Podcasts about hostem

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je Jan Kunze, básník, muzikant, kurátor a ředitel Centra současného umění EPO1 v Trutnově. Budeme vás zvát, ale také gratulovat a hovořit o Janovi coby univerzálním umělci.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl režisér Dužan Duong, který nedávno do světa vypustil snímek Letní škola, 2001. Vyptávali jsme se ho proto i na otázku, co by chtěl, aby lidé o jeho filmu říkali. Dužanova odpověď byla příjemná a když si rozhovor v Bramboře s vejcem poslechnete, tak ji uslyšíte.Všechny díly podcastu Brambora s vejcem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byl bývalý šermíř Jiří Beran starší. Na jakou úroveň se dokázal vypracovat ve fotbale? Co ho naučila práce na stavbě? Jaké podmínky tehdy panovaly v reprezentaci u šermířů? Co si slibuje od šermířského centra, které je hojně využíváno na pražských Letňanech. Jak vzpomíná na rivalitu, která panovala mezi Olomoucí a Prahou? Jak vzpomíná na medailový olympijský závod, ve kterém soutěžil jeho syn. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Českého rozhlasu byl ředitel plzeňské Techmanie Jiří Královec.

Hostem pořadu K věci byla Alena Sedláčková, která má na starosti vztahy s veřejností v Galerii Středočeského kraje GASk).

Hostem pořadu K věci byla Alena Sedláčková, která má na starosti vztahy s veřejností v Galerii Středočeského kraje GASk). Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Českého rozhlasu byl ředitel plzeňské Techmanie Jiří Královec.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Českého rozhlasu byl ředitel plzeňské Techmanie Jiří Královec.

Ve středu 16. července odstartuje v oblasti Dolních Vítkovic festival Colours of Ostrava. Radiožurnál je jeho hlavním mediálním partnerem a společně s festivalem proto přímo z areálu chystá speciální vysílání ze stříbrného R-streamu. Hostem bude třeba Ben Cristovao, Lukáš Hejlík, skupina Nedivoč a další. Víc teď ještě neprozradíme, naopak se vydáme do více než dvacetileté historie festivalu.

Ve středu 16. července odstartuje v oblasti Dolních Vítkovic festival Colours of Ostrava. Radiožurnál je jeho hlavním mediálním partnerem a společně s festivalem proto přímo z areálu chystá speciální vysílání ze stříbrného R-streamu. Hostem bude třeba Ben Cristovao, Lukáš Hejlík, skupina Nedivoč a další. Víc teď ještě neprozradíme, naopak se vydáme do více než dvacetileté historie festivalu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Slávka Brádlová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Slávka Brádlová.

Máte volný pozemek a přemýšlíte, jak z něj vytěžit víc než pár tisíc za pronájem? V tomto rozhovoru se podíváme na méně známou, ale překvapivě výnosnou cestu: pěstování rychle rostoucích dřevin jako investiční strategie.

Hostem naší radioporadny je zvěrolékař MVDr. Petr Burka z Veterinární kliniky VETINO HKvet v Hradci Králové. Budeme cestovat se zvířaty, ale budeme se bavit také o klíšťatech, protože na to se posluchači hodně ptají.

V 15. dílu Prague Black Talku jsme se vrátili do Offence a opět na OL. Hostem byl tentokrát Bohumil Tomčík, kterému neřekne nikdo jinak než Bohouš (nebo vysekanec). Díl o lásce k fotbalu a jídlu vás bude bavit skoro jako nadcházející semifinálový zápas proti Danube Dragons (již tuto sobotu 12.7. v 16h)!

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byl energický plavec Ondřej Gemov. Jak se dostal k disciplíně motýlek? Jaké všechny tratě a disciplíny plave? Jaké vztahy má s borci, kterým vzal národní rekord? Jak si představuje ideální závod? Jaký význam mají jeho tetování na vymakaném těle? Jak moc propojuje profesionální sport a sociální sítě? Poslechněte si rozhovor s plavcem, který cílí na to, že chce uspět především na olympijských hrách.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor byl bývalý legionář Stanislav Gazdík, který strávil patnáct let ve francouzské cizinecké legii. Sloužil v Africe, v Sarajevu, v elitních jednotkách. Dnes žije v Česku, učí sebeobranu a píše knihy o bezpečnosti. „Už 20 let dělám programy prevence, ale systém není připravený. Máme přes 30 tisíc veteránů, kteří by mohli být vzory ve školách. Místo toho sedí doma. Stát do nich investoval miliony a pak je zahodil,“ říká Gazdík. Jeho vize je jednoduchá: na každé škole by měli působit tři zkušení veteráni jako dozor, ochránci i mentoři. Jenže naráží na neochotu, strach z odpovědnosti a nepružnou legislativu. „Dnes už nesmíš ani zvýšit hlas. Jinak tě dítě zažaluje.“ Podle Gazdíka je mládež pohodlná, závislá na technologiích a bez vzorů. „Říkám tomu generace Scroll. Jsou to statičtí nomádi. Cestují internetem, ale ztrácejí smysly, zručnost i pud sebezáchovy.“

Hostem pořadu K věci byl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Hostem pořadu K věci byl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastové série Redakční kuchyňka je tentokrát reportér Petr Horký, který vypráví o svém životě v Berlíně, cestě po zemi do Pekingu, dobrém nápadu na reportáž a strachu lidí něco říct.

