POPULARITY
Categories
Záznam z diskusie so zástupcami diplomatických misií na Fóre o integrácii. Ako ovplyvňuje nedostatočná systémová podpora, vzťahový hlad mladých ľudí a konšpiračné teórie nárast radikalizácie a extrémizmu? Prečo niektorí mladí reagujú na „ponuku“ rôznych alternatívnych skupín, čo v krajnom prípade vedie k útokom na školách alebo iných miestach? Na Fóre o integrácii, ktoré usporiadala Liga za ľudské práva, odborníci diskutovali o potrebe integrácie ľudí s cudzineckým pôvodom do spoločnosti. Zdôraznili, že ide o jednu z foriem prevencie týchto javov. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostia diskusie: Jakub Gajdoš, riaditeľ Protiteroristickej centrály Prezídia PZ Marek Madro, riaditeľ IPčka Zuzana Panczová, etnologička SAV Moderuje: Elena Gallo Kriglerová, riaditeľka Centra pre výskum etnicity a kultúry (CVEK) čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.
Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.
Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Část obyvatel Mariánského náměstí v centru Staré Boleslavi si dlouhodobě stěžuje na hluk z provozu aut. A to i přes nová opatření radnice. Ta zhruba před měsícem zavedla v problémových místech omezení rychlosti na třicet kilometrů v hodině. To ale podle místních nepomohlo, a někteří nařízení ani sami nedodržují. Radnice prý další možnosti nemá, podobně jako silničáři.
Tá go leor camscéimeanna ag dul na laetha seo agus tá tuairiscí faighte againn anseo ar maidin go bhfuil grúpa de dhaoine ag díriú ar shiopaí sa cheantar le cúpla lá anuas.
Dětem s mentálním a kombinovaným postižením na Táborsku pomáhá Diakonie Rolnička. Ta má vlastní dobrovolnické centrum, ve kterém najdete mladé nadšence i seniory. Pomoci teď ale můžou úplně všichni, protože v sobotu 14. června se v kempu Karvánky u Soběslavi odehraje festival Dobrovol. Výtěžek z něj použije dobrovolnické centrum právě na své aktivity.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co můžete uvidět, když nahlédnete sýkorám koňadrám do kuchyně a do ložnice ? O tom si povídáme s Kateřinou Jančaříkovou, vedoucí Centra podpory Přírodovědného vzdělávání Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Los escritores Javier Lorenzo y Arturo Tendero también han debatido sobre los 40 años de la entrada de España en la Unión Europea y sobre la resiliencia de Carlos Alcaraz para remontar y ganar la final de Roland Garros. En nuestra tertulia cultural
Co můžete uvidět, když nahlédnete sýkorám koňadrám do kuchyně a do ložnice ? O tom si povídáme s Kateřinou Jančaříkovou, vedoucí Centra podpory Přírodovědného vzdělávání Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem.
Asegurar la “Vida bajo el agua”, el agua oceánica; el agua que cubre un setenta por ciento de nuestro planeta. Este es el eje central sobre el que gira la Tercera Conferencia de las Naciones Unidas sobre los Océanos que tiene lugar esta semana en la ciudad de Niza, en Francia. Numerosos representantes internacionales de alto nivel -políticos, científicos, gestores, conservacionistas y observadores- se han dado cita aquí. Entre estos últimos, Carlos Bravo, especialista en política oceánica de la organización Ocean Care, al que hemos invitado a nuestra reserva.También acude esta noche Pedro Vélez, del IEO (CSIC), coordinador en España de Argo, un programa internacional de observación que lleva más de veinte años detectando las variables del agua para entender y predecir el clima. Lo hace gracias a una red de miles de boyas marina a la deriva. Estos días piden más apoyo para reforzar y ampliar este cometido en los fondos más profundos.Escuchar audio
Fáilte ar ais chuig eagrán nua de Ar An Lá Seo ar an 10ú lá de mí an Mheithimh, liomsa Lauren Ní Loingsigh. I 1967 bhí an t-iarratas ón Bhreatain chun téigh isteach chuig an Chómhargadh Eorpach chun a bheith cuir I láthair sa Bhruiséil an lá tar éis. I 1994 níor ghlac na vótálaithe leis an toghchán Eorpach an lá roimhe in ainneoin na easaontas idir na hiarrthóirí. I 2007 tháinig Shane Long ar ais chuig a áit chónaithe de Gortnahoo-Glengoole. D'oscail sé an áis tithíochta agus áis spórt nua leis an chostas 250 míle euro I Glengoole. I 2010 tháinig droch-nuacht chuig Buiríos Uí Chéin mar dúradh go mbeadh Centra á dhúnadh agus go mbeadh 21 duine gan post. Bhí daoine ag súil go n-osclóidh duine eile an siopa arís. Sin Wet Wet Wet le Love Is All Around – an t-amhrán is mó ar an lá seo I 1994. Ag lean ar aghaidh le nuacht cheoil ar an lá seo I 1991 ghabh Eddie Kendricks ó The Temptations nuair a bhí sé ag freastal ar sochraid d'amhránaí David Ruffin I Detroit de bharr nár íoc sé 26 míle dollar de thacaíocht leanaí. I 1993 bhí leathanach iomlán ag Sinéad O'Connor san Irish Times agus dúirt sí gan í a ghortú a thuilleadh. Chuir sí milleán ar an drochíde a fuair sí nuair a bhí sí níos óige. Cháin daoine í nuair a srac sí pictiúr den Phápa nuair a bhí sí ar Saturday Night Live an bhliain roimhe. Agus ar deireadh breithlá daoine cáiliúla ar an lá seo rugadh amhránaí Gayle I Meiriceá I 2004 agus rugadh aisteoir Judy Garland I Meiriceá I 1922 agus seo chuid de na rudaí a rinne sí. Beidh mé ar ais libh amárach le heagrán nua de Ar An Lá Seo. Welcome back to another edition of Ar An Lá Seo on the 10th of June, with me Lauren Ní Loingsigh 1967: Britians formal application to join the european common market was to be presented in Brussels tomorrow morning. 1994: voters gave a massive thumbsdown to the european election yesterday despite campaign clashes between high profile candidates. 2007 - International Soccer Star Shane Long returned to his native parish of Gortnahoo-Glengoole. He performed the official opening of the new I/4m euro housing and sports development in Glengoole. 2010 - Bad news for Borrisokane with the closure of its new Centra supermarket and loss of 21 jobs. It was hoped another supplier would reopen the store again in Borrisokane. That was Wet Wet Wet with Love Is All Around – the biggest song on this day in 1994 Onto music news on this day In 1991 Temptations member Eddie Kendricks was arrested while attending the funeral of soul singer David Ruffin in Detroit on charges of owing $26,000 ($15,294) in child support. 1993 Irish singer Sinead O'Connor took out a full-page ad in the Irish Times asking the public to "stop hurting me please." She blamed her troubles on abuse she suffered as a child. O'Connor was still being criticized for ripping up a picture of the Pope during an appearance on Saturday Night Live the previous October And finally celebrity birthdays on this day – singer Gayle was born in America in 2004 and actress Judy Garland was born in America on this day in 1922 and this is some of the stuff she has done. I'll be back with you tomorrow with another edition of Ar An Lá Seo.
Carol Harvey's powerful journey from experienced nurse to breast cancer survivor offers a unique dual perspective that changes everything.Carol shares her unexpected triple-negative breast cancer diagnosis in September 2020 during the height of COVID restrictions when family couldn't accompany her to treatments. With 35 years of nursing experience and a role teaching future nurses at Liberty University, Carol brought professional knowledge to her patient experience that provided both advantages and surprising challenges.Her decision to join a clinical trial stands as perhaps the most fascinating aspect of this conversation. Despite her medical background, Carol experienced the vulnerability all patients feel when considering experimental treatments. The outcome? Extraordinary monitoring that included multiple echocardiograms, rapid tumor response, and a comprehensive team approach that left her feeling exceptionally well-cared for. "If I were to go through the whole thing again, I would jump into a clinical trial again, 100%," she reflects.Through chemotherapy, surgery, radiation, and even cognitive therapy for "chemo brain," Carol's journey spans numerous departments within Centra Health. Now three years post-treatment with regular follow-ups, she finds herself transformed. "I am such a better person on this side of cancer than I was beforehand," she reveals, describing a deeper faith, greater empathy, and profound perspective shift that turns even "bad hair days" into moments of gratitude. Her powerful closing message resonates for anyone facing difficult circumstances: "I can do hard things." Listen now to experience this remarkable story of professional insight meeting personal transformation.For more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter
Kako je, ko se v družino rodi otrok z redko boleznijo? Kako težka je pot do diagnoze in v kakšni stiski se znajdejo starši, ko izvejo, da zdravila za otrokovo bolezen ni? Mima More Bolta je mama deklice z redko boleznijo, ki pravi, da ne smemo upati le na zdravilo, ampak se je treba truditi sprejemati in vključevati te otroke. Kakšno podporo potrebujeta otrok in družina, kako se z možem spopadata s hčerkino redko boleznijo in si prizadevata, da bi bila srečna – o tem bo Mima More Bolta pripovedovala v oddaji Med štirimi stenami. O delovanju Centra za redke bolezni in o tem, kakšne pravice pripadajo staršem otrok z redko boleznijo, bosta govorili specialistka klinične genetike in pediatrije, vodja Centra za redke bolezni Pediatrične klinike UKC Ljubljana Sara Bertok, in univerzitetna diplomirana socialna delavka, magistrica Klara Škvarč Kirn. Z njima se bo pogovarjala Petra Medved.
