POPULARITY
Categories
„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Dagmar Beňaková je spisovatelka, kterou okouzlila osobnost rakouské císařovny Sisi natolik, že už desítky let putuje po jejích stopách. Studuje ji, prochází archivy a odhaluje mnohé z jejího života. Nedávno jí vyšla už pátá kniha.
Dagmar Beňaková je spisovatelka, kterou okouzlila osobnost rakouské císařovny Sisi natolik, že už desítky let putuje po jejích stopách. Studuje ji, prochází archivy a odhaluje mnohé z jejího života. Nedávno jí vyšla už pátá kniha.
Dagmar Beňaková je spisovatelka, kterou okouzlila osobnost rakouské císařovny Sisi natolik, že už desítky let putuje po jejích stopách. Studuje ji, prochází archivy a odhaluje mnohé z jejího života. Nedávno jí vyšla už pátá kniha.
Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.
Politické strany, které chtějí oslovit starší nebo méně vzdělané voliče, na sociálních sítích spíš neuspějí. Svou reklamu musí cílit jinam. V Pressklubu Frekvence 1 to moderátorce Romaně Navarové řekl komentátor Miroslav Korecký. Řeč přišla nejen na volební program, kterým se strany zatím příliš nezabývají. Poslechněte si záznam pořadu.
Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.
Švejka, Spalovače mrtvol, texty Bohumila Hrabala, ale třeba i Jo Nesba, Salmana Rushdieho nebo Jonathana Livingstona přetavil do rozhlasové podoby režisér Aleš Vrzák. Jedna z největších osobností tuzemské dramatické rozhlasové tvorby pochází z jižních Čech. Svou kariéru Aleš Vrzák odstartoval v Českém rozhlase České Budějovice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Turecku se opět protestuje proti zatčení a věznění populárního starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Tradiční prvomájové průvody se změnily v demonstrace, při kterých policie zatkla stovky lidí. Současné protesty jsou největší od roku 2013, kdy se obyvatelé Turecka postavili proti vládě – tehdy ještě premiéra – Recepa Tayyipa Erdogana. Střety si vyžádaly 11 mrtvých.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Amerika nikdy nebyla můj celoživotní sen. Chtěla jsem někam daleko, kde to neznám,“ říká fotografka Marie Tomanová, která pro prestižní americké časopisy zvěčnila například herce Stanleyho Tucciho nebo Jeremyho Allena Whitea. Svou cestu za úspěchem vidí spíš jako náhodu a podle ní je často lepší nejít za konkrétním cílem, ale prostě „někam jít“ a věci se pak mohou dát do pohybu. Že by se mohla stát umělkyní, Tomanová dříve vůbec nečekala – na vysoké škole v Brně se totiž setkala s přístupem, který demotivoval nejen ji, ale je přesvědčena, že vytvořil i spoustu dalších zlomených lidí. „Byla jsem v ateliéru, kam pedagog vždycky přijel, ubalil se nějaký joint, pilo se pivo a třeba si vás posadil na klín, a když se vám to nelíbilo, všichni se smáli a bylo to hrozně nepříjemné,“ popisuje svoji zkušenost fotografka s tím, že jí až po letech došlo, jak špatný takový přístup byl. O to víc si cení iniciativ, které proti podobným tlakům v akademickém prostředí bojují. Proti čemu se ale dá asi těžko bojovat, je podle fotografky změna, kterou procházejí Spojené státy americké se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem. Amerika Tomanovou podle jejích slov zklamala a neví, jestli chce být její občankou. Kvůli obavě z toho, co čeká držitele tzv. zelených karet, si ale bude muset fotografka občanství nejspíš brzy zařídit. „Když Donalda Trumpa zvolili prezidentem poprvé, hrozně jsem to obrečela. Byla jsem tehdy v Kalifornii jako nelegální migrant. Pracovala jsem jako chůva a přivydělávala si stříháním konopí na farmě,“ vzpomíná Tomanová na dobu, kdy se ještě nemohla živit čistě fotografií. Tehdy začal ohromný strach, že nebude moci ze země vycestovat, protože by se do ní nemusela vrátit. Znovuzvolení Trumpa prezidentem loni na podzim dnes vůbec nechápe – hodnoty, které prosazuje, vnímá jako pro společnost jedovaté. Proč ve Spojených státech nechce zestárnout a dokáže si fotografka představit svůj umělecký život třeba v Evropě? Jak by podle ní vypadal svět, kdyby nezáleželo na penězích? A nebojí se, že ji jednou nahradí umělá inteligence? I o tom mluvila fotografka Marie Tomanová.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jitku Dvořákovou v českém prostředí asi netřeba představovat – bývalá ředitelka CZC.cz, Philipsu nebo MallGroup se aktuálně věnuje strategickému consultingu v byznysu. Jestli je dnes v e-commerce někdo guru, je to Jitka! Řeč byla o tom, proč občas dělat nepopulární rozhodnutí, jak změnit uvažování lidí ve firmě, nebo čím se odlišit, když nemůžeme nebo nechcete být nejlevnější. Partnery podcastu jsou: SmartEmailing, profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo, největší e-commerce & on-line business veletrh v ČR a na Slovensku. Pracovna, multifunkční prostor a podcastové studio v Praze.
Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.
Po dlouhé době nás navštíví naše oblíbená Hanka Doupovcová a popovídáme si.www.hankadoupovcova.czwww.jezditelka.eu
Dva lidé objevili v lese na jihozápadním úbočí Zvičiny u Dvora Králové nad Labem poklad. Jde o mince, šperky a tabatěrky, které kdosi mohl skrýt před odsunem nebo měnovou reformou. Nález váží 7 kg a už ho zkoumají odborníci z Muzea východních Čech tady v Hradci Králové, kteří zjistili, že poklad ležel v kamenném valu maximálně 100 let.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dva lidé objevili v lese na jihozápadním úbočí Zvičiny u Dvora Králové nad Labem poklad. Jde o mince, šperky a tabatěrky, které kdosi mohl skrýt před odsunem nebo měnovou reformou. Nález váží 7 kg a už ho zkoumají odborníci z Muzea východních Čech tady v Hradci Králové, kteří zjistili, že poklad ležel v kamenném valu maximálně 100 let.
Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist:
U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Celý Pákistán byl jedna velká komedie, další potenciální díl do řady o „četnících“. Myslím, že se mi povedl unikátní kousek, o který jsem ovšem nestál – ač jsem jel jakoby stopem, dokonce několika desítkami aut, ani jednou to nebyl klasický stop.Přes objektivně nebezpečný Balúčistán mě převezl ve svém expedičním autobusu Ryan ze Severního Irska, který se hned za íránskou hranicí dostal do téže pasti jako já: bylo nám řečeno, že se v této obrovské pouštní provincii můžeme pohybovat pouze v rámci ozbrojeného konvoje, což jsem chápal. V Balúčistánu se teď skutečně běžně střílí a bouchají tam bomby, takže to mi vůbec nevadilo.Když jsme ale konečně přejeli do vedlejšího státu Sindh a já se s luxusem Ryanova trucku rozloučil, ukázalo se, že ochranku musím mít dál. Nejdřív jsem to považoval za fór, protože kromě Balúčistánu je všude jinde nebezpečno asi jako v každé rozvojové zemi – dejme tomu trošku –, ale asi jsem si zpackal zbytek Pákistánu několika rádoby vtipnými pokusy o útěk svým chudákům ochráncům.
Spojené státy nejsou aktivní jenom směrem k Ukrajině, ale i v oblasti Rudého moře. Americká armáda v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila ropný přístav Ras Ísá. „Cílem této operace je oslabit vliv Íránu v oblasti, useknout chapadla íránským proxy spojencům,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Co bylo cílem návštěvy saúdskoarabského ministra obrany v Teheránu? A které evropské země by měly zdvojnásobit svou pomoc Ukrajině?
Na skále nad Vírem se rodí nová zajištěná cesta. Ferrata, která bude výjimečná svou polohou, koncepcí i tím, že vzniká na místech, kam dosud lidská noha prakticky nevkročila.
Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.
Petr Nárožný chtěl být v dětství lékařem a hrával ochotnické divadlo. Narodil se 14. dubna 1938. Nakonec po jedenáctiletce vystudoval stavební fakultu na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1968 promoval a stal se inženýrem, ačkoli to tak dlouho nevypadalo. Byl totiž zdaleka nejhorším kreslířem v ročníku. Jeho profesor mu dokonce řekl, že v oboru kresby je „nevzdělatelný“.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je absolventem olomoucké Právnické fakulty, kde zastával funkci proděkana, zaměřuje se na finanční a daňové právo. Svou pedagogickou činnost bude muset od května letošního roku omezit, jako nový rektor Univerzity Palackého ho čeká řada nových povinností.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Češi nebyli během II. světové války ani aktivní odbojáři, ale zároveň ani příliš aktivní kolaboranti. Němcům vyhovovala naše pasivní loajalita, neměli sice s námi pozitivní úmysly, ale během války potřebovali klid na práci.Reinhard Heydrich kladl v protektorátu důraz na sociální politiku. Svou vlídnou tvář předvedl dělníkům i nedlouho před svou smrtí. Svátek práce v roce 1942, který připadal na pátek, se podle Hitlerova výslovného přání přesunul na sobotu 2. května, aby pracující měli dva volné dny za sebou. Heydrich toho využil k vyhlášení „velkorysého daru“ a třem tisícům dělníků a dělnic ze zbrojních podniků poskytl v zotavovnách Čech a Moravy zdarma dovolenou. Zvláště proslulé byly lázně Luhačovice, kde byly i dispozici zdarma biografy či sportovní utkání. Rekreace se pak staly symbolem nacistické sociální politiky. Všem se tyto výhody pro dělníky tak zalíbily, že po válce závodní rekreace pokračovaly a později na nich postavili svoji sociální politiku i komunisté. Vzpomeňme na slavné filmy Dovolená s Andělem nebo Anděl na horách s Jaroslavem Marvanem. Za okupace měly v továrnách silné slovo i odbory, které podporovaly sociálně slabé, rozdávaly vánoční nadílky i rekreace. I silné odbory plynule přešly do nových časů. Nic z toho ale nebránilo mnoha dělníkům, aby bezprostředně po skončení války - když začala tzv. „národní očista“ - obviňovali své nadřízené z kolaborace s nacisty, protože je prý nutili příliš pracovat. Dělníci přitom tvrdili, že svojí úmyslně pomalou prací bojovali proti nacistickému režimu. Myšlenka, že lajdácká práce může být hodnocena jako hrdinství posílila švejkovské tradice a přispěla k postupné demoralizaci českého národa.
Velikonoční ostrov ležící na jihu Tichého oceánu je jedním z nejodlehlejších obydlených míst na Zemi. V roce 1722 ho objevil nizozemský admirál Jacob Roggenveen. Za svou proslulost vděčí nevelký kus země vulkanického původu sochám moai, kterými je doslova poset. Rapa Nui, jak ostrov nazývali domorodci, dostal jméno podle velikonoční neděle, kdy Jacob Roggenveen přistál u jeho břehů. Ostrov spravovaný Chille je od roku 1996 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.
Dagmar Galuszková z Karviné patří k takzvaným rebornistkám. Tedy sběratelkám a v jejím případě také výrobkyním realistických panenek. Svou vášeň si nenechává pro sebe. Pravidelně pořádá výstavy, které pomáhají postiženým dětem.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Velikonoční ostrov ležící na jihu Tichého oceánu je jedním z nejodlehlejších obydlených míst na Zemi. V roce 1722 ho objevil nizozemský admirál Jacob Roggenveen. Za svou proslulost vděčí nevelký kus země vulkanického původu sochám moai, kterými je doslova poset. Rapa Nui, jak ostrov nazývali domorodci, dostal jméno podle velikonoční neděle, kdy Jacob Roggenveen přistál u jeho břehů. Ostrov spravovaný Chille je od roku 1996 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hned tři rezidenční projekty přímo u řeky Temže - realitní divize Penty expanduje do Anglie. Už za tři roky by mohl být první bytový dům postavený.„Nemůžu zatím říct, s kým jsme podepsali smlouvu, ale projekty odpovídají našemu nejdůležitějšímu kritériu, a to je lokace. Budou to rezidenční projekty na vynikajících místech,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys spolumajitel Penty Marek Dospiva s tím, že půjde o průřez celým portfoliem od malých investičních bytů až po velké rodinné penthousy.Všechny projekty jsou těsně před vydáním stavebního povolení. „To znamená, že v tomto roce by ve většině z těchto projektů mohla začít výstavba,“ dodává Dospiva. Výstavba podle něj potrvá dva až dva a půl roku.
Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. Smějete se, když se smějí ostatní. Udržujete oční kontakt, i když je vám třeba nepříjemný. Pozorujete, jak se ostatní chovají, a chováte se taky tak. Ale nejste to vy, je to jen způsob, jak nevybočovat. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. Smějete se, když se smějí ostatní. Udržujete oční kontakt, i když je vám třeba nepříjemný. Pozorujete, jak se ostatní chovají, a chováte se taky tak. Ale nejste to vy, je to jen způsob, jak nevybočovat. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.
Zuzana a Ivana s amatérskou speleoložkou Luciou Moravanskou probíraly, jak se dostala do skupinky lidí, kteří zkoumají Macochu a další jeskynní a krasové útvary, a proč jí to změnilo pohled na svět.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zuzana a Ivana s amatérskou speleoložkou Luciou Moravanskou probíraly, jak se dostala do skupinky lidí, kteří zkoumají Macochu a další jeskynní a krasové útvary, a proč jí to změnilo pohled na svět.
Martin Koloc se v devadesátých letech stal dvojnásobným mistrem Evropy v závodech tahačů. Vloni se po 25 letech za závodní volant vrátil.
Polský novinář českého původu proto začal vydávat podcast Czechostacja. Na pomezí česko-německých hranic už dlouhá staletí stojí hraniční kameny. Jeden z těch nejstarších prošel renovací. I o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.
Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.
Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.
Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zelenskyj prišiel do Bieleho domu, aby sa stretol s americkým prezidentom, a Trump to dal zase na Trumpa. Celá táto fraška by však teoreticky mohla spojiť Európu. Akurát, že bez Slovenska.Kým totiž Fico nikam nechodí a s Európskymi lídrami sa nehrá, Blaha išiel zase raz na východ pozrieť práčky, a podľa Erika by bolo Rusko spoľahlivý sused. Tragédom týždňa sa stáva spevák, vo voľnom čase šmelinár, Robo Papp, ktorý si myslí, že vymyslel spôsob, ako neplatiť dane z príjmov z predaja kávy.-Instagram: https://www.instagram.com/piatocek_podcast/-Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockaren
Příštím videem hodlá popsat strategii za bouřlivým děním od nástupu Trumpa. „Svou roli beru jako někoho, kdo do sebe naleje spoustu informací a snaží se z toho vycizelovat to nejdůležitější,“ přibližuje Karel ‚Kovy‘ Kovář, který se z youtubera stal influencerem na vícero platformách. Proč každá sociální síť vyžaduje jiný jazyk? Jak pracuje s čísly sledovanosti nebo se zpětnou vazbou, kterou v komentářích dostává? „Není ostuda umět chybu přiznat a popsat ji,“ říká Kovy.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Host: publicista Daniel Dočekal. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nová kniha publicisty Jana Lukavce se zabývá kulturními dějinami věcí posvátných i zdánlivě obyčejných. Zkoumá, jak se měnily významy, které lidé různým předmětům během historie přisuzovali. „Umberto Eco konstatoval, že nejen předměty přímo zamýšlené ke komunikaci, ale všechny věci mohou být chápány jako znaky, jako symboly,“ cituje Lukavec myšlenku známého autora, s níž se ztotožňuje.
S experty na mezinárodní právo Petrem Stejskalem a Martinem Faixem o tom jak a kdy má smysl s Ruskem vyjednávat o příměří na Ukrajině. Moderuje Tomáš Brolík.
Kořeny černého divadla bychom nalezli už ve starověké Číně a později v Japonsku. Za svou renesanci ve 20. století však vděčí Čechům.
Tereza Fabiánová popisuje život s atopickým ekzémem a syndromem z vysazení lokálních kortikosteroidů jako obrovskou bolest těla i duše. Její tělo se střídavě potýká s mokvajícími boláky a suchou, olupující se kůží. Ze zdravotních důvodů také podstoupila explantaci prsních implantátů. Svou cestu otevřeně sdílí na svých sociálních sítích, což sama vnímá jako formu terapie. O svých zkušenostech promluvila i ve studiu Radia Wave.
Novinář a bývalý zástupce šéfredaktora Respektu Petr Třešňák se před časem naplno vrhnul do podpory dětí, které mají stejně jako jeho dcera Dorotka těžký mentální handicap, a založil spolek Děti úplňku. Teď napsal knihu Důstojnost, která vychází z příběhu mentálně postižené dívky Věry Musilové. „Když v bohnické léčebně zemřela, její maminka se začala soudit. Důvodů žaloby bylo víc, jedna z nich patřila narušení důstojnosti dcery,“ vysvětluje.