Podcasts about zhruba

Provozovatelé koupališť v Česku letos pláčou nad návštěvností. Kvůli špatnému počasí je ve srovnání s jinými roky zhruba poloviční a někde ani to ne. Ve Voticích po nucené přestávce zkusili otevřít už včera (5.8.), kdy se teplota pohybovala kolem 20°C.

Michal Květák, člen studentského divadelního spolku. Jakub Fojtík, člen studentského divadelního spolku. Členové studentského divadelního spolku Michal Květák a Jakub Fojtík píší a hrají hry o historii Hruboskalska a významných osobnostech z okolí. O projektu nazvaném Zhruba divadlo s hlavní scénou na zámku Hrubá Skála, i o zajímavých historických obdobích tohoto místa, se dozvíme více hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba 600 tisíc tun nerecyklovatelného skla končí ročně na skládkách po celé Evropě. Mimo jiné jde o skla ze dveří praček nebo pečících trub. A právě z těchto skel se výzkumný tým z Katedry sklářských strojů na Technické univerzitě v Liberci snaží vyvinout úplně nový materiál.

Zhruba po dvou letech se znovu potkáváme s Eliškou Zástavovou, studentkou práv z Hradce Králové, která je velkou bojovnicí za lidská práva. Před lety se přidala k organizaci Amnesty International, kde začínala jako dobrovolnice a ambasadorka kampaně Maraton psaní dopisů, která pomáhá nespravedlivě vězněným lidem po celém světě. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba po dvou letech se znovu potkáváme s Eliškou Zástavovou, studentkou práv z Hradce Králové, která je velkou bojovnicí za lidská práva. Před lety se přidala k organizaci Amnesty International, kde začínala jako dobrovolnice a ambasadorka kampaně Maraton psaní dopisů, která pomáhá nespravedlivě vězněným lidem po celém světě.

Zhruba od poloviny druhého desetiletí nového milénia představují hospodské kvízy zábavu pro tisíce lidí po celé České republice. Dá se říct, že na ně narazíte v každém větším městě, ale třeba i na vesnici. Už více než dekádu v tomto oboru působí Petr Molík, zakladatel jedné ze společností pořádajících vědomostní soutěže, který stojí třeba také za největším živým kvízovým kláním u nás.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj tramping zůstane. Zhruba čtvrtina ze 138 tábořišť má šanci na zachování, ochránci přírody je zlegalizují. Ostatní nocoviště už odstranili nebo odstranit nechají. Nová pravidla tvořila půl roku speciální pracovní skupina složená z ochránců přírody a krajiny, majitelů pozemků i trampů samotných.

Zhruba do konce října 2025 by měla být hotová studie s návrhem opatření, která mají obec Dalešice na Jablonecku ochránit před přívalovými lijáky. Ty v Dalešicích na přelomu května a června způsobily milionové škody. Část obce tehdy zaplavila voda plná bahna z okolních polí.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Zhruba dva týdny je uzavřený hlavní tah z Ústí nad Labem do Děčína. Ředitelství silnic a dálnic totiž nechává opravit estakádu u Mojžíře. Tranzitní doprava tak musí jezdit po objízdné trase přes Libouchec a Jílové u Děčína.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spolek AutoMat uspořádal letos 1. června na Den dětí další Světovou cyklojízdu. Nesla se v duchu bezpečnosti pohybu po Praze i pro ty nejkřehčí z nás. Zhruba 700 cyklistek a cyklistů včetně dětí projelo kromě jiných míst i zónou ticha na křižovatce u Edenu, kde loni na podzim zemřela čerstvá absolventka DAMU Aňa Dobiášová pod koly nákladního automobilu. O bezpečnosti městské dopravy byla následná debata v Kampusu Hybernská.

Spolek AutoMat uspořádal letos 1. června na Den dětí další Světovou cyklojízdu. Nesla se v duchu bezpečnosti pohybu po Praze i pro ty nejkřehčí z nás. Zhruba 700 cyklistek a cyklistů včetně dětí projelo kromě jiných míst i zónou ticha na křižovatce u Edenu, kde loni na podzim zemřela čerstvá absolventka DAMU Aňa Dobiášová pod koly nákladního automobilu. O bezpečnosti městské dopravy byla následná debata v Kampusu Hybernská.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bývalém obchodním domě Prior v Mostě se 29. května uskutečnila veřejná debata o budoucí podobě centra města. Takzvaný soutěžní dialog, organizuje pro město platforma MOBA, která má zkušenosti s architektonickými soutěžemi.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Zhruba za dva týdny otevře Zámek Linhartovy ve Městě Albrechticích. Běžné dubnové zahájení sezóny muselo počkat. Povodně totiž poničily zahrady i příjezdové cesty. Místní kastelán už dokončuje výstavy. Na zámku to budou jeho poslední.

Z pardubického přírodního parku Červeňák zmizely desítky vzrostlých stromů. Zhruba půl kilometru dlouhý pás zeleně musel ustoupit budoucí stavbě jihovýchodního obchvatu města. Trasa byla zanesená v územním plánu už poměrně dlouho, přesto teď řadu lidí překvapilo, jak velký zásah do přírody to je.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. „Zhruba před měsícem říkal: už cítím, že umírám a chci se rozloučit s přáteli,“ připomíná kněz a etik Marek Orko Vácha. „Pánbůh jej nechal ještě prožít celé Velikonoce. Ještě v neděli mohl pozdravit na Svatopetrském náměstí a požehnat Urbi et orbi. A další den, v 7:35 ráno odchází domů,“ popisuje Vácha papežovu poslední cestu. Proč jej má za svatého?

Zhruba každé čtvrté dítě v Česku jde do první třídy až v sedmi letech. Změnit to má novela školského zákona, která je ve Sněmovně před třetím čtením. „Bojíme se, že pro děti, které odklad opravdu potřebují, bude proces jeho získání příliš komplikovaný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Augustýn, člen Asociace ředitelů základních škol. „Ředitelé se najednou vzbudí během jednání Sněmovny a mají obavy,“ vadí poslanci Pavlu Klímovi (TOP 09), který novelu předložil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba 70 procent uprchlíků z Ukrajiny zůstane v Česku natrvalo. Uvádí to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Číslo odpovídá i průběžným výsledkům výzkumu Hlas Ukrajiny, podle kterých chtělo v prosinci 2022 v cizině zůstat 43 procent dotázaných, loni na podzim to byly už tři čtvrtiny.

Zhruba 70 procent Čechů a Češek by si přálo uzákonit eutanázii, potvrdil průzkum společnosti Ipsos dlouhodobý trend. „Musí tu být protiváha moderní medicíně, která udržuje život za každou cenu,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti pro Českého rozhlasu Plus biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Eutanázie nebo uzákonění asistované sebevraždy není správná cesta kupředu,“ nesouhlasí psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Zhruba 70 procent Čechů a Češek by si přálo uzákonit eutanázii, potvrdil průzkum společnosti Ipsos dlouhodobý trend. „Musí tu být protiváha moderní medicíně, která udržuje život za každou cenu,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti pro Českého rozhlasu Plus biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Eutanázie nebo uzákonění asistované sebevraždy není správná cesta kupředu,“ nesouhlasí psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejbližších letech by se to mohlo opakovat. Jakou roli v tom hraje oteplování, druh kůrovce i stromů? - Jak může víra v konspirační teorie a dezinformace negativně ovlivnit postoje k ekonomické situaci své vlastní i dané země? Jak si na to odpověděli výzkumníci ze SYRI? - Ultrazvuk snižuje riziko mrtvice při operaci krční tepny. Potvrdila to mezinárodní studie, na které se podíleli taky čeští vědci.

Zhruba na dvě hodiny uzavřely v pondělí ráno dálnici D35 u Unčovic na Olomoucku ve směru z Mohelnice na Olomouc dvě nehody šesti aut. Před 10. hodinou byl obnoven provoz jedním pruhem, o hodinu později již byla dálnice zcela průjezdná

Počet lidí, kteří pravidelně navštěvují nedělní bohoslužby v olomoucké arcidiecézi, za posledních pět let opět výrazně klesl. Podle nejnovějšího sčítání, které se koná každých pět let, se loni v říjnu bohoslužeb účastnilo přibližně 60 tisíc věřících. Pro srovnání, v roce 1999 to bylo 112 tisíc věřících.

Zhruba 150 let staré dubové dveře do kostela svatého Havla v Dřevohosticích na Přerovsku se dočkají renovace. Rozhodla o tom pastorační rada.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Slovenské národní galerii (SNG) hrozí kolaps. Zhruba stovka zaměstnanců podala k 1. dubnu výpověď. Nechtějí se dál podílet na destrukci instituce, ze které obviňují pověřeného ředitele dosazeného ministerstvem kultury. Nové vedení zaměstnancům zas vyčítá neposlušnost, politický aktivismus a tvrdí, že galerie dosud selhávala v naplňování svého poslání a roky údajně ignoruje významné národní autory.

Bývalí klienti zkrachovalé Sberbank mají už jen deset dní na to, aby si vybrali své vklady. Podle údajů Garančního systému finančního trhu to dosud neudělalo více než 30 tisíc lidí. Zhruba polovinu z nich však tvoří vklady do stokoruny. Mezi těmi, kteří už své peníze získali zpět, je i obec Určice na Prostějovsku. Ta dostala zpět přibližně osm a půl milionu korun a letos je plánuje investovat do stavby nových školních šaten.

Zhruba polovinu prací mají za sebou dělníci při rekonstrukci administrativní budovy Emos v centru Přerova. Přestavují ji na nové sídlo magistrátu. Investice bude stát 359 milionů korun, hotová by měla mít v únoru příštího roku.

Zhruba od poloviny ledna řešila policie 44 výhrůžek a útoků ve školách. Převážně šlo o výhrůžky na sociálních sítích a na internetu, ale byly mezi nimi i fyzické útoky. „Faktorů, které ovlivňují růst vrstevnického násilí, je vícero. Určitě duševnímu zdraví dětí neprospěly dlouhé roky s covidem, kdy české děti na rozdíl od ostatních evropských zemí byly velmi málo chráněné,“ komentuje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Před dvěma lety se jejich obrat pohyboval kolem dvou milionů korun. Dnes se vyšvihl k pětadvaceti milionům. Firma Posedla, kterou zakládali kamarádi Jiří Dužár a Martin Řípa z Varnsdorfu roste a dobývá svět. Na jejich sedlech jezdí cyklisté v Evropě i v zámoří. Profesionálové i amatéři. Jejich design i výroba je totiž naprosto unikátní, přímo směřovaná na konkrétního jezdce, respektive na jeho pozadí. Firmu zakládali před čtyřmi lety, do té doby, jak sami rádi s nadsázkou říkají, bylo sedlo mučícím nástrojem. I proto se pustili do výroby takového, které bude pro jezdce pohodlné, protože bude odpovídat přesně jeho parametrům. Zhruba rok trval vývoj, který finančně podpořil i král 3D tisku Josef Průša. Za svou investici získal v Posedlech dvacetiprocentní podíl. „Je naším mentorem, a snaží se nás motivovat k ještě rychlejšímu růstu,“ podotýká Jiří Dužár. Kolik sedlo stojí? A proč ho nevyrábějí i pro děti? V čem se liší od ostatních? Snaží se jejich nápad někdo okopírovat? Odpovědi najdete při poslechu dalšího dílu Forbes byznys podcastu.

Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.

Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horská služba na Šumavě získala nový terénní záchranný vůz. Zhruba třítunové auto má mimo jiné stálý pohon všech kol a naviják s lanem. Uzpůsobené je i pro převoz pacienta.

Zhruba 80 procent území Spojených arabských emirátů tvoří neúrodná poušť pokrytá štěrkem a písečnými dunami. I na takovém místě se ale dá zažít dost zábavy – od brázdění písku v terénních autech až po takzvaný sandboarding či projížďky na velbloudovi.

Zhruba 80 procent území Spojených arabských emirátů tvoří neúrodná poušť pokrytá štěrkem a písečnými dunami. I na takovém místě se ale dá zažít dost zábavy – od brázdění písku v terénních autech až po takzvaný sandboarding či projížďky na velbloudovi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci by letos měli v Česku dokončit víc než sedmdesát kilometrů dálnic. Zhruba čtvrtina z nich bude v Olomouckém kraji. Pokud vše půjde podle plánu, řidiči se projedou na konci roku po novém obchvatu Olomouce u Křelova-Břuchotína, po dokončené D1 u Přerova a novém úseku dálnice D55 u Kokor.

Zhruba měsíc před rumunskými prezidentskými volbami odhadovaly průzkumy, že Calin Georgescu má podporu kolem 5 %. Během několika týdnů se však na TikToku a Facebooku rozjela masivní koordinovaná kampaň na jeho podporu. Díky ní získal v prvním kole voleb 23 % hlasů a zvítězil. Rumunské tajné služby označily tuto kampaň za ruskou vlivovou operaci. Na základě odtajněných pravodajských informací poté rumunský ústavní soud volby zrušil a nařídil jejich opakování. Datového analytika Josefa Šlerky se na detaily jeho kampaně na sociálních sítích ptá Petr Gojda. Podpořte nás v naší vánoční kampani a budete si moci zahrát online novinářskou hru: https://www.darujme.cz/projekt/1210547?utm_source=Podcast&utm_medium=spotify&utm_campaign=josef-tiktok-dil-12-12#informace Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. „Do polorozpadnutej Bratislavy, kde sa postupne podarilo horlivým staviteľom šťastných zajtrajškov zdemolovať takmer celé historické jadro, prišiel zahraničný turista. S veľkým záujmom si prezrel niekdajšie korunovačné mesto kráľovnej Márie Terézie a uznanlivo poznamenal: Aké to tu muselo byť všetko krásne pred zemetrasením!“ Toto nie je sci-fi – ale sarkastická kritika stavu životného prostredia v Bratislave na konci 80. rokov minulého storočia. Zhruba v tomto čase pred 37 rokmi, teda v októbri 1987, koluje po Bratislave 64-stranová brožúrka, ktorá sa stane jedným zo zdrojov odporu proti praktikám komunistického režimu. Hoci je Bratislava Nahlas dnes známa najmä ako ekologická iniciatíva - autori kritizujú mnohé neduhy od čistoty ovzdušia až po osudy marginalizovaných skupín. Tento podcast nebude len o Bratislave či Bratislave Nahlas. Do akého kontextu prichádza, v akom kontexte vzniká Bratislava Nahlas? Kto sú autori tohto textu? A aký je ich reálny dosah? Ako reaguje režim? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Júliou Čížovou z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Dr. Čížová pred pár mesiacmi úspešne obhájila doktorát na tému: Ochrancovia prírody: environmentálne hnutie na Slovensku v období socializmu a presne na túto tému sa zameriava aj jej dlhodobý výskum. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zhruba 13 tisíc dětí a jejich rodin v České republice potřebuje paliativní péči. Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nutně nejde o péči v závěru života, jako tomu bývá u dospělých pacientů. „Dětská paliativní péče je mnohem více o životě než o smrti jako takové,“ zdůrazňuje onkoložka a dětská paliativní lékařka Lucie Hrdličková pro Český rozhlas Plus.

Upřednostnili bychom většinový volební systém, ale když už máme poměrný, potřebujeme dostat od voličů tolik hlasů, abychom mohli vládnout sami nebo abychom nemohli být ostatními stranami obejiti. Zhruba takto shrnul už dřív Andrej Babiš strategii svého hnutí ANO. A vychází mu – těsnou vazbu s voliči dokázal navázat jako málokdo další.