Podcasts about evropsk

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

Americká cla pro Evropskou unii vstoupila minulý týden v platnost, nakonec ve výši 15 procent. „Úspěch obou stran je už skutečnost, že se něco politicky podařilo dohodnout,“ říká k novým obchodním bariérám stálý představitel České republiky při Evropské unii Vladimír Bärtl. „Evropa propásla možnost jít do toho transakčně, nakonec udělala to, co asi udělat musela,“ namítá v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Souboj o překreslování volebních obvodů v Texasu je další zkouškou americké demokracie. Evropská unie se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli. Spirituální ekonomika zažívá boom. A Starostové kverulují, ovšem jen zlehka. To jsou témata čtvrtečních Názorů a argumentů, které moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V českých médiích vznikla panika ohledně toho, jak chce Evropská komise v příštích letech použít biliony ze společného rozpočtu EU. Ve skutečnosti je to jinak, ale v návrhu rozpočtu pár nesmyslů i tak najdeme. Za jiné věci naopak Brusel pochvalu zaslouží. O co jde? A vydrží Donaldu Trumpovi jeho současné velké naštvání na Vladimira Putina? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Vysoce účinná pomoc pro lidi ohrožené nákazou virem HIV. Tak se jeví lék lenakapavir, který je už nyní používaný pro léčbu, nově ale úřady v Evropské unii dokončují jeho schvalování pro preventivní užívání. Novou injekci přitom vyvinul tým českého biochemika a virologa Tomáše Cihláře. V čem je lenakapavir jiný než ostatní přípravky? A jak si svět nyní vede v boji s virem HIV?Host: David Jilich - infektolog, vedoucí Národního centra HIV/AIDS ve Fakultní nemocnici Bulovka v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Olomoučtí fotbalisté se v pondělí po poledni dozvěděli, že se ve 4. předkole Evropské ligy, do kterého se dostali díky vítězství v domácím poháru, utkají s jedním z dvojice Malmö (Švédsko) - Kodaň (Dánsko).

Ve čtvrtek 7. srpna začnou platit americká cla, která Donald Trump uvalil na desítky států. Poslední dohoda dojednaná s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou stanovuje jejich výši pro evropské zboží na 15 procent. „Přes tento strop se nepůjde. Ale o tom, které výrobky budou mít tuto sazbu a které budou mít méně, se teprve bude jednat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brusel si kope ekonomický hrob. Trump bere, my platíme, říká Vondra „Evropa hrála s kartami, které má,“ říká europoslanec Alexandr Vondra k nové obchodní dohodě mezi EU a Spojenými státy. Zároveň varuje před emisní politikou Bruselu, kterou označuje za klimatický kolonialismus. Evropská unie uzavřela s administrativou Donalda Trumpa rámcovou obchodní dohodu, která zahrnuje celní ujednání, závazky na nákup amerických energií a investice evropských firem v USA. Podle Alexandra Vondry se EU ocitla v nevýhodném postavení, ale vyjednala maximum možného. „Je to nepochybně vítězství Donalda Trumpa. Evropě nezbývalo než hrát s tím, co měla. Nechtěl nulová cla, chtěl přebytky dorovnat. A to udělal. Řekl bych, že to není fatální porážka, spíš taková legendární 'nevýhra'. Vzhledem ke struktuře obchodu jsme neměli moc prostoru. Německo, a s ním i my, jsme na exportu závislí. Francie si může dovolit křičet, protože není tolik exportní.“Mnohem ostřeji se Vondra vymezuje vůči environmentální politice Bruselu. Za nepřijatelný považuje návrh na 90 % snížení emisí do roku 2040. „To je dramatická akcelerace. Místo slíbeného zrealističtění Green Dealu tu máme jeho urychlení. Přitom median mezi 55 a 100 je 77,5. Ne 90. A navíc ta úleva pro velké státy, že si 3 % mohou odečíst investicemi v Africe? To je klimatický kolonialismus,“ říká ostře Vondra. Podle něj tento přístup likviduje konkurenceschopnost evropského průmyslu a staví menší ekonomiky jako Česko do naprosto nevýhodné pozice. „Zatímco Dánsko na tom vydělá, protože jede na větrníky, my máme energeticky náročný průmysl. A bez levné energie, kterou jsme si sami zakázali, nemáme šanci.“Vondra varuje i před spuštěním systému ETS2, který má zatížit domácnosti a dopravu emisními povolenkami. „Cena povolenek už teď letí ke 80 eurům za tunu. To je dvojnásobek původního plánu. A to teprve začíná,“ říká. V praxi to znamená výrazné zvýšení cen paliv i nákladů na vytápění. A zatímco česká vláda se podle Vondry zatím tváří nerozhodně, Brusel pokračuje v tempu. „Evropa v tomhle hraje na vlastní bránu. Pokud to nezastropujeme nebo nezrušíme, výrazně tím poškodíme vlastní lidi.“

Nedávno oznámená celní dohoda Evropské unie se Spojenými státy byla v Německu, čili zemi, která má v rámci sedmadvacítky největší ekonomiku, přijata se smíšenými pocity.

Nedávno oznámená celní dohoda Evropské unie se Spojenými státy byla v Německu, čili zemi, která má v rámci sedmadvacítky největší ekonomiku, přijata se smíšenými pocity.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek je v Evropském parlamentu zpravodajem nových emisních norem Evropské unie. O co jde?

Český europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek je v Evropském parlamentu zpravodajem nových emisních norem Evropské unie. O co jde?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nová cla. Od 7. srpna tak začne pro státy Evropské unie platit clo 15 procent na většinu zboží, které vyváží do Spojených států. „Všechny zkušenosti s Donaldem Trumpem ukazují, že reaguje jenom na jednu jedinou věc, a to je síla. Ve chvíli, kdy se mu někdo vzdává, jenom stupňuje své požadavky,“ říká v Interview Plus prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zjištění Evropské komise některé velké české zemědělské podniky před sedmi lety neoprávněně inkasovaly podporu pojištění, která náležela jen podnikům malým a středním. Proč v Česku k takovým pochybením dochází? Jaké to bude mít důsledky? A jak mohou na Česko dopadnout změny zemědělských dotací, které chystá EU? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká společnost Gilead Sciences, ve které je viceprezidentem český virolog a biochemik Tomáš Cihlář, před časem představila novou injekci na prevenci viru HIV. Slibuje účinnost vyšší než 99%, přičemž hlavní výhodou oproti dosavadním způsobům prevence je to, že její podání stačí jednou za šest měsíců. Lék už prošel Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a ke schválení ho na konci července doporučila i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Co ještě musí následovat, aby se injekce dostala k pacientům? Na jakém principu funguje? A co by mohla znamenat pro celosvětový boj s virem HIV, kterým je podle odhadů nakažených více než 40 milionů lidí? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Martin Uhlíř.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Po tři roky byl Volodymyr Zelenskyj miláčkem, „zlatým chlapcem“ Evropské unie. Chodil po červených kobercích, seděl v čestných křeslech, promlouval na summitech, všichni se ucházeli o jeho účast a přítomnost. Stal se živoucím symbolem nejen odporu své země proti ruské agresi, ale také její vnitřní transformace v moderní společnost založenou na vládě práva, intenzivně se připravující na co nejrychlejší přijetí do Evropské unie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo s kým půjde do sněmovních voleb? O tom už je rozhodnuto. Jak ale oslovit nevoliče? Jaké jsou dopady takzvané bitcoinové kauzy?Za prezidenta Petra Pavla se nemusíme stydět, ukázala to jeho návštěva dalajlámy. Začal závod o AI. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ztratil svatozář, navíc nahrál těm, kterí odmítají členství Ukrajiny v Evropské unii. To jsou témata středečních Názorů a argumentů, jimiž provází Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Univerzita v Cambridge se rozhodla udělit titul čestný doktorát marxistické filozofce Angele Davisové. „Levicový extrém je více tolerován a přijímán než pravicový extrém,“ kritizuje krok Ivan Pilip, bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské investiční banky v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Doplňuje, že ho děsí vytrácení levopravého středu ze světové politiky a že Donald Trump je podle něj radikální reakcí na radikální progresivismus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Skotska zamířil Donald Trump, a to ve dnech, kdy se uzavírala klíčová fáze evropsko-amerického vyjednávání o clech. Velké Británie, která už není členem Evropské unie, se to už netýká, anebo možná přece jen trochu ano. I ona chce s Amerikou obchodovat, nebo spíše to životně potřebuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč končí na ministerstvu spravedlnosti koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy? A proč chce ministerstvo dohled nejvyššího zástupce nad vrchním zastupitelstvím, které kauzu řeší? Jaké dopady by mohla být dohoda o amerických dovozních clech na unijní trh s léčivy? A co může Evropská komise podnikat proti údajným pochybným praktikám čínského e-shopu Temu?

