Podcasts about mlad

Tenhle díl Generačního konfliktu je o snaze zbohatnout. Vlastně tedy o tom, jak to nedělat. Pozvali jsme influencera Jana Špaňhela, který vystupuje pod přezdívkou Tisícikoruna a odhaluje na Instagramu, TikToku a YouTube metody, kterými se různí podvodníci pokoušejí, často úspěšně, tahat z mladých lidí peníze. Je to překvapující, ale funguje jim to podobně jako různým „prodavačům hrnců“ u dezorientovaných důchodců. Kromě neuvěřitelných historek, svědčících o tom, že naivita a bezohledná chamtivost patří mezi dokonale mezigenerační fenomény, si můžete poslechnout i to, jak z první tisícovky reálně a bezpečně udělat sto tisíc. Proto si ostatně dvaadvacetiletý Jan Špaňhel říká Tisícikoruna. V podcastu ale dojde i na takřka klausovskou debatu, jestli jsou velká prsa pravicová. A nechybí samozřejmě generační slovníčky. Myslíte třeba, že generace Z zvyklá na euro ví, jakými měnami se platilo ještě nedávno v našem okolí? Vyzkoušeli jsme to a dopadlo to... no poslechněte si!

Darina Křivánková dřív zpovídala celebrity, od kinematografie ale přešla ke gastronomii a pak si v Českém Krumlově založila restauraci. „Nic z toho jsem vlastně neplánovala. Všechno se tak nějak stalo, ani nevnímám jako nějakou zásluhu,“ říká v pořadu Hovory. „Jediné, co na co jsem hrdá, je, že když jsem se dostala do životní fáze, která mi přestala dávat smysl, netěšila mě, dokázala jsem ji ukončit. A to je hybatelem událostí – a pak se mi samy dějí další věci,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní hokejová škola v Pelhřimově končí. Mladí hráči z Vysočiny a finského Tampere se tu společně učili nejen hokeji, ale i angličtině a respektu k jinému hernímu stylu.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obec Lužany na Královéhradecku vysázela nový les, v údolí místního potoka nechala zasadit téměř devět tisíc stromků. Téměř polovinu z celkových nákladů, přesahujících 400 tisíc korun, pokryje dotace.

Sľubujú rýchle zbohatnutie, investičné tipy na mieru a zjednodušený pohľad na komplikovaný svet financií. Ich dosah na mladú generáciu je obrovský: takmer polovica Gen Z, teda mladých ľudí od 18 do 25 rokov, rieši svoje investície práve podľa nich. Dá sa im veriť? Čo všetko sa vo videu dozviete? Čo je hlavnou príčinou popularity finfluencerov, najmä medzi mladými? Aký je zásadný rozdiel medzi radami finančného odborníka "radami" finfluencera na sociálnych sieťach? Kde je najväčšie riziko pre mladých ľudí, ktorí sa riadia ich odporúčaniami? Majú finfluenceri nejakú zodpovednosť za svoje rady? Ako kriticky pristupovať k informáciám o financiách, ktoré vidíme na sociálnych sieťach? Kde by mali mladí ľudia hľadať dôveryhodné a overené informácie o financiách? Čo generácia Z vie o financiách a akú úlohu zohráva finančná gramotnosť pri schopnosti mladých ľudí rozlišovať medzi dobrými a zlými radami? Rozlúsknuť, prečo sú finfluenceri takí populárni, aké riziká so sebou prinášajú ich rady a ako sa mladí ľudia môžu chrániť pred nesprávnymi rozhodnutiami pomôže Matej Bajzík, analytik spoločnosti XTB.

