Podcasts about kpz

V řádcích za obcí Desky, na dohled od centrální partie Novohradských hor, roste šalvěj, oregano, levandule, libeček, ale i bob, fazole, brambory nebo fenykl. Karol Lesný tu se svou rodinou provozuje farmu v ekologickém režimu, která produkuje zeleninu pro dvacet podílníků v KPZ (komunitou podporovaném zemědělství), a taky bylinky, které dodává do skvělých restaurací v okolí. Rodina se věnuje i sběru divoce rostoucích rostlin a míchání vlastních čajů.

V řádcích za obcí Desky, na dohled od centrální partie Novohradských hor, roste šalvěj, oregano, levandule, libeček, ale i bob, fazole, brambory nebo fenykl. Karol Lesný tu se svou rodinou provozuje farmu v ekologickém režimu, která produkuje zeleninu pro dvacet podílníků v KPZ (komunitou podporovaném zemědělství), a taky bylinky, které dodává do skvělých restaurací v okolí. Rodina se věnuje i sběru divoce rostoucích rostlin a míchání vlastních čajů.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešní době jsme si zvykli mít vše neustále k dispozici. Plodiny vypěstované konvenčním zemědělstvím ale bohužel nedosahují dostatečných výživových hodnot, což se také podepisuje na našem zdraví. Konvenční zemědělství a průmysl založený na ekonomickém zisku a výnosnosti se příliš nezabývají tím, jak trpí půda, životní prostředí nebo kolik živin se ve vypěstované úrodě nachází. Často se řeší otázka kvality masa, ryb, vajec. Obecná doporučení zmiňují pestrost, rozmanitost a mezi základní pilíře zdravé stravy patří dostatek ovoce a zeleniny. Už se ale nemluví o tom, jakou výživovou hodnotu nebo rizika konvenčně vypěstované ovoce a zelenina skrývají. Existuje několik kategorií pěstitelství, od konvenční produkce, přes IPZ (integrovaná produkce zeleniny), bio produkci až po KPZ (komunitou podporované zemědělství). Na nejvyšší příčku pak můžeme zařadit dlouhodobě udržitelný model pěstování, tzv. permakulturu.  Permakultura respektuje přírodu a přirozené cykly jako je den, noc nebo roční období, poskytuje kvalitní a nutričně bohaté plodiny a přináší řadu dalších výhod. Hostem naší již 30. epizody Trime podcastu je Jan Hrnčíř, který se rozhodl žít podle principů permakultury. Díky němu a jeho konceptu “farmářské bedýnky” může každý podpořit malé zemědělce, přispět k udržitelnému způsobu pěstitelství a tím se podílet na zlepšování životního prostředí. Pokud se i vy chcete každý týden těšit na svojí bedýnku čerstvé a kvalitní zeleniny, poslechněte si tento díl podcastu. O různých podobách pěstitelství a výhodách permakultury si s Janem Hrnčířem povídali Michal Kočí, zakladatel Trime a Jakub Přibyl, výživový specialista a produktový vývojář.  ===================================================== Informace o Janu Hrnčíři, permakultuře, aktuální informace o farmářských bedýnkách a možnost objednání:  http://www.farmarske-bedynky.cz/?fbclid=IwAR2-fOlC1HaOKXwgxHJ26HpV41vYXRcKxd0a2GMPWFWZ51dDovEIr8Nwe-0 https://www.facebook.com/search/top?q=farmarske-bedynky Další díly Trime podcastů naleznete také na: https://trime.cz/blogs/podcast nebo na našem YouTube kanále: https://www.youtube.com/channel/UCFod6lmnGVNto3kYax2T2zQ Sledujte nás: Instagram: https://www.instagram.com/cztrime/​ Facebook: https://www.facebook.com/trime.cz​ Poslechem tohoto podcastu berete na vědomí a souhlasíte s tím, že tento podcast slouží pouze k zábavním účelům. Žádné informace a názory, které zde zazněly, nepředstavují radu. Jedná se pouze o osobní názory účinkujících a v žádném případě nemohou sloužit k diagnostickým, preventivním, léčebným, zdravotním nebo lékařským účelům, a to i přes to, že někteří účinkující osoby mohou být specialisty na dané téma. Informace poskytnuté v jednotlivých dílech podcastu jsou aktuální ke dni vydání příslušného dílu a s postupem času se jejich pravdivost a aktuálnost může měnit. To, jak naložíte s informacemi sdělovanými v tomto podcastu, zcela záleží na Vašem osobním úsudku a vůli; sdělované informace mají pouze motivovat posluchače k tomu, aby se řídili vlastním rozhodnutím v oblasti zdraví, zdravotní péče a stravování, které by mělo být učiněno ve spolupráci s odborným poskytovatelem zdravotních služeb. Před tím, než se rozhodnete užít jakýkoliv doplněk stravy, produkt či vyzkoušet metodu diskutovanou v tomto podcastu, nebo pokud máte zdravotní obtíže nebo dotazy týkající se Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte svého poskytovatele zdravotních služeb či svůj zdravotní stav zkonzultujte s jiným odborníkem a vždy pozorně čtěte příbalovou informaci. Berete na vědomí, že poskytované informace nejsou informacemi oficiálně zveřejněnými Evropským úřadem pro bezpečnost potravin ani jiným obdobným orgánem. Neneseme žádnou odpovědnost za případnou újmu, která Vám vznikne v důsledku nesprávného naložení se sdělenými informacemi. Souhlasíte s tím a zavazujete se, že proti nám nebudete vznášet žádné nároky související s újmou, která Vám případně vznikla špatným naložením s touto informací. Pokud s tímto prohlášením nesouhlasíte, prosíme, přestaňte náš podcast neprodleně poslouchat a odebírat. Pokud budete mít jakékoliv dotazy nebo připomínky, neváhejte se na nás obrátit.

