Podcasts about dokonce

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Její hraný debut bude soutěžit na filmovém festivalu v Cannes – a to jako první český celovečerní film po více než třiceti letech. Zuzana Kirchnerová ve filmu Karavan ztvárnila příběh matky dítěte s mentálním postižením. Sama přitom po narození svého syna Davida zjistila, že trpí Downovým syndromem, ke kterému se později přidal i diagnostikovaný autismus. „Všichni mi říkají: Konečně jsi řekla nahlas, že mateřství a otcovství nemusí být vždy jenom krásné a načančané. Všichni máme ty děti rádi, ale někdy je to hrozně těžké,“ popisuje režisérka, jak na její film reagovali i rodiče dětí bez jakéhokoli handicapu. O tom, že její syn trpí Downovým syndromem, se Kirchnerová dozvěděla až po porodu – a podle jejích slov dosti nevybíravým způsobem. „Byl to můj chlapeček a oni o něm mluvili, jako by to byl nějaký problém,“ vzpomíná filmařka i na doporučení lékaře, že má dítě umístit do ústavní péče, jinak si „zkazí kariéru“. Slova o ústavech ji ale zvedají ze židle dodnes – odkazuje třeba na debaty pražských radních o transformaci ústavní péče a jejím přesunu mimo metropoli. Právě otázka toho, co bude jednou s jejím synem a péčí o něj, trápí režisérku jako matku aktuálně nejvíc. Přestože má teď její syn David dobrou školu a může docházet do denního stacionáře, podle filmařky není Česko připraveno poskytnout mu dostatečně důstojný život. Dokonce si myslí, že je v této oblasti Česká republika jednou z nejhorších v Evropě. Kirchnerové také vadí, jak společnost vnímá matky handicapovaných dětí – tedy jako svaté bytosti, které pouze někde štrykují, vystřihují kartičky a jsou u toho pořád spokojené. Lidem podle ní nedochází, že mají jako ženy také své potřeby, a i proto ve filmu Karavan poukazuje na to, že chtějí být ženami se vším všudy a jsou také sexuální bytosti. Kde stát v péči o lidi s postižením podle Kirchnerové selhává nejvíce? Lze zabránit tomu, aby byla péče o dítě s handicapem frustrující? Proč je důležitá osvěta tohoto tématu? A jak režisérka našla herce, který ve filmu Karavan hraje chlapce s Downovým syndromem a autismem – a jak se s ním pracovalo? Poslechněte si celý rozhovor.

Volili jste v roce 2021 pětikoalici, tedy koalici Spolu, nebo PirSTAN? Jste z výsledků své volby zklamáni? Dokonce zklamáni tak, že byste nešli k volbám do sněmovny, kdyby se konaly nyní? Pak podle dat agentury Kantar patříte mezi velkou skupinu bývalých voličů pětikoalice.

Volili jste v roce 2021 pětikoalici, tedy koalici Spolu, nebo PirSTAN? Jste z výsledků své volby zklamáni? Dokonce zklamáni tak, že byste nešli k volbám do sněmovny, kdyby se konaly nyní? Pak podle dat agentury Kantar patříte mezi velkou skupinu bývalých voličů pětikoalice.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chodit, běhat, šlapat na kole nebo jet stopem je správné, protože aktér alespoň trochu pochopí logiku fungování Země. Ničemu nepřijdeme na kloub, když se po devíti hodinách v letadle probereme na druhé straně světa – to prostě býváme v šoku; ideálně příjemném, někdy ani to ne.Já jel posledních sedm týdnů pořád jen po zemi, a tím jsem šoky eliminoval. Mezi východním Polskem a západním Běloruskem určitě rozdíly jsou, ale vy je skoro nepostřehnete, každou hodinu si přirozeně zvykáte na nové prostředí. Ani mezi jižní Arménií a severním Íránem se nestane nic radikálního – ano, jste v muslimské zemi, ale na to jste už adaptovaní z Kavkazu. Postupně přibývá pikantnějších jídel, ale vy máte čím dál plechovější hubu. V poušti se objeví první palmy, o dva dny později je z toho naprosto přirozeně džungle, a tak dále.Když se ukázalo, že nemůžu z Indie pokračovat do Myanmaru, kde vládne jakási vojenská junta a pozemní hranice je zavřená, musel jsem bohužel nastoupit do letadla: z Kalkaty do Bangkoku to trvá dvě a půl hodiny.Indii pořád miluju, ale loučil jsem se s úlevou, protože tři týdny chaosu a těch posledních pár dnů s místními byrokraty docela stačí.

Je fenoménem české výtvarné scény. Na AVU založil ateliér Grafika 2, nezatížený technikou a zaměřený na okrajové a podprahové vlivy. „Když vidíte vývoj generací, chcete být u toho,“ říká ve Vizitce. Teď jako pedagog skončil a chce se věnovat vlastní tvorbě. „Možná jsem při malování opomenul oblast, kterou za mě nikdo neudělá.“ Jak si kultivovat výtvarné vidění? A proč nemá kompost zapáchat? Ptá se Karolína Koubová.

Je fenoménem české výtvarné scény. Na AVU založil ateliér Grafika 2, nezatížený technikou a zaměřený na okrajové a podprahové vlivy. „Když vidíte vývoj generací, chcete být u toho,“ říká ve Vizitce. Teď jako pedagog skončil a chce se věnovat vlastní tvorbě. „Možná jsem při malování opomenul oblast, kterou za mě nikdo neudělá.“ Jak si kultivovat výtvarné vidění? A proč nemá kompost zapáchat? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Honsová je už řadu let tváří počasí Televize Nova. Dokonce se podílela i na jeho současné podobě. Letošní léto předpovídá jako teplotně nadprůměrné. „Vlny veder už budou k českému létu patřit, není to žádná novinka,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.

Naši hrdinové unikli smrti! Dokonce 2x a to v řádu několika desítek hodin od sebe. Nejprve Dorian, zemřelý Mocným slovem Ishrakana byl oživen pomocí diamantů od Brandlmana. Ovšem téměř ihned na to byla v noci skupina přepadena zabijáky rasy Githyanki. Ti společně s rudými draky přepadli Aarona a zabili ho. Začal tak další závod s časem, který odeslal naše hrdiny teleportem do Parusu, kde měl Baahir druhou práci, tentokrát s drahokami Sebastiana von Palmsteina. Ale co teď?

Asi to nebyl hlavní účel, ale Trumpovo vystoupení na téma vyšších cel získalo větší globální pozornost, než jakákoli jiná myslitelná zpráva s výjimkou příletu mimozemšťanů. Je to logické, protože toto rozhodnutí se přímo nebo nepřímo dotkne všech. Dokonce i neobydlených ostrovů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby cítil, že fotbalový předseda Petr Fousek má tah na branku, nejspíš by Rudolf Blažek teď neviklal s jeho židlí. „Nevím, zda by mě to vůbec napadlo. Já tam ten drajv necítím,“ říká šéf třetiligového Motorletu a kandidát na předsedu fotbalové asociace v Lize naruby. Sám si myslí, že je na tuto pozici nachystaný, protože zná podrobně amatérský fotbal a díky zkušenostem z politiky dokáže zajistit podpory ze strany státu. „Třináct let vedu Motorlet, což je klub s rozpočtem patnáct, osmnáct milion korun jenom ve fotbale. Současně jsem před lety působil v komunální politice, takže vím, co to je pracovat s veřejnými rozpočty, umím se v tom pohybovat. Myslím proto, že jsem připraven řídit i tak velkou instituci, jako je FAČR,“ tvrdí. Na Fouskovi mu nejvíce vadí, že po slovech nepřicházejí činy. „Kromě slibů, vizí a řečí okolo, jak se vše bude měnit a fungovat, jsem čekal i činy. Za sebe říkám, že jsem ty činy zásadním způsobem nezaregistroval. Dokonce na některých valných hromadách jsem byl i celkem kritický, protože je tam spousta věcí, které považuji za zbytečně netransparentní, zbytečně nezodpovězené,“ vypráví.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