Používať SPF na tvár? Prečo máš FĽAKY, aj keď používaš SPF? Ako spomaliť starnutie, ale nevyhýbať sa slnku? A ako sa starať o svoju pleť, aby s pribúdajúcimi rokmi bola stále pekná? Taká, že sa pozriete do zrkadla a nemáte chuť rovno volať na estetickú kliniku? Dnes je mojim hosťom uznávaná masérka a kozmetička a som rada, že sa dozvieme informácie aj o tom či nám slnko škodí a ako sa slniť. Používať faktor. ?Vítam v rozhovore Moniku Suchánkovú... Moniku nájdete tu:LINK na jej web: )https://www.msmanuallifting.sk/Keď chcete lepšiu cenu, povedzte heslo: BUKALKA. Pýtala som sa aj: Je leto. Používať SPF alebo sú z toho škvrny? Vie človek zachovať pružnú pleť aj vo vyššom veku a bez zásahu plastickej chirurgie? ( rutiny... je to o prípravkoch? Alebo skôr o masírovaní a odličovaní? Aký vplyv má strava a hydratácia? Mladé devy dnes už v 25ke chodia na botox. Vraj čím skôr, tým lepšie. Ako sa na to dívaš? Dnes sú v kurze rôzne procedúry. Väčšinou strojové procedúry. Za tie pýtajú rôzne salóny dosť peňazí. Čo je aktuálne v kurze... ale nerobí to skoro žiadny efekt? Iba vybieli peňaženku? A aký je rozdiel v bukálnej masáži? Mnohé ženy nevedia, ako sa starať o zrelú pleť. Často majú odpozorovanú Niveu či Idulonu. Alebo mandľový krém. Od babičky. Je to dobrá stratégia? Viac v rozhovore. Kde ma uvidíte v júli? Festival POZNANIA Lístky tu: https://www.festivalpoznania.sk/produkt/vstup-na-festival-poznania-2025/#Víkendovka: https://www.40plus.sk/dizajnersky-workshop-s-jasnou-opavskou-soogood-vikendovka-ako-vytvorit-zo-svojho-domu-a-bytu-domov/Ďakujem za podporu...Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah.Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznovaMnohí sa pýtate, kedy bude obsahu viac. Kedy bude tá miniTV Odznova. No bude, keď vás bude 2 000. Skôr neviem najať tím (kameraman + strihač + novinárka + korektorka...) Ja budem trpezlivá. Ale napadlo mi, že ak by každý zohnal 10-20 ľudí zo svojho okolia, tak by sa to mohlo podariť dosť skoro... Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...) Predplatné 2,99 je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem. Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu: SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o dar. Chcete záznam z festivalu? LINK: https://www.budeakonebolo.sk/videozaznam-z-festivalu-odznova-v-pravdivosti-2024/Martina Valachová

Po více než dvaceti letech se herec David Matásek rozhodl odejít z Národního divadla. „Nepohádali jsme se, jsem rád, že to proběhlo v klidu a že tam můžu dohrávat bez nějaké hořkosti. Protože jsem zažil i velké odchody, kde lítala omítka kolem zárubní,“ směje se. Své pracovní tempo nezpomalil, objeví se ve filmu Bojovník či seriálu Bratři a sestry. Společně s Jenovéfou Bokovou hraje v komorním divadle Viola.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po více než dvaceti letech se herec David Matásek rozhodl odejít z Národního divadla. „Nepohádali jsme se, jsem rád, že to proběhlo v klidu a že tam můžu dohrávat bez nějaké hořkosti. Protože jsem zažil i velké odchody, kde lítala omítka kolem zárubní,“ směje se. Své pracovní tempo nezpomalil, objeví se ve filmu Bojovník či seriálu Bratři a sestry. Společně s Jenovéfou Bokovou hraje v komorním divadle Viola.

V areálu bývalé textilní továrny Moravolen v Hanušovicích na Šumpersku začala výstavba 34 družstevních bytů. Projekt umožňuje lidem zaplatit čtvrtinu ceny bytu při koupi, zbytek pak splácí družstvu formou měsíčních splátek.

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)

Mladá zpěvačka a herečka Kateřina Falbrová ohromila publikum i porotu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Příběh filmu Sbormistr, ve kterém hraje, je inspirovaný mimo jiné kauzou zneužívání dětí, spjatou s Bohumilem Kulínským. Hlavní postava, křehká i ambiciózní Karolína, se ve filmu spolu se svou sestrou ocitá v prestižním pěveckém sboru.

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle díl Generačního konfliktu se poněkud zvrhl. Veronika odmítla seriózní debatu o generačních přístupech k alkoholu, protože nechtěla poslouchat Petrovy sudetské historky. A tak neplánovaně došlo na aktuální záležitosti. Třeba na generační proměny posuzování nevěry na pozadí globálního hitu – tedy nevěrníků přichycených kamerou na koncertu kapely Coldplay. A na trendy, skrze které si dělá mladá generace legraci ze starších, přičemž někdy má i pravdu. Samozřejmě nechyběly ani generační slovníčky. Víte třeba – vy mladší – jaký koktejl se skrývá pod rozkošným názvem "žabí hlen"?

