Podcasts about krize

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Pilulka.cz se po neúspěšné expanzi a výrazném poklesu tržeb dostala do krize, kterou začal řešit dočasný CEO Peter Klekner restrukturalizací firmy, snížením nákladů a změnou strategie. Jeho nástupce Petr Toupal nyní navazuje posunem značky směrem k prevenci a dlouhověkosti. Pilulka nově staví na čtyřech pilířích: věrnostním programu Pilulka Pro, hodnocení NutraRating, privátní značce Daily a personalizovaném on-line průvodci. Firma se soustředí na zákaznickou zkušenost, transparentnost a kvalitu sortimentu a usiluje o návrat k ziskovosti. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Danes je svetovni dan jabolk, prav ta sadna vrsta je daleč najbolj razširjena v slovenski pridelavi sadja, čeprav se v zadnjih letih razvija tudi pridelava jagodičevja in lupinarjev. Stopnja samooskrbe z jabolki je bila lani 27%. Letošnja letina bo kot kaže tretja najslabša v zadnjem desetletju, ko se je začela kriza v sadjarstvu. Pridelava jabolk je izpostavljena številnim tveganjem zaradi podnebnih sprememb, največ škode povzročajo spomladanske pozebe. To je glavni razlog za več kot 40 % nižjo letino kot lani. Ker je zavarovanje predrago, največja zavarovalnica pa tega zavarovanja sploh ne ponuja več, večina sadjarjev, razen največjih, pa pridelkov ne zavaruje. Ob tem sadjarje jezi odločitev naše države, da ne bo izvedla uradnega popisa letošnje škode, kar pomeni, da Slovenije ne more zaprositi za evropsko pomoč, medtem pa je Evropska komisija nekaterim državam že odobrila pomoč zaradi letošnje pozebe sadja. Pridelovalec za kg jabolk dobi med 40 in 50 centi, to je skoraj polovica manj od lanske povprečne odkupne cene. Kako dolgo bodo slovenski sadjarji še kljubovali neugodnemu vremenu, omejitvam glede rabe fitofarmacevtskih sredstev, nedostopnosti do sredstev pri razpisih za investicije za večjo odpornost na podnebne razmere in nizkim odkupnim cenam. Ali rečeno drugače - kako dolgo bomo še jedli slovenska jabolka?

Pro FAČR začal Pavel Nedvěd pracovat koncem června. Doprovázela ho gloriola tuzemské hráčské legendy, a navíc i renomé špičkového fotbalového manažera mezinárodniho formátu. Nyní nadešla chvíle, která Nedvědovy schopnosti prověří.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Most v ohni

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v pondělí předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. V úřadu byl 27 dní. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta. „Velmi zřetelně se ukazuje, že prezident je teď ve velké izolaci. Stále více ho kritizují i jeho vlastní lidé,“ popisuje v Interview Plus současnou situaci na francouzské politické scéně zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nevěra kdysi bývala komickou zápletkou filmu, dnes však dokáže rozložit celou rodinu, ne-li několik pokolení. Rakouský filozof Robert Pfaller v tom spatřuje symptom širší kulturní proměny: od komediálního paradigmatu jsme přešli k paradigmatu tragickému. Nejde přitom jen o film či divadlo, ale o převládající styl v politice, umění i mezilidských vztazích. Vládne patos, extrém a vážnost – a možná právě tím společnost maskuje svou nedůvěru v sebe samu, svou nejistotu přehlušovanou okázalostí a velkými slovy.Komedie podle Pfallera není odlehčující zábavou, nýbrž cvičením kultury ve schopnosti unést štěstí. Kdo se směje, ten na chvíli vystupuje ze své sebestřednosti – z onoho sevření, které Sigmund Freud chápal jako projev pudu smrti, vůle k zakrnění. Smích drobnými impulsy vyvazuje člověka z tragické vážnosti, z nutkání hledat smysl právě v ní, a otevírá cestu k radosti.Komedie je tak pro Pfallera nejen estetickým žánrem, ale i etickým a politickým gestem, možná dokonce formou života. Není útěkem před vážností, nýbrž nejvyšší formou věrnosti životu samému. Ale opravdu jsme dnes společností, která se víc bojí radosti než bolesti?KapitolyI. Úpadek komedie v dobách „multikrizí“ [úvod až 17:00]II. Společný zrod tragédie a demokracie [17:00 až 37:55]III. Poprvé Nietzsche o tragédii, podruhé Marx o komedii [37:55 až 57:50]IV. Komedie a její etika rozkoší [57:50 až konec]BibliografieGiorgio Agamben, Pulcinella: Or Entertainment for Children, přel. Kevin Attell, 2. vyd. London: Seagull Books, 2018.Aristotelés, Poetika, přel. Rudolf Mertlík. Praha: SNKLHU, 1962.Daniel Kaiser, „Vy lidé z postkomunistické Evropy jste dospělejší než my“, in: EchoPrime, 4. ledna 2018, https://www.echoprime.cz/a/SjN39/vy-lide-z-postkomunisticke-evropy-jste-dospelejsi-nez-my.Tom Lanoye, Het drama van de tragedie, Amsterdam: Athenaeum – Polak & Van Gennep, 2025.Tereza Matějčková, Lekce Giorgia Agambena: Jak vládnout strachem, in: Pravda neexistuje?, č. 41, https://www.forendors.cz/p/8f8e5cf22f45aea8ec02272e1f67f47a, příp. https://www.echoprime.cz/a/HP8RX/jak-vladnout-strachem-lekce-giorgia-agambena.Friedrich Nietzsche, Tak pravil Zarathustra: kniha pro každého a pro nikoho, přel. Otokar Fischer, Praha: Rybka Publishers, 2018, „O svobodné smrti“.Robert Pfaller, Das Lachen der Ungetäuschten: Die philosophische Würde der Komödie, Frankfurt am Main: S. Fischer, 2025.

Od nové sezony umělecky šéfuje Divadlu v Dlouhé. Scéna tak zažívá první razantní změnu za posledních třicet let. Mluví také o nutnosti vytvářet si v těžkých dobách prostor pro nové, kreativní řešení. „Krize totiž vyplývají i z toho, že stará řešení přestávají fungovat.“ K tomu ho inspiruje dramatik Ödön von Horváth, kterého také uvede v jedné z premiér. Co na pražské mapě divadel nejvíc chybí? A proč je pro něj premiéra jen verzí inscenace? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zlato v letošním roce dobývá stále nová a nová historická maxima. Bojí se investoři, že přijde ekonomická krize nebo přestávají věřit státním měnám? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Zlato v letošním roce dobývá stále nová a nová historická maxima. Bojí se investoři, že přijde ekonomická krize nebo přestávají věřit státním měnám? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Česko se potýká s krizí bydlení. Ceny nových bytů ve větších městech každý rok rostou, stejně jako nájmy. A lidí v bytové nouzi přibývá. Jak se vláda během posledních čtyř let s problémem nedostupného bydlení popasovala? Co nabízí ve svých programech strany, které se v říjnu budou ucházet o hlasy voličů? A jaké recepty na dostupnost bydlení lze najít v zahraničí?Host: Táňa Zabloudilová - novinářka a publicistka Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo v Polepšovně ducha v Řeži u Prahy.Host: Daniel Münich, ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI (https://idea.cerge-ei.cz)

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Francie se propadá do politického chaosu, což už je vidět i na finančních trzích. Na rozdíl od mnoha médií nestrašíme, ale na číslech ukazujeme, jak na tom Francie skutečně je. Pro Česko to může mít hned několik velmi nepříjemných důsledků. Zhoubný je pro nás i nejnovější nápad Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. A když uslyšíte jedno jediné číslo, už se nenecháte obelhat českými zemědělci. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Po parlamentním hlasováním o důvěře 8. září zřejmě padne francouzská vláda premiéra François Bayroua a spojenci prezidenta Emmanuela Macrona zjevně netuší, co bude dál. Vládu může vést nový předseda kabinetu, problémy by to však nevyřešilo, protože by byl ve stejné bryndě jako jeho předchůdce, soudí evropská odnož zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. Gostje: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani; doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Ponovitev Intelekte. Avtorica oddaje Nina Slaček.

Zunanja ministrica Tanja Fajon je letošnji jubilejni 20-i strateški forum na Bledu označila za najzahtevnejšega; ob tem je poudarila, da so razprave potekale v času velikih kriz, vojn, močnih delitev v svetu in prevlade moči nad pravili, ter pomanjkanja politične volje za spoštovanje mednarodnega prava. Kot ključno sporočilo je poudarila poziv voditeljem, naj se zavedajo odgovornosti, spodobnosti in temeljnih vrednot, na katerih svojo politiko gradi tudi Slovenija.

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle nejnovějších dat České národní banky jsou nemovitosti aktuálně nejdražší v historii – a to jak se započtením inflace, tak i vzhledem k příjmům českých domácností. Tempo výstavby nových bytů zdaleka nestačí uspokojit obrovskou poptávku, a kupující proto přistupují i na rekordně vysoké ceny. Jak z toho začarovaného kruhu ven? O tom debatují publicistky Julie Hrstková a Táňa Zabloudilová, developer Tomáš Vavřík, ekonom Jaromír Šindel a Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. O tem so razmišljali gostje tokratne Intelekte: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani ter doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Foto:Pixabay

Další tlachací díl tentokrát přináší úvahy o tom, že čtení je fajn (hm!), že naše oblíbené autorstvo (Marek Torčík, Alžběta Stančáková či Maria Siváková) má tzv. venku nové texty, nebo že Jordan Peele točí horory na místech, o kterých nejspíš James McBride píše romány. A taky o tom, jestli knihy predátorů radši spálit nebo jak se řekne hejno vran. Hluboké, jak obvykle.Zmiňované knihy:Alžběta Stančáková: Tvoje tvář s hebkým odrazemMarek Torčík: Šedá podél cestJanek Rous, Karolína Kripnerová (eds.): The Momentum of a DecisionJames McBride: Jáhen King KongJames McBride: The Heaven & Earth Grocery StoreWhat about the rapists? Anarchist approaches to crime & justiceLeah Cowan: Why Would Feminists Trust the Police?Jitka Bret Srbová: Přímluva za malé věciAdam Borzič: Paví logikaMarie Iljašenko: Zvířata přicházejí do městaSheila Heti: Abecední deníkyAdam Greenfield: LifehouseÉdouard Louis: Monique na útěkuOrso: Wartime Journals of an AnarchistNela Bártová: Házeliště granátůPatrik Hartl: Andulka AndulaKarl Buechner: The Council of Crows Kávu nám můžete koupit ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠zde⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Beat Provided By ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://freebeats.io⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Produced By White Hot

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Krize je vždycky příležitost,“ říká psychoterapeutka a adiktoložka Adéla Lichková o krizi čtvrtiny života. S tou se často potýkají mladí lidé mezi dvacátým a třicátým rokem věku. Tedy v době, kdy hledají to, kým chtějí být a co chtějí dělat. Zároveň se ale ve světě nepřeberných možností ztrácejí.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S mírnou nadsázkou lze tvrdit, že ze všech krizí, které nás ohrožují, tedy z krize politické, ekonomické, klimatické atd., je asi nejhorší krize sémantická. Tedy krize významů slov a frází.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům. „Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“ Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“ Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“ Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“ Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán.

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je Izrael připravený na případnou eskalaci konfliktu s Íránem? Může současná krize ohrozit režim v Teheránu? A proč Senát odmítl nahradit známkování prvňáků a druháků slovním hodnocením i další opatření, která měla zmírnit omezení odkladů povinné školní docházky?

Je Izrael připravený na případnou eskalaci konfliktu s Íránem? Může současná krize ohrozit režim v Teheránu? A proč Senát odmítl nahradit známkování prvňáků a druháků slovním hodnocením i další opatření, která měla zmírnit omezení odkladů povinné školní docházky?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademisyen Doç. Dr. Özge Öner ile ekonominin gidişatını, önümüzdeki süreçte Türkiye'yi nelerin beklediğini ve kaybedilen zamanı konuştuk. İyi seyirler...

Atilla Yeşilada ile Mehmet Şimşek'in açıklamalarını, reel sektörün şikayetlerini, TL'de reel değerini ve yabancı yatırımcıların Türk e-ticaret şirketlerini satın almasını konuştuk. İyi seyirler...

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Žila v Americe, kde vyučovala psychologii a statistiku. V Arizoně studovala indiány. „Šla jsem studovat je a pak jsem zjistila, že jsem nastudovala sebe,“ usmívá se Dana Cooke. Jakou žijeme dnes dobu? Co mají společného Češi a Američané? Onemocněla demokracie? Co nám způsobuje materialismus? Do čeho jdou naše děti a co jim dává škola?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump zaplavil v prvních třech týdnech po svém zvolení veřejný prostor stovkami prezidentských výnosů. Některé z nich jsou přitom podle jeho kritiků za hranou ústavy.