Ietje Pauw is lector Narratieve Professionele Identiteit aan deze hogeschool KPZ. Ze doet onderzoek naar de professionele identiteit van leerkrachten. Aan de hand van tal van voorbeelden uit de praktijk ga ik met Ietje in gesprek over de werkomgeving van studenten die kiezen om les geven op de basisschool. Volgens Ietje is reflectie teveel een... Het bericht Hoe word je een wijze leraar met een eigen kleur? Tjipcast 164 met Ietje Pauw verscheen eerst op Tjipcast.

El Nobel de Física 2021 ha sido para dos expertos en modelos físicos del cambio climático, el japonés estadounidense Syukuro Manabe y el alemán Klaus Hasselmann y para el físico teórico italiano Giorgio Parisi. Un premio relacionado con los sistemas físicos complejos. Los hallazgos de los tres científicos en realidad están relacionados y aportan mucho para comprender el clima y predecir el cambio climático. En esta ocasión, el Nobel de Física 2021 está relacionado con los llamados sistemas físicos complejos, fenómenos difíciles de explicar y entender, pero cuyos efectos van desde la escala atómica hasta la planetaria, incluyendo el cambio climático. Un premio Nobel dividido en dos El premio en realidad se divide en dos, una parte es para el japonés estadounidense Syukuro Manabe, de 90 años de edad y para el alemán Klaus Hasselmann, de 89 años. Ambos son meteorólogos y climatólogos. Los dos científicos fueron distinguidos, en palabras de la academia sueca, "por la modelización física del clima en la Tierra y por haber cuantificado la variabilidad y predicho de forma fiable el cambio climático". Para el jurado, su aporte fue "fundamental" en la creación de los modelos climáticos. Syukuro Manabe, nacido en Japón, pero residente en Princeton, Estados Unidos, demostró en los años sesenta cómo el aumento de los niveles del dióxido de carbono, el CO2 en la atmósfera provoca un incremento en la temperatura terrestre. Klaus Hasselmann, radicado en Hamburgo, al norte de Alemania, fue reconocido por haber logrado establecer modelos climáticos fiables pese a las grandes variaciones meteorológicas. Hasselmann fue pionero en la creación de estos modelos que relacionan la meteorología y el clima. El italiano Giorgio Parisi y el desorden en los sistemas complejos La otra mitad del Nobel de Física 2021 es para el italiano Giorgio Parisi, de 73 años, físico teórico experto en el desorden en estos sistemas complejos, quien radica y lleva a cabo sus investigaciones en Roma. La academia sueca señaló que se le premiaba “por el descubrimiento de la interacción del desorden y las fluctuaciones en los sistemas físicos, desde la escala atómica a la planetaria”. Escuche aquí la entrevista con el físico José Javier Ramasco en entrevista con RFI: El italiano Giorgio Parisi ya lleva una gran trayectoria científica, junto con el argentino Miguel Ángel Virasoro y el francés Marc Mezard descubrió la organización ultramétrica de los estados de baja temperatura del “vidrio de espín” o vidrio giratorio, una aleación de metal en la que los átomos de hierro se mezclan al azar en una rejilla de átomos de cobre. Y aunque sólo hay pocos átomos de hierro, se cambian las propiedades magnéticas del material de manera desconcertante. Y es este aparente desorden lo que estudió Parisi. También es célebre por su ecuación KPZ que “describe la dinámica fractal de los procesos de crecimiento superficial cuando hay transmisión lateral de la información”. Sus hallazgos pueden incluso aplicarse en el área de la sociología o se observan en los movimientos de ciertos grupos de pájaros al volar. Entrevistado: José Javier Ramasco, científico titular del CSIC, Consejo Superior de Investigaciones Científicas, del Instituto de Física interdisciplinar y sistemas complejos en Palma de Mallorca, España. Otros temas relacionados: Nobel de Física 2020: Penrose, Genzel y Ghez, por sus estudios sobre los agujeros negros Nobel de Física 2018 para avances en la física del láser

Te gast is Vivian Tevreden, opleidingsmanager bij de KPZ in Zwolle. We spreken over een wetenschappelijk boek over leiderschap: The nature of leadership van de redacteuren Antonakis en Day en over hoe dat boek zich verhoudt tot de visie op leiderschap van Vivian. Dit lijvige boek is meer dan een verzameling wetenschappelijke theorieën en bronnen. Het geeft een beschrijving van de belangrijkste leiderschapsscholen en zet die in een historische ontwikkelingslijn. Deze scholen of wetenschappelijke paradigma's zijn: Kenmerken en attributies van leiders Charisma en nieuw leiderschap Volgergerichte benaderingen Relationeel leiderschap Contextueel leiderschap Gedeeld leiderschap Evolutionair-biologische en neurowetenschappelijke perspectieven Daarnaast geeft het boek enkele huidige thematieken weer, zoals: gender, macht, identiteit, cultuur en leider ontwikkeling, en eindigt het met een paar filosofische, morele en methodologische perspectieven op leiderschap. In ons gesprek is Vivian onder meer ingegaan op vrouwelijk en gedeeld leiderschap, op leiderschap bij zelfsturende teams en op het belang van het volgersperspectief voor gedrag en resultaten van leiders. Zelf gelooft ze sterk in persoonlijk leiderschap en in het innerlijk kompas. Zij heeft daarin een biografische inspiratiebron, haar oma die moedig en autonoom gedrag heeft getoond op een cruciaal moment. Haar studietip, speciaal voor po directeuren, is het boek Leren voor morgen van Anje Ros, Myrjam Lieskamp en Henderijn Heldens. Deze podcast is mede mogelijk gemaakt door ATTC, schoolleidersopleiding in Hilversum voor leraren en beginnende leidinggevenden in PO en VO.

S Alicí jsme natáčely na dálku, výsledkem je něco mezi rozhovorem a standupem :) O čem to bylo? - o krizích v podnikání, - spolupráci s partnerem, - hledání svého já a osobním rozvoji, - práci s dětma v karanténě a jejím KPZ videu, - militantním optimismu a vzájemné podpoře. Alice Kavková je herní archeoložka, autorka hry 4 Kavky a knihy Retrohraní. Taky máma 2 dětí, vystudovaná herečka a bývalá dlouholetá redaktorka v televizi. Na rodičovské začala psát blog Maminátor začala učit své děti hry jejího dětství, točila videa a sdílela je. Jedno video se skákáním gumy jí změnilo život. Mělo pouhých 50 vteřin, ale vzbudilo takový zájem, že se retrohrám začala věnovat profesionálně.

This weird Episode kicked off with What are you playing and what are you playing (00:01:25): Gunna 'Gotta Get Paid', Tez-J 'No Games', Complxx 'Lead Based Paint'. Chaka Khan spoke her truth but is Kanye West's 'Through The Wire' garbage? (00:39:00) Cardi B, Eminem and Logic, Al 2 One and KPZ all dropped Music Videos this week (01:13:30). Which Video scared us? Which Video confused us? Which Video derailed the Show? And does Bizarre from D-12 have the means to help local Rappers? (01:32:10) This Episode also touches on: O.J. on Twitter, what's a 'Foofy', and what it's like to be 'The Bad Boys' of Podcasting.