Do najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk prijal pozvanie mladý slovenský hokejový talent Michal Prádel, ktorý sa nedávno stal šiestym vybraným brankárom v tohtoročnom drafte do NHL, kde po ňom siahol klub Detroit Red Wings. Mladík z Oravy, ktorý hrával za projekt Slovensko a neskôr pokračoval v USHL, otvorene porozprával o svojej draftovej skúsenosti, brankárskom remesle i plánoch do budúcnosti.Michal Prádel v rozhovore s moderátormi Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom odhalil svoj pohľad na úspešné vystúpenie na MS v hokeji do 18 rokov, kde Slovensko skončilo tesne pod stupňami víťazov na štvrtom mieste. Gólman detailne opísal, ako sa vyrovnáva s tlakom veľkých zápasov i prípadnými neúspechmi, pričom prekvapuje pokojným prístupom.„V tom momente som si určite nepovedal, že ma to posunulo vpred,” hovorí o ťažkých momentoch v kariére, no s odstupom času vidí aj v neúspechoch príležitosť na rast.Diváci sa dozvedia, čo mu v Detroite poradili skúsené legendy ako Steve Yzerman či Nicklas Lidström, ale aj to, aký je jeho brankársky vzor. Na rozdiel od fanúšikov, ktorí milujú efektné zákroky, Michal Prádel obdivuje Connora Hellebuycka pre jeho čítanie hry a vykrývanie priestoru.V príjemnej, miestami vtipnej debate nechýbajú otázky o jeho preddraftových očakávaniach, plánoch študovať na americkej univerzite, ani to, kam by zobral Stanley Cup, ak by sa mu ho podarilo vyhrať. Zistite, ako vníma konkurenciu v organizácii Detroit Red Wings a aká dlhá je podľa neho cesta gólmana do NHL.

Mladé dívky z několika zemí pomáhají na zámku v Rochlově na severním Plzeňsku. Starají se tam o zvířata, zvelebují zahradu a zároveň poznávají západní Čechy.

Do najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk prijal pozvanie mladý slovenský hokejový talent Michal Prádel, ktorý sa nedávno stal šiestym vybraným brankárom v tohtoročnom drafte do NHL, kde po ňom siahol klub Detroit Red Wings. Mladík z Oravy, ktorý hrával za projekt Slovensko a neskôr pokračoval v USHL, otvorene porozprával o svojej draftovej skúsenosti, brankárskom remesle i plánoch do budúcnosti.Michal Prádel v rozhovore s moderátormi Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom odhalil svoj pohľad na úspešné vystúpenie na MS v hokeji do 18 rokov, kde Slovensko skončilo tesne pod stupňami víťazov na štvrtom mieste. Gólman detailne opísal, ako sa vyrovnáva s tlakom veľkých zápasov i prípadnými neúspechmi, pričom prekvapuje pokojným prístupom.„V tom momente som si určite nepovedal, že ma to posunulo vpred,” hovorí o ťažkých momentoch v kariére, no s odstupom času vidí aj v neúspechoch príležitosť na rast.Diváci sa dozvedia, čo mu v Detroite poradili skúsené legendy ako Steve Yzerman či Nicklas Lidström, ale aj to, aký je jeho brankársky vzor. Na rozdiel od fanúšikov, ktorí milujú efektné zákroky, Michal Prádel obdivuje Connora Hellebuycka pre jeho čítanie hry a vykrývanie priestoru.V príjemnej, miestami vtipnej debate nechýbajú otázky o jeho preddraftových očakávaniach, plánoch študovať na americkej univerzite, ani to, kam by zobral Stanley Cup, ak by sa mu ho podarilo vyhrať. Zistite, ako vníma konkurenciu v organizácii Detroit Red Wings a aká dlhá je podľa neho cesta gólmana do NHL.

Zprávy o agresivitě dětí nejen na školách jakoby neměly konce. „Studie zpracované v zahraničí navíc říkají, že každý nový útok může inspirovat další, tedy ty, kteří o tom zatím jen uvažují. Může dojít k nápodobě podobných trestných činů,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.

