Podcasts about pelh

Květiny v Pelhřimově nepřibývají jenom na náměstí, ale po celém městě. Jen v centru města se plocha květinových záhonů letos na jaře rozšířila o 235 m².

Potok v Olešné na Pelhřimovsku dlouhou dobu znečišťovala výkrmna prasat. S vypouštěním vody ze sedimentační nádrže přestala farma po petici místních. Teď se chce na potok znovu napojit.

Zdejší parkoviště není pouze místo, kde se dá odstavit auto, má hned několik zvláštností. Opodál jsou nově také takzvané bikeboxy.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Záhony zalévají vodou z nádobí nebo pračky. I tak obyvatelé Černovic na Pelhřimovsku řeší městské opatření proti plýtvání vodou. Západ Vysočiny bojuje se suchem a voda z vrtů a studní mizí.

Na trase z Humpolce přes Havlíčkův Brod, Jihlavu a Pelhřimov do Pacova projel vlak plný trampů. Zavzpomínali na doby, kdy v pátek po práci sbalili usárny a vyráželi do osad a na čundry.

V důsledku oprav budou dočasně přemístěny, či dokonce přerušeny některé agendy úřadu. Například evidence řidičů a motorových vozidel bude na týden zcela uzavřena.

V depozitáři jsou předměty milionových hodnot, ale také věci běžné denní potřeby.

V hale pelhřimovského centra Beachwell se dostalo do vzduchu téměř tři metry dlouhé vznášedlo z románu Julese Vernea Robur dobyvatel. Model vzducholodi postavil Jaroslav Hrášek.

Pelhřimovsko a Humpolecko má zajištěné dopravce na jeden chybějící měsíc. Kvůli nové smlouvě a změně autobusové firmy hrozilo, že jihozápad Vysočiny nebude mít polovinu prázdnin autobusovou dopravu.

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

Chůze je člověku nejpřirozenější pohyb. Může být i sportem, kterým začínají lidé rozhýbávat svá těla po nemocích. Kouzlo procházek objevila i Zdeňka Jonášová z Vyskytné na Pelhřimovsku. Chodí každý den bez ohledu na roční období.

V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

Tři talentované sportovkyně z Pelhřimovska se probojovaly na mistrovství světa v taekwondu. „Jen to, že tam můžeme být, je velká výhra,“ říká Viktorie Maršáková.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parkoviště, které se buduje na břehu říčky v Pelhřimově, ještě není hotové. S promenádou kolem říčky ho bude spojovat netradiční brod.

Budoucí trasa dálnice v Cerekvi vede přes klidnou lokalitu, kam místní chodí na procházky. Těsně ze severu obkružuje také Žirovnici na Pelhřimovsku.

V pelhřimovských sadech bývala dvě zahradnictví. Na to, které patřilo jeho rodině, dodnes vzpomíná Josef Přenosil. Dokonce vyrobil i zmenšený papírový model. Ve sbírce má ale i další zmizelé nebo jinak zajímavé stavby a přibyde k nim další. Zmizelo totiž i autobusové nádraží.

Meteorologové spolu s dalšími profesionálními stanicemi v sobotu otevírají veřejnosti dveře observatoře u Košetic na Pelhřimovsku. Součástí je také čtvrtkilometrový stožár. Od rána prší.

Letos nás čekají historicky desáté volby do obecních zastupitelstev od listopadu 1989. A k tomu jedny volby do zastupitelstva města, které je rovněž jedním ze 14 českých krajů – Prahy. Tentokrát se však nebudeme bavit o tom, kdo je favoritem, v Praze, Brně, Ostravě nebo třeba ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku. Ale o jednom velkém unikátu a jeho souvislostech. Česká republika je se svými celkem 6258 obcemi v přepočtu na počet obyvatel v evropském kontextu raritou. Také počtem krajů se řadíme k mimořádně členitým zemím. Je to dobře, nebo špatně? Pozvání do Salonu Echa přijali exministr pro místní rozvoj za hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, dále muž, který chtěl mimo jiné právě Karlovarský kraj zrušit – ekonom a někdejší poslanec TOP 09 Miloš Nový a nakonec sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radim Perlín.

Situace se zubaři v Pelhřimově se výrazně zhoršila loni, kdy svoji praxi ukončili čtyři z nich. Podle starosty Ladislava Meda by se je mohlo podařit nahradit během letošního roku.

Pelhřimov jako jediné okresní město na Vysočině nemá městskou policii. Kontrolu parkování tak obstarávají řadoví úředníci.

„Jestliže mám být podle mediálních vyjádření a některých reakcí příčinou odchodu nebo podání výpovědí kolegů, tak tam přece nebudu nikomu překážet,“ uvedl ke své rezignaci Jiří Běhounek.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

Pelhřimov má za sebou mimořádný kulturní rok spojený s oslavami 800 let města. Ředitel kulturního zařízení Martin Ecler v dopoledním rozhovoru shrnul úspěchy a nastínil, co město čeká dál.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Také se mu říká kaleidoskop. Tahle dříve velmi oblíbená hračka upadla svého času téměř v zapomnění. Pak ji ale doslova vykopalo ze země několik nadšenců.

Také se mu říká kaleidoskop. Tahle dříve velmi oblíbená hračka upadla svého času téměř v zapomnění. Pak ji ale doslova vykopalo ze země několik nadšenců.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

I náš mateřský jazyk má svoje „nej“ a najdeme je třeba v pravidelné ročence Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Začneme nejčastěji používanými slovy, kterými jsou spojka a, sloveso být a zájmeno ten.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Rekordní svíčku odlili v listopadu 2009 členové Sboru dobrovolných hasičů Česká Třebová. Svíčka dle měření komisařů z pelhřimovského Muzea rekordů dosáhla pozoruhodné hmotnosti 518 kilogramů a na výšku měřila skoro 4,5 metru.

Doslova přeplyšákováno bylo 10. června 2011 na náměstí v Pelhřimově – městě rekordů. Při stejnojmenném festivalu se totiž podařilo kolem obřího čtyřmetrového plyšáka shromáždit nejvíc plyšáků menších. Šlo o rekord, ale také o dobrou věc.

Doslova přeplyšákováno bylo 10. června 2011 na náměstí v Pelhřimově – městě rekordů. Při stejnojmenném festivalu se totiž podařilo kolem obřího čtyřmetrového plyšáka shromáždit nejvíc plyšáků menších. Šlo o rekord, ale také o dobrou věc.

Fakíři povětšinou polykají či plivou oheň. To platí především o těch z Orientu. Máme však i české fakíry a ti bývají všestrannější.