Podcasts about Centra

Naši rojaki v Lemontu pri Chicagu so minulo nedeljo praznovali stoletnico Ameriških Brezij in 30-letnico tamkajšnjega Slovenskega katoliškega centra. Več o tem sta povedala škof za Slovence po svetu Anton Jamnik in p. Metod Ogorevc, ki že 24 let skrbi za tamkajšnjo slovensko skupnost. Slišali smo še, da se pripravljajo spremembe krovnega zakona o Slovencih po svetu.

Nerd Rage Radio Episode 528: Nissan F'n Centra NERD WEEKS RIP Drew Struzan https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/drew-struzan-dies-movie-posters-1236400361/?fbclid=IwZnRzaANdy_xleHRuA2FlbQIxMQABHgtdEn7DHowcLI1hgvmL_HhYkP11WsVHNX87v3zKGg4X05u45wO6aiwaYFBt_aem_-DoF0V4axE6bxDOsxbFkhg TMNT Chrome Alone https://youtu.be/HZ3ZIHw9Vws Mortal Kombat 2 https://youtu.be/vx1W_qWfqzQ X-Men Season 2 https://youtu.be/BAA98jsb940 Wonder Man https://youtu.be/lgoxHC7WF9w A Knight Of The 7 Kingdoms https://youtu.be/UPFRItMOgPo Image Toys https://toynewsi.com/14-60235?fbclid=IwZnRzaANdy-lleHRuA2FlbQIxMQABHkbQ0So1ZJAW6vqv5j-FRoN6GRu6LCa8RKGvbzf-Fqey03RFPv5ldjQz_Kx7_aem_yLEeMDaQPtefBt0tREQafQ Return Of Vertigo https://aiptcomics.com/2025/10/09/dc-vertigo-new-lineup/?fbclid=IwZnRzaANdzCFleHRuA2FlbQIxMQABHuceUnNKrv8Sh-xuDkDenUp-XOQwuDiAWzd1ts7ToWVMtJ9zlyv-y6TWJRv5_aem_11KsoYWajcs9B-WZThjTyg Follow NERD RAGE RADIO https://linktr.ee/Nerdrageradio?utm_source=linktree_profile_share<sid=381057fc-8547-43e4-a4a6-a77597494dcc SUPPORT US ON PATREON & GET TONS OF BONUS CONTENT!!! https://www.patreon.com/Nerdrageradio FOLLOW US ON SOCIAL MEDIA Facebook.com/nerdrageradiopodcast Instagram @nerdrageradioig Twitter @nerdragecast WRITE IN TO THE SHOW Email: nerdrageradiomail@gmail.com

A tumor that seemed to “smile” back in a flashlight's glare set Jamie Day on a year-long path that tested his body, rewired his priorities, and strengthened every bond that mattered. From the first uneasy swallow after a film festival to the bell that marked the end of treatment, we walk through the raw, funny, and fiercely grateful choices that kept him moving: asking for all the blankets, blasting Mongolian thrash during radiation, and letting two devoted service dogs turn sterile rooms into safe places.HPV-positive squamous cell throat cancer came with good odds and brutal treatment, seven weeks of radiation and chemo that burned, thinned his beard, and made food a battle. Jamie made a decision early: he wouldn't “sad sack” the process. He made the clinic a stage for levity, and the staff met him there. Techs leaned in for the day's soundtrack. Nurses became guides. A nurse advocate unraveled insurance knots at midnight. Front desk faces remembered his name, his jokes, and his dogs. Along the way, he forged symbols to fight by: art of himself on horseback charging the “meatball with tentacles,” a homemade “war hammer,” and the image of two opponents calmly sipping poison until one quits.The through line is simple and strong: choose who you'll be when life breaks, let people help, laugh when you can, and ring the bell for everyone still in the fight. If this story moved you, follow the show, share it with someone who needs a lift, and leave a review with your biggest takeaway so more people can find it.For more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter

Balík zmien, ktoré aktuálne v parlamente presadil minister školstva, nemajú reálnu šancu zlepšiť vzdelávanie našich detí. Ambicióznym plánom ministra Druckera vôbec nezodpovedá rozpočet jeho rezortu, no a bez toho nemožno hovoriť o vzdelávaní ako jednej z našich priorít. Tvrdí to vo veľkej analýze školskej reformy analytik Centra vzdelávacích analýz Michal Rehúš.Spočiatku to mal byt Veľký skok, potom zasa Nežná revolúcia. Napokon sa z toho stala taká tá typicky slovensky nedotiahnutá snaha o akési „zglajchšaltovanie“ slovenského školstva.Parlament schválil veľký balík siedmych zákonov z dielne ministra školstva. Množstvo nedotiahnutých i silne kontroverzných zmien. Veľa nášľapných mín i riešení prijímaných bez potrebných analýz či celospoločenskej diskusie, zásadné zlepšenie vzdelávania našich detí od toho nečakajme, hodnotí Druckerov balíček Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz.„Staviame veci z nôh na hlavu, začať to malo od toho, aby sme si spočítali, koľko stojí tento štát kvalitné vzdelávanie pre všetky naše deti. Diskusia musí začať od výšky príspevku, ktorý štát dáva na zabezpečenie kvalitného vzdelania pre všetky naše deti,“ hovorí analytik Rehúš.Povinné predprimárne vzdelávanie už od troch rokov, napriek tomu, že štát nevie plne presadiť dochádzku do povinných škôlok už od aktuálne platných piatich rokov dieťaťa. Povinné maturity z matematiky, hoci práve tam, kde ich podľa odborníkov vlastne až tak veľmi netreba. Zákaz mobilov, ale predovšetkým zásadná zmena vo financovaní neverejných škôl. Po novom si budú musieť súkromné či cirkevné školy vybrať - buď svoje brány otvoria všetkým a podriadia sa tak štátu alebo prídu o časť peňazí, ktoré na deti v konečnom dôsledku platia ich rodičia zo svojich vlastných daní.Bude táto štátom vynucovaná inklúzia fungovať alebo si rodičia detí zo súkromných škôl budú musieť opäť siahnuť hlbšie do vrecka? Prečo je inklúzia u nás problémom, v čom je vlastne tak dôležitá a prečo si štát - ktorý už sám roky nedokáže zabezpečiť kvalitné vzdelávanie pre všetky naše deti - myslí, že to vie lepšie než súkromné či cirkevné školy?„Slovenská spoločnosť nevníma vzdelanie ako jednu z priorít. Potvrdzuje to i diskusia k balíku školských reforiem, ktoré aktuálne presadil minister Drucker. O žiadnu veľkú reformu určite nepôjde,“ tvrdí Michal Rehúš.Téma dnešného podcastu s analytikom Centra pre vzdelávacie analýzy Michalom Rehúšom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Savienoto Valstu prezidents Donalds Tramps atkal atmaidzis pret Krievijas diktatoru - nekādas papildu sankcijas Kremlim viņš nesola un pēc telefonsarunas bija gatavs tūdaļ pat ar draugu Vladimiru tikties pie abu kopējā drauga un atzinēja Viktora Orbāna Ungārijā. Tomēr vakar kļuva skaidrs, ka tikšanās tik drīz nenotiks.  Gruzijas attiecības ar Eiropu kļūst arvien saspringtākas, šoreiz ar īpaši Vāciju, jo pēc atklāta konflikta Vācija uz laiku ir atsaukusi savu vēstnieku no Tbilisi.  Bet tepat kaimiņos, Igaunijā, aizvadītas pašvaldību vēlēšanas - visas vietvaras tika pie jauniem deputātu sastāviem. Ko šīs vēlēšanas liecina par sabiedrības noskaņojumu kaimiņvalstī? Aktualitātes analizē politologs Veiko Spolītis un Ģeopolitikas pētījumu centra direktors, Rīgas Stradiņa universitātes docētājs Māris Andžāns.  Tomahauki Budapeštas miglā Motīvs par iespējamu Savienoto Valstu un Krievijas līderu tikšanos Ungārijas galvaspilsētā Budapeštā uzpeldēja pagājušo ceturtdien, 16. oktobrī, dienu pirms Ukrainas prezidenta Volodimira Zelenska vizītes Baltajā namā. Zelenska Vašingtonas apmeklējuma priekšvakarā pasaules politiskajā diskursā dominēja motīvs, ka viņš turp dodas „pēc tomahaukiem”, respektīvi, cerībā saņemt piekrišanu amerikāņu spārnoto raķešu „Tomahawk” piegādēm Kijivai. Bija visai nepārprotami, ka jaunumiem par Budapeštu ir tiešs sakars ar šo iespējamību, proti, Kremlis darīja, ko varēja, lai Ukraina minēto ieroci neiegūtu. Pasaule nu ņēmās spriest, vai Budapeštā Trampam varētu izdoties „Gazas pamiers Nr. 2”, un kādā ceļā potenciālais Hāgas apsūdzēto sola kandidāts Putins vispār varētu tikt līdz Ungārijas galvaspilsētai. Piektdiena Baltajā namā noritēja bez preses klātbūtnes, un tās rezultāti daudzviet tika komentēti ar frāzi: „Zelenskis paliek tukšām rokām.”. Taču zināma informācija medijus sasniedza, un tā pauda, ka amerikāņi jau atkal mēģinājuši piedabūt Ukrainas prezidentu atdot bez kaujas agresoram savas valsts teritoriju, konkrētāk – Krievijas vēl neieņemto Doņeckas apgabala daļu. Viesim tomēr izdevies pārliecināt mājastēvu, un pēc tikšanās Tramps runāja par karadarbības iesaldēšanu pie esošās frontes līnijas. Tādējādi var teikt, ka Zelenskis, ja arī piektdien pameta Vašingtonu tukšām rokām, tad tomēr ar veselu ādu. Kāds no Baltajam namam pietuvinātiem Republikāņu partijas politiskajiem ekspertiem izdevumam „Politico” paudis: „Tikšanās nebija slikta, tā tikai krita par upuri neveiksmīgam laika momentam un uzpūstām cerībām.” Ar neveiksmīgo laika momentu jāsaprot situācija, kad Trampa un viņa komandas prātus joprojām