Podcasts about francii

V nové epizodě sourozoneckého podcastu Hej, Slované besedují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s redakčním kolegou, novinářem, spisovatelem a cestovatelem Jiřím Peňásem. Řeč se nejprve spontánně stočila na to, jak vypadalo sudetské pohraničí v okolí města Kraslice, kde Jiří Peňás vyrůstal. Jak se tam mísil slovanský a německý živel: a to nevšedně, neboť kvůli přítomnosti fabrik na hudební nástroje zůstalo ve městě hodně neodsunutých Němců, k nimž naopak přibyli Češi ze všech koutů světa – od Argentiny, přes Francii po Banát (což se projevovalo najmě o Velikonocích, které každý světil po svém). Zároveň  host vzpomíná na to, jak se po československé federalizaci velmi rychle změnilo postavení Čechů na Slovensku a z přátel se stali lidé nežádoucí, kterým bylo dáváno najevo, že by snad bylo lépe, kdyby odešli. O tom dodnes není v české společnosti mnoho známo, a tak v podcastu poodhalujeme aspoň část tohoto mimořádně zajímavého příběhu na historii Peňásovy rodiny. V druhé části jde řeč především o tom, co je to slovanství, jak ho vnímat, zda dnes ještě má nějakou hodnotu, anebo ne. Jiří Peňás tvrdí, že se cítí být Slovanem, že to je přirozené, protože Češi Slované jsou. Není na tom nic špatného ani hned dobrého, je to prostý fakt. Přitom se ovšem připomíná, jaké jsou poměry mezi slovanskými národy, že nejsou utěšené, že Němci o Slovanech tvrdí, že nejsou s to si sami vládnout, jak se k ostatním Slovanům chovají Rusové, že východní Německo je de facto střední Německo, jelikož německé – a tudíž i slovanské – osídlení leželo mnohem více na východě. Hodnotí se české národní obrození, Peňás zmiňuje svoji teorii, že kdyby Rakousko neztratilo Slezsko, pravděpodobně by k žádnému českému národnímu obrození vůbec nedošlo (prostě proto, že by Čechů bylo ve státě výrazně méně než Němců). Dojde i na zamyšlení, co by se stalo, kdyby Němci nebyli odsunuti a zda by Československo nečekal podobný osud jako Jugoslávii nebo Ukrajinu – tedy souboj o nacionální kapsy, v nichž žije druhý národ, než je ten „státní“. Aneb konečně podcast, kde i tlachání je intelektuálně stimulující.

Vláda Petra Fialy zase jednou nahrála opozici. Nejen že se jí příliš nedaří bojovat s dezinformacemi, teď si dokonce jednu poplašnou zprávu ve svůj neprospěch vyrobila sama.Řeč je o průzkumu pro ministerstvo vnitra, podle kterého se 54 % Čechů obává, že vláda zmanipuluje volby. „Číslo na první pohled vypadá děsivě a není radno ho podceňovat. Ale zároveň o něm nevíme žádné podrobnosti, nemáme žádná čísla z minulosti pro srovnání. A ministerstvo vnitra se to vůbec nijak nesnaží blíž popsat,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Ze zveřejněného průzkumu se radují především opoziční strany - jak ty vyloženě antisystémové, tak hnutí ANO. Koneckonců téma zmanipulovaných voleb opoziční partaje aktivně samy roztleskávají už nějakou dobu, i když ne tak bezostyšně jako před časem americký prezident Donald Trump.„Je to mimořádně živé téma z několika důvodů. Prvním je korespondenční volba, která v lidech vzbuzuje pochybnosti, druhým události v zahraničí, především v Rumunsku a Francii, kde byli někteří kandidáti vyřazeni z voleb,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.A nepomáhá ani celkový přístup vlády k tématu dezinformací - tedy oblasti, v níž si kabinet od začátku počíná jako slon v porcelánu. Místo toho, aby vládní odbor strategické komunikace působil jako důvěryhodná, apolitická instituce pro případ krize, získal pachuť provládní propagandy. „Šéf strategické komunikace Otakar Foltýn vůbec nepochopil svoji roli. K čemu je, že mu vládní voliči tleskají, jak to těm dezolátům nandal? On má pokud možno získávat důvěru právě těch lidí, které uráží,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Proč Motoristům nechce chytnout motor? Jak vypadá pozitivní reportáž z debaty s premiérem? A jak to bylo s kapelou Chirurgové z dovozu? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Co vyplývá pro politické strany a hnutí z dnes oznámeného termínu sněmovních voleb? Co napovídají nové údaje o inflaci v Česku, pokud jde o ceny potravin a výhled pro další měsíce? Jakou odezvu má ve Francii případ hvězdného herce Gérarda Depardieu, jemuž uložil soud podmíněný trest za sexuální zneužívání žen ve filmovém štábu? A jaké otázky zaznívají na pražské Národní konferenci o podpoře sportu a pohybu?

Co vyplývá pro politické strany a hnutí z dnes oznámeného termínu sněmovních voleb? Co napovídají nové údaje o inflaci v Česku, pokud jde o ceny potravin a výhled pro další měsíce? Jakou odezvu má ve Francii případ hvězdného herce Gérarda Depardieu, jemuž uložil soud podmíněný trest za sexuální zneužívání žen ve filmovém štábu? A jaké otázky zaznívají na pražské Národní konferenci o podpoře sportu a pohybu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Francii se tento měsíc očekává verdikt v soudním procesu s pedofilním chirurgem, který v průběhu více než tří desítek let znásilnil nebo jinak sexuálně zneužil nejméně 300 malých dětí v různých nemocnicích, kde působil, často ve chvíli, kdy ještě ležely na operačním sále. Jak je možné, že se sexuálního predátora nepodařilo zastavit dřív? Host: Martin Balucha - zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Pokud nás rádi posloucháte, zvažte prosím podporu 5:59 v soutěži Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Mockrát děkujeme! Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké BritániiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Papež František se na velikonoční pondělí odebral na věčnost. Mladým francouzským katolíkům byl sympatický. Byl sympatický těm, kteří jsou stejně jako on nešťastní z osudu uprchlíků tonoucích ve Středozemním moři. Byl sympatický těm, kteří trpí při pohledu na lidskou chudobu. To je ve Francii bohužel běžná podívaná, zejména na některých předměstích.

Papež František se na velikonoční pondělí odebral na věčnost. Mladým francouzským katolíkům byl sympatický. Byl sympatický těm, kteří jsou stejně jako on nešťastní z osudu uprchlíků tonoucích ve Středozemním moři. Byl sympatický těm, kteří trpí při pohledu na lidskou chudobu. To je ve Francii bohužel běžná podívaná, zejména na některých předměstích.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže. Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, politolog z Metropolitní univerzity v Praze Vít Hloušek a analytik Matěj Široký.

V českých zemích bylo na základě Velkého retribučního dekretu prezidenta republiky odsouzeno k smrti za válečné zločiny a kolaboraci s nacisty 723 lidí a z toho jich bylo 686 také popraveno. Pro srovnání, ve Francii, která měla čtyřikrát více obyvatel, bylo odsouzeno k smrti přes sem tisíc lidí, ale skutečně popraveno jen necelých osm set. České retribuční soudy tedy poslaly v přepočtu na jednoho obyvatele zcela evidentně na smrt více obžalovaných než kterýkoli jiný stát Evropy. Výjimkou je jen Bulharsko, kde stalinistický režim zlikvidoval tisíce lidí ještě dříve, než válka skončila. Třeba v Holandsku bylo vyneseno 138 rozsudků smrti, ale jen 36 lidí bylo popraveno. Možná ale ještě horší, než retribuční soudy, byla divoká „národní očista“ bezprostředně po skončení války. V jarních a letních měsících roku 1945 v českých zemích vrcholila brutalita, která byla vydávána za spravedlivou a spontánní odplatu za válečná příkoří. Ovšem tato „očista“ od podezřelých válečných zločinců a kolaborantů byla vymyšlena a podněcována z Londýna a Moskvy. Prezident Beneš a jeho exilová vláda slibovali více než jen strašlivou pomstu Němcům a přísnou spravedlnost pro české kolaboranty. Divoká retribuce proto nebyla jen spontánní explozí nenávisti. Exiloví politici si ji vědomě přáli, plánovali a nechali jí volný průchod, protože doufali, že kruté násilí přinutí sudetské Němce uprchnout ze země z vlastní vůle, což by významně redukovalo jejich počty pro následující organizovaný odsun.  Ve jménu hlavy státu Drtina žádal domácí odboj, aby vzal věci do svých rukou: „Bude však záležet na Vás doma, aby Němci byli zatlačeni a vytlačeni co nejvíce a co nejdále. S tím se tu počítá, že to hlavní bude doma nakonec a že to bude krvavé, a ne procházka po Václavském náměstí jako roku osmnáct.“  Pavel Tigrid to tehdy komentoval velice přesně: „Ta „revoluční odveta“ se nedostavila „nezadržitelně“, ale byla pečlivě promyšlena, rozpracována a importována z Moskvy novými poválečnými vládci a nadekretována shora nikým nezvolenou mocenskou špičkou, která se nikoho na nic neptala, rozhodně ne toho českého lidu, jehož na každém kroku vzývala a oslavovala. A ten si nakonec řekl – když tak páni pískají, proč bychom si nezatančili.“

Na světě je nový hraný dokument. Koprodukční snímek o životě legendárního šermíře se natáčel v Anglii, ve Francii a taky na východě Čech. Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na světě je nový hraný dokument. Koprodukční snímek o životě legendárního šermíře se natáčel v Anglii, ve Francii a taky na východě Čech.

Politické zemětřesení, tak komentují ve Francii rozsudek nad Marine Le Penovou. Pravicová politička mimo jiné nesmí pět let kandidovat, přitom průzkumy jí dávaly velkou šanci v prezidentských volbách za dva roky. Je francouzská demokracie v ohrožení? A proč Le Penovou podpořili Viktor Orbán, ale také Moskva? Moderuje Šarka Fenyková.

Překvapivý verdikt. Tvář krajní pravice ve Francii odsouzena za zpronevěru evropských peněz. Zatím nepravomocně. Ale co víc – Marine Le Penová kvůli tomu teď nemůže kandidovat na prezidentku. Téma pro Evu Svobodovou, politoložku se zaměřením na Francii, která působí jako doktorandka na FF UK. Eva je současně editorkou Českého rozhlasu Plus. Ptá se Matěj Skalický.

Úterní rozhodnutí francouzského soudu, který uznal krajně pravicovou političku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry a mimo jiné jí zakázal na pět let kandidovat, vyvolal bouřlivé reakce. „Je to bezprecedentní a nepřijatelný zásah do politického boj. Tento soud nebyl politicky nestranný,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Europoslanec Jan Farský (STAN) v pořadu Pro a proti naopak upozorňuje, že ve Francii je tento zákaz tradičním nástrojem.

Překvapivý verdikt. Tvář krajní pravice ve Francii odsouzena za zpronevěru evropských peněz. Zatím nepravomocně. Ale co víc – Marine Le Penová kvůli tomu teď nemůže kandidovat na prezidentku. Téma pro Evu Svobodovou, politoložku se zaměřením na Francii, která působí jako doktorandka na FF UK. Eva je současně editorkou Českého rozhlasu Plus. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajně pravicová politička Marine Le Pen se odvolala proti verdiktu, jenž jí na pět let zakazuje kandidovat ve volbách. Podle soudkyně je spolu s dalšími vinna ze zpronevěry evropských peněz. Marine Le Pen, která je favoritkou na francouzskou prezidentku, považuje proces za politický.Část politiků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo maďarského premiéra Viktora Orbána ji podpořili, další vyzývají k respektu soudu. Odvolací soud v úterý oznámil, že se k případu chce vrátit příští rok v létě. Oslabí, nebo posílí verdikt nad Marine Le Pen krajní pravici ve Francii?Host: Jan Rovný - politolog a profesor z Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Překvapivý verdikt. Tvář krajní pravice ve Francii odsouzena za zpronevěru evropských peněz. Zatím nepravomocně. Ale co víc – Marine Le Penová kvůli tomu teď nemůže kandidovat na prezidentku. Téma pro Evu Svobodovou, politoložku se zaměřením na Francii, která působí jako doktorandka na FF UK. Eva je současně editorkou Českého rozhlasu Plus. Ptá se Matěj Skalický.

Úterní rozhodnutí francouzského soudu, který uznal krajně pravicovou političku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry a mimo jiné jí zakázal na pět let kandidovat, vyvolal bouřlivé reakce. „Je to bezprecedentní a nepřijatelný zásah do politického boje. Tento soud nebyl politicky nestranný,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Europoslanec Jan Farský (STAN) v pořadu Pro a proti naopak upozorňuje, že ve Francii je tento zákaz tradičním nástrojem.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politické zemětřesení, tak komentují ve Francii rozsudek nad Marine Le Penovou. Pravicová politička mimo jiné nesmí pět let kandidovat, přitom průzkumy jí dávaly velkou šanci v prezidentských volbách za dva roky. „Nadpoloviční většina obyvatel rozsudek v průzkumech veřejného mínění podporuje. Nedomnívají se, že by to pro Národní sdružení znamenalo politickou smrt, jak o tom mluví někteří představitelé strany,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus publicista František Kalenda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSkončila demokracie v Rumunsku a Francii, kde soudy znemožnily volební účast dvěma prezidentským kandidátům? „Každá ta společnost je jiná a každá ta kauze je úplně jiná,“ tvrdí Maciej Ruczaj. „Jako podobnost vnímám stále častější trend využívat prostředky výjimečného stavu v rámci politického boje.“Tento trend má naví řadu obhájců. „Ti budou argumentovat jednak tím, že to je důkaz, že demokracie je silná, protože se umí postavit svému ohrožení. A jde i o to, že je to soudní rozhodnutí a platí zásada, že do soudů se nemluví,“ upozorňuje Jiří Peňás.Hrozí něco podobného i u nás, kde je zatím klid? A jak bojuje demokracie proti ohrožení v Polsku?V podcastu Echo Porada dnes diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Maciej Ruczaj a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Řemeslu se učila na Novém Zélandu, pro Francii ale jako by byla předurčená. Řeznice Monika Remeš pod vedením Františka Kšány soutěžila v Paříži na World Butchers Challenge. „Za dvě a půl hodiny jsme měli za úkol maso zbourat, nachystat a připravit z toho pult pro zákazníka, aby to bylo co nejbarevnější. Když se na to zákazník podívá, aby se mu sbíhaly sliny,“ přibližuje Monika Remeš průběh řeznické soutěže. Čím se česká kultura přípravy masa odlišuje od zahraničí?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řemeslu se učila na Novém Zélandu, pro Francii ale jako by byla předurčená. Řeznice Monika Remeš pod vedením Františka Kšány soutěžila v Paříži na World Butchers Challenge. „Za dvě a půl hodiny jsme měli za úkol maso zbourat, nachystat a připravit z toho pult pro zákazníka, aby to bylo co nejbarevnější. Když se na to zákazník podívá, aby se mu sbíhaly sliny,“ přibližuje Monika Remeš průběh řeznické soutěže. Čím se česká kultura přípravy masa odlišuje od zahraničí?

Nečekané zvraty v politice Spojených států – to jest zpochybnění vojenské pomoci Evropě a vyhrožování koncem podpory Ukrajině –, vedou Francii, stejně jako jiné evropské státy, k novému pohledu na obranu země.

Nečekané zvraty v politice Spojených států – to jest zpochybnění vojenské pomoci Evropě a vyhrožování koncem podpory Ukrajině –, vedou Francii, stejně jako jiné evropské státy, k novému pohledu na obranu země.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světoznámý spisovatel Boualem Sansal by si měl zanedlouho převzít literární cenu v Česku, pravděpodobně ji ale dostane v nepřítomnosti. Francouzsko-alžírského autora loni v listopadu zatkla v Alžírsku policie a od té doby je za mřížemi. Tamní úřady ho viní z úkladů proti vládě, což jeho právník odmítá. O propuštění literáta kromě jeho dvou českých dcer žádají i nobelisté nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Proč si alžírská vláda vzala na mušku právě Sansala?Hosté: Daniel Konrád - vedoucí kulturní rubriky Seznam ZprávMilan Rokos - redaktor zahraniční rubriky Seznam Zpráv, který se dlouhodobě věnuje Francii a zemím arabského světaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Můj hrad, můj dům. Poupravené české přísloví se velmi dobře hodí na příběh pětičlenné francouzské rodiny, která si začátkem 80. let koupila ve střední Francii středověký hrad. V době, kdy ho manželé Richard a Françoise Hurbainovi kupovali, to byla ruina. Vlastníma rukama ho ale zrekonstruovali a dnes hrad můžete navštívit, a dokonce tam i přespat. Místo hradní stráže usedlost hlídá několik pořádných psů.

Můj hrad, můj dům. Poupravené české přísloví se velmi dobře hodí na příběh pětičlenné francouzské rodiny, která si začátkem 80. let koupila ve střední Francii středověký hrad. V době, kdy ho manželé Richard a Françoise Hurbainovi kupovali, to byla ruina. Vlastníma rukama ho ale zrekonstruovali a dnes hrad můžete navštívit, a dokonce tam i přespat. Místo hradní stráže usedlost hlídá několik pořádných psů.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v roce 2018 koupil Daniel Křetínský podíl ve významném francouzském deníku Le Monde, dívali se Francouzi na pro ně neznámého českého miliardáře poněkud podezíravě. Panovaly dokonce obavy, zda není agentem Putinova Ruska. Dnes už ale patří mezi tamní ekonomickou elitu a stýká se s těmi nejmocnějšími. Čím podnikatel s mamutím akvizičním apetitem Francii přesvědčil, probíráme ve druhém díle o Danielu Křetínském.Host: Jérôme Lefilliâtre - reportér deníku Le Monde a autor knihy o Danielu Křetínském Mister KČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Investor Daniel Křetínský oznámil další velkou akci. Za 50 miliard korun kupuje německou maloobchodní síť. Křetínský vlastní hlavně elektrárny, jeho impérium ale dávno nepodniká jen v energetice. Rozšířilo se do mnoha oborů a zemí Evropy. Jak vypadala Křetínského cesta českým byznysem až mezi nadnárodní hráče? Jaká je jeho pověst? A proč ho zajímá kvalita liberální demokracie ve Francii, zatímco doma nebo na Slovensku o tom není tolik slyšet?V podcastu 5:59 nabízíme první ze dvou dílů o českém miliardáři Danielu Křetínském. V tom následujícím se podíváme na jeho byznys ve Francii a na pověst, kterou si tam vybudoval.Host: Jiří Nádoba - reportér Seznam Zpráv Byznys Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Francouzská aukční síň Goxe a Belaïsch nedaleko Paříže prodala tři Šímova díla celkem za 625 tisíc eur, tedy v přepočtu za víc než 15,5 milionu korun. Podle informací Radiožurnálu obrazy získali tři čeští kupci. Josef Šíma žil ve Francii od začátku 20. let minulého století. Měl blízko k surrealismu, maloval krajiny, portréty i abstraktnější obrazy.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoční betlémy ve Francii jsou fascinující směsí tradice, umění a duchovního odkazu. Každoročně ožívají jako ztělesnění radosti a pokory, přivádějí návštěvníky k úžasu svým neodolatelným kouzlem, spojují generace a stávají se mostem mezi vírou a kulturou. Ať už jsme věřící, nevěřící, nebo jen náhodní kolemjdoucí, jejich krása nás unese.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Míra chudoby v Česku není taková jako v některých zemích Evropské unie. Ostatně na fakt, že se lidem v Česku po letech vysoké inflace opět daří dobře, poukazují i prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS). Ekonom Robin Maialeh ovšem tvrdí, že by politici mohli dělat víc. „Dochází k rekordnímu propadu kupní síly mezd,“ varuje. Hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník si naopak všímá, že v Česku je méně chudých než třeba ve Francii a Německu.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Vánocích, kterým se kvůli skupinám jiných kultur nyní ve Francii říká Svátky konce roku, si Francouzi odpočinuli od starostí, které jim způsobil rok 2024. Pod stromečkem našli knihy, čokolády a parfémy. To je vítězné trio vánočních darů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak může vypadat trumpovský svět postavený na principu „větší bere“. Motoristé vysadili Šlachtu. Rusko chce boj, vidí v nás nepřítele, ale česká armáda trpí nedostatkem vojáků a neumí nábor. Vývoj směřuje jinam, než naše vláda předpokládala. Syrské Vánoce. Jaké byly? A jaké budou? Jaký byl rok 2024 ve Francii? Roger Scruton, zarytý konzervativec z CambridgiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzský ostrov Mayotte v Indickém oceánu není žádnou turistickou atrakcí. Je to nejchudší francouzský departement, kde je životní úroveň sedmkrát nižší než jinde ve Francii. Migrují sem obyvatelé sousedního Komorského svazu, kde je ekonomická situace nesrovnatelně horší.

Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem narazila v parlamentu na kritiku některých poslanců i senátorů. Podle nich jde o nevyváženou jednostrannou úmluvu, která posiluje neúměrně práva katolické církve, a není jasné, co z ní bude mít Česká republika. „Mají ji všechny vyspělé země Evropy,“ argumentuje poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Podívejte se na Francii, to je sekulární stát,“ oponuje mu v Pro a Proti Jakub Michálek (Piráti).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uplynulý rok byl pro Francii velkou zatěžkávací zkouškou. Zároveň se ale vypjala k několika momentům velké mezinárodní slávy: ať už díky olympiádě, která proběhla bez sebemenšího incidentu, nebo znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži.

Případ dlouholetého znásilňování Gisèle Pelicot dospěl k vynesení trestů pro desítky obžalovaných. Její exmanžel Dominique Pelicot má za roli hlavního strůjce šokujícího příběhu strávit za mřížemi 20 let. Jak se ostře sledovaný soudní proces odehrával? A jaký impuls poskytla Gisèle Pelicot boji proti násilí na ženách svým rozhodnutím zříci se anonymity?Host: Anna Kubišta - novinářka z francouzské redakce Českého rozhlasu - Radio Prague InternationalČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Francie má už čtvrtého premiéra za jediný rok. Může být centrista François Bayrou tím, kdo vyvede zemi z politické krize? Jaká je pozice prezidenta Emmanuela Macrona? A jaký vliv má politická situace ve Francii na Evropskou unii? Tomáš Pancíř se ptal bývalého velvyslance v Paříži a senátora Pavla Fischera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu se v Paříži po pěti letech od vyhoření otevřela katedrála Notre-Dame. Slavnostnímu ceremoniálu přihlíželi státníci z celého světa včetně zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak náročná byla rekonstrukce ikonické stavby? A jak by se mělo proměnit okolí katedrály? Zpravodaj Martin Balucha ještě vysvětlí, proč ve Francii padla vláda, kdo by mohl být novým premiérem a co tomu všemu říká francouzská veřejnost?

Znovuotevření katedrály Notre-Dame o nadcházejícím víkendu je pro Francii jednou z největších událostí roku. Před pěti lety katedrálu výrazně poničil požár, plameny zničily střechu i úzkou věžičku z 19. století. Oheň spálil také střechu a poničil vnitřek slavné památky, včetně uměleckých děl a vitráží. Ve druhém díle seriálu představujeme tesaře, kteří při opravě Notre-Dame používali i techniky naučené v Česku.

Někdo si rád po sportu zajde na pivko. Pétanque, který má svůj původ ve Francii a těší se statutu kulturní ikony, může příjemně obě dvě tyto činnosti při tréninku spojovat. Sport, symbolizující přátelství, však nehrají jen dědoušci v parku nebo rodiny na dovolených či mladí o víkendu s lahvinkou vína či pivem.

Jak může západ odpovědět na raketovou hrozbu Ruska vůči Ukrajině? Jakou roli může sehrát nově zvolený americký prezident Donald Trump? Dá se očekávat, že Rusko odpálí další rakety? Co doporučují ochránci práv spotřebitelů v souvislosti s předvánočním vlnou slev v tuzemských obchodech? Jaké jsou nejčastější triky obchodníků při masových výprodejích? A proč dnes Francii čekají další demonstrace proti údajně laxnímu přístupu úřadů k případům sexuálního násilí na ženách?

V polovině října jsou to už čtyři roky od vraždy učitele Samuela Patyho ve Francii. Proberme, jak se země vyrovnává s islámským radikalismem. A v neposlední řadě pozveme na dokument Plusu Světlo za mřížemi.

Soudní proces s Dominiquem Pelicotem ochromil Francii a vyděsil svět, když se jedenasedmdesátiletý muž přiznal k tomu, že opakovaně drogoval svou manželku a léta přes internet nabízel jiným, aby ji přišli znásilnit. Jeho přiznání stejně jako veřejná statečnost jeho bývalé ženy Gisèle vedou k celonárodnímu účtování se sexuálními útoky a dvojím životem lidí na internetu, píše britský deník Guardian.

Téměř půl století byl pro Francouze hrdinou. Mužem, který se vzdává hmotného majetku a napíná veškeré síly, aby se zlepšila situace chudých a opomíjených lidí. Katolický kněz Henri Grouès, nazývaný abbé Pierre, byl ve Francii považován téměř za svatého muže. Když v roce 2007 zemřel, měl státní pohřeb a na mši v chrámu Matky Boží se dostavila politická elita v čele s tehdejším prezidentem Jacquesem Chirackem.