Podcasts about evropsk

Vládní poslanci chtějí zrušit služební zákon. Byl by to další naschvál Evropské unii. Bude to těžký rok pro nás pro všechny, nejen pro Babiše, který bude muset přehodnotit své postoje. Prezidentovo prosté ne a Ferdyš Zůna naruby. Rusko model 2025, a co nás čeká. Oteplování klimatu má i ekonomické pozadí

Několik poslanců ze stran vládní koalice chce zrušit služební zákon, který upravuje postavení státních úředníků a má chránit státní správu před politizací. Podle předkladatelů by se zaměstnávání státních úředníků mělo upravit novým zákonem tak, aby se podobalo běžným pracovním poměrům.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politické strany ve vládě si jen hrají na demokratické politické strany. Jsou to jen kulisy,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy & Politika Bohumil Pečinka, když popisuje současnou podobu nového vládního kabinetu. Podle něj se skutečná podoba moci ukáže až ve chvíli, kdy Andrej Babiš projde hlasováním o vydání k trestnímu stíhání a přestane být na svých partnerech závislý. „V tu chvíli se ta politika rozvine a my budeme moct říct, jak ten systém vlastně vypadá,“ říká. V rozhovoru mluví o návratech obrazů, které mu připomínají normalizaci – scénu „omluvných“ videí ministra obrany za SPD Zůny poté, co označil Rusko za agresora, označuje za „strašně trapnou a ponižující situaci“. Zároveň vysvětluje, proč by jako poslanec nehlasoval pro vydání Tomia Okamury ke stíhání a proč považuje nadužívání trestního práva za dlouhodobý problém českého státu. „Už od dob komunismu tady je zvyk řešit všechny situace trestním právem,“ říká. Silná část rozhovoru se točí kolem Filipa Turka a sporu o jeho případné působení ve vládě. Pečinka o něm mluví bez obalu. „Na mě působí jako absolutní asociál, který přišel z jiného světa,“ říká a dodává, že jedenáct let podnikání bez živnostenského oprávnění je podle něj znakem člověka stojícího mimo systém. „To je úplně za hranou představivosti, že by ministr mohl tohle udělat,“ dodává a varuje před legitimizací přístupu, kdy zákony platí jen pro někoho. Rozhovor se dotýká i vztahu České republiky k Ukrajině a Pečinkova rozčarování z postoje Andreje Babiše, který podle něj popřel historickou zkušenost země, jež sama zažila zradu a nezájem spojenců. Hlasování na Evropské radě označuje za „obrovské zklamání“ a přirovnává český postoj k pozici Nevilla Chamberlaina. Řeší ale také proměny médií a nástup „kmenové“ mentality. Pečinka mluví o tom, proč část politiků už nemá potřebu chodit do konfrontačních rozhovorů a proč novinář podle něj nesmí být jen ozvěnou své bubliny. „Hlavní úskalí je nebýt formulátorem pocitů, které si vynucují čtenáři,“ říká. Kdy se z kulis stane skutečná moc? Kde končí politická taktika a začíná normalizační logika? A co vypovídá o státu, když se do vlády dostávají lidé, kteří podle Pečinky „stáli mimo systém“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Vládní poslanci chtějí zrušit služební zákon. Byl by to další naschvál Evropské unii. Bude to těžký rok pro nás pro všechny, nejen pro Babiše, který bude muset přehodnotit své postoje. Prezidentovo prosté ne a Ferdyš Zůna naruby. Rusko model 2025, a co nás čeká. Oteplování klimatu má i ekonomické pozadíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Několik poslanců ze stran vládní koalice chce zrušit služební zákon, který upravuje postavení státních úředníků a má chránit státní správu před politizací. Podle předkladatelů by se zaměstnávání státních úředníků mělo upravit novým zákonem tak, aby se podobalo běžným pracovním poměrům.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První podcast letošního roku věnujeme unikátní opravě jediné české ozubnicové tratě z Tanvaldu do Kořenova. Částka kolem 600 milionů korun je největší, jakou kdy někdo do opravy této tratě investoval. Téměř 400 miliony na ni přispěla v celé délce včetně polského úseku Evropská unie. Poslední opravou prošla česká zubačka v letech 1958-1962. Jak se tedy opravovala a jak bude vypadat historický provoz v letošním roce? Hosty jsme tentokrát pozvali dva. V první půlce podcastu si povídáme o opravě tratě s přednostou Správy tratí Liberec Správy železnic Robertem Bayerem. V druhé půlce rozhovoru je naším hostem Petr Prokeš ředitel obecně prospěšné společnosti Železniční společnost Tanvald. Proč je celá trať na Y pražcích? Proč v posledních letech nesměly na trať vyjíždět historické rakušanky? Jak vzpomíná Robert Bayer na devadesátá léta, kdy dělal traťmistra a diskuse o nerentabilitě tratě vedly až k zastavení provozu? A najdou se ještě nějaké pozůstatky elektrizace tratě z Polska do Kořenova? Jak je technologicky řešen ozubnicový pohon na lokomotivě? Jak se lokomotiva „chytá“ na ozubnicový hřeben a proč při tom musí jet rychlostí 5 km/h? Proč zažila zubačka dvě velké železniční nehody? Jak do finální stopy tratě před více než sto lety promluvil lobbing rodiny Riedlů a jejich průmyslové zájmy? A proč došlo v první polovině dvacátého století k elektrizaci trati z Polska do Kořenova?See omnystudio.com/listener for privacy information.

Začátek roku 2025 se nesl v duchu velké nejistoty a poprasku na světových trzích. Způsobil to staronový prezident USA Donald Trump, který po své inauguraci slíbil, že Spojené státy čeká zlatý věk. Také Česko a Evropská unie se snažily v uplynulém roce o to, aby se jim dařilo. Brusel přišel s návodem, jak může Unie dohnat technologický nástup USA a Číny a Česko pokročilo v jednání o dostavbě jaderných bloků. Jak to dopadlo, shrnuje výběr Jany Klímové v pořadu Peníze a vliv.

Začátek roku 2025 se nesl v duchu velké nejistoty a poprasku na světových trzích. Způsobil to staronový prezident USA Donald Trump, který po své inauguraci slíbil, že Spojené státy čeká zlatý věk. Také Česko a Evropská unie se snažily v uplynulém roce o to, aby se jim dařilo. Brusel přišel s návodem, jak může Unie dohnat technologický nástup USA a Číny a Česko pokročilo v jednání o dostavbě jaderných bloků. Jak to dopadlo, shrnuje výběr Jany Klímové v pořadu Peníze a vliv.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropský automobilový průmysl vstupuje do dalšího roku v nejisté kondici. Poptávka zůstává slabší než před covidem, továrny jedou často jen na část kapacity a automobilky dál svazují přísné emisní limity i rostoucí konkurence z Číny. Elektromobilita se v Evropě prosazuje pomaleji, než si regulátoři přáli, a výrobcům hrozí vysoké pokuty. Výjimkou z pochmurného obrazu je letos Škoda Auto, které se daří zvyšovat prodeje i tržby a patří k nejúspěšnějším značkám na kontinentu. Co čeká evropský automotive v roce 2026, jaké dopady budou mít změny regulace a jak silnou pozici si česká automobilka udrží, rozebírá Ranní brífink Hospodářských novin s redaktorem Ondřejem Charvátem.

„Inspirace už nepřichází ze Západu, ale z Asie,“ říká Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva Moravskoslezského inovačního centra (MSIC).V téhle epizodě si posvítíme na to, co MSIC přináší firmám v Moravskoslezském kraji — od rozvoje businessu přes digitalizaci a kyberbezpečnost až po udržitelnost. Adéla vysvětluje, jak funguje síť zhruba 150 expertů a koho malé a střední firmy skutečně poslouchají.Dostaneme se i k tomu, kam chce MSIC posunout fokus: Víc technologických start-upů, spin-offů a cílené podpory inovativních firem.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropský automobilový průmysl vstupuje do dalšího roku v nejisté kondici. Poptávka zůstává slabší než před covidem, továrny jedou často jen na část kapacity a automobilky dál svazují přísné emisní limity i rostoucí konkurence z Číny. Elektromobilita se v Evropě prosazuje pomaleji, než si regulátoři přáli, a výrobcům hrozí vysoké pokuty. Výjimkou z pochmurného obrazu je letos Škoda Auto, které se daří zvyšovat prodeje i tržby a patří k nejúspěšnějším značkám na kontinentu. Co čeká evropský automotive v roce 2026, jaké dopady budou mít změny regulace a jak silnou pozici si česká automobilka udrží, rozebírá Ranní brífink Hospodářských novin s redaktorem Ondřejem Charvátem.

Česko-slovenské vztahy se jen tak nezlepší, i když po vzniku vlády Andreje Babiše to vypadalo nadějně. Jenže právě končící rok ukázal, že cokoliv příznivého v partnerství obou zemí je ohroženo vývojem na Slovensku.