Jeden je odéesák a druhý pirát. Do politiky vstoupili ve 21 letech. Jeden je místostarostou největší ostravské městské části, druhý letos kandiduje do sněmovny na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky.V podcastu probíráme, jaký je jejich pohled na svět a jak se liší od čtyřicátníků a padesátníků, kteří dnes vesměs vládnou. Radim Ivan se už čtyři roky pokouší vytvářet v rámci ODS alternativní modernizační program s názvem Česko plus. Je to vlastně jediný živý ideový projekt uvnitř této strany.Jan Marek zase s kamarádem rozjíždí celostátní akci Třicet pod třicet. Snaží se přesvědčit nejenom své vrstevníky, že by měli na kandidátkách různých stran využít preferenční hlasování a dostat do sněmovny také generaci pod třicet let.V další části podcastu popisují, jaká témata považují za hlavní téma dnešní doby. Jan Marek tvrdí, že konkurenční prostředí v českém byznysu je kvůli špatně fungujícímu protimonopolnímu úřadu hodně zdeformované. Říká, že tu existuje řada monopolů a oligopolů, vytvářejících dohody, které zbytečně vytahují lidem peníze z kapes. Radim Ivan zase nastiňuje, jak připravuje reformu stanov ODS a jak chce jinak řídit ostravské školy. Mladí a neklidní táhnou do boje.

Čo sú hlavné dôvody odchodu ľudí zo Slovenska? Čo rozhoduje pri otázke možného návratu? Čo sú červené čiary, ktoré návrat vylučujú? Aký je súčasný obraz Slovenska vo svete? Je ešte možná zmena, ako v roku 1998?

Vlastní bydlení jen pro bohaté. Dramatičtější pád příjmů po nástupu do penze. Více odpracovaných let. Vyšší mzdy. Takové jsou ekonomické vyhlídky generace Z, tedy dnešních teenagerů až třicátníků.Generace Z vyrostla obklopená technologiemi a sociálními sítěmi, dospívala během pandemie a na pracovní trh vstoupila uprostřed obří inflace a krize bydlení. Nyní se před námi rozprostírá mlha ekonomické nejistoty tak hustá, že by se dala krájet. Na východě válka, na západě nepředvídatelný Trump.Že by měla gen Z složitější startovací pozici než generace před ní, si přesto ekonom Dominik Stroukal nemyslí. „Nemusíme na ně ale koukat spatra a měli bychom vidět, co si s sebou ponesou.“ Jaké ekonomické vyhlídky čekají na lidi narozené mezi roky 1997 až 2010, tedy dnešní teenagery až třicátníky?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Se stavbou věrné a létající repliky historického letounu Sopwith Pup z roku 1916 začalo Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Anglická stíhačka vzniká podle originální tovární dokumentace a létal s ní i elitní britský válečný pilot Oliver Steward. A jako první tento stroj přistál na tehdejší letadlové lodi.

Kýbl a ultrahustý filtr ? dvě nejdůležitější pomůcky, které využívají parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, když pátrají po ptačích motolicích na přírodních koupalištích. Jak se testuje nová metoda na vyhledávání cerkárií? - Částice kosmického záření se srážejí a odrážejí jako koule na kulečníku. Někdy si ho astronauti nevědomky posílají mezi sebou. Čeští vědci to chtějí měřit novým experimentem.

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.

Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť.Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca.Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha.Načítaný text: https://komentare.sme.sk/c/23514616/portret-matusa-sutaja-estoka-ako-mladeho-muza-pise-samo-marec.html–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Český statistický úřad zaznamenal v roce 2024 historický pokles počtu narozených dětí. Příznivá nejsou ani čísla za první pololetí roku 2025. Co tento trend způsobuje? Jaké důsledky bude mít pro fungování státu? A jak velký vliv na nízkou porodnost mají sociální sítě a nejistota mladých? Hostem Zity Senkové byl demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český statistický úřad zaznamenal v roce 2024 historický pokles počtu narozených dětí. Příznivá nejsou ani čísla za první pololetí roku 2025. Co tento trend způsobuje? Jaké důsledky bude mít pro fungování státu? A jak velký vliv na nízkou porodnost mají sociální sítě a nejistota mladých? Hostem Zity Senkové byl demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jsou to teprve 3 roky, co mladá švýcarsko-italská rapperka, která si říká Ele A, začala veřejně vystupovat. Na festivalu Eurosonic si ji vybrali mezi jinými třeba Mladí ladí Jazz a letos vystoupila v Praze na Stalinu. Eleonora Antognini začala freestylem v lockdownu v malé horské vesnici a míří na evropská podia s první dlouhohrající deskou.

Host: praktický lékař MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: praktický lékař MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vyrobit slovenskou valašku, folklorní klobouk nebo opasek vyžaduje poctivou ruční práci. Staří mistři folklorních řemesel si ale své umění často žárlivě střežili a pozorovat je při práci bylo téměř nemožné. Mladší generace tak na Slovensku musela po tradičních postupech a speciálních fíglech mnohdy dlouze pátrat. Jak ale říká mistr Stefan Hukeľ, co lidé vymysleli, to člověk vyrobí. Díky němu se na Podpolaní na středním Slovensku podařilo obnovit výrobu tradičních klobouků.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Otce dospělých synů jsem ještě nehrál. Potřeboval jsem vnitřně zestárnout a vousy mi pomohly,“ prozrazuje herec v Blízkých setkáních. „Byla to změna. Není to detektivka a stylem mi to připomnělo Dobrou vodu, ve které hrál bráška,“ vysvětluje dál, proč roli přijal. „Moje starší dcera Anička se věnuje koním odmalička. Takže i když prázdniny patří rodině, přála si, abych točil.“ Za jakého otce se on sám považuje v soukromí? A co mu přinesla role v seriálu Kouzlo derby?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 Majstrovstvá Európy do 21 rokov spravili Slovensku skvelú futbalovú reklamu. O dva dni však na ne vrhol tieň zo Žitného ostrova. DAC Dunajská Streda bol vylúčený z Konferenčnej ligy. O oboch témach sme sa bavili s futbalovým trénerom a expertom Vladimírom Goffom.

Lékaři upozorňují na to, že v horku je potřeba doplňovat také minerály. Jinými slovy, pít jen vodu nestačí. Proč není vhodné dohánět pití navečer? A čím opravdu doplnit tekutiny? Na to odpovídá předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.

Předvolební kampaň v červnu trochu usnula. Část stran teprve sestavuje kandidátky, část už je naopak unavená z jarní „předkampaně“. Hlavní favoriti se ale shodně zaměřili na tři skupiny voličů, kteří je v dřívějších volbách zase tolik nezajímali.Za prvé jsou to mladí voliči. „Nepamatuju se, kdy tolik stran cílilo na prvovoliče. Třeba Spolu teď oficiálně zahájilo kampaň pro mladé, snaží se i Andrej Babiš,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Za druhé jsou to voliči ze zahraničí. Pokoušejí se o ně vládní strany, které prosadily korespondenční volbu, například Vít Rakušan jezdí s Debatami bez cenzury do zahraničí, ministři si neopomenou domluvit setkání s krajany.„Ale voliče ze zahraničí samozřejmě láká i hnutí ANO, které korespondenční volbu líčilo málem jako konec demokracie. Teď vysílá Radka Vondráčka shánět zahraniční hlasy,“ říká Lucie Stuchlíková.A za třetí - politici lobbují u svých skalních příznivců, aby jim s kampaní pomohli a přesvědčovali své okolí. Průkopníkem je v tom hnutí STAN se svou Podpisovkou, které členům v zimě rovnou dávalo petice, na které mají sbírat podpisy.„Například politici Spolu na mítincích lidem říkají - víme, že jsme vás v něčem zklamali, chápeme, že nevíte, jak vysvětlovat bitcoinovou kauzu, ale snažte se nám pomoct,“ dodává Stuchlíková.A Andrej Babiš? Ten k tomu nemusí ani vyzývat. „Na posledním mítinku nás zaujal muž, který burcoval ostatní slovníkem až komunistickým. 'Dejme si tu závazek, že každý seženeme šest voličů',“ líčí Dolejší.Má vůbec cenu investovat čas a energii do debat s krajany? Kam by měl vyjet Andrej Babiš a kam Filip Turek? A kdo ho (dav na mítincích) má větší? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zahraniční filmové hvězdy patří tradičně k hlavním tahákům karlovarského filmového festivalu. Po červeném koberci před hotelem Thermal se prošel třeba Robert Redford nebo Morgan Freeman. Na festival přijel také, tehdy ještě jako mladý muž, Leonardo DiCaprio. Ten měl tehdy před sebou teprve svoji životní roli Jacka ve filmu Titanic.

