Podcasts about jedno

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedno z největších témat tuzemské e-commerce je příchod zahraničních prodejců a marketplaces, jako je Temu, Shein, Allegro a další. Českým e-shopům tak vznikla obrovská konkurence, což má dopad i na jejich marže, ceny reklamy a spoustu dalšího. Dopad to má i na jejich náladu, protože pro spoustu podnikatelů to znamená těžké zkoušky a výzvy, které musí překonat. Pojďme si o tom povídat - mým hostem se senior interim manažer z JPF Martin Horský. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Na Vysočině začal Týden pěstounství. Lidé se zajímají o dlouhodobou i přechodnou péči. Příběh Ivany ukazuje, jakou naději může dítě díky péči získat.

Pracuje dnes s influencery opravdu každý? A pokud vy ne, měli byste? O tom jsme mluvili s Ivo Veselým, expertem na infuencer marketing. Probrali jsme, jak má i nemá spolupráce vypadat. Jak influencery vybírat a jak neztratit kontrolu nad vzniklým obsahem. Jak se dnes spolupráce pohybuje cenově a jaký má dopad na značku. Skvělé informace nejen pro zadavatele, ale i konzumenty obsahu od influencerů – což jsme trochu všichni, no ne?   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.  Pracovna, multifunkční prostor a podcastové studio v Praze.

Čtvrtým dnem jsem na Sumatře. Přejel jsem rovník a dostal se na jižní polokouli, ani nevím, kde to bylo. Kdybych já žil v domečku přímo na rovníku, tak z něho udělám atrakci a prodával bych tam všechno napůl a za dvojnásobek – jakože severní ponožku, jižní ponožku –, ale tady se vlastně moc nenosí ponožky, tak nic.Vybral jsem si delší a náročnější cestu prostředkem tohoto indonéského ostrova, což byla vědomá reakce na předchozí Malajsii. Ta mě totiž překvapila – vůbec jsem nečekal, že před Japonskem navštívím zemi s tak vysokou životní úrovní. Když jsem se procházel pod desítkami mrakodrapů v Kuala Lumpur, tak jsem na jednu stranu nadšeně zíral, ale zároveň jsem Malajsii trochu záviděl tu její očividnou dravost, dynamiku a touhu růst, kterou my už jsme v Evropě podle všeho ztratili. A pak jsem cítil ještě jednu emoci – velkou lítost, že můj výlet končí. V zemi, která je plus minus na české úrovni, si člověk připadá mnohem všedněji než na místech typu Indie, kde ho každou chvíli něco šokuje. Naprostá civilizace – to znám...Není se tu čeho bát. Přespal jsem na trávě v parku, ale to bych udělal ve všech zemích, které jsem navštívil – pokud by tam tedy byl park, což je například právě v indických anebo v pákistánských městech spíše vzácnost. Tam bych si šel lehnout třeba do chrámu. Což můžu v multikulturní Malajsii taky, protože jsou všude: hlavně samozřejmě mešity, ale vedle nich spousta templů hinduistických, buddhistických, občas se i kostel najde.Ráno jsem stopoval na dálnici ještě ve městě a zastavil mladý kluk, Ahmed. Ne že bych rozeznával národnosti podle vzhledu, ale podle jména mi bylo jasné, že bude odjinud – a taky že jo. Z Kataru. Studuje tu vysokou, a to je dobrý nápad. Všichni jen trochu vzdělanější lidé v Malajsii hovoří plynně anglicky a pro mladého Katařana tu je příjemně levně: „K pohodlnému životu se vším všudy – včetně bydlení a auta – mi v Kuala Lumpuru stačí tisíc dolarů měsíčně. Doma bych potřeboval čtyřnásobek...“

Hej, Kolejny europejski finał przed nami. 21 maja w Bilbao rozstrzygną się losy Ligi Mistrzów w przyszłym sezonie. Jedno jest pewne. W tych rozgrywkach zamelduje się angielska drużyna.Zapraszamy do komentowania!P.S. Ogłoszenia duszpasterskie: jesteśmy na patronite:https://patronite.pl/UnitedVoicePostawcie nam kawę:https://suppi.pl/unitedvoiceGRUPAhttps://www.facebook.com/groups/PLCMU/TWITTERhttps://twitter.com/UnitedVoicePLINSTAGRAMhttps://instagram.com/unitedvoiceplTikTokhttps://www.tiktok.com/@UnitedVoicePLRedDevilshttps://x.com/_RedDevils_PLGRUPAhttps://www.facebook.com/groups/PLCMU/TWITTERhttps://twitter.com/UnitedVoicePLINSTAGRAMhttps://instagram.com/unitedvoiceplTikTokhttps://www.tiktok.com/@UnitedVoicePLRedDevilshttps://x.com/_RedDevils_PL