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Slovensko v roce 2025: vzdálilo se demokracii, Evropské unii i Česku. Rok 2026: Lepší, rychlejší, bohatší. Mírové dohody a Zelenskyj v USA. Zemřela Brigitte Bardotová. Silvestr s papouškem

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Ve svátečním speciálu se po roce objevil Lukáš, aby zvěstoval špatné zprávy. Za malé zásilky mířící do Evropské unie budeme platit víc. iRobot zpopularizoval domácí robotické vysavače, ale nedokázal se ubránit dravější konkurenci, takže vyhlásil bankrot. Firmu přebírají Číňané. Na Slovensku mají celosvětově třetí nejlepší mobilní sítě, zato Česko na žebříčku firmy nPerf skončilo čtrnácté. Výsledek to není tragický, ale pohled na drahé mobilní tarify nám náladu stejně nezlepší. Revolut v sousedním Polsku a ve Spojeném království spustil své služby a nabízí hodně muziky za málo peněz. V Polsku např. prodává 50 GB dat s neomezeným voláním za asi 150 korun. Jenže v Česku se podobně dobré nabídky pravděpodobně nedočkáme. Virtuální operátoři před lety sice situaci aspoň trochu zlepšili, ale síťoví operátoři jim nenabízejí takové podmínky, aby někdo nabídl 50 GB za 150 korun. Nečekáme to ani od Revolutu. V příštím roce pak budeme čelit řadě problémů včetně drahého hardwaru nebo snaze o zrušení soukromí na internetu. Nezapomeňte si také poslechnout rekapitulační Podcast Živě. V něm do detailu rozebíráme, v čem byl letošek hrozný a proč bude rok 2026 ještě horší. 01:13 – Příplatek za zásilky mimo EU 06:51 – iRobot vyhlásil bankrot 12:57 – Revolut uvádí levné mobilní tarify 22:44 – Obavy z roku 2026 23:33 – Slovensko má skvělá mobilní data 24:40 – Lukáš to má na másle

Česko-slovenské vztahy se jen tak nezlepší, i když po vzniku vlády Andreje Babiše to vypadalo nadějně. Jenže právě končící rok ukázal, že cokoliv příznivého v partnerství obou zemí je ohroženo vývojem na Slovensku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko v roce 2025: vzdálilo se demokracii, Evropské unii i Česku. Rok 2026: Lepší, rychlejší, bohatší. Mírové dohody a Zelenskyj v USA. Zemřela Brigitte Bardotová. Silvestr s papouškemVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.

Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.

Nová vláda na svém prvním zasedání odmítla systém emisních povolenek ETS2 a Pakt o migraci a azylu Evropské unie. Co přesně „odmítnutí“, o němž vláda mluví, znamená, je ovšem poněkud nejasné, protože v případě obou dohod vláda chce prý dál na evropské úrovni vyjednávat.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Jaké praktické dopady by mohl mít zákaz dovozu ruského plynu na území EU od roku 2027, který dnes schválil Evropský parlament? Jak vážnou hrozbu představují řidiči kamionů, kteří nedodržují zákaz předjíždění na tuzemských silnicích a dálnicích? A vyhrotil Donald Trump dramatický konflikt s režimem Nicoláse Madura, když vyhlásil ropnou námořní blokádu jeho země?

Filip Turek domluvil, podle tvrzení Petra Macinky, kdo bude zastupovat Českou republiku na jednání ministrů životního prostředí Evropské unie. Stihnul to jako poslanec při oficiální návštěvě sněmovní delegace na Slovensku.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.

Jaké praktické dopady by mohl mít zákaz dovozu ruského plynu na území EU od roku 2027, který dnes schválil Evropský parlament? Jak vážnou hrozbu představují řidiči kamionů, kteří nedodržují zákaz předjíždění na tuzemských silnicích a dálnicích? A vyhrotil Donald Trump dramatický konflikt s režimem Nicoláse Madura, když vyhlásil ropnou námořní blokádu jeho země?

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Jak by se na dalších vyhlídkách levice v Česku mohly podepsat dnešní mimořádné sjezdy sociálních demokratů a KSČM? Co čeká europoslankyni za hnutí STAN Danuši Nerudovou v nové roli zpravodajky Evropského parlamentu k systému emisních povolenek ETS2? A jak někdejší přední postava českého disentu František Stárek vzpomíná po padesáti letech na akci tehdejšího undergroundu, po které následoval první politický zásah komunistického režimu proti této scéně?

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion