POPULARITY
Categories
Obecně se soudí, že zahraniční politika nemá na domácí volby žádný vliv. Což ale není jasně doložitelné, protože posledních 35 let se země za jakékoli vlády hlásila k Západu, demokracii, právnímu státu a příslušnosti k NATO a Evropské unii. Nejprve jako uchazečka o členství, pak už uvnitř obou struktur. A kdo to případně zpochybňoval, ve volbách neměl většího úspěchu. Dalo by se tedy říct, že aspoň periferním viděním česká společnost zahraniční orientaci státu vnímá.
Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.
Do roku 2035 nelze ukončit výrobu aut se spalovacími motory, aniž by to nemělo dopad na evropský průmysl, tvrdí výrobci. Evropská asociace výrobců automobilů proto v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové požaduje posunutí termínu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale poukazuje, že mezi výrobci nepanuje shoda. „150 šéfů firem podepsalo dopis předsedkyni Komise, kde požadují cíle držet kvůli stabilitě prostředí, aby firmy věděly, do čeho investovat,“ říká.
Jak se podařilo vyšetřovatelům dopadnout muže podezřelého ze středečního smrtícího útoku na amerického pravicového aktivistu Charlieho Kirka? Co vyplynulo z dnešní schůzky předsedkyně Evropské komise se zástupci automobilek? A jak by se v praxi mohlo firem, institucí i obyvatel Česka dotknout nařízení o nakládání s digitálními daty, které je účinné ode dneška?
Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Trumpa zatím brzdí soudy. Rusko-běloruské cvičení Západ ´25 a drony nad Polskem. Předsedkyně Evropské komise: Nastal čas semknout se a jednat. Dáme ještě šanci politice, nebo jen „pořešíme“ problémy lidí?
„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.
„Nemylme se – toto je boj za naši budoucnost. Za svobodnou a nezávislou Evropu, za naše hodnoty a naši demokracii, za naši svobodu a schopnost si sami určovat své osudy.“ Takto dramaticky zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou výroční zprávu o stavu Unie. Před plénem Evropského parlamentu upozornila, že „právě teď se staví bitevní linie pro nový světový řád“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?
Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?
„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?
Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň? A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„Ta stávající forma Evropské unie se vyčerpala, podlehla svým vlastním nepřiměřeným ambicím a směřuje někam do situace, kterou já bych nenazval přímo krachem nebo rozpadem, ale žijeme minimálně v téhle dekádě v etapě nějakého předělu,“ říká expert na zahraniční politiku Jan Zahradil v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 10.09.2025, www.RadioUniversum.cz
Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Univerzita v Cambridge se rozhodla udělit titul čestný doktorát marxistické filozofce Angele Davisové. „Levicový extrém je více tolerován a přijímán než pravicový extrém,“ kritizuje krok Ivan Pilip, bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské investiční banky v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Doplňuje, že ho děsí vytrácení levopravého středu ze světové politiky a že Donald Trump je podle něj radikální reakcí na radikální progresivismus. (Vysíláme v repríze.)
V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.
Identitu lidí je dnes možné prokázat nejenom fyzicky, ale taky online. Pro přihlášení k internetovým službám úřadů, ale v některých případech i soukromých společností je možné využít několik nástrojů, které jsou zdarma. Třeba Bankovní identitu už někdy v Česku využilo 5 milionů lidí. Identitu MojeID je zase možné využít v zahraničí...
Většina Evropanů považuje Evropskou unii za prospěšnou a věří jí. Češi naopak z průzkumu Eurobarometr vyšli opět jako jedni z největších skeptiků. „V zemích, ve kterých jsou občané spokojeni se svou vlastní zemí, jsou současně významně spokojeni s Unií,“ říká v pořadu Pro a proti bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, dnes předseda Evropského hnutí v České republice. „Euroskepticismus má ekonomickou příčinu,“ oponuje analytik společnosti Natland Petr Bartoň.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostem předvolebního Pressklubu Frekvence 1 byl zástupce SPD Martin Malášek. Ten byl do našeho předvolebního vysílání pozván jako kandidát do 30 let. Do předvolebního vysílání zveme zástupce volebních stran a hnutí, které mají šanci překonat pětiprocentní volební hranici. Martin Malášek pracuje jako sociální pracovník s dětmi a je zastupitelem města Hranice na Moravě na Olomoucku. Podle něj bychom měli mít soběstačnou armádu a vystoupit z NATO i Evropské unie. Současné závazky, které vůči těmto organizacím máme, se podle něj plnit nemusejí.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu.Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Identitu lidí je dnes možné prokázat nejenom fyzicky, ale taky online. Pro přihlášení k internetovým službám úřadů, ale v některých případech i soukromých společností je možné využít několik nástrojů, které jsou zdarma. Třeba Bankovní identitu už někdy v Česku využilo 5 milionů lidí. Identitu MojeID je zase možné využít v zahraničí...Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropská unie v rámci navrhované reformy Společné zemědělské politiky chce zjednodušit administrativu a cílit na podporu malých a středních farem. „Malé farmy mají méně síly vykonávat administrativní úkony oproti velkým podnikům, které pro tyto účely mají své zaměstnance. I proto je důležité podporovat malé a střední podniky. Otázkou je, jak vše nastavit tak, aby se nevytvářely nepříjemné důsledky,“ říká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody WWF Česko.
Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.
Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.
Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.
„ČNB si udělala ve své prognóze speciální kapitolu, ve které se věnuje inflačním dopadům povolenek ETS 2. U nás je to vyhroceno tím, že máme velké množství malých sídel, potřebuje auto a stáří vozového parku je v průměru někde mezi 17 a 19 lety,“ tvrdí ekonomka Ilona Švihlíková, která byla hostem Echo Prime Time. Vybrat peníze od těch nejchudších a pak je redistribuovat, jak navrhují Piráti, jí přijde „choré“.V rámci EU je třeba podle ní hledat spojence pro odpor proti ETS 2. „Vláda ANO by si v tom počínala asi intenzivněji. Evropská unie je ve stavu, kdy musí říct, že král je nahý a že blbost zůstane blbostí. Nemusíme to přijímat,“ řekla Švihlíková a vyjádřila se také k některým prvkům programů koalice Spolu a ANO.Jak se dívá na volební programy stran pro nadcházející volby? A v jaké kondici je česká ekonomika? Sledujte rozhovor!
Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.
Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už jsme si pomalu navykli, že o Ukrajině a Rusku nejednají Evropané v rámci Evropské unie, ale že si pro to kreativně vytvořili „koalici ochotných“, když jim Maďarsko a Slovensko znemožňují používat instituce EU. Zatím jsme však z těchto schůzek, obvykle virtuálních, poháněných zejména francouzským prezidentem a britským premiérem, mnoho konkrétního pro Ukrajinu nevytěžili.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Slovenský premiér Robert Fico (SMER) zcela promyšleně odtrhává Slovensko od Evropské unie a snaží se ho otočit k Rusku. Naposledy to předvedl v Pekingu při setkání s ruským diktátorem Putinem. Fico se jako jediný z lídrů Evropské unie zúčastnil oslav konce 2. světové války v Číně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podcast Evropa zblízka je po letní pauze zpět! A to hned s předvolební minisérií. V Česku proběhnou 3. a 4. října parlamentní volby a my v následujících pátečních zářijových epizodách z různých úhlů pohledu probereme, jakou roli v nich hraje Evropská unie. V této epizodě to bude sociologický pohled, a to s Terezou Krudencovou, analytičkou projektu České zájmy v Evropské unii, na kterém se podílí mimo jiné agentura STEM.
Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?
Evropská komise schválila dohodu o volném obchodu s latinskoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Brazílii, Argentinu, Uruguay a Paraguay. Vzniká největší zóna volného obchodu svého druhu na světě, týká se 700 milionů spotřebitelů. Evropské podniky budou moct za daleko výhodnějších podmínek dovážet do Latinské Ameriky stroje, automobily nebo jiné průmyslové výrobky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve čtvrté epizodě podcastu Platformy na hraně se budeme bavit o legislativě ošetřující platformovu praci nejenom v českém právu, ale v rámci celé Evropy. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella si k erudované debatě do studia pozvaly právničku a odborovou funkcionářku Šárku Homfray. Šárka popsala právní rámec, v jakém se digitální platformy v českém prostředí nyní pohybují a zmínila také proč je současné status quo pro platformy výhodné. Pozastavily jsme se ale také u toho, jaké, nejenom právní, dopady současný stav může znamenat pro samotné pracující. Lze předpokládat, že Evropská směrnice o pracujících prostřednictvím platforem přinese v tomto ohledu významné změny. Co očekávat v příštích dvou letech na poli legislativy o platformové práci se dozvíte v tomto díle Platforem na hraně.
Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.Podlaší je region na východě Polska, o jehož existenci Češi nejspíš pořádně netuší – mimo jiné proto, že tento původní (a správný) český název se používá výrazně méně než názvy novější a nepřesnější. Jako třeba Podlesí. Aby to nebylo tak jednoduché: lidé, kteří na Podlaší žijí, se nepovažují za národ, ačkoliv hovoří jiným jazykem, než je v okolí běžné. Podlašané, stejně jaké třeba Hornoslezané, se mají za regionální menšinu. Jejich dlouholetá a prozatím marná snaha o uznání svého vlastního jazyka jako originálního polského kulturního dědictví je jedním z mnoha dokladů, že Polsko si neví rady se svými menšinami a regionálními odlišnostmi, popírá je a ignoruje, protože stále ještě hledá své státní národní sebevědomí.Podlaština je skutečně originální jazyk: ačkoli se nachází v západoslovanské zemi, patří mezi východoslovanské jazyky. Ačkoliv jde o směs běloruštiny a ukrajinštiny (dostatečně odlišnou od obou těchto jazyků), nezapisuje se azbuku, nýbrž latinkou. Tedy aspoň podle návrhu Jana Maksymiuka, jenž její nový zápis vymyslel a snaží se ho prosadit. Doposud totiž podlaština takový nemá, což napomáhá tomu, že se rozvolňuje míra jejího užívání. Vratislav Karpíšek, který se podlašsky naučil sám z knih a návštěv regionu, zase připravuje učebnici a oba muži pospolu slovník. Jako by tak posluchači a diváci nahlíželi s oběma muži dvě stě let zpátky, kamsi na počátek českého národního obrození. Ostatně lze obrozovat ještě v 21. století?A jak vlastně Podlašané vnímají svou existenci v Polsku? A sousedství s Běloruskem, potažmo nevyzpytatelným Ruskem? Jak se cítí lidé, kteří kulturně stojí opravdu na hranici mezi slovanským východem a západem? A je šance, že podlaština – která se nevyučuje ve škole, mediálně má minimální zastoupení a je pod tlakem globalizace, jež stírá regionálnírozdíly – vydrží ještě další desetiletí, neřkuli století? A skutečně je pro Čecha snadné podlašsky číst? Aneb konečně podcast, která svým divákům posouvá hranice o kus dál.
Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?
Jak informační válka ovlivňuje myšlení a jak se tomu můžeme bránit? Nakolik jsou dnes volby ovlivněny algoritmy a trollími farmami? A co můžeme my všichni dělat pro to, aby se do Poslanecké sněmovny nedostali extremisté? Dalším hostem speciální volební edice Deep Talks byla Danuše Nerudová. Profesorka ekonomie, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, kandidátka na prezidentku České republiky a dnes poslankyně Evropského parlamentu za STAN.
V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.
Plzeň slaví 10. výročí od získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Součástí vrcholících oslav bude velkolepá show Plzeň v záři, která proběhne ve dnech 12. – 14. září. Centrum města rozzáří velkolepá show se zahraničními účinkujícími i jedinečný večer DJKT live.
Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.
Evropská komise chce zavést opatření označované jako Chat Control, které by technologické firmy nutilo prohledávat zprávy a fotografie všech uživatelů a upozorňovat na dětskou pornografii a zneužívání dětí. „U kamer na ulicích to nechceme. Velmi se proti tomu bojuje a vždycky, když se někdo pokusí protlačit biometrické sledování, je proti tomu velký veřejný odpor. A toto je to samé,“ říká europoslankyně a stínová zpravodajka k návrhu Markéta Gregorová (Piráti).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové. Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Při očekávání konjunktury, která bude kopírovat ekonomický vzestup po roce 2003 nebo 2013, jde všechno, jak se sluší a patří. Spotřeba českých domácností roste, služby se už dávno zotavily z těžkých let covidu, stavebnictví se probudilo mimo jiné i díky neúnavným vládním investicím do dálnic a železnic. Zbývá napravit jeden detail, bohužel právě nejdůležitější. Ke všemu nikdo neví, jak to udělat.
Při očekávání konjunktury, která bude kopírovat ekonomický vzestup po roce 2003 nebo 2013, jde všechno, jak se sluší a patří. Spotřeba českých domácností roste, služby se už dávno zotavily z těžkých let covidu, stavebnictví se probudilo mimo jiné i díky neúnavným vládním investicím do dálnic a železnic. Zbývá napravit jeden detail, bohužel právě nejdůležitější. Ke všemu nikdo neví, jak to udělat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podle dat lékařů z porodnice U Apolináře přežívá více než 60 procent dětí, které přišly na svět po této komplikaci, bez závažných zdravotních potíží. - Vědci z Olomouce jako vůbec první v Evropské unii vysadili na poli geneticky pozměněný ječmen. Měl by být odolnější, s vyššími výnosy a kvalitnějšími zrny. Experti už sklidili první úrodu. - Paroplavba po Vltavě na trase z Prahy do Štěchovic slaví 160 let. Moderuje Naděžda Hávová.
Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?