Podcasts about evropsk

Univerzita v Cambridge se rozhodla udělit titul čestný doktorát marxistické filozofce Angele Davisové. „Levicový extrém je více tolerován a přijímán než pravicový extrém,“ kritizuje krok Ivan Pilip, bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské investiční banky v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Doplňuje, že ho děsí vytrácení levopravého středu ze světové politiky a že Donald Trump je podle něj radikální reakcí na radikální progresivismus. (Vysíláme v repríze.)

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jsme si pomalu navykli, že o Ukrajině a Rusku nejednají Evropané v rámci Evropské unie, ale že si pro to kreativně vytvořili „koalici ochotných“, když jim Maďarsko a Slovensko znemožňují používat instituce EU. Zatím jsme však z těchto schůzek, obvykle virtuálních, poháněných zejména francouzským prezidentem a britským premiérem, mnoho konkrétního pro Ukrajinu nevytěžili.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico (SMER) zcela promyšleně odtrhává Slovensko od Evropské unie a snaží se ho otočit k Rusku. Naposledy to předvedl v Pekingu při setkání s ruským diktátorem Putinem. Fico se jako jediný z lídrů Evropské unie zúčastnil oslav konce 2. světové války v Číně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

Evropská komise schválila dohodu o volném obchodu s latinskoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Brazílii, Argentinu, Uruguay a Paraguay. Vzniká největší zóna volného obchodu svého druhu na světě, týká se 700 milionů spotřebitelů. Evropské podniky budou moct za daleko výhodnějších podmínek dovážet do Latinské Ameriky stroje, automobily nebo jiné průmyslové výrobky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

Jak informační válka ovlivňuje myšlení a jak se tomu můžeme bránit? Nakolik jsou dnes volby ovlivněny algoritmy a trollími farmami? A co můžeme my všichni dělat pro to, aby se do Poslanecké sněmovny nedostali extremisté? Dalším hostem speciální volební edice Deep Talks byla Danuše Nerudová. Profesorka ekonomie, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, kandidátka na prezidentku České republiky a dnes poslankyně Evropského parlamentu za STAN.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Plzeň slaví 10. výročí od získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Součástí vrcholících oslav bude velkolepá show Plzeň v záři, která proběhne ve dnech 12. – 14. září. Centrum města rozzáří velkolepá show se zahraničními účinkujícími i jedinečný večer DJKT live.

Andrej Babiš v této kampani ztratil všechny limity, zisku moci podřizuje vše, tvrdí Věra Jourová, někdejší významná členka hnutí ANO. Po případném návratu k moci si ale podle ní bude Babiš dobře vybírat, do jakých bitev se pustí. Které to budou? Co Jourová říká na výtky, že to Evropská komise, v níž seděla 10 let, přehnala s regulací nebo zelenou politikou? Co slýchávala od českých politiků, když se jich z Bruselu ptala na totéž? A jak je to se vztahem politiků k alkoholu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Evropská komise chce zavést opatření označované jako Chat Control, které by technologické firmy nutilo prohledávat zprávy a fotografie všech uživatelů a upozorňovat na dětskou pornografii a zneužívání dětí. „U kamer na ulicích to nechceme. Velmi se proti tomu bojuje a vždycky, když se někdo pokusí protlačit biometrické sledování, je proti tomu velký veřejný odpor. A toto je to samé,“ říká europoslankyně a stínová zpravodajka k návrhu Markéta Gregorová (Piráti).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

Bohumil Pečinka vystudoval Fakultu sociální věd UK, rovněž studoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V prosinci 1989 spoluzaložil čtrnáctideník Studentské listy, po jeho zániku koncem roku 1991 začal pracoval v časopisu Reflex. V letech 1994 až 1997 pracoval v Lidových novinách a od roku 1999 se opět stal komentátorem Reflexu, později také zástupcem šéfredaktora. V únoru 1999 získal novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Nyní je známý mimo jiné jako autor podcastu Kecy a Politika. V tomto díle Štěpán Křeček s Bohumilem Pečinkou rozebírají vývoj a budoucí směřování Evropské unie. Vysvětlují, proč EU postupně ztrácí svůj vliv, jak se mění její vnitřní dynamika a proč hrozí rostoucí radikalizace. Dojde také na srovnání se světovými mocnostmi, zamyšlení nad tím, co by mohlo evropský vývoj změnit, a úvahy o vztahu politické síly a byrokracie, která často rozhodování Unie komplikuje.

Dalibor Delong je zakladatel společnosti REX Solutions, tedy týmu expertů poskytujících poradenství v oblasti výroby a obchodu s udržitelnými zdroji energie s cílem realizovat environmentální projekty v oblastech dopravy, energetiky a udržitelných plastů. Dalibor působil v palivářském odvětví od roku 2001, později se začal zabývat alternativními zdroji energie a stal se nezávislým odborníkem v této branži.  Jaký je dnes přístup firem k udržitelnosti a zelené politice EU? S čím firmy nejvíce zápasí při implementaci směrnic? Jaký je rozpor mezi legislativou a realitou v praxi?

„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové.  Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si. A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí. Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Při očekávání konjunktury, která bude kopírovat ekonomický vzestup po roce 2003 nebo 2013, jde všechno, jak se sluší a patří. Spotřeba českých domácností roste, služby se už dávno zotavily z těžkých let covidu, stavebnictví se probudilo mimo jiné i díky neúnavným vládním investicím do dálnic a železnic. Zbývá napravit jeden detail, bohužel právě nejdůležitější. Ke všemu nikdo neví, jak to udělat.

Při očekávání konjunktury, která bude kopírovat ekonomický vzestup po roce 2003 nebo 2013, jde všechno, jak se sluší a patří. Spotřeba českých domácností roste, služby se už dávno zotavily z těžkých let covidu, stavebnictví se probudilo mimo jiné i díky neúnavným vládním investicím do dálnic a železnic. Zbývá napravit jeden detail, bohužel právě nejdůležitější. Ke všemu nikdo neví, jak to udělat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?

Podle dat lékařů z porodnice U Apolináře přežívá více než 60 procent dětí, které přišly na svět po této komplikaci, bez závažných zdravotních potíží. - Vědci z Olomouce jako vůbec první v Evropské unii vysadili na poli geneticky pozměněný ječmen. Měl by být odolnější, s vyššími výnosy a kvalitnějšími zrny. Experti už sklidili první úrodu. - Paroplavba po Vltavě na trase z Prahy do Štěchovic slaví 160 let. Moderuje Naděžda Hávová.

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéfka KSČM, lídryně Stačilo! a europoslankyně Kateřina Konečná je přesvědčena, že se EU do dvou let rozpadne. "Chtěla bych uspořádat veřejné referendum a zeptat se českých občanů, jestli chtějí setrvat, nebo vystoupit z EU a NATO," uvedla Konečná v nedělním pořadu Echo Prime Time, kde jí byla oponentkou ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS. Ta také slova Konečné ostře odmítla. "Kdybychom nebyli součástí těchto dvou skupin, tak zůstaneme proti Rusku sami," varovala.Konečná se v debatě vyjádřila i k Severoatlantické alianci. Obvinila ji, že je "útočná a agresivní". "To ostatně NATO dokázalo už v řadě válečných akcí v minulosti. Chtěla bych se zeptat voličů, co si o tom myslí," řekla šéfka KSČM i v kontextu toho, že za čtyřicet dní půjdou Češi k volebním urnám. Decroix v reakci rezolutně namítla, že bez EU a NATO budeme čelit agresivní politice Ruské federace sami. "Co bychom asi dělali? Buďme rádi, že máme takového spojence," oponovala Konečné ministryně.Na otázku moderátora Pavla Štrunce, jak by sama hlasovala v referendu o setrvání v Evropské unii, šéfka komunistů Konečná odvětila, že "EU se pod vedením Ursuly von der Leyenové do dvou let stejně rozpadne". "Vždyť nemáme peníze na to, abychom zaplatili obří částky spojené s Green Dealem, ani na zvyšování HDP na zbrojení a další výlohy. Všechno fatálně zdražuje. Měli bychom se konečně ozvat a protestovat proti bruselskému diktátu," prohlásila lídryně Stačilo!Sledujte debatu o budoucnosti NATO, Evropské unie i předvolebních slibech a bitcoinové kauze.

Jak vypadá její pracovní den? Co najdeme ve zvířecí záchrance? Čím záchranáři vyděšená odchycená zvířata uklidňují? Která zvířata patří k nejčastějším klientům zvířecí záchranky? Daří se všechna zraněná zvířata vrátit zpátky do přírody? Proč není vhodné snažit se vypiplat zraněné zvíře doma? Proč se kachnám tak líbí na zelených střechách výškových budov a čím byl zajímavý zajíc z Evropské ulice? Proč není možné pomáhat tzv. invazním zvířatům, která do naší přírody nepatří? Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko chybělo u jednacího stolu ve Spojených státech a mnozí ve Varšavě tím byli nepříjemně překvapeni. Neříkám, že Polsko ve Washingtonu u jednání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským být nemohlo, ale vlastně tam dnes nepatří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ovlivní letošní úroda tuzemské ceny potravin? „Byli jsme velmi optimističtí u plodin, které bývají sklizené na podzim, ať už to jsou kopaniny jako brambory nebo cukrová řepa, tam by sklizeň mohla být dobrá. Nicméně cena nebude asi úplně příznivá,“ říká během agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory a viceprezident nevládní Evropské zemědělské lobbistické organizace COPA Jan Doležal.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černá středa pro evropské zemědělství – tak farmářské organizace ve státech sedmadvacítky nazvaly 16. červenec, kdy Evropská komise představila návrh nového víceletého rozpočtu. V něm je totiž pro zemědělství vyhrazeno 300 miliard eur, tedy o 86 miliard méně než v tom stávajícím. „Jde o absolutní minimum. Vedle toho bude na členských státech, aby si řekly, kolik peněz chtějí do zemědělství investovat,“ podotýká v Interview Plus eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko je zatím premiantem Visegrádu, ale nový celní režim USA mohou ekonomiku rychle přibrzdit. HDP spadne o desetiny procenta, ale pocítí to skoro každý, říká ekonomka Jana Matesová.Jako exportně orientovaná ekonomika sledovalo Česko Trumpovy celní ambice s obavami. Zatím ale jenom kvete. „České ekonomice se daří velmi dobře, koneckonců všechny ratingové agentury už zlepšily výhled české ekonomiky, zatímco některým jiným zemím ho zhoršují, většině těch kolem nás, kromě Polska,“ říká ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě.Důvod je nasnadě. Američané se před létem v očekávání celního armageddonu předzásobili, jak to jen šlo. „Světový obchod se výrazně zvedl, o 300 miliard dolarů, většina z toho bylo předzásobení Spojených států,“ vysvětluje ekonomka,  která Česko zastupovala u Světové banky.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

Americká cla pro Evropskou unii vstoupila minulý týden v platnost, nakonec ve výši 15 procent. „Úspěch obou stran je už skutečnost, že se něco politicky podařilo dohodnout,“ říká k novým obchodním bariérám stálý představitel České republiky při Evropské unii Vladimír Bärtl. „Evropa propásla možnost jít do toho transakčně, nakonec udělala to, co asi udělat musela,“ namítá v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Americká cla pro Evropskou unii vstoupila minulý týden v platnost, nakonec ve výši 15 procent. „Úspěch obou stran je už skutečnost, že se něco politicky podařilo dohodnout,“ říká k novým obchodním bariérám stálý představitel České republiky při Evropské unii Vladimír Bärtl. „Evropa propásla možnost jít do toho transakčně, nakonec udělala to, co asi udělat musela,“ namítá v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Vysoce účinná pomoc pro lidi ohrožené nákazou virem HIV. Tak se jeví lék lenakapavir, který je už nyní používaný pro léčbu, nově ale úřady v Evropské unii dokončují jeho schvalování pro preventivní užívání. Novou injekci přitom vyvinul tým českého biochemika a virologa Tomáše Cihláře. V čem je lenakapavir jiný než ostatní přípravky? A jak si svět nyní vede v boji s virem HIV?Host: David Jilich - infektolog, vedoucí Národního centra HIV/AIDS ve Fakultní nemocnici Bulovka v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Olomoučtí fotbalisté se v pondělí po poledni dozvěděli, že se ve 4. předkole Evropské ligy, do kterého se dostali díky vítězství v domácím poháru, utkají s jedním z dvojice Malmö (Švédsko) - Kodaň (Dánsko).

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedávno oznámená celní dohoda Evropské unie se Spojenými státy byla v Německu, čili zemi, která má v rámci sedmadvacítky největší ekonomiku, přijata se smíšenými pocity.

Český europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek je v Evropském parlamentu zpravodajem nových emisních norem Evropské unie. O co jde?

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.

Proč končí na ministerstvu spravedlnosti koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy? A proč chce ministerstvo dohled nejvyššího zástupce nad vrchním zastupitelstvím, které kauzu řeší? Jaké dopady by mohla být dohoda o amerických dovozních clech na unijní trh s léčivy? A co může Evropská komise podnikat proti údajným pochybným praktikám čínského e-shopu Temu?

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Chcete jít na Facebook? Připravte si občanku. Tak může zanedlouho vypadat internet. Ve Velké Británii už taková pravidla zavedli, Evropská unie je zvažuje a chystá pro to podmínky. Jak funguje ověřování věku online a opravdu ochrání děti před nevhodným obsahem na internetu?

První návrh rozpočtu Evropské unie od roku 2028 je pod palbou kritiky. Jaké výhrady má Česko? Může mít nový rozpočet vliv na ceny potravin? Evropské bezpečnostní agentury zasáhly proti ruské hackerské skupině. Co se o ní ví? Byli hackeři aktivní i na našem území? Před 50 lety se ve vesmíru propojily ruská a americká kosmická loď Sojuz a Apollo. Jak na událost vzpomíná někdejší reportér Československého rozhlasu?