Podcasts about nikdo

Je to paradox. Navzdory obrovské podpoře Ukrajiny zůstává svět v podstatě cynický. A mnoho Rusů upřímně nechápe jednu základní věc: Západu jsou ukradení. Je mu úplně jedno, jak se vaří uvnitř své země, jaké mají nároky, když vyjedou do zahraničí, nezajímají ho ani opozičně naladění občané, ani putinovci. A to ne proto, že by lidé na Západě byli lhostejní, nebo Rusové nějak zvlášť výjimeční. Ale proto, že každý žije ve své zemi s vědomím, že nikdo nikomu nic nedluží.

Mediální prostor v předvolebním červenci okupovaly hlavně menší strany. Velcí hráči zatím dělají kampaň spíš na půl plynu, některé skoro vůbec. Je to chytrá taktika? Téma pro červencový Předvolební Index Vlevo dole.Jana Maláčová si nakonec za místo na kandidátce plácla se Stačilo! a komunisty. „Zřejmě si myslí, že stranu zachrání jedině tak, když nebude další období mimo Sněmovnu. Jenže je otázka, jestli bude mít volbách ještě nějakou stranu, nebo zbydou s Lubomírem Zaorálkem v Lidovém domě sami dva,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Neúspěchem skončily námluvy Motoristů s Přísahou. A to i přes intervenci Andreje Babiše. „Přijde mi úsměvné, že Petr Macinka teď tvrdí, že v lednu vlastně Roberta Šlachtu neodkopli, že to jen celé špatně pochopil,“ glosuje Václav Dolejší.Rozpačitá je podle něj zatím taktika Spolu: „Tradičně aktivní jsou lidovci, ale TOP 09 je úplně neviditelná a v ODS se snaží jen někteří, třeba Petr Fiala nebo Martin Kupka. Částečně to může být lenost, ale taky tam cítím jisté poraženectví, že už to nemá smysl.“Možná ovšem vládní koalice jen vyčkává, až skončí letní okurka a kampaň se pořádně rozjede. Ostatně výrazněji teď - na své poměry - neútočí ani ANO. „Viditelná kampaň je zatím hlavně tam, kde je hlavní trojlístek Babiš-Havlíček-Schillerová. Nikdo jiný než hlavní hvězdy zřejmě nemá v létě šanci voliče zaujmout, a to nejen u ANO,“ dodává Lucie Stuchlíková.Co mají společného Jana Maláčová a Jindřich Rajchl? Nepřepálili zase Starostové start? A vydržela zatím Pirátům nově získaná energie? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Vědec a spisovatel Dušan Uhlíř vypráví o tom, jak se stal historikem, jaká byla jeho nejšťastnější léta a jak se z něho stal úspěšný spisovatel a pedagog. Zamýšlí se nad historickou úlohou a posláním Svobodných zednářů a hledá paralely mezi minulou a současnou společností.

Prohrané volby před téměř dvěma měsíci – tehdy neuspěl prezidentský kandidát polské vládní koalice –, byly pro její tábor traumatický šok. Nikdo najednou nevěděl, jak dál, nebyl plán B. Vrátil jsem se před pár dny z Polska a tuto bezradnost ve společnosti bylo cítit na každém kroku. Jako by byla ta tam naděje, kterou přineslo vítězství liberálních sil pod vedením Donalda Tuska před dvěma lety.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

V sobotu 8. července 2023 zmizel ve francouzské vesnici Le Vernet dvouapůlletý Émile Soleil, když si hrál na dvoře u prarodičů. Nikdo neslyšel křik, nikdo nic neviděl. Malá horská vesnice se během chvíle proměnila v epicentrum jedné z nejzáhadnějších pátracích akcí ve Francii. Co se s malým Emilem stalo? A proč po sobě nezanechal jedinou stopu?

Kam vkročí Rusko, tam je zlo. Na Ukrajinu jezdím na pohřby, ne na dovolenou, říká Ukrajinka Anastasia Sihnaievska, která v Česku vede iniciativu Hlas Ukrajiny a do své rodné země vozí pomoc. „Nesnáším to slovo únava, protože Ukrajinci nejsou jen unaveni. Jsou úplně vyšťavení, vyčerpaní jak fyzicky, tak i mentálně. Nikdo z nás si nemůže představit, pod jakým tak ti lidé jsou,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ KONFRONTAČNÍ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „S extremisty spolupracovat nechceme,“ tvrdí ve Studiu N místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Na přímou otázku, zda by ANO po volbách vstoupilo do vlády s SPD – stranou, kterou Andrej Babiš v minulosti označil za extremistickou – ale jasně neodpovídá. „Jestli půjdeme s SPD do vlády, odpovím až po volbách,“ říká. Současně odmítá tvrzení šéfa poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle kterého už mezi oběma subjekty probíhají debaty o spolupráci. „Nikdo z hnutí ANO s nikým o povolebním uspořádání nemluví,“ popírá Havlíček. Kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nejsou pro hnutí ANO podle Havlíčka natolik zásadní, aby zabránily případné povolební spolupráci obou hnutí. Jeho aféry s nacistickými symboly, lajkováním fotek Adolfa Hitlera, zdviženou pravicí nebo jízdou dvousetkilometrovou rychlostí po dálnici označuje za „klukoviny“. „Pokud hajloval, tak s tím nesouhlasím. Za tyto klukoviny bych ale mezi nás a Motoristy nestavěl bariéru.“ Celostátní lídr Motoristů nově podle serveru Page Not Found navíc čelí trestnímu oznámení od bývalé partnerky, která jej viní ze znásilnění a roky trvajícího násilí. Redakce zveřejnila e-maily, které politikově někdejší přítelkyni chodily z jeho adresy. Pisatel v nich násilí přiznává. Turek obvinění odmítá. „Proč ta dáma nepodala trestní oznámení na Filipa Turka už před pěti nebo deseti lety? Je mi divné, proč se to otevřelo před volbami,“ zastává se Turka Havlíček ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem také vysvětluje, proč se hnutí ANO staví proti muniční iniciativě, jak jdou dohromady slova Andreje Babiše s podporou Ukrajiny nebo proč chce hnutí ANO zrušit koncesionářské poplatky a vyvolat debatu o sloučení České televize a Českého rozhlasu. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Třicet let festivalu Rock for People. Třicet let příběhů, které se na plakáty nevejdou. Právě na ty se zaměřila výjezdní edice Headliner půdy, která se poprvé v historii odehrála mimo Malostranskou besedu – přímo na Conference stage v areálu festivalu. A že bylo o čem mluvit.Na pódiu usedli tři pamětníci, kteří Rock for People znají zepředu i zezadu – moderátor a šéfredaktor Headlineru Honza Vedral, hudební publicista a autor festivalové kroniky Jarda Špulák a Márdi, frontman Vypsané Fixy, kapely, která má na Rock for People pomalu víc koncertů než festival ročníků. Nikdo z pořadatelů ovšem přizván nebyl, aby mohla zaznít celá pravda. Další Headliner půdu plánujeme na 8.9. O programu vám dáme vědět brzy!Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.

Když Nintendo vydá novou konzoli, obvykle se o tom mluví celé měsíce. Jenže u Switche 2 se jinde fanfárová událost v tuzemsku odehrála spíš potichu. Ačkoliv jde o nejrychleji prodávané zařízení japonské herní legendy, v Česku se Switch 2 nedočkal ani vlastní předváděčky a s dvojicí exkluzivních her zatím moc pozornosti nebudí.