Na zámku ve Světlé nad Sázavou na Vysočině jsou právě k vidění orchideje od pěstitelů z celé Evropy. Tisíce květů mnoha barev můžete obdivovat na rostlinách, které běžně rostou v pralesích, ale třeba i v Austrálii nebo za polárním kruhem. A určitě se dozvíte i něco o jejich pěstování u nás.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že je dobře, že byl Donald Trump zvolen,“ tvrdí šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek, podle kterého nový americký prezident zahájil revoluci zdravého rozumu. Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla je logické, že nástup nové administrativy do čela USA lidi děsí. „Ty věci, které vidí, je musí znepokojovat. Je to pořád nejsilnější velmoc,“ varuje a například Trumpova poradce Elona Muska přirovnává k padouchovi z bondovky. Oba novináři se shodují, že současný svět je rozeštvanější a zranitelnější než kdykoli v posledních desítkách let. Balšínek se například obává, aby to v Evropě, kde jsou lidé zvyklí na stát, který jim přispívá na všechno možné, nevedlo k sociálním bouřím a případně k nástupu autoritativního řízení. Kromě rizik, která přináší nástup Donalda Trumpa do čela USA, se novináři neshodnou na tom, jakou roli mají média v krizi důvěry. Šídlo ani Balšínek nezpochybňují, že velký problém přinesla pandemie koronaviru, během níž chybovala jak média, tak politici. Podle Balšínka však podobně problematickou dobou byla i ruská invaze na Ukrajinu, protože se na jejím začátku dle jeho slov nemohla objevovat kritika napadené země. Dokonce tvrdí, že to není „naše válka“. S tím Jindřich Šídlo nesouhlasí a dodává, že konflikt se nás přece bezprostředně týká. Jak média selhávala v době „diktované strachem“? A dají se kroky Donalda Trumpa vnímat jako proruské? Dozvíte se v rozhovoru.

Mezi řadovými členy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL je patrná nervozita z toho, že koalice Spolu stále přešlapuje na místě a ještě nerozjela kampaň, ačkoli její hlavní konkurenti - opoziční hnutí ANO i vládní partneři STAN - už jedou na plné obrátky. Spolu přitom zaostává za  Babišovým hnutím o víc než polovinu hlasů a do zářijových voleb zbývá už jen šest měsíců.Důvodů zpoždění kampaně je několik, tím hlavním bylo nečekaně komplikované sestavování kandidátek. Občanští demokraté se cítí silnější a chtěli víc lepších míst než před čtyřmi lety - a kvůli tomu tlačili na menší partnery. Pak se kandidátky zase musely přeskládat, když šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová oznámila, že ze zdravotních důvodů do voleb nejde.Dokonce už ani někteří ministři nechtějí čekat, až kampaň oficiálně odstartuje, a rozjeli to sami. Ministr dopravy Martin Kupka z ODS a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL vytvořili dvojici, která vyrazila do terénu. Společně objíždějí republiku a setkávají se s podnikateli, aby je přesvědčili, co vše pro ně Fialova vláda udělala.„Nechápu, na co kdo čeká. Není potřeba čekat na výstřel z děla,“ vysvětluje Marian Jurečka. Ministr dopravy Kupka jede kampaň s názvem „Nabité jaro“, kde  se chlubí stavbami několika obchvatů a dalšími rozestavěnými dálničními úseky.„Někdy si říkám, jestli za tím rozpačitým rozjezdem vlastně není jakási rezignace či poraženectví. Možná už vládní politici mají v hlavách, že to stejně už nejde zvrátit a proti Babišovi vyhrát. A možná se někteří dokonce těší, až mu tu celé v dnešní neklidné době předají - s tím, ať si to taky užije někdo jiný,“ říká v podcastu Vlevo dole Václav Dolejší.Příští týden lídři Spolu teprve oznámí podpis koaliční smlouvy pro volby 2025 a také personální obsazení kandidátek ve všech 14 krajích. Členové partají teď tlačí na prvního místopředsedu ODS a ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se už naplno ujal role šéfa kampaně Spolu a nastartoval motory.„Zatím to vypadá jako taková vícerychlostní kampaň - někdo spí, někdo váhá, někdo už to rozjel. Moc nevěřím vysvětlení, že jde  sofistikovanou strategii maratonského běžce, který se drží schválně vzadu, nechá ostatní přepálit start, aby je pak ve finiši předběhl,“ směje se Lucie Stuchlíková.Je Spolu tak dobré zboží, že se chválí samo? Bude epistolární román(ek) mezi Babišem a Fialou pokračovat donekonečna? Oškube Stačilo! Konečnou, nebo Konečná komunisty? A co nesmí Václav Dolejší už nikdy přinést do studia? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