Hostem letošního prvního prázdninového podcastu je ředitel regionálního pracovištěAgentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč. Dálniční stavby vytvořily podleněj pro zvířata nepřekonatelný problém, jenže v době, kdy se začínaly stavět, tohle nikdonevěděl. A tak to ani neřešil. Zvířatům znemožňují migraci a některé populace, napříkladjihočeských losů, tak zůstávají odříznuté od ostatních, a pomalu vymírají. Česko v tom nenívýjimkou, stejný problém řeší s dálniční sítí většina zemí Evropy. K dopadům silničního provozu na přírodu a zvířata se dostal Václav Hlaváč přes pomoc vydrám.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem prvního dílu minisérie byl bývalý pirátský europoslanec a nynější člen Voltu Mikuláš Peksa.

Jaké hodnoty dnešní Česko, Evropa i celý svět potřebují nejvíce? Jak můžeme my všichni přispět tomu, aby demokracie nešla do kopru? A jak neztrácet naději i v těžkých časech? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl ekonom Tomáš Sedláček. Tomáš napsal jednu z nejprodávanějších českých knih na světě, Ekonomii dobra a zla, a stal se také novým ředitelem Knihovny Václava Havla.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byl kajakář Radek Šlouf. Jak moc velká rivalita panuje mezi veslaři a kanoisty? Jak zvládal dvacetiměsíční pauzu od závodění? Přemýšlí už teď nad olympijskými hrami v Los Angeles? Jak moc se těší na srpnové mistrovství světa v Miláně? Jak změnil přístup ke sportu obecně po olympijských hrách v Tokiu? Jaké jiné sporty rád provozuje ve volném čase? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byl prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žhavé jako aktuální jsou vědecké novinky tohoto týdne! Máme tu potenciálně revoluční teleskop s českou účastí, studie chválící videohry za vliv proti stresu nebo třeba o fous jasnější důvod toho, proč vznikla kola! A také jednu otázku ohledně toho, jestli nás ChatGPT dělá hloupější…

Hostem pořadu je rodačka z Jičína Alžběta Dvořáková. Bjetka jak jí tam rádi říkají - nás provede hlavně Berlínem. To i proto, že za knihu "Zpravodaj berlínský stážistky" byla letos nominována na cenu Hanzelky a Zikmunda - Cestopis roku. S úspěšnou autorkou se ale vydáme nejen do hlavního města Německa nebo třeba do Polska. I tam byla Alžběta Dvořáková na studentském pobytu a tak si povíme, jestli jí i Lublin zaujal.

Hostem pořadu je rodačka z Jičína Alžběta Dvořáková. Bjetka jak jí tam rádi říkají - nás provede hlavně Berlínem. To i proto, že za knihu "Zpravodaj berlínský stážistky" byla letos nominována na cenu Hanzelky a Zikmunda - Cestopis roku. S úspěšnou autorkou se ale vydáme nejen do hlavního města Německa nebo třeba do Polska. I tam byla Alžběta Dvořáková na studentském pobytu a tak si povíme, jestli jí i Lublin zaujal.

Zahrada Arnoldovy vily v Brně se po letech dočkala obnovy. Jak se navrhuje místo, které má být zároveň historicky věrné, esteticky silné a otevřené veřejnosti? A jakou roli hrají zahrady v paměti města? Hostem pořadu je krajinářský architekt doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. z Atelieru Krejčiříkovi, který se svým ateliérem stojí za obnovou zahrady Arnoldovy vily i zahradními úpravami u vily Tugendhat. Jeho práce získaly řadu ocenění – například Grand Prix Europa Nostra za zahrady v Kuksu, German Design Award nebo Grand Prix Obce architektů za projekt zahrady vily Tugendhat a Palmového skleníku v Lednici. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Hostem této letní epizody rodičovského podcastu Fotroviny je Zuzana Remišová, podle nás nejcestovanější máma v Česku a na Slovensku. Má najeto tisíce kilometrů s dětmi – a přesně ví, co funguje a co rozhodně ne.

Hostem speciálu Kecy a politika je tentokrát známý adiktolog a psychoterapeut Ivan Douda. Bavíme se o tom, jak ovlivní nedávná novela trestního zákoníku držení a pěstování lehkých drog. Probíráme paradoxy typu, že jsme jedna z prvních evropských zemí, která umožňuje lékařům aplikovat psilocybin, ale zároveň je stále trestným činem sbírat v lese houbu lysohlávku. Mluvíme o tom, že celá polistopadová historie je protkána zvyšováním a uvolňováním represe vůči držitelům nebo pěstitelům marihuany. Probíráme slavný komunistický paragraf o šíření toxikománie, který je tak gumový, že je možné ho nasadit na jakýkoli rozhovor o drogách. Není také bez zajímavosti, že někdejší prezident Zeman a současný Pavel udělili milosti nikoli dealerům, ale lidem, co si například pěstovali kytky marihuany. Sami uznali, že společenská nebezpečnost není tak velká, aby tito lidé celá léta museli trávit ve vězení. Otevíráme také otázku ketaminu a fentanylu, což jsou látky, které dnes frčí v USA. A nakonec se snažíme odpovědět, proč lidé touží po změněných stavech vědomí.

Hostem třetí epizody rozhlasové série Česká satira je psychoanalytik Slavoj Titl, mimo jiné autor knihy Čemu a proč se smějeme. Může být humor laskavý? A dá se zabránit tomu, aby nikomu neubližoval? Jsou Češi skutečně „smějící se bestie“? Jaká témata jsou tabu? Rasismus, menšiny, sex, gender, smrt… a jak se tabu proměňují? Co všechno může smích zakrývat a jak v tomto směru funguje naše nevědomí? Ptají se Petr Prokop a Ondřej Cihlář.

Na pražské konzervatoři vystudovala klasický zpěv a dirigování. Spolupracovala s Dětskou operou Praha, působila v libereckém Divadle F. X. Šaldy či v Národním divadle moravskoslezském. Od roku 2023 je dirigentkou Opery Národního divadla a Státní opery. Hostem pořadu Až na dřeň byla Anna Novotná Pešková.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Festival Rock for People začínal před 30 lety na stadionu v Českém Brodu pro několik stovek návštěvníků. Dnes se koná na letišti u Hradce Králové, přiláká 50 tisíc fanoušků a jeho rozpočet dosahuje 300 milionů korun.Hostem podcastu Money Maker je zakladatel a CEO festivalu Michal Thomes, který Rock for People vede od samého začátku. V rozhovoru mluví o tom, jak funguje byznys kolem hudebních festivalů, kolik stojí přivézt hvězdy jako Linkin Park či Slipknot a jak se z malé akce stal projekt s obratem blížícím se půl miliardě korun.Dozvíte se také, jestli uvažuje o zapojení investorů, jakou kapelu by si ještě přál přivézt do Česka – a zda někdy na festival dorazí i 100 tisíc lidí.

Hostem dada rubriky Brambora s vejcem byl herec a rozhlasový moderátor Vasil Fridrich. Muž, který se narodil 8. května, se v rozhovoru svěřil například s tím, že kdyby se měl stát nějakým zvířetem, tak by chtěl být slepýšem. Proč? Na to měl Vasil sofistikovanou odpověď, kterou v Bramboře s vejcem uslyšíte.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."

Antisemitismus, nenávist vůči Židům. Bolest, kterou si lidstvo nese po staletí. Kde se antisemitismus vzal? Proč došlo k holocaustu? A poučíme se někdy ze svých chyb? Vinohradská 12 uvádí druhou řadu své speciální série nejen o politickém extremismu. Hostem je politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Antisemitismus, nenávist vůči Židům. Bolest, kterou si lidstvo nese po staletí. Kde se antisemitismus vzal? Proč došlo k holocaustu? A poučíme se někdy ze svých chyb? Vinohradská 12 uvádí druhou řadu své speciální série nejen o politickém extremismu. Hostem je politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace. V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté? Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a byl oceněn Novinářskou cenou v kategorii audiovizuální rozhovor.Poslechnout epizodu (https://open.spotify.com/episode/2vVEBlNmw3G6fishsoRPTF?si=E-iYDoqhRqawJWzKdoLKIg).

Jak zařídit to, aby školy neškodily? Co pro to mohou udělat učitelé, ředitelé i rodiče? A jak navrhnout moderní školu tak, aby připravila žáky na budoucí svět plný nejistoty či umělé inteligence? Hostem dalšího dílu Deep Talks byla pedagožka a odbornice na patologické jevy českého školství Štěpánka Cimlová. Štěpánka je spoluautorkou knihy Aby škola neškodila, na sociálních sítích vystupuje jako „Štěkánka the Učitelka“ a na TikToku ji sleduje 270 tisíc sledujících.

Československý rozhlas sehrál v Pražském povstání v květnu 1945 zásadní roli. Kdo všechno tehdy vstupoval do rozhlasového vysílání a s jakými záměry? Jak se do éteru promítala politická a vojenská situace? Hostem Šárky Fenykové bude Petr Dudek, který se okolnostmi květnového povstání zabývá.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na propojení sportu a autoritářských režimů Králové střelců ? sport ve stínu impéria, které ve své reportážní knize popisuje polský reportér a novináž Zbigniew Rokita. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.