Podcasts about evropsk

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Česko-slovenské vztahy se jen tak nezlepší, i když po vzniku vlády Andreje Babiše to vypadalo nadějně. Jenže právě končící rok ukázal, že cokoliv příznivého v partnerství obou zemí je ohroženo vývojem na Slovensku.

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Česká ekonomika podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.Podle odborů český průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen v rámci Evropské unie, ale i globálně. „Mimo Evropu jsou ceny energií třetinové. Tomu se prostě konkuruje strašně těžko,“ upozorňuje. Kriticky vnímá i rozdíly uvnitř EU, především vůči Německu, které podle něj své firmy masivně podporuje. „Jsme na jednotném trhu, ale podmínky jednotné nejsou.“Za jeden z klíčových problémů považuje vývoj mezd. Přestože se reálné mzdy statisticky zvyšují, podle Ďurča to lidé zatím nepociťují. „Reálné mzdy se ještě nedostaly ani na úroveň roku 2019. Lidé se dnes mají hůř než před covidem,“ říká šéf KOVO.Odbory zároveň kritizují podobu zelené transformace. Podle Ďurča hrozí, že příliš rychlé zpřísňování emisních pravidel poškodí evropský průmysl. „Pokud má Evropa dekarbonizovat, musí zároveň průmysl podpořit. Jinak se výroba přesune mimo EU,“ varuje.Navzdory kritice zůstává Ďurčo opatrným optimistou. „Česká republika je krásná země a má obrovský potenciál. Bez levnějších energií a skutečného sociálního dialogu se ale průmysl motorem růstu znovu nestane,“ uzavírá.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.

Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“

Není pochyb o tom, že koncem týdne se v Bruselu odehrál summit Evropské unie, který byl za dlouhou dobu skutečně jedním z nejvýznamnějších. A třeba podle bruselského zpravodaje německého listu Die Welt „Evropané na tomto summitu ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda na svém prvním zasedání odmítla systém emisních povolenek ETS2 a Pakt o migraci a azylu Evropské unie. Co přesně „odmítnutí“, o němž vláda mluví, znamená, je ovšem poněkud nejasné, protože v případě obou dohod vláda chce prý dál na evropské úrovni vyjednávat.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Jak by měla Evropská unie reagovat na novou bezpečnostní strategii USA? Podle Marka Kotena, místopředsedy české pobočky Republican Overseas, není strategie rozvodovou smlouvou a Spojené státy s Evropou dál počítají. „Pro Trumpa je EU nesrozumitelná a nevnímá ji jako partnera,“ myslí si bývalý velvyslanec v USA a poradce prezidenta Petr Kolář. Hosté se ale shodují, že Trumpova kritika Evropy je oprávněná.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Nová vláda na svém prvním zasedání odmítla systém emisních povolenek ETS2 a Pakt o migraci a azylu Evropské unie. Co přesně „odmítnutí“, o němž vláda mluví, znamená, je ovšem poněkud nejasné, protože v případě obou dohod vláda chce prý dál na evropské úrovni vyjednávat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Jaké praktické dopady by mohl mít zákaz dovozu ruského plynu na území EU od roku 2027, který dnes schválil Evropský parlament? Jak vážnou hrozbu představují řidiči kamionů, kteří nedodržují zákaz předjíždění na tuzemských silnicích a dálnicích? A vyhrotil Donald Trump dramatický konflikt s režimem Nicoláse Madura, když vyhlásil ropnou námořní blokádu jeho země?

Filip Turek domluvil, podle tvrzení Petra Macinky, kdo bude zastupovat Českou republiku na jednání ministrů životního prostředí Evropské unie. Stihnul to jako poslanec při oficiální návštěvě sněmovní delegace na Slovensku.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Jaké praktické dopady by mohl mít zákaz dovozu ruského plynu na území EU od roku 2027, který dnes schválil Evropský parlament? Jak vážnou hrozbu představují řidiči kamionů, kteří nedodržují zákaz předjíždění na tuzemských silnicích a dálnicích? A vyhrotil Donald Trump dramatický konflikt s režimem Nicoláse Madura, když vyhlásil ropnou námořní blokádu jeho země?

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Turek domluvil, podle tvrzení Petra Macinky, kdo bude zastupovat Českou republiku na jednání ministrů životního prostředí Evropské unie. Stihnul to jako poslanec při oficiální návštěvě sněmovní delegace na Slovensku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké praktické dopady by mohl mít zákaz dovozu ruského plynu na území EU od roku 2027, který dnes schválil Evropský parlament? Jak vážnou hrozbu představují řidiči kamionů, kteří nedodržují zákaz předjíždění na tuzemských silnicích a dálnicích? A vyhrotil Donald Trump dramatický konflikt s režimem Nicoláse Madura, když vyhlásil ropnou námořní blokádu jeho země?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Evropská komise dala minulý týden sociální síti X rekordní pokutu podle evropského nařízení o digitálních službách známé pod zkratkou DSA. Podle amerických politiků a taky provozovatele sítě Elona Muska jde o cenzuru. Jenže pokuta se svobody projevu vůbec netýkala. O co šlo? Téma pro Antivirus s Kateřinou Gruntovou a Janem Cibulkou.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Po pondělním jmenování ministrů by měl nový premiér Andrej Babiš (ANO) začít s kroky, které vyřeší jeho střet zájmů. Návrh řešení zveřejnil před týdnem, posuzovat ho má i Evropská komise. Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové je dobré znát výklad Bruselu kvůli případnému vyplácení peněz pro Českou republiku. „Logiku to teď nedává a je to součást politického boje,” namítá v pořadu Pro a Proti poslanec ANO Karel Tureček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by se na dalších vyhlídkách levice v Česku mohly podepsat dnešní mimořádné sjezdy sociálních demokratů a KSČM? Co čeká europoslankyni za hnutí STAN Danuši Nerudovou v nové roli zpravodajky Evropského parlamentu k systému emisních povolenek ETS2? A jak někdejší přední postava českého disentu František Stárek vzpomíná po padesáti letech na akci tehdejšího undergroundu, po které následoval první politický zásah komunistického režimu proti této scéně?

Jak by se na dalších vyhlídkách levice v Česku mohly podepsat dnešní mimořádné sjezdy sociálních demokratů a KSČM? Co čeká europoslankyni za hnutí STAN Danuši Nerudovou v nové roli zpravodajky Evropského parlamentu k systému emisních povolenek ETS2? A jak někdejší přední postava českého disentu František Stárek vzpomíná po padesáti letech na akci tehdejšího undergroundu, po které následoval první politický zásah komunistického režimu proti této scéně?

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion