Podcasts about komu

Dobrovolnictví, péče o památky i přírodu a udržitelný seberozvoj patří mezi priority, které si vytkla programová šéfka organizace Brontosaurus. V rozhovoru pro Radiožurnál objasňuje kořeny svých přesvědčení, jak ji ovlivnil Skaut a jak hnutí propojuje mladé lidi. „Základna je rozmanitá a já si myslím, že by taková měla zůstat. Je důležité pečovat o udržitelnost lidskou, aby tam noví lidé přicházeli, ale rozmanitost má něco do sebe,“ říká Alžběta Flíčková. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společnost Meta oznámila spuštění nových opatření proti podvodným vzkazům na Facebooku, ve WhatsAppu či v Messengeru. Uživatele bude nově upozorňovat na to, že systém detekoval možný pokus o podvod. „Meta se snaží být vstřícná vůči inzerentům až do bodu, kdy se pohybují na hraně slušného chování. I inzerent na hraně pravidel je pořád platící inzerent. Podobná opatření zavádí, když jsou uživatelé hodně nespokojeni,“ vysvětluje v Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Společnost Meta oznámila spuštění nových opatření proti podvodným vzkazům na Facebooku, ve WhatsAppu či v Messengeru. Uživatele bude nově upozorňovat na to, že systém detekoval možný pokus o podvod. „Meta se snaží být vstřícná vůči inzerentům až do bodu, kdy se pohybují na hraně slušného chování. I inzerent na hraně pravidel je pořád platící inzerent. Podobná opatření zavádí, když jsou uživatelé hodně nespokojeni,“ vysvětluje v Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aaron Ladd, of KOMU 8 in Columbia, joined The Drive to discuss Mizzou loss to Kentucky and the Tigers poor play down the stretch.

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů.

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Prezident pribehol na pomoc Ficovi, Orbánovi, ale aj sebe samému 2. Michelko, Kaliňák a Glück zbierajú argumenty pre opozíciu 3. Takto nevyzerá hlúposť či ochrana národných záujmov, ale kolaborácia

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

Komu připadá normální házet na druhé bomby, měl by být srozuměn s tím, že i na něj nějaké přiletí. A komu není líto zmařených lidských životů, nemá co čekat, že někomu bude zaležet na tom jeho. 09.03.2026, www.RadioUniversum.cz

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

V Příhrazských skalách v Českém ráji, nedaleko Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku ve středních Čechách, se nacházejí pozůstatky skalního hradu Hynšta. Z původního, nepříliš rozsáhlého hrádku ze 13. století, se dodnes zachovala pouze jedna místnost. Komu hrad v minulosti sloužil, to zůstává dodnes zahalené tajemstvím.

