Podcasts about evropsk

Novou vládu Česko sice po volbách ještě nemá, že bude novým premiérem Andrej Babiš se ale zdá být velmi pravděpodobné. Předseda hnutí ANO se tak kromě Strakovy akademie vrátí také jako zástupce Česka do Bruselu. Jaký návrat to bude? Jak se na nástup Andreje Babiše asi dívají evropští politici? A přesune se kvůli němu teď Česko na okraj Evropské unie? Hosty povolebního dílu Bruselských chlebíčků jsou bývalí spoluautoři podcastu Viktor Daněk a Filip Nerad.

Jako by Evropa neměla dost starostí. Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých volbách jí přináší další. Je to jasné na první pohled – ANO je součástí Patriotů pro Evropu, populistické národovecké frakce v Evropském parlamentu. Tam patří také Motoristé sobě, pravděpodobný koaliční partner.

Evropská obrana? Zatím jen nesourodá hromada nápadů. Trumpova přednáška pro ministerstvo války proti politickým oponentům. Ruská hybridní válka ve Francii. Cena za palmový olej. Elon Musk ztrácí lidi. Šéfovi se do práce mluvit nebude

Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.

Devět let trvalo, než se Evropská unie a Indonésie propracovaly k podpisu vzájemné obchodní dohody. Vnitroevropská bezcelní oblast se tak rozšířila o další území, obývané čtvrtým nejlidnatějším národem na světě. Doba, kterou zabralo vyjednávání o dohodě, proti dvacetileté době, během které trvalo uzavřít podobnou dohodu s jihoamerickými státy, sdruženým pod názvem Mercosur, byla zázračně krátká.

Na neformálním summitu lídrů EU v Kodani zatím jen testoval šéf evropské rady António Costa plán na obejití veta, kterým Maďarsko blokuje zahájení příprav na vstup Ukrajiny a Moldavska do unie. Už to je ale svým způsobem průlom.

Čtyřiatřicetiletý Jan Darmovzal z Břeclavi je už třináct měsíců ve venezuelském vězení. Kde přesně se nachází a jak jeho uvěznění vysvětlují tamější úřady? Jaká je naděje, že bude propuštěn? Proč Caracas nespolupracuje s českou diplomacií? A proč EU zůstává v případě nezákonného zadržení svých občanů nečinná? Vladimír Kroc se zeptal bývalého ministra financí a také bývalého viceguvernéra Evropské investiční banky Ivana Pilipa, který se případem podrobně zabývá.

Ani válka, ani mír. Právo veta jako noční můra Evropské unie. Britové se bojí malého Velkého bratra. Bohorodička porodila v patnácti a ty bys měla taky. Co s tím sklem

Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.

Jak se Petru Fialovi a Andreji Babišovi dařilo při prvním televizním předvolebním duelu? K čemu dospěli evropští lídři na jednání o obraně východní hranice Evropské unie? Jak často vede žloutenka typu A až k selhání jater? A pro které skupiny je vhodné očkování?