Jedno z nejpůsobivějších a nejnavštěvovanějších míst v Jeseníkách. V letní sezóně schůdná, ale strmá turistická trasa vede po skalách přes můstky, dřevěné schody a žebříky, kaňonem od Karlovy Studánky k chatě Barborka, odkud lze pokračovat k vrcholu Pradědu.

S tvorbou Michala Orsavy jste se nejspíš setkali. Jeho virální videa mají miliony shlédnutí. Skoro celé Česko vidělo, jak Harry Potter bojuje s Milošem Zemanem nebo jak Tom Hanks hledá v Brně vzrušení. Dnes má platformu na tvorbu personalizovaných videí Webout. Právě personalizace je podle Orsavy trendem ve videotvorbě.Jedno z takových videí se svým týmem vytvořil pro AC Sparta, která slavila 130. výročí. Fanoušci a fanynky si mohli vytvořit osobní video, v němž jsou osloveni jménem, vidí v něm svou fotografii. Stále si to ostatně můžete vyzkoušet.Videa Michal Orsava tvoří od 12 let a produkční i postprodukční možnosti se od té doby neuvěřitelně posunuly. AI pak představuje další vývojový skok. Kdo se chce prosadit, měl by vymýšlet originální nápady a učit se tvořit ruku v ruce s AI, radí zkušený tvůrce. V uvolněném rozhovoru probíráme virálnost, trendy a proměny oboru.01:48 – Videokouzelník Michal Orsava07:11 – Proměny stříhacích nástrojů12:37 – AI dramaticky mění možnosti21:02 – Kdy budou lidé zbyteční27:22 – Trendy42:07 – Webout a personalizovaná videa

Następca papieża Franciszka bardzo szybko zajął tron piotrowy, wręcz w ekspresowym tempie. – To jest niesamowite – mówił w Radiu Wnet ks. dr Paweł Rytel-Andrianik, szef Sekcji Polskiej Radia Watykańskiego, komentując wybór Leona XIV. 