Hostia: Stanislav Pánis (analytik trhov z J&T Banky) a Martin Jirušek (odborník na energetickú geopolitiku z Masarykovej univerzity v Brne). | Nahrávka: Andrej Dávid (expert na lodnú dopravu zo Žilinskej univerzity). | Iránske Revolučné gardy vyhlásili kontrolu nad Hormuzským prielivom a hrozia útokmi na obchodné lode. Hlavnou tepnou námorného exportu ropy a zemného plynu z krajín Perzského zálivu prúdi pätina svetovej produkcie. Reakciou na ukotvenie tankerov je prudký nárast cien na komoditných trhoch. Aké dosahy má zastavenie exportu ropy a zemného plynu z vojnou postihnutého regiónu? Komu blokáda prielivu vyhovuje, kto je z nej nervózny a ako dlho môže trvať? Je možné obnovenie plavby vynútiť? Ako reálne vyzerá situácia na mori pri iránskom pobreží? Ako trhy reagujú na aktuálnu situáciu v Iráne? Čo znamená zastavenie exportu ropy a zemného plynu – ktoré trhy ním najviac utrpia? Existujú alternatívne spôsoby prepravy? Ako rýchlo sa vie globálny trh adaptovať na výpadok časti exportu z Perzského zálivu – nahradením ťažby v iných regiónoch? Ako rýchlo a v akej miere sa nárast cien prejaví na čerpacích staniciach? Dokážu USA garantovať bezpečnosť plavby kritickým úsekom? Ako vyzerá blokáda v praxi – čo sa deje na mori? Stalo sa už v minulosti, že bola lodná doprava cez Hormuz alebo iné dôležité námorné úžiny výrazne obmedzená? Aké rozhodovanie prebieha u lodnej spoločnosti, keď zváži, či loď cez rizikovú oblasť pustí – koho všetkého sa pýta a čo hovoria poisťovne, kapitán a posádka? | Vojna zablokovala Perzský záliv. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Podnikatelia majú už len pár dní na to, aby podali v riadnom termíne daňové priznanie za uplynulý rok. Čakajú ich viaceré novinky a zrejme aj vyššia daň. Ako zvládnuť zmeny v daňovom priznaní, ale aj v odpočte DPH na auto a aké sú možnosti znížiť svoju daň vysvetľuje v rozhovore Alica Orda Oravcová, daňová poradkyňa a prezidentka Daňového fóra Slovenska. Hoci sa nezdaniteľná časť základu dane zvyšuje, bude sa rýchlejšie krátiť. Základ dane si daňovník môže znížiť o nezdaniteľné minimum, ktoré je za rok 2025 na úrovni 5753 eur. Táto suma sa začína postupne krátiť, ak základ dane prevýši hranicu 25 426 eur. Ak daňovník vykonáva činnosť, pri ktorej mu vznikajú relevantné náklady, môže zvážiť rôzne formy daňovej optimalizácie. "Niekedy je možné prerušiť odpisy motorového vozidla a uplatniť si ich v budúcich rokoch. Vždy je dobré zamyslieť sa nad daňovým základom už v decembri a prípadne požiadať odberateľov o úhradu faktúr až v januári," hovorí daňová expertka. Rodičia si všimnú aj nižší bonus na dieťa. Ak mesačný základ dane z príjmov je vyšší ako 2477 eur, tak sa daňovníkovi začína krátiť daňový bonus na dieťa. Pri základe 3477 mesačne úplne zaniká nárok na tento bonus. V porovnaní s rokom 2024 tak rodič pri jednom dieťati do 15 rokov dostanete o 480 eur menej.Pri dvoch malých dieťoch dostanete o 960 eur menej. "Odporúčame rodičom, aby si dobre spočítali svoje príjmy a ak je to pre nich výhodnejšie, môžu si daňový bonus medzi sebou prehodiť, ak by to jednému nevychádzalo ale druhému áno," hovorí Alica Orda Oravcová. V daňovom priznaní je možnosť uplatniť si aj daňový bonus na zaplatené úroky na hypotéke pre mladých ľudí do 35 rokov. Daňovník môže všetky informácie získať vo svojej banke. Časť svojej dane vo výške 6 % tiež môže darovať podľa vlastného výberu. Musí však zachovať pomer 2% pre neziskovku, 2% pre jedného rodiča a 2% pre druhého rodiča. Daňová expertka vysvetľuje, či je možné tieto percentná kombinovať a kedy je možné zvýšiť príspevok pre neziskovku až na 3%. Čo sa v rozhovore dozviete: Aké zmeny prináša daňové priznanie za rok 2025 Ako sa kráti daňový bonus na dieťa Kto si môže uplatniť daňový bonus na hypotéku Ako sa bude krátiť nezdaniteľné minimum Komu sa oplatí založiť sro Ako bude fungovať mikroodvod See omnystudio.com/listener for privacy information.