saista Tuvo Austrumu problemātika. Tikām turpmākajās dienās iespējamā Budapeštas samita perspektīvas kļuva arvien miglainākas, līdz vakar, 21. oktobrī, mediji jau ziņoja, ka šis plāns „nolikts plauktā”. Tramps paziņoja, ka nevēlas vēl vienu „lieki izšķiestu tikšanos”; tika atcelta arī jau šonedēļ plānotā sagatavošanas tikšanās starp Savienoto Valstu un Krievijas ārlietu ministriem, ziņojot, ka Rubio un Lavrovs esot produktīvi aprunājušies pa telefonu, un sanākšana aci pret aci vairs nav nepieciešama. Uzvarētāji un zaudētāji Igaunijā Igaunijā apkopoti 19. oktobrī notikušo vietvaru vēlēšanu rezultāti, un politiskie spēki vērtē savu sniegumu. Līdz nākamajām parlamenta vēlēšanām mūsu kaimiņvalstī gan atlikuši vēl gandrīz divarpus gadi, tātad zaudētājiem ir laiks piestrādāt pie reitingu uzlabošanas, savukārt ieguvējiem nav ieteicams atdusēties uz lauriem. Runājot par tendencēm, jāsaka, ka rezultāti izskatās daudz iepriecinošāki opozīcijas, ne valdošās koalīcijas spēkiem. Kā galvenais ieguvējs tiek minēta partija „Tēvzeme” – nacionāli konservatīvs politiskais spēks, lielā mērā mūsu „Nacionālās apvienības” līdziniece. Igauņu „tēvzemiešu” iegūto balsu procenti, salīdzinot ar iepriekšējām vēlēšanām, auguši no 10,2 līdz 18,6. Labi gājis arī opozicionāriem no pretējā flanga sociāldemokrātiem, kuru iegūto balsu skaits audzis no nepilniem pieciem līdz nepilniem desmit procentiem. Nav piepildījušās bēdīgākās prognozes vietvarās tradicionāli plaši pārstāvētajai Centra partijai, kuras rādītāji kritušies no 24,4 līdz 21,1 procentam, un tā joprojām paliek pašvaldībās vispārstāvētākais politiskais spēks. Savukārt viela bēdīgām pārdomām ir abām liberālajām valdošās koalīcijas partijām – Reformu partijai un partijai „Igaunija 200”. Reformistu balsu daļa mazinājusies no 17,3 līdz 10 procentiem, savukārt „Igaunija 200” ieguvusi vien 1,7 procentus no vietvaru vēlētāju balsīm. Reformu partijas līdere Kristena Mihala Igaunijas sabiedriskajam medijam izteikusies, ka viņas partijas vājā snieguma iemesls esot valdības svaidīgā politika, pieņemot, bet pēc tam atceļot nepopulārus lēmumus, sevišķu nodokļu jomā. Cerīgi startējusi parlamentā nepārstāvētā partija „Labējie”, kuru 2022. gadā nodibināja daži no „tēvzemiešu” rindām aizgājuši politiķi. „Labējie” šajās vēlēšanās ieguvuši 4,7 procentus balsu. Visbeidzot starp zaudētājiem tiek minēti arī opozicionāri no galēji labējā flanga – Konservatīvā tautas partija jeb EKRE, kura iepriekšējās vēlēšanās guva vairāk nekā trīspadsmit procentu, bet tagad tikai vairāk nekā astoņu procentu vēlētāju piekrišanu. Partijas līderis Martins Helme, paliekot uzticīgs savam stilam, kā pirmo iemeslu minējis krāpšanos elektroniskās balsošanas procesā. Tbilisi ķēmojas pakaļ Maskavai Pagājušās nedēļas beigās Vācija atsauca konsultācijām savu sūtni Gruzijā Pēteru Fišeru, pret kuru, kā norāda Vācijas Ārlietu ministrija, Tbilisi valdība izvērsusi individuāli mērķētu kampaņu. Sevišķi saspringtas kļuvušas attiecības starp Fišeru un valdības vadītāju Irakliju Kobahidzi. Vēl viena Gruzijas varas nežēlastībā kritusi Eiropas pārstāve ir Somijas ārlietu ministre Elīna Valtonena. Pagājušonedēļ viņa apmeklēja Tbilisi kā Eiropas Drošības un sadarbības organizācijas prezidējošās valsts pārstāve un, cita starpā, straumēja savu videoierakstu no proeiropeisko spēku mītiņa pie parlamenta ēkas, paužot atbalstu protestētājiem. Gruzijas iekšlietu ministrija uzlikusi viņai naudas sodu par brauktuves bloķēšanu. Šādas izdarības arvien vairāk atgādina stilu, kādu attiecībās ar rietumvalstu pārstāvjiem jau labu laiku piekopj Kremlis. „Gruzijas sapņa” varas pārstāvji tēlo Eiropas Savienību kā savai valstij naidīgu, tās iekšējās lietās iejaucošos spēku – jo sevišķi kopš pagājušā gada nogales, kad apšaubāmas kvalitātes vēlēšanās šī partija ieguva vairākumu parlamentā, ievēlēja Gruzijas prezidenta amatā sev pakļāvīgu kandidātu, bijušo futbolistu Mihaelu Kavelašvili un iesaldēja Gruzijas iestāšanās sarunu procesu ar Eiropas Savienību. Kopš tā laika valstī nerimst protesti, lielai daļai sabiedrības nevēloties pieņemt šo muguras pagriešanu pret Eiropu. Īpaši plaši bija protesti 4. oktobrī, kad notika pašvaldību vēlēšanas, un to laikā izskanēja aicinājums ieņemt Gruzijas prezidenta rezidenci. Atsevišķi demonstranti tiešām mēģināja iekļūt Orbeliani pilī, notika sadursmes ar policiju un, kā tiek apgalvots, abās pusēs esot cietušie. Daudzi notikušo uzskata par mērķtiecīgas provokācijas rezultātu. Nākamajā dienā premjerministrs Kobahidze paziņoja, ka noticis mēģinājums ar vardarbīgiem līdzekļiem gāzt likumīgo valsts varu, un attiecīgas apsūdzības izvirzītas trīspadsmit arestētajiem protestu organizētājiem. Vara turpina piegriezt juridiskās skrūves – steidzīgi pieņemtas un jau stājušās spēkā izmaiņas likumā, kas par tādiem pārkāpumiem kā brauktuves bloķēšana, sejas aizsegšana un pirotehnikas lietošana protestu laikā līdzšinējo naudas sodu vietā paredz 15 diennakšu administratīvo arestu, bet atkārtota pārkāpuma gadījumā – līdz pat gadu ilgu cietumsodu. Sagatavoja Eduards Liniņš.  