Jaki Kościół zostawił Papież Franciszek? Jak przebiega konklawe? Dlaczego przewidzenie kto zostanie następnym papieżem jest trudniejsze niż kiedykolwiek? Jaki jest układ sił w Kościele? Jakiego typu papież może zostać wybrany? Jacy są konkretni kandydaci? Jak widzą przyszłość Kościoła duchowni z Afryki, Ameryki Południowej i Europy? Na te pytania odpowiada Łukasz Jasina, były rzecznik MSZ, historyk.Link do zbiorki na samochód dla ukraińskiej brygady walczącej pod Charkowem: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zapraszamy na konferencję - prezentację raportu Instytutu Wolności autorstwa prof. Andrew Michty „Na linii frontu. Jak budować bezpieczeństwo Polski i regionu?” 12 maja w Warszawie. Link do biletów i programu: ⁠⁠https://app.easycart.pl/checkout/81598656/na-linii-frontu-jak-budowac-bezpieczenstwo-polski-2⁠⁠Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności: ⁠⁠⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl/ ⁠⁠⁠⁠⁠.Mecenasi programu: Zapoznaj się z warunkami oprocentowania wolnych środków w OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyUM ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Casa Playa: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://casaplaya.pl/zakup-nieruchomosci-w-hiszpanii-pdf-instruktaz/ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Módl się z Hallow: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://hallow.app.link/ukladotwarty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zamów książkę ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Igora Janke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite-sklep.pl/produkt/sila-polski-igor-⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠janke/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Manželia Basilovci vybudovali zo slovenského startupu globálnu firmu. Okrem práce a výchovy štyroch detí venujú svoj čas mentoringu študentov a začínajúcich podnikateľov. Veria, že krajina so vzdelanými a aktívnymi ľuďmi môže rýchlejšie napredovať. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne príbehy filantropov a filantropiek a búrame tabu spojené so slovom filantropia. U Basilovcov to začalo nápadom, ako v meste obmedziť vývoz poloprázdnych kontajnerov a neefektívne jazdy smetiarskych vozidiel. Dnes ich senzory a softvér na manažment odpadu slúžia v takmer stovke krajín po celom svete. Stoja tiež za digitálnym riešením zálohovania fliaš. Hoci je kombinácia rozbehnutého biznisu a rozrastajúcej sa rodiny časovo náročná, manželia Basilovci sú aktívni aj v pomáhaní. Darujú svoj čas a know-how. „Podnikanie sme si vybudovali sami, možno aj preto nás to ťahá smerom k mentorovaniu. Chodíme na základné, stredné a vysoké školy, angažujeme sa v podnikateľských programoch. V tom vidíme našu najväčšiu pridanú hodnotu a zmysel,“ hovorí Andrea Basilová. Martin Basila vysvetľuje svoju motiváciu jednoducho: „Ak chceme žiť vo vzdelanej spoločnosti a v krajine, kde sa deti majú dobre, nikto to za nás neurobí.“ V podcaste sa dozviete: akú úlohu v rodine Basilovcov zohráva ústava, čo má spoločné kebab z Drážďan so Slovenskom, v čom zálohovanie pomáha ľuďom v chudobných krajinách, či je pri pomáhaní vzácnejší darovaný čas alebo peniaze, prečo by sa podnikatelia mali vyjadrovať aj k politike. Kto sú Andrea a Martin Basilovci? Andrea a Martin Basilovci založili technologickú spoločnosť Sensoneo. Za systém, ktorý pomáha samosprávam predikovať naplnenosť zberných kontajnerov, vyhodnocovať efektívnosť zvozov, a tým zvyšovať ohľaduplnosť k životnému prostrediu, dostali ocenenie Via Bona Slovakia za rok 2020 v kategórii Zelená firma. Sú EY Technologickými podnikateľmi roka 2024, tento rok získali Krištáľové krídlo v kategórii Inovácie a startupy a ich firmu zaradil britský denník Financial Times medzi najrýchlejšie rastúce firmy v Európe. Basilovci sa venujú mentoringu, prednáškam aj hodnoteniu vzdelávacích projektov, napr. v programe Generácia 3.0, Budúcnosť INAK, Impact Lab a Impact Summit. Impact Talks V podcaste Impact Talks vám už tretí rok predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Odcinek piąty serii „Stambuł” zabiera w fascynującą podróż do świata tureckiego rytuału wróżenia z fusów. W Polsce „wróżenie z fusów” kojarzy się z niepewnością i domysłami, ale tutaj, w Stambule, to praktyka, którą nikt nie kwestionuje. Co ciekawe, choć islam zabrania wróżb, to właśnie w kawiarni można spotkać ludzi pochylonych nad filiżanką, interpretujących kształty pozostawione przez fusy.Postanowiłam spróbować sama. Kawa dla Miłki: https://buycoffee.to/dziennik.zmianpiękne wsparcie https://patronite.pl/milkamalzahnZanim jednak zaczęłam dostrzegać znaki w kawowych resztkach, zgłębiłam historię samego napoju. Według legend etiopski pasterz Kaldi odkrył pobudzające działanie kawy, a od tego momentu jej historia splata się z kulturą Jemenu, Arabii i w końcu Turcji. Tu, w XVI wieku, powstała pierwsza kawiarnia, budząc początkowy sprzeciw, lecz szybko zdobywając serca mieszkańców.A czym właściwie jest tasseomancja? To sztuka interpretacji wzorów pozostawionych na dnie filiżanki. Podobno wynalazły ją kobiety w haremach – wróżenie było dla nich pretekstem do rozmów, wymiany informacji, a może i subtelnej polityki pałacowej. Dziś jest to powszechna praktyka. Filiżanka, jak mawiają w Turcji to „lustro duszy”.Na lekcji wróżenia, którą wzięłam u Dawida, nauczyłam się podstaw. Najpierw parzenie kawy – koniecznie po turecku. Następnie rytuał przewracania filiżanki na spodeczek i czekania, aż fusy ułożą się w możliwe do odczytania kształty. Każda część filiżanki ma swoje znaczenie – lewa strona to przeszłość, prawa przyszłość, a środek to teraźniejszość. W moich fusach pojawiło się…. wszystko i nic. Oraz kapelusz klauna ;) Dawid był świetnym nauczycielem, lecz nie miał daru przewidywania przyszłości. A jasnowidza – takiego prawdziwego, który widzi więcej niż kawowe wzory – spotkałam później. Moje doświadczenie pokazało wróżenie z fusów to gra wyobraźni, intuicji, fizyki kwantowej :), ale też sposobność do rozmowy z samym sobą. W końcu kawa to nie tylko napój – to rytuał, moment zatrzymania się w pędzie dnia.Teraz można nawet wróżyć za pomocą aplikacji – wystarczy przesłać zdjęcie fusów i w kilka minut otrzymuje się przepowiednię. 25 milionów osób skorzystało już z aplikacji Kaave Falı. Nie przeszkadza im nawet fakt, że cyfrowa wróżka Melek Abla to… sztuczna inteligencja.Czy fusy naprawdę pokazują przyszłość? Jedno wiem na pewno – rytuał kawowy w Stambule ma w sobiemagię. A o spotkaniu z prawdziwym jasnowidzem opowiem w następnym odcinku.Jeśli chcecie wesprzeć moją kawową twórczość, znajdziecie link w opisie. Dziękuję!Miłka Malzahn ☕✨

Widzimy zasadniczą zmianę w kampanii wyborczej Szymona Hołowni. Do niedawna głównym celem ataków Hołowni był kandydat Konfederacji Sławomir Mentzen — to był oczywisty kierunek natarcia, jako że obaj panowie walczyli o trzecie miejsce w wyborach, starając się przy tym o poparcie elektoratu wyłamującego się podziałom na Platformę i PiS. Ale wraz z sondażowymi spadkami Mentzena, Hołownia przekierował ostrze swych ataków na sondażowego faworyta wyborów — Rafała Trzaskowskiego. Niby panowie są razem w koalicji, ale Hołownia się tym nie przejmuje i coraz ostrzej zaczepia Trzaskowskiego. Można byłoby uznać, że to taktyczna gra na urwanie Trzaskowskiemu paru punktów, bądź też przypodobanie się elektoratowi niechętnemu Platformie. Ale działania Hołowni przeciwko Trzaskowskiemu już dawno przekroczyły skalę operacji taktycznej. To już strategia — w najbliższych tygodniach Hołownia jeszcze bardziej zintensyfikuje ataki na Trzaskowskiego.  Zresztą w kampanii robi się nerwowo. W sztabach nerwowo, na spotkaniach nerwowo, kandydaci nerwowi, bo wiadomo - teraz to już jest bój ostatni. Zwłaszcza dla tych, którzy wypadną marnie, bo na nich czyhają koledzy, którzy po porażce będą równie krwiożerczy jak polityczni przeciwnicy. U Trzaskowskiego mówią, że przewidywali sondażowe spadki swojego kandydata, ale jednak na wzrosty Nawrockiego patrzą z niepokojem. Przed nami seria kolejnych debat, w tym pierwsza, w której wezmą udział wszyscy kandydaci — w „Super Expressie”. Formuła jest inna niż do tej pory. Tym razem kandydaci będą sami zadawać pytania swoim konkurentom. Jedno się nie zmieni: wszyscy będą strzelać do Trzaskowskiego. Czyli będzie jak we wszystkich dotychczasowych debatach — czy Trzaskowski się na nich pojawiał, czy też nie.

Na sídlišti Lyžbice v Třinci vzniká psí hřiště. O vyhrazený prostor pro psy si řekli tamní obyvatelé při plánování úprav sídliště. Právě psí hřiště jsou často jedinými místy ve městech, kde lidé mohou legálně pustit své psy z vodítka.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Exkluzivní bonusová epizoda 5 pravd o používání AI a Copilota ve vývoji najdete na Herohero https://herohero.co/fuckupyvit Petr Glaser je vývojář, konzultant a technologický fanatik. AI se věnoval dávno předtím, než to bylo cool. Nejen, že hledá novinky, ale hlavně je kriticky vyhodnocuje a sám testuje. Není to AI hypefluencer, co vám doporučí 50 nástrojů, které vám změní život. Vše, co pro firmy a týmy školí, aktivně sám používá a nebo to přinejmenším testuje dostatečně dlouho a kvalitně. V této epizodě probíráme fuckup, nebo spíše mylnou představu firem, které si myslí, že jedno zaplacené AI školení jim zvedne produktivitu o desítky, nebo stovky procent. Že je to všespásné řešení a tím to končí. Odkud toto přesvědčení podle Petra pramení, proč to tak není a co by doporučil jak managementu firem, tak přímo týmům a vývojářům? To vše v dnešní epizodě. Příjemný poslech. A co se dozvíte v bonusové epizodě?

Franciszek nie był tak rewolucyjnym papieżem, za jakiego chcieliby go niektórzy uważać – mówił w Expressie Biedrzyckiej redaktor Tomasz Terlikowski. Ekspert ocenił, że polityka Watykanu nie zmieni się znacząco po śmierci zwierzchnika Kościoła, szczególnie, że pozostawił w Stolicy Apostolskiej wielu nominatów. Kto zastąpi Franciszka? Jedno nazwisko pojawia się najczęściej. Które? O tym w Expressie Biedrzyckiej.

Od poreznih olakšica do pologa od 5% – velike stranke iznijele su svoje prijedloge za one koji po prvi put kupuju stambenu nekretninu. No, ekonomisti upozoravaju da bi te mjere mogle dodatno povisiti cijene nekretnina, čineći kupnju prvog doma još težom.

Empatie kontra entropie. Evropa chce masově investovat do umělé inteligence, má však na to? Trump Íránu něco nabízí. Ví sám, co to je? Spor kolem českého občanství pro Rusy stále trvá. Trump děsí i miliardáře, kteří mu předtím tleskali. Jedno velké psychodrama s přijímačkamiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V minulých dnech se po celé zemi konaly přijímací zkoušky na střední školy. Jako každý rok způsobily těžkou hlavu desetitisícům dětí, přitom v některých zemích to jde bezbolestně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."

Vystoupil z komfortní zóny, když místo mistrovských oslav v Edenu či jistého místa na hrotu Liberce zvolil boj o záchranu Serie A v italských Benátkách. „Takovou zkušenost už mi nikdo nevezme,“ nepochybuje dvaadvacetiletý útočník Daniel Fila v rozhovoru pro Ligu naruby, kde vzpomíná i na loňské léto. „Volali mi z Plzně, jestli bych nechtěl jít k nim, když Choras odchází do Slavie. Ale ve Slavii mi to bylo vyvráceno, prý že nepřijde...“

Bartosz Wieliński, wicenaczelny "Gazety Wyborczej", rozmawia z Klausem Bachmannem, niemiecko-polskim politologiem, analitykiem i komentatorem, o polsko-niemieckiej historii oraz pojednaniu. Jak zmiany społeczne zachodzące w Polsce i w Niemczech wpływają na postrzeganie naszych wspólnych relacji? Co wiemy na temat naszej historii? Klaus Bachmann będzie gościem konferencji "Polska i Niemcy - to skomplikowane? Wspólna historia, podzielona pamięć", którą Wyborcza.pl objęła patronatem.

Tentokrát je mým hostem - no, vlastně bych měl říct, že velmi výjimečně mám hosty dva. Nebo měl jsem, v Knihovně Čermáka a Staňka na živém natáčení této epizody.Taky bych mohl říct, že mým hostem bylo belgické pivo, ale to by bylo nezdvořilé k mým opravdovým dvěma hostům. A těmi byli šéfbarmanka Lucie Borská z baru Gulden Draak a novinář Filip Nerad z Českého rozhlasu. Proč zrovna oni dva, se dozvíte ze samotného podcastu.Když se mě zeptáte, proč jsem natáčel s těmito dvěma lidmi zrovna o belgickém pivu, odpovím vám, že jsem jeho fanoušek, že ho mám rád, že se stalo součástí mého života. Od kdy?V roce 2008 jsem jako mnoho jiných Čechů v Belgii, konkrétně v Brugách, zašel takzvaně na jedno. Byl nejdřív rozčílený, že točí jenom takzvaně malé, a když jsem jich vypil pět, což bylo množství, které se každému správnému českému pijáku piva zdá jako směšně malé, zjistil jsem, že je to docela dost.A hlavně, láska byla na světě. Od prvního napití, pamatuju si to dobře.Že si to přesně pamatuju, zdůrazňuju proto, že když se mnoha lidí zeptáte, od kdy milují belgické pivo nebo jaké bylo to jejich první setkání, tak vám řeknou: Poslyš, to si vlastně už moc dobře nepamatuju.Ze zjevných důvodů. 7a piva jsou poměrně silná, běžně osmi- až dvanáctiprocentní, takže nějaký podcast s názvem Jedno procento jim musí připadat legrační.Zároveň platí, že belgické pivo nemilujete kvůli alkoholu. Ty důvody jsou jiné. Může to být jeho skvělá chuť, zajímavá vůně nebo příběhy, které toto pivo provázejí.Ale nic, to všechno se dozvíte v našem podcastu. Přeju vám příjemný poslech!

Grenlandia wciąż jest na nagłówkach światowych gazet. Donald Trump wciąż twierdzi, że wyspa będzie należeć do USA. Czy jest to możliwe? Jaka jest aktualna strategia USA? Co na to Grenlandczycy? Jak JD Vance został przyjęty na wyspie? O aktualnej sytuacji politycznej na Grenlandii i rozgrywce wokół niej opowiadają Piotr Szymański i Andrzej Kohut. Poprzedni odcinek o Grenlandii: https://open.spotify.com/episode/7LB2IB5M23hh0FKcVtGagw?si=-3gpvt93SmCabbKqRbGn8wAnaliza „Grenlandia: rząd jedności w Nuuk i amerykański sen o Arktyce”: https://www.osw.waw.pl/pl/publikacje/analizy/2025-04-01/grenlandia-rzad-jednosci-w-nuuk-i-amerykanski-sen-o-arktyce

[WSPÓŁPRACA REKLAMOWA] W najnowszym odcinku "O serialach" Bartosz Węglarczyk i Piotr Markiewicz zastanawiają się, czy wolno rozwijająca się akcja w "Białym Lotosie" zamiast budować napięcie, zwyczajnie nudzi, rozmawiają o zrobionym po łebkach portrecie zabójcy i goszczą Krzysztofa Czeczota — odtwórcę głównej roli w nowym serialu HBO Max "Porządny człowiek". "To opowieść o tym, jak jedna decyzja może zmienić nasze życie" — mówi redaktor naczelny.

Hned v prvních kolech iSport Fantasy vzbudil Filip Zorvan malé pozdvižení. Sezonu začal na hřišti výborně, a protože sám sebe dal kapitánem, katapultovalo ho to na přední místa republiková místa i ve virtuálním prostoru. V novém dílu pořadu Mistři Fantasy se záložník Sigmy Olomouc podělil o to, jak na prvky Fantasy hry koukají ligoví hráči a poodhalil, co před závěrem sezony udělá za změny. Jedno ale měnit nebude: „Žolíky jsem si šetřil na závěr sezony. A už se blíží ten čas, kdy sám sebe udělám trojitým kapitánem,“ směje se autor 118 bodů v iSport Fantasy. Jaký je pohled ligových hráčů na Fantasy hru? Probíhá v kabině hecování? Kdo je v závěru sezony ohrožen stopkou za žluté karty? A kdy využít žolíky? To vše se dozvíte v novém dílu Mistrů Fantasy.

+Četvrti put zaredom braća zajedno prvi i drugi u sprintu ili GP trci+Moto 2: Jedno od onih Dixonovih izdanja, Gonzalez +Moto 3: Angel Piqueras - prva pobeda na KTM-u, najzad brz kao u nižim kategorijamaOMV, ZVANIČNI PARTNER LAP 76 ⛽️Preuzmite OMV MyStation mobilnu aplikaciju i podržite Lap 76 - https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationIstovremeno pretvorite poene u trenutke radosti - svaka kupovina na OMV stanicama vam donosi poene, koje možete da pretvorite u nove trenutke radosti u prodavnici OMV-a.A uz svaku kupovinu goriva, preporučujemo MaxxMotion, ostvarujete i popust!

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak může vypadat studium byznysu v Číně nebo v Austrálii? „Chtěla jsem zkusit něco úplně jiného,” říká Johanka Šteindlerová, která se do těchto zemí vydala za bakalářským studiem. V současnosti dokončuje magisterské studium v Praze. Proč si vybrala Peking?

Bujná kštice, trvalá, číro jako pankáč, nebo raději pleška? Vlasy a vousy nás při setkání s jiným člověk zaujmou hned po jeho očích. Zatímco v Česku na nás kadeřnice vezme nůžky, v Polynésii používali škebličky jako pinzetu. Jedno se ale vrací v různých koutech světa - v holičství se krom hlavy drbají hlavně drby. Uslyšíte o ondulaci po staru, kadeřnici z Nairobi i kadeřníkovi z Prahy a dozvíte se, kde si ženy své vlasy ostříhají, když ovdoví.