Mladí herci i vědci z Brna se chtějí podívat na fenomén seberozvojových a misogynních podcastů, jejichž rady vás spíš než k úspěchu přivedou k výslechu. V čem jsou škodlivé a k čemu můžou vést, to rozebírá nová Brněnská jedenáctka. Ta představí i plány se starými brněnskými koupališti, starosti sociálních demokratů, startující sezónu letních kin a taky proměnu tramvají na šaliny a zpět.

Kontakt na džihádistického verbíře z teroristické organizace a pokus o zapálení synagogy v Brně. Policie spolu s kontrarozvědkou odhalila skupinu mladých extremistů. Téma pro Emila Aslana, experta na džihádistickou radikalizaci z FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Kontakt na džihádistického verbíře z teroristické organizace a pokus o zapálení synagogy v Brně. Policie spolu s kontrarozvědkou odhalila skupinu mladých extremistů. Téma pro Emila Aslana, experta na džihádistickou radikalizaci z FSV UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šla na procházku se svým kamarádem. Domů se už ale nevrátila. Mladík ji napadl nožem, potom ji svlékl, spoutal lepící páskou, zabalil do pytle, polil savem a shodil ze srázu. Když ho plzeňští kriminalisté dopadli, neskrýval překvapení. Myslel si totiž, že dívku zavraždil. Jak to, že děsivý útok přežila? A čím si zachránila život? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘEDPLAŤTE SI NÁS NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE „Mám trochu problém s autoritami. Když mi někdo řekne, že něco musím dělat, rychle se stavím do opozice,“ přiznává ve Studiu N herečka a influencerka Gabriela Heclová, která naposledy vynikla v pokračování minisérie Král Šumavy. „Nechala jsem si ukrást dospívání, sama sebe jsem o to ochudila. Pořád si hledám místo na tomhle světě. V posledních letech jsem hledala sama sebe – kdo jsem a do jaké skupiny lidí patřím. Je hrozné to říct, ale hodně žiju tím, co dělám. Definuju se skrze práci,“ říká exyoutuberka, která dospívala před zraky českého internetu. V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví o strachu ze ztráty svobody. „Mám pocit, že jsme rychle zapomněli. Ve společnosti se začínají dít zvláštní věci. Jsou tu extremistické vlny, Motoristé a další toxické rysy chování, které by neměly být obdivované a volené do vysokých pozic. Nechápu, proč je obdivuje část mojí generace,“ říká Heclová. Důvody hledá v chybějících mužských vzorech. „Mám pocit, že mladí muži jsou v krizi. Mají najednou pocit, že ztrácejí své postavení ve společnosti, protože ženy studují, vydělávají velké peníze a začínají se dostávat do vysokých pozic. Ženy přitom pořád musí dělat víc, aby se dostaly tam, kam se muž dostane snáz.“ Říká, že mnoha mužům chybí citlivost a empatie. „Já mám kolem sebe tolik chytrých, skvělých a nádherných žen, které mají problém najít si partnera, který by byl třeba jen pracovitý a o kterého by se nemusely starat. Jako kdyby muži zpohodlněli a mysleli si, že to tak šlo vždycky, tak to tak půjde i dál. Přestali pracovat – a teď je dohání konkurence v podobě žen. A oni se cítí ohrožení,“ myslí si Heclová. V epizodě také říká, že společnost a politici nevěnují dostatečnou pozornost klimatické krizi. „Mám pocit, že si hodně ujíždíme na svobodě. Zvykli jsme si na luxus, ale neohlížíme se na to, co tu bude za pár desítek let – jak to zvládne naše planeta, jak na to bude reagovat ekosystém. To mě děsí.“ Podívejte se na celý hodinový rozhovor na herohero.co/studion.