POPULARITY
Categories
V Třešti uvítal Lucii Výbornou malíř a amatérský astronom Petr Mirčev. Mimo jiné je také sběratelem. „Mám rád staré věci. Mají duši, ale zároveň jsou i krásně udělané a zastara ty věci líp fungovaly než dnes, v té instantní době, kdy všechno má fungovat dva roky a pak se to má rozbít,“ vypráví. Před dvaceti lety koupil dům, aby v něm měl galerii, ale nakonec se rozhodl, že v něm bude ubytovávat „problémové“ lidi. Co ho k tomu rozhodnutí vedlo?
Nový systém financovania súkromných škôl i povinná maturita z matermatiky - to sú len niektoré zmeny, ktoré poslanci schválili v rámci školskej reformy. Minister školstva Tomáš Drucker ju označil za najväčšiu za dvadsať rokov. Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz, ktorý v minulosti šéfoval analytickému tímu Inštitútu vzdelávacej politiky na ministerstve školstva o tom pochybuje. „Táto reforma nemá zmysel. Finančne nedostupné školy sa stanú ešte drahšími,“ upozorňuje v rozhovore. Zmena by mala platiť od septembra 2028. Súkromné a cirkevné školy si budú môcť vybrať, či budú naďalej vyberať školné a prídu o 20 percent normatívu na žiaka, ktorý im posiela štát, alebo sa vzdajú školného, otvoria sa prijímaniu všetkých detí z obvodu a zachovajú si normatív v plnej výške. „Náš cieľ by mal byť, aby sme mali školy, ktoré nevyberajú žiadne poplatky. Ale to sa nedocieli týmto spôsobom,“ vysvetľuje Rehúš. Presne vypočítava, že spoplatnené školy by mali prísť asi o 500 eur ročne na žiaka, čomu sa skutočne drahé elitné školy bez väčších problémov prispôsobia. Finančne dostupnejšie školy s nižšími poplatkami však budú mať problém. Je tu však spôsob, ako si škola môže zachovať školné aj normatív - ak uzavrie dohodu so štátom, že bude robiť inovácie a prijímať žiakov so špeciálnymi potrebami, ktorí by mali tvoriť do 30% všetkých detí. Aj tu však budú existovať výnimky a konkrétne pravidlá. Želané výsledky v podobe vyššej matematickej gramotnosti a väčšej ochote vyberať si na štúdium technické odbory sa podľa analytika Rehúša nedostavia ani po zavedení povinnej maturity z matematiky. Sú výskumy z Nemecka, ktoré ukazujú, že viac testovania z matematiky vyústilo len do toho, že učitelia začali vyvíjať na deti väčší tlak, dávali im viac úloh a následne klesla motivácia žiakov učiť sa matematiku a mať z nej radosť. „Obávam sa, že aj povinná maturita z matematiky zabije vnútornú motiváciu detí učiť sa ju. Oveľa lepšie výsledky by sme získali, ak by štát pomohol učiteľom lepšie tento predmet učiť,“ hovorí Rehúš. Zároveň ponúka odpovede na otázky, či je prevádzkovanie súkromnej školy dobrý biznis a prečo vyššie výdavky na vzdelávanie vedú k väčšej ekonomickej prosperite krajiny. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 1:52 O koľko peňazí prídu súkromné školy, ak budú vyberať školné 11:42 Slovensko nevyčlenilo peniaze na školskú reformu z Plánu obnovy 15:11 Ako sa súkromné školy vysporiadajú s novými pravidlami 17:00 Ako si školy môžu ponechať školné aj normatív 24:43 Sú súkromné školy lepšie ako štátne? 27:49 Sú súkromné školy dobrý biznis? 30:02 Komu pomôže maturita z matematiky? See omnystudio.com/listener for privacy information.
Hostia: Michal Stuška (poslanec a člen Výboru NR SR pre sociálne veci za Smer-SD) a Martina Bajo Holečková (poslankyňa NR SR za SaS). | Aktuálna valorizácia od januára 2026: V akej bude výške a ako sa to dotkne jednotlivých skupín? Je takéto navýšenie vzhľadom na infláciu a životné náklady dostatočné? Porovnanie posledných rokov. Ako sa v budúcom roku zmenia minimálne dôchodky? Mohlo by sa v budúcnosti valorizovať iným mechanizmom – o pevnú čiastku? Komu by to pomohlo? Mohol by v takom prípade štát ušetriť? Zmrazenie 13. dôchodky pre budúci rok: V akej miere to pomôže konsolidácii? Je aj v tomto prípade na mieste úvaha o zvyšovaní o pevnú sumu? Predčasné dôchodky – je už tento inštitút nastavený efektívne? | Budúca valorizácia dôchodkov. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.
To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.
S daňovým poradcom Martinom Tužinským rozoberáme kritický bod obratu, kedy sa živnostníkovi finančne oplatí preklopiť na s.r.o. V podcaste sa dozviete: Pri akej výške zisku sa pre živnostníka preklápa finančná výhodnosť na stranu s.r.o.? Daňovo-odvodové zaťaženie: Kedy platíte menej ako SZČO a kedy ako s.r.o.? Aké sú minimálne ročné náklady na prevádzku s.r.o. a kedy tieto náklady prekonajú úspory na daniach? Aký je najlepší spôsob, ako si vyplácať peniaze z vlastnej s.r.o. – cez mzdu, dividendy alebo kombináciou? Ako veľmi sa zvýši administratívna náročnosť prechodom na s.r.o. a aké sú presné kroky a poplatky pri zrušení živnosti a založení s.r.o.? Modelový príklad: Detailné porovnanie celkového ročného zaťaženia (daní a odvodov) v oboch variantoch na konkrétnom prípade (napr. freelancer s príjmom 36 300 eur).
Dělníci kultury #28: Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar tentokrát debatují o:filmech a jihlavském projektu režiséra Tsaie Ming-Liangareality show Great British Bake-offsoše Praying Wood Krištofa Kinteryretrospektivě fotografa Joela-Petera Witkina Rozbitý svět (DOX)stand-upu Daniela Slosseknize Andrey Sedláčkové Toyen. Léta erotická (Prostor) a Milana Kocha Básnické a prozaické dílo (Malvern)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Ještě se nestal ministrem a už jsou proti němu demonstrace. Motorista Petr Macinka. Komu vadí? A jaké má plány se životním prostředím? Téma pro Jana Kalibu, klimatického zpravodaje Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ještě se nestal ministrem a už jsou proti němu demonstrace. Motorista Petr Macinka. Komu vadí? A jaké má plány se životním prostředím? Téma pro Jana Kalibu, klimatického zpravodaje Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.