Jedno očekávané vítězství. Jeden historický triumf. A jeden velmi hořký pád. Německo po volbách. Proč naši sousedé tak významně podpořili krajní pravici? A jakým kancléřem chce být Friedrich Merz? Otázky na berlínského zpravodaje Českého rozhlasu Václava Jabůrka. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hokej je krásný sport. Jen když se nemotáte u dna extraligové tabulky, to pak stoupá spotřeba prášků na uklidnění nervů. Jak u trenérů, tak u fanoušků a možná i u některých hráčů. Ať tak či onak, nejvyšší domácí soutěž má parádní drajv svou vyrovnaností na konci extraligové čtrnáctky. Pondělní podcast ZIMÁK ŽIVĚ rozebírá vše podstatné: od facky na kladenském stadionu, kterou schytal útočník Kurovský, přes škaredé fauly v Karlových Varech až po další aktuální nepohodu Pardubic, které prohrály čtyřikrát v řadě. Jedno řešení by se v Dynamu nabízelo, mohl by jím být návrat jednoho z nedávno odvolaných trenérů. Dojde i na 4 Nations Face-Off a nový problém IIHF, který ji vyvstal poté, co NHL oznámila pravidelné pořádání Světových pohárů. Znamená to soumrak hráčů NHL na mistrovství světa?  

Teploty pod bodem mrazu – ale navzdory tomu možná až nečekaně vysoká kvalita některých zápasů. „Většina hřišť byla i docela dobře připravená, hrál se vesměs fakt dobrý fotbal,“ shodují se v novém díle podcastu Liga naruby redaktoři deníku Sport a webu iSport.cz. Jedno z hlavních témat? „Slavia zatím inkasovala v celém ročníku jen sedm gólů, to je neuvěřitelné číslo,“ upozorňuje Pavel Šťastný. „A co víc – na Staňka šly za tři jarní zápasy jen asi čtyři nuzné střely,“ doplňuje Bartoloměj Černík. Je pro svůj tým důležitější červenobílý špílmachr Lukáš Provod, nebo čerstvý střelec hattricku z Karviné Lukáš Haraslín? Jak v Edenu obstál Baník? V náročném týdnu rotuje sestavou i Miroslav Koubek, Zdenko Frťala má mrzení s útočníky, gratulace pro stogólového Jana Chramostu. Kdy týmy angažují specialisty na standardní situace a pod kterým z trenérů se na jaře může začít kývat židle? Celý nový díl najdete na webu http://liganaruby.cz. 0:00 Úvod 5:20 Slončík baví v rozhovoru z Malšáku 9:20 Šlágr ve studeném Edenu 13:25 Zima, Chaloupek, pevná obranná Slavie 21:10 Živý Baník už nespoléhá jen na Ewertona 28:15 Jak rotuje sestavou Koubek, co Teplice? 36:40 Blbá žlutá pro Jemelku, jednička Durosinmi 41:30 Mrzení Zdenka Frťaly s útočníky 47:00 Bláznivý večer v Karviné, Camara je nový Deli? 52:25 Proč si to Sparta udělala složité, slabý Laci 1:00:25 Kolaps Jablonce, malá vzpruha pro Dynamo 1:05:50 Gratulace pro Jana Chramostu! 1:08:00 Katastrofální Pardubice, co se to děje? 1:14:40 Kliment do teho, parádní Filip Zorvan

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím si náklady na vytápění sníží.Klidně to mohlo být tvrdšíPodle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neuděláČeši nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Námestia sú perspektívnejšie pre túto krajinu ako aktuálny parlament, vidím v nich nádej, tvrdí dramaturg Novembra'89 Ladislav Snopko (podcast)„Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí Ladislav Snopko, disident, zakladateľ Verejnosti proti násiliu, jeden z dramaturgov námestí Novembra'89. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje. Dnešné Slovensko má podľa neho okrem volebných miestností dva typy miest, kde sa rozhoduje o jeho budúcnosti. Tým prvým, oficiálnym, ale bez dobrej povesti – ako podčiarkuje - je parlament a druhým sú tu už tridsaťšesť rokov námestia našich miest. Námestia ako pamäť úsilia občanov Slovenska o slobodnú a demokraticky spravovanú krajinu. To sú slová jedného zo zakladajúcich členov Verejnosti proti násiliu, dramaturga námestí z Novembra'89, človeka disentu, neskoršieho trojnásobného ministra kultúry Ladislava Snopka. Už krátko po predčasných voľbách, ktoré poslali Roberta Fica opäť na úrad vlády, hovoril, že „boj za slobodu sa neskončil Novembrom'89. Dnes musíme pokračovať“. Písal sa prvý február 2024. Máme tu február 2025 a námestia sa opäť plnia a opäť z nich zaznieva obava o osud krajiny a odhodlanie brániť jej demokratické smerovanie. Ak Snopko ako pamätník a protagonista Novembra pripomína, že námestia v roku 1989 zrušili komunistickú totalitu, v roku 2018 zas odrazili prvý pokus o Ficovu autokraciu, ako vidí ich aktuálny rádius? „Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje Ladislav Snopko. Spôsoby mocných tu podľa niekdajšieho dramaturga Novembrových námestí nabrali „negustióznu podobu“. „Sludujeme tu, zjednodušene povedané, boj dvoch zúfalstiev. Jedno reprezentujú námestia, plné zúfalý ľudí, lebo im uteká svet pod rukami a chcú to zastaviť. Druhé reprezentuje zúfalstvo mocných, s premiérom na čele, ktorí vidia, že im uteká moc spod rúk a chcú si ju zúfalo udržať“, hovorí. Kritickým je podľa neho fakt, že boj týchto zúfalstiev sa deje nad priepasťou, do ktorej sa rúti krajina. „Problémom už nie len to, či uspejú námestia. Problém je aj to, ako bude potom“. Ladislav Snopko tu naráža na fakt, že krajina sa podľa neho nachádza hospodársky i politicky „nad priepasťou“. Sebakriticky – a tu myslí na aktérov Novembra'89 a prvých ponovembrových vlád – hovorí o zanedbaní investícií do vzdelania. „Krajina, ktorá podporuje vzdelanie a kultúru na prvom mieste, podporuje mentálne zdravie svojich občanov. Vzdelaný a múdry, rozhľadený občan vie, ako má fungovať jedna spoločnosť. Takých občanov sme nevychovali“, uvažuje Snopko. „Vzdelanie a kultúra hovorí – nie všetko sú peniaze, nie všetko je plný válov, nie všetko je nové auto každé tri roky atď. A toto nám odišlo. To je tá bieda, ktorú cítim v tejto krajine“, hovorí. Chýba tu podľa neho „pamäť“, „úvahy o hodnotovej nadstavbe“, „svetonázorová polemika“. A príčinou toho stavu nie je podľa Ladislava Snopka aktuálna politická garnitúra, je len dôsledkom rezignácie na vzdelanie a kultúru.„Robert Fico je len dôsledkom toho, že sme rezignovali na vzdelanie a kultúru v tejto krajine“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jedno z hlavních předsevzetí podcastu Vlevo dole k 5. narozeninám je jasné: Lépe plnit svoje sliby. A protože vám všem ještě dlužíme sázku z letní soutěže Horké hlavy, řekli jsme si: Sliby se maj plnit o Vánocích!O co jde? V srpnu oba autoři podcastu, Lucie i Václav, prohráli sázku. Lucie dostala za úkol jet s Karlem Havlíčkem a jeho psem Betynou na výlet. A Václav musel zařídit, že se objeví ve virálním tanečním videu s hvězdou TikToku Alenou Schillerovou.Lucie sázku odkládala tak dlouho, až na výlet zbyl prakticky jediný možný termín. Karel Havlíček nadšeně souhlasil a neodpustil si rýpnutí, ať si Lucie připraví pohorky. „To nebudou žádné dva kilometry,“ varoval.Jenže do toho samozřejmě něco přišlo!Ani Alenu Schillerovou, aktuálně číslo tři v hnutí ANO, se Václavovi nepodařilo stoprocentně přesvědčit, aby si společně zatančili na Tik Toku, a tím vytvořili virální video. Šéfka poslanecké frakce nechtěla ani slíbit, ale ani naplno odmítnout.Nezabíraly argumenty, že Václav bere Alenu Schillerovou jako královnu českého TikToku a svou učitelku, od níž by rád pochytil nové taneční styly.Exministryně financí nejprve měla podmínku, že společně video by muselo být „trendy“. Poté požadovala, že s podcasterem Václavem musí tančit rozhodně mimo Poslaneckou sněmovnu. A pak zas, že ještě týden počkáme a uvidíme. Nakonec do tiktokové mazurky nešla, ale Václav si poradil a svůj úděl i tak dokázal splnit na minimálně 93 procent.Tady se podívejte, jak obě sázky dopadly, poslechněte si celou epizodu a hlavně si užijte hezké svátky!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.