Podcasts about evropsk

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit. V květnu letošního roku kvůli tomu Evropská komise Českou republiku spolu s několika dalšími zeměmi zažalovala u Soudního dvora EU. V Salonu Echa o problematice diskutovalo právnické trio Miroslav Crha, vedoucí oddělení lidských práv, koordinace, adaptace a integrace na Úřadu vlády ČR, Jan Gregor, advokát a místopředseda organizace Aliance pro rodinu, a Jan Hořeňovský, ředitel Institutu H21 a vědecký pracovník na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Chcete jít na Facebook? Připravte si občanku. Tak může zanedlouho vypadat internet. Ve Velké Británii už taková pravidla zavedli, Evropská unie je zvažuje a chystá pro to podmínky. Jak funguje ověřování věku online a opravdu ochrání děti před nevhodným obsahem na internetu?

Proč končí na ministerstvu spravedlnosti koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy? A proč chce ministerstvo dohled nejvyššího zástupce nad vrchním zastupitelstvím, které kauzu řeší? Jaké dopady by mohla být dohoda o amerických dovozních clech na unijní trh s léčivy? A co může Evropská komise podnikat proti údajným pochybným praktikám čínského e-shopu Temu?

Evropská komise chce v příštím rozpočtovém období dále škrtat ve společné zemědělské politice, na niž v minulosti vynakládala až polovinu svého rozpočtu. „Nyní je to třetina a má se to postupně snižovat. Já se často pohybuji mezi zemědělci, mluvím s malými, středními i velkými a každý vám řekne, že by byl nejraději, aby dotace nebyly. Ale muselo by to být spravedlivé,“ zdůrazňuje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohlo to být lepší? Tato otázka se nutně nabízí po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dohoda, ke které dospěli v průběhu jednání ve Skotsku, zahrnuje 15procentní cla na dovoz evropského zboží do Spojených států. Evropa naopak své trhy otevře a povolí nulové clo na dovoz z USA, a to včetně osobních a nákladních aut. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy nakonec zavedou na dovozy evropského zboží plošné clo ve výši 15 procent. Je to výsledek nedělní improvizované schůzky prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Oba politikové si ho pochvalovali jako strategický počin. V každém případě tak byla odvrácena – aspoň na nějaký čas –, obchodní válka. Ta totiž hrozila, pokud by Amerika uvalila už příští týden na evropské zboží dvojnásobné, tedy 30procentní clo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v nové epizodě rozebírají aktuální vývoj na trhu kryptoměn. V centru pozornosti jsou Bitcoin a Ethereum, jejich nedávné posílení a nová legislativa USA. V další části přichází na řadu téma konkurenceschopnosti. Evropská unie — a s ní i Česká republika — čelí rostoucím výzvám v souvislosti s Green Dealem, zatímco Spojené státy a Čína razí pragmatičtější přístup k průmyslu a energetice. Závěr patří českému realitnímu trhu.

Ukrajina už není skutečnou demokracií, tvrdí kritici prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří se v Kyjevě shromáždili na protest odmítající vládní zásah proti dvěma významným protikorupčním organizacím. Nejnovější kroky vlády v Kyjevě by mohly podle některých zmařit snahu země o vstup do Evropské unie, píše britský deník The Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sotva předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila pokus o své odvolání v Evropském parlamentu, představila možná svůj nejzásadnější počin v čele unijní exekutivy – návrh takzvaného víceletého finančního rámce. Už název uspává, ale jde o rámcový plán výdajů Evropské unie na roky 2028-2034.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třicítka států v čele s Velkou Británií tento týden Izrael vyzvala, aby přestal bránit dodávkám humanitární pomoci do Pásma Gazy. Česko mezi ně nepatří. „Za nás mluví například závěry Evropské rady nebo prohlášení místopředsedkyně Kallasové,“ vysvětluje Eduard Hulicius (KDU-ČSL) z ministerstva zahraničí, proč český podpis chybí. „Výzva dává jasný signál: řešme humanitární situaci v Gaze. Pod to se Česká republika mohla podepsat,“ odpovídá bývalý šéf rezortu Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akutní podvýživou trpí každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Kvůli katastrofální humanitární situaci čelí Izrael sílící mezinárodní kritice. Třicet zemí vyzvalo k okamžitému zastavení války v Gaze. Účinný tlak ze strany Evropské unie ale blokuje i pozice Česka. „Ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje, pro naše spojence neplatí,“ kritizuje český postoj v pořadu Jak to vidí... novinář Milan Rokos.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýš 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. To není strašení nějakého vyplašence. Agentura Interfax píše, že to tvrdí šéf evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Baníku Ostrava před vyprodaným stadionem remizovali s Legií Varšava 2:2. V prvním utkání 2. předkola Evropské ligy dvakrát vedli, ale silný soupeř dokázal pokaždé srovnat. Už začátek a 13. minuta přinesla velkou euforii - odchovanec Matěj Šín po parádní kombinaci a efektním zakončení dostal Baník do vedení.

Letní podcastová minisérie je tady. Tentokrát v ní každý červencový pátek nabídneme rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Čemu se teď věnují? Sledují stále dění v Evropské unii? A co na něj říkají? Hostem třetího dílu minisérie byl Pavel Poc, bývalý europoslanec za tehdejší ČSSD (nyní SOCDEM).

Co se v těchto chvílích odehrává v rámci českého Národního dne na světové výstavě EXPO v japonské Ósace? Do jaké míry může dnešní summit Evropské unie a Číny zmírnit jejich vzájemné spory, především v obchodních vztazích? A proč i nový průzkum zaměřený na finanční gramotnost české populace potvrdil, že velké potíže v této oblasti má stále zdejší mladá generace?

Evropská komise představila návrh rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Radovat se podle serveru Politico může obrana. Naopak uskromnit se musí zemědělci, méně peněz půjde podle Politica i na ochranu přírody. „Pokud to takto zůstane, poražena bude nejen příroda, ale my všichni,“ upozorňuje v Pro a proti Jan Freidinger ze Světového fondu na ochranu přírody. „Máme tady válku,“ namítá Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf Fed bude trpět. Byl na Trumpovi příliš nezávislý. Schůzka Zelenskyj-Putin? Zeman a Klaus opět ve hře. Tusk chce novou vládou zvrátit dosavadní dynamiku. Evropský rozpočet a otázka soudržnosti. Nerozumný pacient, nebo jen těžce pracující? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na nedávném setkání hospodářských ministrů Evropské unie – nad návrhem rozpočtu pro roky 2028 až 2034 –, by musel čtenář talmudu, záznamu židovské moudrosti, plného zcela rozporných a protichůdných postojů, mít pocit déjà vu. Zaznívaly tu hlasy vzájemně se popírající, sporné až hádavé, zřídkakdy spolu souhlasící, většinou jen zdánlivě. Jako by mluvčí jen číhali, kdy dostanou možnost říct tu svoji pravdu, aniž sobě vzájemně naslouchali.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.V Česku je paradoxně pravděpodobnější blackout v létě než v zimě. Problémy tvoří OZE, respektive nedostatečná kapacita přenosové soustavy na přetoky elektřiny z Německa a Polska. Markéta a Michal nám popsali jaké se rozehrávají hry o zodpovědnosti za blackout mezi ČEPS, ČEZ a vládou. Stručně jsme zvládli probrat eutanázii, rozpočet Evropské unie na další sedmiletku a tradičně jsme si zabědovali nad neakceschopností, ideové vyprázdněnosti a virtue signalingu politiků.VŠECHNY NAŠE LETNÍ/PODZIMNÍ AKCE MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE:https://connect.boomevents.org/organizer/41b026b3-ccea-453a-b0dd-ab8fc3b61bc0