Potřebujeme vládu, která zajistí naši bezpečnost. Tu dnes máme díky pevnému ukotvení v Evropské unii a především v nejsilnější obranné světové alianci NATO. Potřebujeme vládu, která uchrání naši suverenitu a nenechá nás napospas Rusku, řekl mimo jiné prezident Pavel ve svém úterním předvolebním projevu. „Mělo to pět a půl minuty, poslouchal jsem to třikrát za sebou a řekl toho dost,“ hodnotí řeč kněz, molekulární biolog a etik Marek Orko Vácha v pořadu Osobnost Plus.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Prezident Petr Pavel přednesl tři dny před volbami projev s několika sděleními: vyzval lidi, aby šli volit, aby nevěřili dezinformacím o manipulaci s výsledky a ujistil veřejnost, že bude respektovat výsledek hlasování.Zároveň se ale vymezil vůči opozičním stranám SDP a Stačilo!, když odmítl plány na změnu režimu. A dodal, že země požaduje vládu, jež nebude zpochybňovat členství země v Evropské unii a v obranné alianci NATO a nenechá nás napospas Rusku.„Petr Pavel hlavně potřeboval lidem říct, že není všemocným ďáblem, který to dokáže ovlivnit. Některé opoziční strany ho podezírají, že výsledky zvrátí. A někteří vládní voliči na něj zase spoléhají, že zabrání tomu nejhorší kolem nové vlády. Chtěl prostě všem říct, že nemůže udělat ani jedno,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Po volbách čeká prezidenta řada tvrdých politických jednání, v nichž hraje důležitou roli. Právě on totiž podle ústavy jmenuje premiéra a na jeho návrh pak také jednotlivé ministry.„Bude to dosud nejtěžší zkouška Petra Pavla. Bude muset nějak vyřešit jmenování Andreje Babiše, favorita voleb, který čelí stíhání a navíc má potíže s přísnějším zákonem o střetu zájmů. A spolu s tím bude muset aspoň brzdit případný nástup radikálů k moci,“ domnívá se Václav Dolejší.Uklidnil prezidentův projev Václavovy divoké sny? Co na jeho projev říkají politici? A co dalšího se stalo tři dny před volbami, o čem byste měli vědět? Poslechněte si další Reaktor z předvolebního maratonu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodinné farmy v Česku vítají návrh nové společné evropské zemědělské politiky, Agrární komora a velké podniky jej naopak odmítají. Jde o potřebnou reformu? „Společný integrovaný fond se nám zdá jednodušší,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. „Návrh Komise nereflektuje názory Rady a Evropského parlamentu,“ kritizuje Martin Ludvík, místopředseda Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Rodinné farmy v Česku vítají návrh nové společné evropské zemědělské politiky, Agrární komora a velké podniky jej naopak odmítají. Jde o potřebnou reformu? „Společný integrovaný fond se nám zdá jednodušší,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. „Návrh Komise nereflektuje názory Rady a Evropského parlamentu,“ kritizuje Martin Ludvík, místopředseda Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Způsob, jakým by jejich obor měl být v Evropské unii financován po dobu blížícího se sedmiletého období, vyvolal mezi zemědělci velké pobouření. Na návrhu rozpočtu na roky 2028 až 2034, který byl zveřejněn v červenci, jim vadí, že na společnou zemědělskou politiku má být vyčleněno 300 miliard eur, bezmála o 90 miliard méně než v současném sedmiletém období. Část peněz doposud určených jen pro zemědělce se navíc přesune pod jinou rozpočtovou položku, nikoli výhradně agrární. Evropští farmáři tak mají jistých daleko méně peněz. Jaký by to mělo vliv na české i evropské zemědělství, se diskutovalo na setkání agrárních expertů, které uspořádal týdeník Ekonom.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky.

Co o preferencích voličů ukazují předvolební výzkumy a jaký vliv můžou mít na ty nerozhodnuté? Je Moldavsko po výrazném vítězství proevropské Strany akce a solidarity blíž k začlenění do Evropské unie? A co pro ředitele středních škol znamená možnost volby ohledně použití Pravidel českého pravopisu při písemné maturitě?

Volby už jsou za rohem, země je plná plakátů. Zatímco na předvolebních plakátech příliš mnoho evropských témat nenajdete, v programech už je to pestřejší. Jaká evropská témata se v nich skrývají? Poslechněte si speciální předvolební debatu všech čtyř spoluautorů Bruselských chlebíčků.

Volby už jsou za rohem, země je plná plakátů. Zatímco na předvolebních plakátech příliš mnoho evropských témat nenajdete, v programech už je to pestřejší. Jaká evropská témata se v nich skrývají? Poslechněte si speciální předvolební debatu všech čtyř spoluautorů Bruselských chlebíčků.

Co o preferencích voličů ukazují předvolební výzkumy a jaký vliv můžou mít na ty nerozhodnuté? Je Moldavsko po výrazném vítězství proevropské Strany akce a solidarity blíž k začlenění do Evropské unie? A co pro ředitele středních škol znamená možnost volby ohledně použití Pravidel českého pravopisu při písemné maturitě?