S toplimi dnevi se je začela sezona piknikov. Čas za druženje, pripravo hrane na žaru in uživanje v naravi. Kljub brezskrbnemu razpoloženju pa ne smemo pozabiti, da so prav visoke temperature eden glavnih razlogov za hitrejše kvarjenje hrane in večje tveganje za zastrupitve. O tem, kako ravnati s hrano na prostem in med transportom, smo govorili z mag. Evo Grilc s Centra za nalezljive bolezni na Nacionalnem inštitutu za javno zdravje. Foto: Francesco Paggiaro, Pexels
V teh dneh mineva 30 let od ustanovitve Centra za promocijo turizma, predhodnika današnje Slovenske turistične organizacije, ki zadnja 3 desetletja sistematično trži slovenski turizem. V tem času so v turizmu naredili pomembne promocijske in razvojne korake. Slovenija je postala prva zelena destinacija na svetu, na globalnem turističnem zemljevidu pa se je uveljavila kot varna, trajnostno naravnana in avtentična destinacija za butična doživetja, ki navdušuje obiskovalce z vsega sveta. A pred nami so še številni izzivi. Zaostajanje ponudbe za zeleno obljubo, nizka dodana vrednost panoge, zagotavljanje kadrov, digitalizacija, pa tudi prilagajanje zunanjim dejavnikom, kot so zunanjepolitični konflikti, vojne, podnebne spremembe in druga tveganja, ki vplivajo na turistične tokove. Kako jih bomo reševali, v današnjem Studiu ob 17.00. Gosti: Direktorica Slovenske turistične organizacije Maja Pak Olaj, Direktor Turistično gostinske zbornice Fedja Pobegajlo, Profesorica na fakulteti za turistične študije Univerze na Primorskem Maja Uran Maravić Predsednik Združenja hotelirjev Gregor Jamnik.
Fakultní nemocnice v Hradci Králové přehodnotila své původní plány na uzavření posledního Centra postcovidové péče v Česku. Objednávaní nových pacientů mělo skončit, ale lidé projevili nespokojenost a kritika zazněla také od vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Dobro poznani Infocenter TNP v Bohinju bo kmalu dobil drugačno podobo. Pomemben del novega Centra Biosfernega območja Julijske Alpe bo degustacijski center, v katerem bodo obiskovalci lahko poskusili in kupili izdelke s certifikatom Znak kakovosti Triglavskega narodnega parka. O novi vlogi priljubljene 'Bohinjke', pa tudi o življenju v bisofernem območju smo v našem terenskem studiu v Stari Fužini govorili z Ano Marijo Kunstelj, vodjo Centra TNP Bohinj, in mlado kmetico, sirarko in 'majerico' Lucijo Gartner.
V bývalém obchodním domě Prior v Mostě se 29. května uskutečnila veřejná debata o budoucí podobě centra města. Takzvaný soutěžní dialog, organizuje pro město platforma MOBA, která má zkušenosti s architektonickými soutěžemi.
Aquesta setmana quasi no arranquem, però en contra de tota la tecnologia i de tota lògica, aconseguim tindre el capítol 398. Òscar, Rubén i Andreu, tres desvergonyits, ens apropen el seu mon musical, amb novetats, Agenda Vibradora de la mà Godzilla que marxa a les comarques de l'interior fins i tot. També tenim una part final on podem anar des de França a Itàlia, sense deixar de passar pel punk i fins i tot li fem un homenatge a Derringer, R.I.P. (Rock In Peace). Aprofitem aquestes línies per cagar-nos en la puta mare que va parir la targeta de so de l'ordinador de Ràdio Espai Jove. Llistat: Andre Miguel & The Moment - Sinvergüenza; Fizzz- Wasted time; MOOON -MODULATION BABY; Sempre res - Centra't; The Flaming Sideburns - Lucille; Mamotreto - Lovercraft Haiku; JOHNNY MOPED - I’M A SKITZOID; Heavy Lungs - Mr. Famous; The Cinelli Brothers - Leavi it with you; Pierre Henry et Michel Colombier - Psyché Rock; VILLAGE PEOPLE - Fight Food; SPIZZENERGI - SOLDIER SOLDIER; The McCoys - Sloopy Hang out; Adriano Celentano - Mondo in Mi 7a.
Potřeba domácí péče v Kraji Vysočina stále roste. V Třebíči proto začala stavba Centra služeb svaté Zdislavy, které se zaměří na pomoc seniorům a těžce nemocným v domácím prostředí. Součástí bude i výukové centrum pro rodiny. Stavba má být dokončena koncem příštího roku.
V Mostě, v bývalém obchodním domě Prior, se ve čtvrtek 29. května uskuteční veřejná debata o budoucí podobě centra města. Projekt s názvem Super Most má za cíl do 10 let úplně změnit podobu Prioru, budovy magistrátu a prostoru kolem kulturního domu Repre.