V pondělí to bylo přesně 80 let. Osm desítek let od prvního vydání komiksu Rychlé šípy. Kdo je nečetl, nechtěl umět morseovku, nedělal si KPZ v krabičce od energitek (ještě než jsme se je naučili používat i na něco jiného, ale o tom dnes řeč určitě nebude…), nechtěl na výpravu nebo ho někdy to mirkodušínství neštvalo tolik, že trochu fandil trumberům z Bratrstva kočičí pracky… ten to všechno dělá dodnes! Co může odkaz Rychlých šípů dát dnešním dětem? Kdo byl Jaroslav Foglar, když zrovna nepsal, jak to vypadalo u něj doma a čemu všemu se věnuje Společnost přátel Jaroslava Foglara? To nám prozradí Duo Tajlór a Menhart z právě zmíněné SPJF.

V pondělí to bylo přesně 80 let. Osm desítek let od prvního vydání komiksu Rychlé šípy. Kdo je nečetl, nechtěl umět morseovku, nedělal si KPZ v krabičce od energitek (ještě než jsme se je naučili používat i na něco jiného, ale o tom dnes řeč určitě nebude…), nechtěl na výpravu nebo ho někdy to mirkodušínství neštvalo tolik, že trochu fandil trumberům z Bratrstva kočičí pracky… ten to všechno dělá dodnes! Co může odkaz Rychlých šípů dát dnešním dětem? Kdo byl Jaroslav Foglar, když zrovna nepsal, jak to vypadalo u něj doma a čemu všemu se věnuje Společnost přátel Jaroslava Foglara? To nám prozradí Duo Tajlór a Menhart z právě zmíněné SPJF.

Tomáš Hajzler je podnikatel, řečník, spisovatel a hlavně aktivní tatínek dvou dcer, který bojuje za svobodnější a zodpovědnější podnikání. Prošel si klasickou prací v korporátu, několika vlastními podniky – od farmaření přes cestovku až po poslední projekt Slušná firma. Zároveň se zajímá o problematiku vztahů a leadership. V neposlední řadě je Tomáš i autor několika knih. Poslední z nich se jmenuje Peníze, nebo život? Právě problematikou dnešní “přepracovanosti v systému” jsme se zabývali v dalším rozhovoru na Proti Proudu. Nemohli jsme ale vynechat ani téma výchovy dnešních dětí v silné dospěláky, neboť Tomáš rozhodně ve výchově nejde s mainstreamem. V tomto rozhovoru zjistíte například: - co se skrývá a za společným projektem se sousedy s názvem KPZ - proč se Tomáš začal věnovat myšlenkám na svobodné a zodpovědnější podnikání - kolik dospělých je potřeba na výchovu 1 šťastného dítěte - proč Tomáš uznává výchovu v rozšířených rodinách - o čem je knížka Peníze, nebo život? - můžou být všichni šťastní ve svých zaměstnáních - proč už by Tomáš nešel znovu studovat VŠ ani pracovat do korporátu - co si Tomáš myslím o chytrých telefonech a jaký sám používá

Growth phenomena constitute an important field in nonequilibrium statistical mechanics. Kardar, Parisi, and Zhang (KPZ) in 1986 proposed a continuum theory for local stochastic growth predicting scale invariance with universal exponents and limiting distributions. For a special, exactly solvable growth model (polynuclear growth - PNG) on a one-dimensional substrate (1+1 dimensional) we confirm the known scaling exponents and identify for the first time the limiting distributions of height fluctuations for different initial conditions (droplet, flat, stationary). Surprisingly, these so-called Tracy-Widom distributions have been encountered earlier in random matrix theory. The full stationary two-point function of the PNG model is calculated. Its scaling limit is expressed in terms of the solution to a special Rieman-Hilbert problem and determined numerically. By universality this yields a prediction for the stationary two-point function of (1+1)-dimensional KPZ theory. For the PNG droplet we show that the surface fluctuations converge to the so-called Airy process in the sense of joint distributions. Finally we discuss the theory for higher substrate dimensions and provide some Monte-Carlo simulations.