Podcasts about evropsk

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Kdo organizuje a určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu repatriačních letů z Blízkého východu? Jak vysoké je riziko odvetných íránských útoků na území Evropské unie? A kam až může vyšplhat cena ropy? Poslechněte si speciální vysílání věnované aktuálnímu dění na Blízkém východě.

Babiš mezi Trumpem, svými sliby a SPD; Evropská obrana se rodí v bolestech, úspěšný výsledek není jistý; Narkomafie už není, co bývala. Je daleko horší; Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy; V mezinárodní soutěži bodovala i kampaň proti obtěžování v MHD; Tajemství spisovatele Arnošta Lustiga

Čtyři roky trvající ruská invaze na Ukrajině znamenala pro evropský kontinent zásadní transformaci. Daleko hlubší, než jakou jsme si v únoru roku 2022 dovedli vůbec představit.

Tématem speciálu bude pátrání po sedmi miliardách korun neoprávněně vyplacených dotací za léta 2017–2021, které by podle rozsudků soudů měl holding Agrofert vrátit českému státu. Celé téma se pokoušíme rozplést s bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným. Exministr před rokem reagoval na průlomové rozsudky Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Na jejich základě nechal externí firmou vyčíslit celkové náklady a stanovil postup vymáhání.Následně přišla nová politická garnitura reprezentovaná ministrem zemědělství Šebestyánem, který v účtovacím období 2017–2022 jako šéf platební agentury SZIF měl rozdělování dotací na starosti. A začaly se dít věci. Nejdříve vznikla fáma, že analýza auditorské firmy ohledně vyplácených peněz se ztratila. Pak šéf kanceláře ministra Felčárek zveřejnil na stránkách ministerstva prohlášení, že všechno je právně jinak. Tak rozhodné postavení se proti výrokům soudů Česko ještě nezažilo.Další konflikt nás čeká, až si Evropská komise udělá audit způsobu, jakým Andrej Babiš zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP trust. Pokud konstatuje, že to opět neodpovídá zákonu o střetu zájmů, a česká strana to bude ignorovat, může dojít k pozastavení všech zemědělských dotací z evropských fondů. Přetahování o dotace v režimu 2.0 opět začíná.

Konkurenceschopnost se stala v posledních dvou letech fantomem, který pronásleduje šéfy evropských institucí a vlády členských států na každém kroku. V případě, že se Unii nepodaří zareagovat dostatečně rychle, hrozí jí pomalé ekonomické skomírání ve stínu Číny a USA. Tak to předpověděl bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Právě jeho tým sestrojil manuál, podle nějž ekonomiky 27 zemí EU postupují do budoucnosti. Problém je, že nedostatečně rychle. Z Draghim navržených reforem finančního systému Evropy se za rok a půl podařilo přijmout zhruba 10 procent návrhů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

„Sleduji některé převaděčské bandy na sociálních sítích a ty se nijak moc netají tím, co dělají. Dominantně inzerují své služby přes sociální sítě a zdá se, že jim to vychází a že se nebojí toho, že budou chyceny. Evropské bezpečnostní složky mají v tomto ohledu obrovský dluh,“ říká analytik Robert Kotzian v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 24.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Část Evropské unie chce vyhovět požadavkům byznysu a prohloubit vzájemnou spolupráci. V rámci snah o zvýšení konkurenceschopnosti se Evropská komise chystá předložit návrh na úpravu kapitálového trhu i na vznik takzvaného 28. režimu. „Je to snaha řešit velký problém, kdy v Evropě sice vznikají malé začínající firmy, ale po dosažení určité velikosti z ní odcházejí. A to je škoda, protože nezhodnocujeme um našich lidí,“ tvrdí v Interview Plus europoslanec Luděk Niedermayer.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hospodářský summit evropských představitelů, který se konal v belgickém zámku Alden Biesen, se sice sešel pod sjednocující myšlenkou učinit Evropu konkurenceschopnou a zajistit jí trvalé místo mezi rozhodujícími globálními hráči, nicméně sám průběh nenasvědčoval uvedenému předsevzetí.