Najprv to bol vzťah ako koza k nožu, potom sa z toho stalo partnerstvo, vďak a rešpekt. Ako sa Robertovi Ficovi darí oprať oligarchickú Gorilu a naozaj sme v zdravotníctve rezignovali na verejný záujem? No a prečo sú tu smrteľne chorí odkázaní na charitu a nie štát?O údajnej kvalite slovenského zdravotníctva má vraj hovoriť fakt, že štát nalieva do tohto rezortu čoraz viac a viac miliárd. Aspoň tak to aktuálne hovorí premiér Fico. Naopak, šéf NKÚ hovorí o tom, že napriek rastúcemu prílevu peňazí sa kvalita, ale najmä dostupnosť, zdravotníckych služieb nijako nelepší. V čom je teda ten zásadný problém a kde všetky tie financie z našich daní a odvodov vlastne miznú?O zlom stave nášho zdravotného systému svedčí i neustále rastúci počet zbierok na internetových portáloch, v ktorých pacienti doslova žobrú o vlastný život, či aspoň o svoje holé zdravie. No a presne v tom istom čase si súkromné zdravotné poisťovne dokážu pokojne zaknihovať miliónové zisky z našich odvodov. Je to fér a v poriadku?Komu – kde, ako a kedy, v tom ešte niekto vidí solidárne zdravotné poistenie a verejný záujem štátu na zdraví a životoch pacientov, občanov? Prečo sa naši veľmi vážne - až smrteľne chorí spoluobčania, ocitli v pozíciií žobrákov a kde v tom celom zlyhal štát, ktorému platíme nemalé dane a zdravotné odvody?No a napokon, prečo sa ten náš verejne známy politický bojovník voči oligarchií a moci finančných skupín napokon rozhodol “oprať” už aj tú povestnú Gorilu a ospravedlniť moc a vplyv finančných žralokov v rezorte zdravotníctva? Pokoj, stabilita a spolupráca s tými, ktorí v sektore zdravotníctva rozdávajú prakticky všetky karty? Čo sa teda skrýva za týmto ideovo/mentálnym obratom Roberta Fica, je ešte slovenský premiér slobodný v téme zdravotníctva a kam povedie takéto pranie oligarchických “Goríl”?Klika SMERo – HlASu, spolu s finančnými skupinami, už dlho hrá skrytú hru o participáciu ziskov v zdravotníctve. Fico sa to dnes len rozhodol otvorene priznať. Faktom však je, že práve on - a jeho nominanti, slovenské zdravotníctvo zásadne zdevastoval,i, dodáva Stachura.Počúvate Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Najprv to bol vzťah ako koza k nožu, potom sa z toho stalo partnerstvo, vďak a rešpekt. Ako sa Robertovi Ficovi darí oprať oligarchickú Gorilu a naozaj sme v zdravotníctve rezignovali na verejný záujem? No a prečo sú tu smrteľne chorí odkázaní na charitu a nie štát?O údajnej kvalite slovenského zdravotníctva má vraj hovoriť fakt, že štát nalieva do tohto rezortu čoraz viac a viac miliárd. Aspoň tak to aktuálne hovorí premiér Fico. Naopak, šéf NKÚ hovorí o tom, že napriek rastúcemu prílevu peňazí sa kvalita, ale najmä dostupnosť, zdravotníckych služieb nijako nelepší. V čom je teda ten zásadný problém a kde všetky tie financie z našich daní a odvodov vlastne miznú?O zlom stave nášho zdravotného systému svedčí i neustále rastúci počet zbierok na internetových portáloch, v ktorých pacienti doslova žobrú o vlastný život, či aspoň o svoje holé zdravie. No a presne v tom istom čase si súkromné zdravotné poisťovne dokážu pokojne zaknihovať miliónové zisky z našich odvodov. Je to fér a v poriadku?Komu – kde, ako a kedy, v tom ešte niekto vidí solidárne zdravotné poistenie a verejný záujem štátu na zdraví a životoch pacientov, občanov? Prečo sa naši veľmi vážne - až smrteľne chorí spoluobčania, ocitli v pozíciií žobrákov a kde v tom celom zlyhal štát, ktorému platíme nemalé dane a zdravotné odvody?No a napokon, prečo sa ten náš verejne známy politický bojovník voči oligarchií a moci finančných skupín napokon rozhodol “oprať” už aj tú povestnú Gorilu a ospravedlniť moc a vplyv finančných žralokov v rezorte zdravotníctva? Pokoj, stabilita a spolupráca s tými, ktorí v sektore zdravotníctva rozdávajú prakticky všetky karty? Čo sa teda skrýva za týmto ideovo/mentálnym obratom Roberta Fica, je ešte slovenský premiér slobodný v téme zdravotníctva a kam povedie takéto pranie oligarchických “Goríl”?Klika SMERo – HlASu, spolu s finančnými skupinami, už dlho hrá skrytú hru o participáciu ziskov v zdravotníctve. Fico sa to dnes len rozhodol otvorene priznať. Faktom však je, že práve on - a jeho nominanti, slovenské zdravotníctvo zásadne zdevastoval,i, dodáva Stachura.Počúvate Ráno Nahlas. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vplyv korešpondenčného hlasovania na výsledky volieb je v skutočnosti malý, mnoho štátov umožňuje ľuďom v zahraničí voliť len na ambasádach, vraví volebný a dátový analytik Denníka N Daniel Kerekes. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje výhody a nevýhody korešpondenčnej voľby, možné alternatívy a odpovedá na otázku, či by ľudia žijúci v zahraničí mali mať možnosť rozhodovať o Slovensku.

