Podcasts about technick

Po zimě je v ulicích měst vždycky co uklízet a co opravovat. Čím se v polovině března s nástupem jarního počasí zabývají pracovníci Technických služeb města Liberce, se vydal zjistit redaktor Jaroslav Hoření.

Doteraz sa o ňom hovorí ako o otcovi parných turbín. Aurel Stodola významne prispel k svetovému technickému pokroku. Zaradil sa tak k najvýznamnejším osobnostiam Slovenska. Jeho meno nesie aj jedna z expozícií v sídelnej budove Slovenského technického múzea v Košiciach: Energetické oddelenie Aurela Stodolu. Ďuro Šimko vás ním prevedie v tejto epizóde. | Energetické oddelenie Aurela Stodolu; Slovenské technické múzeum v Košiciach. | Náučnú reláciu V múzeu s Ďurom Šimkom pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Provozovatel lyžařského areálu v Bedřichově ukončil loni svou činnost. Obec ale vyšla vstříc návštěvníkům horského střediska a ve spolupráci se sportovním oddílem Ještěd obnovila kotvový vlek Weber.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Provozovatel lyžařského areálu v Bedřichově ukončil loni svou činnost. Obec ale vyšla vstříc návštěvníkům horského střediska a ve spolupráci se sportovním oddílem Ještěd obnovila kotvový vlek Weber.

Približne každý šiesty pár dnes čelí problémom s plodnosťou. Jedným z hlavných faktorov je odkladanie rodičovstva na vyšší vek, hoci absolútna plodnosť ženy sa končí už okolo 42. až 43. roku života, keď sa šanca na otehotnenie s vlastnými vajíčkami prepadá pod hranicu 2 percent. V tejto epizóde sa pozrieme na to, kedy je po neúspešnej snahe o dieťa správny čas navštíviť odborníka a akú úlohuv tomto procese zohráva životný štýl.Diskutovať budeme o vplyve vyváženej stravy, ale aj o rizikách nadmerného užívania multivitamínov. Posvietime si na mýty a fakty o mužskej neplodnosti súvisiace so škodlivosťou telefónov vo vreckách či notebookov na stehnách. Kriticky zhodnotíme i narastajúci trend mrazenia vajíčok a testovania ovariálnej rezervy. Vedecko-technický tím roka 2025 nám priblíži svoj výskum v oblasti urogenitálnych ochorení a reprodukčného zdravia.Dozviete sa, ako do biomedicíny vstupuje umelá inteligencia a ako chcú vedci edukovať mladú generáciu prostredníctvom vlastnej stolovej hry. Prof. Ing. Mária Mareková, CSc., je odborníčkouv oblasti klinickej biochémie z Ústavu lekárskej a klinickejbiochémie Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika (LF UPJŠ) v Košiciach. V rámci vedeckovýskumnej činnosti sa venuje štúdiu biomarkerov využiteľných v laboratórnej diagnostike ochorení. Je autorkou, resp. spoluautorkou viac ako 250 pôvodných vedeckých a odborných prác publikovaných v zahraničných i domácich časopisoch, učebných textov, kníh a monografií.Doc. MUDr. Silvia Toporcerová, PhD., MBA, EFRM,je reprodukčná špecialistka a medicínska riaditeľka GYNCARE, ktorá sa viac než 20 rokov zaoberá reprodukčnou medicínou. V júni 2025 sa v Paríži stala prvou Slovenkou, ktorá úspešne absolvovala prestížnu európsku skúšku ESHRE-EBCOG EFRM.Vedecko-technický tím roka získal v roku 2025 Cenu zavedu a techniku pod vedením profesorky Márie Marekovej. Tím pracovníkov Ústavu lekárskej a klinickej biochémie LF UPJŠ v Košiciach, Gynekologicko-pôrodníckej kliniky LF UPJŠv Košiciach, Univerzitnej nemocnice Louisa Pasteura v Košiciach a reprodukčnej kliniky Gyncare sa aktívne venuje výskumu urogenitálnych ochorení žien a reprodukčného zdravia. Spoločné úsilie prinieslo uznanie na národnej, ale aj na medzinárodnej úrovni. V roku 2022 členovia tímu úspešnepodali medzinárodnú patentovú prihlášku a získali viacero prestížnych ocenení (2024 – FEBS Journal Poster Prize, Súťaž mladých onkológov Slovenska; 2023 – L'Oréal – UNESCO Pre ženy vo vede na Slovensku a iné).O podcastePodcast VEDA NA DOSAH vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská veda je plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty VEDA NA DOSAH sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na Youtube CVTI SR, cezaplikácie Spotify a Apple Podcasts a naďalších streamovacích platformách. Nahrávanie podcastu sa uskutočnilo v priestoroch NIVAM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť nahttps://nivam.sk/?s=podcast. 

