Podcasts about dokonce

Dvě děti už má dospělé, nejmladší dceři je deset. Teď má navíc i vnučku. Jak prozradil Tereze Kostkové výchovu silně prožívá. „Otázka je, jak děti vnímají, co jim chce člověk předat. Člověk v mládí udělal něco špatně a dostal pár facek. Teď je přístup úplně jiný.“ Pro děti se klidně opásá i zástěrou. „Vařím, co si řeknou. Dokonce jsem zkoušel bábovky.“ Jak to dopadlo? Poslechněte si Blízká setkání o výchově, herectví, natáčení, vysvěných rolích nebo filmu Probudím se včera.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek. Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Odkaz na celý dílPoprvé v historii českých sněmovních voleb se opakuje identický souboj jako v roce 2021 - ANO vs. SPOLU, Fiala vs. Babiš. Dokonce i téma kampaní je stejné. Úvaha, kterou jsme v dílu rozvíjeli je, zda SPOLU neměla přijít s novým volebním lídrem. To by umožnilo trochu se očistit od neúspěchů vlády, znovu vytyčit cíle (ke kterým už se minule přihlásili, ale nerealizovali je) a především nabídnout voličům naději na změnu.Došlo v Insideru na vzácný spor o limitech bezmezné podpory Izraele. Jste tým Michal nebo Tomáš? Napište nám, jak bychom měli pojmout volby. Chcete politiky, duely, komentátory, marketéry, všechny, nikoho?Pro pobavení, zmiňované video z úvodu dílu: facebook.com/…/1233828585001153Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozkrývá praktiky a fungování nebezpečných náboženských hnutí v Česku. Sama za to čelí jejich útokům, sekty přesto hodlá mapovat dál. „S nástupem sociálních sítí jim na to naskakuje stále víc lidí,“ upozorňuje investigativní reportérka Kristina Ciroková s tím, že členům hnutí AllatRa se nedávno podařilo dostat až do Sněmovny. Právě za reportáž o ukrajinské sektě AllatRa, která je součástí celé série textů a podcastů, teď získala Kristina Ciroková novinářskou cenu Nadace OSF za rok 2024 v kategorii analyticko-investigativní žurnalistika. „Měla jsem opravdu velkou radost. A je to i trošičku zadostiučinění za to, co jsem prožívala na podzim, kdy proti mně vedli na Slovensku trestní stíhání právě na popud lidí z hnutí AllatRa. Ne, že bych se nějak přehnaně bála, ale bylo to nepříjemné. A jsem ráda, že si mojí práce všiml i někdo jiný než prokurátoři na Slovensku,“ říká k ocenění s nadsázkou reportérka v Mediálním cirkusu. Ukrajinské úřady označují AllatRu za sektu, která pracuje v podstatě jako trollí farma pro Putinovo Rusko. Vůdce tohoto náboženského hnutí Igora Michajloviče Danilova ukrajinská policie stíhá za vlastizradu a podezírá ho z dalších trestných činů. Ve zmíněné reportáži se Kristině Cirokové podařilo vypátrat Danilova v jeho úkrytu na Slovensku. Za to proti ní hnutí od té doby vede štvavou kampaň. Ta započala zdánlivě nevinným gestem, když vůdce hnutí reportérce zaslal do redakce pugét jako poděkování. „Říkala jsem si, co to má znamenat, jestli to není nějaká výhrůžka nebo něco takového. A krátce na to hnutí AllatRa nejdřív spustilo internetovou kampaň, kde odhalilo konspirační teorii o tom, jak jsem součástí hydry bývalé KGB a vyloženě mě tam v té souvislosti jmenovali. Tím to začalo. A poté následovalo to Slovensko, kdy jeden ze sympatizantů AllatRy podal trestní oznámení a rozjelo se úplně absurdní trestní stíhání,“ popisuje Ciroková.  