Gestir þáttarins eru systkynin Anna María og Róbert Magnús Kristmundsbörn sem hafa bæði áratuga reynslu úr flugheimunum, hún sem flugfreyja og hann sem flugstjóri. Bæði fengum þau “flugbakteríuna” í vöggugjöf því faðir þeirra Kristmundur Magnússon var loftskeytamaður og síðar flugstjóri fyrir ýmis flugfélög víðs vegar um heiminn. Anna María hóf sinn feril í fluginu hjá Air Atlanta en starfar í dag sem flugfreyja hjá Icelandair þar sem hún er m.a. að sinna VIP ferðum á vegum Loftleiða. Róbert Magnús er yfirflugstjóri hjá Air Atlanta, sem fagnar 40 ára afmæli á þessu ári. Þar er í nógu að snúast við að bæta við breiðþotum og ráða fólk til starfa í ört stækkandi fyrirtæki. Nítjánda breiðþota félagsins er væntanleg í vor.

Veľkou témou ostatných dní je možnosť obmedzenia voľby korešpondenčnou formou, teda poštou zo zahraničia. Hoci o tejto správe informovala najprv opozičná strana Progresívne Slovensko, ešte včera na ňu premiér odpovedal vyhýbavo. Dnes jeho poradca Erik Kaliňák potvrdil, že takýto návrh zákona je dokonca už pripravený. Čo by to mohlo znamenať pre voľby? Na to sa v relácii Analýzy 24 pýtala moderátorka Lucia Stráňavová volebného experta a dátového analytika Daniela Kerekesa a politológa Miroslava Řádka.

Aaron Ladd, of KOMU 8 in Columbia, joined The Drive to discuss the Tigers up and down season and how they should still be in the tournament.

Krátce před nahráváním posunula vzácná hostka svou účast a Slejvák tak musel zaimprovizovat. Naštěstí tady jste Vy, naši milí posluchači a posluchačky, a v krátké době jste na naše vyžádání zaslali nejrůznější dotazy a komentáře na Instagram @slejvak_radiowave.

Krátce před nahráváním posunula vzácná hostka svou účast a Slejvák tak musel zaimprovizovat. Naštěstí tady jste Vy, naši milí posluchači a posluchačky, a v krátké době jste na naše vyžádání zaslali nejrůznější dotazy a komentáře na Instagram @slejvak_radiowave.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bomo Slovenke in Slovenci spremenili varčevalne navade in prihrankov ne bomo kopičili le v bankah, ampak tudi na donosnejših finančnih trgih? Država nam z letošnjim marcem za ta namen ponuja individualne naložbene račune. Namenjeni bodo samo fizičnim osebam in bodo davčno prijaznejši od obstoječih trgovalnih računov. Kakšne so prednosti odprtja tako imenovanega INR, kolikšni bodo stroški, povezani s tem, zakaj ne bo mogoče nanje prenesti že pridobljenih vrednostnih papirjev? O vsem tem pa tudi o pomembnosti razvitega kapitalskega trga v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Nikolina Prah, državna sekretarka na finančnem ministrstvu; dr. Aljoša Valentinčič, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani; Mitja Tomažinčič, direktor investicijskega bančništva v NLB; Daniel Medved, direktor oddelka investicijskega bančništva v OTP.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

W tym podcaście odpowiadamy na pytania widzów wokół naszego filmu „Niemcy. Historia najnowsza. Od zjednoczenia do dziś”.00:00-01:22 - Wstęp01:23-04:39 - Dlaczego w Polsce tak rezonuje temat energii atomowej w Niemczech?04:40-15:42 - Źródła niemieckiego ruchu antyatomowego15:43-19:33 - Dlaczego podejście do energii atomowej jest inne w Polsce niż w Niemczech?19:34-27:37 - Czy ceny energii nie zmieniły podejścia Niemców do energetyki?27:38-35:51 - Cyfryzacja w Niemczech35:52-42:50 - Jak Niemcy oceniają Merkel?42:51-48:25 - Czy temat współpracy z dawnymi służbami jest istotny w Niemczech?48:26-53:50 - Czy celem Merkel i Putina było podporządkowanie sobie Europy Środkowej?53:51-01:02:05 - Niemieckie inwestycje w armie 01:02:05-01:06:40 - Sytuacja liberałów z FDP01:06:41-01:12:47 - Komu najbliżej do AfD?01:12:48-01:16:05 - Koniec raju?Wspomniane materiałyFilm historia najnowsza Niemiec: https://www.youtube.com/watch?v=she3Wih7aFAFilm o Scholzu: https://www.youtube.com/watch?v=SkWYPqYMq1U&t=24sFilm o Wschodnich Niemczech: https://youtu.be/Uy8BIU4bVsw?si=07jYhD2fMIY3t7HvLeksykon Niemiecki: https://www.osw.waw.pl/leksykon-niemiecki/Podcast o ocenie Merkel: https://www.youtube.com/watch?v=sUg2cJv5syQ

V dalším díle rubriky „O čem se mluví“ jsme se věnovali tématu implantace defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc. Policisté zjišťují, zda bylo ve všech případech namístě defibrilátory pacientům voperovat.

Gastro Paczka - pyszny catering dietetyczny z dowozem. Jedz zdrowo i zapomnij o gotowaniu.Z kodem OLGA do końca lutego czeka na Ciebie -35% na KAŻDE zamówienie.⁠https://gastropaczka.pl/⁠Sabina ma 26 lat i mieszka w Wiązowie razem z tatą, siostrą i siostrzenicą. 1 sierpnia 2011 roku wychodzi na popołudniowy spacer po okolicy i już nigdy nie wraca do domu. Komu zależało by dziewczyna zniknęła i jakie skrywa sekrety?

Choć przez wielu traktowany jest jako domownik, to wciąż czuje się gościem w świecie MMA. W świecie, w którym są bardzo duże pieniądze, a on rzuca konkretnymi kwotami. 300 tysięcy? Za tyle nie zawalczy w KSW. Walka z Mamedem? To już wypłata rzędu miliona złotych. Ale jak sam twierdzi, pieniądze to nie wszystko. Ma za co żyć i nie zamierza dla zasięgów i kasy robić z siebie małpy w internecie. Kolejnym gościem Łukasza Kadziewicza w podcaście "W cieniu sportu" jest Szymon Kołecki.

Kdo si občas, aspoň v duchu, nepostěžuje na neuklizené silnice a chodníky? A někdo také hned ví, kdo za to může… Komu náleží jaká údržba a jak je náročná v zasněženém ránu v Liberci, se vydal zjistit redaktor Jaroslav Hoření.

