Podcasts about krize

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Kultivuj si takový prožitek, který tě v budoucnu bude podporovat."Dnes to bude trochu něco jiného, celá přednáška z Melting potu Colours of Ostrava! Díky za pozvání!⁠⁠Registruj se na naší Půlroční BWA Akademii 2026! Do 18.1. SLEVA! Víc Informací ZDE.V tomhle díle se noříme do jednoho z nejzásadnějších, ale nejméně viditelných procesů v naší mysli: jak se tvoří naše „mapa významnosti“ - tedy to, čemu věnujeme pozornost, co považujeme za důležité a podle čeho se rozhodujeme.Bavíme se o tom, jak dopamin funguje jako architekt této mapy, jak ji moderní svět postupně deformuje a proč levné zdroje stimulu – sociální sítě, porno, notifikace, nekonečný feed - zužují naši perspektivu, místo aby ji rozšiřovaly.Dotýkáme se fenoménu informační obezity, kdy konzumujeme obsah bez filtru, zatímco algoritmy fungují jako „knihovníci“, kteří nám hází knihy přímo do obličeje. A ptáme se:Jak se v tomhle prostředí nestát pasivním konzumentem, ale aktivním tvůrcem vlastní informační diety?Velká část epizody je i o tom, jak si znovu budovat dlouhé cykly smysluplné radosti – skrze náročné, ale obohacující aktivity, které podporují stav flow, trpělivost a skutečné učení. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je… keramika.Mluvíme také o:proč pozitivní emoce reálně rozšiřují naše myšlení (a máme na to data)jak vděčnost pomáhá stabilizovat dopaminový systémproč je důležité kultivovat vztah k budoucímu jájak se učit být s nepříjemnými emocemi místo okamžité únikové reakcea proč by měl být reálný svět hlavním zdrojem naší zkušenosti, ne digitální prostorTenhle díl není o tom, že by technologie byly zlo.Je o tom, že bez vědomého řízení pozornosti přenecháváme volant někomu jinému.Minutáž:00:00 Úvod: Subjektivní zkušenost06:30 Evoluce a původ našeho chování09:05 Evoluční nesoulady: Shinkansen vs. motoráček12:44 Co je to dopamin a jak funguje15:43 Očekávání a klamání organismu18:03 Levný dopamin: Proč nás moderní svět "znásilňuje"21:08 Mapa významnosti: Filtr naší reality23:01 Naivní realismus a efekt červeného auta27:46 Dlouhodobé cykly: Náhrada levného dopaminu29:42 Příklad keramiky: Drahý dopamin a trpělivost33:37 Broaden & Build: Jak pozitivní emoce rozšiřují obzory37:20 Umění být s negativním afektem40:39 Informační obezita a dieta44:02 Historie lajkovacího tlačítka46:10 Bias prestiže: Jakou hru hrají tvé vzory48:39 Ne je celá věta: Trénink odmítáníPřechod do VIP- Ne je celá věta: Trénink odmítání- Hédonická adaptace a neuspokojitelnost mysli- Krize smyslu a vědomé cíle- Být dobrými předky pro budoucí generace- Vděčnost jako protijed

Rok 2025 začal v Rakousku velkými politickými turbulencemi. Hned v prvních lednových dnech ztroskotaly rozhovory o vytvoření nové vlády mezi konzervativními lidovci, sociálními demokraty a liberály. Kamenem úrazu se staly veřejné rozpočty.

Novoroční epizoda podcastu Kavky s Oskarem Hesem o tom, co znamená být mužem dnes. O rolích, očekáváních, tichu, které léčí, i o odvaze se odpojit. Mluvili jsme o StarDance, divadle, vyrůstání bez mužského vzoru, nepití alkoholu a o tom, proč není slabost zpomalit. Rozhovor, který není o předsevzetích, ale o směru.

Prikupljanje sredstava za ublažavanje beskućništva među ženama je u fokusu jednog hotela u Sydneyu koji se nalazi među 12000 društvenih poduzeća u Australiji koja spajaju profit sa svrhom.

Kynoložka Renáta Tetřevová chová mnoho let plemeno anglického špringršpaněla. Má doma pět fenek. Jejím velkým snem byl ale donedávna největší z ohařů – německý ohař. Netroufla si na něj ale kvůli jeho náročnosti.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kynoložka Renáta Tetřevová chová mnoho let plemeno anglického špringršpaněla. Má doma pět fenek. Jejím velkým snem byl ale donedávna největší z ohařů – německý ohař. Netroufla si na něj ale kvůli jeho náročnosti.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?