Reportérku pak přijela do Prahy osobně vyslýchat slovenská prokurátorka kvůli podezření z propagace takzvaného antikultovního hnutí: „V evropském soudním příkazu bylo popsáno i to, že navíc existuje podezření, že já svými články o střelbě na Filozofické fakultě používám takzvaný puzzle coding. Což je opět konspirační teorie, že kóduji lidem mysl tak, aby se z nich stávali masoví vrazi a aby stříleli děti ve školách. Dokonce tam bylo naznačováno, že snad díky mně se zaktivoval střelec, který vystřelil na slovenského premiéra Fica. A to už mi přišlo tak absurdní a bláznivé, že jsem nechápala, proč se české úřady vůbec tou jejich žádostí zabývaly. A proč vůbec umožnily to, abych byla předvolaná k výslechu.“ Nebála jsem se, že by mě zavřeliUkázalo se ovšem, že zmíněná prokurátorka v minulosti za sektu AllatRa sama agitovala. A slovenské úřady nakonec trestní stíhání zastavily. „Nebála jsem se, že by mě zavřeli. I kdyby mělo dojít k nějakému soudnímu procesu, tak jsem si pořád říkala, že Česká republika by mě nevydala. Ale měla jsem strach, že bych třeba nemohla vycestovat,“ přiznává Kristina Ciroková s tím, že velký tlak cítila i její rodina. „V té době jsem měla shodou okolností narozeniny a dostala jsem přáníčko od mé dcery, která mi napsala: mami, doufám, že neskončíš ve vězení.“I přesto, že proruská sekta ve svých útocích neustává, novinářka hodlá ve své investigativní práci pokračovat: „S tím tématem jsem sama taky neskončila, protože to dál nějakým způsobem žije svým životem.“ Co pro ni bylo na reportování o sektách nejtěžší? Jak se dá od takové práce odstřihnout? A proč jí není líto, že pořad 168 hodin skončil? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Její hraný debut bude soutěžit na filmovém festivalu v Cannes – a to jako první český celovečerní film po více než třiceti letech. Zuzana Kirchnerová ve filmu Karavan ztvárnila příběh matky dítěte s mentálním postižením. Sama přitom po narození svého syna Davida zjistila, že trpí Downovým syndromem, ke kterému se později přidal i diagnostikovaný autismus. „Všichni mi říkají: Konečně jsi řekla nahlas, že mateřství a otcovství nemusí být vždy jenom krásné a načančané. Všichni máme ty děti rádi, ale někdy je to hrozně těžké,“ popisuje režisérka, jak na její film reagovali i rodiče dětí bez jakéhokoli handicapu. O tom, že její syn trpí Downovým syndromem, se Kirchnerová dozvěděla až po porodu – a podle jejích slov dosti nevybíravým způsobem. „Byl to můj chlapeček a oni o něm mluvili, jako by to byl nějaký problém,“ vzpomíná filmařka i na doporučení lékaře, že má dítě umístit do ústavní péče, jinak si „zkazí kariéru“. Slova o ústavech ji ale zvedají ze židle dodnes – odkazuje třeba na debaty pražských radních o transformaci ústavní péče a jejím přesunu mimo metropoli. Právě otázka toho, co bude jednou s jejím synem a péčí o něj, trápí režisérku jako matku aktuálně nejvíc. Přestože má teď její syn David dobrou školu a může docházet do denního stacionáře, podle filmařky není Česko připraveno poskytnout mu dostatečně důstojný život. Dokonce si myslí, že je v této oblasti Česká republika jednou z nejhorších v Evropě. Kirchnerové také vadí, jak společnost vnímá matky handicapovaných dětí – tedy jako svaté bytosti, které pouze někde štrykují, vystřihují kartičky a jsou u toho pořád spokojené. Lidem podle ní nedochází, že mají jako ženy také své potřeby, a i proto ve filmu Karavan poukazuje na to, že chtějí být ženami se vším všudy a jsou také sexuální bytosti. Kde stát v péči o lidi s postižením podle Kirchnerové selhává nejvíce? Lze zabránit tomu, aby byla péče o dítě s handicapem frustrující? Proč je důležitá osvěta tohoto tématu? A jak režisérka našla herce, který ve filmu Karavan hraje chlapce s Downovým syndromem a autismem – a jak se s ním pracovalo? Poslechněte si celý rozhovor.

Volili jste v roce 2021 pětikoalici, tedy koalici Spolu, nebo PirSTAN? Jste z výsledků své volby zklamáni? Dokonce zklamáni tak, že byste nešli k volbám do sněmovny, kdyby se konaly nyní? Pak podle dat agentury Kantar patříte mezi velkou skupinu bývalých voličů pětikoalice.

Volili jste v roce 2021 pětikoalici, tedy koalici Spolu, nebo PirSTAN? Jste z výsledků své volby zklamáni? Dokonce zklamáni tak, že byste nešli k volbám do sněmovny, kdyby se konaly nyní? Pak podle dat agentury Kantar patříte mezi velkou skupinu bývalých voličů pětikoalice.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chodit, běhat, šlapat na kole nebo jet stopem je správné, protože aktér alespoň trochu pochopí logiku fungování Země. Ničemu nepřijdeme na kloub, když se po devíti hodinách v letadle probereme na druhé straně světa – to prostě býváme v šoku; ideálně příjemném, někdy ani to ne.Já jel posledních sedm týdnů pořád jen po zemi, a tím jsem šoky eliminoval. Mezi východním Polskem a západním Běloruskem určitě rozdíly jsou, ale vy je skoro nepostřehnete, každou hodinu si přirozeně zvykáte na nové prostředí. Ani mezi jižní Arménií a severním Íránem se nestane nic radikálního – ano, jste v muslimské zemi, ale na to jste už adaptovaní z Kavkazu. Postupně přibývá pikantnějších jídel, ale vy máte čím dál plechovější hubu. V poušti se objeví první palmy, o dva dny později je z toho naprosto přirozeně džungle, a tak dále.Když se ukázalo, že nemůžu z Indie pokračovat do Myanmaru, kde vládne jakási vojenská junta a pozemní hranice je zavřená, musel jsem bohužel nastoupit do letadla: z Kalkaty do Bangkoku to trvá dvě a půl hodiny.Indii pořád miluju, ale loučil jsem se s úlevou, protože tři týdny chaosu a těch posledních pár dnů s místními byrokraty docela stačí.

Je fenoménem české výtvarné scény. Na AVU založil ateliér Grafika 2, nezatížený technikou a zaměřený na okrajové a podprahové vlivy. „Když vidíte vývoj generací, chcete být u toho,“ říká ve Vizitce. Teď jako pedagog skončil a chce se věnovat vlastní tvorbě. „Možná jsem při malování opomenul oblast, kterou za mě nikdo neudělá.“ Jak si kultivovat výtvarné vidění? A proč nemá kompost zapáchat? Ptá se Karolína Koubová.

Je fenoménem české výtvarné scény. Na AVU založil ateliér Grafika 2, nezatížený technikou a zaměřený na okrajové a podprahové vlivy. „Když vidíte vývoj generací, chcete být u toho,“ říká ve Vizitce. Teď jako pedagog skončil a chce se věnovat vlastní tvorbě. „Možná jsem při malování opomenul oblast, kterou za mě nikdo neudělá.“ Jak si kultivovat výtvarné vidění? A proč nemá kompost zapáchat? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracujeme méně hodin týdně než před rokem 89. Pracovní doba je flexibilnější. Máme vyšší mzdy a koupíme si za ně víc. Prací ale taky strávíme více let. S ekonomkou Janou Matesovou probíráme, jak se změnila práce za tři dekády.Walter Ortman z jihobrazilského města Brusque se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů, protože i ve svých 100 letech stále pracoval. Dokonce celkem 84 let strávil v jedné firmě. Éra, kdy lidé běžně trávili celý svůj pracovní život na jednom místě, je dávno pryč. Stejně jako doba, kdy lidé pracovali od svítání do úsvitu.„V dobách ještě před rokem 1990 bylo obvyklé, že se v třísměnných provozech pracovalo od šesti do dvou, od dvou do deseti a od deseti do šesti ráno. Vysoké školy běžně učily od sedmi. Obchody prodávaly od šesti i dřív, aby si lidé stihli koupit svačinu na směnu,“ vzpomíná ekonomka Jana Matesová v prvomájovém vydání ekonomického podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Naši hrdinové unikli smrti! Dokonce 2x a to v řádu několika desítek hodin od sebe. Nejprve Dorian, zemřelý Mocným slovem Ishrakana byl oživen pomocí diamantů od Brandlmana. Ovšem téměř ihned na to byla v noci skupina přepadena zabijáky rasy Githyanki. Ti společně s rudými draky přepadli Aarona a zabili ho. Začal tak další závod s časem, který odeslal naše hrdiny teleportem do Parusu, kde měl Baahir druhou práci, tentokrát s drahokami Sebastiana von Palmsteina. Ale co teď?

Asi to nebyl hlavní účel, ale Trumpovo vystoupení na téma vyšších cel získalo větší globální pozornost, než jakákoli jiná myslitelná zpráva s výjimkou příletu mimozemšťanů. Je to logické, protože toto rozhodnutí se přímo nebo nepřímo dotkne všech. Dokonce i neobydlených ostrovů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby cítil, že fotbalový předseda Petr Fousek má tah na branku, nejspíš by Rudolf Blažek teď neviklal s jeho židlí. „Nevím, zda by mě to vůbec napadlo. Já tam ten drajv necítím,“ říká šéf třetiligového Motorletu a kandidát na předsedu fotbalové asociace v Lize naruby. Sám si myslí, že je na tuto pozici nachystaný, protože zná podrobně amatérský fotbal a díky zkušenostem z politiky dokáže zajistit podpory ze strany státu. „Třináct let vedu Motorlet, což je klub s rozpočtem patnáct, osmnáct milion korun jenom ve fotbale. Současně jsem před lety působil v komunální politice, takže vím, co to je pracovat s veřejnými rozpočty, umím se v tom pohybovat. Myslím proto, že jsem připraven řídit i tak velkou instituci, jako je FAČR,“ tvrdí. Na Fouskovi mu nejvíce vadí, že po slovech nepřicházejí činy. „Kromě slibů, vizí a řečí okolo, jak se vše bude měnit a fungovat, jsem čekal i činy. Za sebe říkám, že jsem ty činy zásadním způsobem nezaregistroval. Dokonce na některých valných hromadách jsem byl i celkem kritický, protože je tam spousta věcí, které považuji za zbytečně netransparentní, zbytečně nezodpovězené,“ vypráví.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že je dobře, že byl Donald Trump zvolen,“ tvrdí šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek, podle kterého nový americký prezident zahájil revoluci zdravého rozumu. Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla je logické, že nástup nové administrativy do čela USA lidi děsí. „Ty věci, které vidí, je musí znepokojovat. Je to pořád nejsilnější velmoc,“ varuje a například Trumpova poradce Elona Muska přirovnává k padouchovi z bondovky. Oba novináři se shodují, že současný svět je rozeštvanější a zranitelnější než kdykoli v posledních desítkách let. Balšínek se například obává, aby to v Evropě, kde jsou lidé zvyklí na stát, který jim přispívá na všechno možné, nevedlo k sociálním bouřím a případně k nástupu autoritativního řízení. Kromě rizik, která přináší nástup Donalda Trumpa do čela USA, se novináři neshodnou na tom, jakou roli mají média v krizi důvěry. Šídlo ani Balšínek nezpochybňují, že velký problém přinesla pandemie koronaviru, během níž chybovala jak média, tak politici. Podle Balšínka však podobně problematickou dobou byla i ruská invaze na Ukrajinu, protože se na jejím začátku dle jeho slov nemohla objevovat kritika napadené země. Dokonce tvrdí, že to není „naše válka“. S tím Jindřich Šídlo nesouhlasí a dodává, že konflikt se nás přece bezprostředně týká. Jak média selhávala v době „diktované strachem“? A dají se kroky Donalda Trumpa vnímat jako proruské? Dozvíte se v rozhovoru.

Mezi řadovými členy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL je patrná nervozita z toho, že koalice Spolu stále přešlapuje na místě a ještě nerozjela kampaň, ačkoli její hlavní konkurenti - opoziční hnutí ANO i vládní partneři STAN - už jedou na plné obrátky. Spolu přitom zaostává za  Babišovým hnutím o víc než polovinu hlasů a do zářijových voleb zbývá už jen šest měsíců.Důvodů zpoždění kampaně je několik, tím hlavním bylo nečekaně komplikované sestavování kandidátek. Občanští demokraté se cítí silnější a chtěli víc lepších míst než před čtyřmi lety - a kvůli tomu tlačili na menší partnery. Pak se kandidátky zase musely přeskládat, když šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová oznámila, že ze zdravotních důvodů do voleb nejde.Dokonce už ani někteří ministři nechtějí čekat, až kampaň oficiálně odstartuje, a rozjeli to sami. Ministr dopravy Martin Kupka z ODS a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL vytvořili dvojici, která vyrazila do terénu. Společně objíždějí republiku a setkávají se s podnikateli, aby je přesvědčili, co vše pro ně Fialova vláda udělala.„Nechápu, na co kdo čeká. Není potřeba čekat na výstřel z děla,“ vysvětluje Marian Jurečka. Ministr dopravy Kupka jede kampaň s názvem „Nabité jaro“, kde  se chlubí stavbami několika obchvatů a dalšími rozestavěnými dálničními úseky.„Někdy si říkám, jestli za tím rozpačitým rozjezdem vlastně není jakási rezignace či poraženectví. Možná už vládní politici mají v hlavách, že to stejně už nejde zvrátit a proti Babišovi vyhrát. A možná se někteří dokonce těší, až mu tu celé v dnešní neklidné době předají - s tím, ať si to taky užije někdo jiný,“ říká v podcastu Vlevo dole Václav Dolejší.Příští týden lídři Spolu teprve oznámí podpis koaliční smlouvy pro volby 2025 a také personální obsazení kandidátek ve všech 14 krajích. Členové partají teď tlačí na prvního místopředsedu ODS a ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se už naplno ujal role šéfa kampaně Spolu a nastartoval motory.„Zatím to vypadá jako taková vícerychlostní kampaň - někdo spí, někdo váhá, někdo už to rozjel. Moc nevěřím vysvětlení, že jde  sofistikovanou strategii maratonského běžce, který se drží schválně vzadu, nechá ostatní přepálit start, aby je pak ve finiši předběhl,“ směje se Lucie Stuchlíková.Je Spolu tak dobré zboží, že se chválí samo? Bude epistolární román(ek) mezi Babišem a Fialou pokračovat donekonečna? Oškube Stačilo! Konečnou, nebo Konečná komunisty? A co nesmí Václav Dolejší už nikdy přinést do studia? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

„Čtení je samota, která překonává osamocení. Naše běžná představa, podle které je čtenář pecivál, který si zaleze do kouta a chce se odstřihnout od světa, tak v podstatě neplatí. Dokonce je to velmi chybný mýtus,“ tvrdí literární vědec Jiří Trávníček, autor knihy Ohrožený druh.

Lidem, kteří byli v minulosti odsouzení za zneužívání mladistvých, se po výmazu z trestního rejstříku nedá zakázat práce s dětmi. Politici už se ale dohodli, že se bude muset prokazovat bezúhonnost.  Před dvěma a půl lety se starosta západočeského Chodova Patrik Pizinger díky podcastové sérii Seznam Zpráv Nejlepší kamarád dozvěděl, že jedna ze základních škol ve městě zaměstnává učitele, který byl dříve odsouzený za zneužívání žáka. Starosta se rozhodl, že to tak nenechá a požádal ředitelku, aby dala tomuto pedagogovi výpověď. Jenže narazil. Učitel už měl čistý trestní rejstřík a úřadům chyběl zákonný způsob, jak ho s odkazem na rozsudek odstřihnout od dětí.„Dokonce jsem požádal i o prověření Českou školní inspekci, zda ředitelka postupovala správně a zda ho vůbec můžeme zaměstnávat. A z toho vzešlo, že ano. Dokonce i dvě právní kanceláře mi daly právní názor, že v našem státě je tahle situace možná,“ popisuje starosta Pizinger v pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dánské království se rozhodlo, že bude vydávat mnohem víc peněz na obranu. Dokonce výrazně více, a to ne brzy, ale hned. Ne proto, že by Dánové chtěli válku, ale proto, že ji nechtějí. „Vypadá svět neklidně? Ano. Je důvod se domnívat, že to brzy skončí? Ne,“ – takto melodramaticky vysvětlila dánská premiérka Mette Frederiksenová poslední rozhodnutí své vlády. A dodala: „Pro šéfa obrany máme jeden vzkaz: ,Nakupuj, nakupuj, nakupuj‘.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je známo, že čím menší kontrolu máme nad svým okolím a svým životem, tím býváme pověrčivější – a tím víc věříme na kouzla a čáry. To platí pro jednotlivce i celé národy. Dokonce i jeden konkrétní člověk – nebo národ – se může v obdobích, kdy se mu daří dobře, pověrčivosti skoro zbavit, a o to pověrčivějším se stát, když mu Štěstěna nepřeje.

V Izraeli zažil ostřelování, nálety, krvavý teroristický útok ze 7. října i přes rok trvající válku v Gaze. Teď se tam po pár týdnech v Praze vrací a říká: “ Izrael měl růžové sny o totální kapitulaci Hamásu, to evidentně nevyšlo.“Je to už téměř sedm let, co tehdy populární moderátor politických debat v České televizi David Borek změnil práci. Aniž by měl velké zkušenosti s prací reportéra, kývl na nečekanou nabídku nadřízených stát se zpravodajem ČT na Blízkém východě. Po měsících příprav sbalil věci a odjel do Tel Avivu.„Obsadili mě proti roli, jak se říká na divadle, a vlastně mi přijde, že to vyšlo. Nikde jsem si neumetal cestičku, nikde jsem si dopředu nevyjednával, že bych to možná chtěl dělat. Dokonce ani nevěděli, že mám k Izraeli vazby a že jsem už tehdy uměl trochu hebrejsky,“ vypráví David Borek, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Zpravodajský post v Izraeli přebíral po Jakubovi Sántó na jaře 2019 a už na něm přesluhuje. Televize totiž zahraniční posty obměňuje zhruba po pěti letech.„Zahraniční zpravodaj je profese, která enormně zatěžuje osobní i rodinný život. Jste jako strážce majáku na opuštěném ostrově, kde jste více méně sám sobě kuchařem, řidičem, produkčním a reportérem. Je to práce hektická, ale zároveň velice, když to řeknu ošklivě, rajcovní,“ říká Borek, který byl kolem Vánoc několik týdnů doma v Praze. S vedením televize se prý dohodl na zatím neurčitém prodloužení svého zpravodajského mandátu.V Izraeli, který je obecně velmi výbušným regionem, stihl zažít celou řadu dramatických momentů. Pravidelně se pak s různou intenzitou objevovaly útoky či ostřelování teroristů z Hamásu.„Když budete na jihu Izraele, tak si pořád budete hlídat to, která zeď vás stíní od Gazy. Tenhle instinkt budete mít za pár týdnů,“ popisuje Borek, který má za sebou hned několik docela dramatických živých vstupů. V jednom z nich zachytil letící rakety z Gazy i jejich sestřelení protivzdušnou obranou Izraele, v dalším se pak s kameramanem museli běžet schovat před hlášeným útokem.„Dneska úplně jinak vnímám Západní břeh, tedy oblast, kde je palestinské obyvatelstvo i židovští osadníci. Dřív jsem tam jezdil běžně, třeba se synem na jedno dětské hřiště, nebo jsem tudy objížděl zácpu v Tel Avivu. To bych dneska už neudělal. Novým nebo staronovým fenoménem na Západním břehu jsou střelecké útoky na auta. Západní břeh se pro mě stal regionem, kam vlastně soukromě nejezdím už skoro vůbec. A když tam jezdím pracovně, tak mám strach, úplně lakonicky, mám strach,“ popisuje David Borek.Nechybí mu moderování? Jak Čechy zajímá zpravodajství z Blízkého východu? A jak si v napjatých politických časech stojí veřejnoprávní televize?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O svatoštěpánském večeru se nezdálo, že lidé jedoucí v pražském metru, povětšinou se asi vracejících z návštěv příbuzných, hodlají nezmeškat v osm hodin televizní projev premiéra Petra Fialy (ODS). Dokonce ani, že o něm dopředu vědí. Ale přesto ho pak třeba před oblíbenou pohádkou nebo komedií absolvovali. Řeč to byla krátká, fialovsky uměřená, bez zbytečností i silnějšího růžového nátěru české současnosti.

Speciál podcastu Kecy a politika je tentokrát speciální ve dvojím ohledu. Jednak byl natáčen v 1000. den od invaze Ruska na Ukrajinu. Zároveň jde o rozhovor přímo z fronty ukrajinské války. Válečná reportérka Lenka Klicperová mluví především o situaci na strategickém místě donbaské fronty – o Pokrovsku. Je to právě toto město, o němž se poslední týdny mluví jako o místě, kde má dojít k silnému prolomení fronty. Rusku pak už nic nebude bránit rychlému průniku do ukrajinského vnitrozemí. Klicperová, která z těch tisíce válečných dní prožila na Ukrajině více než čtvrtinu, tvrdí, že většina Ukrajinců si přála vítězství Donalda Trumpa. Slibují si od něj buď větší pomoc v boji, nebo rychlé ukončení války. Ze všeho nejhorší je dnešní stav, kdy Západ pomohl Ukrajině, aby neprohrála, ale neposkytl jí takovou pomoc, aby vyhrála. V podcastu se bavíme o střelách dlouhého doletu ATACMS, které v posledních dnech uvolnily Spojené státy a byly okamžitě použity u Karačeva při likvidaci ruského arsenálu zbraní. Podle Klicperové to ovšem obrat ve válce nezpůsobí. Dokonce ani „game changer“ nevyvolá nová tajná superzbraň od německé společnosti Helsing. Má jít o umělou inteligencí řízené drony, které mají čtyřikrát větší dolet než ty klasické. Největší slabinou Ukrajiny ovšem nejsou zbraňové systémy, ale nedostatek vojáků na frontě. Klicperová tvrdí, že hitem posledních týdnů se stávají dobrovolné odchody ukrajinských mužů. Ti reagují na novou možnost přihlašovat se podle svého uvážení k armádním jednotkám, které jsou blízké jejich civilní profesi. Klicperová však dodává, že atmosféra na Ukrajině nazrála k ukončení válečných operací.

Disident a signatář Charty 77 Pavel Záleský nevzpomíná na dobu za totalitního režimu rád – výslechy byly kruté, lidé se báli se s ním setkávat. Přesto ubezpečuje, že kdyby nastalo ohrožení svobody, vrátil by se do disidentských let. „Dokonce jsem slíbil, že začnu opět rozmnožovat samizdat,“ usmívá se. Šéfka Post Bellum Slovensko Sandra Polovková převrat ještě nepamatuje, příběhy si ale jako mnozí další připomíná díky Pamětem národa.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.