Podhoubí

Resilience a resistence – dva zdánlivě blízké termíny, které dokáží říct něco podstatného o našem světě. Zatímco odolnosti hrozí vyprázdnění neobezřetným nadužíváním, resistence si střeží svoji hráz odporu. V živém Podhoubí na AFO 60 se setkal politický a environmentální antropolog z FHS UK v Praze Bob Kuřík a Alice Koubová, vedoucí výzkumná pracovnice na Filosofickém ústavu AV ČR, která v institutu SYRI vede projekt Systémy resilience.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Živé Podhoubí o technologiích a americké politice se natáčelo ve výstavě Poetics of Encryption. Současné technologie nejsou jako nástroje, které mají člověku usnadnit život. Stávají se čím dál víc svébytným ekosystémem, který se bez člověka obejde. Ideové směry jako akceleracionismus, technooptimismus nebo neorekcionářství s rapidním technologickým vývojem počítají, mnohdy ale na úkor demokracie. Člověk má být překonán, případně kolonizovat další planety.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Současnost ovládají dva výrazné trendy: prudký rozvoj AI nástrojů a dekarbonizace. Zatímco generativní AI dokáže pomocí velkých jazykových modelů ohromit schopností komunikovat nebo generovat obrázky a videa, spotřeba elektrické energie na tyto procesy roste. Umělá inteligence ale nabízí mnoho užitečnějších využití, která pomáhají s energetickou efektivitou nebo zalesňováním. Rozvoj AI nezastavíme, snižovat její uhlíkovou stopu musíme u zdroje energie.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemá rád vítr, sršně ani lidi. Zaměřuje se na utrpení všedních dní a na vlastní problematické vztahy. Aleš Stuchlý přišel proslunit aprílové Podhoubí ostrou kadencí slov i existenciální trýzní. Měl by být pytlík důležitější než obsah? Co sleduje Bůh tím, že vymyslel klíště? Proč je potřeba pít z dvojitého jednorázového plastového kelímku alespoň se dvěma brčky?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká krajina 21. století už nemůže být jen o produkci surovin a plodin. Půda je v současnosti zhruba na polovině kapacity obsahu organické hmoty. Další úbytek organiky by znamenal zamířit někam k polopouštím. Při zádrži vody je třeba postupovat od každého centimetru krychlového půdy. Teprve zdravá struktura půdy s houbami a mikroorganismy zadržuje vodu. Při naplnění kapacity půdy nastupují další krajinná opatření jako nádrže nebo poldery.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adaptace krajiny na změnu klimatu znamená zejména práci s vodou a její rovnoměrnou distribuci v ploše. Jižní Morava je tradičně značně suchým místem s nízkým množstvím srážek. Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje jsou proto něco jako oáza v poušti. Projektový manažer Povodí Moravy David Veselý věnoval část kariéry navrácení úseku Dyje do původního koryta s velkými meandry. Co je to ekologická správa vodních toků? A co se učíme od povodní?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zem je ještě promrzlá. Tam, kde bychom se v létě bořili po kolena, procházíme suchou nohou a jen to trochu křupe. Míříme na prameniště schované v lese o rozloze asi 20 m², pozná se podle namrzlých kaluží. To, co vypadá jako lesní cesta, byl asi metr a půl hluboký odtokový kanál. Voda tudy frčela z prameniště pryč do nížin. Kanál je zasypán zeminou a přehrazen dřevěnými hrázkami. Voda se vrátila do klikatého potůčku. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo je lesa pán – hajný, nebo příroda? Kolik stromů je třeba zasadit, když na cestě vlakem pijeme z jednorázového plastového obalu? Dá se skrze pestrost přírody dojít k pestrému myšlení? Poslechněte si nový formát Spory magazínu Podhoubí, ve kterém se setkáme s pravidelnými komentátory environmentálního dění Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Školní lesní podnik ve Křtinách vede muž, který strávil dvacet let ve vědě. Se studenty a kolegy studoval růst a rozpad na Boubíně, Žofíně nebo v Podyjí. Poznatky o dynamice pralesních společenstev se rozhodl uplatnit v lesním hospodaření. Do Křtin se teď jezdí lesníci z celé republiky dívat na to, jak efektivně využívat tvořivých sil přírody k pěstování odolného lesa, ze kterého má člověk všestranný užitek a přitom zlepšuje přírodní rozmanitost.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou na velké části Česka. Lesy, které odolají výkyvům počasí, stresu ze sucha i škůdcům, jsou druhově i věkově pestré a vychovávají se výběrným způsobem. Jedním z takových modelů je Dauerwald – les trvale tvořivý. V lese probíhají soustavné probírky i zmlazení a nikdy nevznikne holina.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oblast za polárním kruhem se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Symbolem globálního oteplování se stal před lety poněkud zkratkovitě vyhublý lední medvěd, kterému taje „pevná půda“ pod nohama. Od roku 1979 se ale arktický ledový příkrov zmenšil o rozlohu šesti Němecek a z Grónska odtál ledovec o velikosti Albánie. Místo řešení klimatické změny dochází k akceleraci souboje o zdroje, které led odkrývá.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump vyvedl USA z Pařížské dohody. USA jsou druhým největším emitentem skleníkových plynů po Číně a historicky vůbec největším. V tomto kontextu to není dobrá zpráva. Povede to ke zpomalení klesání emisí CO2. Není to ale konec světa. Trend ochrany klimatu to nezastaví. Růst emisí skleníkových plynů zpomaluje a brzy se dostaneme k vrcholu, pak budou emise klesat. Pařížská dohoda funguje, přestože na bázi dobrovolnosti.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spoluzakládal hnutí Limity jsme my, které prosazovalo konec těžby uhlí. Byl u začátků platformy Re-set, která hledá řešení sociálně-ekologických problémů. Aktuálně pracuje na doktorandském projektu na Environmentálních studiích FSS MUNI v Brně. Říká o sobě, že je dítě se zelenou plenkou a že ho už moc nebaví babrat se v pocitech, které v člověku vyvolává klimatická změna. Hostem Podhoubí je Jožka Patočka.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co takhle nebilancovat? Co si prostě projít archiv a vypíchnout to nejzajímavější z uplynulého roku? Podhoubí vyrazilo pětkrát mezi lidi, třeba na Besedu u Bigbítu nebo na festival AFO v Olomouci. A taky vyprodukovalo virální video se Zuzanou Navrátilovou, která ve třiadvaceti letech převzala řemeslo po svém zesnulém tatínkovi a přibližuje dříví v lese těžkou technikou i koněm.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klára Salzmann se celý život věnuje krajinotvorbě. Poslední dobou je jejím oblíbeným tématem zejména říční krajina. Na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér krajinářské architektury. Žije v jižním cípu Brd v domečku u lesa, odkud je to kousek na krásnou louku s výhledy na Plzeň, Nepomuk nebo hřebeny Šumavy. Na štědrodenní procházce jsme si povídali o tom, že krajina jsou lidé, kteří v ní žijí.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CRASH v Podhoubí, to je spolupráce Radia Wave s Galerií Rudolfinum. K aktuální výstavě Antony Gormley / Pavla Melková vzniklo živé natáčení podcastu Podhoubí přímo ve výstavních prostorách. Diskutovali publicista a spisovatel Jonáš Zbořil a socioložka vědy a medicíny Tereza Stöckelová. Z křoví a odpadu, přímo ze srdce antropocénu se zrodila literární bytost Flora. Zachrání nás návrat k přírodě? Jak vypadá život, který vyrůstá z podivných míst, jako jsou pražské Slatiny?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Restaurace Silo obydlela starou fabriku ve východním Londýně. Interiéry jsou z regenerativních materiálů, suroviny od regenerativních farmářů, pekaři si melou vlastní mouku – dřevěný mlýn se dostal dokonce do loga podniku. Restaurace nemá koš a téměř žádný kompost. Většinu zbytků se daří eliminovat už při plánování procesů. Organické zbytky zpracují ve fermentační laboratoři. Vznikají tak unikátní dochucovadla podobná sojové nebo rybí omáčce.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po proudu Doura se stovky let plaví lodě s nákladem vína, aby se ve sklepích města Porto proměnilo v portské víno. Douro Valley je prestižní turistická značka na seznamu světového dědictví UNESCO. Kopcovité údolí řeky je osázené nekonečnými terasami vinohradů. Vinařství Quinta Vila Rachel s dvousetletou tradicí tu provozuje Tiago Cartageno. Oproti zbytku regionu se vymkl zajetým pořádkům a produkuje naturální vína, jak sám říká, tak divoce, jak jen to je možné.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prase je pastevecké zvíře, až 50 % jeho potravy může být zelená složka. Pastva zvyšuje v mase podíl zdravých omega-3 mastných kyselin. Krávy pasené na trávě regenerativním způsobem zlepšují biodiverzitu pozemku. Regenerativně pasená kuřata nemusí být léčená antibiotiky. To všechno je hrozně fajn, ale to nejzajímavější se děje pod povrchem. Půda pórovitá jako houba třeba zmírňuje povodně nebo pomáhá zachytávat CO2.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baterie založené na lithiu používáme denně. Jsou v mobilních telefonech, laptopech, v elektromobilech i bateriových úložištích, kam ukládáme elektřinu z obnovitelných zdrojů na později. Lithiu se přezdívá bílé zlato a čelní politici jím rádi šermují, když mluví o prosperitě v nízkouhlíkové ekonomice budoucnosti. Údajně jedno z největších úložišť lithia v Evropě leží pod osadou Cínovec. Co všechno by znamenalo znovu kopnout do země?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdniny.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odmalička ji bral taťka do lesa, kde ji zasvěcoval do tajů specifické profese – přibližování dřeva. Dřevo se natěží a je potřeba ho z porostů vytahat. Existuje k tomu několik technik a práce s koněm je k lesu nejšetrnější. Zároveň je nejhůř placená, náročnou údržbu chladnokrevníka nevyváží. Proto Zuzana používá i lesní kolový traktor a vyvážecí soupravu. Tu, pod kterou tragicky skončil její taťka, když jí bylo 18, prodala a koupila jinou.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Živé Podhoubí se zvukovou krajinou hudebníka Pavla Jana sledovalo vztah mezi ženským pohlavním orgánem a květem kosatce i fyzické aspekty přímých akcí při blokádách fosilní infrastruktury. Řešila se ochrana starobylých listnáčů ve Žďánickém lese i minimalismus života čtyřčlenné rodiny ve dvou maringotkách. Festivalový stan navštívila výtvarnice a ochránkyně přírody Barbora Lungová a ekologický aktivista Petr Ajs Kucka.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2015 jsme se jako lidstvo právě v Paříži zavázali, že nepřekročíme oteplení planety od 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Zdá se, že v letech 2023 a 24, které jsou nejteplejší v historii měření, tuto bezpečnou hranici oteplení překračujeme. Pařížští pořadatelé Letních olympijských her stejně jako Mezinárodní olympijský výbor se chce vyhnout cynismu a nenabízí jen chléb a hry. Olympijské hry mají být tentokrát udržitelné. Je to vůbec možné?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předešlém dílu Podhoubí jste mohli slyšet reportáž ze 44. ročníku dobrovolného sečení orchidejových luk na Valašsku kosou. Komunitu kolem kosení svolává Miroslav Janík spolu s ČSOP KOSENKA ve Valašských Kloboucích. Kosa rostlinu přeřízne a nerozseká, živočichové mohou utéct, na louku nevjíždí těžká technika. Kosení je nejšetrnější způsob managementu vzácných bělokarpatských luk. Pobyt v čisté přírodě má podle organizátora terapeutické účinky.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O přírodní rezervaci Bílé potoky pečuje místní buňka ČSOP KOSENKA se sídlem ve Valašských Kloboukách už skoro půl století. Dobrovolníci kolem Míry Janíka se sešli letos už po čtyři a čtyřicáté, aby kosou posekali některé přírodně cenné a druhově pestré svahy Bílých Karpat. Jen díky kosení louky nepohlcuje les. Sklízením sena zase nepřibývají do půdy živiny a zůstává druhová pestrost. Kosení je ale hlavně komunitní záležitost.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

50 % celosvětových kalorií pokryjí tři plodiny – pšenice, kukuřice a rýže. Tyto plodiny prošly šlechtitelskými a genetickými úpravami zejména v poválečném období, jsou bohaté na sacharidy a jejich úkolem bylo jednou provždy skoncovat s hladomory. To se do jisté míry povedlo a americký šlechtitel a otec Zelené revoluce Norman Borlaug dostal za odolné a výnosné odrůdy Nobelovu cenu míru. Jaká je odvrácená strana průmyslově vyráběných kalorií?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bolševník velkolepý, křídlatka japonská, pajasan žlaznatý nebo rak signální, to je několik přírodních druhů, které to nemají v Česku lehké. Nikdo je nemá moc rád. V kulturní krajině se totiž člověk snaží být moderátorem toho, co dostane prostor pro život, a co ne. Invazní druhy jsou jako tučné písmo v příběhu evoluce – jsou zkrátka příliš úspěšné, utlačují ostatní druhy a ochuzují biodiverzitu i ekonomiku.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražská Eska, restaurace Štangl, šťávy Goodlok, Bjukitchen, ale i scuk.cz, kosik.cz – stánek na trzích na Malé Straně a v Turnově nebo prodej ze dvora. To jsou kanály, kudy vysílá Hana Součková svoji zeleninu do žaludků zákazníků. Hanky příběh začal asi tím, že se narodila v rodině, která měla k zemědělství blízko a dostala se k pozemkům v Polabí, kde je zelenina doma. Farmu rozjela už ve dvaceti letech, do toho stihla vystudovat ekologické zemědělství na ČZU.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší hora Amazonie Pico da Neblina byla objevena až v polovině 19. století. Je obklopena takzvaným „srdcem pralesa“ – Corazón de la selva, to je zvláštní typ promáčeného pralesa, který brázdí tisíce drobných koryt řek. Je to naprosto neproniknutelný labyrint. Bludiště, kam ani domorodí obyvatelé nechodí. Právě tam se vydal Ladislav Miko začátkem roku s expedicí, aby kromě jiného přivezl cenné vzorky půdy.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V řádcích za obcí Desky, na dohled od centrální partie Novohradských hor, roste šalvěj, oregano, levandule, libeček, ale i bob, fazole, brambory nebo fenykl. Karol Lesný tu se svou rodinou provozuje farmu v ekologickém režimu, která produkuje zeleninu pro dvacet podílníků v KPZ (komunitou podporovaném zemědělství), a taky bylinky, které dodává do skvělých restaurací v okolí. Rodina se věnuje i sběru divoce rostoucích rostlin a míchání vlastních čajů.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

AFO 59 hosted podcast Podhoubí live with Peter McCoy. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Peter McCoy je předním světovým propagátorem aplikované mykologie. Poznatky o houbách kumuluje přes dvacet let v grassrootové organizaci Radical Mycology a šíří je skrze knihy Radical Mycology: A Treatise on Seeing and Working with Fungi nebo The Mycocultural Revolution. Je ředitelem Fungi Film Festivalu a provozuje mykologickou školu s laboratoří Mycologos v oregonském Portlandu. Následuje ukázka z velkého olomouckého rozhovoru.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme jít na party, ale ledovce tají. Chceme něco dokázat, ale nikdy si nevyděláme na vlastní byt. Chceme být Evropa, ale Evropu obchází strašidlo krajní pravice. Chceme chránit přírodu, ale invazní druhy jsou tu doma. Jak se mladí lidé vyrovnávají s prožitky spojenými se sérií krizí včetně klimatické, bytové nebo krize biodiverzity? Proč je potřeba zapojit radikální imaginaci a tvořit komunity?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K potřebě hlasu seniorů v klimatickém hnutí dospěla v roce 2018, když se objevily první velké protesty Fridays for Future. Brněnská buňka studentských klimatických stávek ji zvala k řečnickému pultu a bylo jasné, že k legitimizaci protestních akcí studentů je potřeba i starších autorit. Ostatně na západ od nás nejsou protesty nebo přímé akce za klima doménou jen nejmladší generace, ale celého demografického spektra.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sálající asfalt, nad kterým se tetelí rozžhavený vzduch, vyprahlé a vyšlapané trávníky, kotouč oranžového slunce v oparu prachu… Léto už se blíží a v mnoha městech naší republiky bude vypadat nějak takhle. Klimatická změna eskaluje efekt tepelného ostrova města, který zhoršuje kvalitu života obyvatel a ohrožuje zdraví. Řešením je modro-zelená infrastruktura.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle časopisu Forbes 208. nejbohatší člověk světa a 2. nejbohatší Čech Daniel Křetínský byl se svým holdingem po propuknutí energetické krize vlastními slovy „odsouzen k růstu“. Aktiva EPH s válkou na Ukrajině nabobtnala na dvojnásobek, zatímco domácnosti chudly. Portfolio EPH je široké, jádro ale tvoří energetika a podle platformy Re-set energetika špinavá. Co to znamená, když největší současný český byznysmen soustřeďuje mediální moc?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českými médii několikrát za rok proběhne kauza usmrcení dravých ptáků pomocí karbofuranem otrávených návnad. V roce 2021 za to byl poprvé v Česku někdo odsouzen, tresty ale nejsou dostatečné, a tak se případy objevují každým rokem znovu. Samotné držení karbofuranu je přitom trestné. Stejně tak záhadně mizí rysi, kteří se pak najdou třeba v mrazáku šéfa jednoho z mysliveckých sdružení. České soudy tyto případy stále bagatelizují.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.