Balík zmien, ktoré aktuálne v parlamente presadil minister školstva, nemajú reálnu šancu zlepšiť vzdelávanie našich detí. Ambicióznym plánom ministra Druckera vôbec nezodpovedá rozpočet jeho rezortu, no a bez toho nemožno hovoriť o vzdelávaní ako jednej z našich priorít. Tvrdí to vo veľkej analýze školskej reformy analytik Centra vzdelávacích analýz Michal Rehúš.Spočiatku to mal byt Veľký skok, potom zasa Nežná revolúcia. Napokon sa z toho stala taká tá typicky slovensky nedotiahnutá snaha o akési „zglajchšaltovanie“ slovenského školstva.Parlament schválil veľký balík siedmych zákonov z dielne ministra školstva. Množstvo nedotiahnutých i silne kontroverzných zmien. Veľa nášľapných mín i riešení prijímaných bez potrebných analýz či celospoločenskej diskusie, zásadné zlepšenie vzdelávania našich detí od toho nečakajme, hodnotí Druckerov balíček Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz.„Staviame veci z nôh na hlavu, začať to malo od toho, aby sme si spočítali, koľko stojí tento štát kvalitné vzdelávanie pre všetky naše deti. Diskusia musí začať od výšky príspevku, ktorý štát dáva na zabezpečenie kvalitného vzdelania pre všetky naše deti,“ hovorí analytik Rehúš.Povinné predprimárne vzdelávanie už od troch rokov, napriek tomu, že štát nevie plne presadiť dochádzku do povinných škôlok už od aktuálne platných piatich rokov dieťaťa. Povinné maturity z matematiky, hoci práve tam, kde ich podľa odborníkov vlastne až tak veľmi netreba. Zákaz mobilov, ale predovšetkým zásadná zmena vo financovaní neverejných škôl. Po novom si budú musieť súkromné či cirkevné školy vybrať - buď svoje brány otvoria všetkým a podriadia sa tak štátu alebo prídu o časť peňazí, ktoré na deti v konečnom dôsledku platia ich rodičia zo svojich vlastných daní.Bude táto štátom vynucovaná inklúzia fungovať alebo si rodičia detí zo súkromných škôl budú musieť opäť siahnuť hlbšie do vrecka? Prečo je inklúzia u nás problémom, v čom je vlastne tak dôležitá a prečo si štát - ktorý už sám roky nedokáže zabezpečiť kvalitné vzdelávanie pre všetky naše deti - myslí, že to vie lepšie než súkromné či cirkevné školy?„Slovenská spoločnosť nevníma vzdelanie ako jednu z priorít. Potvrdzuje to i diskusia k balíku školských reforiem, ktoré aktuálne presadil minister Drucker. O žiadnu veľkú reformu určite nepôjde,“ tvrdí Michal Rehúš.Téma dnešného podcastu s analytikom Centra pre vzdelávacie analýzy Michalom Rehúšom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Dneska už komunikujeme jinak než jenom pomocí programů. V předvolebním výzkumu nám zhruba 20 % voličů řeklo, že nečetli program žádné strany,“ poznamenává socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Která témata rozhodla sněmovní volby? Proč dopadly jinak, než naznačovaly některé předvolební průzkumy? A jak Češi hodnotí stav životního prostředí?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ime tedna je Helena Fojkar Zupančič, zborovodkinja Zbora svetega Nikolaja Litija, ki so v konkurenci osmih azijskih in evropskih zborov na mednarodnem zborovskem tekmovanju Gallus v Mariboru navdušili s tehnično pripravljenostjo zbora, zahtevnostjo programa in prepričljivostjo izvedbe. Z zmago je zbor samodejno postal eden od finalistov tekmovanja za veliko zborovsko nagrado Evrope 2026. Kandidati so bili še: Dimitrij Mlekuž Vrhovnik in Tomaž Fabec, raziskovalca z Oddelka za arheologijo na ljubljanski Filozofski fakulteti in Centra za preventivno arheologijo Zavoda za varstvo kulturne dediščine Slovenije. Z ekipo arheologov sta na Krasu našla več kilometrov dolge strukture, ki so jih prazgodovinske skupnosti uporabljale za množični lov na divjad. Najdbe svetovnega pomena predstavljajo eno največjih tovrstnih prazgodovinskih arhitektur v Evropi. Janez Vodiškar, srčni kirurg, ki je v sodelovanju s strokovnjaki ljubljanskega UKC-ja uspešno izvedel prvo implantacijo mehanskega podpornega sistema berlinsko srce pri otroku v Sloveniji. Gre za prelomni dogodek, saj do zdaj otroci s hudimi srčnimi boleznimi v Sloveniji pogosto niso imeli realne možnosti, da bi dočakali presaditev srca. Bili so bili odvisni od začasnih podpornih sistemov, ki pa niso namenjeni dolgotrajni uporabi.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Gościniami Aleksandry Zbroi są Alekdandra Szyłło, reporterka "Dużego Formatu", oraz Katarzyna Szczerbowska, asystentka zdrowia, dziennikarka i rzeczniczka prasowa Kongresu Zdrowia Psychicznego. Od 7 lat trwa najdłuższy pilotaż zdrowotny w Polsce - pilotaż Centrów Zdrowia Psychicznego. Czym ta instytucja różni się od poradni? Jakie warunki panują w polskich szpitalach psychiatrycznych? Jak powinien wyglądać system ochrony zdrowia psychicznego? Jakie są konsekwencje braku takiego systemu i jakie z tego powodu ponosimy koszty? Reportaż Aleksandy Szyłło można przeczytać tu: https://wyborcza.pl/duzyformat/7,127290,32310874,psychiatra-przyjezdza-do-domu-wiekszosc-naszych-pacjentow-zyje.html Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.

