Podcasts about asto

Umělá inteligence dokáže přeložit text během pár vteřin. Je to skvělý pomocník, nebo začátek konce profese překladatele? Jak se mění práce lidí, kteří se celý život věnují převodům textů do jiného jazyka? Které zakázky přebírají stroje a kde je naopak stále potřeba lidský cit, zkušenost a porozumění souvislostem? V rozhovoru Českého rozhlasu České Budějovice odpovídá Karla Bauerová, zakladatelka překladatelské společnosti Sophia.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veselības ministrija pilotprojektā PSKUS pacientiem dos bezmaksas antibiotikas; aptiekas neizpratnē par projekta izpildi. Sākusies graudu kulšanas sezona. Lauksaimnieki Zemgales laukos vāc pirmo miežu ražu un nogādā to arī uz graudu glabāšanas torņiem Dobelē. Telekomunikāciju un tehnoloģiju uzņēmums "Tet" no nākamā gada 1. janvāra vairs nenodrošinās maksas virszemes televīzijas pakalpojumu. Dzelzceļa pietura Inčupe joprojām ir pabērna lomā – iedzīvotājiem līdz ērtākai pieturai nāksies gaidīt vēl vismaz gadu. Nedēļas nogalē Rīgas arēnā notiks Astoņu nāciju turnīrs 3x3 hokejā.

„Neexistuje nic jako bezpečné sdílení. Výsledkem sdílení je, že fotku má někdo jiný, než vy, a může si s ní dělat, co chce,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí. „Je normální, že informace o svých dětech sdílíme, je ale dobré omezit jejich identitu. 70 % českých rodičů sdílí na internetu údaje o svých dětech, 6 % rodičů sdílí citlivé údaje.“

Záznam z debaty Zdravie aj pre ľudí bez domova, ktorá vznikla v spolupráci s občianskym združením Vagus. Riaditeľka združenia Alexandra Kárová so všeobecnou lekárkou Janou Bendovou hovoria, na čo majú ľudia bez domova ako dlžníci na poistnom nárok, s akým prístupom sa stretávajú u lekárov a aký veľký význam môže mať pre ich zdravie aj životy prvá ambulancia všeobecného lekárstva v Bratislave.

Česko je z evropské sedmadvacítky poslední ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Dokonce i Polsko s tradičním těžkým průmyslem a těžbou uhlí buduje zdroje větrné a sluneční energie daleko rychleji. „Do budoucna to může znamenat velký problém pro českou ekonomiku. Nedostatek zdrojů, které pomáhají snižovat cenu silové elektřiny na trhu, může snížit konkurenceschopnost firem. Ty mohou odcházet do zahraničí,“ říká v Interview Plus Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začínají letní prázdniny, a to je období, kdy mnozí z nás míří na dovolenou do zahraničí. Ať už se chystáte k moři, nebo do hor, jistě víte, že cestovní pojištění je nutností. Přesto překvapivě stále mnoho lidí míří do ciziny bez něj. Při výběru správné pojistky by také neměla rozhodovat cena, nejdůležitější je vždy krytí ideálně všech potřeb daného člověka.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do rizikové kategorie spojené s hazardem v Česku spadá až čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Nejčastěji jde o hráče automatů a online sázkaře. Odborníci navíc upozorňují, že v posledních letech roste význam internetu. Chytré telefony nabízejí téměř neomezený přístup a širokou škálu online her, které ale můžou přijít velmi draho.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marek Odehnal vysvětluje, proč úspěšní podnikatelé často chybují při investování a proč nestačí budovat majetek pouze prostřednictvím vlastní firmy. Podle něj je důležité pravidelně převádět část zisků do osobního portfolia, znát hodnotu své firmy a nespoléhat jen na jeden zdroj příjmů. Zdůrazňuje také, že investování vyžaduje jiné schopnosti než podnikání, především trpělivost, disciplínu a ochotu nechat si poradit od odborníků. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mnoho lidí pije méně, než jejich tělo potřebuje. Podle nutriční terapeutky Gabriely Čurdové může nedostatek tekutin způsobovat únavu, bolesti hlavy i chutě na sladké.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Naše společnost prahne po kultuře. Sály máme plné a vnímáme i zpětnou vazbu od našich posluchačů, že lidé kvalitní kulturu potřebují a chtějí,“ zdůrazňuje v pořadu Hovory Lenka Kavalová, která violoncellistkou a zároveň ředitelkou Plzeňské filharmonie a předsedkyní Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky.

„Naše společnost prahne po kultuře. Sály máme plné a vnímáme i zpětnou vazbu od našich posluchačů, že lidé kvalitní kulturu potřebují a chtějí,“ zdůrazňuje v pořadu Hovory Lenka Kavalová, která violoncellistkou a zároveň ředitelkou Plzeňské filharmonie a předsedkyní Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pražským Hlavním nádražím bude odhalen Pomník lhostejnosti připomínající osudy lidí bez domova. „Je to nějaká symbolika, která má být určitou pietou a má být připomínkou, že je tu velké množství lidí, kterých si nevšímáme ani během jejich života, ani po jejich smrti,“ vysvětluje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. Jak se lze vypořádat s bezdomovectvím? A pomůže novela zákona o podpoře bydlení, který schválila Sněmovna? Poslechněte si rozhovor.

Před pražským Hlavním nádražím bude odhalen Pomník lhostejnosti připomínající osudy lidí bez domova. „Je to nějaká symbolika, která má být určitou pietou a má být připomínkou, že je tu velké množství lidí, kterých si nevšímáme ani během jejich života, ani po jejich smrti,“ vysvětluje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. Jak se lze vypořádat s bezdomovectvím? A pomůže novela zákona o podpoře bydlení, který schválila Sněmovna? Poslechněte si rozhovor.

Před pražským Hlavním nádražím bude odhalen Pomník lhostejnosti připomínající osudy lidí bez domova. „Je to nějaká symbolika, která má být určitou pietou a má být připomínkou, že je tu velké množství lidí, kterých si nevšímáme ani během jejich života, ani po jejich smrti,“ vysvětluje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. Jak se lze vypořádat s bezdomovectvím? A pomůže novela zákona o podpoře bydlení, který schválila Sněmovna? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Celé dny sedí u vody a často nechytí ani šupinu. Přesto jsou šťastní. Čím to je? To asi pochopí opravdu jen ti rybáři. Bedřich Válek z Pelhřimova na Vysočině začal chodit na ryby už po konci druhé světové války a ještě ho to nepřestalo bavit.

Ministři poslední týdny chrlí novely zákonů a další úpravy. To je prý poslední roky časté, po nástupu nové vlády. Jak v našem Press klubu řekl analytik Czech News Center Petr Dimun, mnohdy ale chybí čas na pořádnou diskuzi například i s odbornou veřejností. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Kinematografie je forma, která vám dává prostor – hodinu a půl sedíte v kině a všichni prožíváte totéž. To je stále vzácnější,“ říká americká filmová producentka a držitelka cen Emmy a Peabody Award Jessica Harrop. Do Česka přijela na filmový festival Academia Film Olomouc.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je golf športom len pre elitu? Tento mýtus už dávno neplatí! Prezident Slovenskej golfovej asociácie Michal Krnáč v Olympijskom videocaste vysvetľuje, že hra na menších ihriskách vás môže vyjsť len na 12 eur. Keď si to porovnáte s prenájmom ľadu na hokej, lyžovačkou či večerným bowlingom v meste, zistíte, že golf je dnes absolútne dostupný. Vypočujte si náš Olympijský videocast a zistite, prečo by ste mu mali dať šancu!Olympijské striebro Roryho Sabbatiniho v Tokiu bolo fantastickým historickým úspechom. Dokázali sme z neho však vyťažiť maximum? Michal Krnáč otvorene hovorí o tom, že sme mohli prilákať k tomuto športu ešte viac mladých ľudí.Rory Sabbatini však urobil pre našu krajinu obrovský kus práce a dodnes motivuje deti. Majú naši súčasní profíci šancu na ďalšiu olympiádu?Olympijský videocast vzniká v spolupráci so Slovenským olympijským a športovým výborom a novú časť nájdete každé dva týždne na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?či je golf lacnejší ako hokej a lyžovanieako získať osvedčenieako prilákať do golfu viac žienčo pomohlo popularite tohto športučo nás naučí golfkoho plánujú prilákať na naše ihriská

Je golf športom len pre elitu? Tento mýtus už dávno neplatí! Prezident Slovenskej golfovej asociácie Michal Krnáč v Olympijskom videocaste vysvetľuje, že hra na menších ihriskách vás môže vyjsť len na 12 eur. Keď si to porovnáte s prenájmom ľadu na hokej, lyžovačkou či večerným bowlingom v meste, zistíte, že golf je dnes absolútne dostupný. Vypočujte si náš Olympijský videocast a zistite, prečo by ste mu mali dať šancu!Olympijské striebro Roryho Sabbatiniho v Tokiu bolo fantastickým historickým úspechom. Dokázali sme z neho však vyťažiť maximum? Michal Krnáč otvorene hovorí o tom, že sme mohli prilákať k tomuto športu ešte viac mladých ľudí.Rory Sabbatini však urobil pre našu krajinu obrovský kus práce a dodnes motivuje deti. Majú naši súčasní profíci šancu na ďalšiu olympiádu?Olympijský videocast vzniká v spolupráci so Slovenským olympijským a športovým výborom a novú časť nájdete každé dva týždne na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?či je golf lacnejší ako hokej a lyžovanieako získať osvedčenieako prilákať do golfu viac žienčo pomohlo popularite tohto športučo nás naučí golfkoho plánujú prilákať na naše ihriská

Slováci čoraz viac investujú cez aplikácie a sociálne siete. Podľa Františka Michalovicha z ARTS Asset Management však mnohí podceňujú riziko a nie sú pripravení na väčší prepad trhov Slováci stále prechádzajú „investičnou evolúciou“. Pribúda síce počet ľudí, ktorí investujú samostatne cez mobilné aplikácie či online platformy, no často im chýbajú základné skúsenosti aj pochopenie rizika. „Sme v období, keď si veľa ľudí myslí, že investovaniu už rozumejú, pretože trhy dlhodobo rastú. Skutočný problém nastane až vtedy, keď príde dlhší prepad a investor uvidí na účte mínus tridsať alebo mínus päťdesiat percent,“ hovorí František Michalovich, Head of Sales pre Česko a Slovensko zo spoločnosti ARTS Asset Management. Podľa neho mladšia generácia investorov nezažila skutočnú finančnú krízu na vlastných peniazoch. Výkyvy posledných rokov sa síce prejavili nervozitou na trhoch, no poklesy boli krátkodobé a nasledovalo rýchle zotavenie. Aj preto sú investori ochotnejší podstupovať vyššie riziko, najmä v technologických akciách či kryptomenách. Mnohí investori robia chybu už pri samotnom nastavení portfólia. „Ľudia si myslia, že investujú do široko diverzifikovaného indexu, no v skutočnosti dávajú veľkú časť peňazí do jedného sektora. To už nie je diverzifikácia, ale koncentrované riziko,“ upozorňuje F. Michalovich. Za najväčší problém považuje absenciu finančných rezerv. Mnohí podľa neho preskakujú základnú finančnú gramotnosť a okamžite vstupujú do rizikových investícií. „Rezerva je štartovacia pozícia. Bez nej by človek ani nemal začať investovať. Keď príde nečakaný výdavok alebo strata práce, investor je nútený vyberať peniaze v nevhodnom čase.“ Kritický je aj voči ilúzii jednoduchého a rýchleho zbohatnutia, ktorú podporujú sociálne siete. Podľa neho mnohí nfluenceri často ponúkajú univerzálne návody bez ohľadu na individuálnu situáciu investorov. „Každý má inú toleranciu rizika, iný horizont a inú sumu peňazí. To, čo funguje jednému človeku, nemusí fungovať druhému.“ Za dôležitý faktor považuje aj reguláciu finančného trhu. Investor by si podľa neho mal vždy overiť, či platforma alebo produkt podlieha dohľadu regulátora. „Ak mi niekto sľubuje garantované výnosy alebo neprimerane vysoké zhodnotenie, je to veľký varovný signál.“ F. Michalovich zároveň tvrdí, že Slováci často prechádzajú z jedného extrému do druhého. Na jednej strane držia úspory iba na účtoch, na druhej strane investujú všetko do kryptomien alebo špekulatívnych titulov. Inšpiráciu vidí v Rakúsku, kde sú investori konzervatívnejší a investujú dlhodobo. „Rakúšanovi stačí päť či šesť percent ročne, pretože investuje pokojne šesťdesiat rokov. U nás sa za dlhodobého investora považuje človek, ktorý investuje dvadsať rokov. Potom prirodzene rastie tlak na rýchle a rizikové výnosy,“ vysvetľuje. Viac sa dozviete v podcaste.

Poslanci se chystají na schvalování novely zákona, která umožní ukončit důchodcům spoření na penzi bez sankcí. Jde o důchodce, kterým stát od poloviny roku 2024 přestal vyplácet státní příspěvek na toto spoření, a pokud se ho kvůli tomu rozhodli zrušit, stálo je to část peněz. O důchodech a o spoření mluvíme se sociologem Danielem Prokopem.

Kostra, Smrek, Hečko - mená, ktoré poznáme z čítaniek. Ale aká bola ich skutočná tvár počas rokov 1939 – 1945? V dnešnom podcaste sa pozrieme na „tabuľu hanby“ slovenskej literatúry. Oliver Rehák a Dušan Mikušovič diskutujú knihe Petra Gettinga Studne mútne, ktorá odkrýva nepríjemné detaily o tom, ako umelci slúžili ľudáckemu režimu. Ak vám náš obsah prináša hodnotu a radi ho sledujete, podporte nás svojím hlasom v súťaži Podcast roka. Hlasujte v kategórii rozhľad za podcast V redakcii na www.podcastroka.sk a môžete vyhrať atraktívne ceny.

„Oblast reklamy na sociálních médiích je dneska velmi rozšířená. Spočívá v tom, že zadavatel – firma nebo cestovní agentura – zaplatí většinou zprostředkovateli nebo přímo influencerovi za to, aby propagoval jejich produkt,“ vysvětluje Denisa Hejlová, expertka na strategickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… komentuje také podobu japonské mediální krajiny nebo význam společenských akcí, kde se setkávají novináři s politiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se připravit na maturitu? S Robinem Řežábkem, který pravidelně streamuje a doučuje na přijímačky nebo maturity, probereme nejdůležitější tipy a triky ke každé zkoušce.

Jak se připravit na maturitu? S Robinem Řežábkem, který pravidelně streamuje a doučuje na přijímačky nebo maturity, probereme nejdůležitější tipy a triky ke každé zkoušce.

Jana Kremlová udělala z moravské rodinné pražírny ořechů největšího hráče na trhu ve střední Evropě. Každý den firma naplní kamion až po okraj. Jak se jí to povedlo? A proč je spokojená s tím, že už není generální ředitelkou? I o tom mluví v novém díle The Forbes Show. Jak se stalo, že v nejvyšším vedení Aliky jsou teď samé ženy? V které zemi v Evropě se určují trendy v potravinářství, a kde na světě pěstují ty nejkvalitnější arašídy? Proč je z její zkušenosti lepší dělat klíčová byznysová rozhodnutí ráno? A kdy si ona sama připadala skutečně vlivná? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Kremlovou. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank

Garajās Lieldienu brīvdienās paspējām piedzīvot gandrīz visus iespējamos pavasara laikapstākļus – gan siltu sauli, gan lietu, sniegu un stipru vēju. Beidzot ieradās arī pagājušajā nedēļā apspriestais cīruļputenis. Bija gan cīruļputenis, gan daļā Vidzemes izveidojusies sniega sega, kā tas pavasaros pie mums notiek gandrīz vienmēr. Pērn 5. aprīlī Vidzemē un Latgalē cīruļputenis atnesa pat 10–12 centimetru biezu sniegu, no Cēsu puses iedzīvotāji sūtīja mērījumus ar 18 cm biezu sniega kārtu, tā ka šogad cīruļputenis vēl tāds ļoti maigs un rāms. Kad cilvēki redz ligzdā stāvam apsnigušu stārķi vai dzērves staigā pa apsnigušu lauku, tāpat mēdz satraukties, vai putniem tas nekaitē. Patīkami noteikti nav, bet viņiem tā sanāk katru gadu. Ja vien sniegs nav ļoti dziļš uz daudzām dienām, tad nekādas lielas problēmas putniem tas nesagādā, turklāt – ja pie mums, piemēram, dzērvēm šāds cīruļputenis uznāk vienu vai divas reizes pavasarī, tad Igaunijā un vēl jo vairāk Somijā pat vēl maijā tās bieži brien pa sniegu, bet dzēvju populācija turpina pieaugt un par šo interesants pētījums aprakstīts Igaunijas sabiedriskā medija ERR ziņā. Gan pie viņiem, gan Latvijā, gan citur Eiropā dzērvju populācija pēdējās desmitgadēs ir stabili un diezgan strauji palielinājies. Igaunijas ornitologi ir apkopojuši visplašākās pieeajmās ziņas par Igaunijas dzērvēm, to dzīvesveidu un migrāciju un ir sanākuši interesanti secinājumi. Protams, tas, ka tuvējie migranti, kas ziemo relatīvi tuvu Baltijai, siltāku ziemu un pavasaru dēļ atgriežas arvien agrāk, bet igauņu pētnieki ir secinājuši, ka dzērves arī ziemo arvien tuvāk. Piemēram, pagājušā gadsimta 60.–70. gados, dzērvju galvenās ziemotnes bija Ziemeļāfrikā, visvairāk Marokā. Astoņdesmitajos un deviņdesmitajos gados tās sāka ziemot Spānijā, bet pēdējos 15–20 gadu laikā dzērves ziemo Francijā un Vācijā. Tām ir vienkāršāk atgriezties, ja pavasaris sākas agrāk, nav vairs tik tālu jālido. Vienlaikus pētnieki atklājuši, ka pēdējās desmitgadēs ir ievērojami palielinājusies dzērvju mazuļu mirstība un tas savukārt kaut kā nelīmējas kopā ar stabili pieaugošo populāciju. Izrādās, ka dzērvju skaits Eiropā ir tuvu maksimālajām iespēju robežām. Daļai dzērvju vairs nepietiek vietas tām vislabāk piemērotajās dzīvotnēs, tādēļ tās sāk ligzdot tur, kur mazuļu izaudzināšana ir izaicinošāka. Apkārtnē ir mazāk barības vai vairāk plēsēju. Ja 80tajos gados Igaunijā 96–97 procentu mazuļu izdzīvoja, tad šobrīd tie ir tikai ap 60 procentiem, turklāt daļa no izdzīvojušajiem ir vājākā stāvoklī un palielinās risks, ka tie pēc tam iet bojā migrācijā vai ziemošanas vietās. Tāpat pētnieki secinājuši, ka dzērvju populācija ir augusi ne tikai skaitā, bet izpletusies teritoriāli, piemēram, tās sākušas ligzdot Vācijas dienvidos un Ungāriju, kur agrāk to nedarīja. No 1. aprīļa, lai sargātu mazo zīriņu ligzdošanas vietas, cilvēkiem ir slēgtas trīs upju grīvas, ziņo Dabas aizsardzības pārvalde. Tās visas ir Ventspils novadā. Zināmākā ir Irbe, vēl arī divas mazākas – Ķikans un Lūžņa. No 1. aprīļa līdz 1. augustam cilvēkiem liegts pastaigāties vai veikt jebkādas citas darbības šo upju grīvās un ieteicams arī nekur tuvumā nepastaigāties ar suņiem bez pavadas. Tur arī dabā izvietotas informatīvas zīmes tā, ka nejauši ieklīst šajās zonas nevar, par to nevajag satraukties. Zīriņi un tārtiņi ligzdas ierīko liedaga smiltīs, izveidojot mazu bedrīti. Bieži vien ligzdas un dējums tajās pilnībā saplūst ar apkārtējo vidi, tādēļ cilvēka acij paslīd garām nepamanīts. Pludmalē ligzdojošo putnu mazuļi ir ligzdbēgļi. Proti, drīz pēc izšķilšanās tie pamet ligzdu un seko saviem vecākiem, kas tos baro un pieskata. Putnu mazuļi šajā laikā nelido, tie veikli pārvietojas pa zemi. Pētījumi parāda, ka putni cilvēku savā tuvumā uztver kā draudu. Pieaugušie putni pamet ligzdas, savukārt mazuļi bēgot noklīst no vecākiem. Ar laiku putni pamet agrāk izvēlētās teritorijas, vairs nedēj olas un neaudzina mazuļus, kā rezultātā sarūk sugas populācija. Vēl jāpiemin, ka no 1. maija tādi paši ierobežojumi būs pie Gaujas ietekas RĪgas līcī, tur pie Carnikavas, kas gan ir cilvēku ļoti iecienīta pastaigu vieta. Mazie zīriņi Vidzemes pusē ligzdošanu sāk mazliet vēlāk, tādēļ ierobežojumi ir no 1. maija. Putnu atgriešanās Latvijā turpinās, brīvdienās redzēti kārtējie dzērvju bari lidināmies un sasaucamies debesīs, bet vēl pavasarī notiek viena cita migrācija. Cilvēki – tādi, kas pamatā dzīvo pilsētās un kuriem ir mazdārziņi, sāk arvien biežāk uz tiem doties, rušināt, sakopt, lai būtu gatavi jaunajai sēšanas un stādīšanas sezonai. Rīgā aizvadīto dažu gadu laikā jauna dzīvība un arvien lielāka aktivitāte ir Lucavsalas mazdārziņos, tāpēc tikāmies ar vienu dārza entuziasti Andru Čudari, kura arī jau sākusi rosīties un vispār, pagājušajā nedēļā, kad es tur ciemojos, tur aktivitāte tiešām augsta – cilvēki zāģē, grābj, cērt, rok. Pilsētnieki ir sākuši pavasara darbus.  Pavasaris vēl vēss un šur tur pat ar cīruļputeni, tā, ka lielie dārza darbi darbi vēl priekšā. Nākamnedēļ es sarunāšos ar ainavu arhitekti, turklāt tādu, kas labi pārzina šīs profesijas vēsturi. Pat ne profesijas, bet ainavu arhitektūras vēsturi, kad varbūt pat apzināti to nesauca par ainavu iekārtošanu. Ar Ilzi Locāni no Turaidas muzejrezervāta runājām, jo lai nu kas, bet ainava – gan dabiska, gan cilvēku veidota – Turaidas pusē ir neatņemama un ļoti spilgta visa kompleksa sastāvdaļa.

Jan Pokorný přivítal ve studiu slovinského režiséra, dlouhodobě žijícího v České republice, Olma Omerzu. Na konci března vstoupil do kin jeho nejnovější film Nevděčné bytosti. „Ještě než se začal psát scénář – když jsem měl hlavní témata, o kterých chci vyprávět – mi naskočil ten název. Co to vůbec znamená, být tak strašně vděčný za všechno v životě? Je tam zakořeněná jistá manipulace – vděk za každou cenu,“ rozjímá Olmo Omerzu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Pokorný přivítal ve studiu slovinského režiséra, dlouhodobě žijícího v České republice, Olma Omerzu. Na konci března vstoupil do kin jeho nejnovější film Nevděčné bytosti. „Ještě než se začal psát scénář – když jsem měl hlavní témata, o kterých chci vyprávět – mi naskočil ten název. Co to vůbec znamená, být tak strašně vděčný za všechno v životě? Je tam zakořeněná jistá manipulace – vděk za každou cenu,“ rozjímá Olmo Omerzu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Pokorný přivítal ve studiu slovinského režiséra, dlouhodobě žijícího v České republice, Olma Omerzu. Na konci března vstoupil do kin jeho nejnovější film Nevděčné bytosti. „Ještě než se začal psát scénář – když jsem měl hlavní témata, o kterých chci vyprávět – mi naskočil ten název. Co to vůbec znamená, být tak strašně vděčný za všechno v životě? Je tam zakořeněná jistá manipulace – vděk za každou cenu,“ rozjímá Olmo Omerzu.

Cvičit potřebujeme v momentu, kdy se nám nejméně chce, nabádá sportovní lékařka. Při bolestech probouzení ze zimního spánku do jarní únavy doporučuje procházku na ostrém světle a nespoléhat na doplňky stravy. V rozhovoru došla řeč i na přerušovaný půst. „Všem Čechům by pomohlo, kdybychom trošilinku snížili energetický příjem – kdybychom se ne úplně postili, ale kdybychom jedli méně dlouhodobě,“ myslí si fitness trenérka Marie Skalská. Poslechněte si povídání o světle a těle.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cvičit potřebujeme v momentu, kdy se nám nejméně chce, nabádá sportovní lékařka. Při bolestech probouzení ze zimního spánku do jarní únavy doporučuje procházku na ostrém světle a nespoléhat na doplňky stravy. V rozhovoru došla řeč i na přerušovaný půst. „Všem Čechům by pomohlo, kdybychom trošilinku snížili energetický příjem – kdybychom se ne úplně postili, ale kdybychom jedli méně dlouhodobě,“ myslí si fitness trenérka Marie Skalská. Poslechněte si povídání o světle a těle.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cvičit potřebujeme v momentu, kdy se nám nejméně chce, nabádá sportovní lékařka. Při bolestech probouzení ze zimního spánku do jarní únavy doporučuje procházku na ostrém světle a nespoléhat na doplňky stravy. V rozhovoru došla řeč i na přerušovaný půst. „Všem Čechům by pomohlo, kdybychom trošilinku snížili energetický příjem – kdybychom se ne úplně postili, ale kdybychom jedli méně dlouhodobě,“ myslí si fitness trenérka Marie Skalská. Poslechněte si povídání o světle a těle.

Studenti a studentky vysokých škol svolali v reakci na plánované škrty v oblasti kultury demonstraci, na kterou podle pořadatelů dorazily až dva tisíce lidí. Byla namířená jak proti osekávání financí, tak proti krokům ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), který s nástupem do funkce zkušeně vyměnil roli rapera a provokatéra za poslušného vládního stachanovce.

Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.

Spolu s bratrem Tomášem získal Jaroslav Hruška za Metodu Markovič: Hojer ocenění Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Pozitivní ohlas sklízí i druhá část série Straka. Co bylo na scénáři, který čerpá ze skutečných případů, nejtěžší? „Na začátku jsou to tisíce stran vyšetřovacích spisů. Televize vás ale logicky nutí k filmové zkratce, která musí zůstat srozumitelná a poutavá pro diváky,“ říká. Vzniknou další díly série? A proč natočil i dokument o Jiřím Markovičovi?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.