Hospodářský summit evropských představitelů, který se konal v belgickém zámku Alden Biesen, se sice sešel pod sjednocující myšlenkou učinit Evropu konkurenceschopnou a zajistit jí trvalé místo mezi rozhodujícími globálními hráči, nicméně sám průběh nenasvědčoval uvedenému předsevzetí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když má někdo opletačky s policií, není to nic příjemného. Pokud se do nich ale dostane v Trenčíně, je to přesně naopak. Tohle slovenské město je letos taky Evropským hlavním městem kultury a žije tak řadou zajímavých projektů. Jeden z nich spojuje lidi u zdánlivě obyčejné, a možná už trochu pozapomenuté činnosti – pletení. Pro jedny je to zábava, pro jiné způsob, jak nebýt sami.

Když má někdo opletačky s policií, není to nic příjemného. Pokud se do nich ale dostane v Trenčíně, je to přesně naopak. Tohle slovenské město je letos taky Evropským hlavním městem kultury a žije tak řadou zajímavých projektů. Jeden z nich spojuje lidi u zdánlivě obyčejné, a možná už trochu pozapomenuté činnosti – pletení. Pro jedny je to zábava, pro jiné způsob, jak nebýt sami.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní koalice chce nahradit služební zákon novým zákonem o státních zaměstnancích. Co si od toho slibuje? Oslabí to nezávislost úředníků a posílí vliv politiků, jak varují odboráři i opozice? Jak se stávající služební zákon za posledních deset let od jeho přijetí osvědčil? A nenarazí jeho změna u Evropské komise? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Vládní koalice chce nahradit služební zákon novým zákonem o státních zaměstnancích. Co si od toho slibuje? Oslabí to nezávislost úředníků a posílí vliv politiků, jak varují odboráři i opozice? Jak se stávající služební zákon za posledních deset let od jeho přijetí osvědčil? A nenarazí jeho změna u Evropské komise? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Prezident Donald Trump svolal na počátku února do Washingtonu zástupce 54 zemí světa a Evropské komise na summit věnovaný kritickým surovinám. Cílem americké administrativy je přenastavit globální mapu hodnotových řetězců kritických surovin tak, aby se oslabila dominantní pozice Číny.

Prezident Donald Trump svolal na počátku února do Washingtonu zástupce 54 zemí světa a Evropské komise na summit věnovaný kritickým surovinám. Cílem americké administrativy je přenastavit globální mapu hodnotových řetězců kritických surovin tak, aby se oslabila dominantní pozice Číny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zastavit vymírání. Co třeba volební právo pro rodiče i za děti?; Trump jako Biden; Evropský parník se natáčí správným směrem, není však jisté, zda manévr dokončí; Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž; Důležitý den: 13. únor 1948; Chceme stále víc

Evropská unie je moloch. Spolek 27 zemí, které si za desetiletí navykly tak nějak společně hospodařit. Hájily přitom obvykle především svůj národní píseček, zároveň však byly svolné ke kompromisům odrážejícím i vyšší, tedy společné zájmy.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Evropská unie je moloch. Spolek 27 zemí, které si za desetiletí navykly tak nějak společně hospodařit. Hájily přitom obvykle především svůj národní píseček, zároveň však byly svolné ke kompromisům odrážejícím i vyšší, tedy společné zájmy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už dlouho před svým vznikem mluvila o potřebě obnovy Visegrádské čtyřky. Nakonec z toho byla těsně před summitem Evropské unie Slavkovská trojka, nebo – jak se říká častěji – Slavkovský trojúhelník. Tedy spojenectví Rakouska, Slovenska a Česka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zastavit vymírání. Co třeba volební právo pro rodiče i za děti?; Trump jako Biden; Evropský parník se natáčí správným směrem, není však jisté, zda manévr dokončí; Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž; Důležitý den: 13. únor 1948; Chceme stále vícVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Sociální síť TikTok je postavena na návykových mechanismech, které mohou poškozovat fyzické a mentální zdraví svých uživatelů, a měla by změnit základní principy svého fungování, uvedla Evropská komise. Předběžně proto obvinila TikTok z možného porušování evropských regulací. „Kdyby se fungování sociálních sítí mělo změnit, tak zřejmě přestanou existovat v té podobě, v jaké je známe,“ usuzuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Longevity se rychle posunula do mainstreamu, zároveň ale přibývá zjednodušení a marketingových zkratek, které se s dlouhodobým zdravím a dlouhověkostí míjejí. „O longevity se mluví hodně, ale často velmi zjednodušeně. Otázka je, co z toho má reálný smysl a co už je jen nahodilé zkoušení bez systému,“ říká doktorka přírodních věd Bohumila Zimáková, která má na starosti vývoj a regulace v české firmě WeCare. Jak je byznys WeCare propojený s daty a vědou? Existuje něco jako skutečně komplexní doplněk stravy? A proč většina rychlých řešení selhává? Poslechněte si v podcastu!

Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Co v praxi přinese rozhodnutí Evropského parlamentu extrémně snížit do roku 2040 emise? Pomůže tlak západu ke zmírnění trestu či propuštění hongkongského kritika Číny Jimmyho Laie? A jak první velká rekonstrukce promění Novou scénu Národního divadla? O tom všem budeme mluvit v publicistice s Věrou Štechrovou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Trumpův daňový zákon z roku 2017 umožnil americkým firmám přesouvat větší zisky do daňových rájů. Evropská unie kvůli tomu každoročně přichází o 340 miliard korun, Česko o sedm miliard korun.  Řešení nyní navrhuje Organizace spojených národů.Text Sofie Špirkové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/trumpuv-danovy-zakon-posilil-danove-uniky-cesko-rocne-prichazi-o-7-miliard-korun/).

Co v praxi přinese rozhodnutí Evropského parlamentu extrémně snížit do roku 2040 emise? Pomůže tlak západu ke zmírnění trestu či propuštění hongkongského kritika Číny Jimmyho Laie? A jak první velká rekonstrukce promění Novou scénu Národního divadla? O tom všem budeme mluvit v publicistice s Věrou Štechrovou.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co v praxi přinese rozhodnutí Evropského parlamentu extrémně snížit do roku 2040 emise? Pomůže tlak západu ke zmírnění trestu či propuštění hongkongského kritika Číny Jimmyho Laie? A jak první velká rekonstrukce promění Novou scénu Národního divadla? O tom všem budeme mluvit v publicistice s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se tento týden začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho předložila se schodkem 310 miliard korun. Přesto ministerstva budou muset ve svých rozpočtech škrtat. To ostatně avizoval i ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů, podle kterého to pocítí především neziskové organizace zaměřující se na enviromentální témata či oblast podpory lidských práv a občanské společnosti v zahraničí. Kolik neziskovky doposud od státu dostávaly, kolik mu naopak dávaly a co se má změnit? Proč vůbec ANO, SPD a Motoristé jdou proti neziskovým organizacím? A mohla by je zachránit Evropská unie? V pondělní epizodě odpovídá František Trojan.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sotva mohly Evropská unie a Indie lépe reagovat na obchodní politiku prezidenta Spojených států než uzavřením velké obchodní dohody. Místo zavádění cel jejich odstraňování, místo ochranářství otevřené trhy, místo diktátu velmocí férové obchodování podle pravidel. Druhá a čtvrtá největší ekonomika světa se daleko více propojily, a měly by z toho těžit ekonomický i politický kapitál.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.

Proč se stupňuje napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše? Co by mohl z obchodní dohody Evropské unie s Indií vytěžit zdejší průmysl? Izrael našel tělo posledního rukojmí odvlečeného Hamásem. Zesílí díky tomu humanitární dodávky do Pásma Gazy?

„Pokud smlouvu s Mercosurem parlament neratifikuje, nepůjde jen o prohru hospodářskou, ale Evropa může zapomenout, že by se někdy stala světovou velmocí,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání Evropské lidové strany, nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Stalo se.