Saša Michailidis se ptá Bohuslava Vondrušky z Národního institutu pro kulturu a předsedkyně Asociace kulturních center ČR, ředitelky KD Mlejn na Praze 13 Dagmar Bednárikové. Dostupnost kultury se liší mezi regiony. Podvědomě jsme to tušili, ale teď to potvrdila i analytická data Národního institutu pro kulturu. Proč má jedno město v Česku tři divadla, moderní knihovnu a několik galerií, a jiné, podobně velké, má jen kino a kulturní dům? Co na to má vliv?

Co obnáší program jednodenní péče a na jaký typ miniinvazivních zákroků se zaměřuje. Zeptáme se Lubomíra Blahy, primáře Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Agel Třinec-Podlesí.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

A routine mammogram set off a chain of decisions Erin Hagen never expected to make at 40. What the radiology report called DCIS felt both urgent and confusing, and the days that followed were a blur of consults, terminology and timelines. We sit down with Erin and Dr. Christina Canzoneri from Centra's plastic and reconstructive surgery team to unpack how you move from a diagnosis to a plan you can live with.We walk through choosing a bilateral mastectomy, weighing immediate versus delayed reconstruction and confronting the fear of anesthesia and drains more than the incisions themselves. Dr. Canzoneri breaks down what breast reconstruction really involves, tissue expanders, fills, implants, healing windows, and addresses the biggest misconceptions, including insurance coverage that's federally required after mastectomy, symmetry procedures on the other breast, and why “elective” doesn't mean “cosmetic.” Erin shares the practical wins that eased the hardest days: a nurse navigator who translated options, local appointments five minutes from home, and a surgical team that showed up with skill and small kindnesses, even holding her hand as the anesthesia set in.If you're navigating DCIS, early breast cancer, or simply deciding when to book your first mammogram, this conversation offers clear guidance and grounded hope. You'll hear how to ask better questions, what to expect from recovery, how follow-ups with expanders work and how to coordinate care across surgery, oncology, radiation, genetics and imaging. Most of all, you'll hear why proximity, transparency and trust can transform a scary season into a path back to normal life. For more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter

Ime tedna je Milena Štular, pobudnica in predsednica nadzornega sveta programa Botrstvo, ki je z ekipo Zveze Anita Ogulin in ZPM zasnovala in razvijala ta najbolj prepoznaven humanitarni program za vsestransko pomoč otrokom pri nas. V 15 letih je s pomočjo donatorjev in več kot 10.300 botrov priložnost za lepše otroštvo dobilo že več kot 14.500 otrok, zanje pa je bilo zbranih več kot 39 milijonov evrov. Kandidati so bili še: Matija Vene, 19-letni študent, član Koalicije za trajnostno prometno politiko, ki je s svojevrstno akcijo uspel zagotoviti hitro avtobusno povezavo od svoje vasi do Ljubljane. Je tudi pobudnik in predsednik Društva potnikov, prve tovrstne organizacije pri nas, ki lahko nastopa kot kolektivna organizacija uporabnikov javnega prometa in pomaga pri tem, da bi bile njihove želje in težave bolje slišane. Bogdan Lorber in Tilen Žele, nevrolog in vodja novega Centra za epilepsije z Nevrološke klinike UKC Ljubljana ter nevrokirurg, ki sta z ekipo kolegov prvič operirala bolnico s farmakorezistentno epilepsijo. Pacientko, ki je imela pred posegom tudi po 20 epileptičnih napadov dnevno, so od diagnostike do operacije v celoti pripravili v Sloveniji, že šesti dan odpustili v domačo oskrbo, pred dnevi pa jim je sporočila, da se je lahko vrnila k študiju.

S primářkou Centra pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice Ostrava Alenou Mátlovou probereme novinky nabízené pacientům trpícím chronickými bolestmi. Uslyšíte také, jak přitom centrum splupracuje s radiology.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se u nás nerodí více dětí? Co by rodiny s dětmi od státu nejvíce potřebovaly? Jaké odpovědi na tyto otázky najdeme ve volebních programech stran soutěžících o naše hlasy? Moderuje Šárka Fenyková.

Aj tento rok ESET Science Award ocenení výnimočné vedecké osobnosti pôsobiace na Slovensku – vedkyne a vedcov, ktorí svojou prácou obohacujú celú spoločnosť. Novinkou ročníka 2025 je otvorenie ocenenia aj pre spoločenské a humanitné vedy, vďaka čomu medzi finálovou päticou po prvý raz nájdeme aj zástupcov týchto odborov. V špeciálnom diele relácie .jednoducho veda vám Juraj Petrovič predstaví všetkých tohtoročných finalistov a finalistky kategórie Výnimočná osobnosť vedy na Slovensku: - Psychologička Vladimíra Kurincová Čavojová - vedúca Ústavu experimentálnej psychológie v Centre spoločenských a psychologických vied Slovenskej akadémie vied, v.v.i. - Neurologička Zuzana Gdovinová - profesorka na Lekárskej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika (LF UPJŠ) v Košiciach a prednostka Neurologickej kliniky LF UPJŠ a Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach. - Ekonóm Martin Kahanec - profesor na Stredoeurópskej univerzite (CEU) vo Viedni a na Národohospodárskej fakulte na Ekonomickej univerzite v Bratislave a zakladateľ bratislavského Stredoeurópskeho inštitútu pre výskum práce, kde pôsobí ako vedecký riaditeľ. - Botanik Karol Marhold - vedúci vedecký pracovník v Botanickom ústave Centra biológie rastlín a biodiverzity SAV, v.v.i. a profesor botaniky na Univerzite Karlovej v Prahe. - Paleobiológ a geológ Adam Tomašových - vedúci Oddelenia paleobiológie a evolúcie organizmov v Ústave vied o Zemi Slovenskej akadémie vied, v.v.i. O tom, kto sa stane laureátom či laureátkou, rozhodne medzinárodná komisia pod vedením nositeľa Nobelovej ceny. Finalisti a finalistky kategórie Výnimočná osobnosť vedy na Slovensku sa zároveň uchádzajú aj o Cenu verejnosti, v ktorej rozhoduje verejnosť. Hlasovanie prebieha na cenaverejnosti.sk a je spojené so súťažou o pobyt na Lomnickom štíte. Slávnostný galavečer môžu diváci sledovať naživo 9. októbra o 20:00 na esetscienceaward.sk alebo na Facebook profile ESET Science Award.

Zářijový speciál podcastu De Facto se zabývá tím, co politické strany a hnutí slibují před blížícími se sněmovními volbami a zda tyto sliby obstojí při bližším pohledu. O obraně a bezpečnosti hovořil Tomáš Kučera z Institutu politologických studií. O daních a udržitelnosti veřejných financí diskutovala Markéta Malá z Institutu ekonomických studií a Centra veřejných financí. A o tom, jak strany své sliby komunikují a prodávají voličům, mluvila Marcela Konrádová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.Stalo se téma obrany hlavním předmětem politického střetu těchto voleb? Kdy se politické kampaně dotkly hranic etiky? A jak se lépe orientovat v předvolebních slibech? Dozvíte se v podcastu.

Kvalitní spánek není jen o tom, kdy si lehneš. Záleží i na tom, jak žiješ přes den a jak o spánek pečuješ dlouhodobě.S neuroložkou MUDr. Kateřinou Seltenreichovou z Centra pro poruchy spánku v Nemocnici Na Homolce se zaměříme na to, co všechno ovlivňuje kvalitu spánku. Zjistíš, jak alkohol ovlivňuje kvalitu spánku, proč hodinky a aplikace nejsou vždy spolehlivý ukazatel a kdy je na místě sáhnout po lécích a kdy raději ne. Probereme i to, jestli se dá spánkový deficit dohnat, a proč dlouhodobé zanedbávání kvalitního spánku může ovlivnit i délku života.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:20 Co dělat pro kvalitní spánek, co je to spánková hygiena 03:05 Co vše má vliv na kvalitní spánek 06:25 Je možné dospat dlouhodobý chronický deficit 08:45 Aplikace a hodinky na měření spánku 10:05 Sova vs. skřivan 13:00 Léky na spánek a jejich rizika 14:30 Spánková paralýza – co to je

Še nekateri vsebinski poudarki oddaje: - Zapletlo se je pri sofinanciranju celovite ureditve Centra za usposabljanje Strunjan. Izolski del bo prevzela občina Piran. - Novo krožno križišče Prelésje na državni cesti med Trebnjim in Sevnico naj bi povečalo prometno varnost in pretočnost. - V Gornji Radgoni namestili nove oznake visokih vodá, ki obveščajo o poplavni ogroženosti. - Staro železarno na Ravnah na Koroškem preuredili v muzej.

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

En ESTO NO TIENE NOMBRE, te contamos todo sobre la Feria Internacional del Libro Santo Domingo 2025 (FILSD 2025) que se inaugura hoy. Recibimos a Joan Ferrer para discutir las novedades del evento cultural más importante del país. Descubre por qué la infancia es el eje central y cómo el Pabellón Infantil promete ser el espacio más vibrante de esta edición en la Plaza de la Cultura.

Pravice do dolgotrajne oskrbe se uveljavljajo postopno. Kako do posameznih pravic? Kdo je lahko oskrbovalec družinskega člana in kakšno je plačilo? Kako do oskrbe na domu ali v instituciji? Kje so vstopne točke, kjer lahko oddamo vlogo, kakšne podatke mora vsebovati in kakšne pravice lahko pričakujemo? Na takšna in podobna vprašanja bo v sredinem Svetovalnem servisu po deveti uri odgovarjala Irena Tovornik, vodja Vstopne točke Centra za socialno delo Celje.

Bolezen možganov, ki prizadene več kot 55 milijonov ljudi po svetu, kronična progresivna nevrodegenerativna bolezen, najpogostejši vzrok demence, družbeni izziv – vse to je Alzheimerjeva bolezen, o kateri bomo na Prvem govorili v torkovem Svetovalnem servisu. Govorili bomo o začetni fazi, ko imajo bolniki težave s pozabljivostjo in govorom, zbranostjo ter časovno in prostorsko orientacijo, ter o napredovanju bolezni, ko se simptomi tako stopnjujejo, da obolela oseba postane popolnoma odvisna od pomoči okolice. Z nami po deveti uri bo izr. prof. dr. Milica Gregorič Kramberger, dr. med. spec. nevrologije in vodja Centra za kognitivne motnje na Nevrološki kliniki UKC Ljubljana.

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst. Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr. Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký mrakodrap Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. Půjde o odvážný projekt, jaký Praha potřebuje? Anebo se do prostředí sídliště nehodí? Pozvali jsme autora projektu architekta Tomáše Císaře a vedoucího Centra města budoucnosti, architekta Michala Postráneckého. Moderuje Lukáš Matoška.

Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. „Vrak lodi odkazuje na Noemovu archu a upozorňuje na globální oteplování,“ říká v pořadu Pro a proti autor projektu, architekt Tomáš Císař. „Loď je zbytečná a spotřebuje mnoho železa,“ kritizuje vedoucí Centra města budoucnosti architekt Michal Postránecký.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polský vzdušný prostor v noci z úterý na středu narušily ruské drony. Ve spolupráci se členy NATO jich Poláci několik sestřelili. Polský předseda vlády Donald Tusk prohlásil, že Polsko je nejblíž otevřenému konfliktu od konce druhé světové války. Znepokojení nad bezprecedentní situací vyjádřil i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Co z toho pro Polsko i pro alianci jako celek plyne?Hosté: Filip Harzer - reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv Lukáš Dyčka - bezpečnostní analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií na Univerzitě obranyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Partnerství je pro mnoho lidí svatým grálem, ultimátním štěstím a smyslem života. „Často ho ale uháníme pro partnerství samotné a nevidíme konkrétní lidi,“ říká poradenský psycholog a psychoterapeut z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje Jirka Procházka. Vztahy se tak stávají samoúčelné a my se v nich cítíme osaměle, protože nejsou o dvou autentických lidech, ale o naplnění představy.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Partnerství je pro mnoho lidí svatým grálem, ultimátním štěstím a smyslem života. „Často ho ale uháníme pro partnerství samotné a nevidíme konkrétní lidi,“ říká poradenský psycholog a psychoterapeut z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje Jirka Procházka. Vztahy se tak stávají samoúčelné a my se v nich cítíme osaměle, protože nejsou o dvou autentických lidech, ale o naplnění představy.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

It's being suggested a number of businesses on the outskirts of Ennis will be brought into a "viability issue" if proposed infrastructural changes go ahead. A joint motion has been tabled at an Ennis Municipal District meeting by Fianna Fáil councillors Tom O'Callaghan and Pat Daly, and Sinn Féin Councillor Tommy Guilfoyle, for references to changes to the Gort Road Highfield Park junction to be removed from the Ennis Draft Local Transport Plan. The document outlines proposals to reconfigure the roundabout into a three-arm signalised junction with removal of access to the McDonald's arm, with access to be maintained via the entrance to Centra on the Gort Road. Councillor O'Callaghan believes regardless of the outcome of public consultation, the proposal should be scrapped.

Příspěvek k Týdnu digitalizace moderuje Tereza Stýblová.

Danes se o umetni inteligenci govori večinoma kot o revolucionarni tehnologiji, ki bo tako rekoč spremenila svet. Med drugim naj bi nam pomagala reševati tudi posledice podnebnih sprememb in degradacije okolja. Koliko resnice je v tovrstnih napovedih in kje so pasti njene uporabe? Kje vse se uporablja in kaj se razvija? Bomo z njeno pomočjo lahko dejansko zmanjšali naš ogljični in okoljski odtis ali pa bo njena visoka poraba električne energije temeljni problem le še povečala. Gostje: prof. dr. Sašo Džeroski, vodja odseka za Tehnologije znanja na Institutu "Jožef Stefan"; prof. dr. Griša Močnik, vodja Centra za raziskave atmosfere na Univerzi v Novi Gorici in član Podnebnega sveta, posvetovalnega organa vlade; izr. prof. dr. Nataša Atanasova s fakultete za gradbeništvo in geodezijo Univerze v Ljubljani; doc. dr. Vida Groznik s fakultete za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani. Ponovitev Intelekte. Avtorica oddaje Nina Slaček.

Když voda mění skupenství, prochází docela složitými změnami. Ani vědci například dodnes neumí dokonale vysvětlit, proč led klouže. Na některé procesy při změnách vnitřní struktury vody si doslova posvítili vědci z laserového centra XFEL u německého Hamburku. Sledují je přitom doslova po jednotlivých atomech a molekulách. Smysl výzkumu přiblížila redaktorovi Martinu Srbovi v rozhovoru vědecká ředitelka XFEL Sakura Pascarelliová.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prema novom izvještaju Centra za ljudska prava, žene koje se usude progovoriti o nepravilnostima i postanu zviždačice plaćaju tešku cijenu zbog svoje hrabrosti. Istraživanje pokazuje da su zviždačice izložene većem nasilju, uznemiravanju i zlostavljanju na radnom mjestu zbog svojih otkrića nego zviždači. Zagovornici prava zviždača pozivaju na hitno osnivanje Tijela za zaštitu zviždača kako bi se osigurala sigurnost i pružila potrebna podrška onima koji imaju hrabrost progovoriti.

Para saber mais sobre as iniciativas do Instituto Brasileiro de Petróleo e Gás (IBP), apresentadas na editoria Energia da Evolução, visite alemdasuperficie.org. Hoje, ‘No Pé do Ouvido, com Yasmim Restum, você escuta essas e outras notícias: Brasil centra as atenções no STF à espera do julgamento de Bolsonaro. BC amplia proteção contra golpes no Pix com rastreamento de contas. Estudo da Fazenda confirma que milionários pagam menos imposto proporcional que brasileiro médio. Morar perto de áreas verdes ajuda no desenvolvimento cognitivo infantil, mostra estudo. E morre Luis Fernando Verissimo, aos 88 anos.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Epizoda snimljena na inicijativu Centra za promociju civilnog društva, nevladine organizacije iz Sarajeva, koji je prepoznao značaj ovih problema, a kome se ovom prilikom zahvaljujemo na predloženoj temi. U epizodi ćete saznati više o tome kako biti autentičan na poslu i kako prepoznati trenutak za promenu; kako se nositi sa osećam bespomoćnosti tokom radnog veka; šta kada se poslovi menjaju "kao čarape" i kako to utiče na mentalno zdravlje; koliko je iskrenost isplativa, a čućete i o manipulacijama sa kojima se susrećemo (ali i kakve su kao oružje). Takođe, biće obrađeno i kako priznati sebi da je vreme za promenu. U ovoj epizodi otvaramo pitanja koja se tiču svakoga ko radi i živi u vremenu stalnih promena. Kako biti autentičan na poslu i prepoznati trenutak kada je vreme za novi korak? Kako se nositi sa osećajem bespomoćnosti tokom radnog veka? Šta znači kada se poslovi menjaju često i kako ta nestalnost utiče na mentalno zdravlje? Govorimo i o iskrenosti - koliko je isplativa i gde se susreće sa manipulacijom - kao i o hrabrosti da sebi priznamo kada je vreme za promenu. Promene su ponekad neminovne, a ponekad i poželjne. Promena je neizbežna i jedina konstanta. Upravo zato ova epizoda je deo šire priče koja podseća da rast i napredak zahtevaju otvorenost i spremnost da idemo dalje, bez obzira na prepreke. Obraćamo se svima koji žele da napreduju, da zadrže ravnotežu između ličnog i poslovnog života, da uprkos izazovima zadrže pozitivan stav i pronađu sopstveni put - onaj koji im najviše odgovara. Baš kao što voda uvek nađe svoj put, tako i mi - jer promena je u našoj prirodi.

A shop is Sixmilebridge is behind an interesting initiative, aimed at looking after children who find themselves in difficulty. O'Flynn's Centra has offered itself as a safe haven for children in case of emergencies. To tell us more about this, Alan Morrissey was joined by Ollie Cahill, Store Manager at O'Flynn's Centra in Sixmilebridge.

On this episode, I'm revisiting the big shifts in commerce tech with Luke Hodgson. Who's winning, who's losing, and what's changing under the surface.We break the conversation down into four key areas: platforms, frontend tools, back office systems, and AI. We look at why Shopify still has the momentum, why BigCommerce's rebrand hasn't made much impact, and why platforms like Centra are gaining ground with modern fashion brands. Luke also explains why Magento is fading, and why Salesforce Commerce Cloud rarely comes up in conversation anymore.We talk about why fragmented tool stacks are falling out of favour, and how consolidation is changing the frontend experience. And we dive into the back office, where the ERP landscape is overdue for disruption, but still proving hard to unseat. Luke shares a strong view on where AI will change everything and where it won't.We end with predictions. Luke backs next-gen merchandising tools. I put my money on the Nordics.If you're watching the commerce tech landscape and wondering where to place your bets, this one's for you.Depict.ai are on a mission to help shoppers discover the products they love - while giving merchandisers total creative control. Turn keyword searches into real conversations. Help customers explore and uncover more of your catalogue. Merchandisers stay in control of the story.Upgrade your storefront at Depict.aiCheckout Factory here.Sign up to our newsletter here.

Krustpunktā uz interviju viesojas Valsts valodas centra vadītāja Inese Muhka.   

In this episode, Rob Tonkinson, Senior Vice President and CFO of Centra Health, shares insights on the financial challenges facing rural hospitals, including the impact of upcoming legislation, workforce trends, and digital transformation. He also highlights Centra's growth initiatives and the evolving role of the healthcare CFO.

While surgical technology is not new to Centra, thanks to generous contribution from the Centra Foundation, the addition of our fifth DaVinci robot has opened doors for surgical care. Join us in the operating room with Jen Drudy, Vice President of Perioperative Services, for an exclusive look at our fifth DaVinci robot and hear how it is changing how healthcare is delivered in our community.What does this mean for patients? Shorter recovery times, better pain control, and improved outcomes compared to traditional surgical approaches. As we celebrate milestone achievements of our surgeons reaching their 500th robotic procedures, we invite you to discover how this technology is transforming healthcare delivery right here in our community. Follow our journey as we continue to expand access to world-class surgical care through innovation.For more content from Centra Health check us out on the following channels.YouTubeFacebookInstagramTwitter

Otázkou už často není, zda nás umělá inteligence ovládne, ale kdy, je přesvědčený kybernetik a ředitel Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček. A upozorňuje, že v některých oblastech už AI člověka nahrazuje, jinde se ovšem lidským schopnostem stále nevyrovná. „Umělá inteligence člověka ve mnoha oblastech překonává a v skoro žádné se mu nevyrovnala. Je vždy buď horší, nebo lepší,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Joe Pignataro, Gemma Bastiani and Sarah Black bring you the latest women's footy news on AFL Daily. As we close in on the start of season 10 for the NAB AFLW, we recount the lay of the land from 2024 as the competition chases the Kangaroos. How will this season be structured, what did we learn from the pre-season and our crystal ball predictions ahead of the first round of matches kickstarting on Thursday night. Subscribe to AFL Daily and never miss an episode. Rate and review wherever you listen to podcasts.See omnystudio.com/listener for privacy information.