Individualni naložbeni računi (INR) prinašajo davčne ugodnosti za dolgoročne vlagatelje. Komu so namenjeni, kakšne so omejitve vplačil in kako deluje 15-letni davčni cikel? Pred mikrofonom: Nikolina Prah, državna sekretarka na ministrstvu za finance ______________________ Bootcamp za mlade Vse, kar mora vaš otrok vedeti o upravljanju denarja Termini: Ljubljana - 19. februar 2026 med 10.00 Info: https://money-how.si/dogodki/ ____________________________ KNJIGA: Mami, oči, ali smo mi bogati? Od žepnine do investiranja. Vodnik za starše, ki želijo razumeti upravljanje denarja in to znanje samozavestno prenesti na otroke. Tiskana knjiga https://money-how.si/knjiga/mami-oci-ali-smo-mi-bogati/ E-knjiga + bootcamp https://money-how.si/knjiga/mami-oci-ali-smo-mi-bogati-2/ ____________________________ Money-How Premium: https://money-how.si/narocnine/ vključuje: - Modri AI - Finančni asistent, ki pomaga pri raznih finančnih dilemah https://money-how.si/modri-ai/ - Taxistent - Davčni asistent, ki pomaga pri oddaji davčne napovedi https://money-how.si/taxistent/ (deluje za IBKR; Revolut, Trade Republic... in kombinacijo vseh) - poglobljene članke ____________________________ Bootcamp v živo: Investiranje – kako sploh začeti Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Nimaš energije, da bi raziskoval vse podrobnosti. Skrbijo te davki? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Termini: Ljubljana - 19. marec 2026 med 17.00 in 20.30 Info: www.money-how.si/dogodki/ ______________________ Finančna delavnica je lahko čudovito darilo. Več preveri https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje v delnice: Kaj moram vedeti, ko se odločam za investiranje v delnice Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje za začetnike. Praktično o osnovah investiranja. Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja _________________________________ DISCORD skupnost: V finančnih zagatah nismo sami, pridružite se nam na Discord Money-How / discord ______________________________ Več o Money-How na https://money-how.si/

Vláda sa v treťom konsolidačnom balíku zamerala aj na živnostenské podnikanie. Od januára sa zvýšili odvody a výrazne sa skrátilo obdobie, počas ktorého živnostníkom nevzniká povinnosť platiť sociálne odvody. O tom, či a komu sa ešte tento druh podnikania oplatí, sme sa rozprávali so zakladateľom projektu Firmáreň Borisom Kukumbergom.

Aaron Ladd, of KOMU 8 in Columbia, joined The Drive to discuss the lack of buzz surrounding the upcoming Super Bowl.

Stejné úspěchy, stejné silné stránky, stejné problémy - a dva úplně jiné přístupy k řešení. Jihočeský hejtman Martin Kuba a jihomoravský hejtman Jan Grolich téměř současně oznámili své plány na politickou budoucnost.A nemohli si zvolit odlišnější cestu. Zatímco Kuba opustil ODS a založil si vlastní hnutí Naše Česko, Grolich vsadil na převzetí KDU-ČSL a velké stranické změny. Komu to vyjde? Spokojí se bývalí předsedové KDU-ČSL s pozicí v „radě starších“? Najde Kuba dost lidí, aby postavil stranu? A kdo si myslí na spolupráci s Andrejem Babišem? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ženy XYZ #30: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Kolik bolesti se může schovávat za bezdětností? Jak se změnily romantické vztahy a očekávání mužů i žen? Chtějí se ještě lidé seznamovat přes mobilní aplikace nebo se raději vrátí do reálného světa? A budou to umět? Ve 30. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom poprvé živě diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. V brněnském divadle Reduta svou debatou navázaly na novou inscenaci Changes německé autorky Maji Zade ze života jednoho manželského páru.

V Číně se něco děje. Jeden z nejvýše postavených představitelů čínské armády i mocenského aparátu je vyšetřován, což znamená jeho odstranění z funkce a vůbec politického života. Jisté je, že jde o projev nějakého mocenského boje.

Aaron Ladd, of KOMU 8 in Columbia, joined The Drive to discuss his new job and the latest happenings for Missouri athletics.