Evropská komise ve středu představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028–2034 v objemu dvou bilionů eur. Teď se čekají dvouletá tvrdá vyjednávání. „Dochází k zásadnímu přeskupování priorit EU ve směru ke konkurenci a bezpečnosti a úbytku výdajů na soudržnost a vyrovnávání regionálních nerovností,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Dalšími tématy jsou americká cla, extrémní zájem o hypotéky navzdory drahým nemovitostem a narůstající dluh Francie.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvolební spílání Evropské unii je cesta do pekel. Evropská komise navrhla odvážný rozpočet, spoustu hráčů rozladila. Dusno kolem Tchaj-wanu. Cenzura v Rusku je zakázána, ale musí být ještě tužší. Koho chce Babiš útoky na českou muniční iniciativu oslovit? Voliče SPD nepřetáhne, nerozhodnuté odradí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První návrh rozpočtu Evropské unie od roku 2028 je pod palbou kritiky. Jaké výhrady má Česko? Může mít nový rozpočet vliv na ceny potravin? Evropské bezpečnostní agentury zasáhly proti ruské hackerské skupině. Co se o ní ví? Byli hackeři aktivní i na našem území? Před 50 lety se ve vesmíru propojily ruská a americká kosmická loď Sojuz a Apollo. Jak na událost vzpomíná někdejší reportér Československého rozhlasu?

První návrh rozpočtu Evropské unie od roku 2028 je pod palbou kritiky. Jaké výhrady má Česko? Může mít nový rozpočet vliv na ceny potravin? Evropské bezpečnostní agentury zasáhly proti ruské hackerské skupině. Co se o ní ví? Byli hackeři aktivní i na našem území? Před 50 lety se ve vesmíru propojily ruská a americká kosmická loď Sojuz a Apollo. Jak na událost vzpomíná někdejší reportér Československého rozhlasu?

První návrh rozpočtu Evropské unie od roku 2028 je pod palbou kritiky. Jaké výhrady má Česko? Může mít nový rozpočet vliv na ceny potravin? Evropské bezpečnostní agentury zasáhly proti ruské hackerské skupině. Co se o ní ví? Byli hackeři aktivní i na našem území? Před 50 lety se ve vesmíru propojily ruská a americká kosmická loď Sojuz a Apollo. Jak na událost vzpomíná někdejší reportér Československého rozhlasu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?

Protahují válku a podporují Rusko - tak se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opřel do firem ze spojeneckých zemí, které v rozporu se sankcemi dál vyvážejí svoje zboží do Ruska. To ho pak podle něj používá ve svém válečném úsilí. Kritika se podle Zelenského netýká jen často zmiňované Číny nebo Íránu, ale také firem zemí Evropské unie a členských zemí NATO, včetně Česka. O jaké společnosti se jedná? Co do Ruska vyvážejí a kudy se tam zakázané výrobky dostaly? A jak těžké je obcházení sankcí stíhat?Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent.

Už jen dva týdny zbývají na to, aby si Evropská unie vyjednala obchodní dohodu se Spojenými státy a odvrátila tak třicetiprocentní cla na svoje zboží. „Vyjednávat cokoliv s administrativou Donalda Trumpa je složité, protože je nepředvídatelná,“ upozorňuje europoslanec Jan Farský (STAN). „Musíme udělat protitah, nesmíme jenom přijímat, co nám bude diktováno,“ zdůrazňuje europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jen dva týdny zbývají na to, aby si Evropská unie vyjednala obchodní dohodu se Spojenými státy a odvrátila tak třicetiprocentní cla na svoje zboží. „Vyjednávat cokoliv s administrativou Donalda Trumpa je složité, protože je nepředvídatelná,“ upozorňuje europoslanec Jan Farský (STAN). „Musíme udělat protitah, nesmíme jenom přijímat, co nám bude diktováno,“ zdůrazňuje europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v Evropském parlamentu schytávala kritiku ze všech stran. Přesto její komise nakonec hladce ustála hlasování o nedůvěře. „Nemáme důvod naskakovat na tuto snahu ultrapravice,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelení/EFA. Von der Leyenové a její Evropské lidové straně (EPP) ale vyčítá, že často vychází krajní pravici vstříc. To však odmítá europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN (EPP).

