Podcasts about asto

Stāsta ilggadējā Latvijas Radio redaktore, raidījumu veidotāja un mūzikas ierakstu producente Māra Šuba   Esam jau runājuši par to, cik dažādi darbi bija jāveic, lai varētu ieplānot un veikt ierakstu. Tam seko posms, kurā strādā skaņu režisors un mūziķis. Pēc tam ieraksts atkal nonāk producentu rokās, bet pašās beigās – visa Radio īpašumā, un tad tas ir pieejams raidīšanai. Bija nepieciešamas vairākas pakāpes, līdz ieraksts nokļuva fonotēkas plauktā. Pirms tam rūpīgi klausījās un vērtēja ne tikai mūziķa un skaņu režisora darbu... Astoņdesmitajos gados samērā nelielajā skaņu režisoru telpā, lai varētu apsēsties fondu ierakstu pieņemšanas komisija, krēsli tika izvietoti divās rindās. Pirmajā rindā bija tehniskie cilvēki. Viņi lieliski orientējās skaņas kvalitātes tehniskajos parametros. Bet jau līdz tam ieraksts bija atskaņots īpašā telpā uz speciāliem aparātiem, kuri parādīja, vai viss kārtībā ar fāzēm un frekvencēm, vai kanāli ir simetriski… Nereti arī fondu komisijās nācās klausīties šo tehnisko analīzi, kā kurš ieraksts paveikts – labi vai ne tik labi. Protams, analizēja arī māksliniecisko pusi. Manuprāt, savu viedokli par to izteica visi komisijas locekļi. Viņu teiktais tika protokolēts, tāpēc varētu pat teikt, ka tolaik katram ierakstam bija arī sava lieta, kurā varēja atrast tā vārdisko novērtējumu. Pēc tam komisija pieņēma lēmumu. Astoņdesmitajos gados, pirms vēl ieraksti nonāca fonotēkā, tos sadalīja pa līmeņiem. Ja komisija nosprieda, ka ieraksts ir augstākā līmeņa, tad tam piešķīra burtu "F". Ja kaut kādu iemeslu dēļ tomēr galarezultāts nebija tik izcils, to nosauca par "fondi – vairākkārtējie" un piešķīra apzīmējumu "F-v". Gadījās, ka fondu ieraksts nesasniedza arī šo vērtējumu, tad tam piešķīra apzīmējumu "Doc". Katrs koncertus veidojošais redaktors zināja, ka tādu jau nu gan programmā nevajadzētu likt. To var darīt tikai galējas nepieciešamības gadījumā. Piemēram, stāstot par kādu konkrētu koncertu vai gadījumu, kad tieši šis, ar "Doc" apzīmētā skaņdarba ieraksts ir ļoti, ļoti nepieciešams. Pateicoties šiem apzīmējumiem, bija diezgan viegli veidot koncertus. Uzreiz bija skaidrs: "F" – tas ir tehniski un mākslinieciski brīnišķīgs ieraksts. Ja "F-v" – tur varētu būt kādas nianses. Dažreiz gan tās bija arī tehniskas dabas. Prasība pēc kvalitātes bija ļoti liela. Es nekad neaizmirsīšu tās fondu komisijas, kurās mēs klausījāmies koru ierakstus tā iemesla dēļ, ka nereti tajās piedalījās Ausma Derkēvica. Kā viņa spēja analizēt kormūziku, izpildījumu, stilu, vēsturiskās tradīcijas! Man ir tik žēl, ka mēs toreiz to kaut kādā veidā neierakstījām. Tā bija tāda inteliģence, tāda zināšanu bagātība, tāda erudīcija!

Stāsts par pagājušā gadsimta 90. gadiem, kad Tezē kopienas klosteris Francijas dienvidos daudziem kļuva par garīga piedzīvojuma vietu. Astoņas sievietes 2025. gada oktobra sākumā devās ceļā, lai jau apzinīgā vecumā satiktos ar savu jaunību, savas draudzības un pasaules izzināšanas ceļa sākumpunktu. Sākumā stāsts par to, kas notika pavisam nesen, oktobra sākumā Francijā. Kā astoņas sievietes, vecumā, kad koks jau ir iestādīts, bērni lieli un arī ar čūskām attiecības atmaigušas, nolēma atgriezties vietā, kurā viņu apzinīgās dzīves tikai sākās. Pagājušā gadsimta 90. gados, kad krita “dzelzs priekškars”, teju visa Austrumeiropa sakāpa autobusos iepazīt gadu desmitiem liegtās Vakareiropas mākslu, arhitektūru, domāšanas veidu un uzvešanos. Tā nebija tikai plika ziņkārība, tā bija sēkla, no kuras izauga Latvija, kura šobrīd pat nepieļauj domu, ka kāds varētu apšaubīt tās piederību Eiropai. Bet deviņdesmitajos, lai dotos uz kādu vecās Eiropas valsti, Austrumeiropas pilsoņiem vajadzēja vīzu. Lai dabūtu vīzu, vajadzēja izsaukumu. Bet cik gan daudziem no postpadomju Latvijas bija paziņas, piemēram, Parīzē? Un te izlīdzēja vēl viens mūris, kas bija kritis. Ateismā augusī pionieru un komjauniešu paaudze tagad uzzināja, ka Dievs ir. Ticības pārdzīvojums un kristietības atjaunošanas jūsma postpadomju zemēs, gāja roku rokā ar iespēju saņemt izsaukumu un vīzu uz tik kāroto Franciju. Jo Francijas dienvidos, Burgundijas reģionā Tezē ciemā kopš 1966. gada darbojas ekumenisks klosteris, kura misija ir izplatīt ticību, vienojot tautas. Klosterī darbojas ar simts klostera brāļu, bet katru vasaru klosteris uzņem ap 100 000 jaunu cilvēku no visas pasaules. Deviņdesmitajos Austrumeiropas kristieši bija atbrīvoti no līdzmaksājuma, nedēļu uzturoties Tezē, teltīs ar koka gultiņām kalna galā. Iespēja redzēt Franciju un saņemt brīvu iztikšanu vairoja ticīgo skaitu, autobusi no Latvijas kursēja katru nedēļu. -- Paldies manām ceļabiedrēm, Solvitai Kresei, Ivonnai Andersonei, Kristīnei Briedei, Ingai Burovai, Inetai Sipunovai, Līgai Puriņai-Purītei, Simonai Valkei. Mūsu kopība par šādu kompasa magnēta vietu izvēlējās Tezē klosteri, un es izstāstīju katoļu garīdznieka Marsela Ponta stāstu. Es, Anda Buševica, stāstīju šo stāstu, lai mudinātu pamanīt cilvēciskas tīrības un dāsnuma vietas un cilvēkus.

Mācītāja Ilāra Plūmes sprediķis par Mateja evaņģēliju (22:34-46)

Špeciálna epizóda v spolupráci s podcastom Zrkladlo duše.

V dnešním díle minutovek se Dominik Krampla a Patrik Martinec zaměřují na private equity – atraktivní investiční příležitost spojenou s nadvýnosy, ale také s jasnými riziky, o kterých se často příliš nemluví.

Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byl skokan do výšky Jan Štefela, který jako jediný český reprezentant vybojoval na letošním mistrovství světa v Tokiu medaili. Jaká byla jeho cesta k bronzové radosti? Jaký pokrm si během sezony nemůže dopřát? Už se po návratu z dovolené těší na začátek přípravy na novou sezonu? Věří si, že v budoucnu dokáže překonat i trenéra Jaroslava Bábu? Jaké plány má pro halovou sezonu v roce 2026? Poslechněte si věčně usměvavého výškaře.

Když otevřete webové stránky psychiatričky, psycholožky a psychoterapeutky Kristýny Drozdové, hned v úvodu najdete text napsaný velkými písmeny: Naděje je důležitá, činí totiž přítomný okamžik snesitelnějším. „Naděje je esence práce psychiatra nebo psychoterapeuta. Měli bychom umět vnášet naději do životů našich pacientů, kteří potřebují pomocnou ruku,“ zdůrazňuje Drozdová v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Když otevřete webové stránky psychiatričky, psycholožky a psychoterapeutky Kristýny Drozdové, hned v úvodu najdete text napsaný velkými písmeny: Naděje je důležitá, činí totiž přítomný okamžik snesitelnějším. „Naděje je esence práce psychiatra nebo psychoterapeuta. Měli bychom umět vnášet naději do životů našich pacientů, kteří potřebují pomocnou ruku,“ zdůrazňuje Drozdová v Hovorech Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kristina Höschlová je česká lékařka, 23 let byla záchranářkou a pracovala v horách i ve válečných zónách.  Poslední roky se zaměřila na samoléčebné mechanismy našeho těla a napsala knihu, ve které předkládá nejdůležitější léčebné nástroje, které má každý z nás kdykoli k dispozici. V době často poblázněné krejcarové esoteriky je to přínosný a racionální vstup do debaty o tom, co naše tělo umí a co ne, kde si můžeme sami pomoci a kde už třeba ne.Právě teď začíná rozhovor o úžasných schopnostech našeho těla. Plnou délku (78 minut) najdete na Petr Horký - Hausbot | HeroheroOdkaz na knihu: Lékařem jste i vy00:00 Sebeléčebné schopnosti těla a hranice role lékaře.08:57 Symbióza, regenerace a placebo.12:54 Vděčnost jako léčivý nástroj.18:36 Hudba, harmonie a léčivé frekvence.31:18 Dýchání a bránice jako nástroj zdraví.Support the show

„Sukně je kruh, kterým žena chrání rodinu,“ říká módní návrhářka Beata Rajská. Proč je ona sama tzv. „šatová“? Které ze starodávných rukodělných technik rodného kraje na úpatí Tater ovládá? A co dnes obvykle zažívá u balení zavazadel?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jūrmalā šajā nedēļas nogalē sāksies astotais Starptautiskais Baltijas jūras koru konkurss, kurā sacentīsies astoņi pamatīgu atlasi izturējuši amatierkori no Eiropas un Honkongas. Kopš kļūšanas par vienu no sešiem pasaulē prestižākā Eiropas koru Grand Prix posmiem Baltijas Jūras koru konkursu pamana arvien spēcīgāki kolektīvi, kas grib sevi pierādīt starptautiskas žūrijas priekšā un iegūt „zelta biļeti” uz Eiropas Grand Prix finālu. Neviens Latvijas koris gan šogad Jūrmalā nestartēs, toties veseli divi – „Sōla” un „Kamēr…” – pēc mēneša spēkosies Eiropas Grand Prix finālā Spānijas pilsētā Tolosā. Pirmais Baltijas jūras koru konkurss Jūrmalā notika 2016.gadā, bet ideju par šādu ikgadēju, starptautisku augstākā līmeņa konkursu Latvijā, diriģents Jānis Ozols loloja jau ilgi pirms tam, ar saviem koriem piedaloties konkursos ārzemēs. Savai iecerei Jānis Ozols saņēma pretimnākšanu no kūrortpilsētas Jūrmalas, kas bija ieinteresēta pagarināt tūrisma sezonu, piedāvāja konkursam finansiālu atbalstu un Dzintaru koncertzāles skatuvi. Jauno koru konkursu Ozols apņēmās veidot kā esenci no labākā, ko bija piedzīvojis ārzemju konkursos, un uzreiz ar skaidru mērķi – ar laiku iekļūt pasaulē prestižākajā kormūzikas konkursu jeb Eiropas koru Grand Prix (European Grand Prix for Choral Singing) ķēdē. Lai gan nosaukumā ir vārds „Eiropa”, tas ir magnēts visas pasaules labākajiem amatierkoriem. Un šādi posmi ir tikai seši – Tolosā (Spānijā), Mariborā (Slovēnijā), Debrecenā (Ungārijā), Areco (Itālijā), Varnā (Bulgārijā) un – ilgus gadus – arī Tūrā (Francijā). Tūras konkursa rīkotāji finansiālu apsvērumu dēļ no dalības atteicās, un pērn vietu ieguva Jūrmala. Astotais Starptautiskais Baltijas jūras koru konkurss Jūrmalā sāksies piektdien ar atklāšanas koncertu Dubultu baznīcā, obligāto un brīvo programmu kori Dzintaru koncertzāles Mazajā zālē dziedās sestdien, bet svētdienas rītā paši labākie sacentīsies par Grand Prix un ceļazīmi uz Mariboru, kur nākamgad notiks Eiropas Grand Prix fināls. Jūrmala šo finālkonkursu rotācijas kārtībā plāno uzņemt 2028.gadā.  Sekot līdzi astotajam Starptautiskajam Baltijas jūras konkursam nedēļas nogalē varēsiet gan klātienē, Dzintaru koncertzāles Mazajā zālē, gan tiešraidēs no konkursa kanālā TV24 un konkursa mājaslapā. Un tā būs iespēja dzirdēt arī Latvijā retāk atskaņotu kormūziku – piemēram, pērn klausītāji varēja dzirdēt arī filipīniešu tautasdziesmu „Taurenītis laukā”, ko izpildīja konkursa uzvarētāji IMUSICAPELLA.  

Žijeme dobu, keď sú fakty a zistenia vedy spochybňované. Jedným z posledných príkladov na Slovensku bolo odmietnutie výsledkov analýzy mRNA vakcín Slovenskej akadémie vied (SAV) Petrom Kotlárom. O tom, aké nepravdy a zavádzania sa v tejto súvislosti šíria, diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a teoretickým fyzikom Samuelom Kováčikom.Veronika Frankovská v úvode podcastu uviedla, že dezinformačná scéna od začiatku spochybňovala zadanie SAV vypracovať analýzu mRNA vakcín. „Hneď hovorili, že oni sú vedci z druhej strany a že SAV bude len opakovať mainstreamovú pravdu. Čiže už vopred bolo naznačené, že takéto výsledky nebudú rešpektovať – a tak sa aj stalo po ich zverejnení,“ vysvetlila. Podľa nej Peter Kotlár napríklad tvrdil, že SAV nie je certifikované laboratórium, čo nie je celkom pravda. Frankovská upozornila aj na útoky na vedcov a SAV zo strany Ľuboša Blahu či portálu Bádateľ.Portál eReport zvolil iný prístup a tvrdil, že analýza SAV potvrdila Kotlárove tvrdenia, keďže vakcíny obsahujú určitý podiel mRNA. „Ale to je predsa fakt, ktorý sme poznali od začiatku,“ doplnila Frankovská.V druhej časti diskusie Samuel Kováčik uviedol, že si nepamätá dobu, kedy by veda a fakty neboli spochybňované. „Mám pocit, že je to večný súboj, no od pandémie sa to výrazne zhoršilo. Dúfal som, že ľudia budú nadšení z toho, čo veda priniesla, ale namiesto toho sa téma spolitizovala – a vedci boli vtiahnutí do politického boja,“ povedal.Podľa neho mnohí ľudia zneužívajú vedecké štúdie: „Mám názor, zadám ho do Googlu, dopíšem slovo ‘study' a zoberiem prvý odkaz, ktorý mi potvrdí moje presvedčenie. Správny postup je však iný – ak sa chcem zorientovať, musím si prečítať viacero štúdií alebo zistiť, aký je vedecký konsenzus. To je síce časovo náročné, ale práve preto majú veľký význam odborníci, ktorí sa problematike dlhodobo venujú a dokážu ju verejnosti zrozumiteľne priblížiť.“Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

Hudebník a významný multiinstrumentalista vypráví o své cestě k hudbě, o tom, že jeho generace byla zvyklá víc poslouchat než vidět a zmiňuje se také o svých nástrojích, které má rád kolem sebe.

Přijímají mě spolužáci? A co učitelé? Sžívání se s novou školou je náročné a zabere čas. Mějte s dětmi trpělivost a uklidňujte je, radí sociální pedagožka Alena Vrbová z plzeňské poradny Duševní servis.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruslan Skopal byl skoro 17 let hlavní tváří značky Trenýrkárna. Tu ale před nedávnem úspěšně prodal a po dvou dnech dovolené rozjel nový byznys – EshopBooster. Čemu se tam věnuje? Proč už Trenýrkárna neměla kam růst? Jak se žije a pracuje českým founderům a CEO? Kolik mají čeští muži trenek a kdo je kupuje? Dobré byznysmeny od ostatních odlišuje to, že ví o trošku víc. Pokud chcete patřit mezi ně, tohle si musíte pustit! Nahrávalo se v září na Reshoperu v Praze.   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Společenství vlastníků jednotek v Jirkově na Chomutovsku uspělo se soudní žalobou na majitele bytu, ze kterého se opakovaně štěnice rozšířily.

Horská chata Studeničné v Mostech u Jablunkova často ožívá dětskými hlásky. V létě střídá jeden tábor druhý. Ale i kolemjdoucí turisté jsou zde vítáni.

Dnes k nám zavítal Draho, milovník áut a technológií, skromný človek z Krompách, ktorý vysvetlí prečo sú muži vo svojej najlepšej forme tí najzraniteľnejší.Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť na ⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/Et0way3hUBUNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠instagram.com/draho/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor anemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

S neurologem z Nemocnice AGEL Nový Jičín Ondřejem Pelíškem probereme bolesti zad. Často má tento problém neurologickou příčinu, může jít o podrážděný nebo utlačený nerv. Jaké jsou možnosti diagnostiky a léčby?Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záchranky fungujú aj preto, že je v nich veľa peňazí, hovoria opoziční poslanci Oskar Dvořák (PS) a Peter Stachura (KDH) v rozhovore s Veronikou Folentovou. Hovoria o postavení skupiny Agel aj Petra Pelleriniho v zdravotníctve. Zhodujú sa, že Kamil Šaško zlyhal ako minister.

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opět přibývá podvodných zpráv, které míří především na seniory. Jedním z častých triků je SMS ve znění: „Babičko, ztratila jsem mobil, napiš mi na nové číslo…“ O co podvodníkům jde a co dělat, když podobnou zprávu obdržíme? Nejen na to odpovídá plukovník Martin Vaněček, policejní specialista na kybernetickou kriminalitu.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opět přibývá podvodných zpráv, které míří především na seniory. Jedním z častých triků je SMS ve znění: „Babičko, ztratila jsem mobil, napiš mi na nové číslo…“ O co podvodníkům jde a co dělat, když podobnou zprávu obdržíme? Nejen na to odpovídá plukovník Martin Vaněček, policejní specialista na kybernetickou kriminalitu.

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toxické vzťahy môžu ticho podkopávať naše sebavedomie, zdravie a pohodu – často bez toho, aby sme si to vôbec uvedomili. V tejto epizóde sa rozprávame s psychonanalytickou koučkou Bronislavou Švrčkovou o tom, ako spoznať toxický vzťah, ako si uvedomiť vlastné toxické vzorce a čo môžeme urobiť pre to, aby sme z tohto začarovaného kruhu vystúpili.

„Hlavním znakem panelových domů je lehkost, výška a vkusný interiér. Nechybí výtvarné prvky,“ lákala reklama na bydlení v budovách z prefabrikovaných betonových dílů. V panelácích v roce sametové revoluce bydlely více než 3 miliony obyvatel Československa. Nejstarší panelové domy u nás se stavěly v Baťově Zlíně a první pražský panelák stojí ve čtvrti Ďáblice. Má tři patra, ve kterých se nachází 12 bytů 3+1. Svých nájemníků se dočkal 1. července roku 1955.

Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie zastavilo  200 miliónov eur z eurofondov pre samosprávy. Tie toto rozhodnutie kritizujú a považujú ho za neférové. Primátor Trenčína Richard Rybníček v rozhovore s Braňom Bezákom, hovorí o eurofondoch, o niekedy komplikovanej spolupráci s vládou, ale aj tom, že budúcnosť festivalu Pohoda na trenčianskom letisku môže byť ohrozená.

Tomáš Soukup, rizikový inžinier z Premium poisťovne, upozorňuje, že ani malé podniky nie sú imúnne voči katastrofickým udalostiam. Nedostatok poistenia či podcenenie rizík môže mať likvidačné následky nielen pre firmu, ale aj pre jej okolie. Rozhovor vznikol v spolupráci s komerčným partnerom

Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál. Umí školy v Česku rozpoznat nadané děti? A jaký společenský přínos má podpora takových žáků a studentů?

V showbyznysu se Ondřej Ládek alias Xindl X pohybuje 20 let. Vzpomíná, že písnička Anděl ho nejprve proslavila na internetu, až pak si jí všimla rádia. Hit V blbým věku napsal ještě cestou v tramvaji poté, co si vyslechl zpětnou vazbu od vydavatelů, že jeho písně jsou příliš smutné. „Teď mají vydavatelství tendenci říkat: Děláš to moc dlouhé, písnička má být 2,5 minuty. Ale říkám: Tam obsah nenacpu, sorry,“ směje se. Před několika dny vyšel klip k písni Na pláži. O čem je?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět nevidomých veřejnosti přibližuje nadační projekt Českého rozhlasu Světluška od roku 2006, mimo jiné prostřednictvím zážitkových kaváren Potmě. „Primární cíl je propojit svět vidících a nevidomých, a také umožnit zaměstnávání lidem se zrakovým handicapem. Dost často máme zkušenost, že kavárna je jejich první pracovní štací,“ říká Jiří Váňa, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu. Jaké je pracovat v temnotě? A jakými dalšími způsoby se Světluška snaží nevidomým pomoci?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek. Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

V Česku se od roku 2010 zvyšuje počet pacientů s poruchami příjmu potravy. Po koronavirové pandemii růst nabral ještě větší tempo hlavně mezi mladými lidmi, kteří tím často řeší problémy ve chvíli, kdy mají malou kontrolu nad svým životem a dějí se jim změny, které nemohou ovlivnit. Ať už jde o nelehké situace doma, mezi kamarády nebo ve školním prostředí. “Strava je první věc, která je při ruce. Dokáže ztlumit duševní bolest,” potvrzuje dětská terapeutka Veronika Šimková.

Valentina Sedileková je zakladateľkou projektu Chuť žiť. Venuje sa pomoci ľuďom s poruchami príjmu potravy. Mladým od 12 rokov a dospelým. Sama otvorene hovorí o živote s anorexiou, aj o tom, že v tom najhoršom období uvažovala nad samovraždou. V rámci Chuť žiť spúšťajú nový program RODINNÁ PODPORA, v ktorom sa chcú venovať aj deťom vo veku od 6 do 11 rokov. Tento projekt môžeš podporiť aj ty. TU: https://edis.darujme.sk/darujte-detom-pomoc/

Nedávná otrava čtyř vlčích mláďat v Rychlebských horách otřásla nejen ochránci přírody, ale i širokou veřejností. Jaký je skutečný stav šelem v Olomouckém kraji a v celé České republice? Jak často dochází k podobným útokům a co se dělá pro ochranu vlků i dalších vzácných obyvatel našich hor a lesů?

Cesta ke všemu, co dospívající zažívají, vede přes sdílení a popis pocitů. Jak hovořit o úzkosti, poruše příjmu potravy, strachu z mluvení, rozvodu rodičů nebo tranzici? „Vypadá to, že se to děje víc než dřív, ale spíš je to o tom, že teď lidé vědí, že s tím můžou jít ven. Odborníci to přirovnávají k levorukosti: když se to potíralo, tak jsme leváků moc neviděli,“ nastiňuje školní poradkyně Renata Vordová, tvůrkyně série Duše S.O.S. Rádia Junior. Jak se sdílením pocitů začít?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy si v Česku vydělají v průměru o 17 procent méně než muži, evropský průměr je přitom 13 procent. Nejvíce zranitelné jsou ženy na pracovním trhu poté, co porodí své první dítě. „Po škole jsou platy srovnatelné. Ale po odchodu na rodičovskou buď zůstává na platu, ze kterého odcházela, anebo přijme nižší pozici,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus Lenka Šťastná, zakladatelka organizace Business & Professional Women.

„Nejběžnější trauma je, že dítěti absentuje rodič. Že ho opustil, zemřel nebo že mu dítě bylo odebráno. Dítěti s ním chybí bezpečný vztah a chybí mu jeho přítomnost v životě,“ popisuje výkonná ředitelka organizace SOS Dětské vesničky Jindra Šalátová.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejběžnější trauma je, že dítěti absentuje rodič. Že ho opustil, zemřel nebo že mu dítě bylo odebráno. Dítěti s ním chybí bezpečný vztah a chybí mu jeho přítomnost v životě,“ popisuje výkonná ředitelka organizace SOS Dětské vesničky Jindra Šalátová.

Co tedy je a co není schizofrenie, co je paranoia, co jsou bludy, co halucinace a jak poznat příznaky, se chceme ptát zkušeného lékaře z oboru psychiatrie MUDr. Radima Kubínka. Moderuje Bořek Volný.

Ako porozumieť deťom a dospelým s ADHD, autizmom či Aspergerovým syndrómom – bez predsudkov a nálepiek? S odborníčkou Vierou Hincovou hovoríme o tom, prečo sa tieto diagnózy často prehliadajú najmä u dievčat, ktoré sa naučia svoje ťažkosti maskovať. Vysvetľujeme, čo je to neurodivergencia, ako môže naša odlišnosť obohacovať spoločnosť a prečo sú deti s týmito diagnózami často nespravodlivo vnímané ako nevychované. Rozprávame sa aj o tom, ako môžu učitelia a učiteľky vytvárať deťom prostredie plné prijatia, bezpečia a rešpektu – aby každé dieťa mohlo dozrievať vlastným tempom.

Roky bola v centre pozornosti ako modelka, no skutočným snom Adriany Novakov bolo odjakživa herectvo. Svoj sen konečne žije. V seriáli Sľub, jednom z najsledovanejších projektov obrazoviek, dostala rolu, ktorá rozhodne nezostala nepovšimnutá - skôr naopak. Adriana stvárnila lekárku, ktorá prekvapila počas niekoľkých týždňov vysielania denného seriálu vývojom charakteru, aký mnohí diváci ani nečakali. "Bože, ja vás tak nemám rada, taká ste v tom seriáli nesympatická..." Aj to sú vety, ktorými ju vraj už počastovali napríklad počas nákupov v supermarkete. Berie ich s úsmevom aj nadhľadom, lebo si nepochybne uvedomuje, že to je aj dôkaz jej hereckého talentu. Adriana Novakov síce nie je študovaná herečka, no medzi profesionálnych kolegov zapadla veľmi dobre. Nikdy sa vraj nestretla s dešpektom, len rešpektom. "Vždy sa snažím byť pripravená, dokonale ovládať dialógy, moje repliky. Nepodceňujem prípravu," vysvetľuje kráska, ktorej vraj výrazne pomohli aj kurzy herectva. V minulosti strávila Adriana niekoľko rokov ako modelka v Amerike, predvádzala sa na mólach svetoznámych návrhárov a jej tvár (a krivky) môžu poznať ženy aj muži z reklám mnohých známych značiek - medzi nimi napríklad aj Agent Provocateur alebo Lejaby - či fotoeditoriálov. Život modelky v mladom veku bol pre ňu veľkou skúškou. Adriana priznala, že napríklad v USA nedokázala zapadnúť. Nebola na to stvorená. Ale odolala aj nástrahám, ktoré tento svet podľa nej prináša - drogy, nekonečné párty, v minulosti aj tlak na to, aby modelky boli čo najštíhlejšie. Čo jej pomohlo? Ako to prežila? Aké sú jej skúsenosti z tohto obdobia? V čom vníma rozdiel medzi módou dnes a kedysi? Ako vychováva svoju dcéru a čo všetko ju naučil Sľub? Záplavy otázok sa Adriana Novakov nezľakla a vy na ne tiež nájdete odpovede, ak si pustíte novú epizódu relácie Ide o nás. Viac vo videu vyššie.

Rybí hospodářství na střední Moravě letos trpí kvůli velkým hejnům kormoránů. Tito chránění ptačí predátoři způsobují rybářům každoročně milionové škody, které kompenzace od státu podle nich ani zdaleka nepokryjí.

Polský novinář českého původu proto začal vydávat podcast Czechostacja. Na pomezí česko-německých hranic už dlouhá staletí stojí hraniční kameny. Jeden z těch nejstarších prošel renovací. I o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Mění se podle bezpečnostního analytika Břízy světový řád? „Změnila se dynamika světové politiky. Mezinárodní vztahy se staly silovějšími, ale když z toho někdo obviňuje Trumpa, nemá pravdu. Stalo se to v roce 2014, respektive 2022 tím, že Ruská federace zahájila řešení mezinárodních sporů mocenskými prostředky.“

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.