Podcasts about Ulice

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech ve stejném roce, kdy Mary Shelleyová v Londýnu vydala román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Prožil bohatý a plodný život. Patří k zásadním osobnostem české politiky, národohospodářství i kultury. Postupně se stal mistrem cechu mlynářského, doktorem práv, velkostatkářem na zámku Maleč i svobodným pánem s husitským řemdihem ve znaku. Jednou veleben jako vůdce českého národa, jindy zase zatracován jako jeho bídný zrádce.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Ve filmu Zlatý podraz ztvárnil legendárného basketbalistu Iva Mrázka. Vídat jste ho mohli také v nekonečném seriálu Ulice. Domovskou scénu našel v pražském Švandově divadle, kde exceluje ve hře Pravidla Nirvány.

Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech ve stejném roce, kdy Mary Shelleyová v Londýnu vydala román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Prožil bohatý a plodný život. Patří k zásadním osobnostem české politiky, národohospodářství i kultury. Postupně se stal mistrem cechu mlynářského, doktorem práv, velkostatkářem na zámku Maleč i svobodným pánem s husitským řemdihem ve znaku. Jednou veleben jako vůdce českého národa, jindy zase zatracován jako jeho bídný zrádce.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Janda je zakládající člen, zpěvák, kytarista a autor většiny písní skupiny Olympic, která už více než šest desetiletí patří k pilířům české populární hudby. Od debutu Želva přes alba Prázdniny na Zemi, Ulice nebo Dávno napsal desítky hitů, které znají celé generace posluchačů. Jako skladatel spolupracoval i s mnoha dalšími interprety, mimo jiné s Václavem Neckářem nebo Marií Rottrovou, a stále aktivně tvoří i koncertuje. V rozhovoru se vracíme k úplným začátkům jeho kariéry, k proměnám Olympicu, spolupracím, ale i k tomu, jak dnes přemýšlí o hudbě a její budoucnosti. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.

Naším ranním hostem byla Veronika Čermák Macková, kterou můžete znát nejen ze seriálu Ulice, ale i z nového českého filmu Neporazitelní. Zde si zahrála přítelkyni jednoho z parahokejistů. V rozhovoru prozradila, jestli si sama parahokej vyzkoušela, ale také nechala nahlédnout do zákulisí filmu. Zmínila se i o tom, jaký vztah má ke zvířatům a k ekologii obecně. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Pojem davu je kvantitativní a zrakový,“ poznamenává José Ortega y Gasset ve své nejslavnější knize Vzpoura davů. V roce 1929 dokázal pojmenovat něco, co všichni viděli, ale chyběla k tomu slova – tak přelomová byla tehdejší zkušenost. „Města jsou plná lidí. Domy plné nájemníků. Ulice plné chodců. Divadla plná diváků. Co dřív nebylo problémem, jím nyní začíná být téměř natrvalo: najít místo.“ Ortega tím nemyslí jen množství lidí. Ukazuje, že v moderním světě se násobí i příležitosti, produkty, emoce, dokonce i myšlenky. Všeho je zkrátka víc.Tahounem tohoto nadbytku je masový člověk, postava od počátku dvojznačná. Na první pohled může jeho popis znít jako přepjatá morální kritika – Ortega jej líčí jako bytost průměrnou, nevděčnou a bez hlubších závazků. Jenže tím jeho argument nekončí. Současně podotýká, že právě díky onomu nadbytku příležitostí, zkušeností i myšlenek žije masový člověk možná v nejkrásnějších časech. Tyto časy však mohou špatně skončit, pokud člověk nenajde správný směr. Ortegův překladatel Václav Černý k tomu dodává střízlivě: ty časy špatně skončily. Jak už španělský myslitel rozpoznal, největší nebezpečí spočívá ve ztrátě individuality – a právě ta se jeho době stala osudnou.Dnes už sotva můžeme říct, že žijeme v masové době; v mnoha ohledech je digitální člověk dokonce jejím opakem. Zatímco masový člověk se včleňoval a podřizoval, digitální člověk nepřestává kutit na své výjimečnosti. Háček je v tom, že i tato výjimečnost je masově vyráběná. Skoro by se dalo říct, že stojíme před „masou individuality“ – před fenoménem, který se zaklíná svobodou, ale ve skutečnosti má blíže ke konformismu. V tomto ohledu se tak od masového člověka vlastně příliš neliší.Ale jedno je přece jen patrné: digitální člověk už nemá dojem, že je všeho nadbytek. Přinejmenším víra v neomezené možnosti se vytratila. Masový člověk kdysi zakoušel moc v davu – v něm ještě pulzovalo něco jako nitro. A měl svá místa: stadiony, náměstí, kina. Digitální člověk však osiřel. Přišel i o prostor, v němž by mohl zahlédnout sám sebe spolu s ostatními. Místa, places, se mění v prostory, spaces. Možná se symbolem digitálního člověka stal obávaný shitstorm: zoufalý pokus o simulaci moci. Je sice nepříjemný, ale zvláštním způsobem němý – hlasitý výkřik, který záhy vyprchá, protože za ním nestojí skutečná přítomnost lidí. Když Ortega charakterizoval svou dobu slovy „Lidé jsou všude“ – a nemínil tím jen jejich počet – o té naší se možná jednou bude říkat pravý opak: „Lidé nejsou.“ A také se tím možná nebudou mínit počty.KapitolyI. Od stadionu k síti: proměna masového člověka [úvod až 18:35]II. Filosof ve století mas: od Quijota ke Vzpouře davů [18:35 až 40:55]III. „Žiji, tedy filosofuji“ [40:55 až 52:55]IV. Pitva masového člověka [52:55 až 01:08:35]V. Digitální člověk: individualita jako nová masa [01:08:35 až konec]BibliografieAndrew Dobson, An Introduction to the Politics and Philosophy of Jose Ortega y Gasset, Cambridge: Cambridge University Press 2009.Josef Forbelský, „Václav Černý, Ortega y Gasset a Julien Benda o Evropě“, in: Literární noviny, Roč. 13, 2002, č. 41, 7. 10., str. 5, https://vufind.ucl.cas.cz/Record/001294586?sid=32417122.Byung-Chul Han, Im Schwarm. Ansichten des Digitalen, Berlin: Matthes und Seitz, 2013.José Ortega y Gasset, Meditace o Quijotovi, přel. Martina Mašínová, Brno Host, 2007.José Ortega y Gasset, Vzpoura davů, přel. Václav Černý, Praha: Naše vojsko, 1993.José Ortega y Gasset, What is philosophy?, New York : Norton, 1964.

„Vezmu svůj telefon a naskenuju tenhle obří černobílý QR kód fotoaparátem,“ popisuje ředitel plzeňské pobočky organizace Paměť národa Jiří Kunc přímo před vitrínou pobočky.

„Lidé budou potřebovat péči. Vezměme si například sendvičovou generaci. Ženy se dnes starají o své děti, vnoučata i rodiče,“ říká ředitelka Centra sociální pomoci Litomyšl Fiedlerová.

Dwa teskty Krzysztofa Grabowskiego z albumu Futurista (1990): Flim o końcu świata oraz Ulice jak stygmatyNeognostycyzm Jerzego Prokopiuka na podstawie:Mariusz Dobkowski: "Uważam się za heretyka i gnostyka i szczycę się, że nim jestem." Jerzego Prokopiuka ezoteryczna recerpcja gnozy i gnostycyzmu. Studia Religiologica 54, 2021.

Dwa teskty Krzysztofa Grabowskiego z albumu Futurista (1990):Flim o końcu świata⁠https://www.youtube.com/watch?v=OjD1VM4QwCI&list=RDOjD1VM4QwCI&start_radio=1⁠Ulice jak stygmaty⁠https://www.youtube.com/watch?v=J3sLW5hAgn8&list=RDJ3sLW5hAgn8&start_radio=1⁠

Kartki żywnościowe w USA zamrożone - czy ludzie wyjdą na ulice?

Dwa teskty Krzysztofa Grabowskiego z albumu Futurista (1990):Flim o końcu świata⁠https://www.youtube.com/watch?v=OjD1VM4QwCI&list=RDOjD1VM4QwCI&start_radio=1⁠Ulice jak stygmaty⁠https://www.youtube.com/watch?v=J3sLW5hAgn8&list=RDJ3sLW5hAgn8&start_radio=1⁠

Stánků bez patřičného povolení je podle starostky v Hřensku zhruba sedm. Obec obchodníkům dá nejprve výzvu, aby své stánky odstranili.

Danes začenjamo z novico iz sveta mode, ki se proti koncu poročila čudno zaplete. Ob robu tedna mode, ki je potekal v prestolnici in na katerem so pokazali oblačila, ki bodo na naših ulicah vidna po jedrski kataklizmi, je iz Londona prišla novica, da je slovenska moda osvojila prestižno nagrado. In sicer so se na modni pisti z nagrado, imenovano brunel, okitile uniforme Slovenskih železnic. Kot vemo, so bile te uniforme dolgo temno zelene, če pa ste imeli srečo v zadnjih letih videti na vlaku kakšnega železničarja, je ta nosil temno modro uniformo, ki jo je britanska ustanova prepoznala kot presežek, vreden nagrade. Tako so Slovenske železnice dobile eno najprestižnejših nagrad v svetu železnic. K njihovi točnosti to sicer ne bo pripomoglo, če pa se bo vlak iztiril, bo to storil pod vodstvom elegantno oblečenega strojevodje.Prav o iztirjenih bomo danes govorili, in seveda nismo neuvidevni do te mere, da bi za iztirjenja, skale na tirih, poškodovano signalizacijo in podobne rabote krivili železničarje. Še manj njihove uniforme. Imajo pa napadi na železniško infrastrukturo le dovolj zanimivih in potencialno katastrofalnih elementov, na katere velja opozoriti vsaj v naši oddaji, če se že javnost zaradi tega ne vznemirja preveč. Nazadnje, ko je kdo v Sloveniji namenoma poškodoval železniško infrastrukturo, je bilo to osemdeset in več let nazaj, ko so partizani minirali tire v želji zaustaviti okupatorsko logistiko. Okupatorji so jih brez usmiljenja imenovali banditi, kar se je po osemdesetih letih, ko ponovno doživljamo identične napade, omililo v vandale. Ni treba posebej poudarjati, ne nazadnje so to storili odgovorni pri Slovenskih železnicah, da gre za izjemno nevarno situacijo. Razumni se ne more domisliti ničesar potencialno bolj nevarnega, kar se nam je zgodilo kot narodu od osamosvojitvene vojne sem ... Celo katastrofalne poplave ali avtocestne nesreče, ki so nas doletele, se ne morejo meriti z nevarnostjo, ko se iztiri, bog ne daj, nabito poln potniški vlak. Zato čudi lahkota, s katero tako javnost kot tudi država obravnavamo ta dejanja. Nekaj je treba razjasniti; v sodobni terminologiji galopirajočega nasilja smo kategorije brezsmiselnih dejanj pomensko natančno opredelili. In nameren napad na civiliste, na splošno populacijo za doseganje kakršnihkoli parcialnih ciljev že, se nikjer ne imenuje drugače kot terorizem. V obravnavanih primerih gre za teroristična dejanja in kot zaskrbljenim ter primerno paranoičnim državljanom nam ni jasno, kako se po zadnjem primeru poškodovanja kretnice in posledičnega iztirjenja ni sestal svet za nacionalno varnost. Če kje v naši soseščini doživijo teroristični napad, se to telo nemudoma sestane; nato na zasedanju ugotovijo, da je Slovenija varna država, da je pri nas stopnja ogroženosti nizka, nevarnost terorizma pa zanemarljiva. No, zdaj ni več tako. Teroristična grožnja ni več le grožnja, temveč so napadi na železniško infrastrukturo že sami po sebi teroristični napadi. Odgovorni pa so primere prepustili običajnemu policijskemu delu, ko možje postave med ustavljanjem prometa, lovljenjem prekupčevalcev z barvnimi kovinami in varovanjem nogometnih derbijev še malo povprašajo po sumljivih tipih, ki brkljajo po tirih. Povedano drugače; storilce išče kriminalistična policija, kot da bi šlo za dejanje splošne kriminalitete … Po našem skromnem prepričanju pa gre za teroristično dejanje, ki zahteva povsem drugačen angažma in sestavo varnostnih sil. Ker le gola naključja so vsaj v treh napadih preprečila, da nismo imeli večdnevnih žalovanj, družinskih tragedij in posebne izdaje medijev. Se pravi, da je samo – pod navednicami – sreča preprečila teroristični napad in ga v brezmejni modrosti odgovornih zmanjšala na stopnjo običajnega kriminala. V Sloveniji premoremo dokument, ki se glasi »Državni načrt za zaščito in reševanja ob uporabi orožja ali sredstev za množično uničevanje v teroristične namene oziroma ob terorističnem napadu s klasičnimi sredstvi«. Ob teoretični opredelitvi terorizma, ki ga dokument razume kot »vsako organizirano nasilno dejanje, ki je usmerjeno proti civilistom ali ustanovam ter ga lahko izvajajo nedržavne skupine, posamezniki in države«, načrt predvideva kup dejavnosti, ki se jih sproži ne le po, temveč tudi ob teroristični grožnji. Vsi elementi napada na železniško infrastrukturo natančno sovpadajo z definicijo terorizma, kot ga razume državni načrt, zato bi bilo od odgovornih, ki imajo na tiskovnih konferencah polna usta varnosti, modro in nujno, da ga sprožijo, oziroma da stopnjo teroristične ogroženosti povečajo na »zelo visoko« vse do takrat, dokler se teroristov, ki napadajo železniško infrastrukturo, ne aretira.  

Jiří Panzner a káva? Tak to ani omylem, představitel Eddiho z nekonečného seriálu Ulice si totiž místo kávy dá vždycky raději čaj. Hrdý sparťan se objeví dokonce i jako rozhodčí v novém seriálu Štěstíčku naproti, který od konce října bude k vidění na One Play. V rozhovoru s Lubkou a Mírou probrali jeho fotbalové nadšení, ale i to, jaké to bylo, když se jeho postava Eddiho vracela zpět do Ulice. „Bylo to jako vrátit se domů," svěřil se herec. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na Frekvenci 1 dorazil za Lubkou a Mírou herec Martin Finger – muž, který sice podle vlastních slov působí přísně, ale uvnitř se prý pořád směje. Zavzpomínal na dětské průšvihy, první recitace před plným kinem i hokejovou třídu, která zanechávala stopy od puku na zdech. Povídali jsme si o jeho vztahu k divadlu, seriálu Ulice i o tom, proč se necítí být „vyléčeným“, ale spíš abstinujícím alkoholikem. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Svatostánek třineckého hokeje se nachází na ulici Frýdecká. Fanoušci by určitě měli počítat s tím, že komplikované bude i parkování,“ říká mluvčí třineckého magistrátu Stanislav Cieslar.

„Od pátku tady nesvítily světla, v sobotu se rozsvítily tak do 10 hodin, pak to zhaslo a včera zase nesvítily,“ popisuje pan Jiří. Výpadky podle něj tedy nemají ani pravidelnost.

Kajakář Vavřinec Hradilek, olympijský medailista a vícenásobný mistr světa, je hostem posledního dílu podcastové minisérie Expedice. Z Nižboru jsme se s ním vypravili na keltské oppidum Stradonice.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kajakář Vavřinec Hradilek, olympijský medailista a vícenásobný mistr světa, je hostem posledního dílu podcastové minisérie Expedice. Z Nižboru jsme se s ním vypravili na keltské oppidum Stradonice.

Měl několik přezdívek, čtyři ženy, jeho skladby zná celý svět. Hudba v New Orleans, kde se Louis Daniel Armstrong 4. srpna 1901 narodil, zněla všude. Jeho matka nebývala doma, a tak se jako malý staral i o sestru. Když střílel na Silvestra pistolí jednoho z náhradních otců, zatkli ho a zavřeli do polepšovny. A tam se vyučovala hudba… Už jako světová hudební hvězda navštívil v roce 1965 Prahu a stal se symbolem uvolnění.

Słuchacze Układu Otwartego w Szkole Przywództwa: rekrutacja@instytutwolnosci.pl http://www.szkolaprzywodztwa.pl/Czy Ukraina stoi przed nowym Majdanem? Ukraiński parlament ogranicza niezależność kluczowych instytucji antykorupcyjnych, a na ulice Kijowa wychodzą młodzi ludzie. Daniel Szeligowski z PISM analizuje, co się zmienia w polityce wewnętrznej Ukrainy, jak wygląda realne poparcie dla Zełenskiego i jak może zareagować Zachód.Mecenasi programu: Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Novoferm: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.novoferm.pl/⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Link do zbiorki: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Czy rekonstrukcja rządu odbuduje zaufanie wyborców? O jakim poparciu może jeszcze marzyć Hołownia? Zapraszamy na polityczne podsumowanie mijającego tygodnia w wykonaniu prof. Antoniego Dudka.

„Poslední dobou jsem posedlá odpočinkem. Snažím se nespěchat a užívat si jednotlivé okamžiky,“ prozradila herečka Michaela Badinková, známá z filmu Jak básníci neztrácejí naději. V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 popsala, jaká byla její cesta ze slovenských Malacek na pražskou DAMU, v jakém jazyce nejraději nadává a co pro ni znamená angažmá v nekonečném seriálu Ulice.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Poslední dobou jsem posedlá odpočinkem. Snažím se nespěchat a užívat si jednotlivé okamžiky,“ prozradila herečka Michaela Badinková, známá z filmu Jak básníci neztrácejí naději. V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 popsala, jaká byla její cesta ze slovenských Malacek na pražskou DAMU, v jakém jazyce nejraději nadává a co pro ni znamená angažmá v nekonečném seriálu Ulice.

Vedení Prostějova rozhodlo, že v Plumlovské ulici zakáže vjezd cyklistům. Důvodem je bezpečnost — ulice je po rekonstrukci před šesti lety úzká a kvůli parkovacím zálivům má jen 7,5 metru.

Dělníci v pondělí 6. června začali v Olomouci opravovat část Schweitzerovy ulice. Práce potrvají do 24. srpna a týkají se úseku od křižovatky s ulicí Zikova po ulici Jižní. Rekonstrukce si vyžádá dopravní komplikace.

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.

Na pohřbu papeže Františka se sešly desítky státníků a monarchů, špičky katolické církve, statisíce věřících i lidí, kteří svatého otce uctívali, ač jsou ateisté.