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v Evropském parlamentu schytávala kritiku ze všech stran. Přesto její komise nakonec hladce ustála hlasování o nedůvěře. „Nemáme důvod naskakovat na tuto snahu ultrapravice,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelení/EFA. Von der Leyenové a její Evropské lidové straně (EPP) ale vyčítá, že často vychází krajní pravici vstříc. To však odmítá europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN (EPP).

Dánská premiérka Mette Frederiksenová u příležitosti zahájení dánského předsednictví EU přijala na radnici města Aarhus předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Costu a ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.

Jak hodnotí český ministr průmyslu a obchodu dopis, v němž Donald Trump oznámil uvalení třicetiprocentních dovozních cel na zboží z Evropské unie od 1.srpna? Jakou podporu nabízí v téhle souvislosti český stát zdejším podnikům. Ohlédnutí za 59. ročníkem karlovarského filmového festivalu.

Jak hodnotí český ministr průmyslu a obchodu dopis, v němž Donald Trump oznámil uvalení třicetiprocentních dovozních cel na zboží z Evropské unie od 1.srpna? Jakou podporu nabízí v téhle souvislosti český stát zdejším podnikům. Ohlédnutí za 59. ročníkem karlovarského filmového festivalu.

Evropská unie po měsících vyjednávání stále čeká, jaká cla uvalí americký prezident Donald Trump na její dovoz do Spojených států. V závěru týdne Trump oznámil, že dopis, ve kterém výši cel oznámí, obdrží unijní představitelé brzy.

Evropský parlament podle očekávání nepodpořil návrh na vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leynové a potažmo celé Komisi. Proti hlasovalo 360 europoslanců, 175 bylo pro a 18 se zdrželo. Výsledek nikoho nepřekvapil – od začátku bylo jasné, že iniciativa rumunského krajně pravicového poslance Gheorgheho Piperey nemá šanci projít.

Svět si připomněl na osm tisíc obětí genocidy ve východobosenské Srebrenici. Panuje etnické napětí i tři desítky let po masakru? Pomůže německý balíček daňových úlev na podporu podniků v přepočtu za víc než jeden bilion korun nastartovat tamní ekonomiku? Jak by mohla Evropská komise zatlačit na členské státy EU, které podle ní porušují demokratické normy? Co by mohl návrh tzv. víceletého finančního rámce znamenat například pro Maďarsko? A jak velká populace losů žije v Česku?

Trumpova politika chaosu pokračuje. Ursula von der Leyenová ustála pokus o svržení Evropským parlamentem. Festivalový týden v Karlových Varech je Potěmkinova vesnice karlovarské chudoby. Proč chce jít k volbám tak málo lidí?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Mění se svět i náš přístup k institucím, které jsme ustavili, abychom s ním mohli snáz nakládat. Také u nás je stále častěji zpochybňována Evropská unie, Severoatlantická aliance, ale i Organizace spojených národů nebo Mezinárodní trestní soud. Naopak sílí sebevědomí všemožných suverenistů radících, abychom šli vlastní cestou.

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alternativou je neomezovat se. Ale to je ve všech aspektech i v dopadech na každého člověka horší,“ varuje poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko.

Už jen pár dní zbývá, než vyprší 90denní odklad pro zavedení 50procentních plošných cel na evropské zboží dovážené do Spojených států. Tuto ničím nepodloženou sazbu vyhlásil začátkem dubna prezident Donald Trump. Posléze dal Evropanům tří měsíce na to, aby si vyjednali něco lepšího. Nestalo se nic, nebo skoro nic. Ve čtvrtek, přesně týden před termínem, hlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: Na stole jsou nadále všechny varianty.