Podcasts about vody

Proti proudu nad Benátkami nad Jizerou je osm malých vodních elektráren. Podařilo se kontaktovat tři. Všechny říkají, že s případem nemají nic společného.

Základy zatopených vesnic, středověkých mlýnů i zbytky železnice jsou vidět na Lipenské přehradě. Hladina vody je kvůli suchu a slabým přítokům skoro tři metry pod normálem. Na místo se vypravil regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrátit město na hoře Tábor o několik staletí zpět s cílem potěšit obyvatele i návštěvníky. O to letos znovu usilují Táborská setkání. Tradiční městské slavnosti se odehrají od pátku 11. do neděle 13. září. Nabídnou jarmarky, tržiště, středověké uličky, průvody i koncerty. To vše se zaměřením na místní husitskou tradici.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč bude průtoku vody ve Vltavě pomáhat poprvé v historii nádrž Slapy místo Orlíku? Kdo jsou lidé, kteří natočili kontroverzní rozhovor s ministrem Macinkou? A budou se v hřebčíně v Napajedlech, který se stal kulturní památkou, znovu chovat koně?

1. Predseda národnej komisie 2. Prezident sa zorientoval, premiér tiež 3. Priatelia sú v napätí

Jaroslava Hanzalová ze Sytna na Tachovsku je velkou zahradnicí. Ačkoliv už s úsměvem překročila osmdesátku, stále je pilná a nejvíce se teď věnuje zahradě. Také se má čím pochlubit, najdete u ní desítky druhů ovoce a zeleniny. Například obří rajčata, cibuli, dýně, ale také třeba melouny, kiwi, hroznové víno či indiánské borůvky. A to i navzdory velkým suchům, která letos panovala.

Vyšší spotřeba a slábnoucí zdroje vody v posledních letech trápí beskydské obce. Voda sotva stačí na současnou spotřebu, v Bílé ani v Řece už proto nepřipojují nové odběratele.

Je to přesně pět týdnů, co jsem tu povídal o bojovém turnaji robotů. Konal se v čínském Šen-čenu. Šlo o sérii zápasů typu MMA, kdy do sebe dva soupeři buší hlava nehlava v drátěné kleci, dokud jeden nepadne.

Orli, supi, jestřábi, sokoli nebo sovy. Pro Milana Zaleše jsou tito opeřenci už téměř čtyři desetiletí nerozlučnými parťáky. Jeden z nejznámějších tuzemských sokolníků má za sebou vystoupení doma i v zahraničí. Spolu s kolegou jako jediný v Česku ukazuje lov orla mořského přímo z vody. Momentálně si tento kousek mohou návštěvníci užít v plzeňském amfiteátru Lochotín.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víte, co je to biotop? Jak se takové místo navrhuje, realizuje a udržuje? Povídali jsme si o tom s naším hostem - Janou Mudrovou.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konečně déšť. Změní ale něco? Vyprahlé Česko řeší vážný problém se suchem. Vody je málo, a když už naprší, neumíme ji zadržet. Co na to vláda a Národní koalice proti suchu? Hostem je hydrolog Jan Daňhelka z ČHMÚ. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konečně déšť. Změní ale něco? Vyprahlé Česko řeší vážný problém se suchem. Vody je málo, a když už naprší, neumíme ji zadržet. Co na to vláda a Národní koalice proti suchu? Hostem je hydrolog Jan Daňhelka z ČHMÚ. Ptá se Matěj Skalický.

Některé toky jsou podle Povodí Ohře na pětině svého normálního srpnového množství. Úplně vysychají především menší potoky. V regionu je málo vody například v řece Liboci nebo Blšance.

„Kayakcross se neskutečně rychle vyvíjí. Z roku na rok se mění technika, materiál, myšlení, taktika. Je to něco, kde člověk rozhodně nezakrní,“ pochvaluje si čerstvý mistr světa v této disciplíně Vít Přindiš. Čím se kayakcross liší od slalomu? Ovlivňuje podobu sportu sucho? A jak probíhala příprava na šampionát v americké Oklahomě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kayakcross se neskutečně rychle vyvíjí. Z roku na rok se mění technika, materiál, myšlení, taktika. Je to něco, kde člověk rozhodně nezakrní,“ pochvaluje si čerstvý mistr světa v této disciplíně Vít Přindiš. Čím se kayakcross liší od slalomu? Ovlivňuje podobu sportu sucho? A jak probíhala příprava na šampionát v americké Oklahomě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kayakcross se neskutečně rychle vyvíjí. Z roku na rok se mění technika, materiál, myšlení, taktika. Je to něco, kde člověk rozhodně nezakrní,“ pochvaluje si čerstvý mistr světa v této disciplíně Vít Přindiš. Čím se kayakcross liší od slalomu? Ovlivňuje podobu sportu sucho? A jak probíhala příprava na šampionát v americké Oklahomě? Poslechněte si rozhovor.

„Chtěli bychom ideálně do konce roku udělat propojení s Pelhřimovem,“ plánuje starosta Rynárce. Zhruba kilometrové propojení obou vodovodů by mohlo Rynárec vyjít na 5 milionů korun.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Pro zlepšení situace bude zásadní déšť. Obec potřebuje doplnit povrchové zdroje a také podzemní vodu. Vedení Dobrého doufá ve zlepšení na podzim, jistotu ale nemá.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

Smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk. Máte vzrostlý strom na zahradě? Jak se o něj správně postarat ve dnech s tropickými teplotami? Jak náročné jsou na závlahu keře? Sucho dopadá i na vzrostlé listnaté stromy, hlavně v případě těch čerstvě vysazených, rok nebo dva starých.

První plzeňský obvod letos investuje během léta do tří mateřských škol přes 10 milionů korun. Práce se zaměřují na modernizaci technického zázemí i ekologická opatření.

Budou zaměstnavatelé v Česku zásadněji upravovat pracovní podmínky s ohledem na dopady klimatické změny včetně extrémních veder? Jak přispívají k udržování vody v krajině bobři a jak mohou ušetřit státu desítky milionů korun? A jaké otázky provázejí v Británii rezignaci nejmladšího černošského profesora v historii Cambridgeské univerzity obviněného z plagiátorství?

Budou zaměstnavatelé v Česku zásadněji upravovat pracovní podmínky s ohledem na dopady klimatické změny včetně extrémních veder? Jak přispívají k udržování vody v krajině bobři a jak mohou ušetřit státu desítky milionů korun? A jaké otázky provázejí v Británii rezignaci nejmladšího černošského profesora v historii Cambridgeské univerzity obviněného z plagiátorství?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #32 s hydrologem Oldřichem Rakovcem a bioklimatologem Miroslavem Trnkou o vodě, požárním počasí a změně klimatu.Extrémní lesní požáry ve Francii a Španělsku vyhnaly na čas z domovů stovky tisíc lidí. Sílu a rychlý postup plamenů umocňují vlny veder a sucho zintenzivněné postupujícím zahříváním planety, která je dnes v průměru o zhruba 1,4 stupně Celsia teplejší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Mezinárodní uskupení vědců World Weather Attribution na konci července zveřejnili analýzu v níž mimo jiné upozorňují, že klimatická změna vyvolaná člověk zvyšuje pravděpodobnost vhodných podmínek pro vznik takových požárů v jihozápadní Francii nejméně dvojnásobně a ve středním Španělsku dvacetinásobně. Vědci z WWA také vydali studii o současném suchu v Evropě a jeho souvislostech se změnou klimatu. Co se v koloběhu vody mění, když se zahřívá atmosféra, co čekat do budoucna a jak se na to lépe přípravit. O tom všem bude řeč v dnešním Zeitgeistu s hydrologem Oldřichem Rakovcem a posléze bioklimatologem Miroslavem Trnkou.

Poslechněte si:01:08 Ovlivní klima zásoby vody?07:06 Jak sají nektar kolibříci?14:24 První koňská železnice19:55 Jak tyranosauři vstávali ze země?28:52 Rostliny, které kradou životSherlock Holmes a záhadný hlasHovoří hydrolog Martin Pivokonský nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:08 Ovlivní klima zásoby vody?07:06 Jak sají nektar kolibříci?14:24 První koňská železnice19:55 Jak tyranosauři vstávali ze země?28:52 Rostliny, které kradou životSherlock Holmes a záhadný hlasHovoří hydrolog Martin Pivokonský nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.

Na Petra Parkera síce všetci zabudli, ale Spider-Man sa nevzdáva a začína od začiatku. Francúzska dráma Volanie vody zasa skúma, či hlasy, ktoré počuje mladý chlapec, sú prejavom traumy alebo niečím oveľa záhadnejším. Čo z toho sa oplatí vidieť? Nový diel .týždňa vo filme vám možno poradí.

„30 % dětí bere umělou inteligenci jako kamaráda. Svěřují chatbotovi svá tajemství, žádají ho o rady, baví se s ním o intimních věcech a o sexu. AI ve všem vyhoví, což je v přímém rozporu s tím, jak to funguje v normálním životě, kde musíme nestále řešit nějaké konflikty. Komunikace s AI je příjemná a návyková,“ říká Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí.

„30 % dětí bere umělou inteligenci jako kamaráda. Svěřují chatbotovi svá tajemství, žádají ho o rady, baví se s ním o intimních věcech a o sexu. AI ve všem vyhoví, což je v přímém rozporu s tím, jak to funguje v normálním životě, kde musíme nestále řešit nějaké konflikty. Komunikace s AI je příjemná a návyková,“ říká Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nové loďky mají připomínat dobu šlechtického rodu Silva-Tarouca, který zámek vlastnil. Jejich častým hostem byl malíř Josef Mánes.

Policisté se podívají i na rybáře na břehu, jestli dodržují pravidla a nestanují tam, kde nemají. Povolené je totiž pouze bivakování.

Poslechněte si:01:10 Co způsobuje koktání?10:08 Mohou žít rostliny bez vody?15:55 Proč byli dinosauři tak velicí?22:42 Založení Pruské Akademie vědSherlock Holmes a případ s broukyHovoří genetik Jan Pačes nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jižní Morava a část Olomouckého kraje hlásí kritický nedostatek vody. Jak zadržet vodu v přírodě? Je raketový nárůst preferencí německé AfD rizikem pro Německo? Stává se pohřeb íránského duchovního vůdce Chameneího centrem protiamerických a protiizraských nálad? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Někde jsem zahlédl zmínku o tom, že většina lidí zdraví a děkuje při komunikaci s umělou inteligencí. Vyznělo z toho, že je to známka slaboduchosti. Dělám to taky. Ostatně… když si na počítači otevřu jednou ze dvou umělošek, osloví mě: Hezký den, Ondřeji, co se vám honí hlavou. Tak jsem se jí svěřil.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Na české území dorazila vlna veder. Znamená to, že voda po nedávných deštích z půdy zmizí? „Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové. Je otázka, kam se trefí víkendové bouřky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Žák, meteorolog a moderátor České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?