Babiš navrhl Turka, Pavel Turka odmítl. Turek bude žalovat Pavla. Babiš Pavla žalovat nechce. Tak co s tím? Hádky s Hradem pokračují. Komu dává za pravdu ústava? Téma pro ústavního právníka Marka Antoše z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Babiš navrhl Turka, Pavel Turka odmítl. Turek bude žalovat Pavla. Babiš Pavla žalovat nechce. Tak co s tím? Hádky s Hradem pokračují. Komu dává za pravdu ústava? Téma pro ústavního právníka Marka Antoše z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes spomalíme a naladíme sa na sviatočnú vlnu. V krátkych úvahách Komu co dát a Sníh sa Karlovi Čapkovi s pozoruhodnou presnosťou podarilo zachytiť zimnú a predvianočnú atmosféru aj chvíle drobných radostí. Nejde pritom len o Vianoce, ale o pozornosť k druhým a schopnosť vidieť krásu v obyčajných veciach. Texty Karla Čapka ani po rokoch nestrácajú svoju jemnosť, múdrosť a ľudskosť. Zo Zlatého fondu SME ich načítal Robert Roth. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Den po svém jmenování rozhodla nová vláda, že stát v příštím roce převezme od domácností a firem veškeré financování podporovaných zdrojů energie. Je to rozumné? Komu to nejvíc pomůže? Měly by následovat další kroky ke zlevnění elektřiny? Obejde se Česko bez tří uhelných elektráren, které chce zavřít? Společnost Seven. A co vyplývá z vyšetřování příčin velkého výpadku elektřiny, který na začátku července postihl šestinu Česka? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Spiesz się powoli, wolniej jedziesz dalej zajedziesz, jak się człowiek spieszy to się diabeł cieszy. Świadom tych uniwersalnych mądrości, profesor Piotr Gliński, były minister kultury słusznie zauważył: Po co nam pociągi jadące 350 km/h? Mowa o Polsce. Kto będzie tym jeździł? Ludzie się będą bali wsiąść do takiego pociągu. Trudno się z profesorem nie zgodzić. Pociągi jeżdżące z prędkością 350 km/h mają oczywiste wady. Komu potrzebny jest strach ludzi? Chyba tylko rządowi. Poza tym przy tak szybkiej jeździe dochody pociągowych restauracji Wars. Bo jak jedzie pociąg krócej to mniej ludzie kupią. A co ważniejsza tak olbrzymia prędkość pociągów spowoduje, że kury nie będą dawać mleka, krowy przestaną się nieść i trzeba je będzie nosić. Szczotki przestaną zamiatać, liczba Pi przestanie być nieskończona. Chłop będzie z chłopem, a baba z babą.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se znovu dočkal premiérského křesla. A může začít dělat, co chce. Jenže co to vlastně je?„Babiš byl roky ministrem financí, vedl už dvě vlády. O tom, jaký bude premiér, toho ale víme překvapivě málo. Převládne u něj touha po pomstě a stane se z něj autoritář jako z Obrána a Fica? Nebo zůstane hlavně pragmatik?“ ptá se v podcastu Václav Dolejší.Babiš už v minulosti hodněkrát ukázal, že dokáže úplně otočit. „Do politiky vstupoval když ne jako pravičák, tak středopravičák. Aby později změnil úplně všechno - program, marketing i voliče - a stal se levičákem,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podobný obrat udělal přerodem z liberála vzývajícího nové technologie a průmysl budoucnosti v konzervativce, jehož program leží hlavně ve zvyšování důchodů. A teď se čeká, jestli a jak moc se odstřihne od západního politika a přiblíží se východu.„Nadějí v tomhle může být Donald Trump, k němuž Babiš vzhlíží. Trump požaduje větší investice do obrany. Jestli se chce Babiš podívat od Bílého domu, nemůže to brát na lehkou váhu,“ říká Stuchlíková.Jistota nemáme ani ohledně rozpočtu. Babiš v minulosti byl spíš jestřábem, který hlídal výdaje, dnes chce rozhazovat všude možně. „Ale nevím, jestli to nakonec bude tak horké, jak se všichni bojí. Pokud by v průzkumech vycházelo, že lidé se bojí vysokých schodků, Babiš klidně zase otočí. A v něčem už se to děje,“ dodává Dolejší.Komu všemu se chce Babiš pomstít? Za kolik jsou na prodej zbytky sociální demokracie a komunistů? A koupí je vůbec někdo? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.