Ještě se nestal ministrem a už jsou proti němu demonstrace. Motorista Petr Macinka. Komu vadí? A jaké má plány se životním prostředím? Téma pro Jana Kalibu, klimatického zpravodaje Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.
Pošlete nám rozpočet! Nepošleme, už jsme vám ho poslali. Hádka o nejdůležitější zákon roku. Proč k ní došlo? Komu dává smysl? A na co se teď čeká? Téma pro Petra Vaška, redaktora České televize, který se státnímu rozpočtu dlouhodobě věnuje. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pošlete nám rozpočet! Nepošleme, už jsme vám ho poslali. Hádka o nejdůležitější zákon roku. Proč k ní došlo? Komu dává smysl? A na co se teď čeká? Téma pro Petra Vaška, redaktora České televize, který se státnímu rozpočtu dlouhodobě věnuje. Ptá se Matěj Skalický.
Pošlete nám rozpočet! Nepošleme, už jsme vám ho poslali. Hádka o nejdůležitější zákon roku. Proč k ní došlo? Komu dává smysl? A na co se teď čeká? Téma pro Petra Vaška, redaktora České televize, který se státnímu rozpočtu dlouhodobě věnuje. Ptá se Matěj Skalický.
Tokrat smo se v Mali šoli finančne pismenosti poglobili v svet naložbenih skladov. Kaj pravzaprav pomenijo izrazi, kot so delniški, mešani, obvezniški in denarni skladi? Kako se med seboj razlikujejo, komu so namenjeni in kakšna so njihova tveganja ter potencialni donosi? Z nami je bil finančni strokovnjak Simon Meglič.
Wracamy na fale NFLPG po tygodniowej przerwie i brak podsumowania Week 6 chcemy wynagrodzić sesją Q&A. Dawno nie było już odcinka w tej formule, a okazja jest całkiem dobra. Nasi Patroni pytali m.in. o to, komu byśmy kibicowali, gdybyśmy zaczynali interesować się NFL dopiero dzisiaj, o kryzys w Baltimore Ravens i Cincinnati Bengals, obawy o słabnącą formę Buffalo Bills, kierunek, w jakim powinno podążyć w przyszłości New York Giants czy ocenę rosnących w ostatnich tygodniach ekip, jak np. Atlanta Falcons. Było również o wątkach związanych z trade deadline, np. w kontekście Kansas City Chiefs, a także obawy o pozycję rozgrywającego w Denver Broncos czy Minnesota Vikings. Na koniec zastanawialiśmy się nad przyszłością meczów zagranicznych, bo komisarz ligi Roger Goodell zapowiadał przecież, że docelowo ma być ich jeszcze więcej niż obecnie. TEMATY(0:00) – Wstęp i agenda(4:00) – Czy Kuba jedzie na WWE?(6:52) – Zwolnienie Briana Callahana z Titans w kontekście "tankowania"(16:10) – Kto jest najlepszym trenerem bez Super Bowl?(22:13) – Czyje koszulki spoza naszych ulubionych ekip byśmy nosili?(26:26) – Komu dziś byśmy zaczęli kibicować?(29:55) – Jak daleko zajadą Tampa Bay Buccaneers?(34:50) – Atlanta Falcons: osąd drużyny(39:37) – Buffalo Bills: osąd drużyny(44:26) – Drake Maye: osąd bohatera (Kącik Patriots)(48:16) – Czy Joe Burrow będzie miał do czego wracać w Bengals?(51:28) – Czy Baltimore Ravens są zgubieni? I co z Johnem Harbaugh w przypadku fatalnego bilansu?(57:17) – Kto mógłby zastąpić Mike'a McDaniela w Miami Dolphins?(1:01:47) – Czy "to jest ten sezon" Pittsburgh Steelers?(1:04:30) – Kto z AFC South lepiej prosperuje: Colts czy Jaguars?(1:08:05) – Kto z obecnie dodatnim bilansem skończy na minusie i vice versa?(1:10:21) – Blok pytań o New York Giants(1:18:01) – Po kogo mogliby sięgnąć Kansas City Chiefs przed trade deadline?(1:21:35) – Czy Bo Nix to QB z "linii Cousinsa"?(1:25:38) – Co powinni zrobić Minnesota Vikings, jeśli J.J. McCarthy będzie grał słabo?(1:30:44) – Kto ma najgorsze perspektywy na Super Bowl w kolejnych latach?(1:36:16) – Przyszłość meczów międzynarodowych(1:41:04) – Ogłoszenia i zakończenieZOSTAŃ PATRONEM: patronite.pl/nflpg
Andrej Babiš vyhlásil stop stav na vyjednávání o členech vznikající vlády. Poté, co na Turka prasklo, že na sociální sítě psal ještě horší věci, než jsme si mysleli, se šéf ANO odmítá bavit o obsazení ministerstev.Místo toho hodlá s Motoristy a SPD řešit program a koaliční smlouvu. K Turkovi se hodlá vrátit nejdřív za měsíc. „A mezitím očekává, že Motoristé najdou své hvězdě jiný post. Ostatně i někteří Motoristé cítí, že Turek je problematická figura,“ říká Václav Dolejší ve Vlevo dole.V tuhle chvíli to tedy vypadá na souboj vůle. Motoristé v něm proti Babišovi mají jasný trumf - hlasování o jeho vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.„Je jasné, že to je Babišova slabina. Bez toho, aby mu SPD a Motoristé odhlasovali imunitu, se dál nepohne. A to ani v případě, že by měl skrytý úmysl se domluvit s některou z vládních stran - na to může dojít až ve chvíli, kdy špinavou práci s vydáváním odvede někdo jiný,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Ani Babiš ovšem nehraje s úplně prázdnýma rukama - v problémech se totiž v posledních dnech kromě Turka ocitá i předseda strany Petr Macinka. Ten se má stát ministrem životního prostředí.„Jenže proti němu hlasitě protestují vědci a ekologické organizace. Navíc se ukazuje, že sponzoři Motoristů pochopitelně mají své zájmy na resortu. A Babiš může říkat - podívejte se, nemůžu bojovat na dvou frontách. Můžu podržet buď Macinku, nebo Turka,“ dodává Václav Dolejší.Komu se dnes sluší popřát Alles Gute zum Geburtstag? Jaké auto by byl Turek, kdyby tedy, ehm, byl auto? A co se teď zdá lidem na ministerstvu zahraničí? Všechno se dozvíte v nové epizodě Vlevo dole!A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Co to znaczy być odważnym we współczesnym świecie? Obecnie wiele się mówi o odporności psychicznej, umiejętności radzenia sobie z kryzysami, o zachowywaniu spokoju i zdrowego rozsądku, zwłaszcza w kontekście dezinformacji. Ale samo pojęcie odwagi, jakby zniknęło ze słownika współczesnych postaw. Czy zniknęło też z życia społecznego? Czy to dlatego, że rzadziej wymaga jej rzeczywistość? Gdzie się podziali ludzie odważni? O tym porozmawiamy z filozofką prof. Barbarą Czerską, Zenobią Żaczek - działaczką lokatorską i z Helena Krajewską z Polskiej Akcji Humanitarnej.
Hostia: Daniel Klimovský (politológ z Univerzity Komenského v Bratislave) a Václav Hřích (riaditeľ prieskumnej agentúry AKO). | Premiér Robert Fico na víkendovom sneme strany Smer-SD hovoril o zámere odsunúť voľby do samosprávnych zastupiteľstiev až na rok 2027 po voľbách do Národnej rady. Čo môže premiéra motivovať k takýmto výzvam? Je za tým autentická snaha posunúť voľby? Môže ísť o snahu prekryť iné aktuálne témy, ako je napríklad schvaľovanie rozpočtu? Komu by takýto posun prospel alebo uškodil? Je reálne, aby súčasné parlamentné strany takýto návrh podporili ústavnou väčšinou hlasov (bola by potrebná?), ako sa to udialo nedávno pri novele Ústavy SR? Do akej miery je možné premietať preferencie strán merané prieskumami z národnej politiky na komunálnu úroveň? Ako sa mení podpora jednotlivých strán v rámci regiónov a sociodemografických skupín? Najbližšie riadne komunálne voľby by sa mali konať zrejme na jeseň 2026 – je už v samosprávnej politike badať náznaky kampane? Ak by bol výsledok volieb priaznivý pre opozíciu, môže vzniknúť efekt snehovej gule s vplyvom na následné parlamentné voľby v úvode roka 2027? | Úvahy o posune komunálnych volieb. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.
Bóg przemówił do niej, gdy miała sześć lat. Nie w ekstazie. Nie w wizji. Po prostu przez jedno zdanie z dyplomu przedszkolaka:„Pozwólcie dzieciom przychodzić do Mnie.”Dziś Izabela Załuska – żona, mama piątki dzieci, familiolog, mediator rodzinny i ewangelizatorka – mówi, że to zdanie zmieniło wszystko.Bo od tamtej chwili Bóg prowadził ją krok po kroku. Przez wątpliwości. Przez łzy, kiedy nie dawała rady z dwójką maluchów. Przez cuda, które wydarzyły się wbrew diagnozom.Aż do momentu, gdy zrozumiała, że najważniejsza służba zaczyna się… w domu.
Veľká časť bremena tretieho konsolidačného balíka dopadne na živnostníkov, ktorým sa zvyšuje odvodové zaťaženie. Poslanci tiež schválili novú povinnosť v podobe sociálneho mikroodvodu. V praxi to znamená, že každý živnostník bez ohľadu na výšku príjmu bude musieť platiť sociálne odvody minimálne 131 eur mesačne. Zmeny vyvolali nesúhlasné reakcie a minister práce Erik Tomáš už avizuje novelu čerstvo prijatého zákona, ktorá by priniesla výnimku z platenia mikroodvodu aspoň pre niektoré skupiny živnostníkov. Medzitým už koalícia živnostníkom ustúpila aj v otázke transakčnej dane. Po novele zákona ju už nebudú musieť platiť. „Minimálny sociálny odvod 131 eur je nastavený zákerne,“ hovorí daňovo-odvodový poradca a bývalý minister práce a sociálnych vecí Jozef Mihál. Vysvetľuje, že platitelia tohto mikroodvodu aj tak nedosiahnu ani minimálny dôchodok. Zavedenie povinných odvodov napríklad voči rodičom na materskej, ktorí si privyrábajú malé sumy, je podľa Mihála „čisté výpalníctvo štátu.“ Mnoho živnostníkov tak hľadá spôsoby, ako sa plateniu vysokých odvodov vyhnúť. Podľa Mihála je to nešťastná situácia: „Prečo nás zlé vládne zákony nútia, aby sme míňali svoju tvorivú energiu na hľadanie dier v systéme?“ Stále však existujú spôsoby, ako navigovať v novej odvodovej realite a mnohí živnostníci ich aj využívajú. Jozef Mihál v rozhovore vysvetľuje, aké dnes majú živnostníci možnosti legálne sa vyhnúť plateniu vysokých odvodov a za jednu legislatívnu zmenu v rámci konsolidačného balíka dokonca vládu aj pochváli. Moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: Transakčná daň je vlajková loď babráctva vlády Kto by mal mať výnimku z platenia povinného sociálneho odvodu? Komu sa oplatí založiť si s.r.o. Kedy sa oplatí pozastaviť živnosť Ako by konsolidácia mohla zasiahnuť aj skutočných milionárov Oplatí sa ukončiť živnosť a zamestnať sa? Končí sa éra fiktívnych živnostníkov? See omnystudio.com/listener for privacy information.
Joyce Carol Oates – Rzeźnik Gerald Murnane – Równiny César Aira – Epizod z życia malarza podróżnika Mircea Cărtărescu – Nostalgia Komiks: Marzena Sowa, Geoffrey Delinte – Hej, Djo!
Petra Vyoralová a její svatební salón Delta spolu s Nadačním fondem Veroniky Kašákové připravili už 13. ročník charitativního večera s názvem Móda a hvězdy. V Městském divadle v Mostě se lidé v neděli 12. října budou moci inspirovat módními trendy roku 2026 a ještě přispějí na dobrou věc. Komu peníze vybrané na vstupném pomáhají a jak? Co obnáší příprava charitativního večera? To všechno Petra Vyoralová prozradí v dnešním Ponte Reports.
NFL Fantasy Waiver Wire
V relácii V politike na ta3 diskutovali predseda poslaneckého klubu strany Smer-SD Ján Richter, predseda poslaneckého klubu strany SNS Roman Michelko, predseda poslaneckého klubu strany SaS Branislav Gröhling a predseda poslaneckého klubu strany KDH Igor Janckulík.
První povolební vydání politického podcastu HN Podpásovka přináší odpovědi na to nejpodstatnější. Ondřej Leinert a Petr Honzejk popisují, jak by mohla vypadat nová vláda hnutí ANO a co asi šéf tohoto hnutí Andrej Babiš nabídne dychtivým Motoristům sobě i zklamanému Tomiovi Okamurovi. Povíme si, proč volby pro končící vládní koalici Spolu nedopadly zase tak špatně – zejména pro jednoho jejího menšího člena. Pobavíme se na účet Vidláka, Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka a rozebereme i mnohé další, zásadnější tváře voleb a blízké budoucnosti.
Možno až pol miliardy. Toľko by mohlo priniesť extra zdanenie slovenských ultraboháčov. Nebolo by to jednoduché, ale určite by to bolo lepšie než daň z finančných transakcií či rast daní pre strednú triedu, tvrdí daňová poradkyňa Renáta Bláhová. Prečo sa toho Fico bojí a prečo neprinesú vyššie zdravotné odvody lepšie služby pre pacientov? Takmer tri miliardy Eur. Tak vyzerá účet za aktuálne kolo vládnej konsolidácie. Štát bude brať zamestnancom, živnostníkom, podnikateľom, ale už aj penzistom či chorým.Konsolidačný balík sa však ministrovi financií môže rozsypať ešte predtým než vôbec vstúpi do každodennej reality. Centrálna banka prognózuje citeľné ochladenie ekonomiky, ministrovi analytici upozorňujú na obrovské výpadky vo výbere daní no a podnikatelia? Tí pred takto vysokým -a stále rastúcim, daňovo odvodovým zaťažením už doslova bijú na poplach. Kasta našich ultrabohatých však môže i naďalej pokojne spávať. "Slovenskí boháči zaplatia trojpercentnú daň zo zisku pol miliardy eur," tvrdí daňová poradkyňa Renáta Bláhová Ako je vôbec možné, že ti naozaj najbohatší z nás sa na uťahovaní opaskov nepodieľajú spravodlivou mierou - tak, ako my všetci ostatní? A prečo sa tá naša "suverénne slovenská" Sociálna demokracia Roberta Fica zjavne bojí siahnuť na majetky ako i životnú úroveň slovenskej oligarchie?Je toto vôbec fér a kde je dnes ten povestný štátny nôž, ktorého sa finančné skupiny mali tak veľmi báť - teda, aspoň tak, ako o tom kedysi tak rád rozprával istý Robert Fico? Komu sa u nás oplatí obchádzať platenie daní a prečo štát skôr otvára okno príležitostí pre optimalizáciu daní než motivuje poctivých podnikateľov platiť dane a kto si túto politiku napokon odnesie?Tento spôsob vládnej konsolidácie je dlhodobo neudržateľný, dusí ekonomický rast. Slovensko nutne potrebuje zásadnú reformu daní a odvodov, hovorí Renáta Bláhová.No a pôjdu všetky tie stámilióny vyšších zdravotných odvodov skutočne do zdravotníctva a ak nie, čo je to za poistný systém, v ktorom síce platíme stále viac, ale žiadne lepšie služby pre pacientov za to nedostávame?Kto teda reálne kontroluje peňažné toky finančných skupín v slovenskom zdravotníctve, kto má fakticky pod palcom kontrolu zdravotných poisťovní a prečo to štát s pacientmi - ako i verejným záujmom v oblasti nášho zdravia, de facto zrejme už vzdal?Ráno Nahlas s daňovou poradkyňou, audítorkou a bývalou šéfkou Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou Renátou Bláhovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - O čom hovorí novela ústavy a prečo nie je na mieste kričať v parlamente „hurá“? - Má mier na Blízkom východe šancu, alebo to zostane len pri pokuse - Prečo by sme nemali zatratiť KDH za to, že hlasovali spolu s vládnou koalíciou? Celý podcast si môžete vypočuť tu: https://www.tyzden.sk/spolocnost/126786/tyzden-s-tyzdnom-komu-ublizuje-novela-ustavy-a-ma-mier-na-blizkom-vychode-sancu/
Možno až pol miliardy. Toľko by mohlo priniesť extra zdanenie slovenských ultraboháčov. Nebolo by to jednoduché, ale určite by to bolo lepšie než daň z finančných transakcií či rast daní pre strednú triedu, tvrdí daňová poradkyňa Renáta Bláhová. Prečo sa toho Fico bojí a prečo neprinesú vyššie zdravotné odvody lepšie služby pre pacientov? Takmer tri miliardy Eur. Tak vyzerá účet za aktuálne kolo vládnej konsolidácie. Štát bude brať zamestnancom, živnostníkom, podnikateľom, ale už aj penzistom či chorým.Konsolidačný balík sa však ministrovi financií môže rozsypať ešte predtým než vôbec vstúpi do každodennej reality. Centrálna banka prognózuje citeľné ochladenie ekonomiky, ministrovi analytici upozorňujú na obrovské výpadky vo výbere daní no a podnikatelia? Tí pred takto vysokým -a stále rastúcim, daňovo odvodovým zaťažením už doslova bijú na poplach. Kasta našich ultrabohatých však môže i naďalej pokojne spávať. "Slovenskí boháči zaplatia trojpercentnú daň zo zisku pol miliardy eur," tvrdí daňová poradkyňa Renáta Bláhová Ako je vôbec možné, že ti naozaj najbohatší z nás sa na uťahovaní opaskov nepodieľajú spravodlivou mierou - tak, ako my všetci ostatní? A prečo sa tá naša "suverénne slovenská" Sociálna demokracia Roberta Fica zjavne bojí siahnuť na majetky ako i životnú úroveň slovenskej oligarchie?Je toto vôbec fér a kde je dnes ten povestný štátny nôž, ktorého sa finančné skupiny mali tak veľmi báť - teda, aspoň tak, ako o tom kedysi tak rád rozprával istý Robert Fico? Komu sa u nás oplatí obchádzať platenie daní a prečo štát skôr otvára okno príležitostí pre optimalizáciu daní než motivuje poctivých podnikateľov platiť dane a kto si túto politiku napokon odnesie?Tento spôsob vládnej konsolidácie je dlhodobo neudržateľný, dusí ekonomický rast. Slovensko nutne potrebuje zásadnú reformu daní a odvodov, hovorí Renáta Bláhová.No a pôjdu všetky tie stámilióny vyšších zdravotných odvodov skutočne do zdravotníctva a ak nie, čo je to za poistný systém, v ktorom síce platíme stále viac, ale žiadne lepšie služby pre pacientov za to nedostávame?Kto teda reálne kontroluje peňažné toky finančných skupín v slovenskom zdravotníctve, kto má fakticky pod palcom kontrolu zdravotných poisťovní a prečo to štát s pacientmi - ako i verejným záujmom v oblasti nášho zdravia, de facto zrejme už vzdal?Ráno Nahlas s daňovou poradkyňou, audítorkou a bývalou šéfkou Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou Renátou Bláhovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?
