POPULARITY
Categories
V tomto dílu si posvítíme na relativně mladší případ, který se odehrál nedaleko města Ossipee ve státě New Hampshire v USA.Bylo 28. září roku 1916 čtyři hodiny odpoledne, když padesátiletý makléř Frederick Small opouštěl svůj útulný dům u jezera a společně s přítelem Edwinem Connorem zamířil za obchodem do Bostonu.Velkoměstského ruchu si však muži příliš dlouho neužili, ještě téhož dne je totiž v hotelu zastihla zpráva, že Smallovu chatu zachvátil oheň. Do několika hodin bylo půvabné dřevěné stavení doslova srovnáno se zemí. Nikdo navíc nevěděl, kam se poděla Frederickova žena Florence...
Ahoj, dnes mám pro vás případ, který patří k těm, na které se prostě nedá zapomenout. Příběh mladé ženy, která byla unesena, držena v zajetí dlouhých sedm let a většinu té doby strávila zavřená v malé dřevěné bedně.V první části se podíváme na to, jak se Colleen Stan ocitla v rukou svých únosců a co za hrůzy pak prožívala...Je to tu!
Jan Werich říkal, že kdyby mohl žít Alois Jirásek v Hollywoodu, byl by velice úspěšným scénáristou. Měl absolutně skvělé dějové zápletky. Jako beletristovi mu to ale kazil archaický jazyk, kterým své zápletky vyprávěl. Ovšem Jirásek dokázal vytvořit „kanonický příběh“. Jeho líčení mělo silně dramatickou strukturu a bylo plné emocí. Nabídl jednoduchý a jasný začátek českého národa, srozumitelný příběh, minimum chaosu, konkrétní postavy místo anonymních procesů. To vše bylo ideální pro naši kolektivní paměť.Asi nejvíce ovlivnily naše chápání vlastní historie jeho Staré pověsti české, je to už 130 let jednou z nejvydávanějších knih. Asi nejvýraznější odkaz Starých pověstí českých je primordialismus, který si pořád neseme s sebou - tedy představa národa jako přirozeného společenství. Jsme přesvědčeni, že Češi nejsou náhoda, jsme tu odjakživa a z toho vyplývá velmi silná představa kontinuity.Husity Jirásek idealizoval jako bojovníky za pravdu a spravedlnost, pobělohorskou dobu zobrazoval jako morální i kulturní katastrofu, zdůrazňoval utrpení, oběť i hrdinství. Historie se tak v jeho pojetí nestala jen znalostí, ale součástí naší identity a našich emocí.Navíc přišel se svým dílem ve správný čas: v éře formování moderního národa a nabídl mu silný sdílený příběh, který je srozumitelný, hrdý a sjednocující v zobrazování minulosti. Jeho vyprávění je snadno zapamatovatelné, protože zjednodušuje složité historické procesy a vytváří jasné morální linie – husiti jsou dobří, rekatolizátoři zlí - a podobně. Právě tato jednoduchost pomohla masovému přijetí.
Alice Nellis studovala na konzervatoři hru na flétnu a zároveň anglistiku a amerikanistiku. Pak se obojím chvíli živila. Když potom ale nastoupila ještě na FAMU, pochopila, že se jejím světem stane film a divadlo. Začala psát scénáře, točit filmy, režírovat v divadle. A to nejenom činohru, ale také operní představení. V Černošicích, kde žije, má k tomu všemu navíc hotovou zvířecí farmu.
Kapela Divokej Bill se na pódiích pohybuje už bezmála třicet let. Na letošek chystá sérii letních koncertů i plány směrem k třicátému výročí. „Pojedeme venkovní turné. Jsme kapelou, kterou baví hlavně hrát,“ říkají její členové. Co je podle nich klíčem ke spolupráci i po třech desetiletích? Jak vzpomínají na své začátky a kde vlastně vznikl název kapely?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kapela Divokej Bill se na pódiích pohybuje už bezmála třicet let. Na letošek chystá sérii letních koncertů i plány směrem k třicátému výročí. „Pojedeme venkovní turné. Jsme kapelou, kterou baví hlavně hrát,“ říkají její členové. Co je podle nich klíčem ke spolupráci i po třech desetiletích? Jak vzpomínají na své začátky a kde vlastně vznikl název kapely?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kapela Divokej Bill se na pódiích pohybuje už bezmála třicet let. Na letošek chystá sérii letních koncertů i plány směrem k třicátému výročí. „Pojedeme venkovní turné. Jsme kapelou, kterou baví hlavně hrát,“ říkají její členové. Co je podle nich klíčem ke spolupráci i po třech desetiletích? Jak vzpomínají na své začátky a kde vlastně vznikl název kapely?
Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Michal Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.
Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Michal Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.
Jedna z nejvýznamnějších románských památek v Čechách nemá střechu. Kostel svatého Jakuba nedaleko Kutné Hory opravují dělníci.
V Sulislavi na návsi je malý hřbitov a uprostřed stojí kostel sv. Vavřince. O ten se stará obec dle smlouvy na 99 let. V posledních letech bylo na budově provedeno několik oprav - střecha i oltáře. Hlavní oltář zdobí jedinečná výmalba, znázorňující barevné květiny. Nikdo z obce ale netuší, kdo je autorem a kdy vznikla.
Na mezinárodní cvičení jich přijelo pět desítek z Česka a dalších evropských zemí. Cvičení horské služby v Krkonoších potrvá až do neděle.
Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Toto je zkrácená verze (105 minut). Celý díl (160 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit zde:Co když největší úleva nepřijde z toho, že se konečně „najdeš“, ale z toho, že uprostřed člověka možná nikdo pevný nesedí? S Jirkou Charvátem jdeme do míst, kde se filozofie potkává s nervovým systémem, vztahem k sobě i s každodenním stresem. Mluvíme o tom, proč je mysl evolučně nastavená víc na kočky než na borůvky, proč sama od sebe nehledá klid ani vděčnost, a jak se člověku uleví, když se přestane chápat jako izolovaný projekt, který musí mít všechno pod kontrolou. Druhá polovina rozhovoru jde hodně do života. Do rychlého dopaminu, falešných potřeb, prázdna, před kterým radši pořád něco chceme, i do vztahů v době, která nepřeje pomalosti, budování a opravdovosti. Je to díl o nepevnosti já, ale i o velmi praktické otázce, jak dnes žít méně křečovitě, méně vystrašeně a možná o něco pravdivěji. Parťáci epizody jsou:KusKakaa - www.kuskakaa.cz Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na www.kuskakaa.cz a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.Norsan.cz Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Minutáž:00:00 Úvod a nálepkování03:52 Úvod a nálepkování07:06 Jsme jen tkaninou, nebo jsme do ní vetknutí?12:15 Evoluční historie a metafora vlny v oceánu17:26 Iluze já a neexistence odděleného pozorovatele20:42 Velké a malé já26:39 Mýtus self-made mana a závislost na druhých35:19 Evoluce mysli a negativní zkreslení40:56 Jak pracovat s vnitřním kritikem a strachem47:45 Společenská očekávání a hodnocení ostatními55:30 Stoicismus a zodpovědnost za vlastní emoce58:25 Meditace, všímavost a pozorování myšlenek01:04:25 Úsilí k odpočinku a rychlý dopamin01:09:43 Paradox chtění a vyhledávání závislostí01:15:03 Vztah k budoucímu já a prožívání štěstí01:20:46 Metafora osla s mrkví a smysl života (transcendence)01:31:11 Co tě dělá plně naživu?01:34:12 Metafora dirigenta a jak mozek integruje informacePřechod do VIP- Kritika metafory dirigenta a pocit kontroly- Metafora koryta řeky: Jak nás utváří naše historie- Krize smyslu a pocit sounáležitosti v moderní společnosti- Duchovní ego trip: Kdy se z rozvoje stává past?- Konec manželství a bizarní svět seznamek- Kdyby měly myšlenky reklamní agenturu...- Závěr před meditací- Praxe na dekonstrukci já a řízená meditace
Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Reakce na pořady (zejména z veřejnoprávních médií) mě asi začínají docela bavit; navíc si o ně říkáte a dostávám k nim hodně pozitivní zpětnou vazbu, a tak jich asi budu dělat víc a víc. Tentokrát jsem se rozhodl okomentovat díl Pro a proti o filmu Pan Nikdo proti Putinovi. V rámci tohoto dílu nijak nekritizuji ČRo; zaujal mě však z mého pohledu až fanaticky protiruský narativ Adama Sybery – jeho komentář k (dle mého názoru skvělému) filmu shledávám hodně nenávistný, a tak jsem se rozhodl vytvořit určitou protiváhu (byť jeho diskusní oponentka Petra Procházková se této role zhostila neméně dobře). – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece
Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.
