Podcasts about evropsk

Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle ředitele Institutu Europeum Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele. A to i přes obří obchodní deficit a nekalé obchodní praktiky Číny.

Pokud bude přijata novela zákona o střetu zájmů, předložená vládními poslanci, bude to znamenat podobný předěl ve fungování státu a jeho institucí jako nechvalně proslulá opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD z roku 1998. Způsob, jakým se novela rychle objevila ve sněmovně, dokládá, že Andrej Babiš má vážné obavy z toho, že Evropská komise nebude pokládat jeho řešení střetu zájmů za dostačující a hledá proto zajištění svého byznysu.

Schodek veřejných financí by měl v příštím roce dosáhnout 2,8 procenta HDP a do roku 2030 postupně klesnout na 1,3 procenta HDP. Vyplývá to z nového fiskálně-strukturálního plánu, který musí vláda ještě dostat posvěcený od Evropské komise. V každém případě platí slib ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že by deficit měl zůstat pod evropskou hranicí tří procent HDP. V tomto kontextu možná stojí za připomenutí, že původní plán počítal s deficitem ve výši 0,9 procenta

Po dvou letech úmorného čekání přechází Ukrajina do nové fáze přístupových rozhovorů s Evropskou unií – tedy k pondělnímu zahájení prvního jednacího klastru v Lucembursku. Přestože úvodní rozhovory byly zahájeny tamtéž přesně před dvěma lety, faktická jednání k věci začínají až teď. Doposud je blokovala maďarská vláda Viktora Orbána.

Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle ředitele Institutu Europeum Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele. A to i přes obří obchodní deficit a nekalé obchodní praktiky Číny.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Příbram letos po deseti letech hostila Setkání hornických měst a obcí. Současně akce probíhala i s 19. Evropským dnem horníků a hutníků. Do Příbrami, dle slov pořadatelů, dorazilo kolem 1300 účastníků z České republiky i ze zahraničí a celé město se od pátku do neděle proměnilo v centrum hornické tradice.

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Ve všech zemích Evropské unie začal platit soubor opatření souhrnně nazývaný Migrační a azylový pakt. Minulá vláda se před dvěma lety při jeho schvalování zdržela hlasování, ta současná, Babišova, ho hned na svém prvním jednání zcela odmítla, což ale neznamená nic jiného, než právě to, že si odhlasovala, že ho odmítá.

Ve všech zemích Evropské unie začal platit soubor opatření souhrnně nazývaný Migrační a azylový pakt. Minulá vláda se před dvěma lety při jeho schvalování zdržela hlasování, ta současná, Babišova, ho hned na svém prvním jednání zcela odmítla, což ale neznamená nic jiného, než právě to, že si odhlasovala, že ho odmítá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debata Respektu s Lukášem Dolanským a Janem Váškou o tom, kam dospělo Spojené království 10 let od referenda o brexitu.Proč se britští premiéři a premiérky střídají jako na kolovrátku a může za to odchod Spojeného království z Evropské unie? A přinesl brexit zemi něco pozitivního? Nejen o tom diskutovali bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně Lukáš Dolanský a expert na Velkou Británii Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity karlovy v rámci Debaty Respektu v Knihovně Václava Havla. Večerem provázela Dominika Perlínová.

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

Evropská unie připravuje zásadní změnu ve fakturaci, která má během několika let přepsat způsob, jakým mezi sebou firmy posílají účetní doklady. Dnes drtivá většina firem posílá PDF dokumenty e-mailem. Za pár let budou mezi nimi automaticky proudit strukturovaná data. Podle Adama Šoukala, zakladatele společnosti Roger a výkonného ředitele nadnárodní skupiny Orbian, která se zabývá faktoringem, se tato změna už v části ekonomiky odehrála. „V mnoha odvětvích už ta změna nastala. Třeba v e-commerce nebo rychloobrátkovém zboží si už dodavatelé a odběratelé posílají datové věty o tom, co se nakupuje a za kolik. A stejně tak už si v tomhle formátu posílají faktury.“ Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Koruna není překážkou rozvoje české ekonomiky a přijetí eura by v současné situaci vedlo k vyšší inflaci. V rozhovoru pro Hrotcast to říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kriticky se vyjádřil i k poplatkům ve třetím pilíři penzijního spoření, které podle něj dlouhodobě zvýhodňují finanční instituce na úkor střadatelů.Debatu o euru znovu otevřel prezident Petr Pavel, který opakovaně vyzývá k diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. Podle Kovandy ale k přijetí Eura není důvod: „V tuto chvíli není důvod přijímat euro, protože jeho výhody nepředčí nevýhody, které spočívají například ve ztrátě nezávislé měnové politiky," podle něj by Česká republika s eurem čelila vyšší inflaci, protože by musela přijmout nižší úrokové sazby Evropské centrální banky. „Pokud někdo tvrdí, že bychom s eurem neměli vyšší inflaci, musí zároveň říkat, že máme dnes zbytečně vysoké úrokové sazby,“ řekl.A mluvilo se i připravovaných změnách poplatků ve třetím pilíři penzijního spoření. Kovanda podporuje snahu vlády o jejich omezení a souhlasí s kritikou, že současný systém příliš zvýhodňuje finanční instituce. „Ukazuje se i na základě zkušeností ze zahraničí, že poplatky mohly být nastaveny příliš vysoko. To demotivovalo lidi, aby si touto formou na důchod spořili,“ řekl.Podle analýz mohou současné poplatky připravit střadatele během dlouhodobého spoření o více než polovinu budoucích výnosů. „Skutečnost, že po 35 letech spoření klient odevzdá více než polovinu naspořené částky na poplatcích, je těžce obhajitelná." Přesto nepředpokládá, že by změna zásadně poškodila bankovní sektor. „Banky jsou v České republice dobře kapitalizované a ziskové. Myslím si, že mají dostatečný polštář na to, aby přiměřené snížení poplatků zvládly,“ dodal.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

V pátek začíná v Evropské unii platit azylový a migrační pakt. Přinese přísnější kontroly na hranicích, jednotná azylová pravidla a digitální monitorování ilegálních migrantů. „Jsem skeptický. Pakt bude znamenat mnohem více detence, tedy lidí ve vězení, zřejmě rychlejší procedury. Ale výsledek se nejspíš nedostaví, v návratech ani v uznávání uprchlického statusu se moc neposouváme,“ říká pro Interview Plus Martin Rozumek, ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

V pátek začíná v Evropské unii platit azylový a migrační pakt. Přinese přísnější kontroly na hranicích, jednotná azylová pravidla a digitální monitorování ilegálních migrantů. „Jsem skeptický. Pakt bude znamenat mnohem více detence, tedy lidí ve vězení, zřejmě rychlejší procedury. Ale výsledek se nejspíš nedostaví, v návratech ani v uznávání uprchlického statusu se moc neposouváme,“ říká pro Interview Plus Martin Rozumek, ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

SPD se hodí role oběti justiční cenzury i vládního kverulanta. Spor o Ankaru na pokračování. (Ne)klid zbraní mezi Íránem, Izraelem a USA. Migrační pakt začne platit už 12. června. Evropská humanita se však ocitá v troskách. Chvála pražské dopravy

Už 12. června začne platit pakt Evropské unie o migraci a azylu. Přijat byl v dubnu 2024. Jde o celou sérii norem, které mají zajistit účinnější kontroly migrantů, ale také rychlé vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Česko se v roce 2024 ve všech hlasováních o paktu zdrželo. Nespokojené byly i jiné země. Tehdejší české vládě Petra Fialy (ODS) se normy nezdály dost tvrdé, ale zároveň příliš byrokratické.

SPD se hodí role oběti justiční cenzury i vládního kverulanta. Spor o Ankaru na pokračování. (Ne)klid zbraní mezi Íránem, Izraelem a USA. Migrační pakt začne platit už 12. června. Evropská humanita se však ocitá v troskách. Chvála pražské dopravyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už 12. června začne platit pakt Evropské unie o migraci a azylu. Přijat byl v dubnu 2024. Jde o celou sérii norem, které mají zajistit účinnější kontroly migrantů, ale také rychlé vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Česko se v roce 2024 ve všech hlasováních o paktu zdrželo. Nespokojené byly i jiné země. Tehdejší české vládě Petra Fialy (ODS) se normy nezdály dost tvrdé, ale zároveň příliš byrokratické. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise předepisuj kolem polí neošetřované biopásy, většina českých zemědělců se proti nim bouří. Přitom v zemích jako je Švýcarsko jsou biopásy zřetelným přínosem, prokazatelně fungujícím a prospívajícím lidskému zdraví. Vyžadují ovšem technologickou kázeň a pracovitost. O lidském sobectví a pohodlnosti, o vlivu velkých podniků i o práci ke slávě Boží uvažuje tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ministerstvo financí chce Evropské komisi doručit upravený plán vývoje veřejných financí pro příští roky. Ten současný, který vypracovala vláda expremiéra Petra Fialy (ODS), je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálný. Současná vláda chce více investovat a navýšit schodek. „O věci jsem jednal společně s premiérem Babišem i ministryní financí Schillerovou,“ říká pro podcast Peníze a vliv eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prezident Petr Pavel prohlásil, že pokud by koruna bránila rozvoji české ekonomiky, mělo by se přijmout euro. Premiér Andrej Babiš (ANO) s ním nesouhlasí. Co je v zájmu Česka? „Pro Česko je naše neeuro čím dál dražší,“ říká v pořadu Pro a proti Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. „Nechceme platit dluhy za státy eurozóny,“ argumentuje Libor Vondráček (SPD), místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v květnu 2024 objevil na internetových stránkách SPD požadavek na konání referenda o vystoupení země z Unie. K jeho naplnění by bylo potřeba přijetí zákona o celostátním referendu. Konkrétně v takové podobě, která by hlasování umožnila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Analýza ministerstva vnitra k loňskému blackoutu v České republice odhalila, že největšími šiřiteli dezinformací a politických manipulací o energetické krizi byli současní vládní partneři z řad ANO, SPD a Motoristů, načež Babišova administrativa projednávání zprávy zcela zastavila. Evropská komise zablokovala holdingové dotace Agrofertu kvůli premiérovu střetu zájmů. Vláda zároveň připravuje strategicky rizikový odprodej státního zbrojního podniku Explosia Pardubice, což může souviset s Babišovým vyšetřováním ve Francii. Mezitím se v Praze na půdě CEVRO pod taktovkou Tomáše Pojára a ministra Petra Macinky formuje spojenectví s americkými architekty radikálního programu Project 2025 z Heritage Foundation. Na mezinárodním poli pobaltská investigace Rebaltica zmapovala, jak ukrajinský incident se zbloudilými drony spustil ruskou hybridní operaci, která položila lotyšskou vládu.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

2. června 2003 odstartovala sonda Mars expres, první sonda evropské vesmírné agentury mířící k Marsu. O půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety a začala s výzkumem. K nejzajímavějším zjištěním patří objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. Mohlo by to hrát důležitou roli při cestě lidí na Mars, protože by s sebou nemuseli vézt tak velké zásoby vody. Zřejmě nejdůležitějším zjištěním sondy je objev stopového množství metanu a čpavku v tamní atmosféře.

Evropská komise odmítá proplácet dotace firmám, s nimiž je spojený premiér Andrej Babiš (ANO). Ten opakuje, že svůj střet zájmu vyřešil, a to nadstandardním způsobem. Pokud o tom ale evropské úředníky nepřesvědčí, hrozí, že za dotace zaplatí stát. „My se domníváme, že dochází k trestnému činu. Nebo by mohlo docházet, pokud budou ty dotace vypláceny,“ říká bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který ve věci podal trestní oznámení.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš možná narazil: Evropská komise poslala do Česka další dopis. Má stále pochybnosti o tom, jak premiér vyřešil svůj střet zájmů. Týká se to stamilionů pro Agrofert. Co s tím? A nemůže na to Česko doplatit? Ví Tereza Čemusová, redaktorka serveru iROZHLAS, která pokrývá dotační kauzy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po několika letech mezi Prahou a Bruselem opět houstne komunikace ohledně toho, jak (ne)uspokojivě Andrej Babiš vyřešil vlastní střet zájmů. Evropská komise vzkázala, že přestává proplácet dotace pro Agrofert, české úřady ale kurz nemění. Ve hře jsou přitom stamiliony korun, do budoucna možná až miliardy. Kdo je nakonec zaplatí? A kdo za to ponese zodpovědnost?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniel Žižka detailně popisuje, co se dělo během českého vystoupení na Eurovizi ve Vídni i po něm. V rozhovoru pro Studio N mluví o technické chybě, kterou česká delegace reklamovala u Evropské vysílací unie, o atmosféře kolem Izraele a proč podle něj už nejde oddělit hudbu od politiky. Před živými přenosy byl český tým pod velkým tlakem. Některé klíčové části vystoupení se podle Žižky nedaly plnohodnotně nacvičit až do vystoupení. „Kameraman si to s námi nemohl nazkoušet. My jsme mu jen popisovali, kde by měl stát a jak by to měl zabírat. Dostal režijní video, kde byly přibližně úhly, ale musel to chytnout na místě,“ popisuje zpěvák. Během vystoupení pak došlo k technické chybě, kvůli níž česká delegace podala námitku k Evropské vysílací unii. Ta ji odmítla. „Myslím si, že jsem měl právo na to to opakovat. Ale snažím se věřit tomu, že kdyby se tento rozsah technického problému stal jakékoliv zemi, rozhodnutí by bylo stejné,“ říká. Podle Žižky se navíc letošní Eurovize definitivně proměnila i v politickou událost. „Chtít po divácích, aby oddělili politiku od hudby, by bylo příliš. Je to reprezentant té země, takže reprezentuje i všechno, co ta země lidem evokuje,“ říká o debatách kolem účasti Izraele. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.