„Při odběrech kontrolujeme dodržování minimálního zůstatkového průtoku pod odběrem nebo povoleného množství. Sledujeme také, jestli na toku není vydaný zákaz odběru vody,“ říká mluvčí Povodí Ohře

Jak vypadá práce psychologa, který tráví dny s odsouzenými za mřížemi? Nový díl podcastu Psycho sleduje, co obnáší práce odborníka, který denně řeší lidské krize v prostředí s vysokým napětím. Karolína a Pavel si k rozhovoru pozvali vedoucího psychologa Vězeňské služby Václava Jiřičku.

Jak vypadá práce psychologa, který tráví dny s odsouzenými za mřížemi? Nový díl podcastu Psycho sleduje, co obnáší práce odborníka, který denně řeší lidské krize v prostředí s vysokým napětím. Karolína a Pavel si k rozhovoru pozvali vedoucího psychologa Vězeňské služby Václava Jiřičku.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S antropologem Davidem Platilem a historikem Martinem Dolejským o tom, jak se v metropoli žilo na pariferiích před sto lety, paralelách se současností a jejich související knize.S prudkým rozvojem Prahy a přibývajícím počtem obyvatel po roce 1918 byl spojený nedostatek vhodného a především levného bydlení. Důsledkem byly přelidněné byty a takzvané nouzové kolonie, kde lidé žili v různých barácích ze dřeva či plechu, železničních vagonech a dalších provizorních obydlích. V jistých obdobích takto žily i desítky tisíc obyvatel hlavního města. Některé z těchto kolonií nenávratně zmizely, jiné se z části dochovaly až do současnosti. Kniha Nouzové kolonie (Paseka, 2025) s využitím dobových snímků a dalších obrazových materiálů s komentáři ukazuje desítky takových míst napříč metropolí. Autoři v podcastu Čtení s Respektem přibližují mimo jiné to, jak se v těchto koloniích na tehdejší periferii Velké Prahy žilo, jejich politický význam i to, jaké postoje k nim zastávalo město, které se snažilo bytovou krizi aktivně řešit. V čem vidí paralely s dneškem? A co je motivuje k mapování dějin pražské periferie? Odpovídají historik Martin Dolejský a sociální antropolog David Platil, který také založil a spravuje webovou databázi kolonií bahnoprahy.cz.

Německý ústavní soud se bude zabývat stížností levicového hnutí Sahry Wagenknechtové, které se letos po únorových volbách jen těsně nedostalo do spolkového sněmu.

Německý ústavní soud se bude zabývat stížností levicového hnutí Sahry Wagenknechtové, které se letos po únorových volbách jen těsně nedostalo do spolkového sněmu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademie: Krize současné politiky perspektivou křesťanství. Hovoří: Michal Malý.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ministerstvo vnitra se snaží informovat veřejnost o základních postupech v prvních třech dnech krizové situace příručkou nazvanou 72 hodin, kterou v listopadu rozesílalo do poštovních schránek. „Snažili jsme se, aby příručka byla všem dostupná a jednoduše aplikovatelná,“ říká vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Některé věci by měly být více zdůrazněné a jinak podané,“ kritizuje instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim.

Ministerstvo vnitra se snaží informovat veřejnost o základních postupech v prvních třech dnech krizové situace příručkou nazvanou 72 hodin, kterou v listopadu rozesílalo do poštovních schránek. „Snažili jsme se, aby příručka byla všem dostupná a jednoduše aplikovatelná,“ říká vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Některé věci by měly být více zdůrazněné a jinak podané,“ kritizuje instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: Jedni v nich vidí budoucnost, další před nimi varují. Řeč je o takzvaných stablecoinech, což jsou kryptoměny, jejichž hodnota je většinou navázaná na americký dolar. Proč by podle Evropské centrální banky mohly vyvolat finanční krizi? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Jedni v nich vidí budoucnost, další před nimi varují. Řeč je o takzvaných stablecoinech, což jsou kryptoměny, jejichž hodnota je většinou navázaná na americký dolar. Proč by podle Evropské centrální banky mohly vyvolat finanční krizi? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv.

Čína protestuje proti výrokům japonské premiéry o obraně Tchajwanu. Jde o největší krizi sino-japonských vztahů od roku 2012? Rozhovor Michala Kolmaš s Alešem Karmazinem (Katedra asijských studií Metropolitní univerzita Praha) Redakce a zprávy: Michaela Buchníčková a Radka Jančová

Tudi 30. podnebna konferenca ni prinesla omembe vrednega preboja, čeprav so pogajanja postavili na simbolično lokacijo – v Amazonijo. Medtem ko smo vsaj kratkoročno že presegli mejo stopinje in pol globalnega segrevanja, svetovni politični voditelji ne zmorejo niti omeniti največjega razloga za podnebno krizo, to je naša raba fosilnih goriv. Da o izpustih, ki jih povzročajo vojske, sploh ne govorimo. Kljub razočaranjem, ki jih zadnja leta prinašajo sklepi podnebnih konferenc, pa je to edini svetovni forum, na katerem sodelujejo politični odločevalci. Gostje: – klimatologinja, profesorica Lučka Kajfež Bogataj, – glavna slovenska podnebna pogajalka Tina Kobilšek, – mladinski podnebni delegat Jan Zupan.

Hudba je zdrojem radosti i tlaku. Na panelové diskuzi Hudba a duševní krize: jak tvořit a nezbláznit se jsme společně mluvili o tom, jak zvládat vyčerpání, úzkost nebo tvůrčí bloky a přitom neztratit motivaci, rovnováhu a radost z tvorby. Cílem bylo nabídnout otevřený prostor pro sdílení zkušeností i praktických tipů – s respektem k tomu, že krize je často přirozenou součástí cesty. Terezie Kovalová, Jakub König a Sebastian Jacques sdíleli své silné osobní příběhy, které ukazují různé tváře zranitelnosti i odolnosti: kdy „už to dál nešlo", co je tehdy podrželo a jak dnes poznávají signály přetížení. Mluvili o vztahu k publiku i k vlastnímu tělu, o návratech na pódium, o trémě, panických atakách i o chvílích, kdy hudba doslova léčí. Zaznělo, že udržitelné tvoření znamená pečovat o sebe i o vztahy, umět říkat „ne" a vracet se k důvodu, proč hudbu děláme.  Psychiatr a terapeut Jan Audrlický do debaty vnesl rámec principů zotavování (CHIME) a posttraumatického růstu: naděje, identita, smysl, posílení a propojení s lidmi, kteří nás drží. Nabídl konkrétní postupy pro práci s úzkostí a tělem (dech, uzemnění, „bezpečné místo", návratové rituály po koncertě) i přístup k „vnitřnímu kritikovi" jako k energii, se kterou lze vést dialog a proměnit ji ve spojence. Téma změněných stavů vědomí jsme uchopili bezpečně a prakticky – hudba sama může být léčivou branou do flow, pokud ji umíme integrovat zpět do každodennosti. Z panelu si odnášíme i jednoduché, každodenní opory: malá psychohygiena namísto velkých plánů, „síť podpory" (blízcí, kapela, komunita, případně terapeut), rituály, které uzemňují před a po hraní, a vědomé připomínání momentů, které se povedly. Podstatná zpráva pro každého muzikanta i hudebnici: nikdo v tom není sám – a existují cesty, jak tvořit laskavěji k sobě. Děkujeme všem panelistům za mimořádnou otevřenost a odvahu – a také publiku za bezpečný prostor, který jste společně vytvořili. Osobně děkuju i své spolumoderátorce Anně Marii Schorm za podporu, cenné připomínky a zápal pro věc. Pokud jste nemohli dorazit, můžete se podívat na celý záznam. Velké díky patří Jakubu Novému a SAI za finanční podporu a Kytary.cz, jmenovitě zejména Daně Konrádové za podporu a produkční zázemí a Mártymu Novotnému a Jimmymu Pudovi za videozáznam.

Dobrodruh Jan Venca Francke se čtyřikrát postavil na start extrémního aljašského závodu Iditarod. Někdy skončil v cíli, někdy v slzách. Naposledy vzal s sebou manželku. Jeho láska k extrémním eskapádám nicméně nezačala na Aljašce, ale v australské poušti. Jan Venca Francke, čerstvý držitel titulu Dobrodruh roku, o tom vypráví v novém díle Casablanky.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrodruh Jan Venca Francke se čtyřikrát postavil na start extrémního aljašského závodu Iditarod. Někdy skončil v cíli, někdy v slzách. Naposledy vzal s sebou manželku. Jeho láska k extrémním eskapádám nicméně nezačala na Aljašce, ale v australské poušti. Jan Venca Francke, čerstvý držitel titulu Dobrodruh roku, o tom vypráví v novém díle Casablanky.

Loňské povodně ukázaly, že Češi nejsou připraveni na krizové situace. Změnit to má příručka 72 hodin, kterou každá česká domácnost dostane během podzimu do své schránky. Co bychom měli mít připraveno na první tři dny krize? O tom, jak se připravit na nouzové situace, si v Blízkých setkáních povídal s Adélou Gondíkovou instruktor kurzů přežití a specialista na zvládnutí extrémních situací Amar Ibrahim. Co nesmí chybět v evakuačním zavazadle? A jak zabezpečit domácí mazlíčky?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Loňské povodně ukázaly, že Češi nejsou připraveni na krizové situace. Změnit to má příručka 72 hodin, kterou každá česká domácnost dostane během podzimu do své schránky. Co bychom měli mít připraveno na první tři dny krize? O tom, jak se připravit na nouzové situace, si v Blízkých setkáních povídal s Adélou Gondíkovou instruktor kurzů přežití a specialista na zvládnutí extrémních situací Amar Ibrahim. Co nesmí chybět v evakuačním zavazadle? A jak zabezpečit domácí mazlíčky?