Když Nintendo vydá novou konzoli, obvykle se o tom mluví celé měsíce. Jenže u Switche 2 se jinde fanfárová událost v tuzemsku odehrála spíš potichu. Ačkoliv jde o nejrychleji prodávané zařízení japonské herní legendy, v Česku se Switch 2 nedočkal ani vlastní předváděčky a s dvojicí exkluzivních her zatím moc pozornosti nebudí.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJaký bude mít umělá inteligence vliv na společnost nebo na mezilidské vztahy? „Rozšiřuje se využití umělé inteligence jako jakéhosi zdroje útěchy a porozumění. A jsou zmapované i případy, kdy se někdo do ní zamiluje,“ popisuje Adam Růžička, který o tom napsal titulní téma Týdeníku Echo. „Ale něco podobného existovalo už v šedesátých letech. Jednoduchý chatbot měl tehdy naučené jednoduché triky, jak se se svými uživateli bavit. A i tehdy se mu účastníci rozhovoru začali svěřovat.“Jak to, že bitcoinová kauza neohrozila koalici Spolu? Zastavil se sice její nárůst, ale zůstala na svém. „Velká část normálních lidí začne vnímat, že jsou nějaké volby, až těsně před nimi,“ vysvětluje Martin Weiss. „Vládní voliči možná navíc správně rozeznávají, že to je průšvih a trapas, ale že to není korupční kauza v tom smyslu, že by to nějaký politik uplichtil za účelem se obohatit.“Rozchod Donalda Trumpa a Elona Muska asi každý čekal. Musk plánuje založit novou politickou stranu. Na prezidenta kandidovat nemůže. Hrozí mu deportace?Na Echo Poradě diskutují Martin Weiss, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Při kyberútoku v Nemocnici Nymburk z minulého týdne mohly uniknout osobní údaje pacientů. Zda a v jakém rozsahu byly opravdu odcizeny, se vyšetřuje. Nemocnice to uvedla na svém webu. Veškeré informační systémy přestaly v nemocnici fungovat po kybernetickém útoku minulý týden v úterý brzy ráno. Vyřazení systémů na několik hodin omezilo i poskytovanou péči, nebyl třeba možný příjem pacientů ze záchranné služby. Nikdo z pacientů ale nebyl v ohrožení života.

Film Shattered Glass pojednává o Stephenu Glassovi, který dokázal tři roky psát velké články o zajímavých kauzách. Jenže ty kauzy neexistovaly. Jeho odhalení navždy změnilo žurnalistiku. A jako přídavek ještě vyprávím o manželích Machoninových, architektech Kotvy a varského Thermalu.

Ranní brífink Petra Honzejka:  Dnes se podíváme, co nového se ví o příčinách blackoutu, který zastavil v pátek život ve velké části Česka.

Ranní brífink Petra Honzejka:  Dnes se podíváme, co nového se ví o příčinách blackoutu, který zastavil v pátek život ve velké části Česka.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Kdo by měl být příštím prezidentem, zeptali se veřejnosti zástupci společnosti STEM/MARK. Nikdo nás nenapadá, odpovědělo 71 procent dotázaných. V tuto chvíli nemají důvod lámat si hlavu s tím, kdo by měl od března 2028 sedět na Hradě. Do prezidentských voleb je ještě daleko.

Kdo by měl být příštím prezidentem, zeptali se veřejnosti zástupci společnosti STEM/MARK. Nikdo nás nenapadá, odpovědělo 71 procent dotázaných. V tuto chvíli nemají důvod lámat si hlavu s tím, kdo by měl od března 2028 sedět na Hradě. Do prezidentských voleb je ještě daleko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Státní bezpečnost (StB) byla prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany. Všemocná, obávaná, s nevybíravými praktikami. Nikdo si před estébáky nemohl být ničím jist. Jejich počínání bylo zcela utajené, bez jakýchkoliv mantinelů, které známe z fungování demokratických zpravodajských služeb. Mezi estébácké praktiky patřily také únosy lidí, v archivních dokumentech nazývané eufemisticky „odluky“. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Co když tam nahoře nikdo není? Otázka, kterou si kladou nejenom umělci či filozofové. Možná i ty.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Eskalace mezi Izraelem a Íránem může přerůst v otevřený konflikt, který destabilizuje celý region i globální rovnováhu. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka. Podle něj je realita zamlžená propagandou obou stran. „Nevidíme pravdivý obraz. Izrael tají civilní ztráty, Írán zamlčuje rozsah škod. Nikdo nechce vypadat slabě,“ říká.Írán podle Turečka stále může aktivizovat své spojence, například Hizballáh, nebo spustit sabotáže. A co víc, podle něj rozhodně nelze Írán technologicky podceňovat. „Irán je rozvinutá země, v řadě oblastí překvapivě vyspělá. Kdo ho považuje jen za stát fanatiků, dělá chybu.“ Tureček připomíná i podceněná rizika destabilizace íránského režimu. „Pokud by došlo ke kolapsu režimu, hrozí chaos s dopadem na celý region. Írán není Gaza, je to osmdesátimilionová země s vlivem v celé Asii.“Podle něj zároveň nelze vyloučit, že Izrael vyvíjí tlak na USA, aby se do konfliktu zapojily. „Izrael už dlouho touží po tom, aby Američané vojensky zaútočili na Írán. A třeba si na to teď připravují půdu,“ dodává. Jako možní mediátoři míru přicházejí do úvahy státy jako Rusko nebo Čína. Tureček však varuje před přeceňováním role EU. „Z pohledu Íránu je Unie bezzubá. Opravdové garance očekávají pouze od USA.“

„V dnešní době žena, která je emancipovaná, která je soběstačná, častokrát muže vnímá jako přítěž, jako někoho, koho už ve výsledku pro svůj život nepotřebuje, a který je kolikrát ještě zženštilejší než ony samy," říká sociolog Petr Hlávka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 13.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Návštěvy v supermarketech nebyly poslední dobou důvodem k radosti. Tento pocit potvrdila zpráva Českého statistického úřadu. Ceny potravin vyrostly od počátku roku do května v průměru skoro o pět procent, a pokud lze věřit analytikům, nikdo z nich takový růst nečekal. Nabízí se tedy otázka, co se vlastně stalo.

Návštěvy v supermarketech nebyly poslední dobou důvodem k radosti. Tento pocit potvrdila zpráva Českého statistického úřadu. Ceny potravin vyrostly od počátku roku do května v průměru skoro o pět procent, a pokud lze věřit analytikům, nikdo z nich takový růst nečekal. Nabízí se tedy otázka, co se vlastně stalo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nikdo nikdy úplně nepochopí aféru kolem převodu bitcoinů na stát, pokud nepochopí brněnskou protýkanost. Jde o fenomén skupiny lidí, žijících ve městě, kde se každý zná s každým. Typickým produktem této protýkanosti je dnes už exministr Pavel Blažek. Je to politik, který svůj styl založil na vztahových sítích. To mu do značné míry pomáhalo překonávat bariéry mezi různými světy a stranami. Jestliže při sestavování vlády a přípravě novely trestního zákoníku to bylo pozitivní, v situaci nabídky na převod bitcoinů na stát se mu nedostatek smyslu pro procedury stal osudným. Podivná byla v celé kauze také role policie. Buďto měla o celé věci spojené s Jiřikovského držbou ukradených bitcoinů informovat vedení státu, anebo měla udělat solitérní akci a zatknout Jiřikovského přímo při otevírání počítačů. Namísto toho jen alibisticky pustili informace do médií, čímž naznačili, že oni věděli. Otázka je: proč nekonali. Snad na to odpoví čtvrteční schůze sněmovního bezpečnostního výboru. Děsivé v celé kauze byla také informační nevědomost premiéra Fialy, kterému jeho okolí celé dny nedalo podklady o tom, co je podstatou celé kauzy, a on jen pasivně obhajoval exministra Blažka. Z celé této věci je šťastný jen Andrej Babiš, který může otevírat šampaňské značky Crystal.

Evropská unie je na začátku dlouhého a vyčerpávajícího procesu: přípravy nového sedmiletého rozpočtu, který bude platit od roku 2028. Už v polovině července má Evropská komise předložit jeho první návrh „Bude to velice frustrující, velice dlouhé. A myslím si, že ta dohoda bude blízko v momentě, kdy každý z těch členských států bude cítit, že je přibližně stejně nespokojený,“ říká expertka na unijní rozpočet Aneta Vondrová ze Stálého zastoupení Česka při Evropské unii.

Ve Slavkovském lese začínají kvést upolíny evropské. Nápadné žluté květy pokrývají vlhké louky třeba na Chebsku u lokality Tři křížky. A to je místo, kam dorazí jen málokdo. Tato část Chráněné krajinné oblasti zůstává až na několik lokalit mimo zájem turistů.

Na svém kontě má za roky hraní mnoho rolí. Do povědomí lidí se zapsala zejména jako svérázná moderátorka Radka Vrbíková v seriálu Dobré ráno, Brno!, za kterou nedávno získala Českého lva. V pořadu Až na dřeň mluvila herečka Zuzana Zlatohlávková nejen o své práci, ale také o svém dětství, které nebylo vždycky jednoduché.

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Je minoritním akcionářem ČEZ a patří k neúnavným kritikům vládních zásahů do české energetiky. Michal Šnobr už řadu let sleduje, jak politici rozhodují o podobě českého energetického mixu – a podle něj často bez znalosti práva ani ekonomické reality. „Politici mají nulové znalosti o právním prostředí, ve kterém se v České republice podniká. Navrhují pak věci, které jsou úplně mimo mísu,“ říká investor, který dnes většinu svých peněz vkládá do farem, lesů a půdy. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč považuje windfall tax za „křivárnu“ na akcionáře a proč si myslí, že má rozhodně právo se ozvat. „Stojí mi za to se s někým hádat? Nestojí, ale jde o princip. Nenechám si od někoho ukrást peněženku na ulici a nenechám si to líbit ani od politiků,“ říká rozhodně. Šnobr věří, že stát měl prostředky z ČEZ získat jinak – například dividendou – a že výjimečná daň, postavená téměř výhradně na ziscích jediné firmy, je neférová. To, že nové jaderné zdroje v Dukovanech pomohou ulevit českým peněženkám, je podle něj iluze. „Jaderná energetika nikdy nebude generovat levnou elektřinu. Nikdy z principu nemůže,“ říká s tím, že nové bloky navíc jen nahradí ty stávající. Za zcela mimořádný označuje i samotný tendr, který podle něj musel selhat: „Nikdo v Evropě ani v rozvinutém světě dnes nedělá takovou stavbu přes tendr a nerealizuje ji přes soukromou společnost. Byla otázka času, kdy to vybuchne,“ dodává k současné situaci. Podle Šnobra jsme si tu příliš dlouho žili jako „prasátka v žitě“, za energie neplatili tolik, kolik jsme měli, a proto jsme dostatečně neinvestovali do energetiky. Když vláda slibuje levnou elektřinu, podle investora tak veřejnosti lže, protože výdaje na jaderné bloky nakonec lidé zaplatí prostřednictvím daní. „Lžou. Zavádějí veřejnost na scestnou kolej. Až to lidé pochopí, bude pozdě,“ říká. Energetiku považuje Šnobr za klíčový sektor pro budoucnost Česka, ale obává se, že mu dnes nikdo kompetentní skutečně nerozumí. Politici si z něj ale udělali nástroj populismu. Podle něj je důležité si uvědomit, že jde o oblast, která potřebuje plán na dvacet, třicet let dopředu, ne čtyřleté volební cykly. Proč se rozhodl věnovat více svým investicím do zemědělství a půdy namísto energetiky? Jakou obavu má z toho, až jednou předá svůj majetek svým dětem? A kde by mělo Česko, pokud jde o energetiku, co nejdříve jednat? Nejen o tom, ale také o zkušenosti s Danielem Křetínským a důvodech, proč měl jiné starosti než „takoví dravci“, mluví Michal Šnobr v rozhovoru.

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).

Celosvětová premiéra snímku Pulp Fiction proběhla 12. května 1994 na filmovém festivalu ve francouzském Cannes. A byla to premiéra úspěšná. Festivalová porota, které tehdy předsedal Clint Eastwood, udělila filmu Zlatou palmu. Scenárista a režisér Quentin Tarantino si této ceny velmi považoval, ostatně později se nechal slyšet, že kdyby prchal z hořícího bytu a mohl si odnést jedinou věc, byla by to právě Zlatá palma z Cannes.

Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.

Po 10 měsících podcastové pauzy se vracím k mikrofonu — a začínám od sebe. V úvodní epizodě nové série vám odhalím důvody, proč "dělám výživu" tak, jak ji dělám. Proč mi hoří srdce pro tenhle obor? Co jsem se o výživě naučila (a co nikde nevyčtete)? Proč nutriční poradenství není diktát, ale dialog? A pro koho je vlastně tenhle podcast? Upřímně a bez filtru. Stopáž:3:33 Life update12:37 Na co jsem jako nutriční terapeut nikdy neodpověděla12:46 Proč opravdu dělám tuhle práci? 18:02 Nejklíčovější myšlenka, jakou jsem se v oboru výživy kdy naučila?22:17 Co mě ve výživě zraňuje nejvíc?29:40 Kdy jsem si naposledy připadala ztracená ve vlastní výživě (a co jsem tehdy opravdu potřebovala slyšet)? 33:53 Pro koho tenhle podcast vlastně je – a proč mi někdy připadá, že je i pro mě samotnou.36:42 Směr podcastu a redefinice výživy

Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?

S ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak Západ nevyužil šanci porazit RuskoCelý článek k tomuto dílu podcastu najdete na: Seznam zprávách a také v Magazínu Paměti národaŽivá vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo:22.4.2025 - 19:00 - Dačice, kulturní dům Beseda ➡️ https://tinyurl.com/2htrw3ej20.5.2025 - 19:30 - Panelka Luleč ➡️  https://tinyurl.com/wsm2wypp17.6.2025 - 19:00 - Congress Centre Pardubice ➡️ https://tinyurl.com/5xsakpk4 Nezapomeňme 80 Paměť národa připravila celorepublikový projekt k připomínce konce 2. světové války. Na více než sto místech se můžete v průběhu dubna a května seznámit s příběhy lidí, kteří bojovali za naši svobodu i těch, kteří za ni bojují dnes.Běh pro Paměť národa - letos na 19 místech po celé republice - Paměť národa už desátým rokem pořádá závody v běhu - připomíná tím tak osudy politických vězňů, válečných veteránů, disidentů a dalších, kteří se postavili totalitním režimům v minulosti, ale i těch, kteří za svobodu bojují dnesX

Závod dvouleté Madlenky s časem mobilizoval po Česku tisíce lidí, kteří se hlásí k dárcovství kostní dřeně. Zatímco se před odběrnými místy tvoří fronty, ze kterých by mohl vhodný dárce vzejít, šanci na život Madlence dává ještě alternativní léčba. „Když nemůžu teď zrovna pomoci Madlence, tak pomůžu jiným lidem, kteří na to čekají,“ říká její otec Lukáš Přibyl, který vlnu zájmu vyvolal. Kolik dalších potřebných na transplantaci kostní dřeně podle vedoucí registru čeká?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Političtí marketéři a volební manažeři řeší otázku, zda podzimní sněmovní volby rozhodnou tradičně domácí záležitosti – například ceny potravin, energií či nedostatek bytů – nebo mezinárodní bezpečnostní problémy. Čili jde o otázku, zda budou voliči hlasovat podle svých peněženek nebo na základě obav z budoucnosti.