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co o preferencích voličů ukazují předvolební výzkumy a jaký vliv můžou mít na ty nerozhodnuté? Je Moldavsko po výrazném vítězství proevropské Strany akce a solidarity blíž k začlenění do Evropské unie? A co pro ředitele středních škol znamená možnost volby ohledně použití Pravidel českého pravopisu při písemné maturitě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise plánuje zjednodušení některých regulací, které se týkají online prostoru. Změnit by se tak mohla například pravidla pro cookies, pomocí kterých lidé udělují webům souhlas se zpracováním osobních údajů. „Hledat funkční kompromis bude těžké, ale jsem rád, že se do toho někdo chce pustit,“ hodnotí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Výsledky parlamentních voleb v Česku a možný návrat Andreje Babiše (ANO) do premiérského křesla napjatě očekává také Brusel, tedy Evropská komise a ostatní členské státy Evropské unie. Podle novináře a šéfa bruselské kanceláře listu Financial Times Henryho Foye Brusel s návratem Babiše počítá. „Jisté uklidnění přináší fakt, že už tu všichni Babiše zažili a znají ho,“ říká Foy v podcastu Bruselské chlebíčky.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. PŘEDPLAŤTE SI NÁS A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Maďarský premiér Viktor Orbán demonstruje svou moc na systematickém ponižování menšin, říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie FF Univerzity Karlovy. „Když mu to prošlo na Romech, na migrantech nebo na trans lidech, projde mu to i na dalších. Společnost, která se proti tomu nepostavila, ztrácí možnost bránit se dál. Je rozdělená a oslabená,“ říká.  Podle reportéra zahraniční rubriky Seznam Zpráv Filipa Harzera už Orbán utáhl šrouby ve společnosti natolik, že stát vykazuje znaky autoritářského režimu. „Neustálá propaganda ve státních a spřátelených médiích médiích je tak servilní, až je směšná. Je to, jako když se Husák v sedmdesátých letech líbal na letišti s Brežněvem.“ Maďarsko Hesová přirovnává k feudální společnosti. „Abyste vystudovali, našli práci, měli zajištění a přístup k lepším zdrojům, musíte se spojit s režimem a jednat tak, jak se od vás očekává. A ideálně vstoupit do strany,“ popisuje. Lidé, kteří jsou protirežimní nebo součástí nějaké menšiny, mají podle ní pocit, že už je pro ně Maďarsko nepřátelským prostředím. „A ti, kteří žijí v souladu s režimem, žijí ve feudálních vztazích. Pro ty, kteří si to uvědomují, je to forma nedůstojného života.“ O Orbánův scénář autokratizace se podle jejího mínění snaží řada evropských politiků. Dají se podle ní rozpoznat podle těchto prvků: „Měli bychom si všímat stigmatizace jakýchkoliv slabých skupin – například menšin nebo cizinců. Časté je také nepřátelství vůči liberalismu, vůči Evropské unii jako takové nebo argumentace národem. Tito politici podněcují k vystupování z dlouhodobých solidárních pozic, například vůči Ukrajině, a extrémně zjednodušují komplikované problémy – třeba Green Deal, u kterého redukují klimatickou krizi na diesel,“ vyjmenovává politoložka. Parlamentní volby se v Maďarsku budou konat v dubnu příštího roku. „Obrazil jsem pár středoevropských voleb a vím, že všechny volby dopadnou hůř, než si teď myslíme,“ říká Harzer. Jak velká je šance, že někdo odstaví Orbána od moci? V jakých skutečných problémech se ocitá jeho země? A jak dnes vypadá v Maďarsku odvaha? Podívejte se na záznam Studia N live z festivalu Prague Pride. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Miliardář Petr Kellner se vyhýbal médiím i zájmu veřejnosti. Jeho osoba zůstala obestřena tajemstvím, které rozptyluje nová série Českého rozhlasu s názvem Kellner. Jak se on sám a jeho impérium jevili investigativním novinářům? „První privatizační fond (PPF) patřil v kuponové privatizaci mezi nejúspěšnější fondy, ale tak nějak se o něm nepsalo. Stál v pozadí, což ho, myslím, charakterizuje – a bokem všech dohadů o podvodech a korupci,“ popisuje Jaroslav Spurný.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Proč se Evropská komise rozhodla vyhovět devatenácti zemím Evropské unie a navrhnout zastropování ceny emisních povolenek pro domácnosti? S čím jde koalice Spolu do žhavé fáze předvolební kampaně? A jak vážně omezuje obchod mezi EU a Čínou uzavřená polsko-běloruská hranice?