Mental health needs have consistently topped community health assessments in our health system's area for years, reaching critical levels that demand immediate attention. Ismael Gama, Vice President of Centra's Psychiatry and Behavioral Health Service Line, shares how Centra is responding with a strategy that creates multiple pathways to care.The cornerstone of Centra's approach is meeting patients wherever they enter the system. "Come to whatever door and we will get you to the right place," explains Gama, highlighting how this philosophy removes barriers for those in crisis. From the Psychiatric Adult Urgent Care seeing 20-25 patients weekly to the groundbreaking EMPATH unit that has treated 1,500 patients in two years with an impressive 85% being discharged home rather than admitted, these innovative models are transforming mental health delivery.Whether you're seeking care for yourself or a loved one, this episode provides information about accessing mental health services throughout the region, including addiction treatment options, telehealth availability and how to navigate the system through primary care or urgent care. Learn more at Centrahealth.com/mentalhealthFor more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter
Iz Gaze prihajajo grozljivi prizori več tisoč Palestincev, ki se zgrinjajo na območje, na katerem so odprli nov center za razdeljevanje pomoči v Gazi pod vodstvom organizacje z ameriško podporo. Združeni narodi so prizore označili za srce parajoče ter opozorili, da organizacija, ki organizira razdeljevanje pomoči, ne spoštuje načel nepristranskosti, nevtralnosti in neodvisnosti. Druge teme: - Zelenski danes pri Merzu v Berlinu, govorila bosta o mirovnih prizadevanjih in orožju - Združene države ustavile postopke za izdajo vizumov vsem tujim študentom - Cene elektrike v slovenskem gospodarstvu med višjimi v Uniji, za gospodinjstva pa med najnižjimi
Nehojící se pooperační rány, bércové vředy, proleženiny, otlaky nebo poškození pokožky v důsledku diabetu. To vše mají na starosti certifikované sestry specializované na chronické rány a defekty. Hodinu před polednem tak nahlédneme pod ruce ošetřovatelek, které nás seznámí s různými postupy léčby v mnoha případech bolestivých zdravotních problémů. Chybět nebude ani návštěva ambulance s magnetickou rezonancí.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Válka mezi Izraelem a Hamásem, dosud nejničivější střet v historii izraelsko-palestinského konfliktu, trvá už bezmála 600 dní. Lidé v pásmu Gazy nemají jídlo ani léky a Izrael za to čelí sílící kritice. Jak na tlak zvenčí i od protestující části izraelské veřejnosti kabinet Benjamina Netanjahua zareaguje? A co čeká Gazu a její obyvatele?Host: Břetislav Tureček - vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Stāsta mākslinieks Krišs Salmanis Vai zini, cik Latvijā ir laikmetīgās mākslas centru? Es arī nezinu, jo ne visi mākslas centri sevi tā dēvē, pat ja pilda mākslas centra funkcijas. Protams, pazīstam Latvijas Laikmetīgās mākslas centru, kas rīko ikgadējo, plaši apmeklēto festivālu "Survival Kit", bet ir vēl krietna sauja dažādu laikmetīgās mākslas organizāciju. Šoreiz pastāstīšu par vienu no vecākajām un vienlaikus jauneklīgākajām – RIXC. Mana pirmā sastapšanās ar jauno mediju kultūras centru RIXC notika, pirms vēl tas bija nodibināts. Uzsākot mācības Latvijas Mākslas akadēmijā, brīdī, kad mūs iepazīstināja ar pasniedzējiem, aiz muguras dzirdēju jūsmīgus čukstus: "Reku, pats Šmitiņš!" Tolaik man nebija ne jausmas, kas ir kas Latvijas laikmetīgās mākslas dzīvē, bet pēc intonācijas sapratu, ka tas strauji jālabo. No tiesas, Raitis Šmits un Rasa Šmite ir atlanti, kas joprojām tur jaunāko tehnoloģiju un atklājumu iedvesmotas mākslas latiņu pasaules līmenī. Uz deviņdesmito gadu vidū izveidotā Elektroniskās mākslas un mediju centra E-LAB bāzes veidotais Jauno mediju kultūras centrs RIXC ir dibināts 2000. gadā. E-LAB strauji guva starptautisku atzinību kā interneta radio un jauno mediju mākslas celmlauži. Viņu "Xchange interneta radio globālais tīkls" 1998. gadā saņēma "Ars Electronica" balvu. RIXC specialitāte ir plašāka, to raksturo tādas tēmas digitālajā mākslā kā atjaunojamā enerģija, tehnoekoloģija, māksla kā pētniecība, atjaunojamā nākotne un atklātie lauki. RIXC ir viens no galvenajiem Liepājas Universitātes Mākslas pētniecības laboratorijas un jauno mediju mākslas izglītības programmas dibinātājiem un izveidotājiem. Liepājas Universitātē jauno mediju mākslas programmu var apgūt bakalaura, maģistra un kopš 2013. gada arī doktorantūras līmenī. Centram ir bagātīga tīklošanās un sadarbības pieredze starptautiskā mērogā. Šobrīd Šmiti ar komandu attīsta Baltijas, Ziemeļvalstu un citu Eiropas valstu sadarbības tīklu "Renewable Network", kas strādā ar mākslas un atjaunojamās enerģijas ilgtspējību, kā arī organizē starptautisku mākslinieku rezidenču programmu. RIXC producē mediju mākslas darbus, izstādes, starptautisku mākslas un zinātnes festivālu, kas līdz 2015. gadam bija pazīstams ar nosaukumu "Māksla + Komunikācija", kā arī izdod mediju teorijas un mediju vēstures publikācijas. Šogad RIXC mākslas un zinātnes festivāls norisināsies oktobrī "Kim?" Laikmetīgās mākslas centra telpās. Viena no neparastākajām RIXC darbības jomām ir tīkla mākslas vēsture. Ar Kultūras ministrijas atbalstu RIXC veido Latvijas tīkla mākslas arhīvu, restaurē tīkla mākslas darbus un rūpējas par to pieejamību. No RIXC aisberga redzamākā un pieejamākā daļa man šķiet mākslas centra galerija Lenču ielā 2. Vienmēr ir vērts iegriezties nelielajā telpā, jo tajā allaž gaida kāds pārsteigums. RIXC izstādēs vairāk nekā citās mākslas telpās tiek nodarbinātas ar mākslas uztveri tradicionāli nesaistītās maņas – tauste, oža, dzirde. Dažkārt te var ieraudzīt skaņu, vai piedalīties tās radīšanā ar eksperimentāliem instrumentiem. Citkārt pats jūtos kā māksla, kad izstādes darbi sāk mani vērot, nolasīt temperatūras, gaismas un trokšņu līmeņa izmaiņas vai, piemēram, alkohola molekulu klātbūtni gaisā. Te var gadīties, ka mākslas darbiem ir jāpiezvana no sava tālruņa, lai tie atklātos, vai jāparunājas ar kokiem, vai vienkārši jāpaklausās purva radio. Laikmetīgā māksla mēdz atstāt nepieejamības iespaidu, bet pat pirmo reizi verot RIXC galerijas durvis, nebūs ilgi jājūtas apjukušam, jo darbinieki māk saprotami izstāstīt izstādes būtību un sniegt atslēgu tālākai darbu atkodēšanai. RIXC darba lauks var šķist diezgan specifisks, bet laikā, kad klimata pārmaiņas un mākslīgais intelekts kļūst par neatņemamu jebkuras garākas sarunas sastāvdaļu, RIXC zinātniski mākslinieciskie pētījumi kļūst aizvien nozīmīgāki un saprotamāki mums visiem.
Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu Macromo.com a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací
Ljubljana je slovensko glavno mesto, naše največje mesto in kot tako tudi nekakšen zgled ostalim krajem v Sloveniji. Pred Ljubljano so številni izzivi, ki jih lahko pričakujemo v prihodnosti, nekateri pa se že kažejo v polnem razmahu. Govorimo o okoljskih in družbenih izzivih, ki posegajo na polja urbanizma, urejevanja prostora, arhitekture, prometa, zelenih površin, javnega prostora, stanovanjske politike in še bi lahko naštevali. Vsi ti izzivi imajo posledice za ljudi, prebivalke in prebivalce mesta, za začasne obiskovalce, za gospodarstvo, vplivajo na zdravje, mobilnost in kakovost življenja. Kako je Ljubljana pripravljena na izzive prihodnosti? Kakšne strategije ubira? Kje so zamujene priložnosti, kje je ambiciozna, kje zaostajamo, kaj nas čaka? V Intelekti gostimo arhitektko in urednico Nino Granda iz revije Outsider in sociologa, profesorja Marjana Hočevarja s Centra za prostorsko sociologijo Fakultete za družbene vede v Ljubljani.
Aj 80 rokov od konca druhej svetovej vojny sa dostávajú do širšieho povedomia informácie a príbehy, ktoré sme doteraz takmer či vôbec nepoznali. Príkladom sú vojnové Košice, ktoré sa aj z obzoru slovenskej historiografie, azda jednostranne zameranej len na územie niekdajšieho vojnového slovenského štátu, príliš vzďaľovali. Dôvodom môže byť jednoduchý fakt, že po novembri 1938 sa stali na viac než 6 rokov súčasťou Maďarského kráľovstva a po roku 1945, keď už boli znova súčasťou Československa, sa verejná pamäť budovala predovšetkým okolo Slovenského národného povstania, resp. jeho oficiálneho režimového príbehu. Východoslovenská metropola pritom najmä od marca 1944 až do 19. januára 1945, teda do oslobodenia, prežívala mimoriadne dramatické chvíle. Košice v relatívne krátkom období absolvovali všetky vojnové hrôzy, ktoré si vieme predstaviť – od okupácie, cez deportácie židovského, ale nielen židovského obyvateľstva do vyhladzovacích táborov, až po posledné týždne otvoreného nyilášskeho teroru priamo v uliciach mesta či jeho blízkom okolí. Mnohé obete už nemohli porozprávať svoj príbeh. A nemohli ich vyrozprávať ani ich pozostalí príbuzní, susedia či priatelia a záchrancovia, keďže sa nám po vlne vysídľovania, resp. po výmenách obyvateľstva, nástupe komunistického režimu v Československu a emigrácie do zahraničia akoby stratili. Ako však ukazuje nová kniha Proti režimu – Príbehy odporu a odvahy v období nacistickej okupácie v Košiciach, nie je všetko stratené. Aj po rokoch zabudnutia si mesto opäť buduje pamäť na svojich obyvateľov, ktorí sa vo svojom odhodlaní pomáhať a zachraňovať postavili na odpor neľudskému režimu. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historičkami a autorkami spomínanej knihy Patríciou Fogelovou a Veronikou Szeghy-Gayerovou zo Spoločenskovedného ústavu Centra spoločenských a psychologických vied SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Šobrīd Rīgas Laikmetīgās mākslas telpā skatāma franču izcelsmes komponista, mūziķa, kino režisora un pasaules apceļotāja Zigfrīda Debrebanta (Siegfried Debrebant) jeb Siga izstāde “Kino klejotājs”. Tas ir izstādes veidotāju stāsts par draugu, kurš ar savu azartisko dabu bija viens no iekustinātājiem gan Kaņepes kultūras centra izveidei, gan brīnišķīgiem koncertiem. Saruna arī par fotogrāfijām un filmām, kas savulaik tika novērtētas prestižos kino festivālos, bet tagad skatāmas Vecrīgas pazemē. Izstādes iekārtotājs un kurators ir Artūrs Virtmanis, līdzautors ir Siga labs draugs, Kaņepes kultūras centra vadītājs Dāvis Kaņepe. Zigfrīds pats bija šīs izstādes ierosinātājs, taču flīģelis, ko viņš plānoja spēlēt iepriekš nepieteiktās stundās izstādes “Kino klejotājs” norises laikā, Rīgas Mākslas telpā uz skatuves stāv pustumsā un bez pianista. Pagājušā gada rudenī Sigs jau zināja, ka ir smagi slims, pēc Rīgas apmeklējuma plānoja doties uz Franciju ārstēties. Taču slimība pielavījās klāt ātrāk, un tā nu sanāca, ka tieši Rīga pagājušajā gadā nogalē kļuva par viņa pirmspēdējo pieturas vietu, šeit pulcinot viņa draugus no visas pasaules. Ierastākais ceļš būtu par Sigu stāstīt kā par kultūras personību, kurš laikam jau vislielākos panākumus dzīves laikā bija guvis kā kino režisors. Zigfrīda pirmā pilnmetrāžas filma “Luīze. Otrais dublis” 1998. gadā tika demonstrēta prestižā Kannu kinofestivāla oficiālajā atlasē. Kas pavēra ceļu vēl sešām pilnmetrāžas filmām, kas tika izrādītas Kannu, Roterdamas, Sandensas kino festivālos. Un tieši tā Sigs arī pirmo reizi iepazina Rīgu. Viņa zināmākā filma “Sansa” 2004. gadā tika izrādīta kinofestivālā “Arsenāls”, ieradās arī viņš pats. Viņa izglītība un arī iztikas avots bija mūzika: savos pasaules klejojumos viņš vienmēr sniedza koncertus, pulcējot ap sevi negaidītu mūziķu sastāvu. Latvijā viņa domubiedrs bija brīnišķīgais džeza bundzinieks Artis Orubs. Un tomēr būtiskākais Siga personības atklāsmē man liekas tas otrs stāsts, kura izstāstīšanai grūti atrast jau gatavu matricu. Taču arī manā dzīvē ir bijušas personības, kuru citādākas dzīvošanas piemērs kādā grūti izprotamā veidā tiem cilvēkiem, kas ir ap viņu, izrādījies ļoti, ļoti svarīgs. Par ko īsti ir šī izstāde “Kino klejotājs” Rīgas Laikmetīgās mākslas telpā? Stāsta tās veidotāji. Vai izstādei “Kino klejotājs” Rīgas Laikmetīgās mākslas telpā būs arī pavadošā programma? Ne Dāvis Kaņepe, ne Artūrs Virtmanis pagaidām nevar nosaukt konkrētus datumus, Bet ir paredzēta gan saruna par Siga kino, gan koncerts. Dāvis Kaņepe izsaka minējumu, ka Sigs pēc gadiem desmit varētu būt daudz atpazīstamāka personība nekā šobrīd. Jo viņš pats, savas dzīves laikā negrozījās sociālajos medijos, neko nedarīja savas mākslas atpazīstamībai. Zigfrīda brālis Francijā, kurš tagad ir Siga mantojuma glabātājs, lolo domu par īpaša fonda izveidi. Kas Rīgā ir darīts viņa atmiņas saglabāšanai? Izstāde “Kino klejotājs”par Sigu – Zigfrīdu Debrebantu Rīgas Laikmetīgās mākslas telpā apskatāma līdz 8. jūnijam. Ar
Dnes se budeme věnovat nervovému systému a jeho onemocnění v podobě Parkinsonovy nemoci. Ta se podepisuje na kvalitě hybnosti, spánku, myšlení, ale i náladě. Nadějí na kvalitní život je nová podkožní pumpa, kterou využívá i pan Martin. Pozvání přijala také MUDr. Petra Havránková, Ph.D., neuroložka a vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.
Majitelka ostravského klubu a antikvariátu Fiducia udržuje kulturní i přírodní rozmanitost v ulicích města. S okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu pečuje o bylinkové zahrady, kde kvete sousedská pospolitost. „Přála bych si, aby město bylo divočejší, aby nebylo vyčištěné a posekané, ale abychom se vrátili zpátky k tomu, že žijeme ve městě se zvířaty a rostlinami, které mají taky právo tady být,“ říká Ilona Rozehnalová. Jak sbírá sílu, aby se o životní úroveň města zasadila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izrael plánuje rozšířit vojenskou operaci v Pásmu Gazy. V rámci zvýšení tlaku na hnutí Hamás povolává rezervisty a počítá i s možností dobýt a následně držet celé území obývaného převážně Palestinci. „Zábor území má Hamás donutit, aby vydal rukojmí. Ale někteří izraelští politici už začínají mluvit o anexi Gazy,“ upozorňuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Klinični psihologi in psihiatri pozivajo k ustavitvi predloga zakona o psihoterapevtski dejavnosti, ki ga je vlada pred kratkim poslala v državni zbor. Kritiki opozarjajo, da predlog znižuje standarde zdravstvene obravnave in izobrazbeno raven strokovnjakov, ki naj bi opravljali to dejavnost. Psihoterapevti in zveza organizacij pacientov pa zakon podpirajo, saj pravijo, da bo ta uredil kaos na področju psihoterapije, ki bo postala samostojna zdravstvena dejavnost. Kdo bo lahko opravljal psihoterapevtsko dejavnost? Kako bo organizirana? V kolikšni meri bo zakon skrajšal čakalne vrste, kakšne so potrebe po psihoterapiji na terenu in kakšen kader mora zapolniti to področje? Bodo v zdravstvo zdaj res vstopali nekompetentni sodelavci brez ustreznega znanja? Kdo v tej zgodbi brani svoje interese in kakšni so ti? Je še mogoče, da bi nasprotniki zakona tega zaustavili in če ne, kakšna je časovnica njegove uveljavitve? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Mojca Zvezdana Dernovšek, psihiatrinja in sekretarka v Kabinetu ministrice za zdravje; dr. Robert Cvetek, predstojnik Katedre za zakonsko in družinsko terapijo ter psihologijo in sociologijo religije Teološke fakultete Univerze v Ljubljani; dr. Vesna Švab, psihiatrinja, vodja Centra za duševno zdravje odraslih Logatec in podpredsednica Slovenskega združenja za duševno zdravje ŠENT; Petra Bavčar, klinična psihologinja z Univerzitetnega kliničnega centra Ljubljana; Franci Gerbec, podpredsednik Zveze organizacij pacientov.
Izrael plánuje rozšířit vojenskou operaci v Pásmu Gazy. V rámci zvýšení tlaku na hnutí Hamás povolává rezervisty a počítá i s možností dobýt a následně držet celé území obývaného převážně Palestinci. „Zábor území má Hamás donutit, aby vydal rukojmí. Ale někteří izraelští politici už začínají mluvit o anexi Gazy,“ upozorňuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky?
Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky?
Nad Frekvenco X bo tokrat oblačno nebo. A ti oblaki ne bodo iz vodne pare, ampak iz tisočev strežnikov. Kar navadili smo se reči, da je nekaj shranjeno v oblaku, pa bolj redko pomislimo, kaj oblak sploh je. Razmislili bomo torej o shranjevanju podatkov, delovanju strežniških centrov, nadzorom nad njimi, njihovo fizično lokacijo in predvsem porabo energije. Veliki podatkovni centri bodo namreč do leta 2030 porabili dvakrat več električne energije kot danes - pa že danes največji med njimi porabijo toliko energije, kot je proizvede NEK. V Frekvenci X torej tudi o vplivu vaših starih elektronskih sporočil na okolje. Gosti: dr. Matej Huš, Kemijski inštitut dr. Jan Jona Javoršek, vodja Centra za mrežno infrastrukturo IJS Anton Ujčič, vodja Službe za informacijsko varnost pri Ministrstvu za digitalno preobrazbo
The investigation into the disappearance of Kenmare man Michael Gaine has been reclassified as a homicide investigation by gardaí. 56-year-old Mike was last seen in Centra in Kenmare on March 20th. The farmer was reported missing the following day. Radio Kerry general manager Fiona Stack gave an update on the status of the garda investigation. Jerry spoke to two of Mike’s friends, Cllr Teddy O’Sullivan Casey and to Tommy Randles who’s chair of Killarney and District Motor Club. The garda investigation team may be contacted at Killarney Garda Station on 064 667 1160, the Garda Confidential Line at 1800 666 111, or you may contact any garda station if you believe you have information that may help the investigation.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR V ateliéru Zahy Hadid působil víc než 14 let, a tak není divu, že je Jakub Klaška přesvědčený, že tou nejhorší odpovědí na architektonický koncept je lhostejnost. S takovými reakcemi se nejznámější architektka na světě prakticky nesetkávala a on ji coby její žák směle následuje. Zároveň se ale netají svými ambicemi přerůst svou učitelku a rozvíjet vlastní témata. Dost možná jsem si tak povídal s někým, o kom se bude učit. Sám už přitom učí, a to na londýnské Bartlett School of Architecture, která byla opakovaně zvolená vůbec nejlepší školou pro studium architektury. Klaška na ní vede ateliér v magisterském programu, jehož předmětem zájmu je dřevo a velké stavby ve městech, ideálně v realizacích, které oboje spojují. Věří, že právě v nich je budoucnost. Za smysluplné považuje i zahušťování měst a využívání jejich skutečného potenciálu nebo postupné omezování aut v jejich centrech. Sám v Londýně, kde od roku 2005 žije, jezdí na kole. Průměrná rychlost dopravy bez ohledu na dopravní prostředek, který zvolíte, tam totiž dosahuje 12 km/h a odpovídá rychlosti, kterou se po britské metropoli kdysi pohybovaly drožky. Je vůbec možné v Praze realizovat odvážné projekty? Co říká na kritiku Masaryčky? Jak těžké je v Česku stavět ve srovnání s ostatními zeměmi? Mají Češi naději na řešení bytové krize? V čem jsou prohry přínosem? Nebo proč není na místě nedůvěra ve veřejné stavby ze dřeva? I o tom jsem mluvil s architektem Jakubem Klaškou, který má na kontě projekty od New Yorku po Nový Zéland a před sebou mimo jiné další pražskou přeměnu.
Crystal Collette and Jennifer Watson Jamison share their journey to achieving Autism Commission on Quality accreditation for Centra's Applied Behavioral Analysis therapy program and explain how modern ABA helps children with autism through individualized, evidence-based approaches.What exactly is ABA therapy? As Jennifer explains, it's fundamentally "the science of learning" that addresses everything from communication and social skills to emotional regulation and self-help abilities. Modern approaches have moved away from older error-based methods to "errorless teaching," where children are shown the correct response from the beginning, resulting in faster learning and less frustration.For parents feeling overwhelmed by an autism diagnosis, the team offers this reassurance: "Take a breath... We're in this together. We will figure it out." Visit Centra's website to learn more about autism services and take that first step toward understanding if ABA might be right for your child.For more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter
Zhruba 70 procent Čechů a Češek by si přálo uzákonit eutanázii, potvrdil průzkum společnosti Ipsos dlouhodobý trend. „Musí tu být protiváha moderní medicíně, která udržuje život za každou cenu,“ je přesvědčený v pořadu Pro a proti pro Českého rozhlasu Plus biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Eutanázie nebo uzákonění asistované sebevraždy není správná cesta kupředu,“ nesouhlasí psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.
Dramatik, scénárista a herec Zdeněk Svěrák spolupracuje už od roku 1994 s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Díky dobročinným sbírkám se organizaci podařilo postavit nové centrum pro vozíčkáře. „Vždycky tam přijdu a nevěřím vlastním očím, že to je tak pěkné zařízení a že se na to vybralo od normálních lidí,“ říká Svěrák ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Arheologi že dolgo niso več le žličkarji, ki iz tal pod nami izvabljajo okostnjake in zaklade. V zadnjem času ta veda doživlja skokovit napredek, saj si podaja roke z radiokarbonskimi in izotopskimi analizami ter genetskimi preiskavami, ob pomoči katerih lahko samo na osnovi prgišča prsti ugotavlja, kako so ljudje živeli pred tisočletji, kaj so jedli in kako so se gibali. V tokratni Frekvenci X potujemo v obdobje bronaste in železne dobe in se tudi vprašujemo, kaj nas lahko o spopadanju z različnimi okoljskimi in družbenimi izzivi naučijo tisti časi. Naši gostje so: dr. Matija Črešnar, profesor arheologije kovinskih obdobij in vodja Centra za interdisciplinarne raziskave v arheologiji na Filozofski fakulteti v Ljubljani, dr. Christophe Snoeck, kemijski inženir in bioarheolog, raziskovalni profesor in vodja bioarheološkega laboratorija na Svobodni univerzi v Bruslju in dr. Philipp W. Stockhammer, profesor predzgodovinske arheologije na Univerzi Ludwiga-Maximiliana v Münchnu in so-direktor raziskovalnega centra za arheološko in naravoslovno raziskovanje starega Sredozemlja Max Planck-Harvard. Poglavja: 00:01:09 Kako je bilo nad Igom nekoč? 00:03:15 Nove metode terenskega zbiranja podatkov 00:05:10 Kakšno vlogo ima ogenj za arheologe? 00:06:15 S terena v laboratorij 00:07:58 Kdo je Christophe Snoeck? 00:10:04 Kakšna je vloga analize stabilnih izotopov, na primer stroncija? Ali: Si to, kar ješ. 00:12:25 S tovrstnimi metodami pridejo do besede do zdaj nevidne plati zgodovine 00:13:41 Kaj so z novimi metodami odkrili v Novem mestu? 00:17:20 O visoki mobilnosti žensk v zgodnji bronasti dobi srednje Evrope s Philippom Stockhammerjem 00:23:33 Česa nas lahko naučijo stare kulture? 00:27:03 Solza teh žensk, ki so prihajale iz oddaljenih krajev, ne moremo izslediti Ali: O vlogi umetnosti 00:31:18 Prihodnjič pa o kvantni fiziki
Likvidace benzenu v Hustopečích pokračuje. Vytekly tam stovky tun jedovaté látky. Problémy ale nehrozí, ujišťuje ministr životního prostředí. Můžeme mu věřit? O největší havárii svého druhu na světě mluví ve Vinohradské 12 olomoucká reportérka Českého rozhlasu Lenka Kratochvílová a toxikolog Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek Recetox na Masarykově univerzitě v Brně. Ptá se Matěj Skalický.
The last recorded sighting of Kerry farmer Mike Gaine was at a Centra store in Kenmare on March 20. After that, he disappeared. Despite an extensive search, the mystery of what happened to the 56-year-old sheep farmer remains unresolved. Host: Fionnán Sheahan Guest: Catherine Fegan You can read more about this podcast in Catherine Fegan's article on the Irish Independent.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Likvidace benzenu v Hustopečích pokračuje. Vytekly tam stovky tun jedovaté látky. Problémy ale nehrozí, ujišťuje ministr životního prostředí. Můžeme mu věřit? O největší havárii svého druhu na světě mluví ve Vinohradské 12 olomoucká reportérka Českého rozhlasu Lenka Kratochvílová a toxikolog Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek Recetox na Masarykově univerzitě v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.