Rodinné farmy v Česku vítají návrh nové společné evropské zemědělské politiky, Agrární komora a velké podniky jej naopak odmítají. Jde o potřebnou reformu? „Společný integrovaný fond se nám zdá jednodušší,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. „Návrh Komise nereflektuje názory Rady a Evropského parlamentu,“ kritizuje Martin Ludvík, místopředseda Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.
Rodinné farmy v Česku vítají návrh nové společné evropské zemědělské politiky, Agrární komora a velké podniky jej naopak odmítají. Jde o potřebnou reformu? „Společný integrovaný fond se nám zdá jednodušší,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. „Návrh Komise nereflektuje názory Rady a Evropského parlamentu,“ kritizuje Martin Ludvík, místopředseda Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Bloger Vidlák není žádnej geniální hospodář,“ vykládá o sobě ve třetí osobě Daniel Sterzik na jednom z posledních mítinků hnutí Stačilo! v Chomutově.„Bloger Vidlák pouze chce, aby kapitál zůstal tady a investoval se v této zemi. A když už, pane majiteli, si jó nutně potřebuješ postavit v Holandsku novou jachtu, tak ti to tady zdaníme. A pořádně,“ těší se Sterzik, jak po volbách zatočí s nadnárodními korporacemi.Jeho vystoupení vlažně zatleská zhruba třicítka diváků, převážně důchodového věku. Víc nadšenců do boření kapitalismu Vidlák několik dní před volbami do chomutovského kina Svět nepřilákal.Vidlák se ovšem absencí hosta ani publika nenechá odradit. V hodinu a půl dlouhém vystoupení načrtne verzi Česka poté, co se Stačilo ujme „změny režimu“.Nejvíc do varu se ale lídr Stačilo! dostane, když popisuje, jak oné slibované změny režimu po volbách dosáhnout. Na příkladu sociální demokracie plamenně dokládá, že to může být snazší, než to vypadá.„Když SOCDEM oznámila záměr, že půjdou s námi, tak to u nich vzbudilo šok. Celá ta jejich oranžová topka, všichni ti Petříčci, Pocheové, Dienstbieři, tady ti škůdci a žáby na prameni zvedli krovky a vypadli. Sami. Nemuseli jsme jim udělat nic,“ líčí Sterzik rétorikou připomínající generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše.„A já věřím, že podobný šok nastane teď po volbách. Že to bude takový Stalingrad pro ty vládní strany, že z toho šoku vyklidí pozice víc, než by museli. A že to budeme mít v té první chvíli usnadněné,“ dodává za potlesku seniorů.Komu soudruzi jako první zakroutí krkem? Jak Stačilo! posílí aktuální rozhodnutí Ústavního soudu? A kde může průvodčí nejsnáz chytit žloutenku? Poslechněte si reportážní epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Konsolidácia sa podľa odborníkov najviac dotkne živnostníkov. Budú rušiť živnosti, prechádzať na eseročky, alebo presunú podnikanie za hranice Slovenska? V podcaste sa dozviete: Ako zaťažia, a nielen živnostníkov, vyššie zdravotné odvody? Ako na tom štát ušetrí? Čo spôsobí zmena vymeriavacieho základu? Ako sa zmení celkové odvodové zaťaženie pre živnostníka s ročnými tržbami 12, 15 a 30-tisíc eur? V príjmových pásmach budú živnostníci zasiahnutí najviac? Naozaj povedú vyššie odvody k vyšším dôchodkom? Je táto argumentácia štátu reálna? Ako by mal štát namiesto zvyšovania minimálnych odvodov podporiť dlhodobé investovanie a sporenie na dôchodok? Prečo je zrušenie takzvaných "prázdnin" pre začínajúcich živnostníkov považované za najväčší "KO úder"? Komu môže dať zmysel prechod na s.r.o.? Má zmysel prejsť so živnosťou do zahraničia? Na čo by sa mali živnostníci zamerať najviac, aby dopad konsolidácie pocítili čo najmenej? Tému konsolidácia a živnosť rozoberáme s Mariánom Búlikom z OVB Allfinanz Slovensko.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krucjaty to wyprawy rycerzy chrześcijańskich. Takich rycerzy nazywa się krzyżowcami bo naszywali sobie krzyże na ubrania. Krucjat było wiele, my jednak skupimy się dzisiaj na pierwszych trzech, bo są one najważniejsze. Wszystkie krucjaty odbyły się w okresie, który nazywa się średniowieczem.Kiedy rozpoczęło się średniowiecze?Zachodnie cesarstwo rzymskie upadło w 476. Niektórzy wolą rok 500 jako początek średniowiecza, bo łatwiej go zapamiętać. A jak długo trwało średniowiecze? Średniowiecze trwało jakieś 1000 lat. Jeżeli się zaczęło w 500 roku to skończyło się w 1500. Cesarstwo rzymskie podzieliło się na dwie części, ta część zachodnia upadła w 476, a ta druga wschodnia część prawie 1000 lat później w 1453. Ponieważ za początek średniowiecza wielu uznaje upadek zachodniego cesarstwa więc za koniec uznają upadek drugiej części czyli wschodniego cesarstwa bizantyjskiego. Ale inni wolą np. rok 1492, w którym odkryto Amerykę. Historycy się o to kłócą, która data jest poprawna, wy możecie zapamiętać, że średniowiecze zaczęło się w roku 500, a skończyło w roku 1500. Przez te tysiąc lat wydarzyło się wiele rzeczy. My dzisiaj będziemy mówić o historii Ziemi Świętej. Tak chrześcijanie nazywali tereny wokół Jerozolimy.Co się działo z tym miastem przez te 1000 lat średniowiecza? W roku 500 gdy zaczynało się średniowiecze w Jerozolimie oraz w Ziemi Świętej mieszkali chrześcijanie. Jednak w 638 roku miasto to zdobyli muzułmanie. O Islamie mówiliśmy w odcinku 123. Chrześcijanie chcieli jednak dalej chodzić na pielgrzymki do Jerozolimy aby zobaczyć miejsce, gdzie został pochowany Jezus. Muzułmanie przez długi czas im na to pozwalali. Jednak w XI wieku zaczęli napadać na pielgrzymów. Wtedy papież Urban II zwołał synod w Clermont we Francji. Synod to takie spotkanie.Na tym synodzie w 1095 papież zachęcił chrześcijan aby odebrali muzułmanom Ziemię Świętą.Co udało się zdobyć krzyżowcom? Chrześcijańscy rycerze, których nazywa się krzyżowcami zdobyli najpierw miasto Edessę, później Antiochię, potem Jerozolimę, a na koniec jeszcze Tripolis.Jak spojrzycie na mapę, to prawie wszystkie te królestwa znajdują się przy Morzu Śródziemnym. Księstwo Antiochii, Hrabstwo Trypolisu oraz Królestwo Jerozolimskie miały dostęp do morza. Tamtędy mogli przybywać inni rycerze chrześcijaństcy. Jedynie hrabstwo Edessy leżało dalej i nie miało dostępu do Morza Śródziemnego.Po pierwszej krucjacie powstały te cztery państwa chrześcijańskie. Dlaczego więc mniej więcej 50 lat później wyruszono na drugą krucjatę? Rycerze postanowili wyruszyć na drugą krucjatę gdy usłyszeli, że upadło Hrabstwo Edessy. To państwo nie miało dostępu do morza. Na drugą krucjatę oprócz mężczyzn wyruszyła także kobieta.Zaraz obok Hrabstwa Edessy znajdowało się Księstwo Antiochii. W Księstwie Antiochii rządził stryj Eleonory Akwitańskiej. Co to znaczy stryj? Stryj to brat ojca, dzisiaj się mówi wujek. Eleonora chciała pomóc swojemu stryjowi, księciu Antiochii. Jej mąż był przeciwny temu. Z tego powodu Eleonora pokłóciła się ze swoim mężem królem Francji. Z Ziemi Świętej popłynęli na osobnych statkach do Rzymu. Tam papież starał się ich pogodzić Eleonorę i jej męża. Ostatecznie ich małżeństwo zostało unieważnione i Eleonora wyszła za mąż za króla Anglii.Dlaczego rozpoczęto trzecią krucjatę? Wszystkich muzułmanów zjednoczył Saladyn. Zaatakował on i zdobył Jerozolimę. Dowiedzieli się o tym władcy w Europie i postanowili odbić to miasto.Kto wyruszył na trzecią krucjatę? Wyruszyło trzech władców: król Anglii Ryszard Lwie Serce, król Francji Filip II August oraz cesarz niemiecki Barbarossa. Niestety cesarz nie dotarł do ziemi świętej. Był ubrany w ciężką zbroję i wpadł do rzeki. Król Francji Filip II August i król Anglii Ryszard razem oblegali miasto Akkę. Później jednak król Francji się zniechęcił. Aby odbić Jerozolimę wyruszył sam Ryszard Lwie Serce. Król Anglii pokonał wojska muzułmanów w bitwie pod Arsuf, a później także pod Jaffą.Gdyby Ryszard został w Ziemi Świętej być może pokonałby Saladyna i odbił Jerozolimę. Jednak w Anglii pozostał jego brat Jan bez Ziemi, który zaczął spiskować. Król Anglii musiał więc też wrócić do kraju. Wcześniej jednak zawarł pokój z Saladynem. Jerozolima pozostała w rękach muzułmanów, ale chrześcijanie mogli tam pielgrzymować bez przeszkód.Dlaczego I krucjata się udała, a II i III nie? Gdy krzyżowcy wyruszali na pierwszą krucjatę byli zjednoczeni, a muzułmanie byli podzieleni. Później się sytuacja zmieniała. Podczas trzeciej krucjaty muzułmanie byli zjednoczeni pod wodzą Saladyna.Dzisiaj omawialiśmy jedno z najważniejszych wydarzeń w średniowieczu. Podczas Pierwszej Krucjaty odważni chrześcijanie zdobyli Jerozolimę. Po tym wielkim zwycięstwie, założyli cztery małe królestwa. Gdy muzułmanie odzyskali jedno z nich, Hrabstwo Edessy, wyruszyła Druga Krucjata. Niestety, nie była ona tak udana. W końcu, gdy muzułmanie zdobyli samą Jerozolimę, rycerze z Europy wyruszyli w kolejną, Trzecią Krucjatę, żeby odzyskać Święte Miasto. Nie udało im się. Jerozolima była w rękach krzyżowców, czyli chrześcijan, przez 88 lat (od 1099 do 1187 roku.Podsumowanie:Co to było średniowiecze?Kiedy zaczęło się średniowiecze?Co się stało z Jerozolimę w średniowieczu?Kto rozpoczął I krucjatę?Dlaczego rozpoczęła się II krucjata?Komu chciała pomóc Eleonora Akwitańska?Co się stało ze stryjem Eleonory, księciem Antiochii?Dlaczego wyruszono na trzecią krucjatę?Kto wyruszył na trzecią krucjatę?Czym się różnia chrześcijanie od muzułmanów?Jaki znak mają muzułmanie?Dlaczego I krucjata się powiodła a II i III nie?Średniowiecze rozpoczęło się około roku 500. Jerozolima była wtedy chrześcijańskim miastem. Jednak 150 lat później zdobyli ją muzułmanie. Początkowo chrześcijanie mogli iść do Jerozolimy na pielgrzymkę. Później jednak muzułmanie zaczęli na nich napadać. Wtedy papież Urban II w 1095 roku wezwał rycerzy do krucjaty czyli odbicia Jerozolimy i Ziemi Świętej z rąk muzułmanów. Rycerze europejscy wyruszyli na I krucjatę i zdobyli Edessę, później Antiochię, potem Jerozolimę, a na koniec jeszcze Tripolis. Powstały 4 królestwa chrześcijańskie. Niestety 50 lat później muzułmanie zdobyli jedno z nich - Edessę i zaczęli zagrażać Antiochii. Księciem Antiochii był stryj Eleonory Akwitańskiej. Wyruszyła ona wraz ze swoim mężem królem Francji na II krucjatę. Niestety pokłócili się i wrócili do Francji. Wuj Eleonory zginął. Wtedy ona rozwiodła się z królem Francji i wyszła za mąż za króla Anglii. Urodziła mu ośmioro dzieci, z których najsłynniejszy był Ryszard Lwie Serce. Gdy muzułmanie zdobyli Jerozolimę wyruszył on na III krucjatę. Mieli mu pomagać król Francji i cesarz Barbarosa, ale ostatecznie Ryszard musiał sam walczyć z wodzem muzułmanów Saladynem. Na koniec i on musiał wrócić do Anglii bo jego brat Jan bez Ziemi chciał mu odebrać koronę. Chrześcijanom udało się odbić Jerozolimę na prawie 100 lat. Później jednak ponownie zdobyli ją muzułmanie.Ten odcinek zawiera uproszczoną historię.
Krajské soudy sice nezrušily kandidátky SPD a Stačilo!, některé z nich ale řekly, že strany obcházejí volební zákon a jsou nepřiznanými koalicemi. Je to podle nich vážný problém, který může narušit svobodné volby.Věc zamíří k Ústavnímu soudu. A překvapivě se za nezasahování do voleb nejvíc nemodlí Kateřina Konečná, Daniel Sterzik ani Tomio Okamura. „Lídři vládních stran, Spolu a STAN, mají velkou obavu z rozhodnutí soudů, pokud by zakázaly kandidovat nepřiznaným koalicí. Bojí se, že by to byl konec demokracie a hořely by ulice plné barikád,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Situace je o to pikantnější, že opoziční strany už šíří příběh o tom, že je to právě vláda, která se snaží ve spolupráci se soudy a tajnými způsoby volby zfalšovat. „Mohutně jim v tom bohužel pomáhá exprezident Miloš Zeman, který vykládá vtipy o tom, jak Fiala zneplatní volby, protože se Schillerová převlékla za hranolku,“ dodává Dolejší. „Původně v tomhle příběhu hodně sázeli na korespondenční volbu, jenže do ní se přihlásilo tak málo lidí, že to asi nepůjde. Ale kdyby soud někomu zakázal kandidovat, to by bylo povstání,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Spory o kandidátky nejsou jediný příklad, kdy opoziční strany štvou voliče proti „systému“. Za důkaz toho, jak chtějí vládní strany ovlivnit volby, vydávají i svá trestní stíhání. Andrej Babiš případ Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase kauzu rasistických plakátů.„SPD si kvůli tomu dokonce založilo záložní stranu. Ale těžko říct, jestli se opravdu tak bojí perzekuce, nebo jestli tak jenom chtějí navenek vypadat,“ dodává Lucie Stuchlíková.Je koalice samička od koaly? Komu pomohla současná podoba volebního zákona? A jak do téhle prekérní situace zasáhne prezident? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Co rozhoduje o tom, zda je firma připravená vstoupit na burzu? Jaký je potenciál burzovního trhu Start? Jaký je rozdíl mezi financováním přes burzu a financováním prostřednictvím privátního kapitálu? Čím může burza pomoci rodinným firmám při řešení nástupnictví? Co odlišuje úspěšné podnikatele od těch méně úspěšných? O těchto tématech jsme si povídali s Tomášem Moravou ze společnosti Liftia.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.
Je horšia tyrania alebo chaos a bezvládie? Komu vyhovujú spoločenské krízy? Ako rýchlo upadajú svetové veľmoci? Prečo bývajú rozhodnutia veľkých štátnikov tragické? O dnešných globálnych trendoch, o lekciách nedávnych aj dávnych udalostí, a prečo dejiny nekončia – aj o tom hovoríme v ďalšom pokračovaní Konfrontácií.
Który kabaret jest dobry? Jaki dar miała Joanna Kołaczkowska? Jaki film śmieszy do łez? Kto lubił świntuszyć w żartach? Czy Wojciech Mann opowiada jeszcze kawały? Komu służy poprawność polityczna? Co mawiała ciotka staruszka podczas Wigilii?Wojciech Mann: „Dobry żart nie jest dociśnięty do końca. Nie ma w nim tych podstawowy elementów: muszę was rozśmieszyć. Nie wspomnę już o modzie, która zapanowała w pewnych kręgach, by żart w ogóle był zaakceptowany, musi być upstrzony bluzgami.”***GDZIE TERAZ ZNAJDĘ INNE CYKLE „TYGODNIKA”?Rozwijamy nasz podkast, dotychczasowe cykle przenosimy do osobnych kanałów. Wyszukaj i zasubskrybuj te podkasty:Podkast Tygodnika Powszechnego – Spotify | Apple Podcasts | RSSTygodnik Powszechny: Nauka –Spotify | Apple Podcasts | RSS (znajdziesz tam dotychczasowe cykle „Miłego antropocenu!” i „Jeszcze inna przyszłość”)Tygodnik Powszechny: Kultura –Spotify | Apple Podcasts | RSS (cykle „Lato z Mannem”, „Ciekawe, co czyta”, „Pod kopułą” i „Własny pokój”)Jagielski Story – Spotify | Apple Podcasts | RSSSzkoła uczuć – Spotify | Apple Podcasts | RSS***„Lato z Mannem” to cykl w Podkaście Tygodnika Powszechnego: rozmowy o książkach, literaturze i kulturze. Z Wojciechem Mannem rozmawia Katarzyna Kubisiowska.Muzyka i montaż: Michał WoźniakFotografie: Grażyna MakaraPartnerem cyklu jest Pekao Towarzystwo Funduszy Inwestycyjnych.Jeśli podobają Ci się nasze tematy, zapraszamy po więcej na serwis www.tygodnikpowszechny.pl. Dostęp do serwisu online „Tygodnika Powszechnego” to wartościowe artykuły tworzone przez najlepszych i nagradzanych autorów i autorki, a nie przez algorytmy. To bieżące i ponadczasowe treści o społeczeństwie, kulturze, świecie i duchowości, opisujące rzeczywistość z wielu perspektyw, unikające uproszczeń i krzykliwych narracji. Wierzymy, że w ten sposób świat można zrozumieć – i naprawić. Dlatego piszemy odpowiedzialnie, z szacunkiem i nadzieją. TygodnikPowszechny.pl to miejsce w sieci, które Cię szanuje.
„Mám tady pána, je v bezvědomí, nedýchá…,“ oznamuji záchranné službě po telefonu, říká autorka dokumentu Zachraň život Lenka Nechvátalová. Naštěstí „jen jako“. Přihlásila se totiž do týdenního kurzu první pomoci na Vysočině a sehrává simulovanou událost. Setkává se s maskovanou krví a zažívá stres. Učí se zachovat klidnou hlavu, aby jednou, až to bude naostro, dokázala smysluplně jednat.
Czy niemieckie państwo socjalne jest niewydolne? Czy to „bullshit”? Komu ma służyć rzekomy skandal podczas uroczystości 1 września w Berlinie? Jakie filmy zobaczymy na jubileuszowej 20. edycji festiwalu filmPOLSKA? Odpowiedzi w podcaście Macieja Wiśniewskiego. KONTAKT: cosmopopolsku@rbb-online.de STRONA: http://www.wdr.de/k/cosmopopolsku BĄDŹ NA BIEŻĄCO: https://www.facebook.com/cosmopopolsku Von Maciej Wisniewski.
Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.
Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Leszek Sykulski & Grzegorz KuszPrzejdź swoją metamorfozę: https://grzegorzkusz.pl/mfkonkurs
Nedávno sme sa v relácii Ide o peniaze rozprávali o finfluenceroch. Dnes je hosťom jeden z nich. Volá sa Filip Schlosser a je zakladateľ instagramového profilu Financopedia. V relácii sa dozviete: Menia finfluenceri vo svete financií, najmä investovania, pravidlá hry. Ak áno, ako? Ako sa Filip Schlosser pozerá na instagramových konkurentov a na úroveň ich odporúčaní? Prečo nie je finančná gramotnosť obľúbená téma mladých ľudí? Aké sú najväčšie predsudky mladých, keď sa bavíme o peniazoch a na čo sú najviac zvedaví? Prečo Filip tvrdí, že väčšina poradcov často nerozumie tomu, čo robí? Financopedia má na instagrame 45-tisíc followerov. Ako sa získava dôvera na sociálnych sieťach? Komu možno vo finančnom poradenstve reálne veriť a komu určite nie? Hosťom relácie Ide o peniaze je Filip Schlosser, zakladateľ instagramového profilu Financopedia.
Příští českou vládu čeká i jeden čím dál složitější rébus: Slovensko. Schůzka na Aljašce. Komu prospějí změny v předdůchodech. Jak poznat lež. Kupte papeže!
Je vrchol leta a čas dovoleniek, prázdninovú idylu nám však už o pár týždňov môže poriadne schladiť minister financií. Ten by mal totiž koncom mesiaca priniesť podrobný plán ďalšieho kola vládnej konsolidácie, tentoraz za takmer 2 miliardy eur. Koho a ako presne sa ďalšia vlna vládneho uťahovania opaskov dotkne zatiaľ nevieme, no v hre je okrem zvyšovania daní či prepúšťania v štátnom aparáte aj redukcia sociálneho štátu, teda okresanie aktuálnych sociálnych benefitov. No a to je veľký problém.Slovákom sa na sebe - a na vlastných sociálnych benefitoch - totiž vôbec šetriť nechce. Ak by sme aj súhlasili s redukciou sociálnych výhod a iných hmotných vymožeností, tak iba u tých druhých, teda tam, kde máme pocit, že sa nás to netýka, ale na sebe samých sa nám šetriť nechce. Mladí by tak podporili okresanie trinástych dôchodkov a starí zasa škrty v prorodinnej politike. No a väčšinovo nemá redukcia sociálneho štátu voličskú podporu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry AKO pre Televíziu JOJ.No a tu je hamletovsky povedané ten povestný „háčik“, v ktorom je pes zakopaný - teda, prečo sa nikomu z politikov do zoštíhľovania štátu veľmi nechce. Výsledky prieskumu totiž potvrdzujú, že samotní voliči po odobratí sociálnych výhod vôbec netúžia a väčšinovo táto téma podporu rozhodne nemá. Redukcia sociálnych benefitov je preto politicky mimoriadne neatraktívna - ak nie rovno sebevražedná téma. Prípadné škrty by totiž voliči politikom zrejme poriadne - a po zlom - zrátali.Téma dnešného denného podcastu so šéfom agentúry AKO Václavom Hříchom. No a ako je to s tou rastúcou frustráciou s údajne spiacej opozície a čo sa skrýva za očakávaniami stredového voliča? O čom hovorí vývoj preferencií politických strán, ako uspokojí politická scéna rastúcu tekutosť stredového voliča a kopírujú politici názory voličov, či sa skôr voliči riadia témami diktovanými politikmi? No a prečo sa politici - s ambíciou byť lídrami - tak boja hovoriť voličom tvrdú pravdu?Do diskusie sa v dnešnom podcaste zapojí aj redaktor Aktualít Marek Biro. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Je vrchol leta a čas dovoleniek, prázdninovú idylu nám však už o pár týždňov môže poriadne schladiť minister financií. Ten by mal totiž koncom mesiaca priniesť podrobný plán ďalšieho kola vládnej konsolidácie, tentoraz za takmer 2 miliardy eur. Koho a ako presne sa ďalšia vlna vládneho uťahovania opaskov dotkne zatiaľ nevieme, no v hre je okrem zvyšovania daní či prepúšťania v štátnom aparáte aj redukcia sociálneho štátu, teda okresanie aktuálnych sociálnych benefitov. No a to je veľký problém.Slovákom sa na sebe - a na vlastných sociálnych benefitoch - totiž vôbec šetriť nechce. Ak by sme aj súhlasili s redukciou sociálnych výhod a iných hmotných vymožeností, tak iba u tých druhých, teda tam, kde máme pocit, že sa nás to netýka, ale na sebe samých sa nám šetriť nechce. Mladí by tak podporili okresanie trinástych dôchodkov a starí zasa škrty v prorodinnej politike. No a väčšinovo nemá redukcia sociálneho štátu voličskú podporu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry AKO pre Televíziu JOJ.No a tu je hamletovsky povedané ten povestný „háčik“, v ktorom je pes zakopaný - teda, prečo sa nikomu z politikov do zoštíhľovania štátu veľmi nechce. Výsledky prieskumu totiž potvrdzujú, že samotní voliči po odobratí sociálnych výhod vôbec netúžia a väčšinovo táto téma podporu rozhodne nemá. Redukcia sociálnych benefitov je preto politicky mimoriadne neatraktívna - ak nie rovno sebevražedná téma. Prípadné škrty by totiž voliči politikom zrejme poriadne - a po zlom - zrátali.Téma dnešného denného podcastu so šéfom agentúry AKO Václavom Hříchom. No a ako je to s tou rastúcou frustráciou s údajne spiacej opozície a čo sa skrýva za očakávaniami stredového voliča? O čom hovorí vývoj preferencií politických strán, ako uspokojí politická scéna rastúcu tekutosť stredového voliča a kopírujú politici názory voličov, či sa skôr voliči riadia témami diktovanými politikmi? No a prečo sa politici - s ambíciou byť lídrami - tak boja hovoriť voličom tvrdú pravdu?Do diskusie sa v dnešnom podcaste zapojí aj redaktor Aktualít Marek Biro. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.