„Čtení je samota, která překonává osamocení. Naše běžná představa, podle které je čtenář pecivál, který si zaleze do kouta a chce se odstřihnout od světa, tak v podstatě neplatí. Dokonce je to velmi chybný mýtus,“ tvrdí literární vědec Jiří Trávníček, autor knihy Ohrožený druh.

Lidem, kteří byli v minulosti odsouzení za zneužívání mladistvých, se po výmazu z trestního rejstříku nedá zakázat práce s dětmi. Politici už se ale dohodli, že se bude muset prokazovat bezúhonnost.  Před dvěma a půl lety se starosta západočeského Chodova Patrik Pizinger díky podcastové sérii Seznam Zpráv Nejlepší kamarád dozvěděl, že jedna ze základních škol ve městě zaměstnává učitele, který byl dříve odsouzený za zneužívání žáka. Starosta se rozhodl, že to tak nenechá a požádal ředitelku, aby dala tomuto pedagogovi výpověď. Jenže narazil. Učitel už měl čistý trestní rejstřík a úřadům chyběl zákonný způsob, jak ho s odkazem na rozsudek odstřihnout od dětí.„Dokonce jsem požádal i o prověření Českou školní inspekci, zda ředitelka postupovala správně a zda ho vůbec můžeme zaměstnávat. A z toho vzešlo, že ano. Dokonce i dvě právní kanceláře mi daly právní názor, že v našem státě je tahle situace možná,“ popisuje starosta Pizinger v pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Dánské království se rozhodlo, že bude vydávat mnohem víc peněz na obranu. Dokonce výrazně více, a to ne brzy, ale hned. Ne proto, že by Dánové chtěli válku, ale proto, že ji nechtějí. „Vypadá svět neklidně? Ano. Je důvod se domnívat, že to brzy skončí? Ne,“ – takto melodramaticky vysvětlila dánská premiérka Mette Frederiksenová poslední rozhodnutí své vlády. A dodala: „Pro šéfa obrany máme jeden vzkaz: ,Nakupuj, nakupuj, nakupuj‘.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je známo, že čím menší kontrolu máme nad svým okolím a svým životem, tím býváme pověrčivější – a tím víc věříme na kouzla a čáry. To platí pro jednotlivce i celé národy. Dokonce i jeden konkrétní člověk – nebo národ – se může v obdobích, kdy se mu daří dobře, pověrčivosti skoro zbavit, a o to pověrčivějším se stát, když mu Štěstěna nepřeje.

V Izraeli zažil ostřelování, nálety, krvavý teroristický útok ze 7. října i přes rok trvající válku v Gaze. Teď se tam po pár týdnech v Praze vrací a říká: “ Izrael měl růžové sny o totální kapitulaci Hamásu, to evidentně nevyšlo.“Je to už téměř sedm let, co tehdy populární moderátor politických debat v České televizi David Borek změnil práci. Aniž by měl velké zkušenosti s prací reportéra, kývl na nečekanou nabídku nadřízených stát se zpravodajem ČT na Blízkém východě. Po měsících příprav sbalil věci a odjel do Tel Avivu.„Obsadili mě proti roli, jak se říká na divadle, a vlastně mi přijde, že to vyšlo. Nikde jsem si neumetal cestičku, nikde jsem si dopředu nevyjednával, že bych to možná chtěl dělat. Dokonce ani nevěděli, že mám k Izraeli vazby a že jsem už tehdy uměl trochu hebrejsky,“ vypráví David Borek, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Zpravodajský post v Izraeli přebíral po Jakubovi Sántó na jaře 2019 a už na něm přesluhuje. Televize totiž zahraniční posty obměňuje zhruba po pěti letech.„Zahraniční zpravodaj je profese, která enormně zatěžuje osobní i rodinný život. Jste jako strážce majáku na opuštěném ostrově, kde jste více méně sám sobě kuchařem, řidičem, produkčním a reportérem. Je to práce hektická, ale zároveň velice, když to řeknu ošklivě, rajcovní,“ říká Borek, který byl kolem Vánoc několik týdnů doma v Praze. S vedením televize se prý dohodl na zatím neurčitém prodloužení svého zpravodajského mandátu.V Izraeli, který je obecně velmi výbušným regionem, stihl zažít celou řadu dramatických momentů. Pravidelně se pak s různou intenzitou objevovaly útoky či ostřelování teroristů z Hamásu.„Když budete na jihu Izraele, tak si pořád budete hlídat to, která zeď vás stíní od Gazy. Tenhle instinkt budete mít za pár týdnů,“ popisuje Borek, který má za sebou hned několik docela dramatických živých vstupů. V jednom z nich zachytil letící rakety z Gazy i jejich sestřelení protivzdušnou obranou Izraele, v dalším se pak s kameramanem museli běžet schovat před hlášeným útokem.„Dneska úplně jinak vnímám Západní břeh, tedy oblast, kde je palestinské obyvatelstvo i židovští osadníci. Dřív jsem tam jezdil běžně, třeba se synem na jedno dětské hřiště, nebo jsem tudy objížděl zácpu v Tel Avivu. To bych dneska už neudělal. Novým nebo staronovým fenoménem na Západním břehu jsou střelecké útoky na auta. Západní břeh se pro mě stal regionem, kam vlastně soukromě nejezdím už skoro vůbec. A když tam jezdím pracovně, tak mám strach, úplně lakonicky, mám strach,“ popisuje David Borek.Nechybí mu moderování? Jak Čechy zajímá zpravodajství z Blízkého východu? A jak si v napjatých politických časech stojí veřejnoprávní televize?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O svatoštěpánském večeru se nezdálo, že lidé jedoucí v pražském metru, povětšinou se asi vracejících z návštěv příbuzných, hodlají nezmeškat v osm hodin televizní projev premiéra Petra Fialy (ODS). Dokonce ani, že o něm dopředu vědí. Ale přesto ho pak třeba před oblíbenou pohádkou nebo komedií absolvovali. Řeč to byla krátká, fialovsky uměřená, bez zbytečností i silnějšího růžového nátěru české současnosti.

Speciál podcastu Kecy a politika je tentokrát speciální ve dvojím ohledu. Jednak byl natáčen v 1000. den od invaze Ruska na Ukrajinu. Zároveň jde o rozhovor přímo z fronty ukrajinské války. Válečná reportérka Lenka Klicperová mluví především o situaci na strategickém místě donbaské fronty – o Pokrovsku. Je to právě toto město, o němž se poslední týdny mluví jako o místě, kde má dojít k silnému prolomení fronty. Rusku pak už nic nebude bránit rychlému průniku do ukrajinského vnitrozemí. Klicperová, která z těch tisíce válečných dní prožila na Ukrajině více než čtvrtinu, tvrdí, že většina Ukrajinců si přála vítězství Donalda Trumpa. Slibují si od něj buď větší pomoc v boji, nebo rychlé ukončení války. Ze všeho nejhorší je dnešní stav, kdy Západ pomohl Ukrajině, aby neprohrála, ale neposkytl jí takovou pomoc, aby vyhrála. V podcastu se bavíme o střelách dlouhého doletu ATACMS, které v posledních dnech uvolnily Spojené státy a byly okamžitě použity u Karačeva při likvidaci ruského arsenálu zbraní. Podle Klicperové to ovšem obrat ve válce nezpůsobí. Dokonce ani „game changer“ nevyvolá nová tajná superzbraň od německé společnosti Helsing. Má jít o umělou inteligencí řízené drony, které mají čtyřikrát větší dolet než ty klasické. Největší slabinou Ukrajiny ovšem nejsou zbraňové systémy, ale nedostatek vojáků na frontě. Klicperová tvrdí, že hitem posledních týdnů se stávají dobrovolné odchody ukrajinských mužů. Ti reagují na novou možnost přihlašovat se podle svého uvážení k armádním jednotkám, které jsou blízké jejich civilní profesi. Klicperová však dodává, že atmosféra na Ukrajině nazrála k ukončení válečných operací.