Microsoft vyslyšel zpětnou vazbu od svých zákazníků a zákaznic a pouští se do roční mise, během které chce spravit Windows 11. Vývojový tým prioritizuje řešení chyb, optimalizuje výkon a řeší různé nedodělky v uživatelském prostředí. Uživatelský zážitek by mělo zlepšit také zastavení bezhlavé integrace Copilotu. Některé AI funkce možná zmizí. Program pořadu 01:40 – Technický stav Windows 11 11:12 – Reakce Microsoftu 18:01 – Paralela s macOS a Vistou 25:43 – Smysluplná AI 32:22 – Realita trhu

Pasáž v Kratochvílově ulici v centru Přerova je od úterního odpoledne z bezpečnostních důvodů uzavřená. Rozhodl o tom statik.

In dieser Episode diskutieren Sascha und Mario über ihre Erfahrungen in der Modewelt, weil Mario auf der Fashionweek in Paris war. Kann man bestimmte Sportarten wir Handball wieder cool machen? Zudem erörtern sie, was Erfolg für sie bedeutet und welche Fehler sie in ihrer beruflichen Laufbahn gemacht haben. Zudem gehen wir einigen Fauxpas am Set auf der Grund und was dies für Auswirkungen hatte.Sie diskutieren ihre Zukunftsvisionen in der Branche, persönliche Gewohnheiten und Vorlieben, insbesondere in Bezug auf Technologie. Außerdem fragen wir uns, warum wir Lastenräder auf einmal überall sehen und was in der Popkultur so ging! ISSO100 gibt es alle 2 Wochen überall wo es Podcasts gibt! 00:00:00 Die Technik wars! 00:00:14 Saschas 2016 Shitstorm00:05:01 Marios Fashionweek!00:20:40 Q&A: Fragen aus der Community00:21:08 Die perfekte Kamera für Fotografen00:27:33 Wie wird man erfolgreich als Fotograf?00:34:48 Definition und Erwartungshaltungen00:40:38 Schonmal was am Set verkackt?00:46:41 Was geht in 10 Jahren Mario und Sascha?00:55:57 Technick fragen?01:06:50 Hottake zum Thema Lastenrad?!01:11:07 ByeByeFresh01:13:53 Fotografie und moderne Technik01:18:52 Stranger Things: Wie war die letzte Staffel?01:23:54 Musikempfehlungen und Popkultur

Raketa SLS už stojí na rampe a posádka je v karanténe. Misia Artemis 2 otestuje loď Orion, systémy podpory života a manuálne riadenie pri oblete Mesiaca. Na rozdiel od letov Apollo nepôjde o vstup na obežnú dráhu Mesiaca, ale o takzvanú „voľnú návratovú dráhu“, ktorá zaručí návrat na Zem aj v prípade zlyhania motorov. Posádka, v ktorej je prvýkrát aj žena a Kanaďan, strávi vo vesmíre 10 dní.O detailoch misie, technických zaujímavostiach rakety SLS, ale aj o tom, ako do hry vstupuje Čína so svojím ambicióznym plánom pristátia do roku 2030, sa v podcaste SHARE rozpráva moderátor Maroš Žofčin s astrofyzikom a redaktorom Živé.sk Marekom Jurčíkom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Štartovacie okno: Prečo je letové okno len vo vybrané dni a ako súvisí s polohou Mesiaca.Profil misie: Orion obletí Mesiac len raz, no pôjde ďalej než Apollo.Technické zaujímavosti: Prečo je raketa SLS oranžová a prečo ju vezie vozidlo z éry Apollo.Zloženie posádky: Kto sú štyria astronauti, ktorí poletia k Mesiacu.Súboj s Čínou: Čínsky plán pristátia je jednoduchší než americký. Môžu byť na Mesiaci skôr?Problém menom Elon Musk: Prečo meškanie Muskovej SpaceX ohrozuje termín pristátia na mesačnom povrchu (Artemis 3).Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Jaké velké rekonstrukce letos Prahu čekají? A co se bude dál dít s Libeňským mostem? Nejen na to odpovídal v pořadu K věci generální ředitel Technické správy komunikací Filip Hájek. Popsal, co je v roce 2026 prioritou a co se mění pro řidiče elektromobilů.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⏱ Prvních 23 minut pro všechny zdarma,celý rozhovor v délce 44 minut pro předplatitele na Patreonu a na Herohero