Chcete jít na Facebook? Připravte si občanku. Tak může zanedlouho vypadat internet. Ve Velké Británii už taková pravidla zavedli, Evropská unie je zvažuje a chystá pro to podmínky. Jak funguje ověřování věku online a opravdu ochrání děti před nevhodným obsahem na internetu?

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Evropská komise chce v příštím rozpočtovém období dále škrtat ve společné zemědělské politice, na niž v minulosti vynakládala až polovinu svého rozpočtu. „Nyní je to třetina a má se to postupně snižovat. Já se často pohybuji mezi zemědělci, mluvím s malými, středními i velkými a každý vám řekne, že by byl nejraději, aby dotace nebyly. Ale muselo by to být spravedlivé,“ zdůrazňuje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč končí na ministerstvu spravedlnosti koordinátor pro objasňování bitcoinové kauzy? A proč chce ministerstvo dohled nejvyššího zástupce nad vrchním zastupitelstvím, které kauzu řeší? Jaké dopady by mohla být dohoda o amerických dovozních clech na unijní trh s léčivy? A co může Evropská komise podnikat proti údajným pochybným praktikám čínského e-shopu Temu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy nakonec zavedou na dovozy evropského zboží plošné clo ve výši 15 procent. Je to výsledek nedělní improvizované schůzky prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Oba politikové si ho pochvalovali jako strategický počin. V každém případě tak byla odvrácena – aspoň na nějaký čas –, obchodní válka. Ta totiž hrozila, pokud by Amerika uvalila už příští týden na evropské zboží dvojnásobné, tedy 30procentní clo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohlo to být lepší? Tato otázka se nutně nabízí po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dohoda, ke které dospěli v průběhu jednání ve Skotsku, zahrnuje 15procentní cla na dovoz evropského zboží do Spojených států. Evropa naopak své trhy otevře a povolí nulové clo na dovoz z USA, a to včetně osobních a nákladních aut. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina už není skutečnou demokracií, tvrdí kritici prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří se v Kyjevě shromáždili na protest odmítající vládní zásah proti dvěma významným protikorupčním organizacím. Nejnovější kroky vlády v Kyjevě by mohly podle některých zmařit snahu země o vstup do Evropské unie, píše britský deník The Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sotva předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přežila pokus o své odvolání v Evropském parlamentu, představila možná svůj nejzásadnější počin v čele unijní exekutivy – návrh takzvaného víceletého finančního rámce. Už název uspává, ale jde o rámcový plán výdajů Evropské unie na roky 2028-2034.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třicítka států v čele s Velkou Británií tento týden Izrael vyzvala, aby přestal bránit dodávkám humanitární pomoci do Pásma Gazy. Česko mezi ně nepatří. „Za nás mluví například závěry Evropské rady nebo prohlášení místopředsedkyně Kallasové,“ vysvětluje Eduard Hulicius (KDU-ČSL) z ministerstva zahraničí, proč český podpis chybí. „Výzva dává jasný signál: řešme humanitární situaci v Gaze. Pod to se Česká republika mohla podepsat,“ odpovídá bývalý šéf rezortu Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akutní podvýživou trpí každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Kvůli katastrofální humanitární situaci čelí Izrael sílící mezinárodní kritice. Třicet zemí vyzvalo k okamžitému zastavení války v Gaze. Účinný tlak ze strany Evropské unie ale blokuje i pozice Česka. „Ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje, pro naše spojence neplatí,“ kritizuje český postoj v pořadu Jak to vidí... novinář Milan Rokos.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se v těchto chvílích odehrává v rámci českého Národního dne na světové výstavě EXPO v japonské Ósace? Do jaké míry může dnešní summit Evropské unie a Číny zmírnit jejich vzájemné spory, především v obchodních vztazích? A proč i nový průzkum zaměřený na finanční gramotnost české populace potvrdil, že velké potíže v této oblasti má stále zdejší mladá generace?

Evropská komise představila návrh rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Radovat se podle serveru Politico může obrana. Naopak uskromnit se musí zemědělci, méně peněz půjde podle Politica i na ochranu přírody. „Pokud to takto zůstane, poražena bude nejen příroda, ale my všichni,“ upozorňuje v Pro a proti Jan Freidinger ze Světového fondu na ochranu přírody. „Máme tady válku,“ namítá Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské státy chtějí omezit přístup dětí a dospívajících na sociální sítě. Jde například o Řecko, Španělsko nebo Nizozemí. Jako důvod země uvádějí ochranu dětí před kyberšikanou a dalšími riziky online prostoru. Radikální přístup zaujala Francie - prezident Emmanuel Macron chce, aby se sociální sítě pro děti mladší 15 let zakázaly, a hodlá o tom přesvědčit další země. Co konkrétně chtějí některé evropské země regulovat? Hostka: Michaela Slussareff - teoretička médií z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.V Česku je paradoxně pravděpodobnější blackout v létě než v zimě. Problémy tvoří OZE, respektive nedostatečná kapacita přenosové soustavy na přetoky elektřiny z Německa a Polska. Markéta a Michal nám popsali jaké se rozehrávají hry o zodpovědnosti za blackout mezi ČEPS, ČEZ a vládou. Stručně jsme zvládli probrat eutanázii, rozpočet Evropské unie na další sedmiletku a tradičně jsme si zabědovali nad neakceschopností, ideové vyprázdněnosti a virtue signalingu politiků.VŠECHNY NAŠE LETNÍ/PODZIMNÍ AKCE MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE:https://connect.boomevents.org/organizer/41b026b3-ccea-453a-b0dd-ab8fc3b61bc0

První návrh rozpočtu Evropské unie od roku 2028 je pod palbou kritiky. Jaké výhrady má Česko? Může mít nový rozpočet vliv na ceny potravin? Evropské bezpečnostní agentury zasáhly proti ruské hackerské skupině. Co se o ní ví? Byli hackeři aktivní i na našem území? Před 50 lety se ve vesmíru propojily ruská a americká kosmická loď Sojuz a Apollo. Jak na událost vzpomíná někdejší reportér Československého rozhlasu?

Jaké plány má nový majitel zkrachovalé slezské huti Liberty Ostrava? Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? A jaká opatření by měla zmírnit riziko dalšího masivního úhynu ryb v řece Dyji po letošní kalamitě zaviněné nedostatkem kyslíku v říčních vodách?

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent.

Už jen dva týdny zbývají na to, aby si Evropská unie vyjednala obchodní dohodu se Spojenými státy a odvrátila tak třicetiprocentní cla na svoje zboží. „Vyjednávat cokoliv s administrativou Donalda Trumpa je složité, protože je nepředvídatelná,“ upozorňuje europoslanec Jan Farský (STAN). „Musíme udělat protitah, nesmíme jenom přijímat, co nám bude diktováno,“ zdůrazňuje europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v Evropském parlamentu schytávala kritiku ze všech stran. Přesto její komise nakonec hladce ustála hlasování o nedůvěře. „Nemáme důvod naskakovat na tuto snahu ultrapravice,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelení/EFA. Von der Leyenové a její Evropské lidové straně (EPP) ale vyčítá, že často vychází krajní pravici vstříc. To však odmítá europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN (EPP).

Prezident Donald Trump vyrukoval v sobotu proti Evropské unii s plošnými cly na dovoz jejího zboží do USA ve výši 30 procent. Nepříjemně tak Evropany zaskočil – po úporném vyjednávání posledních týdnů převládalo mírně optimistické očekávání, že by se americký „tarifman“ mohl spokojit s deseti procenty, která z jeho vůle už pro americké dovozy platí.

Jak hodnotí český ministr průmyslu a obchodu dopis, v němž Donald Trump oznámil uvalení třicetiprocentních dovozních cel na zboží z Evropské unie od 1.srpna? Jakou podporu nabízí v téhle souvislosti český stát zdejším podnikům. Ohlédnutí za 59. ročníkem karlovarského filmového festivalu.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová u příležitosti zahájení dánského předsednictví EU přijala na radnici města Aarhus předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Costu a ukrajinského prezidenta Zelenského.