Podcasts about krize

Ranní brífink Patrika Saláta: Zlato v letošním roce dobývá stále nová a nová historická maxima. Bojí se investoři, že přijde ekonomická krize nebo přestávají věřit státním měnám? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Zlato v letošním roce dobývá stále nová a nová historická maxima. Bojí se investoři, že přijde ekonomická krize nebo přestávají věřit státním měnám? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Česko se potýká s krizí bydlení. Ceny nových bytů ve větších městech každý rok rostou, stejně jako nájmy. A lidí v bytové nouzi přibývá. Jak se vláda během posledních čtyř let s problémem nedostupného bydlení popasovala? Co nabízí ve svých programech strany, které se v říjnu budou ucházet o hlasy voličů? A jaké recepty na dostupnost bydlení lze najít v zahraničí?Host: Táňa Zabloudilová - novinářka a publicistka Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo v Polepšovně ducha v Řeži u Prahy.Host: Daniel Münich, ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI (https://idea.cerge-ei.cz)

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Francie se propadá do politického chaosu, což už je vidět i na finančních trzích. Na rozdíl od mnoha médií nestrašíme, ale na číslech ukazujeme, jak na tom Francie skutečně je. Pro Česko to může mít hned několik velmi nepříjemných důsledků. Zhoubný je pro nás i nejnovější nápad Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. A když uslyšíte jedno jediné číslo, už se nenecháte obelhat českými zemědělci. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Po parlamentním hlasováním o důvěře 8. září zřejmě padne francouzská vláda premiéra François Bayroua a spojenci prezidenta Emmanuela Macrona zjevně netuší, co bude dál. Vládu může vést nový předseda kabinetu, problémy by to však nevyřešilo, protože by byl ve stejné bryndě jako jeho předchůdce, soudí evropská odnož zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. Gostje: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani; doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Ponovitev Intelekte. Avtorica oddaje Nina Slaček.

Zunanja ministrica Tanja Fajon je letošnji jubilejni 20-i strateški forum na Bledu označila za najzahtevnejšega; ob tem je poudarila, da so razprave potekale v času velikih kriz, vojn, močnih delitev v svetu in prevlade moči nad pravili, ter pomanjkanja politične volje za spoštovanje mednarodnega prava. Kot ključno sporočilo je poudarila poziv voditeljem, naj se zavedajo odgovornosti, spodobnosti in temeljnih vrednot, na katerih svojo politiko gradi tudi Slovenija.

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle nejnovějších dat České národní banky jsou nemovitosti aktuálně nejdražší v historii – a to jak se započtením inflace, tak i vzhledem k příjmům českých domácností. Tempo výstavby nových bytů zdaleka nestačí uspokojit obrovskou poptávku, a kupující proto přistupují i na rekordně vysoké ceny. Jak z toho začarovaného kruhu ven? O tom debatují publicistky Julie Hrstková a Táňa Zabloudilová, developer Tomáš Vavřík, ekonom Jaromír Šindel a Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. O tem so razmišljali gostje tokratne Intelekte: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani ter doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Foto:Pixabay

Další tlachací díl tentokrát přináší úvahy o tom, že čtení je fajn (hm!), že naše oblíbené autorstvo (Marek Torčík, Alžběta Stančáková či Maria Siváková) má tzv. venku nové texty, nebo že Jordan Peele točí horory na místech, o kterých nejspíš James McBride píše romány. A taky o tom, jestli knihy predátorů radši spálit nebo jak se řekne hejno vran. Hluboké, jak obvykle.Zmiňované knihy:Alžběta Stančáková: Tvoje tvář s hebkým odrazemMarek Torčík: Šedá podél cestJanek Rous, Karolína Kripnerová (eds.): The Momentum of a DecisionJames McBride: Jáhen King KongJames McBride: The Heaven & Earth Grocery StoreWhat about the rapists? Anarchist approaches to crime & justiceLeah Cowan: Why Would Feminists Trust the Police?Jitka Bret Srbová: Přímluva za malé věciAdam Borzič: Paví logikaMarie Iljašenko: Zvířata přicházejí do městaSheila Heti: Abecední deníkyAdam Greenfield: LifehouseÉdouard Louis: Monique na útěkuOrso: Wartime Journals of an AnarchistNela Bártová: Házeliště granátůPatrik Hartl: Andulka AndulaKarl Buechner: The Council of Crows Kávu nám můžete koupit ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠zde⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Beat Provided By ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://freebeats.io⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Produced By White Hot

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Atina Belediye Başkanı Haris Dukas, İsrail'in Gazze'deki soykırımına tepki için yapılan duvar yazılarını “antisemitik” bulan, İsrail'in Atinadaki büyükelçisine sert tepki gösterdi. Dukas, Gazze'de devam eden soykırımı görmezden gelen bu tutumun kabul edilemez olduğunu belirtti. Anadolu Ajansı Atina Muhabiri Derya Gülnaz Özcan ile konuştuk.

„Krize je vždycky příležitost,“ říká psychoterapeutka a adiktoložka Adéla Lichková o krizi čtvrtiny života. S tou se často potýkají mladí lidé mezi dvacátým a třicátým rokem věku. Tedy v době, kdy hledají to, kým chtějí být a co chtějí dělat. Zároveň se ale ve světě nepřeberných možností ztrácejí.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Darežljivost, oprost i strpljivost vrline su lijepo odgojena čovjeka, a dosljedna vjernost načelima vjere, moralni principi i visoka svijest o potrebama i interesima naroda te puna odgovornost, moraju biti temeljne odlike i putokazi svake zajednice." ef. Aziz Alili

Krize v manželství přicházejí. Jak jimi lze projít? Psycholog Pavel Raus v závěru cyklu rozhovorů s Kateřinou Hodecovou na téma manželství nastíní, co vlastně krize je, jaké jsou fáze krize, ale řeč bude také - a možná především - o ochotě zůstat ve vztahu přítomní a vytrvat v ochotě věci řešit. Protože žádná krize nikdy nepomine sama. Načerpejte inspiraci i povzbuzení k naději!

S mírnou nadsázkou lze tvrdit, že ze všech krizí, které nás ohrožují, tedy z krize politické, ekonomické, klimatické atd., je asi nejhorší krize sémantická. Tedy krize významů slov a frází.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům. „Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“ Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“ Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“ Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“ Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán.

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je Izrael připravený na případnou eskalaci konfliktu s Íránem? Může současná krize ohrozit režim v Teheránu? A proč Senát odmítl nahradit známkování prvňáků a druháků slovním hodnocením i další opatření, která měla zmírnit omezení odkladů povinné školní docházky?

Je Izrael připravený na případnou eskalaci konfliktu s Íránem? Může současná krize ohrozit režim v Teheránu? A proč Senát odmítl nahradit známkování prvňáků a druháků slovním hodnocením i další opatření, která měla zmírnit omezení odkladů povinné školní docházky?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademisyen Doç. Dr. Özge Öner ile ekonominin gidişatını, önümüzdeki süreçte Türkiye'yi nelerin beklediğini ve kaybedilen zamanı konuştuk. İyi seyirler...

Atilla Yeşilada ile Mehmet Şimşek'in açıklamalarını, reel sektörün şikayetlerini, TL'de reel değerini ve yabancı yatırımcıların Türk e-ticaret şirketlerini satın almasını konuştuk. İyi seyirler...

S Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou o aktuálním politickém dění v Česku

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Fotbalová Dukla Praha, algoritmický investiční fond Quant a online prodejce vstupenek Ticketstream toho na první pohled nemají moc společného. Jenže zdání klame – ve všech drží majetkový podíl Matěj Turek. Pětačtyřicetiletý podnikatel patří k nejpozoruhodnějším, a přitom nejméně nápadným českým investorům. Postupně kolem sebe ale vybudoval skupinu firem a projektů, jejichž hodnota vysoce přesahuje miliardu korun. A právě Turek byl hostem nejnovější epizody podcastu Money Maker. „Kdybych byl mladší, vydal bych se dělat byznys do Japonska,” říká v podcastu. V něm došlo i na jeho ponaučení z dopisů Warrena Buffetta, proč se drží pravidla zvaného 10x, jak mu změnil život fotbal, proč neustále čte i kterak strávil prací několik měsíců v Pobaltí a dozvěděl se tam spoustu věcí o byznysu a startupech – a také se mu málem rozpadlo manželství.Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

V Libanonu končí lyžařská sezóna. Teploty v největším zimním středisku na Blízkém východě už přes den dosahují 15 stupňů a na pouhou hodinu vzdálených plážích naměříte hodně přes dvacet. V těchto dnech je tak reálný známý libanonský tahák pro turisty: dopoledne si zalyžovat a po obědě si užít pláží a moře. Obojího si letos Libanonci užívají tak nějak radostněji.

Žila v Americe, kde vyučovala psychologii a statistiku. V Arizoně studovala indiány. „Šla jsem studovat je a pak jsem zjistila, že jsem nastudovala sebe,“ usmívá se Dana Cooke. Jakou žijeme dnes dobu? Co mají společného Češi a Američané? Onemocněla demokracie? Co nám způsobuje materialismus? Do čeho jdou naše děti a co jim dává škola?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koji developeri "mlate" lovu u doba krize? Još jednom zaranjamo u temu koja izazova najveće polemike, veselje i nezadovoljstva - plaće u IT sektoru. Ovaj put usredotočili smo se na rast plaća developera i uspoređivali smo podatke protekle tri godine od kada Tabu, servis za praćenje plaća za zaposlenike i poslodavce, prikuplja podatke. Svakako možemo reći da će pojedine uloge imati dobrog razloga za veselje, a neke za plakanje. U ovoj epizodi uvalili smo se u različite brojke, a iduće brojke koje su došle na red možemo opisati jedino kao čudnovate. YouTube je navršio 20 godina, a jedan profesor s MIT-a odlučio je detaljno pokazati kako zapravo izgleda jedna od najvećih platformi na svijetu. Pomoću brojki o objavljenim videima, vremenu provedenog na platformi, prosječnom broju pregleda, sponzoriranom sadržaju... Malo je reći kako YouTube nije mjesto kakvo smo mislili._______________0:00 Uvod0:42 Tabu nam je dao nove podatke o plaćama!3:50 Prosječna neto plaća u IT-ju je...5:45 Prosječna neto plaća juniora je...9:40 Prosječna neto plaća seniora je...10:30 Prosječna neto plaća tech leadova je...13:25 Prosječna neto plaća UX dizajnera je...16:40 Što kada plaće usporedimo za zlatnim dobom domaćeg IT-ja?20:35 YouTube skriva koliko je golem i utjecajan TOP i FLOP29:55 Humane AI je napokon propao32:50 Argentinski predsjednik usred kripto skandala34:10 "Umjetna inteligencija koja će nadmašiti ljudsku na siguran način"36:35 Microsoft predstavio kvantni čip_______________

Americký prezident Donald Trump zaplavil v prvních třech týdnech po svém zvolení veřejný prostor stovkami prezidentských výnosů. Některé z nich jsou přitom podle jeho kritiků za hranou ústavy.

Představíme projekt pedagoga Martina Tomáška, který učí studenty prostřednictvím knih porozumět dnešnímu světu. V recenzní části se mimo jiné podíváme na první díl autobiografické trilogie malířky Kiby Lumberg Černý motýl, o malé romské holčičce, která v rodném Finsku soustředěně pozoruje svět kolem sebe a hodně věcí se jí nelíbí. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.