Podcasts about zhruba

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spolek AutoMat uspořádal letos 1. června na Den dětí další Světovou cyklojízdu. Nesla se v duchu bezpečnosti pohybu po Praze i pro ty nejkřehčí z nás. Zhruba 700 cyklistek a cyklistů včetně dětí projelo kromě jiných míst i zónou ticha na křižovatce u Edenu, kde loni na podzim zemřela čerstvá absolventka DAMU Aňa Dobiášová pod koly nákladního automobilu. O bezpečnosti městské dopravy byla následná debata v Kampusu Hybernská.

Spolek AutoMat uspořádal letos 1. června na Den dětí další Světovou cyklojízdu. Nesla se v duchu bezpečnosti pohybu po Praze i pro ty nejkřehčí z nás. Zhruba 700 cyklistek a cyklistů včetně dětí projelo kromě jiných míst i zónou ticha na křižovatce u Edenu, kde loni na podzim zemřela čerstvá absolventka DAMU Aňa Dobiášová pod koly nákladního automobilu. O bezpečnosti městské dopravy byla následná debata v Kampusu Hybernská.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bývalém obchodním domě Prior v Mostě se 29. května uskutečnila veřejná debata o budoucí podobě centra města. Takzvaný soutěžní dialog, organizuje pro město platforma MOBA, která má zkušenosti s architektonickými soutěžemi.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Zhruba za dva týdny otevře Zámek Linhartovy ve Městě Albrechticích. Běžné dubnové zahájení sezóny muselo počkat. Povodně totiž poničily zahrady i příjezdové cesty. Místní kastelán už dokončuje výstavy. Na zámku to budou jeho poslední.

Z pardubického přírodního parku Červeňák zmizely desítky vzrostlých stromů. Zhruba půl kilometru dlouhý pás zeleně musel ustoupit budoucí stavbě jihovýchodního obchvatu města. Trasa byla zanesená v územním plánu už poměrně dlouho, přesto teď řadu lidí překvapilo, jak velký zásah do přírody to je.

Inzerát s nápisem „Hledá se recepční“. Počet uchazečů a zaslaných životopisů, přesně 39. Stejná firma a snaha o obsazení pozic stavbyvedoucího, elektroinženýra nebo projektanta. Životopisy nepřijdou ani tři.Česku chybějí techničtí pracovníci a firmám klíčoví lidé.Už teď nedokáže 91 procent stavebních firem obsadit své technické pozice. Za pět let bude české stavebnictví díky růstu i kvůli přirozenému úbytku lidí potřebovat 74 tisíc pracovníků. Jenže sehnat je dnes vypadá jako nemožná mise.Ze škol se totiž firmy nových sil určitě nedočkají. „Stávající systém vzdělávání úplně neodpovídá potřebám našich podnikatelů. Zaměřili jsme se na porovnání potřebného počtu lidí ve vztahu k počtu absolventů řemeslných oborů, maturitních oborů na průmyslových školách a na vysokých technických stavebních školách a docházíme k číslu 10 tisíc. Zhruba deset tisíc pracovníků nám z českého systému vzdělávání chybí každý rok,“ popisuje v Agendě SZ Byznys technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. „Zhruba před měsícem říkal: už cítím, že umírám a chci se rozloučit s přáteli,“ připomíná kněz a etik Marek Orko Vácha. „Pánbůh jej nechal ještě prožít celé Velikonoce. Ještě v neděli mohl pozdravit na Svatopetrském náměstí a požehnat Urbi et orbi. A další den, v 7:35 ráno odchází domů,“ popisuje Vácha papežovu poslední cestu. Proč jej má za svatého?

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. „Zhruba před měsícem říkal: už cítím, že umírám a chci se rozloučit s přáteli,“ připomíná kněz a etik Marek Orko Vácha. „Pánbůh jej nechal ještě prožít celé Velikonoce. Ještě v neděli mohl pozdravit na Svatopetrském náměstí a požehnat Urbi et orbi. A další den, v 7:35 ráno odchází domů,“ popisuje Vácha papežovu poslední cestu. Proč jej má za svatého?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba každé čtvrté dítě v Česku jde do první třídy až v sedmi letech. Změnit to má novela školského zákona, která je ve Sněmovně před třetím čtením. „Bojíme se, že pro děti, které odklad opravdu potřebují, bude proces jeho získání příliš komplikovaný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Augustýn, člen Asociace ředitelů základních škol. „Ředitelé se najednou vzbudí během jednání Sněmovny a mají obavy,“ vadí poslanci Pavlu Klímovi (TOP 09), který novelu předložil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zastupitelé České Kamenice na Děčínsku schválili výstavbu domu pro seniory. Dva pavilony budou stát na místě zbourané textilní továrny Benar – nový dům po ní ponese jméno.

Zhruba 70 procent Čechů a Češek by si přálo uzákonit eutanázii, potvrdil průzkum společnosti Ipsos dlouhodobý trend. „Musí tu být protiváha moderní medicíně, která udržuje život za každou cenu,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti pro Českého rozhlasu Plus biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Eutanázie nebo uzákonění asistované sebevraždy není správná cesta kupředu,“ nesouhlasí psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Zhruba 70 procent uprchlíků z Ukrajiny zůstane v Česku natrvalo. Uvádí to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Číslo odpovídá i průběžným výsledkům výzkumu Hlas Ukrajiny, podle kterých chtělo v prosinci 2022 v cizině zůstat 43 procent dotázaných, loni na podzim to byly už tři čtvrtiny.

Zhruba 70 procent Čechů a Češek by si přálo uzákonit eutanázii, potvrdil průzkum společnosti Ipsos dlouhodobý trend. „Musí tu být protiváha moderní medicíně, která udržuje život za každou cenu,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti pro Českého rozhlasu Plus biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Eutanázie nebo uzákonění asistované sebevraždy není správná cesta kupředu,“ nesouhlasí psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejbližších letech by se to mohlo opakovat. Jakou roli v tom hraje oteplování, druh kůrovce i stromů? - Jak může víra v konspirační teorie a dezinformace negativně ovlivnit postoje k ekonomické situaci své vlastní i dané země? Jak si na to odpověděli výzkumníci ze SYRI? - Ultrazvuk snižuje riziko mrtvice při operaci krční tepny. Potvrdila to mezinárodní studie, na které se podíleli taky čeští vědci.

V Úpici na Trutnovsku začne v dubnu výstavba více než půl kilometru dlouhého úseku cyklostezky. Práce potrvají do listopadu.

Po dlouhých sedmdesáti letech se vrátili sokoli stěhovaví. V přírodní rezervaci Čtyři palice, která je známá svou krásnou krajinou, byla letos poprvé po desítkách let zdokumentována jejich přítomnost. Tento návrat je pro ornitology a ochránce přírody významným milníkem. Pro horolezce to může znamenat omezení aktivit.

Zhruba na dvě hodiny uzavřely v pondělí ráno dálnici D35 u Unčovic na Olomoucku ve směru z Mohelnice na Olomouc dvě nehody šesti aut. Před 10. hodinou byl obnoven provoz jedním pruhem, o hodinu později již byla dálnice zcela průjezdná

V Dlouhé ulici v Litoměřicích v pondělí začalo kácení javorové aleje. Zhruba padesát stromů, vysazených v 90. letech, musí ustoupit plánované rekonstrukci ulice, jejich kořeny totiž rostou přímo nad inženýrskými sítěmi.

Počet lidí, kteří pravidelně navštěvují nedělní bohoslužby v olomoucké arcidiecézi, za posledních pět let opět výrazně klesl. Podle nejnovějšího sčítání, které se koná každých pět let, se loni v říjnu bohoslužeb účastnilo přibližně 60 tisíc věřících. Pro srovnání, v roce 1999 to bylo 112 tisíc věřících.

Zhruba 150 let staré dubové dveře do kostela svatého Havla v Dřevohosticích na Přerovsku se dočkají renovace. Rozhodla o tom pastorační rada.

Alopecie je autoimunitní porucha, která způsobuje vypadávání vlasů a ochlupení. Příčiny mohou být různé: dědičnost, dlouhodobý stres či hormonální změny. Je nevyléčitelná, zatím. Existují ale prostředky, jako například kortikosteroidy, imunoléčba a další, které mohou její dopad zmírnit. Má dnešní hostka nejen s touto nemocí bojuje od svých 18 let a uvědomuje si, jak důležitá je osvěta a také sdílení, ať už osobní nebo na sociálních sítích. Představila nám rovněž nadaci Kolibříci pomáhají, o které se dozvíte víc, stejně jako o životě s touto nemocí a o nemoci samotné v dnešním Ponte reports.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Slovenské národní galerii (SNG) hrozí kolaps. Zhruba stovka zaměstnanců podala k 1. dubnu výpověď. Nechtějí se dál podílet na destrukci instituce, ze které obviňují pověřeného ředitele dosazeného ministerstvem kultury. Nové vedení zaměstnancům zas vyčítá neposlušnost, politický aktivismus a tvrdí, že galerie dosud selhávala v naplňování svého poslání a roky údajně ignoruje významné národní autory.

Bývalí klienti zkrachovalé Sberbank mají už jen deset dní na to, aby si vybrali své vklady. Podle údajů Garančního systému finančního trhu to dosud neudělalo více než 30 tisíc lidí. Zhruba polovinu z nich však tvoří vklady do stokoruny. Mezi těmi, kteří už své peníze získali zpět, je i obec Určice na Prostějovsku. Ta dostala zpět přibližně osm a půl milionu korun a letos je plánuje investovat do stavby nových školních šaten.

Zhruba polovinu prací mají za sebou dělníci při rekonstrukci administrativní budovy Emos v centru Přerova. Přestavují ji na nové sídlo magistrátu. Investice bude stát 359 milionů korun, hotová by měla mít v únoru příštího roku.

Zhruba od poloviny ledna řešila policie 44 výhrůžek a útoků ve školách. Převážně šlo o výhrůžky na sociálních sítích a na internetu, ale byly mezi nimi i fyzické útoky. „Faktorů, které ovlivňují růst vrstevnického násilí, je vícero. Určitě duševnímu zdraví dětí neprospěly dlouhé roky s covidem, kdy české děti na rozdíl od ostatních evropských zemí byly velmi málo chráněné,“ komentuje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Před dvěma lety se jejich obrat pohyboval kolem dvou milionů korun. Dnes se vyšvihl k pětadvaceti milionům. Firma Posedla, kterou zakládali kamarádi Jiří Dužár a Martin Řípa z Varnsdorfu roste a dobývá svět. Na jejich sedlech jezdí cyklisté v Evropě i v zámoří. Profesionálové i amatéři. Jejich design i výroba je totiž naprosto unikátní, přímo směřovaná na konkrétního jezdce, respektive na jeho pozadí. Firmu zakládali před čtyřmi lety, do té doby, jak sami rádi s nadsázkou říkají, bylo sedlo mučícím nástrojem. I proto se pustili do výroby takového, které bude pro jezdce pohodlné, protože bude odpovídat přesně jeho parametrům. Zhruba rok trval vývoj, který finančně podpořil i král 3D tisku Josef Průša. Za svou investici získal v Posedlech dvacetiprocentní podíl. „Je naším mentorem, a snaží se nás motivovat k ještě rychlejšímu růstu,“ podotýká Jiří Dužár. Kolik sedlo stojí? A proč ho nevyrábějí i pro děti? V čem se liší od ostatních? Snaží se jejich nápad někdo okopírovat? Odpovědi najdete při poslechu dalšího dílu Forbes byznys podcastu.

Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.

Horská služba na Šumavě získala nový terénní záchranný vůz. Zhruba třítunové auto má mimo jiné stálý pohon všech kol a naviják s lanem. Uzpůsobené je i pro převoz pacienta.

Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba 80 procent území Spojených arabských emirátů tvoří neúrodná poušť pokrytá štěrkem a písečnými dunami. I na takovém místě se ale dá zažít dost zábavy – od brázdění písku v terénních autech až po takzvaný sandboarding či projížďky na velbloudovi.

Zhruba 80 procent území Spojených arabských emirátů tvoří neúrodná poušť pokrytá štěrkem a písečnými dunami. I na takovém místě se ale dá zažít dost zábavy – od brázdění písku v terénních autech až po takzvaný sandboarding či projížďky na velbloudovi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci by letos měli v Česku dokončit víc než sedmdesát kilometrů dálnic. Zhruba čtvrtina z nich bude v Olomouckém kraji. Pokud vše půjde podle plánu, řidiči se projedou na konci roku po novém obchvatu Olomouce u Křelova-Břuchotína, po dokončené D1 u Přerova a novém úseku dálnice D55 u Kokor.

Zhruba měsíc před rumunskými prezidentskými volbami odhadovaly průzkumy, že Calin Georgescu má podporu kolem 5 %. Během několika týdnů se však na TikToku a Facebooku rozjela masivní koordinovaná kampaň na jeho podporu. Díky ní získal v prvním kole voleb 23 % hlasů a zvítězil. Rumunské tajné služby označily tuto kampaň za ruskou vlivovou operaci. Na základě odtajněných pravodajských informací poté rumunský ústavní soud volby zrušil a nařídil jejich opakování. Datového analytika Josefa Šlerky se na detaily jeho kampaně na sociálních sítích ptá Petr Gojda. Podpořte nás v naší vánoční kampani a budete si moci zahrát online novinářskou hru: https://www.darujme.cz/projekt/1210547?utm_source=Podcast&utm_medium=spotify&utm_campaign=josef-tiktok-dil-12-12#informace Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.

Náklady na bydlení Čechům rostou. Zhruba 28 miliard, které stát dává na příspěvky na bydlení, hypotéky a stavební spoření, ovšem nijak neposilují výstavbu. Sociolog Daniel Prokop vidí rezervy mimo jiné v 13 tisících nevyužívaných obecních bytů. „Potřebujeme udělat dobrý nástroj obcím, aby rekonstruovaly obecní bydlení a nabízely ho,“ míní Prokop. „Když to neděláte, ti lidé jdou do ubytoven a soukromých bytů a zaplatí to stát přes příspěvky, kam jde 17 miliard,“ vysvětluje.

Když pominula pandemie a energokrize, začala Evropa zase více utrácet. Ale Češi ne. Ti dál spoří jako o život. Z každé tisícovky odloží průměrně 180 korun. „Míra úspor je extrémní, spoří ale zlomek lidí,“ říká ekonomka Matesová.Na běžných účtech celkem 1,4 bilionu korun. Jeden bilion na těch spořicích a další bilion na termínovaných. Plus peníze v penzijním a stavebním spoření. České úspory zůstávají v průměru dál vysoké, zatímco Evropa se už vrátila k „normálnější“ předcovidové míře úspor.„Míra úspor (kolik procent z čistého příjmu ušetříme, pozn.red.) je extrémní v porovnání s předchozí historií českých domácností, protože dlouhodobě byla průměrná míra úspor asi 12 procent z čistých příjmů ročně. V době covidu, když se zavřely obchody, vyskočila dramaticky asi na 18 procent, pak mírně klesla a začala růst znovu,“ nastiňuje v podcastu Ve vatě průběh spoření v tuzemsku ekonomka Jana Matesová.Průměrný Čech nyní z každé tisícovky ušetří zhruba 180 Kč, průměr Evropské unie je „jen“ 140 korun. České domácnosti měly v roce 2022 dokonce druhou nejvyšší míru úspor po Německu (19,91 %). Na opačný konec porovnání se dostaly Řecko (–4,03 %) a Polsko (-0,77 %). Výdaje na spotřebu domácností zde tedy byly vyšší než jejich disponibilní příjmy.Na typickém českém účtu leží podle nedávného šetření banky Creditas aktuálně zhruba 330 000 Kč. Úspory však nepřibývají všem, polovina domácnosti neuspoří víc než 2000 měsíčně. Zhruba 16 procent lidí neušetří měsíčně víc než pětistovku. Celkem šesti procentům domácností nestačí na pokrytí potřeb ani to, co vydělají.Naopak 13 procent domácností ušetří opravdu hodně a právě ty táhnou vysokou průměrnou míru úspor české populace nahoru.Proč se české úspory tolik nafoukly? Pod vlivem nedávných šoků má řada lidí obavy z budoucnosti. Český střadatel má totiž za sebou náročné období – dvojcifernou inflaci pocítil dlouhý rok a půl. Za tisícovku odloženou na Vánoce 2019 si dneska koupí zboží ani ne za sedm stovek.„Zhruba třetina populace spoří, aby měla rezervu. Všichni se poučili, že je potřeba myslet do budoucna. Všichni kromě generace do 26 let, to je generace, která nemyslí do budoucnosti. Peníze nabyl, peníze pozbyl za cokoliv,“ míní Matesová.Čerstvý výhled Mezinárodního měnového fondu říká, že celou eurozónu v příštích pěti letech nečeká růst větší než 1,2 procenta. „Jsme v depresi. Nepočítali jsme s tím, že se změní světový řád. Nepočítali jsme s tím, že se najednou věci, které jsme považovali za naprosto automaticky dostupné i finančně, jako jsou energie, budou najednou velmi drahé,“ konstatuje někdejší zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Ze spořicích účtů se Čechům nechceDalší důvod extrémních českých úspor jsou vysoké úrokové sazby. Ty jednak zlepšily výnosy spořicích produktů, ale taky zdražily hypotéky. „Část lidí, která si spořila na bydlení, najednou zjistila, že se svým příjmem na hypotéku nedosáhne buď vůbec nebo jen na menší a velmi drahou,“ říká ekonomka. A tyto úspory zatím odpočívají na účtech, než hypotéky zlevní.Díky vyšším sazbám mají dosud zároveň české domácnosti solidní sazby na spořicích a termínovaných účtech. Třebaže postupně klesají, dlouho nabízely srovnatelné zhodnocení s rizikovějšími investičními produkty, které jsou v Česku stále výrazně méně populární než spoření.Nejčastějším způsobem ukládání peněz zůstávají běžné účty, které však nabízejí prakticky nulový úrok. Vysoká inflace střadatele v posledních třech letech přece jen trochu vyškolila a lidé začali pro své peníze hledat lepší zhodnocení.Z běžných účtů, jak plyne z dat ČNB, odplynulo během tří inflačních let zhruba 240 miliard na současných 1,41 bilionu korun. Největší přesun proběhl směrem k termínovaným vkladům, které za uplynulé tři roky narostly o 500 miliard na jeden bilion korun. Přibyly i úspory na spořicích účtech.Bohatí spotřebu neroztočíNaděje ekonomů, že se s poklesem úrokových sazeb opět roztočí skomírající spotřeba, jsou ale podle Jany Matesové liché. „Jedna malá skupina je velmi bohatá a ta nenakupuje ty páté tepláky. Ta nakupuje investiční produkty všeho druhu, protože někam ukládá peníze,“ domnívá se.Spotřeba se podle Jany Matesové dlouho nemusí vrátit na předpandemickou úroveň. „Budou Vánoce a potom budou povánoční výprodeje, takže tržby vzrostou, ale co bude potom? Na úrovně před pandemií se u většiny zboží spotřeba nemusí vrátit.“Podle Matesové to však není nižší spotřeba, která ekonomiku táhne dolů. „Nakopávat ekonomiku spotřebou, to je velmi krátkodobé a může se klidně stát, že budeme nakopávat úplně jiné ekonomiky. To je jak s tou daní na tiché víno, 70 až 80 procent tichého vína na českém trhu je z dovozu, takže když budou Češi více pít, tak podporují vinaře z jiných zemí.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. „Do polorozpadnutej Bratislavy, kde sa postupne podarilo horlivým staviteľom šťastných zajtrajškov zdemolovať takmer celé historické jadro, prišiel zahraničný turista. S veľkým záujmom si prezrel niekdajšie korunovačné mesto kráľovnej Márie Terézie a uznanlivo poznamenal: Aké to tu muselo byť všetko krásne pred zemetrasením!“ Toto nie je sci-fi – ale sarkastická kritika stavu životného prostredia v Bratislave na konci 80. rokov minulého storočia. Zhruba v tomto čase pred 37 rokmi, teda v októbri 1987, koluje po Bratislave 64-stranová brožúrka, ktorá sa stane jedným zo zdrojov odporu proti praktikám komunistického režimu. Hoci je Bratislava Nahlas dnes známa najmä ako ekologická iniciatíva - autori kritizujú mnohé neduhy od čistoty ovzdušia až po osudy marginalizovaných skupín. Tento podcast nebude len o Bratislave či Bratislave Nahlas. Do akého kontextu prichádza, v akom kontexte vzniká Bratislava Nahlas? Kto sú autori tohto textu? A aký je ich reálny dosah? Ako reaguje režim? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Júliou Čížovou z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Dr. Čížová pred pár mesiacmi úspešne obhájila doktorát na tému: Ochrancovia prírody: environmentálne hnutie na Slovensku v období socializmu a presne na túto tému sa zameriava aj jej dlhodobý výskum. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zhruba 13 tisíc dětí a jejich rodin v České republice potřebuje paliativní péči. Navzdory rozšířenému přesvědčení přitom nutně nejde o péči v závěru života, jako tomu bývá u dospělých pacientů. „Dětská paliativní péče je mnohem více o životě než o smrti jako takové,“ zdůrazňuje onkoložka a dětská paliativní lékařka Lucie Hrdličková pro Český rozhlas Plus.

Skoro tři roky byli součástí vlády, teď se chystají kabinet opustit. Zhruba tisícovka členů o tom rozhoduje na webovém fóru, čas mají do pondělního večera. Členové vedení o výsledku nepochybují, strana míří do opozice. V pondělí zároveň zřejmě skončí odstupující předseda Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj a vicepremiér. Právě návrh předsedy vlády Fialy na jeho odvolání hlasování vyvolal. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130927/

Upřednostnili bychom většinový volební systém, ale když už máme poměrný, potřebujeme dostat od voličů tolik hlasů, abychom mohli vládnout sami nebo abychom nemohli být ostatními stranami obejiti. Zhruba takto shrnul už dřív Andrej Babiš strategii svého hnutí ANO. A vychází mu – těsnou vazbu s voliči dokázal navázat jako málokdo další.

V říjnu 1952 se čtrnáctiletá Hana Lišková (později Bicencová) dostala do ústavu pro nezaopatřené děti ve Vodňanech. Zhruba o týden dřív, přesně to bylo 6. října, skončilo její dětství, od toho dne už neměla právo na klidný život s rodiči, sourozenci a babičkou. Neměla právo na domov ani na studium, neboť byla dcerou zatčených a později odsouzených nepřátel lidově demokratického zřízení.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V kultovním filmu Tahle země není pro starý, který se odehrává někdy v 80. letech minulého století, kroutí starý, šedivý šerif hlavou nad poměry, konkrétně nad tím, že na ulici potkal mládence se zelenými vlasy. „Tomu opravdu nerozumím,“ říká šerif. Zhruba podobný postoj prezentuje Nejvyšší kontrolní úřad ve svém každoročním hodnocení Státního závěrečného účtu, tentokrát tedy z roku 2023.