Podcasts about evropsk

Šestice největších evropských ekonomik prosazuje hlubší propojení jednotného trhu a odbourání obchodních bariér, a to i za cenu vzniku dvourychlostní Evropy. „Nepociťujeme obchodní bariéry, ale potřebujeme, aby Evropská unie ochránila trh proti levným dovozům za dumpingové ceny z regionů, kde je nižší zatížení regulacemi,“ tvrdí v Chybě systému Petr Popelář, který je předsedou představenstva společnosti Moravia Steel, největšího českého vývozce ocelových výrobků.

Kam se posunul spor vlády s prezidentem? Co ukazuje o akceschopnosti Evropské rady neústupnost maďarského premiéra, který dál blokuje klíčovou půjčku Ukrajině? A měl by se ještě víc regulovat prodej kratomu, kvůli kterému loni zemřelo 17 lidí?

Naděje se tentokrát nesplnily. Nejvyšším politikům 27 členských zemí Evropské unie se nepovedlo přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby stáhl své veto, kterým blokuje půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, ačkoli s ní na minulém summitu loni v prosinci souhlasil.

Nedaleko Paříže na setkání zhruba 40 zemí provozujících jaderné elektrárny si předsedkyně Evropské komise posypala hlavu popelem, když prohlásila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Hrozba energetické krize, vyvolaná válkou na Blízkém Východě a valící se na Evropu, byla nepochybným hybatelem.

Tento týden se v Paříži konala konference, která má šanci vejít do dějin jaderné energetiky. Ze summitu o budoucnosti jádra proniklo na veřejnost hlavně to, že tam předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nazvala odklon od jaderné energetiky, o níž se v Bruselu ještě donedávna mluvilo spíš s despektem anebo vůbec, „strategickou chybou“.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Premiér Andrej Babiš má od minulého týdne imunitu a může začít naplno vládnout. Jak to bude vypadat? „Pozitivní očekávání od vlády mám nulová, ale čtyři roky se to snad dá přežít,“ říká k tomu novinářka Lenka Zlámalová.„Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do nějakého pekla nebo něco takového. Na rozdíl od některých svých novinářských kolegů se opravdu nebojím slovenského nebo maďarského scénáře, já se bojím totálního dluhového armagedonu,“ vysvětluje ekonomická analytička a komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová, která byla hostem v podcastu Mediální cirkus.Zlámalová patří mezi pravicové komentátory a ostré kritiky Babišovy politiky. V letech po roce 2013, kdy hnutí ANO poprvé uspělo ve volbách, Zlámalová opakovaně popisovala ekonomické kauzy Andreje Babiše, stejně jako cestu k jeho zbohatnutí.„Začínají fungovat pojistky a z toho mám radost. Jsou dvě. Jedna bude fakticky Donald Trump, který nám prostě nedovolí nedat peníze do obrany. On rozumí excelovým tabulkám. A ta druhá pojistka jsou finanční trhy, zahraniční investoři, kteří nakupují naše dluhopisy,“ analyzuje Babišovu vládu Lenka Zlámalová.Už nejsem hlavní enemyZlámalová na sebe upoutala pozornost předsedy hnutí ANO především v době, kdy přišla s kauzou korunových dluhopisů a podezřením, že Babiš skrze ně obcházel daňové zákony. Policie ale následné vyšetřování odložila. Tehdy Zlámalová patřila mezi Babišovy přední kritiky.„Už nejsem dvorní kritička. Já jsem na to měla monopol ještě za prezidentské volby, to bylo vždycky Zlámalová a jezulátko. Ale vy jste mi to v Seznamu trošku vyfoukli, teď jste největší enemy (nepřítel, pozn. red.) vy,“ říká s nadsázkou v hlase Lenka Zlámalová.Svoji novinářskou kariéru začínala v MF Dnes, působila v Hospodářských novinách a později v Lidových novinách. Z těch odešla v roce 2013 poté, co vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. Spolu s dalšími novináři pak založila projekt Echo24, který se v začátcích profiloval jako silně protibabišovský. Z Echa odešla po devíti letech do vydavatelství Czech News Center patřící miliardáři Danielu Křetínskému.Jaké kauzy bude Zlámalová sledovat teď?„Přicházejí nová témata, a to je především nový svěřenský fond, kterým to vypadá, že Andrej Babiš opět zcela porušil to, co slíbil.  A tady už tlačí Evropská komise, aby se to prošetřilo,“ říká a pokračuje:„Vypadá to, že Babiš podvedl pana prezidenta. Ten právě proto chtěl veřejné přiznání, jak to bude s konfliktem zájmů, aby nebyl spolupachatelem, protože Babiše jmenoval. Prezident si vlastně udělal z lidí rukojmí a říká: Babiš vám tady něco slíbil, a to tak není.“Andrej Babiš začátkem února oznámil, že všechny své akcie holdingu Agrofert vložil kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a na chod společnosti už nemá vliv. Seznam Zprávy ale později zjistily, že podle statusu fondu Agrofert budou moci řídit Babišovy děti, a to hned poté, kdy skončí ve veřejných funkcích. Původně přitom slíbil, lže se Agrofertu vzdává nevratně a firmu získají děti až po jeho smrti.Samotný Agrofert je navíc jen částí premiérova impéria.„Andrej Babiš má spoustu dalších byznysů, kterým je potřeba se věnovat. Například zdravotnictví je jeho velká priorita, tím teče víc peněz než zemědělstvím, 440 miliard, a v něm premiér také podniká. To mluvím o holdingu Synbiol a Hartenberg. A ty stále zůstávají ve vlastnictví Andreje Babiše,“ popisuje Zlámalová.V čem selhává Česká televize? Za co musí novináři umět pochválit Babišovu vládu? A proč Lenka Zlámalová odešla z Echa 24?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jaký bude další osud nového systému emisních povolenek ETS 2? Najde unie přijatelný kompromis? Kolik se dosud sešlo připomínek k dosavadnímu návrhu? A podaří se vyjmout ze systému rezidenční budovy? „Situace je velmi složitá, uvidíme, co z mých konkrétních návrhů, které jsem předložila, má potenciál najít shodu v Evropském parlamentu a projít,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN a hlavní zpravodajka Evropského Parlamentu.

Jaký bude další osud nového systému emisních povolenek ETS 2? Najde unie přijatelný kompromis? Kolik se dosud sešlo připomínek k dosavadnímu návrhu? A podaří se vyjmout ze systému rezidenční budovy? „Situace je velmi složitá, uvidíme, co z mých konkrétních návrhů, které jsem předložila, má potenciál najít shodu v Evropském parlamentu a projít,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN a hlavní zpravodajka Evropského Parlamentu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V polovině letošního roku měla proběhnout revoluce na českém pracovním trhu. Nebo, podle vyjádření zástupců různých zaměstnavatelů, mělo jít spíš o převrat. Směrnice Evropské unie, kterou měla v té době Česká republika promítnout do své legislativy, zaručuje takové „překvapivé“ věci, jako je například rovné odměňování žen a mužů za stejnou práci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím nevidíme žádné známky migračních pohybů vyvolaných americko-izraelskou válkou proti Íránu, ujišťoval eurokomisař Magnus Brunner ministry vnitra členských zemí a posléze i novináře ve čtvrtek v Bruselu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Blízkém východě by mohla prověřit nový migrační pakt Evropské unie, Memento - aneb stát nedokázal pomoci tisícům Čechům v Perském zálivu, Donald Trump se sice zbavil ministryně zodpovědné za deportace, ale ne jejích postupůVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Maďarsku se za měsíc uskuteční parlamentní volby. Nezávislé průzkumy se shodují, že pokud by volby proběhly řádně, stranu Fidesz současného premiéra Viktora Orbána porazí opoziční strana Tisza, jejíž předseda Péter Magyar nahradí Orbána v pozici premiéra. Tisza by mohla podle posledních průzkumů stranických preferencí získat ústavní většinu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA versus Írán: Evropa nehraje žádnou roli. Dopad útoku na Írán na válku na Ukrajině. Petr Pavel, rok třetí, rok zlomový. Evropská unie na maďarském rozcestí. Přežívání není kulturní politika. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč? - Proč může být problémem pro vás i vaše okolí, pokud budete jen optimističtí a pozitivní? - Nadaným dětem pomůže se stresem a psychickými obtížemi nová výzkumná stanice v Brně. - Téměř 60 procent Čechů trpí obezitou nebo nadváhou. Lékaři upozorňují, že způsobuje další zdravotní komplikace jako jsou cukrovka, bolesti kloubů a zad, ale taky onemocnění jater a ledvin nebo vysoké hladiny cholesterolu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Jana Cíglerová se coby zkušená novinářka v dubnu stane rozhlasovou zpravodajkou v USA. Nebude to ale pro ni cesta do neznáma. „V 19 letech jsem odjela do USA jako au pair. Pamatuju si ten pocit z mrakodrapů v New Yorku,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Amerika ji tehdy okouzlila energií i velkorysostí, a tak dnes žije rozkročená mezi oběma kontinenty. Teď už jako máma tří synů, žena s evropskou zkušeností a jasným názorem na výchovu, která může srovnávat.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měl jsem pocit, že jsem vyšetřovaný já a ne člověk, který napsal nenávistný komentář,“ říká právník a aktivista Kryštof Stupka o případu, se kterým se obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Ještě před pár lety přitom věřil, že když se člověk v Česku obrátí na policii, dostane ochranu. „Byl jsem přesvědčený, že žiju v zemi, kde je bezpečno. A když se něco pokazí, můžu jít na policii a tam řeknou: uděláme nejvíc pro to, abychom zabránili, že vám někdo uškodí,“ popisuje Stupka, jak se postupně tahle představa rozplynula. Začalo to po teroristickém útoku na queer bar Tepláreň v Bratislavě v roce 2022. Pod jeho tweet o chystané pietě tehdy někdo napsal komentář přející smrt gayům a naznačil, že útok měl být ještě rozsáhlejší. Stupka podal trestní oznámení, přičemž následoval výslech, ze kterého měl aktivista pocit, jako by byl viníkem on sám a nikoli člověk, v jehož výrocích policie spatřovala provinění v podobě podpory terorismu. Musel obhajovat, jak ho čin mohl zasáhnout, ale později zjistil, že ve spise skončily i jeho soukromé e-maily a výpisy z bankovního účtu - včetně adresy rodičů a míst, kam chodí. A že tyto informace dostal i obviněný. „Obrátil jsem se na policii, protože jsem očekával ochranu a ne to, že mě vlastně ještě vystaví nebezpečí,“ popisuje, že by teoreticky bylo možné informace ve spise zneužít. Zásadní pro něj už nebylo, jak případ skončí, ale jakým způsobem s ním stát zacházel. Dnes už podle svých slov neřeší jednotlivý nenávistný komentář, ale jde mu o to, aby se změnilo postavení obětí v trestním řízení - i proto vítá, že se bude Evropský soud zabývat věcí přednostně. „Může z toho být precedent a lze tím nastavit chápání lidských práv,“ popisuje právník a aktivista. Stupka ale zároveň otevřeně mluví o proměně vlastního aktivismu v době, kdy si od něj dával kvůli celému případu pauzu. Přiznává, že byl v některých věcech „hodně woke“, někdy tlačil na perfekcionalitu jazyka i postojů a že se tím trochu ztratil celý cíl jeho snah. Zpětně také vnímá, že v prostředí kulturních válek se často řešily „blbosti, které někoho nezajímají, akorát lidi naštvou“, místo věcí, které lidem opravdu mohou pomoci. Co se podle něj musí změnit, aby se znovu dalo věřit, že stát skutečně „pomáhá a chrání“? Obává se, že se útok v Bratislavě může opakovat a proč tomu napomáhají sociální sítě? A jak být dnes aktivistou, který opravdu pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor.

Jana Cíglerová se coby zkušená novinářka v dubnu stane rozhlasovou zpravodajkou v USA. Nebude to ale pro ni cesta do neznáma. „V 19 letech jsem odjela do USA jako au pair. Pamatuju si ten pocit z mrakodrapů v New Yorku,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Amerika ji tehdy okouzlila energií i velkorysostí, a tak dnes žije rozkročená mezi oběma kontinenty. Teď už jako máma tří synů, žena s evropskou zkušeností a jasným názorem na výchovu, která může srovnávat.

Kdo organizuje a určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu repatriačních letů z Blízkého východu? Jak vysoké je riziko odvetných íránských útoků na území Evropské unie? A kam až může vyšplhat cena ropy? Poslechněte si speciální vysílání věnované aktuálnímu dění na Blízkém východě.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta Lustiga

Čtyři roky trvající ruská invaze na Ukrajině znamenala pro evropský kontinent zásadní transformaci. Daleko hlubší, než jakou jsme si v únoru roku 2022 dovedli vůbec představit.

Čtyři roky trvající ruská invaze na Ukrajině znamenala pro evropský kontinent zásadní transformaci. Daleko hlubší, než jakou jsme si v únoru roku 2022 dovedli vůbec představit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta LustigaVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa je technologicky závislá na USA a částečně na Číně. Jak velký problém to může být, si uvědomila až v posledním roce, kdy se Donald Trump znovu stal prezidentem. Data ukládáme do amerických cloudů, kde nemusí být v bezpečí. Pokročilé čipy nenavrhujeme ani nevyrábíme. Jan Sedlák, redaktor E15 a Lupy.cz, popisuje jednání a snahy Evropy o budování nezávislosti. Významným hráčem by v tomto směru mohlo být Česko. Seznam má know-how na infrastrukturu a řadu dobrých koncových služeb. Máme také experty, díky kterým bychom mohli být silní v produkci čipů. Jen musíme vytvořit silné tržní prostředí. Program pořadu 01:11 – Evropská technologická závislost 14:49 – Mluvíme, nebo makáme? 25:35 – Výroba čipů 34:40 – Mozky máme 39:45 – Know-how Seznamu 50:41 – Onsemi a další

Na východě brutální imperátor, na západě bezuzdný protekcionista. Co do sousedů na tom Evropa od konce druhé světové války nebyla hůř. Snad jedinou nadějí je pro ni toho času Evropská unie: unikátní politické a hospodářské partnerství 27 evropských zemí, založené na smlouvách, společných hodnotách a volném trhu. Cílem je zajištění míru, prosperity a stability všech jejích států. Tolik teorie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tématem speciálu bude pátrání po sedmi miliardách korun neoprávněně vyplacených dotací za léta 2017–2021, které by podle rozsudků soudů měl holding Agrofert vrátit českému státu. Celé téma se pokoušíme rozplést s bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným. Exministr před rokem reagoval na průlomové rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Na jejich základě nechal externí firmou vyčíslit celkové náklady a stanovil postup vymáhání.Následně přišla nová politická garnitura reprezentovaná ministrem zemědělství Šebestyánem, který v účtovacím období 2017–2022 jako šéf platební agentury SZIF měl rozdělování dotací na starosti. A začaly se dít věci. Nejdříve vznikla fáma, že analýza auditorské firmy ohledně vyplácených peněz se ztratila. Pak šéf kanceláře ministra Felčárek zveřejnil na stránkách ministerstva prohlášení, že všechno je právně jinak. Tak rozhodné postavení se proti výrokům soudů Česko ještě nezažilo.Další konflikt nás čeká, až si Evropská komise udělá audit způsobu, jakým Andrej Babiš zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP trust. Pokud konstatuje, že to opět neodpovídá zákonu o střetu zájmů, a česká strana to bude ignorovat, může dojít k pozastavení všech zemědělských dotací z evropských fondů. Přetahování o dotace v režimu 2.0 opět začíná.

„Rusko a Ukrajina se ocitly na počátku konce války,“ prohlásil v nedávném interview pro list Financial Times ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě proto by Ukrajina potřebovala znát přesné datum vstupu do Evropské unie, které je zatím předběžně plánováno na příští rok. Podle Zelenského si ovšem Rusko při rozhovorech s Američany „pohrává“ a vytrvale kličkuje. Proč se ukrajinský prezident domnívá, že je válka před svým koncem?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

„Sleduji některé převaděčské bandy na sociálních sítích a ty se nijak moc netají tím, co dělají. Dominantně inzerují své služby přes sociální sítě a zdá se, že jim to vychází a že se nebojí toho, že budou chyceny. Evropské bezpečnostní složky mají v tomto ohledu obrovský dluh,“ říká analytik Robert Kotzian v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 24.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Část Evropské unie chce vyhovět požadavkům byznysu a prohloubit vzájemnou spolupráci. V rámci snah o zvýšení konkurenceschopnosti se Evropská komise chystá předložit návrh na úpravu kapitálového trhu i na vznik takzvaného 28. režimu. „Je to snaha řešit velký problém, kdy v Evropě sice vznikají malé začínající firmy, ale po dosažení určité velikosti z ní odcházejí. A to je škoda, protože nezhodnocujeme um našich lidí,“ tvrdí v Interview Plus europoslanec Luděk Niedermayer.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hospodářský summit evropských představitelů, který se konal v belgickém zámku Alden Biesen, se sice sešel pod sjednocující myšlenkou učinit Evropu konkurenceschopnou a zajistit jí trvalé místo mezi rozhodujícími globálními hráči, nicméně sám průběh nenasvědčoval uvedenému předsevzetí.

Když má někdo opletačky s policií, není to nic příjemného. Pokud se do nich ale dostane v Trenčíně, je to přesně naopak. Tohle slovenské město je letos taky Evropským hlavním městem kultury a žije tak řadou zajímavých projektů. Jeden z nich spojuje lidi u zdánlivě obyčejné, a možná už trochu pozapomenuté činnosti – pletení. Pro jedny je to zábava, pro jiné způsob, jak nebýt sami.

Vládní koalice chce nahradit služební zákon novým zákonem o státních zaměstnancích. Co si od toho slibuje? Oslabí to nezávislost úředníků a posílí vliv politiků, jak varují odboráři i opozice? Jak se stávající služební zákon za posledních deset let od jeho přijetí osvědčil? A nenarazí jeho změna u Evropské komise? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Vládní koalice chce nahradit služební zákon novým zákonem o státních zaměstnancích. Co si od toho slibuje? Oslabí to nezávislost úředníků a posílí vliv politiků, jak varují odboráři i opozice? Jak se stávající služební zákon za posledních deset let od jeho přijetí osvědčil? A nenarazí jeho změna u Evropské komise? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Prezident Donald Trump svolal na počátku února do Washingtonu zástupce 54 zemí světa a Evropské komise na summit věnovaný kritickým surovinám. Cílem americké administrativy je přenastavit globální mapu hodnotových řetězců kritických surovin tak, aby se oslabila dominantní pozice Číny.

Evropská unie je moloch. Spolek 27 zemí, které si za desetiletí navykly tak nějak společně hospodařit. Hájily přitom obvykle především svůj národní píseček, zároveň však byly svolné ke kompromisům odrážejícím i vyšší, tedy společné zájmy.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.

Jak zastavit vymírání. Co třeba volební právo pro rodiče i za děti?; Trump jako Biden; Evropský parník se natáčí správným směrem, není však jisté, zda manévr dokončí; Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž; Důležitý den: 13. únor 1948; Chceme stále víc

Sociální síť TikTok je postavena na návykových mechanismech, které mohou poškozovat fyzické a mentální zdraví svých uživatelů, a měla by změnit základní principy svého fungování, uvedla Evropská komise. Předběžně proto obvinila TikTok z možného porušování evropských regulací. „Kdyby se fungování sociálních sítí mělo změnit, tak zřejmě přestanou existovat v té podobě, v jaké je známe,“ usuzuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Co v praxi přinese rozhodnutí Evropského parlamentu extrémně snížit do roku 2040 emise? Pomůže tlak západu ke zmírnění trestu či propuštění hongkongského kritika Číny Jimmyho Laie? A jak první velká rekonstrukce promění Novou scénu Národního divadla? O tom všem budeme mluvit v publicistice s Věrou Štechrovou.