Dnešní příběh nás zavede na Floridu. Mladá Sara osudného dne nastoupila do auta se dvěma muži a už nikdy se nevrátila domů. Nicméně díky její sestře, která se ujala vyšetřování, moc dobře víme, co se dělo poté...HLASUJ PRO KRIMI PŘÍBĚHY V ANKETĚ PODCAST ROKU: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
Příběh pilota Jan Rudzinského je příběh plný změn, důležitých rozhodnutí, tří výjimečných knih, ale především příběh plný létání – od roku 2013 je členem letky Flying Bulls Aerobatics Team, se kterou poletí na letošní Aviatické pouti v Hradci Králové. „Skupinová akrobacie je nový rozměr, nedá se to ničím nahradit. Je to náročné, ale za nic bych to nevyměnil,“ popisuje pilot, podle kterého začít je začít s létáním mnohem snazší, než si většina lidí představuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Příběh pilota Jan Rudzinského je příběh plný změn, důležitých rozhodnutí, tří výjimečných knih, ale především příběh plný létání – od roku 2013 je členem letky Flying Bulls Aerobatics Team, se kterou poletí na letošní Aviatické pouti v Hradci Králové. „Skupinová akrobacie je nový rozměr, nedá se to ničím nahradit. Je to náročné, ale za nic bych to nevyměnil,“ popisuje pilot, podle kterého začít je začít s létáním mnohem snazší, než si většina lidí představuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Příběh pilota Jan Rudzinského je příběh plný změn, důležitých rozhodnutí, tří výjimečných knih, ale především příběh plný létání – od roku 2013 je členem letky Flying Bulls Aerobatics Team, se kterou poletí na letošní Aviatické pouti v Hradci Králové. „Skupinová akrobacie je nový rozměr, nedá se to ničím nahradit. Je to náročné, ale za nic bych to nevyměnil,“ popisuje pilot, podle kterého začít je začít s létáním mnohem snazší, než si většina lidí představuje.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Společně vytvářejí podcast, který rozbíjí donekonečna omílané mýty, polopravdy a zaručená fakta, na kterých není zaručeného vůbec nic. Šéfredaktorka časopisu Moje psychologie Brigita Zemen a komik Adam Balažovič stojí za podcastem Psychologika.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček. Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?
Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Pátým rokem trvající válka na Ukrajině se blíží ke svému konci, zaznělo během nedávných oslav Dne vítězství nad fašistickým Německem opakovaně z Kremlu. Nikdo přesně neví, o co prezident Vladimir Putin a jeho mluvčí Dmitrij Peskov svá tvrzení opírají, když se postup jejich okupační armády na Ukrajině zastavil a na některých úsecích téměř čtyři tisíce kilometrů dlouhé fronty se dokonce změnil v mírný ústup.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publicistka Ivana Chmel Denčevová a odborník na právní dějiny Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Myslela jsem si, že podnikání je o strategii, a že všichni dost dobře ví, co dělají. Omyl. Kam mizí peníze?Proč všichni skloňují slovo „momentum“?A proč je někdy důležitější být cheerleader než CEO?7 AHA momentů z byznysu, které bych si sama před lety přála vědět.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.
Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Rádi byste se, třeba jen na chvilku, stali slavným a statečným králem Artušem? Tohle přání si můžete splnit na Vysočině, na svahu kopce Strážník u obce Šimanov. Právě tam totiž v bukovém lese stojí balvan a v něm zaražený meč. Říká se mu Šimanovský Excalibur a zatím se ještě nikomu nepodařilo ho vytáhnout.
Rádi byste se, třeba jen na chvilku, stali slavným a statečným králem Artušem? Tohle přání si můžete splnit na Vysočině, na svahu kopce Strážník u obce Šimanov. Právě tam totiž v bukovém lese stojí balvan a v něm zaražený meč. Říká se mu Šimanovský Excalibur a zatím se ještě nikomu nepodařilo ho vytáhnout.
Péter Magyar chce jako premiér vyvést Maďarsko z politické izolace a napravit jeho postavení v Evropské unii. Europoslanec Tomáš Kubín (ANO) se ale domnívá, že se od končícího premiéra Viktora Orbána nemusí tolik lišit. „Nikdo rozumný si nepřeje Unii opustit. Je třeba mluvit nejen o jejích pozitivních stránkách, ale i tom, co se nám nelíbí. To Viktor Orbán dělal velice zdatně a troufám si tvrdit, že Magyar se v tom moc lišit nebude, jen styl bude jiný,“ míní v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký prezident Donald Trump má za sebou produktivní velikonoční svátky. Nejprve během nich na své sociální síti TruthSocial nadával Íráncům do bastardů a zároveň chválil Alláha. Hned po nich se rozhodl genocidně slibovat, že je ochotný vymazat celý Írán z mapy. Chtěl tím říct, že je skutečně připraven použít jaderné zbraně? V tuhle chvíli těžko říct. Rozhodně ale chtěl, aby si to myslel zbytek světa.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak získat 9,5 miliardy korun z evropského Národního plánu obnovy a současně se vyhnout podmínkám, které musí země splnit? Tak o to se teď snaží čeští politici. Peníze jsou navázané na zákon o podpoře bydlení, který měl platit od ledna letošního roku. Protože ale ani na poradenská místa osekané verze, kterou několikrát zpřísnila minulá vláda Petra Fialy (ODS), nebyly vyčleněné peníze, záleží na vůli i schopnosti obcí.
Národní očkovací strategie podle ministra zdravotnictví zůstává, ale bez peněz na propagaci očkování. Hnutí ANO tak ustoupilo tlaku politiků z SPD, kteří žádají důkladnou revizi nebo úplné zrušení strategie. Kdy se z očkování stala politika? „Bylo to tak vždycky. Očkování je součástí veřejného zdravotnictví, a to má k politice velmi blízko,“ říká v Osobnosti Plus hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Osmkrát utekl z domova. Osmkrát ho policie nebo úředníci přivezli zpátky. Sedmiletý Martin popisoval, že doma zažívá věci, které už nedokáže snést. Nikdo ho ale neposlouchal – až do chvíle, kdy stál na kolejích a přijížděl vlak.
PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJETE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“ Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní. „Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. Co chce v televizi vidět český divák? Jak reaguje na odezvu ke svému novému seriálu Buldok z Poděbrad? A jak hodnotí úřadování ministra kultury Ota Klempíře? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion
Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.
Provozovatelé online komunikačních služeb ztratí možnost dobrovolně skenovat konverzace uživatelů na přítomnost dětské pornografie. Zástupci Europarlamentu a Rady Evropské unie se neshodli na znění výjimky z nařízení na ochranu osobních údajů, která hledání takových materiálů umožňovala. Dosud platná výjimka Chat Control 1.0 platí jen do 3. dubna 2026. „Nikdo není spokojen se současným stavem,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
Oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi zachycuje ruského učitele Pavla, jak natáčí, co se děje v jeho škole po začátku invaze na Ukrajinu. „Je to film o tom, proč je ruská společnost taková, jaká je, a to je důležité poselství,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Zdůrazňuje příběh dobrého Rusa, který nabízí morální úlevu pro diváky a deformuje vnímání oběti a agresora,“ oponuje redaktor on-line deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.
Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.
Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.
Porevoluční euforie se na konci 80. a začátku 90. let přelila i tam, kde by to běžný člověk nečekal. Do věznic, kde si desetitisíce odsouzených odpykávaly své tresty.
Zveřejňování Epsteinovy složky v USA vyvolalo celosvětový skandál, který zasáhl zřejmě celý západní svět. A jsme nejspíš teprve na počátku. Nikdo neví, kam se tahle lavina dokutálí a co všechno ještě rozmetá.
„Nikdo neví, co se vlastně má dělat, nepracuje se na nějaké úpravě. To znamená, že není v tento okamžik ani z interních zdrojů naděje, že by se něco v příštích dnech nebo týdnech stalo a ten program se, byť v nějaké zúžené podobě, znovu nastartoval,“ říká k možnému konci dotačního programu Nová zelená úsporám bývalý ministr práce a sociálních věcí, nyní poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je jedním z iniciátorů petice za jeho zachování.