseda Technickej komisie 84 (pre Elektrické inštalácie a ochranu pred zásahom elektrickým prúdom) pri Úrade pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky (ÚNMS). Náš hosť je zároveň spoluautorom novej normy STN 33 1630:2025 a koordinátor normalizačnej úlohy.V našom rozhovore sa dozviete:Ide o novú slovenskú technickú normu (STN) – aký bol proces jej tvorby a kto sa na ňom podieľal?Čo viedlo k tvorbe novej normy STN 33 1630: 2025? Aké boli predpoklady na tvorbu novej normy? Prečo je pre prax dôležitá?V čom spočíva zjednotenie prístupov v novej STN?Čo je elektrická bezpečnosť pri elektrických spotrebičoch a predlžovacích prívodoch?Aká je nadväznosť na legislatívu BOZP a čo sa pre zamestnávateľa (prevádzkovateľa) mení, upravuje?Ako sa po novom zaisťuje bezpečnosť elektrických spotrebičov a predlžovacích prívodov v prevádzke?Čo prevádzkovateľ, resp. jeho zástupca pre bezpečnosť, musí urobiť pre implementáciu novej normy do procesov?Čo sa mení vo výkone meraní počas revízie, čo má byť po novom inak a ako si to vie prevádzkovateľ skontrolovať?Prečo je vhodné absolvovať praktické školenie na výkon revízií a aké sú na Slovensku možnosti?Aké konkrétne kroky potrebuje podnikateľ urobiť pre naplnenie bezpečnosti?Tému novej STN Ing. Michal Sahuľ podrobnejšie približuje aj vo videoškolení, ktoré nájdete na odbornej platforme www.bezpecnostvpraxi.sk.Sme Poradca podnikateľa – vaša spoľahlivá skratka k aktuálnej legislatíve. www.pp.sk

Zhruba 600 tisíc tun nerecyklovatelného skla končí ročně na skládkách po celé Evropě. Mimo jiné jde o skla ze dveří praček nebo pečících trub. A právě z těchto skel se výzkumný tým z Katedry sklářských strojů na Technické univerzitě v Liberci snaží vyvinout úplně nový materiál.

Ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci Miroslav Černík Za projekt LIFEPOPWAT týkající se čištění odpadních vod se skoro stoprocentní účinností získal Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci titul LIFE Awards 2025 v kategorii "Circular Economy and Quality of Life". Jde o první český projekt vůbec, který tento titul získal. O úspěch se s námi hodinu před polednem podělí Miroslav Černík.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracovníci Technických služeb města Broumova na Náchodsku odstranili hnízdo čápů bílých z památkově chráněného Mariánského sloupu na tamním náměstí. Jeho likvidaci požadovali památkáři, následně ji museli schválit ochránci přírody. Radnice pro čápy připravila náhradní hnízdo, jen několik desítek metrů od toho původního.

S hlavním dramaturgem festivalu Colours of Ostrava jsme se bavili o tom, jak se v dnešní době vybírá sestava vystupujících na velké festivaly, kolik to stojí a také jaké trendy, aplikace a mechanismy dnes vlastně rozhodují o tom, jakou hudbu budeme poslouchat a co se nám tím pádem vlastně bude líbit.Začíná rozhovor, který v Herohero aplikaci anebo na webu https://herohero.co/petrhorky navíc doplňuje BONUS v podobě slevy 600,- na vstupenky na letošní Colours of Ostrava.Odkazy:https://www.colours.czhttps://www.facebook.com/colours.of.ostravahttps://www.instagram.com/colours_cz/00:00 Kolik lidí se vejde ma Colours?06:14 Vliv AI na hudbu.08:11 Technická stránka festivalu.10:13 Kdo všechno přijede?17:35 Kluby v Asii.18:56 Jak se mění festivalové publikum?23:11 Je někdo, na koho nedosáhnete?24:00 Filipova osobní pozvánka na Colours.Support the show

Lenka Zlámalová je hlavní komentátorkou vydavatelství CNC a dlouhodobě se věnuje tématům ekonomiky a politiky. Působila ve všech hlavních denících v České republice – vedla ekonomické rubriky MF Dnes a týdeníku Respekt, působila jako hlavní analytička Hospodářských novin i Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve vysílání České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle Štěpán Křeček s Lenkou Zlámalovou rozebírá proměny české ekonomiky – od privatizace přes zestátňování až po stabilitu státního rozpočtu. Hovoří o zbrojním průmyslu, investičních sporech mezi KHNP a EDF i o tom, co brání růstu české ekonomiky. Část rozhovoru také patří tématu důchodové reformy a hledání dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Vzducholoď velká jako parník, letadla z obou světových válek i dron připomínající můru. Nová výstava v libereckém Technickém muzeu představuje velkoformátové modely ikonických letounů i dalších létajících strojů minulého i předminulého století.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sherlock Holmes: Tah na dámu. Tak zní název filmu začínajícího filmaře Tomáše Machálky, který bude mít slavnostní premiéru 16. června 2025 v aule Technické univerzity v Liberci.

Sherlock Holmes: Tah na dámu. Tak zní název filmu začínajícího filmaře Tomáše Machálky, který bude mít slavnostní premiéru 16. června 2025 v aule Technické univerzity v Liberci.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise ocenila projekt LIFEPOPWAT z Technické univerzity v Liberci. Technologie umí čistit odpadní vody vytékající ze skládek téměř se stoprocentní účinností.

Letní festivaly hledají cesty, jak být šetrnější k životnímu prostředí. A třeba hudebnímu festivalu Šterkovna Open Music, která se koná každoročně u Hlučínského jezera, s tím pomáhají i mladí vědci z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

Korupčný newsfilter Moniky Tódovej vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.

00:00 témata magazínu00:30 operační léčba páteře04:20 rozhovor s primářkou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári08:10 výzkum skvrn ve středověkých knihách09:55 nový přístroj na měření vzdálenosti mezi hvězdami13:50 kůrovec v Kunratickém lese17:50 Rozhovor s odbornicí na kyberbezpečnost z Technické univerzity v Tallinu Ágnes Kasperovou

„Každý technický vynález přinese nové problémy. Zvýšení výnosu obilí vedlo k nárůstu počtu obyvatel a hladu. Technický rozvoj medicíny vedl k prodloužení délky života, ale počet let života ve zdraví je stejný,“ říká Emil Páleš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Bývalý člen vedení Šluknova za STAN převedl bagry a nákladní vozy z Technických služeb do otcovy firmy, která je pak následně městu pronajímala.Klíčovými figurami v případu, o kterém se tým Ve stínu dozvěděl od jednoho ze čtenářů, jsou Zdeněk Černý, bývalý šluknovský radní a někdejší jednatel Technických služeb v jedné osobně – a také Tomáš Kolonečný, dnešní starosta Šluknova. Oba muži byli zvoleni za hnutí Starostové a nezávislí.Ve stručnosti jde o to, že Zdeněk Černý nechal před šesti lety, coby tehdejší šéf Technických služeb, převést dva nákladní vozy a jeřáb z městské společnosti do firmy C+W Trans, patřící jeho otci. Převedená zařízení pak následně otcova firma pronajímala zpět Technickým službám.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Život ve středověku nebyl med a vy to teď můžete zažít na vlastní kůži. Česká hra s RPG prvky sbírá ovace doma i ve světě. Lukáš jako fanoušek série vysvětluje, co je na Kingdom Come: Deliverance 2 tak skvělé. Svět je živý, lidé v něm mají svoje rutiny a dynamicky reagují na vás a váš zjev. Soubojový systém se lépe ovládá, přibily kuše a první palné zbraně. Tentokrát nechybí český dabing.Na Doupěti vyšla recenze od Martina Nahodila. V podcastu řešíme, jestli má smysl se vracet k prvnímu dílu, pokud neznáte jeho příběh. Jestli chcete skočit rovnou do dvojky, můžete se předtím podívat na všechny herní filmečky spojené do jednoho. Na YouTubu je vystavilo samo tvůrčí studio Warhorse.03:23 – Co je a pro koho je KCD 216:56 – Warhorse Studios22:03 – Novinky oproti jedničce27:01 – Šaty dělají člověka34:00 – Ekonomika hry39:09 – Styly hraní46:53 – Technický stav53:04 – Český dabing58:24 – Spoiler z KCD59:17 – Kontroverze 

"Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Potreba ochrániť podnikanie pred digitálnymi hrozbami sa v poslednom období spomína čoraz častejšie. Existujú totiž desiatky druhov kybernetických útokov, ktoré sa naviac stále vyvíjajú a menia, a samozrejme pribúdajú aj úplne nové. Inými slovami, kybernetickí útočníci sa neustále snažia nájsť iné spôsoby, ako obísť zabezpečenie zariadení a systémov. „Často sa vyskytujú DDoS útoky, ktoré zneprístupnia služby, ale aj ransomvérové útoky. Najčastejšie sa však stretávame so phisingovými aktivitami, ktorých cieľom je získať citlivé údaje,“ vyratúva Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Už dnes pritom platí európska legislatíva NIS1, ktorá vyše tisícke firiem na Slovensku prikazuje chrániť svoje systémy. Od januára sa však tento okruh vďaka aktualizácii smernice rozšíri až na viac ako päť tisíc spoločností. Podľa Priesola by sa však problematikou kyberbezpečnosti mali zaoberať aj tie, ktoré neviaže zákon. „Aj menej náročný ransomvérový útok môže firme spôsobiť stratu reputácie, ktorú si firma mohla budovať niekoľko rokov, naštrbené vzťahy so zákazníkmi aj dodávateľmi, čo môže viesť až k neplánovanému zániku,“ opisuje Priesol. Ako sme teda na tom čo sa týka kybernetickej bezpečnosti na Slovensku, aké chyby robia firmy najčastejšie a akými novými pravidlami sa čochvíľa mnohé firmy v prípade kyberbezpečnosti budú musieť riadiť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Tento diel Indexu vyšiel s podporou spoločnosti Slovanet. _ 00:00 Úvod.00:57 Čo je kybernetická bezpečnosť.02:10 Kyberbezpečnosť a Slovensko, respektíve EÚ.04:54 Najčastejšie spôsoby útokov.06:27 Príklad kybernetického útoku v praxi.08:40 Ako sa firmy chránia pred útokmi.10:11 Časté chyby pri kyberbezpečnosti.12:47 Čo sa firme môže stať pri útoku.14:11 Čo prinesie nová smernica o kyberbezpečnosti.19:52 Povinnosti vyplývajúce zo smernice.22:09 Kto môže firmám pomôcť.24:09 Kde získať financie na bezpečnostné systémy.24:59 Ako vie firme pomôcť externý odborník.26:08 Technické systémy bezpečnosti.31:19 Dodávateľské reťazce a kyberbezpečnosť.32:03 Čo by mali ovládať zamestnanci. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozpočet vyšší než dvě procenta HDP a nábor mnohem víc lidí, to jsou podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky i ministryně obrany Jany Černochové (ODS) klíčové výzvy pro českou armádu. „Technické vybavení se dávalo na Ukrajinu a proinvestovali jsme jen procento,“ kritizuje Radek Koten (SPD). „V obraně chybí 600 miliard,“ upozorňuje Josef Flek (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení Němčic nad Hanou na Prostějovsku chce nechat ve městě postupně opravit několik budov. Znamenat to bude stěhování technických služeb, ale taky úředníků a pošty. Tamní obyvatelé tak budou vyřizovat své záležitosti na jiných místech, než jsou roky zvyklí.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.