Můžeme celý rok prohlašovat jak jsme země nevěřících, ale Vánoce slavíme snad všichni. Tak - kdy jindy se bavit o křesťanství, než o Vánocích?Můj kamarád Michal Podzimek je římskokatolický kněz, působí nejen jako duchovní, ale i jako vysokoškolský učitel filozofie na Technické univerzitě v Liberci. Dále je soudním vikářem litoměřické diecéze a administrátorem farností Dlouhý Most a Vratislavice nad Nisou. Ve své publikační činnosti se věnuje otázkám spirituality, etiky a vztahu společnosti k víře. Mezi jeho knihy patří například Bůh ve škole a Spiritualita v době sekularizace.Je známý svou otevřeností, hlubokým vhledem do lidské duše a schopností vést dialog o víře v dnešním světě. Spolupracuje s Českým rozhlasem, tak možná znáte jeho hlas z vysílání.Tentokrát jsme se na setkání Vision Byznys Klubu bavili o tom, nakolik je dnes katolická církev v kontaktu s lidmi a moderním světem, ale šli jsme i do minulosti, když jsme probrali, jak se vlastně formovala bible a kdo rozhodl o tom, co v ní bude a co ne… Začíná předvánoční speciál o katolické církvi a křesťanském náboženství.To je pro dnešek vše, pokud chcete další více než hodinu, pojďte na můj kanál herohero - http://herohero.co/petrhorky. Přeji krásné svátky a dobrý rok, který přijde. Váš Petr HorkýOdkazy na Michalovy knihy:Bůh ve škole - https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/buh-ve-skole-488384https://www.databazeknih.cz/autori/michal-podzimek-7412600:00:00 Nepovedený panáček.00:06:28 Pohanské kořeny Vánoc.00:19:20 Vyprázdněnost svátků.00:28:33 Vznik dogmat a institucionální past církve.Support the show

Rozášať darčeky po celom svete nie je med lízať. Ako rýchlo sa to dá stihnúť? Na čo si treba dať pri cestovaní komínom pozor? A ako nájsť optimálnu trasu? O tom všetkom naživo diskutovali Jozef a Samuel.  Podcast vzniká v spolupráci so SME. Samuelova nová kniha už je v predpredaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Podrobný rozbor vývoja vojny na Ukrajine v roku 2025. Taktika. Technické a strategické inovácie na strane Ruska a Ukrajiny.

Cestovanie vlakom na Slovensku je opäť lotéria. Vlani cestujúci mrzli v pokazených súpravách alebo čakali na trati pre horiace rušne. Tento rok Železničná spoločnosť Slovensko čelí inému problému. Vlaky má, ale nemá ich kto šoférovať. V novembri museli odrieknuť stovky spojov. A dôvodom už nie je stará technika, ale kritický nedostatok rušňovodičov.Prečo štátny dopravca vymenil jednu krízu za druhú? Ako je možné, že v jeden deň vypadnú takmer dve percentá všetkých vlakov?V dnešnom podcaste budete počuť najprv redaktorku Michaelu Paulovič, ktorá povie viac o celkovom stave vlakovej dopravy a najnovšie čísla nám neskôr predstaví šéf ekonomického oddelenia Aktuality.sk Martin Odkladal. Moderovala Frederika Lodová.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Cestovanie vlakom na Slovensku je opäť lotéria. Vlani cestujúci mrzli v pokazených súpravách alebo čakali na trati pre horiace rušne. Tento rok Železničná spoločnosť Slovensko čelí inému problému. Vlaky má, ale nemá ich kto šoférovať. V novembri museli odrieknuť stovky spojov. A dôvodom už nie je stará technika, ale kritický nedostatok rušňovodičov.Prečo štátny dopravca vymenil jednu krízu za druhú? Ako je možné, že v jeden deň vypadnú takmer dve percentá všetkých vlakov?V dnešnom podcaste budete počuť najprv redaktorku Michaelu Paulovič, ktorá povie viac o celkovom stave vlakovej dopravy a najnovšie čísla nám neskôr predstaví šéf ekonomického oddelenia Aktuality.sk Martin Odkladal. Moderovala Frederika Lodová.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Lyžařská sezóna se v Česku rozjíždí a tisíce lidí už vyrazily na sjezdovky. Počasí lyžařům ovšem letos zatím příliš nepřeje a provoz středisek komplikuje obleva - nejvíce možností aktuálně nabízí střediska v Krkonoších. Podle ředitele Asociace horských středisek lze ale i letos počítat s relativně standardním provozem, a to i přes výkyvy počasí a s tím spojené rostoucí náklady. „Doufám, že můžeme očekávat sezónu, která splní těm návštěvníkům to, proč tam jedou, to znamená, že si užijí hory, čerstvý vzduch, lyžování i snowboardování. Samozřejmě vnímáme i aktuální výkyvy počasí, ale sezóna je dlouhá,“ řekl v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Naším hostem je Rudolf Špaček, zástupce ředitelky pro odborný výcvik Střední školy lodní dopravy a technických řemesel Děčín.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naším hostem je Rudolf Špaček, zástupce ředitelky pro odborný výcvik Střední školy lodní dopravy a technických řemesel Děčín.

V minulej epizóde sme chválili technológie, ktoré autám skutočne pomohli. Tentoraz sa pozrieme na opačný breh – na riešenia, ktoré síce vznikli s dobrým úmyslom, no realita im dala jasný signál: „Ďakujeme, stačilo.“

Ředitel TSML: Jan Ullman. Vedoucí zimní údržby TSML: Jiří Házl. Strojní a ruční zimní údržba vozovek, chodníků, ploch a areálů, odvoz sněhu z vozovek, chodníků. Nejen to mají na starosti Technické služby města Liberce (TSML). Jaké moderní technologie se používají pro předpovědi a sledování aktuálních podmínek, kolik je pro letošek připraveno sypačů a traktorů, jak je to s dostatkem posypového materiálu. To vše probereme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ředitel TSML: Jan Ullman. Vedoucí zimní údržby TSML: Jiří Házl. Strojní a ruční zimní údržba vozovek, chodníků, ploch a areálů, odvoz sněhu z vozovek, chodníků. Nejen to mají na starosti Technické služby města Liberce (TSML). Jaké moderní technologie se používají pro předpovědi a sledování aktuálních podmínek, kolik je pro letošek připraveno sypačů a traktorů, jak je to s dostatkem posypového materiálu. To vše probereme hodinu před polednem.

Pozval ho Miroslav Černík, ředitel univerzitního Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který je i novým moderátorem pořadu. Dozvíte se například, jak budoucí rektor vnímá současnou roli liberecké vysoké školy, i jakým způsobem jí chce v budoucnu rozvíjet.

Prořežou nálety, natřou zábradlí nebo třeba vytřídí odpad. Takové práce zvládnou v Dubí na Teplicku zaměstnanci technické skupiny, kterou město nově zřídilo a postupně ji chce rozšiřovat. Svoz odpadu nebo třeba zimní úklid ulic nadále zajišťuje nasmlouvaná firma.

„Ledová šupiny má jádro o teplotě minus pět stupňů, proto málo taje a nemusí tam být žádná chemie," vysvětluje majitel skiareálu Jaroslav Krejčí.

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější? Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na základě rozhodnutí antimonopolního úřadu přerušila Technická správa komunikací práce na Libeňském mostě. Podle předsedy pražského hnutí ANO a opozičního zastupitele Ondřeje Prokopa už mohl stát nový most, kritizuje zdržení i značné prodražení projektu.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava má nového rektora, své funkce se na záčátku září ujal profesor Igor Ivan. S jakými vizemi a plány kandidoval? Jaké jsou slabiny a naopak silné stránky jedné z nejvýznamnějších technických univerzit ve střední Evropě? A jaká by měla být VŠB-TUO za čtyři roky?

V rámci Týdne pro digitální Česko uspořádala Agentura regionálního rozvoje na Technické univerzitě Liberec setkání se skláři s názvem Digitální sklo. Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Horních Datyních, části Vratimova, je k vidění větrný mlýnek. Původně stával v Rychvaldě, chátrající zařízení bylo ale rozebráno a jako částečná vědecká kopie postaveno na novém, symbolickém místě. Slavnostně byl mlýnek otevřen ke sto letům republiky, tedy v roce 2018.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?

Proč jsou digitální technické mapy jednotlivých krajů, na které přispěl stát, spíš polotovarem než dokončeným projektem? Jak moc je americký prezident zklamaný z ruského vůdce Putina a co to znamená pro americké dodávky zbraní na Ukrajinu? A jak složité bylo vytvořit hmatový model Závišova kříže, jedné z nejcennějších českých památek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S hlavním dramaturgem festivalu Colours of Ostrava jsme se bavili o tom, jak se v dnešní době vybírá sestava vystupujících na velké festivaly, kolik to stojí a také jaké trendy, aplikace a mechanismy dnes vlastně rozhodují o tom, jakou hudbu budeme poslouchat a co se nám tím pádem vlastně bude líbit.Začíná rozhovor, který v Herohero aplikaci anebo na webu https://herohero.co/petrhorky navíc doplňuje BONUS v podobě slevy 600,- na vstupenky na letošní Colours of Ostrava.Odkazy:https://www.colours.czhttps://www.facebook.com/colours.of.ostravahttps://www.instagram.com/colours_cz/00:00 Kolik lidí se vejde ma Colours?06:14 Vliv AI na hudbu.08:11 Technická stránka festivalu.10:13 Kdo všechno přijede?17:35 Kluby v Asii.18:56 Jak se mění festivalové publikum?23:11 Je někdo, na koho nedosáhnete?24:00 Filipova osobní pozvánka na Colours.Support the show

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

Korupčný newsfilter Moniky Tódovej vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa v oblasti boja proti korupcii, transparentnosti a právneho štátu.

00:00 témata magazínu00:30 operační léčba páteře04:20 rozhovor s primářkou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári08:10 výzkum skvrn ve středověkých knihách09:55 nový přístroj na měření vzdálenosti mezi hvězdami13:50 kůrovec v Kunratickém lese17:50 Rozhovor s odbornicí na kyberbezpečnost z Technické univerzity v Tallinu Ágnes Kasperovou

„Každý technický vynález přinese nové problémy. Zvýšení výnosu obilí vedlo k nárůstu počtu obyvatel a hladu. Technický rozvoj medicíny vedl k prodloužení délky života, ale počet let života ve zdraví je stejný,“ říká Emil Páleš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Bývalý člen vedení Šluknova za STAN převedl bagry a nákladní vozy z Technických služeb do otcovy firmy, která je pak následně městu pronajímala.Klíčovými figurami v případu, o kterém se tým Ve stínu dozvěděl od jednoho ze čtenářů, jsou Zdeněk Černý, bývalý šluknovský radní a někdejší jednatel Technických služeb v jedné osobně – a také Tomáš Kolonečný, dnešní starosta Šluknova. Oba muži byli zvoleni za hnutí Starostové a nezávislí.Ve stručnosti jde o to, že Zdeněk Černý nechal před šesti lety, coby tehdejší šéf Technických služeb, převést dva nákladní vozy a jeřáb z městské společnosti do firmy C+W Trans, patřící jeho otci. Převedená zařízení pak následně otcova firma pronajímala zpět Technickým službám.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.

Život ve středověku nebyl med a vy to teď můžete zažít na vlastní kůži. Česká hra s RPG prvky sbírá ovace doma i ve světě. Lukáš jako fanoušek série vysvětluje, co je na Kingdom Come: Deliverance 2 tak skvělé. Svět je živý, lidé v něm mají svoje rutiny a dynamicky reagují na vás a váš zjev. Soubojový systém se lépe ovládá, přibily kuše a první palné zbraně. Tentokrát nechybí český dabing.Na Doupěti vyšla recenze od Martina Nahodila. V podcastu řešíme, jestli má smysl se vracet k prvnímu dílu, pokud neznáte jeho příběh. Jestli chcete skočit rovnou do dvojky, můžete se předtím podívat na všechny herní filmečky spojené do jednoho. Na YouTubu je vystavilo samo tvůrčí studio Warhorse.03:23 – Co je a pro koho je KCD 216:56 – Warhorse Studios22:03 – Novinky oproti jedničce27:01 – Šaty dělají člověka34:00 – Ekonomika hry39:09 – Styly hraní46:53 – Technický stav53:04 – Český dabing58:24 – Spoiler z KCD59:17 – Kontroverze 

"Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva. „Chystá sa štátny prevrat“ verzus „zakrývajú realitu, preto vytvárajú zástupné témy“ – koalično opozičný diskurz posledných dní. Do toho vstupuje vyše stotisícová ozvena námestí, z ktorých zaznieva „dosť“ a výzva premiérovi odstúp. A odpoveď Roberta Fica? Po tom, čo v Slovenskom rozhlase prepočul zostrih svojich vulgárností, veľmi jasne zareagoval na požiadavku námestí: na svoje odstúpenie dôvod nevidí – nie sme podľa neho v roku 2018 a republiku si podľa neho rozvracať nedáme. Už o pár hodín však prišiel krok koaličného Hlasu , ktorý priviedol jeho vládu do pozície menšinovej. A následne vynášanie zo stranícke j kuchyne – že Hlas pilotuje prezident Pellegrini. Technickým riešením situácie majú byť podľa premiéra predčasné voľby. Dokáže ich odvrátiť? Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa Ekonomickej univerzity.Nebol by to Robert Fico, keby niečo nevymyslel, tvrdí politológ. Dôkazom je už samotný fakt, že je štvrtýkrát premiérom. Aktuálnym ťahom má byť jeho otváranie témy muža a ženy ako jediných pohlaví, či rovnako ukotvovanie manželstva ako jedinečného zväzku muža a ženy do ústavy. „Dnes ide o postrannú tému, ktorá nezamestnáva spoločnosť“, tvrdí politológ. „Je to opäť to jeho dlhodobé – prenáša pozornosť z jednej témy na druhú, no tak, aby vyšpičkoval vášne“, dodáva Radoslav Štefančík. Tvrdí, že ak sa témy aktuálne chytá opozičné KDH, pre ktoré je téma prirodzenou, vyrušuje ho aktuálne načasovanie. „Momentálne nie je vhodná doba, pretože takto len legimitizujú to, čo robí Robert Fico. Zo strany KDH je to tak, ako keby nepoznali všetky svetové strany, tak ako ich pozná Robert Fico“, dodáva. Politológ je kritický k premiérovým vyjadreniam na adresu Ukrajincov, ktorí tu utejakú pred vojnou. „V Ukrajincoch našiel obetného baránka a projektuje do nich vinu za všetky problémy a vytvára veľmi silný negatívny vzťah časti domácej populácie voči nim“, hovorí. „Viem si predstaviť, že takýmto spôsobom začínala genocída Židov v Európe pred druhou svetovou vojnou“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Potreba ochrániť podnikanie pred digitálnymi hrozbami sa v poslednom období spomína čoraz častejšie. Existujú totiž desiatky druhov kybernetických útokov, ktoré sa naviac stále vyvíjajú a menia, a samozrejme pribúdajú aj úplne nové. Inými slovami, kybernetickí útočníci sa neustále snažia nájsť iné spôsoby, ako obísť zabezpečenie zariadení a systémov. „Často sa vyskytujú DDoS útoky, ktoré zneprístupnia služby, ale aj ransomvérové útoky. Najčastejšie sa však stretávame so phisingovými aktivitami, ktorých cieľom je získať citlivé údaje,“ vyratúva Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Už dnes pritom platí európska legislatíva NIS1, ktorá vyše tisícke firiem na Slovensku prikazuje chrániť svoje systémy. Od januára sa však tento okruh vďaka aktualizácii smernice rozšíri až na viac ako päť tisíc spoločností. Podľa Priesola by sa však problematikou kyberbezpečnosti mali zaoberať aj tie, ktoré neviaže zákon. „Aj menej náročný ransomvérový útok môže firme spôsobiť stratu reputácie, ktorú si firma mohla budovať niekoľko rokov, naštrbené vzťahy so zákazníkmi aj dodávateľmi, čo môže viesť až k neplánovanému zániku,“ opisuje Priesol. Ako sme teda na tom čo sa týka kybernetickej bezpečnosti na Slovensku, aké chyby robia firmy najčastejšie a akými novými pravidlami sa čochvíľa mnohé firmy v prípade kyberbezpečnosti budú musieť riadiť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Jozef Priesol, bezpečnostný manažér spoločnosti Slovanet. Tento diel Indexu vyšiel s podporou spoločnosti Slovanet. _ 00:00 Úvod.00:57 Čo je kybernetická bezpečnosť.02:10 Kyberbezpečnosť a Slovensko, respektíve EÚ.04:54 Najčastejšie spôsoby útokov.06:27 Príklad kybernetického útoku v praxi.08:40 Ako sa firmy chránia pred útokmi.10:11 Časté chyby pri kyberbezpečnosti.12:47 Čo sa firme môže stať pri útoku.14:11 Čo prinesie nová smernica o kyberbezpečnosti.19:52 Povinnosti vyplývajúce zo smernice.22:09 Kto môže firmám pomôcť.24:09 Kde získať financie na bezpečnostné systémy.24:59 Ako vie firme pomôcť externý odborník.26:08 Technické systémy bezpečnosti.31:19 Dodávateľské reťazce a kyberbezpečnosť.32:03 Čo by mali ovládať zamestnanci. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.