Česko pomohlo zablokovat hlasování ministrů životního prostředí států Evropské unie o dalším snižování emisí skleníkových plynů. Jak na zpomalování dekarbonizace pohlíží další země Evropské unie? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídala europoslankyně za hnutí STAN, členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu a členka europarlamentní frakce lidovců Danuše Nerudová.

Ruský prezident Putin předložil Státní dumě návrh, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy proti mučení. Což určitě nelze vnímat jako překvapující obrat. Ale jen jako diktátorův pokyn roztrhat a hodit do koše ujednání, které už dlouho bylo pro Kreml pouhým cárem papíru. Rusko podle zjištění mezinárodních organizací mučí a ponižuje vlastní politické vězně.

Před rokem vítala celá Evropa nadšeně zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, který po 12 měsících práce vylíčil na čtyřech stovkách stran v temných barvách stav a směřování evropské ekonomiky a zformuloval přes 380 doporučení. Připomeňme, že na sepisování tohoto opusu se podílel také vynikající český ekonom, úředník Evropské komise Alexandr Hobza.

Evropská komise navrhne, aby EU ukončila závislost na ruské ropě a plynu dříve, než plánovala, a to v reakci na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce na Moskvu, pokud EU přestane ruskou ropu kupovat. Závislé na ní jsou hlavně Slovensko a Maďarsko. „Uškodí to celé evropské ekonomice,“ míní v pořadu Pro a proti slovenský poslanec Marián Kéry (SMER). „Podporujeme vše, co zastaví válku,“ nesouhlasí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Česko pomohlo zablokovat hlasování ministrů životního prostředí států Evropské unie o dalším snižování emisí skleníkových plynů. Jak na zpomalování dekarbonizace pohlíží další země Evropské unie? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídala europoslankyně za hnutí STAN, členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu a členka europarlamentní frakce lidovců Danuše Nerudová.

Proč se Evropská komise rozhodla vyhovět devatenácti zemím Evropské unie a navrhnout zastropování ceny emisních povolenek pro domácnosti? S čím jde koalice Spolu do žhavé fáze předvolební kampaně? A jak vážně omezuje obchod mezi EU a Čínou uzavřená polsko-běloruská hranice?

Evropská komise částečně vyhověla automobilkám a rychleji zhodnotí svůj plán zakázat od roku 2035 prodej nových aut se spalovacími motory. „V Norsku je dnes 98 procent prodaných aut elektromobilů,“ poukazuje v pořadu Pro a proti předseda Asociace elektromobilového průmyslu Jaromír Marušinec. „Tam bylo tolik podpory pro elektrické vozy, že to nikdo jiný nevěděl,“ namítá bývalý ředitel Evropské asociace výrobců automobilů Ivan Hodáč.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Do roku 2035 nelze ukončit výrobu aut se spalovacími motory, aniž by to nemělo dopad na evropský průmysl, tvrdí výrobci. Evropská asociace výrobců automobilů proto v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové požaduje posunutí termínu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale poukazuje, že mezi výrobci nepanuje shoda. „150 šéfů firem podepsalo dopis předsedkyni Komise, kde požadují cíle držet kvůli stabilitě prostředí, aby firmy věděly, do čeho investovat,“ říká.

Jak se podařilo vyšetřovatelům dopadnout muže podezřelého ze středečního smrtícího útoku na amerického pravicového aktivistu Charlieho Kirka? Co vyplynulo z dnešní schůzky předsedkyně Evropské komise se zástupci automobilek? A jak by se v praxi mohlo firem, institucí i obyvatel Česka dotknout nařízení o nakládání s digitálními daty, které je účinné ode dneška?