Podcasts about asto

Stāsta Turaidas muzejrezervāta Pētniecības un krājuma nodaļas galvenā speciāliste, Mg.hist., Mg.theol. Anete Jenča; pārraides producente – Liene Jakovļeva Vai zini, ka padomju gados evaņģēliski luteriskās baznīcas dzīve Latvijā izskatījās pavisam citādi, nekā to rāda arhīvi? Turaidas muzejrezervātā pētniecības jautājums par padomju laiku baznīcās neradās nejauši, bet gan izrietēja no ārzemju tūristu intereses. Nokļūstot Turaidas baznīcā, kas ir viena no vecākajām koka  baznīcām Latvijā, viņi nereti jautā – kā šeit bija dzīvot laikā, kad ticība tika uzlūkota kā aizdomīga, un baznīca – kontrolēta? Tieši šie jautājumi pamudināja meklēt atbildes arhīvos un cilvēku atmiņās, un tā radās izstādes "Melni balts laiks" (2024) un "Mēs ticējām – mēs esam" (2025) par Siguldas novada luterāņu baznīcu stāvokli padomju laikā. Šobrīd top arī trešā izstāde, kuru plānots atklāt šī gada maijā. Bet kā tad bija baznīcām un draudzēm izdzīvot padomju gados? Pētot luterāņu baznīcu vēsturi padomju periodā, arhīvi bieži rāda tikai daļu no patiesības. Oficiālos dokumentos draudžu dzīve izskatās klusa, vienmuļa un pakļauta. Taču fotogrāfijas, atmiņas un vietējās liecības stāsta par pavisam citu realitāti. Piemēram, Siguldā un Lēdurgā draudzes formāli pastāv visus padomju gadus. Tomēr dievkalpojumi bieži notiek tikai reizi mēnesī vai pat retāk. Iemesls nav ticīgo, bet gan mācītāju trūkums. Pēc kara daudzi garīdznieki bija emigrējuši vai izsūtīti, Teoloģijas fakultāte bija slēgta, un jaunu mācītāju sagatavošana tika stingri kontrolēta. Tāpēc viens mācītājs bieži apkalpo vairākas draudzes, braucot no vienas baznīcas uz otru. Tā, piemēram, Georgs Zālītis pēc Otrā pasaules kara apkalpoja trīs draudzes – Turaidu, Lēdurgu un Siguldu. Mācītājiem ik ceturksni konsistorijai vajadzēja iesniegt oficiālu pārskatu par draudzes dzīvi – ienākumiem un tēriņiem, bet vēl jo vairāk par veikto kristību, iesvētību un laulību skaitu. Un te rodas problēma. 1949. gada jūlijā Latvijas PSR Ministru Padome pielika punktu svarīgajam LELB darbības aspektam – iesvētībām – pieņemot lēmumu, ar kuru tika aizliegta turpmāka iesvētes mācības nodarbību organizēšana. Viļa Lāča parakstītajā lēmumā bija minēts, ka šīs nodarbības traucē parasto skolu mācību gaitu. Iesvētes mācības nodarbību aizliegšana nenozīmēja, ka aizliegta tiktu arī pati iesvēte kā reliģiska kulta rituāls, tomēr, ja nevar veikt mācības, tad, likumsakarīgi, ilgtermiņā tas nozīmēja draudzes locekļa skaita samazinājumu. Oficiālajos gada pārskatos redzam, ka līdz ar 50. gadu otru pusi ir pavisam neliels kristību, iesvētību un laulību skaits, vai atzīmēts, ka šādas svētdarbības nav notikušas vispār. Taču Turaidas (un arī citu) draudžu fotogrāfijas un cilvēku liecības rāda ko citu – piecdesmito gadu izskaņā un sešdesmitajos gados jaunieši joprojām tiek iesvētīti, notiek kristības un laulības, tostarp jaunais pāris nereti laulājas skaistos nacionālos tērpos. Mācītāji norādīja mazākus skaitļus, lai izvairītos no pārbaudēm un sodiem. Tā veidojas plaisa starp arhīvu datiem un reālo baznīcas dzīvi. Vienlaikus baznīca tiek pastāvīgi ierobežota. Garīgā darbība drīkst notikt tikai dievnamā vai kapsētā. Jebkura aktivitāte ārpus šīm robežām tiek uzskatīta par pārkāpumu. Īpaši bīstami režīmam šķiet kapusvētki. Krimuldas draudzes dokumentos jau 1962. un 1963. gadā parādās ieraksti par kapusvētku aizliegumiem un apcietinājuma draudiem mācītājam Voldemāram Aivaram par šo svētku noturēšanu. Līdzīgi gadījumi minēti arī Lēdurgā, kur kapusvētki tiek uzraudzīti un ierobežoti kā “nevēlama pulcēšanās”. Kapusvētki padomju varai nav tikai reliģisks notikums – tie pulcē daudz cilvēku, stiprina kopienu un uztur atmiņu, un tieši tas tiek uzskatīts par bīstamu. Ļoti efektīvs spiediena instruments ir nodokļi, kas ar katru gadu tika likti arvien lielāki. Turaidā un Krimuldā 1963. gadā baznīcu ēku vērtība tiek paaugstināta četrpadsmit reizes vairāk nekā gadu iepriekš, līdz ar to pieaug nodokļi un zemes rente. Draudzes lūdz atlaides, bet tās tiek atteiktas. Tajā pašā laikā baznīca tiek demolēta – izsisti logi, bojāts interjers. 1964. gadā Krimuldas draudze ir spiesta pieņemt lēmumu par darbības izbeigšanu, un pēc vietējās varas iniciatīvas baznīcas durvis tiek aizmūrētas. Arī Turaidā 1964. gada decembrī draudze sapulcējas uz pēdējo dievkalpojumu. Pēc draudzes slēgšanas dievnams nonāca Siguldas novadpētniecības muzeja (tagad Turaidas muzejrezervāts) pārziņā. Baznīca tika saglabāta kā arhitektūras piemineklis, bet tās reliģiskā funkcija tika uz vairākiem gadiem pārtraukta. Līdzīgs liktenis piemeklē arī Allažus – 1949. gadā draudzi piespiež pamest baznīcu, kur tiek ierīkota ēdnīca, vēlāk noliktava. Dievnams tiek pārvērsts par utilitāru telpu, zaudējot savu sakrālo funkciju, līdzīgi kā tas notiek ar daudziem citiem dievnamiem visā Latvijā. Padomju kontrole attiecas arī uz mācītājiem personīgi. Katru gadu viņiem jāiesniedz biogrāfiskie apraksti, kuros jānorāda izglītība, ģimenes stāvoklis, kontakti un pat tas, kāda literatūra viņiem patīk – vai tā ir padomju, vai reliģiska. Šie šķietami nevainīgie jautājumi kalpo kā lojalitātes pārbaude. Un tomēr – baznīca izdzīvo. Atmodas laikā situācija strauji mainās. Cilvēki sāk pulcēties ap baznīcām vēl pirms to oficiālas atjaunošanas. Krimuldas baznīca draudzei tiek atdota pilnīgā postā – bez logiem, ar bojātu jumtu, pamesta gadiem. Bet cilvēki nāk talkās. Talkas kļūst par Atmodas simbolu – ne tikai sakopt dievnamu, bet atgūt pašcieņu un kopību. Astoņdesmito gadu izskaņā Turaidas baznīcā un citviet notiek īpaši svētbrīži – Staļinisma upuru piemiņai, Latvijas neatkarības dienā. Dievkalpojumos parādās Latvijas karogs, skan dziesmas ar nacionālu zemtekstu – tas viss oficiāli nebija atļauts. Mācītāji piedalās publiskos svētbrīžos, un baznīca atkal kļūst par sabiedrības pulcēšanās vietu, lai gan oficiāli daudzas draudzes atjaunošanu piedzīvo vien 90. gadu sākumā. Beigu beigās evaņģēliski luteriskā baznīca padomju gados izdzīvoja, jo tā nekad nepastāvēja tikai arhīvos – tā pastāvēja cilvēku sirdīs.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Co člověk prožívá v běžeckém závodě na 135 mil? To v pořadu Kilometry Jiřího Ježka odtajnil běžec Milan Šumný, který vyhledává extrémní výzvy. „Podle manželky mám geniální dar, že ze všech dovolených udělám tréninkový kemp. Jinak přesunout se od desítky ke Sparthathlonu mi to trvalo čtyři roky,“ říká borec z Kladenska. Kolik gelů spořádá během celodenního závodu? Jak rodina chápe jeho lásku ke sportu? Poslechněte si oblíbenou talkshow.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Důvody, proč paty bolí, se různí. Člověk si s drobnou bolestí pat většinou poradí sám, ale pokud bolesti přetrvávají několik týdnů, je dobré vyhledat odborníka. Patní ostruhu má až 15 procent populace.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V parlamente sa už čoskoro rozpúta súboj o slobodný prístup k informáciám z katastra nehnuteľností. Vládna novela sa totiž podľa kritikov pokúša prístup verejnosti obmedziť. Nadácia Zastavme korupciu varuje, že zákaz takzvaného “profilovania osôb či vyhodnocovania ich majetkových pomerov” a to s vysokou sankčnou pokutou by prakticky znemožnilo kontrolu majetkových pomerov politikov či iných verejných funkcionárov.To je téma dnešného videopodcastu s právnikom Nadácie Zastavme korupciu Ľubomírom Daňkom. Venovať sa však budeme aj rozpadajúcemu sa boju s korupciou, na ktorého žalostné výsledky iba nedávno upozornil samotný Generálny prokurátor.Účelové a na mieru šité novely trestnej legislatívy, oslabenie polície, ako aj likvidácia špecializovaných a vysokokvalifikovaných útvarov a inštitúcií, vysvetľuje Ľubomír Daňko.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V parlamente sa už čoskoro rozpúta súboj o slobodný prístup k informáciám z katastra nehnuteľností. Vládna novela sa totiž podľa kritikov pokúša prístup verejnosti obmedziť. Nadácia Zastavme korupciu varuje, že zákaz takzvaného “profilovania osôb či vyhodnocovania ich majetkových pomerov” a to s vysokou sankčnou pokutou by prakticky znemožnilo kontrolu majetkových pomerov politikov či iných verejných funkcionárov.To je téma dnešného videopodcastu s právnikom Nadácie Zastavme korupciu Ľubomírom Daňkom. Venovať sa však budeme aj rozpadajúcemu sa boju s korupciou, na ktorého žalostné výsledky iba nedávno upozornil samotný Generálny prokurátor.Účelové a na mieru šité novely trestnej legislatívy, oslabenie polície, ako aj likvidácia špecializovaných a vysokokvalifikovaných útvarov a inštitúcií, vysvetľuje Ľubomír Daňko.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Rozhodování patří k nejtěžším, ale zároveň nejdůležitějším částem role podnikatele a výrazně ovlivňuje růst firmy. Úspěšní lídři se dokážou rozhodovat rychle, efektivně a bez zbytečného odkládání, zatímco váhání a strach firmu brzdí. Pomáhá uvědomit si skutečný dopad rozhodnutí, rozlišovat mezi zásadními tématy a věcmi, které lze snadno změnit. Schopnost rozhodovat se dá trénovat a i v rámci mého mentoringu se právě tomuto tématu věnujeme velmi často. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Výkup pozemků, záchrana zraněných zvířat i připomínkování zákonů. Český svaz ochránců přírody podle Petra Stýbla supluje roli státu i společnosti. V rozhovoru pro Český rozhlas popsal, kde ochrana přírody naráží na limity i kde se příroda dokáže obnovit sama.

Výcuc z podcastu, kde pediatr Cyril Matějka vyvrací mýtus o vrozených poruchách imunity, které jsou u dětí ve skutečnosti velmi vzácné. Vysvětluje, že častá nemocnost obvykle pramení z chybějící zkušenosti imunitního systému, nikoliv z jeho selhání. Klíčem k odolnosti je podle něj zdravý životní styl, zahrnující kvalitní stravu, dostatek spánku, pohyb a doplňování vitamínu D. Autor zdůrazňuje význam očkování a kojení jako efektivních nástrojů pro budování obranných mechanismů. Rodičům doporučuje, aby se nebáli včasné a důsledné léčby běžných nemocí, čímž mohou zkrátit dobu rekonvalescence. Celkově zdroje nabádají k rozumnému přístupu k otužování a varují před nadměrným spoléháním na drahé doplňky stravy.

Výkup pozemků, záchrana zraněných zvířat i připomínkování zákonů. Český svaz ochránců přírody podle Petra Stýbla supluje roli státu i společnosti. V rozhovoru pro Český rozhlas popsal, kde ochrana přírody naráží na limity i kde se příroda dokáže obnovit sama.

Výkup pozemků, záchrana zraněných zvířat i připomínkování zákonů. Český svaz ochránců přírody podle Petra Stýbla supluje roli státu i společnosti. V rozhovoru pro Český rozhlas popsal, kde ochrana přírody naráží na limity i kde se příroda dokáže obnovit sama.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Stává se, že restaurace v Česku umí s lanýži na menu pracovat lépe než podniky z míst, odkud lanýže pocházejí. A s lanýži lze pracovat po celý rok. Přála bych si ale, aby kuchaři lépe rozuměli sezoně jednotlivých druhů lanýžů,“ říká Markéta Hrubá, zakladatelka projektu Lanýže od Markéty.Líbí se Vám tento díl? Napište nám o tom!

Děti jsou v zimě často nemocné – rýma, kašel, horečky. Spousta rodičů má pocit, že jejich dítě má slabou imunitu. Ale je to opravdu tak? V této epizodě podcastu Fotroviny mluvíme s Cyril Matějka, dětským pediatrem, o tom, jak funguje dětská imunita, proč jsou běžné dětské nemoci přirozenou součástí vývoje a kdy už má smysl zpozornět. Dozvíš se: proč nemocné dítě automaticky neznamená špatnou imunitu jak se imunita u dětí přirozeně „trénuje“ co má na imunitu skutečný vliv a co jsou jen mýty jakou roli hraje strava, pohyb, spánek a prostředí co v zimě dělat (a nedělat), aby byly děti dlouhodobě odolnější Rozhovor je určen rodičům malých dětí, školkáčů i školáků, kteří chtějí porozumět imunitě bez zbytečné paniky, doplňků a extrémů.

Když stojíte na Babě u Vitína nebo na Babě nad Rudolfovem a díváte se do krajiny, možná vás napadne, že tohle místo není žádnou výjimkou. Že podobných „Bab“ jsou v Česku desítky, možná stovky. Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

17. janvārī Vācijas galvaspilsētā Berlīnē tika pasniegtas Eiropas Kinoakadēmijas balvas. Šos Eiropas kino „Oskarus”, kuriem gan sava tik skanīga vārda nav, pirms 37 gadiem dibināja grupa tobrīd spožāko Eiropas kino veidotāju. Viņu vidū bija arī zviedru kinorežijas klasiķis Ingmars Bergmans, kura vārds savukārt nesaraujami ir saistīts ar norvēģu kino leģendu Līvu Ulmani. Un tieši viņa šogad saņēma Eiropas Kinoakadēmijas balvu par mūža ieguldījumu. „Aktrise, režisore, rakstniece, māte, precējusies, šķīrusies, sieviete. Ļoti īpaša sieviete,” – tā Līvu Ulmani pieteica Eiropas Kinoakadēmijas prezidente, aktrise Žiljeta Binoša, īsi atgādinot aktrises krāšņo dzīvesstāstu: dzimusi Tokijā, ilgus gadus dzīvojusi Ziemeļamerikā, studējusi Londonā, uz Norvēģijas teātra skatuves debitējusi ar Annas Frankas lomu un strauji kļuvusi par pieprasītu aktrisi gan teātrī, gan kino. Lai gan viņas pasaules slavu bieži saista ar Ingmaru Bergmanu – Ulmane spēlēja 10 viņa filmās un piecus gadus bija arī viņa dzīvesbiedre –, vēl pirms iepazīšanās ar Bergmanu 24 gadu vecumā viņas kontā bija septiņas filmas. Un viņa nekad nav palikusi Bergmana ēnā, gan bagātīgi spēlējot pie citiem režisoriem, gan par režisori kļūstot pati. Uzņēmusi piecas filmas, strādājusi ar dažiem no spožākajiem Holivudas aktieriem un par sev īpaši tuvām sauc aktrises Keitu Blanšetu un Džesiku Častinu.   Kad dažas stundas pirms Eiropas Kinoakadēmijas ceremonijas Līva Ulmane ierodas uz tikšanos ar saujiņu Eiropas kultūras žurnālistu, nelielā interviju telpa uzmirdz un žurnālisti kļūst viegli sapņaini. Astoņdesmit septiņus gadus vecā aktrise pārlaiž roku nevainojamajai frizūrai, velta sirsnīgu rokasspiedienu katram sarunbiedram un labprāt dalās atmiņās, kāpēc savulaik kļuva par aktrisi. -- Savu aktīvo aktrises un režisores karjeru Līva Ulmane ir noslēgusi, un uz daudzajiem jautājumiem, vai varbūt tomēr kādreiz vēl nofilmēsies, 87 gadus vecā norvēģu kino grandāma atbild ar laipnu, bet noteiktu nē. Pat ne sava un Ingmara Bergmana mazdēla Halfdana Ulmana Tendela filmās. Tendels šobrīd ir viena no jaunajām norvēģu kinorežijas zvaigznēm, kurš pērn saņēma Eiropas Kinoakadēmijas debijas balvu.

Zdravotníctvo, školstvo či záchrana krajiny sú na vedľajšej koľaji.Najsilnejšia vládna strana - Smer - si udržiava popularitu na úrovni 17 percent aj napriek zákonom „šitým“ pre „našich ľudí“ a tak sa koalícia Roberta Fica chystá siahnuť an systém, ktorý čast využíval zavraždený novinár Ján Kuciak. Viac sa dozviete v podcaste nadácie Zastavme korupciu.

Dobra není nikdy dost. I o tom je podcast Dobro skladem, který si můžete poslechnout na platformě Youradiotalk. Jeho moderátorka Petra Květová Pšeničná si v Pressklubu Frekvence 1 povídala s Ondřejem Kopou nejen o tomto podcastu, ale i o neziskových organizacích, které například pomáhají maminkám samoživitelkám, jako je Fandi mámám. Založit a vést takovou pomoc je ale velmi těžké. Lidé ani netuší, jak těžké je založit a vést takovou organizaci. Poslechněte si detaily.:See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Špatným dárkem je zvíře v případě, kdy jeho pořízení nebylo pořádně zváženo,“ vysvětluje vedoucí útulku Adriana Vávrová. Kromě drobných zvířat nebo koček v azylu končí také řada opuštěných psů.

Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Každému občas zapraská kloubech, někdo si i rád křupne. Závažné je to v případě, když křupnutí brání mechanická překážka. To může nastat u lupavého prstu, kdy kloub ztuhne a už si ani neodemknete.

Šteniatka! Dnes máme pre vás opäť epizódu s kategórie Lužifčák vzdeláva! Samozrejme vás nebudeme vzdelávať my. Ozvali sa nám kamaráti z Finaxu, lebo ich chalani majú novú knihu, Koľko stojí vaše šťastie? A je dôležité aby sa dostala medzi ľudí. A tak nás poprosili, či by sme nevyspovedali jedného z jej autorov Šimona. Veľmi zanieteného mladého ekonóma študovaného v Amsterdame, ktorý nám skúsi vysvetliť ako narábať s peniazmi, aby vám z toho nestáli vlasy dupkom. Veríme, že vás táto naša debata bude baviť tak, ako bavila nás.A vybavili sme pre vás aj zľavový kód. "LUZIFCAK10"Na stránke https://www.finax.shop/kniha-kolko-stoji-vase-stastie/A dostanete zľavu vo výške 10 % z aktuálnej predajnej ceny.Kód je platný do 20.12.2025Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 32 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/_URp0bYJsjUNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠⁠linkedin.com/in/Simon-pekar-614238224/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Informácie zaznievajúce v tomto podcaste slúžia výhradne na vzdelávacie a zábavné účely. Nič z obsahu nie je finančné poradenstvo ani odporúčanie na nákup či predaj akýchkoľvek investícií. Finančné trhy a investovanie sú spojené s rizikom a pred akýmkoľvek rozhodnutím by ste sa mali poradiť s kvalifikovaným odborníkom. Hostia aj tvorcovia podcastu nenesú zodpovednosť za vaše investičné rozhodnutia. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.Na epizóde spolupracovala firma Finax Tech s. r. o.

Český výrobce elektroniky Niceboy se pustil do souboje s globálními značkami spotřební elektroniky. Další mezinárodní expanzi i předvídání budoucích trendů má v čele firmy na starost Michal Čarný, CEO společnosti. Ten ve Forbes Byznys podcastu například prozradil, od čeho má Niceboy největší očekávání do budoucna. „Vznikli jsme v roce 2016 a od začátku je silnou stránkou Niceboy umět si vybrat své produktové portfolio,“ říká Michal Čarný, CEO českého výrobce spotřební elektroniky, který loni zapsal půlmiliardové tržby. „Zaměřujeme se na kategorie, které jsou zajímavé, růstové a trendy.“ Který segment elektroniky má nyní největší růstový potenciál do budoucna? Co se nyní děje v české e-commerce? A jak Michal Čarný propojil zkušenosti z Mastercard s šéfováním firmě, která vyrábí elektroniku? To vše ve Forbes Byznys podcastu.

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?

Do podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk prijal pozvanie Dávid Romaňák, slovenský hokejový reprezentant a opora HK Spišská Nová Ves. Pred štyrmi rokmi pomohol klubu k návratu medzi slovenskú elitu a dnes patrí medzi jeho najspoľahlivejších obrancov. Na MS v hokeji odohral zatiaľ jeden duel, no aj táto skúsenosť mu pomohla posunúť sa ďalej v kariére.Úvod sezóny na Spiši sa však nevyvíjal podľa predstáv. Tím sa po slabšom štarte snažil nájsť správny rytmus a nadviazať na výkony z minulého ročníka. Dávid Romaňák priznáva, že mužstvo prešlo zmenami, no verí, že z reprezentačnej prestávky sa vráti silnejšie: „Úvod sme mali asi najhorší odkedy sme postúpili do extraligy. Prišlo k výmenám hráčov a zmenil sa aj tréner, ale už v posledných zápasoch bolo vidieť progres.”V tíme Spišskej Novej Vsi si vybudoval pevné miesto najmä spoľahlivou a poctivou hrou. Jeho úloha nespočíva v strieľaní gólov, ale v práci, ktorú fanúšik často nevidí – v defenzíve, pri oslabeniach a v detailoch, ktoré taktiež rozhodujú o výsledku zápasu. Aj vďaka tejto zodpovednosti patrí medzi najvyťaženejších hráčov mužstva.Reprezentačný dres si váži o to viac, že jeho cesta medzi najlepších nebola jednoduchá. Ako mladší nepatril medzi najväčšie talenty a dokonca prežil obdobie, keď nedostával príležitosť ani v kategórii o rok mladších hráčov. „Bol som hráč, ktorý nehral v mládeži skoro vôbec, dokonca som bol preradený k o rok mladším chlapcom a ani tam som niekedy nehrával,” spomína. Práve vtedy sa v ňom zlomilo odhodlanie niečo zmeniť a začal hľadať spôsoby, ako sa zlepšiť, trénoval navyše a nastavoval si ciele, ktoré si každý deň plnil.Okrem hokeja sa zaujíma aj o technológie a analytiku. V minulosti študoval informatiku a dodnes ho fascinuje dátová stránka športu. Po kariére by si vedel predstaviť práve prácu pri analýze výkonov a moderných hokejových dát.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystavuje doma i ve světě, má za sebou spolupráce s velkými oděvními firmami. Do Bojs dorazil umělec Jan Bican. V rozhovoru dal nahlédnout do své tvůrčí práce, která často odráží motivy víry, ale taky zavzpomínal na těžké časy ve škole, kde zažil šikanu.

„Do tří let je bolest v krku většinou virová, menší děti antibiotika moc nepotřebují,“ říká pediatr Cyril Matějka. „Nejdřív léčíme bolest, čili podáváme sirupy a pastilky. Někdy se můžou přidat horečky. Závažné jsou zvětšené uzliny, které mají děti pod bradou. Když bolest v krku provázejí zvětšené uzliny, je čas na doktora.“

„Do tří let je bolest v krku většinou virová, menší děti antibiotika moc nepotřebují,“ říká pediatr Cyril Matějka. „Nejdřív léčíme bolest, čili podáváme sirupy a pastilky. Někdy se můžou přidat horečky. Závažné jsou zvětšené uzliny, které mají děti pod bradou. Když bolest v krku provázejí zvětšené uzliny, je čas na doktora.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stāsts par pagājušā gadsimta 90. gadiem, kad Tezē kopienas klosteris Francijas dienvidos daudziem kļuva par garīga piedzīvojuma vietu. Astoņas sievietes 2025. gada oktobra sākumā devās ceļā, lai jau apzinīgā vecumā satiktos ar savu jaunību, savas draudzības un pasaules izzināšanas ceļa sākumpunktu. Sākumā stāsts par to, kas notika pavisam nesen, oktobra sākumā Francijā. Kā astoņas sievietes, vecumā, kad koks jau ir iestādīts, bērni lieli un arī ar čūskām attiecības atmaigušas, nolēma atgriezties vietā, kurā viņu apzinīgās dzīves tikai sākās. Pagājušā gadsimta 90. gados, kad krita “dzelzs priekškars”, teju visa Austrumeiropa sakāpa autobusos iepazīt gadu desmitiem liegtās Vakareiropas mākslu, arhitektūru, domāšanas veidu un uzvešanos. Tā nebija tikai plika ziņkārība, tā bija sēkla, no kuras izauga Latvija, kura šobrīd pat nepieļauj domu, ka kāds varētu apšaubīt tās piederību Eiropai. Bet deviņdesmitajos, lai dotos uz kādu vecās Eiropas valsti, Austrumeiropas pilsoņiem vajadzēja vīzu. Lai dabūtu vīzu, vajadzēja izsaukumu. Bet cik gan daudziem no postpadomju Latvijas bija paziņas, piemēram, Parīzē? Un te izlīdzēja vēl viens mūris, kas bija kritis. Ateismā augusī pionieru un komjauniešu paaudze tagad uzzināja, ka Dievs ir. Ticības pārdzīvojums un kristietības atjaunošanas jūsma postpadomju zemēs, gāja roku rokā ar iespēju saņemt izsaukumu un vīzu uz tik kāroto Franciju. Jo Francijas dienvidos, Burgundijas reģionā Tezē ciemā kopš 1966. gada darbojas ekumenisks klosteris, kura misija ir izplatīt ticību, vienojot tautas. Klosterī darbojas ar simts klostera brāļu, bet katru vasaru klosteris uzņem ap 100 000 jaunu cilvēku no visas pasaules. Deviņdesmitajos Austrumeiropas kristieši bija atbrīvoti no līdzmaksājuma, nedēļu uzturoties Tezē, teltīs ar koka gultiņām kalna galā. Iespēja redzēt Franciju un saņemt brīvu iztikšanu vairoja ticīgo skaitu, autobusi no Latvijas kursēja katru nedēļu. -- Paldies manām ceļabiedrēm, Solvitai Kresei, Ivonnai Andersonei, Kristīnei Briedei, Ingai Burovai, Inetai Sipunovai, Līgai Puriņai-Purītei, Simonai Valkei. Mūsu kopība par šādu kompasa magnēta vietu izvēlējās Tezē klosteri, un es izstāstīju katoļu garīdznieka Marsela Ponta stāstu. Es, Anda Buševica, stāstīju šo stāstu, lai mudinātu pamanīt cilvēciskas tīrības un dāsnuma vietas un cilvēkus.

Když otevřete webové stránky psychiatričky, psycholožky a psychoterapeutky Kristýny Drozdové, hned v úvodu najdete text napsaný velkými písmeny: Naděje je důležitá, činí totiž přítomný okamžik snesitelnějším. „Naděje je esence práce psychiatra nebo psychoterapeuta. Měli bychom umět vnášet naději do životů našich pacientů, kteří potřebují pomocnou ruku,“ zdůrazňuje Drozdová v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“