Prvega novembra mineva leto od zrušitve nadstreška na železniški postaji v Novem Sadu. Smrt 16ih ljudi je bila le eden od krvavih dogodkov, ki so v zadnjih letih pretresli Srbijo, in ljudje so pokazali, da jim je tokrat dovolj. Množice mladih protestnikov so zasedle trge, prometna vozlišča, pripravili so številne pohode, tudi v tujino, in številni so pričakovali padec oblasti Aleksandra Vučića. A zdi se, da bo ostal predsednik vsaj še dobro leto. Potem pa se bo Srbija morala odločiti, ali se bo usmerila v Evropsko unijo ali pa bo ostala izoliran člen na jugovzhodu Evrope. Gostje: dr. Faris Kočan, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; Saša Banjanac Lubej, dopisnica RTV Slovenija z Balkana; Boštjan Anžin, nekdanji dopisnik RTV Slovenija z Balkana. Avtor oddaje Marjan Vešligaj.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Pilulka.cz se po neúspěšné expanzi a výrazném poklesu tržeb dostala do krize, kterou začal řešit dočasný CEO Peter Klekner restrukturalizací firmy, snížením nákladů a změnou strategie. Jeho nástupce Petr Toupal nyní navazuje posunem značky směrem k prevenci a dlouhověkosti. Pilulka nově staví na čtyřech pilířích: věrnostním programu Pilulka Pro, hodnocení NutraRating, privátní značce Daily a personalizovaném on-line průvodci. Firma se soustředí na zákaznickou zkušenost, transparentnost a kvalitu sortimentu a usiluje o návrat k ziskovosti. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Pro FAČR začal Pavel Nedvěd pracovat koncem června. Doprovázela ho gloriola tuzemské hráčské legendy, a navíc i renomé špičkového fotbalového manažera mezinárodniho formátu. Nyní nadešla chvíle, která Nedvědovy schopnosti prověří.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Most v ohni

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v pondělí předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. V úřadu byl 27 dní. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta. „Velmi zřetelně se ukazuje, že prezident je teď ve velké izolaci. Stále více ho kritizují i jeho vlastní lidé,“ popisuje v Interview Plus současnou situaci na francouzské politické scéně zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se potýká s krizí bydlení. Ceny nových bytů ve větších městech každý rok rostou, stejně jako nájmy. A lidí v bytové nouzi přibývá. Jak se vláda během posledních čtyř let s problémem nedostupného bydlení popasovala? Co nabízí ve svých programech strany, které se v říjnu budou ucházet o hlasy voličů? A jaké recepty na dostupnost bydlení lze najít v zahraničí?Host: Táňa Zabloudilová - novinářka a publicistka Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo v Polepšovně ducha v Řeži u Prahy.Host: Daniel Münich, ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI (https://idea.cerge-ei.cz)

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Po parlamentním hlasováním o důvěře 8. září zřejmě padne francouzská vláda premiéra François Bayroua a spojenci prezidenta Emmanuela Macrona zjevně netuší, co bude dál. Vládu může vést nový předseda kabinetu, problémy by to však nevyřešilo, protože by byl ve stejné bryndě jako jeho předchůdce, soudí evropská odnož zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. Gostje: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani; doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Ponovitev Intelekte. Avtorica oddaje Nina Slaček.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Geopolitická architektura Evropy se pomalu hroutí, západní společenství prožívá největší krizi posledních dekád, obává se filozof a novinář Petr Fischer. Krize podle něj spočívá hlavně v rozpadu hodnot a roztříštění konceptu kolektivního Západu. Není totiž jasné, zda jsou Spojené státy nadále jeho součástí. „Obrat k suverenismu Spojených států po vzoru Monroeovy doktríny z 19. století směřuje k tomu nezapojovat se do dění v Evropě,“ říká Fischer pro Český rozhlas Plus.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický.

Rozvod, rozchod, rozpad – nic z toho nebude. Volební spolupráce SPD a PRO pokračuje. Pokud měli Rajchl a Okamura spory, už se zase usmířili. Je ale všechno zapomenuto? A co se jedné nebo druhé straně nezdálo? Téma pro politologa Lukáše Jelínka. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům. „Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“ Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“ Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“ Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“ Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion